ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 518019f0-660d-11dc-8594-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 55, person 79, work 1, org 10
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 28. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 176.
4 article
Na rnuní n odpel. listy O přilohaní (.Nančný Obsor“ ve středu a „Literární Hlldlka v pátek) předplací set Praze v adminlstrae na měsle . . . . 2 K — na dtvrt lots . . . .. 6 K —h s dvojí donáš kon K 50 na veěsíe na čtrt leta ve titsivitn. 7 K 30 na měsíe . . . . . 2 KK 80 h Poštoui nk čtvri leja . . . s dvojí zěnilkou ek na měse
Praha
5 article Našim hostům slovanským a francouzským!
Našim hostům slovanským a francouzským! Dni IV. sletu všesokolského naplní Prahu jasem a hlaholem radostného rozechvění Velká tato manifestace národní uvědomělosti vlastenecké bujarosti a nadšení, vystižených tak ryze a krásně v myšlénce sokolské, bude míti význam svrchované důležitosti pro náš lid a ostane nám nezapomenutelnou. A její význam ještě větší výše nabývá tím, že ko- nati se bude u přítomnosti neobyčejně čet- ných hostů slovanských i cizozemských. Ze všech krajů slovanských, ze všech končin evropských blíží se již hosté všesokolského sletu. Obracíme radostné zraky a vztahu- jeme bratrsky pravice na uvítání těm, kteří přicházejí ze slovanského východu i ze slo- vanského jihu, i těm drahým přátelům, kteří nám nesou ze západu pozdrav vznešené Francie a jejího světlého veleměstal
Praha Francie
6 article
Jsme šťastni, že právě při této příleži- tosti zavítají k nám hosté tak vzácní a drazí. neboť budeme moci jim ukázati obraz naší velkolepé a hrdé národní organisace sokolské. obraz, který neostane bez dojmu na ty, kteři z povzdálí se sympatiemi pohlížejí na náš ná- rodní, politickýi kulturní život. Ukážeme hostům našim šiky sokolské, v nichž shro mážděn je výkvět národa česko-slovanského ukážeme jim přehlídku našeho národního vojska, jež stojí na stráži vlastenecké uvědo mělosti a hájí prapor nadšení českého a dů věry ve vlastní síly. Máme u našich bratř slovanských i přátel francouzských srdečný zájem pro naši věc. Všichni s účastenstvím i s úzkostí pohlížejí na boj Čechů na nejkraj- nější výspě Slovanstva, vzdorující po staleti dravému příboji společného nepřítele — germanismu. Všichni cítí dějinný evropský význam české otázky, sledují boj a vývo lidu, jemuž přiznávají mocnou zdatnost kul turní a houževnatost životní. Často projevy obdivu byly vysloveny slovanské Praze, jež stojí v popředí slovanských národů a- jež je středištěm i východištěm všech ideálních snah. spojujících národy slovanské.
Čecho Praha
7 article
Doufáme, že tyto sympatie, projevy účastenství a družné lásky jsou obrazem síly a discipliny českého lidu, jenž se naskytne při pohledu na šiky sokolské, ještě vzrostou a naplní též naše přátely důvěrou ve zdatnost. svěžest a zdravost českého lidu Vítáme proto hosty své s radostným vzrušením, jsouce přesvědčeni, že dny, jež věnují nám, nebudou pokládati za promar- něny, a že si odnesou od nás nejen vzpo- mínky příjemné, ale i praktické zkušenosti a nová poznání. Ve chmurách našeho těž kého, zápasů plného života znamenají sokol- ské dni jako slunné vysvitnutí nadějea plesu. Cítíme, že vzrůstá naše vnitřní síla, naše pevnost, naše kázeň národní, že jak svou prací kulturní, pokrokem života národního, rozvojem obchodu i průmyslu, tak i svěží jarostí naší rássy, naší krve, jsme otužilí pro všechny i nejkrutější a nejkrajnější zápasy A v tomto vědomí povznáší nás též radostné přesvědčení, že nejsme osamoceni. Dni sokolské to budou skvěle demonstrovati. Již nekrčí se český národ v ústraní jako ubohá Popelka, kterou nejhoršími pomluvami a hanobením tupil před tváří nevědomé nevidomé Evropy dryjáčnický a cynický tisk židovsko německý, který po dlouhá léta do- vedl umlčovati neb lživě znetvořovati věc českou. Kolem nás se vyjasnívá. Evropa nabývá správného pochopení české otázky. A obdiv i sympatie přátelské hlaholí vstříc národu českému, jenž je nejmocnější a nejosudnější překážkou úplnému rozlití němectví po střední Evropě, jenž bohdá bude vítězně vzdorovati a zadržovati nebezpečí pangermanismu jenž bude vždy pevným základem Rakouska a ochranným štítem jeho slovanských národů.
Popelka Evropa Rakousko
8 article
Ano, nejsme osamoceni ve svých bojích, pracích, nadějích! Celé rakouské Slovanstvo vzhlíží k nám s důvěrou a láskou, zlatá slovanská Praha je rakouským Slovanům zářícím městem všech ideálů jejich. Slované ostatní, v první řadě Rusové, nabývají vždy více porozumění naší věci, a stále horlivěji se šíří zájem pro nás mezi nimi, jak to do- kazují i ruské velké žurnály, jež srdečně se zastávají spravedlivé věci české. Zástupci všech těch Slovanů, od synů svatě říše ruské až k čackým junákům černo horským, přibudou do Prahy v imposantním počtu. Zvláště Poláci velmi hojným účasten stvím ve sletu všesokolském budou mani- festovati svou bratrskou příchylnost k Če- chům. Jako drahé bratry, kteří přijdouse veseliti s námi ve dnech slavných a kteř bohdá nezapomenou na nás ve chvílích těž- kých, vítáme hosty slovanské! A že nejsme osamoceni, že naše vě našla ohlasu neobyčejně vroucího a přátel- ského u národa v Evropě vůdčího, v nej přednějším městě civilisovaného světa, zva- ném »městem Světla a srdcem Evropy«, to dokazuje též mimořádné, svrchovaně pro nás potěšující účastenství hostů z Francie. Paříž vysílá k nám sama své representanty s předsedou municipality v čele, aby přinesl Praze krásný dar, vyjevili pocity, jež chová veleměsto republiky francouzské ke králov- skému městu českému. Od posledních dvou let způsoben byl ve francouzské veřejnosti hotový převrat v její nazírání na věc českou Kde do té doby byla netečnost a neznalost, nyní zavládla horlivá touha poznání a nej upřímnější zájem. Francie poznala, že nej vlastnější její prospěch jí velí sblížiti se s národem českým, který ostatně vzdyjí
Slovan Rus Polák Praha Evropa Francie Paříž civilizovaný svět
9 article
projevoval nejryzejší přátelství a nejnadše nější sympatie. A od té doby, co ve Franci mužové osvícení a moderní publicistě počali propagovati otázku českou, co zejmena zna menitý a svědomitý André Chéradame, jejž snad pozdravíme též mezi hosty slavností sokolských, s největším úsilím pracoval pro nás, nastal ten pro nás tak významný a dů- ležitý obrat ve francouzském veřejném mínění. Důstojně a významně tlumočí tyto sym patie francouzské návštěva zástupců města Paříže. Paříž vysýlá k nám řadu mužů vynika jících a na slovo vzatých, z nichž někteř hrají velkou roli ve světě politickém i literá ním a v publicistice. Vedle nich pak přicház neobyčejné množství francouzských gymnastů z Paříže a z jiných měst. Sympatický, vý mluvný a duchaplný presídent pařížské mu- nicipality pan Dausset odevzdá Praze velko lepý dar umělecký, pocházející z proslulé ná- rodní dílny francouzské v Sěvresu. V pravdě to znamenitá oplátka dáru Prahy věnovaného Paříži o výstavě světové. Sokolský slet a sokolská cvičení i průvoc svými velkolepými rozměry, svým vehement ním rozmachem i přesným provedením za jisté budou s napjetím pozorovány našími hosty francouzskými a oceněny jako projev české síly a organisace i discipliny. Takovým poznáním utužuje se sympatie dvou národů v pevné a hluboké přátelství. A česká veřej nost celá, náš všechen lid nadšeným a vrou- cím přijetím a přivítáním hostů francouzských dovrší toto krásné dílo, podmaní si cele srdce vzácných hostí, kteří pak zajisté budou nejhorlivějšími šiřiteli věci české ve své vlasti. Vítáme hosty francouzské s největším zápa- lem a přesvědčíme je, že v Čechách i nej- prostší občan a dělník je prodchnut láskou a nadšením pro uslechtilou Francii a zářící. velkou Paříž!
Chéradam Dausset Paříž Praha Čechy Francie
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. června. (Přípravy k če- ským sněmovním volbám.) Vídeňské listy silně se v poslední době zajímají o poměr mezi českými politickými stranami a jeho vliv na příšti sněmovní volby. Vypravují o různém vy jednávání mezi stranami a jakoby již hotových fusích. Vídeňský dopisovatel »Pest. Lloydu« prohlašuje tyto zprávy na základě bezpečných informací z Prahy za předčasně. Nelze dosud mluviti o žádné hotové fusi, poněvadž celá věe se nachází teprve in statu nascendi. Jednání o společnou akci neúčastní se dle »P. L.« staročeská skupina dra. Bráfa, která představuje nesmířlivý odstín staročešství; pak národní socialisté a čeští agrárnici, skupení okolo posl. Rataje. Jednání se účastní ona staročeská skupina, kterou vede dr. Mattuš, realisté, agrární skupina s prof. Fiedlerem v čele, mladá intelli- gence, skupená kolem »Rozhledů« a strana mladočeská. »Povede-li se fuse,« píše dále »P. L.«, »provede se podzimní volební zápas bez velkého hluku a poněvadž by každé z výše jmenovaných skupin připadlo několik mandátů, pozdvihla by se značně také intellektnální úro veň českých sněmovních poslanců.« Tolik »Pe ster Lloyd«, o jehož zprávě možno však říe totéž, co sám napsal o zprávách listů víden ských, totiž, že jest při nejmenším — před časná. Ze Lvova, 25. června. (Zapomenut obec. — Snahy sionistů.) Roku 1815 prohlášena řeka Zbruč za hranici mezi východní Haliči a Ruskem. Při tom se přihodilo, že území obce Zelonky v okrese husjatinském při- padlo z části k Rakousku, z části k Rusku.
Lloyd P L Bráf Rataj Mattuš profesor Fiedler Praha Lvov Halič Rusko Zelonka Rakousko
11 article
Domy a zakrady, ležící na pravém břehu řeky ocitly se v Rakousku, kdežto veškery pozemky sedláků zeloneckých ležící za řekou připadly k Rusku. Dokud byla robola v Rakousku i Ru- sku, sedlákům bylo lhostejno, robotují-li pánu rakouskému nebo ruskému. Když však robota r. 1848 zrušena v Rakousku a r. 1861 takév Rusku, ocitla se obec Zelonka ve výjimečném postavení. V Rakousku pozemků neměla, a ru- ský zákon o zrušení roboty vztahoval se jen na poddaně ruské, nikoli však na rolníky zelo- necké, kteří byli poddanými rakouskými. Chtěli-li užívati pozemků, ležicích v Rusku, musili za ně robotovati dále. Tu teprve se vzchopili a žádali vládu, aby upravila také jejich poměr k pánovi pozemků. Po dlouhém jednání při- stoupeno letos k výřízení této abnormality sice tím způsobem, že se sedlákům zeloneckým za pozemky, ležící v Rusku, má dostati náhrady na půdě rakouské. Vláda spolu se zemským výborem haličským hodlá koupiti velkostatel Zelonku, mající 460 jiter a poděliti jím sedláky Za tím účelem zemský výbor podal sněmu ná vrh, aby na zakoupení velkostatku od majetník H. Vachoviče povolil ze zemského fondu třet část kupní ceny, nebude-li tato třetina přesaho- vati 50.000 kor.; ostatní dvě třetiny má zapla- titi stát. — Tyto dni konala se ve Lvově schůze delegátů všech haličských sionistických jednot. Ve schůzi stalo se usnesení, že sionisté mají se předem domáhati, aby nabyli vrchu ve všec haličských židovských obeích a v židovských spolcích. Až se to podaří, pak prý nadejde doba, kdy bude možno rozvinouti v celém Ra kousku židovsko-národní politiku. Mimo jiné maj se učiniti kroky, aby se na všech haličských středních školách vyučovalo závazně hebrej skému jazyku.
H Vachovič Rakousko Rusko
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. června. Německo, zachranitel Turecka. V Jemenu je povstání proti sultánovi. Vy skytl se tam nový pretendent na hodnost kalifa Velitel VII. sboru důrazně žádá o posily, což
Praha Německo Turecko Jemen
13 article
je důkazem, že turecká vojska jsou od pre- tendenta bita. Pretendenta podporují Angličane zbraněmi i penězi, ano i vlasteneckou angli- ckou kořalkou whisky, již Beduini se opájejí. načež divoce se žvrhají na vojska sultánova Sultánovi ku přemožení povstaleů předevšíms nedostává peněz. Generálové a důstojníci jeho dávno již nedostávají gáží a z té příčiny bo- jují neradi. Avšak vojsko turecké dosud s ne- slýchaným sebezapřením přemahalo všechen nedostatek a vůdcové museli se aspoň tvářiti že cítí také tak, nechtěli-li, aby je vojáci roz sápali. Ale znenáhla nedostatek poderval vo jenskou mravnost i prostého mužstva, v čemz byl podporován nezdary na bojišti. Z nouze vzbouřili se námořníci gardového loďstva ve svých kasárnách v Cařihradě a zbrojně zahnal své velitele. Vzpoury vypukají také v nejbliž- ších Cařihradu posádkách. Sultán od nikoho nedoufá pomoci, leč o císaře Viléma. Již druhého posla k němuv krátké době vypravil, aby z Berlina přivez penize. Náměstek ministra financf, Riza beg je zmocněn berlínským bankéřům slíbiti modro s nebes, dají-li peníze. Dokud Turecko bylo pod ochranou Anglie, vědélo, na koho se obrá- tit v nouzi. Anglie vždycky pomohla i na velké války Turecko zásobila penězi a Německo, když anglický vliv z Cařihradu vystrnadilo, ao platí, jako Anglie platila Ale Němec umí jen brát a ne dávat Kromě toho finanční poměrý Německa v po- sledním roce značně se zhoršily. Avšakeo dělat, císař Vilém přísahal sultánu Abdulu Hamidovi nezrušitelné přátelství a nyní jest na něm, aby je osvědčil.
Angličan Vilém Němec Hamid Cařihrad Berlín Turecko Anglie Německo
14 article Polská porada v Paříži.
Polská porada v Paříži. Dne 29. t. m. bude se konati v Paříži v kavárně Marengo polská porada o posledních persekucích polské studující mládeže v Prusku a brutálných nařizeních pruské vlády proti pol- skému jazyku ve školách. Program: 1. Zahá jení. 2. Zpráva o pronáslédování jazyka pol ského ve školách pruských i vyučování soukro mém. 3. O pronásledování mládeže polské pod záborem pruským. 4. O významu polštiny jako jazyka vyučovacího ve školách. Vtržení pruských žandarmů do polskéno kostela. Dne 19. t. m. udál se v Dobřici v P znaňsku skutek neslýchaného násili. Purkmist Brandenburger vtrhl s četníky do kostela práve v době, kdy katecheta P. Nizinský připravova školní mládež ku sv. přijímání. Stalo se to na podnět krajského Halma, jenž se polekal, že by snad polský kněz k polským dětem mohl v té chvíli, každému křesfanu posvátné, promluvit polsky. Purkmistr kněze přerušil, oznámil mu proč přišel a protože právě nikdo nemluvil ani nezpíval a představitel surové moci prušácké neměl koho se chopit, jal se žákům prohlížeti zpěvníky, nejsou-li polské. Kněz v tom okamžiku děti rozpustil domů. Purkmistr čtyři žáčky zadržel a zpěvníky jim skonfiskoval.
Brandenburger P Nizinský Halm Paříž Prusko Marengo
15 article
Ještě k demonstraci v Curychu. Z Curychu se nám píše: Na Rennwegu založena filiálka pověstných listů prušáckýeh »Der Tag« a »Die Woche«. Když nedávno seši »Woche« přinesl článek proti švýcarské vládě. v němž ji neurvale napadl, sešlo se as 800 lidí, studentů a dělníků, mezi nimi i mnoho Francouzů a českých studentů a dělníků ze spolku »Hus«, i dali pískáním a roztlučením oken na jevo nespokojenost svoji nad drzým článkem. Firma »Die Woche« za neustálého pískání s domu onoho shozena a na kousky rozbita. Firma ona byla as 5 m. dlouhá a visela v I. poschodí. Švýearská policie stála za obe- censtvem a dívala se na jeho počínání, ničehož nečiníc, ba bylo pozorovati dle usmívání, že nic proti tomu nemá, že prušáckému listu takové odplaty se dostává. Sám policejní inspektorse vyjádřil, že dobře se tak děje, že lid švýcarský nenechá se urážeti od prušáckého listu. Většina odběratelů časopis ten odřekla a 19. t. m. firma musila se úplně odstěhovati.
Francouz Curych spolek » Hus die Woche
16 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Školská komise zasedala včera o 9. hod. ranní do 1 hodiny polední, pak od l4. hod. odpol. do 148. hod. večerní. Pracovala plnou parou a výsledek uvítá každý přítel úpravy učitelských platů s radostí: Komise škol- ská projednala dnes celou osnovu Četná a ostrá byla úskali, jež bylo nutno obeplouti, aby dílo komise bylo skončeno. N výsledku včerejší schůze školské komise závise v první řadě osud osnovy. Komise svou prác provedla, a nyní má slovo komise rozpočtová pak plenum. Jako většina komise narážela na překážky, nejinak bude v plném sněmu Doufejme, že přátelé osnovy zvítězí i tam. — Zde průběh včerejší schůze školské komise: Počalo se rokovati o § 27., kterým stanoví s funkční přídavek pro ředitele škol měšťanských správce škol obecných. Posl. Schwar z jako zpravodaj navrhl dodatek že při školách, které mají více než 5 pobočných tříd, zemský úřad školní, dohodnuv se se zemským výborem, může poskytnouti správci školy přiměřenou remuneraci. Návrh ten přijat byl 10 hlasy proti 9. Proti změňovacím návrhům vyslovili se posl Legler, Fournier, Posselt a zejmena hrabě Zedtwitz, jenž připomenul, že podle usnesen rozpočtové komise je potřebí, aby věc byla ještě dnes ukončena, jinak by nemohla býti ještě letos projednána. Při § 28. o bytech nebo příbytečném pro ředitele měšť. škol a správce škol obečných byl návrh posl. Bendla, aby ředitelům škol měšťan- ských dostalo se práva na tři pokoje, zamífnut S 28. odst. 1. o příbytečném v místech různé veli- kosti přijat. Odst. 2. přijat dle návrhu zpravodajova Návrh na vřadění Plzně s Prahou do stejné třídy zamítnut všemi proti 6 hlasům, návrh na vřaděn
Posl Schwar Legler Fournier Posselt Zedtwitz Bendl Plzeň Praha
17 article
Podolf, Bubenče, Dejvic a Kobylis, za jehož přijet posl. Anýž se přimlouval a poměry v těch obcích vylíčil, zamítnut všemi proti 6 hlasům; týmž počtem zamítnut návrh posl. Hořice na vřadění Březových Hor do kategorie obcí přes 10.000 obyv Článek 30. o aktivitních přídavcích učitelstv navrhuje zpravodaj dle osnovy zemského výbor s tou toliko změnou, aby byl přidavek při počtu oby- vatelstva 8—16 tisíc 15%, od 16—30 tisíc 209 %. Posl. hr. Zedtwitz navrhuje změnu, aby př davky placeny byly nikoliv školními okresy nýbrž obcemi. Posl. Legler navrhuje: 1. aby v obcích do 8000 obyv. byl přídavek 10%, 2. aby posladní od stavec byl doplněn dodatkem, že zvýšený přídavel přísluší od 1. ledna roku na sčítání následujícího 3. další dodatek v ten smysl, že přídavky vyšší již nyní povolené nebudou tím vylučovány. Posl. Špindler oproti hr. Zedwitzovi dovozuje že by se přijetím jeho návrhu věc zdržela a zne- možnilo její letošní projednání. Posl. Posselt navrhuje pro případ, že by ne byl přijat návrh posl. Leglera, aby byl pro obce od 4—8000 obyv. ustanoven přídavek 109%. Posl. Sokol přimlouvá se za návrh posl Schwárze s tou změnou, aby od 8—12.000 obyv bylo 15 %. Posl. P. Karlach souhlasí sice s návrhem h Zedtwitze, ale prohlašuje, že k vůli urychlení věc bude hlasovati pro návrh zpravodajův; proti návrhům na další změny se vyslovuje. Posl. dr. Scharf hledě k tomu, že návrh n vřadění obcí s Prahou sousedicích, totiž Podolí. Bubenče již jsou zamitnuty, přimlouvá se za zásady navržené zpravodajem a poukazuje k tomu, že o zá- sadním rozporu mezi tímto návrhem a názory hr Zedtwitze bylo již v předešlém zasedání zevrubně pojednáno a navrhuje konec debaty, ježto jest potřebi věc co nejvíce urychliti. Návrh ten přijat.
Anýž Březův Posl Zedtwitz Špindler Posselt Sokol P Karlach doktor Scharf Podolfy Bubeneč Dejvice Kobylisy Hořice Praha
18 article
Po krátkě požnámce posl. Leglera a K niga, jenž přidává se k mínění hr. Žediwitze, a po doslovu zpravodajově byl návrh hr. Zedtwitze 11 proti 10 hlasůmn zamítnut, odst. 2. dle návrhu zpravodajov příjat týmž poměrem hlasů. Návrh posl. Legler zamítnut všemi proti 6 hlasům, návrh posl. Pos- selta zamíldut všomi proti 7 hlasům, návrh na po- četí přídavku při počtu 8000 obyv. přijat 11 hlasy proti 10. Návrh posl. Sokola zamítnut všemi proti hlasům. Návrh zpravodajův, aby při obeíe s 8—16.000 obyv. uslanoveno bylo zvýšení 159%. v místech s 16—30.000 obyv. 20%, přijat 11 hlasy. sazba 30% přijata všemi proti 3 hlasům, ostatn změny přijaty proti 2 hlasům. O prvním dodatečném návrhu posl. Leglera rozpředla se delší debata, po které navrhovatel od tohoto návrhu upustil. Dalš dodatečný návrh posl. Legler a přijat. Články 31. a 32. o přídavcích učitelů, majících nárok na byt a o ženitbě zatímných učitelů, přijaty bez debaty Při 8 33. stran platnosti předehozích ustanoven pro učitelky navrhuje posl. Šťastný, aby ženským osobám učitelským dáno bylo pouze 759% přídavku Návrh ten všemi proti 1 hlasu zamítnut. Článek 33. byl přijat dle návrhu zpravodajova Články 34, 50, 51, 54 a 55 o odměnách učite- lům výpomocným, o pensionování učitelů, o resi- gnaci na místo učitelské, pak o vpočítání let slu- žebních přijaty bez debaty.
Zedtwitz Posa Sokol
19 article
Při § 56. o výslužném a právu na opatření po zůstalých navrhl zpravodaj dodatek, aby do tohot ustanovení byly pojaty také osoby učitelské na sou- kromých školách národních s právem veřejnosti Zástupce vlády dv. rada Schraubek vyslovil se proti tomuto dodatku. Posl. hr. Zedtwitz prohla- šuje, že pn a jeho přátelé budou hlasovati proti do datku. Po návrhu zpravodajově přijat 8 56. proza tím bez dodatku; dodatek odložen, až by se na lezla vhodná stylisace Čl. 57. o odbytném pro učitele, kteří nesloužil 10 let, přijat bez debaby Či. 58. stanovící stupně výslužného po po známce vládního zástupce přijat s přídavkem opravou několika nedostatků v textu předloženém zemským výborem. O 1 hod. s poledne byla pak schůze odročen na 3. hod. odpol. V odpolední schůzi školské komis byly články 59, 61, 63, 66, 67, 68, 69, 70, 73, 75 79, 80 a 82 jednající o podrobnostech určování vý služného a vdovských i sirotčích pensí přijaty se změnami slohovými. Stran § 56. byla zpravodajen navržena resoluce, kterou se zemský výbor vyzývá aby se dohodl s vládou, za jakých podmínek by učílelé na soukromých školách právem veřejnost nadaných mohli se státi účastnými výslužného fondu pensijního. Resoluce ta příjata. Dále schválany čl. I. a II., konstatující úchylky příslušných článků dosavadního zákona, stran fo málního článku III., navrhl zpravodaj, aby byl vy puštěn. Po vysvětlení zástupce vlády dv. rady Schraubka a po poznámce hr. Zediwitze by přijat čl. III. dle osnovy zemského výboru.
Posl Zedtwitz
20 article
Ke článku IV. o době, kdy nový zákon nabýti má platnosti, projeveno mínění, aby usnešení o něm zůstaveno bylo komisi rozpočtové. Pro to vyslovili s poslanci Legler, Poselt a hrabě Zedtwitz. který navrhl, aby se školská komise sice o čl. Iv vyslovila, avšak v ten smysl, že se rozhodnutí době platnosti zákona jako otázce dalekosáhléh finančního významu má zůstaviti rozpočtové komisi že však zároveň projevuje přání, aby zákon co nej dříve vstoupil v platnost. Poslanec Schwarz je toho mínění, že čl. Iv nenáleži v rokování školské komise, poněvadž ko mise tato jesť povolána, aby o něm rokovala p stránce školské Poslanec Špindler míní, že by se sice roz hodnutí mohlo zůstaviti rozpočtové komisi, ale zá roveň že by se resolucí mělo vysloviti, aby roz počtová komise alespoň na ty lhůty přistoupila které navrhuje zemský výbor, jenž zajisté finančn stránku zákona uvážil Poslanci Fournier a Bende! přimlouvaj se za návrh Leglerův. Poslanec Sokol je také pro to, aby se stal usnesení o článku IV. Rokování dále se zúčastnili poslanci Anýž Hořica, Špindler, König a hr. Zedtwit a po doslovu zpravodaje přikročeno k hlasování. P návrhu předsedy hlasováno předně o zásadní otázce chce-li komise zákon do zásoby, nebo zákon postupný Zásada zákona postupného přijat 12 proti 6 hlasů m.
Legler Poselt Zedtwitz Iva Schwarz Špindler Fournier Bende Leglerův Sokol Anýž Hořica König
21 article
Po poznámce poslance dra. Scharfa, čelie k objasnění formálního postupu hlasování, byl za mítnut návrh poslance Špindlera, aby komise sice přímo neodhlasovala článek IV., ale vyslovila se resoluci pro lhůty tam stanovené. Potom 11 proti 7 hlasům přijat článek Iv Potom schválen článek V., dle něhož platí cely zákon dosavadní, pokud nyní provejené změny ne nabudou platnosti. Ke čl. VI. o služném učitelů od nynějška d doby uplatnění nových ustanovení navrhl posl Legler, aby podučitelé s vysvědčením způsobilost měli 1200 K (t. j. pro dobu, až nabude nová úprava platnosti). Debaty se zúčastnili posl. hr. Zedtwitz Sťastný a Schwarz. Potom čl. VI. přijat dle návrhu zprávodajova. Současně přijata resoluce, že tímto hlasováním jest vyřízena příslušná zpráva zemského výboru v ten smysl, že školská komise návrhy zemského výboru přijímá. Článek VII., VIII., IX. o učitelích nyní už pen sionovaných, a o vdovách pensistkách a nyní za- opatřovaných dělech, jakož i o provedení zákon ministrem přijaty bez debaty. v drebuém prouejtr ranní číslo o sobá . . . za 8h odpolední . . . za 2 Ve hlialkách na venkovš rasní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 3b In será ty plati se hetevě sapřel. Přeůplsceni a inserty přijímá sdminl- staace v Masianské ulici č. 3. Tam nscházají se též redake tiskásus a ezpedice „Národních Listá“. Rukoplvy se novrnorjí.
doktor Scharf Špindler Iva Zedtwitz Sťastný Schwarz Masianský ulice národní Listat
22 article
Předseda potom oznámil, že v presidiální kanceláři již jsou vykonány přípravy, aby osnova dle usnešení školské ko- mise byla během zejtřejší schůz sněmovní dodána praesidiu sn- movnímu, tak aby odpoledne již mohla býti předmětem rokování roz- počtové komi se. Schůze komise skončena o půl 8. hod. večerní. Po návrhu posl. hr. Zedtwitze vysloveny díky zpravodaji posl. Schwarzovi, k návrhu před- sedovu také zástupci vlády a po návrhu hr. Palfea a posl. Posselta též předsedovi komise prof. dru. Če- lakovskému, za neunavné, nestranně i obratné řízení dlouhého jednání
Zedtwitz Schwarz Posselt profesor doktor
23 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Slavnostní výbor obrací se na pražské obecenstvo se žádostí, aby u příležitosti sletu všesokolského, k pojctě milých hostí slovanský ch, na uvítanou a na důkaz nejvřelej- šího přijetí ostatních hostí z ci- ziny ozdobilo své domy a příbytky důstojným způsobem. Nechť oděje se celá slovanská Praha v há slavnostní a projeví Sokolstvu svoji přizeň a uvítá všecky hosty okázale. Letošní svátky sokolské jsou významnou událostí v životě národa českého a musí tudíž býti zasvěceny celým národem. Staro- slavná naše zlatá slovanská Praha, dějiště významného aktu tohoto, nechať osvědčí svoji ustálenou pověst města pohostinného. Z Plzně, 27. června. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Francouzští gymnasté, jedoueí na slet sokolský do Prahy, byli na zdejším ná- draží úvitáni plzeňským »Sokolem« v čele městským radním p. Portem. Francouzsky oslovil je klenotník a člen obecního výboru p. Mandl, který žil dlouhá léta v Paříži. Z Francouze odpověděl starosta »Sokola« pařiž- ského, který přijel s p. Klecandou přes Cheb. Ostatní hosté přijeli rychlíkem přes Brod. Když přijižděli francouzští hostě do nádraží, zpívali francouzským jazykem »Kde domov můj«. Byli vřele uvítáni a pohostěni pivem.
Mandl Francouz Klecanda Praha Plzeň Paříž Cheb Brod Sokol
24 article
Ve stanici rokyeanské uvítáni byli gymnasté francouzští velkým zástupem občanstva, jež shromáždilo se z valné části ve slavnostním úboru. Při vjezdu vlaku do sta- nice propuklo shromáždění ve volání »Vive la France«. Po zastávce vlaku uvítáni gymnasté sl. Roztočilovou, jež plynně jazykem francouzským oslovila vůdce výpravy následu- jící řečí: Jmenem Sokola král. města Rokyca a zároveň všech obyvatelů tohoto starobylého města, kde se narodil výtečný arcibiskup Roky- cana, věrný soudruh a rádce našeho nejlepšího krále Jiříka z Poděbrad, zdravím Vás, vážení pánové. Buďte vítáni! Vy, gymnasté fran- couzští, prodehnuti láskou k naší vlasti, puzeni sympatiemi pro naše Sokoly, podnikli jste da- lekou cestu do hlavního města drahé naší vlasti, do Prahy, města slovanského, stověžatého, byste lesku dodali velké společnosti sokolské, byste nás posílili v boji, který vede náš malý národ, ostrov to v rozbouřených vlnách, s naším odvé- kým nepřítelem. Přijměte za to náš hluboc procitěný dík. Buďte přesvědčení, vážení pá- nové, že rokycanský Sokol a obyvatelé našl vlasti přinášejí Vám své srdce a své sympatie, jež mám příležitost Vám zde tlumočiti. Ať žijí gymnasté francouzští! Ať žije Francie ! Na zdar ! Na tuto řeč sl. Roztočilovy vřelými slovy poděkoval vůdce výpravy, jehož řeč vyzněla v ujištění přátelství, sympatie a bratrství národa francouzského, řečník provolal pak: »Ať žijí Čechové!« Při odjezdu vlaku zpívali gymnasté v jazyku francouzském naši hymnu »Hej, Slo- vané!« Uvítání zúčastnil se starosta města za obecní zastupitelstvo p. Anichober a jed- nota »Sokol« se starostou p. Světlí ke m, kteří byli gymnastům představeni. Vlak hnul se v před za provolávání »Slávy Francouzům!«
Roztočilův Jiřík Čecho Sláva Francouz Poděbrady Praha Francie Creative le Franca Jmen Sokol král . město Rokyca Sokol
25 article Francouzští gymnasté v Praze.
Francouzští gymnasté v Praze. S nadšením velkolepým, upřímným a oprav- dovým byli včera uvítáni v král. hlavním městě Praze gymnasté, kteří sem přijeli z Pařiže a z Arrasu počtem 28, aby se zúčastnili sokolských slavností. Už jízda vlastí naší do sto- věžaté slovanské Prahy působila na milé hosty co nejpříznivěji. Na všech stanicích, kde rychlovlak na okamžik zastavil, bylo jim uchystáso nadšené uvítání a za bouřlivého provolávání zdaru a slávy jeli dále ku Praze, Zde přijetí gymnastů nabylo rozsahu netušeného. Na 8. hodinu večerní byl ustanoven příjezd rychlovlaku západní dráhy do nádraží Františka Josefa, ale už na hodinu před tím shromáždi se u nádraží nepřehledný zástup obecenstva. Byl přeplněn vestibul a na perron dostavilo se rovněž množství obecenstva. Sokolové jen s těží mohli udržeti úzký špalír, kterým procházeli hodnostové na perron. Tam se dostavili zejmena členové francouzského uvítacího odboru, členové odboru ubytovacího a četné dámy Jakmile rychlik přesně o 8. hod. več. při- jel do nádraží, dostoupilo nadšení vrchole. Z vagonu vystupující gymnasté byli uvítáni bouřlivým provoláváním »Vive la France !« »At žijí gymnasté!« »Sláva jim!« a podobné. Gymnasté odpovídali: »Vive la Boheme!« »Na zdar!« A v nejbližším okamžiku za nepo- psatelného pohnutí spočinuli si v náručí Soko- lové s gymnasty a celovali se bratrsky. A neutu- chající bylo volání: »Vive la France!« Kdokoli se mohl protlačiti ke gymnastům, tiskl jim ho- roucně ruce a srdečně je vítal. Když provolávání na daný povel utichlo, proslovil jednatel slavnostního výboru br. dr. No- votný: »Pánové, řečí, kterou bych chtěl pro-
František Josef Sokol Sláva br Praha Arras Ata Creative le Franca Creative le Bohemus