2
masthead
V Praze, v pátek dne 28. června 1901.
Praha
4
article
Na rnuní n odpel. listy
O přilohaní (.Nančný Obsor“ ve
středu a „Literární Hlldlka
v pátek) předplací set
Praze v adminlstrae
na měsle
. . . . 2 K —
na dtvrt lots . . . ..
6 K —h
s dvojí donáš kon
K 50
na veěsíe
na čtrt leta
ve titsivitn. 7 K 30
na měsíe . . . . . 2 KK 80 h
Poštoui
nk čtvri leja . . .
s dvojí zěnilkou
ek
na měse
Praha
5
article
Našim hostům slovanským
a francouzským!
Našim hostům slovanským
a francouzským!
Dni IV. sletu všesokolského naplní Prahu
jasem a hlaholem radostného rozechvění
Velká tato manifestace národní uvědomělosti
vlastenecké bujarosti a nadšení, vystižených
tak ryze a krásně v myšlénce sokolské, bude
míti význam svrchované důležitosti pro náš
lid a ostane nám nezapomenutelnou. A její
význam ještě větší výše nabývá tím, že ko-
nati se bude u přítomnosti neobyčejně čet-
ných hostů slovanských i cizozemských. Ze
všech krajů slovanských, ze všech končin
evropských blíží se již hosté všesokolského
sletu. Obracíme radostné zraky a vztahu-
jeme bratrsky pravice na uvítání těm, kteří
přicházejí ze slovanského východu i ze slo-
vanského jihu, i těm drahým přátelům, kteří
nám nesou ze západu pozdrav vznešené
Francie a jejího světlého veleměstal
Praha
Francie
6
article
Jsme šťastni, že právě při této příleži-
tosti zavítají k nám hosté tak vzácní a drazí.
neboť budeme moci jim ukázati obraz naší
velkolepé a hrdé národní organisace sokolské.
obraz, který neostane bez dojmu na ty, kteři
z povzdálí se sympatiemi pohlížejí na náš ná-
rodní, politickýi kulturní život. Ukážeme
hostům našim šiky sokolské, v nichž shro
mážděn je výkvět národa česko-slovanského
ukážeme jim přehlídku našeho národního
vojska, jež stojí na stráži vlastenecké uvědo
mělosti a hájí prapor nadšení českého a dů
věry ve vlastní síly. Máme u našich bratř
slovanských i přátel francouzských srdečný
zájem pro naši věc. Všichni s účastenstvím
i s úzkostí pohlížejí na boj Čechů na nejkraj-
nější výspě Slovanstva, vzdorující po staleti
dravému příboji společného nepřítele —
germanismu. Všichni cítí dějinný evropský
význam české otázky, sledují boj a vývo
lidu, jemuž přiznávají mocnou zdatnost kul
turní a houževnatost životní. Často projevy
obdivu byly vysloveny slovanské Praze, jež
stojí v popředí slovanských národů a- jež je
středištěm i východištěm všech ideálních snah.
spojujících národy slovanské.
Čecho
Praha
7
article
Doufáme, že tyto sympatie, projevy
účastenství a družné lásky jsou obrazem síly
a discipliny českého lidu, jenž se naskytne
při pohledu na šiky sokolské, ještě vzrostou
a naplní též naše přátely důvěrou ve zdatnost.
svěžest a zdravost českého lidu
Vítáme proto hosty své s radostným
vzrušením, jsouce přesvědčeni, že dny, jež
věnují nám, nebudou pokládati za promar-
něny, a že si odnesou od nás nejen vzpo-
mínky příjemné, ale i praktické zkušenosti
a nová poznání. Ve chmurách našeho těž
kého, zápasů plného života znamenají sokol-
ské dni jako slunné vysvitnutí nadějea
plesu. Cítíme, že vzrůstá naše vnitřní síla,
naše pevnost, naše kázeň národní, že jak svou
prací kulturní, pokrokem života národního,
rozvojem obchodu i průmyslu, tak i svěží
jarostí naší rássy, naší krve, jsme otužilí pro
všechny i nejkrutější a nejkrajnější zápasy
A v tomto vědomí povznáší nás též radostné
přesvědčení, že nejsme osamoceni.
Dni sokolské to budou skvěle demonstrovati.
Již nekrčí se český národ v ústraní jako
ubohá Popelka, kterou nejhoršími pomluvami
a hanobením tupil před tváří nevědomé
nevidomé Evropy dryjáčnický a cynický tisk
židovsko německý, který po dlouhá léta do-
vedl umlčovati neb lživě znetvořovati věc
českou.
Kolem nás se vyjasnívá. Evropa nabývá
správného pochopení české otázky. A obdiv
i sympatie přátelské hlaholí vstříc národu
českému, jenž je nejmocnější a nejosudnější
překážkou úplnému rozlití němectví po střední
Evropě, jenž bohdá bude vítězně vzdorovati
a zadržovati nebezpečí pangermanismu
jenž bude vždy pevným základem Rakouska
a ochranným štítem jeho slovanských národů.
Popelka
Evropa
Rakousko
8
article
Ano, nejsme osamoceni ve svých bojích,
pracích, nadějích! Celé rakouské Slovanstvo
vzhlíží k nám s důvěrou a láskou, zlatá
slovanská Praha je rakouským Slovanům
zářícím městem všech ideálů jejich. Slované
ostatní, v první řadě Rusové, nabývají vždy
více porozumění naší věci, a stále horlivěji
se šíří zájem pro nás mezi nimi, jak to do-
kazují i ruské velké žurnály, jež srdečně se
zastávají spravedlivé věci české.
Zástupci všech těch Slovanů, od synů
svatě říše ruské až k čackým junákům černo
horským, přibudou do Prahy v imposantním
počtu. Zvláště Poláci velmi hojným účasten
stvím ve sletu všesokolském budou mani-
festovati svou bratrskou příchylnost k Če-
chům. Jako drahé bratry, kteří přijdouse
veseliti s námi ve dnech slavných a kteř
bohdá nezapomenou na nás ve chvílích těž-
kých, vítáme hosty slovanské!
A že nejsme osamoceni, že naše vě
našla ohlasu neobyčejně vroucího a přátel-
ského u národa v Evropě vůdčího, v nej
přednějším městě civilisovaného světa, zva-
ném »městem Světla a srdcem Evropy«, to
dokazuje též mimořádné, svrchovaně pro
nás potěšující účastenství hostů z Francie.
Paříž vysílá k nám sama své representanty
s předsedou municipality v čele, aby přinesl
Praze krásný dar, vyjevili pocity, jež chová
veleměsto republiky francouzské ke králov-
skému městu českému. Od posledních dvou
let způsoben byl ve francouzské veřejnosti
hotový převrat v její nazírání na věc českou
Kde do té doby byla netečnost a neznalost,
nyní zavládla horlivá touha poznání a nej
upřímnější zájem. Francie poznala, že nej
vlastnější její prospěch jí velí sblížiti se
s národem českým, který ostatně vzdyjí
Slovan
Rus
Polák
Praha
Evropa
Francie
Paříž
civilizovaný svět
9
article
projevoval nejryzejší přátelství a nejnadše
nější sympatie. A od té doby, co ve Franci
mužové osvícení a moderní publicistě počali
propagovati otázku českou, co zejmena zna
menitý a svědomitý André Chéradame, jejž
snad pozdravíme též mezi hosty slavností
sokolských, s největším úsilím pracoval pro
nás, nastal ten pro nás tak významný a dů-
ležitý obrat ve francouzském veřejném
mínění.
Důstojně a významně tlumočí tyto sym
patie francouzské návštěva zástupců města
Paříže. Paříž vysýlá k nám řadu mužů vynika
jících a na slovo vzatých, z nichž někteř
hrají velkou roli ve světě politickém i literá
ním a v publicistice. Vedle nich pak přicház
neobyčejné množství francouzských gymnastů
z Paříže a z jiných měst. Sympatický, vý
mluvný a duchaplný presídent pařížské mu-
nicipality pan Dausset odevzdá Praze velko
lepý dar umělecký, pocházející z proslulé ná-
rodní dílny francouzské v Sěvresu. V pravdě
to znamenitá oplátka dáru Prahy věnovaného
Paříži o výstavě světové.
Sokolský slet a sokolská cvičení i průvoc
svými velkolepými rozměry, svým vehement
ním rozmachem i přesným provedením za
jisté budou s napjetím pozorovány našími
hosty francouzskými a oceněny jako projev
české síly a organisace i discipliny. Takovým
poznáním utužuje se sympatie dvou národů
v pevné a hluboké přátelství. A česká veřej
nost celá, náš všechen lid nadšeným a vrou-
cím přijetím a přivítáním hostů francouzských
dovrší toto krásné dílo, podmaní si cele
srdce vzácných hostí, kteří pak zajisté budou
nejhorlivějšími šiřiteli věci české ve své vlasti.
Vítáme hosty francouzské s největším zápa-
lem a přesvědčíme je, že v Čechách i nej-
prostší občan a dělník je prodchnut láskou
a nadšením pro uslechtilou Francii a zářící.
velkou Paříž!
Chéradam
Dausset
Paříž
Praha
Čechy
Francie
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. června. (Přípravy k če-
ským sněmovním volbám.) Vídeňské listy
silně se v poslední době zajímají o poměr mezi
českými politickými stranami a jeho vliv na
příšti sněmovní volby. Vypravují o různém vy
jednávání mezi stranami a jakoby již hotových
fusích. Vídeňský dopisovatel »Pest. Lloydu«
prohlašuje tyto zprávy na základě bezpečných
informací z Prahy za předčasně. Nelze dosud
mluviti o žádné hotové fusi, poněvadž celá věe
se nachází teprve in statu nascendi. Jednání o
společnou akci neúčastní se dle »P. L.«
staročeská skupina dra. Bráfa, která představuje
nesmířlivý odstín staročešství; pak národní
socialisté a čeští agrárnici, skupení okolo posl.
Rataje. Jednání se účastní ona staročeská
skupina, kterou vede dr. Mattuš, realisté, agrární
skupina s prof. Fiedlerem v čele, mladá intelli-
gence, skupená kolem »Rozhledů« a strana
mladočeská. »Povede-li se fuse,« píše dále
»P. L.«, »provede se podzimní volební zápas
bez velkého hluku a poněvadž by každé z výše
jmenovaných skupin připadlo několik mandátů,
pozdvihla by se značně také intellektnální úro
veň českých sněmovních poslanců.« Tolik »Pe
ster Lloyd«, o jehož zprávě možno však říe
totéž, co sám napsal o zprávách listů víden
ských, totiž, že jest při nejmenším — před
časná.
Ze Lvova, 25. června. (Zapomenut
obec. — Snahy sionistů.) Roku 1815
prohlášena řeka Zbruč za hranici mezi východní
Haliči a Ruskem. Při tom se přihodilo, že
území obce Zelonky v okrese husjatinském při-
padlo z části k Rakousku, z části k Rusku.
Lloyd
P L
Bráf
Rataj
Mattuš
profesor
Fiedler
Praha
Lvov
Halič
Rusko
Zelonka
Rakousko
11
article
Domy a zakrady, ležící na pravém břehu řeky
ocitly se v Rakousku, kdežto veškery pozemky
sedláků zeloneckých ležící za řekou připadly
k Rusku. Dokud byla robola v Rakousku i Ru-
sku, sedlákům bylo lhostejno, robotují-li pánu
rakouskému nebo ruskému. Když však robota
r. 1848 zrušena v Rakousku a r. 1861 takév
Rusku, ocitla se obec Zelonka ve výjimečném
postavení. V Rakousku pozemků neměla, a ru-
ský zákon o zrušení roboty vztahoval se jen
na poddaně ruské, nikoli však na rolníky zelo-
necké, kteří byli poddanými rakouskými. Chtěli-li
užívati pozemků, ležicích v Rusku, musili za
ně robotovati dále. Tu teprve se vzchopili a
žádali vládu, aby upravila také jejich poměr
k pánovi pozemků. Po dlouhém jednání při-
stoupeno letos k výřízení této abnormality
sice tím způsobem, že se sedlákům zeloneckým
za pozemky, ležící v Rusku, má dostati náhrady
na půdě rakouské. Vláda spolu se zemským
výborem haličským hodlá koupiti velkostatel
Zelonku, mající 460 jiter a poděliti jím sedláky
Za tím účelem zemský výbor podal sněmu ná
vrh, aby na zakoupení velkostatku od majetník
H. Vachoviče povolil ze zemského fondu třet
část kupní ceny, nebude-li tato třetina přesaho-
vati 50.000 kor.; ostatní dvě třetiny má zapla-
titi stát. — Tyto dni konala se ve Lvově schůze
delegátů všech haličských sionistických jednot.
Ve schůzi stalo se usnesení, že sionisté mají se
předem domáhati, aby nabyli vrchu ve všec
haličských židovských obeích a v židovských
spolcích. Až se to podaří, pak prý nadejde
doba, kdy bude možno rozvinouti v celém Ra
kousku židovsko-národní politiku. Mimo jiné maj
se učiniti kroky, aby se na všech haličských
středních školách vyučovalo závazně hebrej
skému jazyku.
H Vachovič
Rakousko
Rusko
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27. června.
Německo, zachranitel Turecka.
V Jemenu je povstání proti sultánovi. Vy
skytl se tam nový pretendent na hodnost kalifa
Velitel VII. sboru důrazně žádá o posily, což
Praha
Německo
Turecko
Jemen
13
article
je důkazem, že turecká vojska jsou od pre-
tendenta bita. Pretendenta podporují Angličane
zbraněmi i penězi, ano i vlasteneckou angli-
ckou kořalkou whisky, již Beduini se opájejí.
načež divoce se žvrhají na vojska sultánova
Sultánovi ku přemožení povstaleů předevšíms
nedostává peněz. Generálové a důstojníci jeho
dávno již nedostávají gáží a z té příčiny bo-
jují neradi. Avšak vojsko turecké dosud s ne-
slýchaným sebezapřením přemahalo všechen
nedostatek a vůdcové museli se aspoň tvářiti
že cítí také tak, nechtěli-li, aby je vojáci roz
sápali. Ale znenáhla nedostatek poderval vo
jenskou mravnost i prostého mužstva, v čemz
byl podporován nezdary na bojišti. Z nouze
vzbouřili se námořníci gardového loďstva ve
svých kasárnách v Cařihradě a zbrojně zahnal
své velitele. Vzpoury vypukají také v nejbliž-
ších Cařihradu posádkách.
Sultán od nikoho nedoufá pomoci, leč o
císaře Viléma. Již druhého posla k němuv
krátké době vypravil, aby z Berlina přivez
penize. Náměstek ministra financf, Riza beg
je zmocněn berlínským bankéřům slíbiti modro
s nebes, dají-li peníze. Dokud Turecko bylo
pod ochranou Anglie, vědélo, na koho se obrá-
tit v nouzi. Anglie vždycky pomohla i na
velké války Turecko zásobila penězi a Německo,
když anglický vliv z Cařihradu vystrnadilo, ao
platí, jako Anglie platila
Ale Němec umí jen brát a ne dávat
Kromě toho finanční poměrý Německa v po-
sledním roce značně se zhoršily. Avšakeo
dělat, císař Vilém přísahal sultánu Abdulu
Hamidovi nezrušitelné přátelství a nyní jest na
něm, aby je osvědčil.
Angličan
Vilém
Němec
Hamid
Cařihrad
Berlín
Turecko
Anglie
Německo
14
article
Polská porada v Paříži.
Polská porada v Paříži.
Dne 29. t. m. bude se konati v Paříži
v kavárně Marengo polská porada o posledních
persekucích polské studující mládeže v Prusku
a brutálných nařizeních pruské vlády proti pol-
skému jazyku ve školách. Program: 1. Zahá
jení. 2. Zpráva o pronáslédování jazyka pol
ského ve školách pruských i vyučování soukro
mém. 3. O pronásledování mládeže polské pod
záborem pruským. 4. O významu polštiny jako
jazyka vyučovacího ve školách.
Vtržení pruských žandarmů do
polskéno kostela.
Dne 19. t. m. udál se v Dobřici v P
znaňsku skutek neslýchaného násili. Purkmist
Brandenburger vtrhl s četníky do kostela práve
v době, kdy katecheta P. Nizinský připravova
školní mládež ku sv. přijímání. Stalo se to na
podnět krajského Halma, jenž se polekal, že by
snad polský kněz k polským dětem mohl v té
chvíli, každému křesfanu posvátné, promluvit
polsky. Purkmistr kněze přerušil, oznámil mu
proč přišel a protože právě nikdo nemluvil ani
nezpíval a představitel surové moci prušácké
neměl koho se chopit, jal se žákům prohlížeti
zpěvníky, nejsou-li polské. Kněz v tom okamžiku
děti rozpustil domů. Purkmistr čtyři žáčky
zadržel a zpěvníky jim skonfiskoval.
Brandenburger
P Nizinský
Halm
Paříž
Prusko
Marengo
15
article
Ještě k demonstraci v Curychu.
Z Curychu se nám píše: Na Rennwegu
založena filiálka pověstných listů prušáckýeh
»Der Tag« a »Die Woche«. Když nedávno seši
»Woche« přinesl článek proti švýcarské vládě.
v němž ji neurvale napadl, sešlo se as 800
lidí, studentů a dělníků, mezi nimi i mnoho
Francouzů a českých studentů a dělníků ze
spolku »Hus«, i dali pískáním a roztlučením
oken na jevo nespokojenost svoji nad drzým
článkem. Firma »Die Woche« za neustálého
pískání s domu onoho shozena a na kousky
rozbita. Firma ona byla as 5 m. dlouhá a visela
v I. poschodí. Švýearská policie stála za obe-
censtvem a dívala se na jeho počínání, ničehož
nečiníc, ba bylo pozorovati dle usmívání, že
nic proti tomu nemá, že prušáckému listu takové
odplaty se dostává. Sám policejní inspektorse
vyjádřil, že dobře se tak děje, že lid švýcarský
nenechá se urážeti od prušáckého listu. Většina
odběratelů časopis ten odřekla a 19. t. m.
firma musila se úplně odstěhovati.
Francouz
Curych
spolek » Hus
die Woche
16
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Školská komise zasedala včera o
9. hod. ranní do 1 hodiny polední, pak od
l4. hod. odpol. do 148. hod. večerní. Pracovala
plnou parou a výsledek uvítá každý přítel úpravy
učitelských platů s radostí: Komise škol-
ská projednala dnes celou osnovu
Četná a ostrá byla úskali, jež bylo nutno
obeplouti, aby dílo komise bylo skončeno. N
výsledku včerejší schůze školské komise závise
v první řadě osud osnovy. Komise svou prác
provedla, a nyní má slovo komise rozpočtová
pak plenum. Jako většina komise narážela na
překážky, nejinak bude v plném sněmu
Doufejme, že přátelé osnovy zvítězí i tam. —
Zde průběh včerejší schůze školské komise:
Počalo se rokovati o § 27., kterým stanoví s
funkční přídavek pro ředitele škol měšťanských
správce škol obecných.
Posl. Schwar z jako zpravodaj navrhl dodatek
že při školách, které mají více než 5 pobočných
tříd, zemský úřad školní, dohodnuv se se zemským
výborem, může poskytnouti správci školy přiměřenou
remuneraci. Návrh ten přijat byl 10 hlasy
proti 9.
Proti změňovacím návrhům vyslovili se posl
Legler, Fournier, Posselt a zejmena hrabě
Zedtwitz, jenž připomenul, že podle usnesen
rozpočtové komise je potřebí, aby věc byla ještě
dnes ukončena, jinak by nemohla býti ještě letos
projednána. Při § 28. o bytech nebo příbytečném pro
ředitele měšť. škol a správce škol obečných byl
návrh posl. Bendla, aby ředitelům škol měšťan-
ských dostalo se práva na tři pokoje, zamífnut
S 28. odst. 1. o příbytečném v místech různé veli-
kosti přijat. Odst. 2. přijat dle návrhu zpravodajova
Návrh na vřadění Plzně s Prahou do stejné třídy
zamítnut všemi proti 6 hlasům, návrh na vřaděn
Posl
Schwar
Legler
Fournier
Posselt
Zedtwitz
Bendl
Plzeň
Praha
17
article
Podolf, Bubenče, Dejvic a Kobylis, za jehož přijet
posl. Anýž se přimlouval a poměry v těch obcích
vylíčil, zamítnut všemi proti 6 hlasům; týmž počtem
zamítnut návrh posl. Hořice na vřadění Březových
Hor do kategorie obcí přes 10.000 obyv
Článek 30. o aktivitních přídavcích učitelstv
navrhuje zpravodaj dle osnovy zemského výbor
s tou toliko změnou, aby byl přidavek při počtu oby-
vatelstva 8—16 tisíc 15%, od 16—30 tisíc 209 %.
Posl. hr. Zedtwitz navrhuje změnu, aby př
davky placeny byly nikoliv školními okresy nýbrž
obcemi.
Posl. Legler navrhuje: 1. aby v obcích do
8000 obyv. byl přídavek 10%, 2. aby posladní od
stavec byl doplněn dodatkem, že zvýšený přídavel
přísluší od 1. ledna roku na sčítání následujícího
3. další dodatek v ten smysl, že přídavky vyšší již
nyní povolené nebudou tím vylučovány.
Posl. Špindler oproti hr. Zedwitzovi dovozuje
že by se přijetím jeho návrhu věc zdržela a zne-
možnilo její letošní projednání.
Posl. Posselt navrhuje pro případ, že by ne
byl přijat návrh posl. Leglera, aby byl pro obce
od 4—8000 obyv. ustanoven přídavek 109%.
Posl. Sokol přimlouvá se za návrh posl
Schwárze s tou změnou, aby od 8—12.000 obyv
bylo 15 %.
Posl. P. Karlach souhlasí sice s návrhem h
Zedtwitze, ale prohlašuje, že k vůli urychlení věc
bude hlasovati pro návrh zpravodajův; proti návrhům
na další změny se vyslovuje.
Posl. dr. Scharf hledě k tomu, že návrh n
vřadění obcí s Prahou sousedicích, totiž Podolí.
Bubenče již jsou zamitnuty, přimlouvá se za zásady
navržené zpravodajem a poukazuje k tomu, že o zá-
sadním rozporu mezi tímto návrhem a názory hr
Zedtwitze bylo již v předešlém zasedání zevrubně
pojednáno a navrhuje konec debaty, ježto jest potřebi
věc co nejvíce urychliti. Návrh ten přijat.
Anýž
Březův
Posl
Zedtwitz
Špindler
Posselt
Sokol
P Karlach
doktor
Scharf
Podolfy
Bubeneč
Dejvice
Kobylisy
Hořice
Praha
18
article
Po krátkě požnámce posl. Leglera a K
niga, jenž přidává se k mínění hr. Žediwitze, a po
doslovu zpravodajově byl návrh hr. Zedtwitze 11 proti
10 hlasůmn zamítnut, odst. 2. dle návrhu zpravodajov
příjat týmž poměrem hlasů. Návrh posl. Legler
zamítnut všemi proti 6 hlasům, návrh posl. Pos-
selta zamíldut všomi proti 7 hlasům, návrh na po-
četí přídavku při počtu 8000 obyv. přijat 11 hlasy
proti 10. Návrh posl. Sokola zamítnut všemi proti
hlasům. Návrh zpravodajův, aby při obeíe
s 8—16.000 obyv. uslanoveno bylo zvýšení 159%.
v místech s 16—30.000 obyv. 20%, přijat 11 hlasy.
sazba 30% přijata všemi proti 3 hlasům, ostatn
změny přijaty proti 2 hlasům. O prvním dodatečném
návrhu posl. Leglera rozpředla se delší debata, po
které navrhovatel od tohoto návrhu upustil. Dalš
dodatečný návrh posl. Legler a přijat.
Články 31. a 32. o přídavcích učitelů, majících
nárok na byt a o ženitbě zatímných učitelů, přijaty
bez debaty
Při 8 33. stran platnosti předehozích ustanoven
pro učitelky navrhuje posl. Šťastný, aby ženským
osobám učitelským dáno bylo pouze 759% přídavku
Návrh ten všemi proti 1 hlasu zamítnut.
Článek 33. byl přijat dle návrhu zpravodajova
Články 34, 50, 51, 54 a 55 o odměnách učite-
lům výpomocným, o pensionování učitelů, o resi-
gnaci na místo učitelské, pak o vpočítání let slu-
žebních přijaty bez debaty.
Zedtwitz
Posa
Sokol
19
article
Při § 56. o výslužném a právu na opatření po
zůstalých navrhl zpravodaj dodatek, aby do tohot
ustanovení byly pojaty také osoby učitelské na sou-
kromých školách národních s právem veřejnosti
Zástupce vlády dv. rada Schraubek vyslovil se
proti tomuto dodatku. Posl. hr. Zedtwitz prohla-
šuje, že pn a jeho přátelé budou hlasovati proti do
datku. Po návrhu zpravodajově přijat 8 56. proza
tím bez dodatku; dodatek odložen, až by se na
lezla vhodná stylisace
Čl. 57. o odbytném pro učitele, kteří nesloužil
10 let, přijat bez debaby
Či. 58. stanovící stupně výslužného po po
známce vládního zástupce přijat s přídavkem
opravou několika nedostatků v textu předloženém
zemským výborem.
O 1 hod. s poledne byla pak schůze odročen
na 3. hod. odpol.
V odpolední schůzi školské komis
byly články 59, 61, 63, 66, 67, 68, 69, 70, 73, 75
79, 80 a 82 jednající o podrobnostech určování vý
služného a vdovských i sirotčích pensí přijaty se
změnami slohovými. Stran § 56. byla zpravodajen
navržena resoluce, kterou se zemský výbor vyzývá
aby se dohodl s vládou, za jakých podmínek by
učílelé na soukromých školách právem veřejnost
nadaných mohli se státi účastnými výslužného
fondu pensijního. Resoluce ta příjata.
Dále schválany čl. I. a II., konstatující úchylky
příslušných článků dosavadního zákona, stran fo
málního článku III., navrhl zpravodaj, aby byl vy
puštěn. Po vysvětlení zástupce vlády dv. rady
Schraubka a po poznámce hr. Zediwitze by
přijat čl. III. dle osnovy zemského výboru.
Posl
Zedtwitz
20
article
Ke článku IV. o době, kdy nový zákon nabýti
má platnosti, projeveno mínění, aby usnešení o něm
zůstaveno bylo komisi rozpočtové. Pro to vyslovili s
poslanci Legler, Poselt a hrabě Zedtwitz.
který navrhl, aby se školská komise sice o čl. Iv
vyslovila, avšak v ten smysl, že se rozhodnutí
době platnosti zákona jako otázce dalekosáhléh
finančního významu má zůstaviti rozpočtové komisi
že však zároveň projevuje přání, aby zákon co nej
dříve vstoupil v platnost.
Poslanec Schwarz je toho mínění, že čl. Iv
nenáleži v rokování školské komise, poněvadž ko
mise tato jesť povolána, aby o něm rokovala p
stránce školské
Poslanec Špindler míní, že by se sice roz
hodnutí mohlo zůstaviti rozpočtové komisi, ale zá
roveň že by se resolucí mělo vysloviti, aby roz
počtová komise alespoň na ty lhůty přistoupila
které navrhuje zemský výbor, jenž zajisté finančn
stránku zákona uvážil
Poslanci Fournier a Bende! přimlouvaj
se za návrh Leglerův.
Poslanec Sokol je také pro to, aby se stal
usnesení o článku IV.
Rokování dále se zúčastnili poslanci Anýž
Hořica, Špindler, König a hr. Zedtwit
a po doslovu zpravodaje přikročeno k hlasování. P
návrhu předsedy hlasováno předně o zásadní otázce
chce-li komise zákon do zásoby, nebo zákon postupný
Zásada zákona postupného přijat
12 proti 6 hlasů m.
Legler
Poselt
Zedtwitz
Iva
Schwarz
Špindler
Fournier
Bende
Leglerův
Sokol
Anýž Hořica
König
21
article
Po poznámce poslance dra. Scharfa, čelie
k objasnění formálního postupu hlasování, byl za
mítnut návrh poslance Špindlera, aby komise
sice přímo neodhlasovala článek IV., ale vyslovila se
resoluci pro lhůty tam stanovené.
Potom 11 proti 7 hlasům přijat článek Iv
Potom schválen článek V., dle něhož platí cely
zákon dosavadní, pokud nyní provejené změny ne
nabudou platnosti.
Ke čl. VI. o služném učitelů od nynějška d
doby uplatnění nových ustanovení navrhl posl
Legler, aby podučitelé s vysvědčením způsobilost
měli 1200 K (t. j. pro dobu, až nabude nová úprava
platnosti).
Debaty se zúčastnili posl. hr. Zedtwitz
Sťastný a Schwarz. Potom čl. VI. přijat dle
návrhu zprávodajova. Současně přijata resoluce, že
tímto hlasováním jest vyřízena příslušná zpráva
zemského výboru v ten smysl, že školská komise
návrhy zemského výboru přijímá.
Článek VII., VIII., IX. o učitelích nyní už pen
sionovaných, a o vdovách pensistkách a nyní za-
opatřovaných dělech, jakož i o provedení zákon
ministrem přijaty bez debaty.
v drebuém prouejtr
ranní číslo o sobá . . . za 8h
odpolední
. . . za 2
Ve hlialkách na venkovš
rasní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 3b
In será ty
plati se hetevě sapřel.
Přeůplsceni a inserty přijímá sdminl-
staace v Masianské ulici č. 3.
Tam nscházají se též redake
tiskásus a ezpedice „Národních Listá“.
Rukoplvy se novrnorjí.
doktor
Scharf
Špindler
Iva
Zedtwitz Sťastný
Schwarz
Masianský ulice
národní Listat
22
article
Předseda potom oznámil, že v presidiální
kanceláři již jsou vykonány přípravy,
aby osnova dle usnešení školské ko-
mise byla během zejtřejší schůz
sněmovní dodána praesidiu sn-
movnímu, tak aby odpoledne již
mohla býti předmětem rokování roz-
počtové komi se.
Schůze komise skončena o půl 8. hod. večerní.
Po návrhu posl. hr. Zedtwitze vysloveny díky
zpravodaji posl. Schwarzovi, k návrhu před-
sedovu také zástupci vlády a po návrhu hr. Palfea
a posl. Posselta též předsedovi komise prof. dru. Če-
lakovskému, za neunavné, nestranně i obratné
řízení dlouhého jednání
Zedtwitz
Schwarz
Posselt
profesor
doktor
23
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Slavnostní výbor obrací se na
pražské obecenstvo se žádostí,
aby u příležitosti sletu všesokolského,
k pojctě milých hostí slovanský ch,
na uvítanou a na důkaz nejvřelej-
šího přijetí ostatních hostí z ci-
ziny ozdobilo své domy a příbytky
důstojným způsobem. Nechť oděje
se celá slovanská Praha v há
slavnostní a projeví Sokolstvu
svoji přizeň a uvítá všecky hosty
okázale. Letošní svátky sokolské
jsou významnou událostí v životě
národa českého a musí tudíž býti
zasvěceny celým národem. Staro-
slavná naše zlatá slovanská Praha,
dějiště významného aktu tohoto,
nechať osvědčí svoji ustálenou
pověst města pohostinného.
Z Plzně, 27. června. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Francouzští gymnasté, jedoueí
na slet sokolský do Prahy, byli na zdejším ná-
draží úvitáni plzeňským »Sokolem« v čele
městským radním p. Portem. Francouzsky
oslovil je klenotník a člen obecního výboru
p. Mandl, který žil dlouhá léta v Paříži. Z
Francouze odpověděl starosta »Sokola« pařiž-
ského, který přijel s p. Klecandou přes Cheb.
Ostatní hosté přijeli rychlíkem přes Brod. Když
přijižděli francouzští hostě do nádraží, zpívali
francouzským jazykem »Kde domov můj«. Byli
vřele uvítáni a pohostěni pivem.
Mandl
Francouz
Klecanda
Praha
Plzeň
Paříž
Cheb
Brod
Sokol
24
article
Ve stanici rokyeanské uvítáni byli
gymnasté francouzští velkým zástupem
občanstva, jež shromáždilo se z valné části ve
slavnostním úboru. Při vjezdu vlaku do sta-
nice propuklo shromáždění ve volání »Vive la
France«. Po zastávce vlaku uvítáni gymnasté
sl. Roztočilovou, jež plynně jazykem
francouzským oslovila vůdce výpravy následu-
jící řečí: Jmenem Sokola král. města Rokyca
a zároveň všech obyvatelů tohoto starobylého
města, kde se narodil výtečný arcibiskup Roky-
cana, věrný soudruh a rádce našeho nejlepšího
krále Jiříka z Poděbrad, zdravím Vás, vážení
pánové. Buďte vítáni! Vy, gymnasté fran-
couzští, prodehnuti láskou k naší vlasti, puzeni
sympatiemi pro naše Sokoly, podnikli jste da-
lekou cestu do hlavního města drahé naší vlasti,
do Prahy, města slovanského, stověžatého, byste
lesku dodali velké společnosti sokolské, byste
nás posílili v boji, který vede náš malý národ,
ostrov to v rozbouřených vlnách, s naším odvé-
kým nepřítelem. Přijměte za to náš hluboc
procitěný dík. Buďte přesvědčení, vážení pá-
nové, že rokycanský Sokol a obyvatelé našl
vlasti přinášejí Vám své srdce a své sympatie,
jež mám příležitost Vám zde tlumočiti. Ať žijí
gymnasté francouzští! Ať žije Francie ! Na
zdar ! Na tuto řeč sl. Roztočilovy vřelými slovy
poděkoval vůdce výpravy, jehož řeč vyzněla
v ujištění přátelství, sympatie a bratrství národa
francouzského, řečník provolal pak: »Ať žijí
Čechové!« Při odjezdu vlaku zpívali gymnasté
v jazyku francouzském naši hymnu »Hej, Slo-
vané!« Uvítání zúčastnil se starosta města za
obecní zastupitelstvo p. Anichober a jed-
nota »Sokol« se starostou p. Světlí ke m,
kteří byli gymnastům představeni. Vlak hnul se
v před za provolávání »Slávy Francouzům!«
Roztočilův
Jiřík
Čecho
Sláva Francouz
Poděbrady
Praha
Francie
Creative le Franca
Jmen Sokol král . město Rokyca
Sokol
25
article
Francouzští gymnasté v Praze.
Francouzští gymnasté v Praze.
S nadšením velkolepým, upřímným a oprav-
dovým byli včera uvítáni v král. hlavním městě
Praze gymnasté, kteří sem přijeli z Pařiže
a z Arrasu počtem 28, aby se zúčastnili
sokolských slavností. Už jízda vlastí naší do sto-
věžaté slovanské Prahy působila na milé hosty co
nejpříznivěji. Na všech stanicích, kde rychlovlak
na okamžik zastavil, bylo jim uchystáso nadšené
uvítání a za bouřlivého provolávání zdaru a slávy
jeli dále ku Praze, Zde přijetí gymnastů nabylo
rozsahu netušeného.
Na 8. hodinu večerní byl ustanoven příjezd
rychlovlaku západní dráhy do nádraží Františka
Josefa, ale už na hodinu před tím shromáždi
se u nádraží nepřehledný zástup obecenstva. Byl
přeplněn vestibul a na perron dostavilo se rovněž
množství obecenstva. Sokolové jen s těží mohli
udržeti úzký špalír, kterým procházeli hodnostové
na perron. Tam se dostavili zejmena členové
francouzského uvítacího odboru, členové odboru
ubytovacího a četné dámy
Jakmile rychlik přesně o 8. hod. več. při-
jel do nádraží, dostoupilo nadšení vrchole.
Z vagonu vystupující gymnasté byli uvítáni
bouřlivým provoláváním »Vive la France !« »At
žijí gymnasté!« »Sláva jim!« a podobné.
Gymnasté odpovídali: »Vive la Boheme!«
»Na zdar!« A v nejbližším okamžiku za nepo-
psatelného pohnutí spočinuli si v náručí Soko-
lové s gymnasty a celovali se bratrsky. A neutu-
chající bylo volání: »Vive la France!« Kdokoli
se mohl protlačiti ke gymnastům, tiskl jim ho-
roucně ruce a srdečně je vítal.
Když provolávání na daný povel utichlo,
proslovil jednatel slavnostního výboru br. dr. No-
votný: »Pánové, řečí, kterou bych chtěl pro-
František Josef
Sokol
Sláva
br
Praha
Arras
Ata
Creative le Franca
Creative le Bohemus