ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 50d9f890-70c6-11dc-903f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 42, person 104, org 12, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 24. srpna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 25u.
4 article
Nn ranní a odpol. 1taw, přud - lácí ae v Treze v adnicistraci n . . . . 6 K — s drají šonáškon s měts . . . . . K3k na stolt kta ve slistk leh- 2 K 90k na niě fe. Tošient al s dají zisilko- na n na trr leta . . . 1 K 40i
5 article Telefonické zprávy„Nár.Listů.
Telefonické zprávy„Nár.Listů. Uherská hrise. Z Vídně, 24 srpna. »Montagszeitning sděluje z Pešti: »Smýšlení v kruzích po slanců jak liberálních, tak i neodvislých, je velmi sťísněné. Všeobecně se soudí že císař po ukončení audiencí v Pešti po- volá vojenské činitele, aby s ni- mi stanovil nejvyšší míru ná- rodních požadavků, jež by Maďarům mohly býti povoleny. Neuspokojí-li se oppo- sice těmito ústupky, bude přece — jak se proslýchá — říšský sněm uher- ský i za stavu ex lex rozpuštěn. Že by krise tento týden byla ukončena. sotva lze očekávati. Císař odjede dne 29. srpna z Pešti do Vídně, aby zde uvítal krále anglického. Roz hodnutí stane se proto teprve ve Vídni Před tím císař povolá ke slyšení ještě rakou- ského ministerského předsedu dra. Körbra a čelné rakouské poslance. Nyní jest ještě velmi nejisto, zda-li císař, jak zamýšlel, zů častní se vojenských cvičení v Haliči. Z Pešti, 24. srpna. Bývalý ministerský předseda Koloman Szell vyslovil se v při- čině krise: »Nejpravděpodobnější jest, že k sestavení kabinetu bude povolán politik. jenž by se spokojil s nejmenší mírou národ- ních ústupků. Zdali však se podaří poslán splniti, musí se teprv ukázati.
Maďar Roza doktor Szell Vídeň Pešť Halič
6 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Říma, 23. srpna. (C.-B) Král, před seda ministerstva Zanardelli, jakož francouzská vláda zaslali rodině Menotta Garibalda soustrastné projevy. Pohřeb bude se konati v úterý a to na státní útraty. Z Petrohradu, 23. srpna. (C. -B. Velkokněžna Maria Georgčvna poro- dila včera dceru, jíž dáno jméno Xenia. Z Madridu, 23. srpna. (C.-B.) Mini- sterská rada usnesla se na změně obchodní smlouvy s Norskem. Ze Saintes, 23. srpna. (C.-B.) Př přijetí úřadů na podprefektuře odpověděl předseda ministerstva Combes na proslo- vení protestantského faráře, že se pomýšlí pro budoucnost na změnu ve stycích církve se státem, jež způsobí možná přiblížení. Z Aix les Bains, 23 srpna. (C.- B.) Král Jiří řecký odjede zejtra do Paříže. Z Cherbourgu, 23. srpna. (C.-B. Ministr námořnictví Pelletan s chotí byl dnes přítomen spuštění pancéřové lodi »Ferry« na moře. Dělnictvem arsenálu obecenstvem byl hlučně pozdravován.
N L Král Marius Georgčvna Min Jiří řecký Ferry Řím Petrohrad Madrid Norsko Saintes Aix le Bains Paříž Cherbourg ministerstvo Combes
7 article
Sjezd katoliků Německa. z Kolína n. R., 23. srpna. (C.-B.) Sjezd katolíků Německa byl dnes odpoledne zahájen slavnostním průvodem katolických dělníkův a spolků tovaryšských. Účastníci průvodu sešli se pak na sedmi schůzích. Na schůzi, konané ve slavnostní síni za předsed- nictví posl. Frimborna, mluvil říšskýa zemský poslanec Sifart o slavnostech ka- tolických a o úspěchu katolického dělnictva v minulosti. Potom pozdravil shromáždění kardinál arcibiskup Fischer. Zatčení redaktora „Vorwärtsu“. Z Berlína, 23. srpna. (C.B.) »Wolí. kancelář« oznamuje: »Vorwärts« tvrdil dne 16. t. m., že má býti postaven na ostrově Pichelswerderu u Špandavy rodinný zámek císařův a že bude celý ostrov od ostatního kraje přísně oddělen. »Norddeutsche Allgem. Zeitung« zprávu tu dementovala, načež » Vor- wärts« prohlásil, že dvorní maršálek Trotha a architekt Ebhard o tomto plánu vědí. což oba jmenovaní ve veřejných prohlášeních odmítli. Dnes sděluje »Vorwärts«, že byl zodpovědný redaktor Leid v sobotu za- tčen pro urážku Veličenstva, spáchanou oním článkem o císařském ostrově. »Vor- wärts« na svých tvrzeních trvá
Sifart Fischer Ebhard Německo Kolín Berlín Vorwärts Pichelswerder u Špandava Norddeutsche Allg Leid
8 article Lord Salisbury mrtev.
Lord Salisbury mrtev. U vzácném věku 73 let zemřel u večer 22. t. m. na svém starobylém rodinném zámku Hatfieldu v Anglii pyšný lord Robert Salis- bury, nejstarší z evropských státníkův, který po třikráte byl povolán k veslu státní lodi an- glické, tak že jméno jeho zůstane v dějinách sloučeno s řadou velikých událostí světových, v něž zasabovala v posledních třech desítiletich zahraničná politika Anglie. Pocházeje ze starého a bohatého šlechti ckého rodu Cecilův, protekcí svého otce, ma kýze of Salisbura, jenž sám býval dvakráte mi- nistrem, mladý markýz Robert již r. 1853 do sáhl mandátu poslaneckého, aby odtud snadno šplhal na žebříku hodnosli do výše, drže stále s konservativci, až po boku jich šikovného vůdce Disraela, vyšinul se na úřad tajemnika pro Indii Dostav se pak po smrti svého otce do panské sněmovny, svým nadáním politickým jako svou výmluvností v zápasech proti liberál- ním snahám Russelovým a Gladstonovým napo- řád více vynikal. Však pravá kariera jeho diplomatická po čala teprve, když počali se křesťané poloostrova balkánského v lelech sedmdesálých předešlého století mocněji zvedat proti tyranii osmanské a vyburcovaná Anglie rozstoupila se ve dva veliké, prudce se pottrající tábory: na jedné straně stál v čele liberálův šlechetný lidumil William Gladstone, ujímaje se poctivě věci po- tlačených národův jihoslovanských a chtěje přá- telsky napomáhati Rusku v díle osvobození jich na druhé strané však konservativní aristokracie
Salis Cecilův Robert Russelův Gladstonův Gladstone Salisbury Anglie Indie Rusko panská sněmovna kýz of Salisbura
9 article
se samou královnou Viktorií, Disraelem a Sa- lisburem, stranníky Turkův a nepřející Slovan- stvu. Po tuhém z pasu většina národa britského naklonila se k politice protiruské a Disraeli s lordem Salisburem stali se pány sítuace. Štěstí jim přálo. Na kongresu berlinském podařilo se jim za pomoci Němců a Rakousk vyrvati Rusku krvavě a poctivě dobyté trofeje, zkaziti mír sv.štěpánský a zachránit Turecku v Evropě na dále kleté panství jeho v nynějším rozsahu. V odměnu za to postoupil Turek Angliča- nům strategieky důležitý pro ně ostrov Cyper- ský. Salisbury dělil se s Disraelim o slávu úspěchu a když za nedlouho potom Disraeli lord of Beaconsfield zemřel, povznešen jest Salisbury stranou konservativní na štít jako její věhlasný státník a slavný vůdce, jenž za- vděčil si stařičkou královnu teprv nad míru, když jí zjednal titul císařovny indické a stranu konservativní získal, ba nadehnul pro my- šlenka imperialistické politi ky anglické, jdoucí za výboji v dálavách Asie jako Afriky, zatím co doma mělo býti přitužo- váno centralisací proti Irsku a tlumeno hnutí socialistické skrovnými reformami. I tu štěste Salisburýmu přálo. Národ anglický přes všechnu úctu a lásku k šlechetnému Gladstonovi, nechtěl nenáviděným Irům dopřáti samostatnosti politi- cké pod vlastní irskou vládou a s irským parla- mentem, liberální strana umírajícího Gladstona se o otázku irskou rozbila a tak mohl Salisbury, dosednuv do třetice na křeslo premiera Anglie, odvážiti se — zločinné války proti Burům, aniž by mu tato Chamber' ainova hazardní hra byl zlomila vaz.
Turkův Disraeli Salisbur Němec Turek Angliča of Beaconsfield Ir Gladstone Rusko Turecko Evropa Salisbury Asie Afrika Irsko Anglie Slovan královna Viktoria
10 article
Všechny neskonalé oběti války té oželel na konec národ anglický, jakmile ukonejšena jeho hrdost konečným přemožením Burů a při- vtělením republiky jejich ku panství velkobrit- skému. Honosivý Salisbury naposledy se tu slunil na vrcholku zdaru, moci a »slávy«. Než tu choroba pokročilého stáří podlomila síly šťastného hráče, takže 16. července 1902 musil se vzdáti svého úřadu a politické činnosti vů- bec, aby hledal klidu pod věkovitými lipami svého zámku hatfieldského, kdež ho také na- lezl — pro věky. Však zničený národ Burův, rovněž jako ubozi Slované pobalkánští, úpící dosud pod jařmem tureckým, žalují na dílo jeho na soudě dějin. Dnešní zoufalé povstání slovanského lidu makedonského jest zajisté krutým následkem oně neblahé politiky Sa- lisburovy tak jako neskonalé to hoře lidu irského, oné politiky imperialistické, která do- vede brutálně a s opovržením slabé ullačovat a zuřivě bojovati proti silnějším, jsoue plna na duté a panovačné drzosti ke světu vzdělanému kdykoliv ji napomínal k lidskosti a spravedlnosti
Burův Slovan Salisbury
11 article Slavnost Kaizlova ve Volyni.
Slavnost Kaizlova ve Volyni. J. P. Z Volyně, 23. srpna. (Původní zpráva »Národních Listů-). Když nemohli zdolat rozmach národa če- ského aparátem vládním a prostředky přežilého byrokratismu, vytáhli z arsenálu svého podlou zbraň ničemné pomluvy. A když nic nespo- mohly naduté fráse o naší inferioritě a všech našich necnostech, neřestech a zločinech, jež vybájili na pokálení naší pověsti, vymyslili všeho darebáctví a lotrovství nejvyšší: nařkli nás před tribunálem světovým, že jsme národ nevděčný ke vlastním lidem svým. Věděli, proč užili právě této klevety proti nám. Jejich básník — právem — nazval nevděk zradou nejčernější. Kalem této dífamie hoditi po národě našem jeho štit jistě zůstane poskvrnén a pošpiněn — spekulovali. Ale také toto bláto neutkvělo na hladké, lesklé, čisté ploše. Pravda smazala lež. spláchla podezření, smyla kalumnii. Národ če- ský má dojista — jako každý jiný — svoje chyby a zvláštnosti, ale neuznalým není. Ani ku příslušníkům národů jiných, zastávajícím jeho právo, což teprve k synům, pracovníkům, bojovníkům svým. Tisíckrát měl by český lid býti chráněn proti takové obžalobě minulostí, skutečnosti. Neníť druhého národa v Evropě, který by cti takovou měrou svoje zápasníky na kolbišti poli- tickém, vědeckém, uměleckém, jako český. Qu coluere, eoluntur — kdo ctili, jsou ctění. Ovi- dovo rčení to neexistuje pro naše odpůrce. vydávají-li soud o nás. Dělejme, co dělejme. na obraze, jejž o nás dávají své veřejnosti, jsme vědycky špatni. Klam, jimi šířený o naše nevděčnosti, stal se pověrou a lichý soud vždy má více vyznavačů, nežli správný.
Kaizlův Volyň Evropa
12 article
»Jako krále pohirobili jste Kaizla, « řekl m rusko bukovinský poslanec, dnes tomu dva roky- »Jako imperatora pochovali jsle Riegra, « vyzna se mi polský kanovník. Rus i Polák byli očilými svědky, kterak Praha umí pořádati funeralia im- ponující. Ne, ne — národ, jenž masami tisíco- vými vzdal pocty manům: Sladkovského, Pala- ckého, Baráka, Nerudy, Julia Grégra, Trojana, Eima, Kaizla, Riegra, národ, který pomníky zřídii Jungmannovi, Komenskému, Hálkovi a buduje Husovi a Palackému, který přese všechny růz- nosti smýšlení jeden a jednoten je v úctě ke svým čelným jedineům, není národem nevděč- ným. Piela má právo domovské u něho a vy- konává se jim — bez nadsázky — pobožně a svatě. Zachovávejme a rozmnožujme tent ušlechtilý kult. Jestiť nositelem tradice, je pojlt- kem časů prošlých a přištích a planouci ohně, jim znicené nejsou ohněm studené, nýbrž budi a udržují teplo v myslech a duších millionů. teplo, ze kterého rodi se a roste pokrok a síla. Ve středu byly tomu dva roky, co skona dr. Josef Kaizl. Dnes již rodiště jeho dům. v jehož prvním patře spatřil světlo tohoto světa, ozdobilo poprsím, podobou nebožtíka z mužných let. Dům ten náleží přičinlivému obchodníku
Kaizl Riegr Polák Sladkovský Barák Neruda Grégr Trojan Eim Jungmann Komenský Hálek Hus Palacký Piel doktor Praha Palo
13 article
Václavu Ledererovi. Nalezá se na hlavní třídě kudy proudí ruch a život nejsilněji. Náklad na pomník uhražen sbírkou. Vlídná, líbezná Volyň vyšňořila se svátečné ke dnešku. Vyparádila domy svěžími barvami Les praporů šumí její ulicemi. Tisícové sešli se z okolí býti účastnu holdu rodákovi, který by zdobou celé vlasti, jejž nepřátelé národa českého ctili, jehož diplomacie a strategie se báli. Jim umřel vhod, nám ke nezměrnému žalu a k ne- výslovné ztrátě. Včera odpoledne a večer příjela většín hostí. Dnes ráno poslední. Přijelí dostalo se jim pravdé milého, srdečného. Byla to scéna nad míru dojemná, když vdova oslavence se starší dceruškou opustila vlak. Členové výboru pp m. r. Kavalirek, taj. Denk a ředitel měšť. školy Nováček ji vitají a podávají kytici. Pohnuta. rozrušena jim děkuje, ano domácí obyvatelstvo stojí špalírem opodál. Vždycky jí sliboval, že ji ukáže Volyň. Ale politika je jako železná panna Nepustí nikoho z objetí svého. Teď přišla paní Kaizlová sama, Niobe . ..
Lederer Denk Kaizlová Volyň Les page m . r . Kavalirek
14 article
Bez osvětlení, bez budičku, bez fanfar, bez parád uspořádala Volyň svátek svému Kaizlovi svátek více vniterní, nežli vnější, takový, jaký svědčil jeho povaze, ne široce rozložené, ale hluboké, ne impresionistické, ale intensivní. A přece se nám zdálo, jako by v ovzduší rod- ného města svého, ve světlé záři, jaká padá na jeho postavu a památku z řeči dra. Herolda, jeho karakter, činnost a smýšlení, jeho indivi- dualitu šťastně a správně vystihující, a z pře- četných osvědčení korporací a jednotliveů,v plném jasu smavého letního dne byl stalse ještě větším, nezli jakým jevil se nám dosud. Mezi gratulanty nalézá se druhá česká tech- nika. Její rektor vykonal akt povinnosti, při- druživ se k oslavovatelům. Neboť vysoká škola ta ve hlavním městě markrabství je v poslední fasi aktivování dílem obou posledních ministrů českých, dra. Kaizla a dra. Rezka, tehdy, kdy rozhodovalo se o tomto učení, odborného chefa v ministeriu osvěty. Bez energického dokročení jejich byl by ústav, kterého jsme se stejně horlivě domáhali, jako Němci brojili proti němu. zmizel v pohromě, jakou přípravili národu če- skému na podzim r. 1899. S českou technikou moravskou a s vniterní češtinou zůstane jméno Kaizlovo na vždy spjato a sloučeno. Slavnost sama byla krátkou. Trvala jen hodinu. Před 10. hodinou sešli se cizi účastníei v zasedaeí síni radnice, kde náměstek starostův pan Kafka je uvjtal. Zatím stanul průvod všech místních spolků před radnící. Hosté pojali do jeho středu a šlo se k rodnému domu Kaizlovu. Proti tomu postavena tribuna pro řečníka, před ním estráda, na které usedli: pl.
Kaizl Rezek Němec Kaizlův Kafka
15 article
Kaizlová s dcerou a s 3 bratry dra. Kaizlaa sestrou jeho, provdanou Malou, člen panské sněmovny Wohanka, probošt Hora, poslanci Dvořák Lad., Dvořák Václav, Dyk, Kratochví Špindler, P. Blahovec, Maděra, Ronz, Ulrieh (zároveň zástupce Kr. Hradce), dv. rada mi- nisterstva vyučování Pavlíček, zástupei Plzni Kol- bava, Kessler, Šule, Vaníček, zástupci Karlinu Gebler a Petráček, zástupce Soběslavi okr. soudee Pavlíček, fin. rada Pavliček, dr. Pospíšil jako zástupce Právnické jednoty, malíř Lhota, vikál Hromádka, zástupci fin. ředitelství v Táboře, vrehní komisař Hájek a koncipista Pinsker Památník byl již odhalen. Je to poprsí bronzové, představující Kaizla v životní témét velikosti věrně. Zvlášté podařený je hled — na očích je skřipec a kdo znali nebožtika, divii se, jak tvůrce, Pekárek, vystihl znamenitě du- ševní zor a zvláštní pósu jeho. Poprsí nalézá se na hraně ve výši druhého patra. Na lev straně rozkládá haluze velkolistá lípa, na pravě jsou plné klasy, ale zlomené — patrně plodnou činnost dra. Kaizla i předčasnou jeho smrt zná- zorňující, dole pak prostý nápis: Dr. Jose Kaizl 1854—1901.« Dva obrovské věnce pově- sili pod památník. Na stuze jednoho čte se »Professorský sbor české právnické fakulty bý- valému slovutnému svému členu«, na stuze dru- hého: »Město Karlín u vděčné paměti nezapo- menutelnému bývalému poslanci svému.« Vybudován je pomník Kaizlův, originální, prostý, přece však šťastný a jímavý péčí zvlášt- ního komitétu, jehož předsedou byl dr. šl. Lom a ve kterém platně působili pp. dr. Bezděk, N Hořica, Novák, Hůlka, Denk. Pěvecký sbor zapěl Bendlův mohutný »Cho rál národa českého« a za hlubokého ticha uja se slova
Wohanka Dvořák Václav Dyk Špindler P Blahovec Maděra Ronz Ulrieh Pavlíček Kessler Vaníček Gebler Petráček doktor Pospíšil Hromádka Hájek Pinsker Kaizl Pekárek Jose Kaizl Kaizlův Bezděk N Hořica Novák Denk Bendlův Králové Hradec Plzeň Soběslav Lhota Tábor Karlín panská sněmovna Dvořák Lada český právnický
16 article
poslanec dr. Herold: Když dne 19. srpna 1901 rozlétla se po vlastech českých zpráva, že zemřel v nejlepším věku dr. Jos. Kaizl, pocítili jsme všichni, že český národ stihla velká bolestná ztráta. Zemřel český učenec, český politik a stát ník, od něhož věda i politika česká očekávat mohly ještě velmi, velmi mnoho. Národ český, z jehož středu propracoval se již tak velký počet vynikajících sil ve všeel oborech lidské práce, bohužel ode dávna sná- šeti musí krutý osud, že mužové práce, výkvěi českého duševního života, uprostřed této zapo- čaté práce nás opouští a proto snad i rány nejbolestnější snášíme jako neodvratný osud. Úmrtí Kaizla tak všechny nás překvapilo že ani nemohli jsme hned zjednati si vědomí čeho jsme ztratili. A přece v Kaizlovi co poli likovi a učenci odešla nám individualita zvláštní značící nový postup našeho veřejného života. Rozhlédneme-li se po životě politickém po sledních 50 let, vidíme, že směr naší politiky byl propagační a připravující. Ze skromných, rozptýlených prvků uvědo mělých členů české společnosti teprve stvořen musil býti organisovaný národ a budovány pod mínky samostatného života politického Politická a národní propaganda vyžadovala toho nutně, aby v popředí politického život
doktor Herold Jos Kaizl
17 article
postaveni byli ti, kteří od počátku své činnosti veřejné účastni byli této činnosti propagačnía organisační, kteři tuhým zápasem v těchto smě- rech zjednali si schopnosti a důvěry, aby řídii mohli osudy politiky české. Politika zjednávala sice volné pole pro činnost vědeckou, lite- rární i uměleckou, přirozeně ale ponechati musela mužům novým a jiným, aby na těchto volných prostorách působili, vzdáleni aktiv činnosti politické. Propagační ráz české politiky také znemož- ňoval, ano přimo bránil, aby politikové věnovat se mohli práci literární a vědecké a aby na druhé straně výsledky vědecké a duševní čin- nosti národa působily zúrodňujícím a osvěžujícím způsobem na směry politiky samé. Teprve postupem vývoje dospěli jsme k po znání, že politika opřena musí býti o výsledky veškeré duševní činnosti národní a že věda sama není pouze sobě účelem, nýbrž že mus státi i ve službách národní propagandy samě. A představitelem tohoto nového směru nejvýznamnějším smyslu slova byl — dr. Kaizl.
doktor Kaizl
18 article
Věnovav se záby studiu věd státních, ze jména národního hospodářství a otázek sociál ních, vzdálen vší činnosti politické a veřejné zjednal si intensivní prací vědecký podklad, pro činnost politika moderního nezbytný Vyzbrojen bobalými vědomostmi, povolán byl dr. Kaizl jako učenec na kolbiště politické. Kaizl vstoupil na dráhu politickou nezúčastněn posud na strannických zápasech, prost vášní den- ních bojů, obrněn zcelenosti svého přesvědčení oproti proudům denního života a často klama- jícímu účinku hesel a frásí, při tom ale pronik- nut vřelou láskou k svému národu a odhodlán jemu poctivě sloužiti. Střízlivost učence však netlumila u něho vřelost vědomí národního, abstraknost vědy ne potlačila smysl pro praktickou potřebu národa a poznaný nedostatek našich sil a bojovních prostředků nespoutal u něho energii vůle a ne- stlačil velkost cílů jeho touhy.
Kaizl
19 article
My všichni, kteří jsme Kaizla poznali př činnosti jeho politické, cítili jsme z počátku že v řady zápasníků vstupuje nový živel, který zdál se na první pohled býti cizím a proti- chůdným posavadnímu směru politiky české. Zjev takový pravidlem vzbuzuje konfl ikty bylo dosti v národě našem těch, kteréž nová tato individnalita politická zarážela a budilav nich nedůvěru. Mnohé zevní známky Kaizlovy činnosti nebyly hned pochopeny aneb byly ne správně posuzovány. Avšak kdežto u jiných tyto podobné kon flikty vedly k roztržce a je samé na scestí Kaizl při jasném svém rozhledu a při koncili antnosti své povahy, neúmornou opravdovou prací dovedl překlenouti zdanlivé protivy a slou čiti vřelost a sílu idey propagační s rozvahou obezřetností politiky reální. Hluboká intelligence a všestranné vzdělání. chladná koncepce při rozhodování, střízlivostv pojímání situace, železná vytrvalost v započaté práci, uhlazené mravy a ušlechtilá forma př každém výstupování a konečně vzorná díscipli novanost a ochotné podrobení se názorům zví tězivším zjednaly Kaizlovi právem přední posta vení v delegaci české a uznání i všech pro tivníků. Kdož jako já viděl Kaizla při práci, kdo po dobu více jako deseti let s Kaizlem stál v stejné řadě a jako důvěrný přítel jeho sezna pravou podstatu jeho duše, musí doznati, že Kaizl při každém odhodlání svém měl na mysl jen prospěch národa. Kaizi cítil, že národ náš jako národ histo rický má právo k samostatnému životu státnímu Skutečné poměry a úkoly státu nové doby v ném však vyvolaly přesvědčení, že toto právo lze realisovati federativním vytvořením ústavy říše, že ale při tom nikdy nemá býti setřenli dový ráz nových zařízení.
Kaizl Kaizlův
20 article
Přihližeje k vývoji, který po staleti še směrem českému státnímu právu protivným, mě za to, že pro konečný cíl tento utvořeny must býti předpoklady, ke klerým především řadi upravení otázky jazykové a lidové reformy vo lebních řádů. Kaizl při všem jednání o jazyko vých věcech hájil plné právo jazyka českého rovnost jeho; ovšem v rámci této rovnosti do mníval se, že vzhledem na skutečné poměry možno upraviti otázku jazykovou způsobem r cipročním, oběma národům jisté meze ukláda Jsa mužem svobodomyslným, proniknut byí láskou k lidu, k nejširším vrstvám jeho. Proto bylo vždy politickým ideálem jeho zjednati smírné spolužití s krajany německými, mělť za to, že tím pak snáze, lím bezpečněji praváli dová, demokratická politika bude vítěznou a so- ciální povznesení lidu stane se skutkem. Jeh touha po smíru však nebyla žádným podrobo- váním se praeponderance německé, žádná cha bost národní; v rozhodném okamžiku vždy se vší rozhodností hájil zásadu, že vyrovnání uči něno býti může jen jako shoda mezi sobě rov- nými. Cilem rešlní jeho politiky bylo rozmnožen politické moci českého národ a jeho kulturního a hospodářského významu. Kaizl neuzavíral zraků svých před překážkami. které sta etí nakupilo a které snažení tomu byly v cestě. Proto pokládal odstranění těchto překá- žek za nejbezpečnější cestu k dosažení našich ko- nečných cílů, Právě tato politika eta- pová, jak ji Kaizi vždy sám nazýval, měla dle jeho úmyslů rozmnožiti takovou měrou politickou moc národa českého, aby mohla po- ložena býti na váhu, když rozhodovati se bude o novém upravení vnitřních poměrů říše. Není žádné pochybnosti o tom, že Kaizl doufal v možnost zjednání smíru mezi offieiál- ním Rakonskem a národem českým a že si je přál, avsak spolupůsobení národa českéhona jicím.
Kaizl
21 article
V drobném prodcjli rasní čí-le o sobě . . . za 8h odpelelni . . . . za 2h Ve flialkách na venkově ranní č5le. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 5h Inserá tr plati ve hotově sapřeš. Předplacení a insorty přljímá ndmisi- strace v Marianské ulici č. z. TTum nachizejí se těž po dakee tiskárna a ezpedipe Ná odsich Li.tes Dukoploy ze novzaesjl.
Dukoploy
22 article
vybudování mocného Rakouska činil závislým od toho, aby národu českému v otázkách jazy- kových a kulturních stalo se po právu. Z této základní myšlenky vyplynulo ostrá jeho vystoupení proti koaliční vládě Windisch- graetzově, která nechtěla znáti českou otázku, zde ale má původ svůj i snaha Kaizlova, aby po vydání jazykových nařízení za vlády hr. Badena poslanči čeští jako čásť většiny sné- movní vykonávali politickou moc v říši. Témito zásadami ovládán, pokládal také Kaizl za možné vstoupiti za okolnosti tehdejších do mi- nisterstva hr. Thuna jako minist financí. Rovněž ale netajil se Kaizl po zrušení jazykových na- řízení ani na nejvyšších místech uím, že na toto hrubě bezpráví český národ může odpověděti jen obstrukci. Z toho jest patrno, že neprávem Kaizlovi bylo vytýkáno, že jest opportunistou.
Windisch Kaizlův Baden Kaizl Thun Rakousko
23 article
Kaizl mohl připustiti toto označení jeho politi- ckého snažení jen tehdy, pakliže se pod tim vyrozumivalo využitkovati každou okolnost ve prospěch cílů a snah českého národa. Zajisté, že i Kaizl ve svých předpokladech byl často zklamán historickým nevděkem Vídně a ne- jednou ve svých soukromých roz- hovorech se mnou na to trpce si stéžoval. Avšak jemu jako prozíravému politikovi nikdy cit a vášeň nebyly rozhodujícím motivem při koncipování dalších kroků. Vida tisícero potřeb svého národa ve vel- kém rozmachu politickém a kulturním se nale- zajícího vždy snažil se, aby politika česká nikdy nebyla sražena nazpět do neplodné passivity. která by nejen tyto potřeby neukojila, ale no- vých překážek v dalším postupu utvořila. Klam- ným posudkem však by bylo, kdyby se někdo do- mnival, že Kaizl byl odpůrcem nejkrajnějších politických a parlamentních prostředků, naopak on byl odhodlán k nim sáhnouti vždy, kdy pozoroval, že kroky takové mohou se setkati se zdarem aneb kdy čest národa bezprostředně je vyža- dovala.
Kaizl Vídeň
24 article
Není možno, abych dnes vylíčil vše to, čím dr. Kaizl národu českému prospěl. Jisto ale jest, že jakkoliv smrt zasáhla Kaizla v nej- krásnějším věku mužné síly, přece lze o něm řici, že byl člověkem šťastným, šťastným proto. že mu osud popřál po dobu poměrně krátké jeho politické činnosti vykonati pro národ velmi mnoho užitečného, co má cenu trvalou. Jeho význam jako učence, jeho činnost parlamentní, jeho práce a postavení jeho jako ministra financí v kabinetu Thunově, vše to nepopíratelně činí Kaizla jedním z nejvýznač- nějších mužů v historii českého národa. Rodná jeho obec zdejší se rozhodla uetíti památku velikého svého rodáka deskou, která dnešního dne odhalena býti má. Rozhodnutí toto zajisté slouží ke cti města zdejšího, v jehož dějinách Kaizl zajisté zaujme místo jedno z nejpřednějších. Odhalujíce však památnou tuto desku máme určitou mravní povinnost. V době nynější, kdy bohužel začasté pouhé fráse dovedou sobě zjednati v našem národě souhlasu a uznání, tím více měli bychom pa- matovati činnosti takových mužů, jako byl dr. Kaizl. Až ehladná rozvaha dějepisce bude jednou psáti historii naší doby, zda veškerá ta lesklá fráse, která dnes snaší se strhnouti za sebou veřejné mínění národa, nerozplyne se jako bublina, po níž nezůstane v budoucnosti ni památky? Neuprosnou rukou historie zaznamenány vždy jen zaznamenány budou opravdové skutky, které byť nebyly od vrstevníků vždy pochopeny neb oceněny, zůstávají vždy trvalými. Jen ten, kdo byť i nehlučnou, tím spíše ale promyšlenou a pronikavou prací duševní národu českému sloužil, zůstane v dějinách jeho zapsán písme- nem zlatým a budou i budoucí pokolení žehnati jeho pamáťce.
doktor Kaizl Thunův
25 article
Národ český, který v posledním půlstoleti neobyčejně vynikl ve všech oborech lidské čin- nosti, který v oborech literatury, umění a vědy již vykázati se může jmény, jež snesou kritiky celého vzdělaného světa, bohužel za nepříznivých poměrů politických, v jakých se stále nalézá, nemohl a nemůže se vykázati jako národové jiní velkou kohortou individualit státnickýcha politických, jichž památka zůstává trvaloua jichž jména v celém vzdělaném světě s úctou by se vyslovovala. Pravil jsem, že nepříznivé politické poměry z velké části na tom nesou vinu, neboť jsem přesvědčen, že i v našem národě jest v oboru politické činnosti velká potence duševní, již právě nebyla jen dána možnost, aby se uplatnila. Avšak i nám ukládá tato skutečnost, aby- chom, pokud to v silách našich jest, neobyčej- nou intelligenci a vzdělanost v našem národě využitkovali k politické práci. Jsme to sobě povinni, aby dřimajícím silám politickým otevřena byla volná cesta činnosti plodně a užitečné práce. Ne ten vždy lidu pro- spívá, kdo lichocením, sliby a zdánlivou odho- dlaností zjednává si souhlasu mas. I v politice, jako v jiných oborech činnosti naší musíme vy- hledávati talenty a vážností a seriosností našeho politického života poskytovati jim možnosti, aby intelligencí svého ducha mohli se postaviti do služeb národní a politické práce naší, jak to učinil dr. Kaizl. Velké ještě věci má dosáhnouti národ náš. velké jsou jeho konečné cíle. Vlny nepřátelství silně buší na loď naší ná- rodní existence. Bouře, kterou odvěcí nepřátelé proti nám na všech stranách vyvolávají, není bez nebezpečí a mohla by býti pro nás osud- nou, kdyby loď česká nebyla vedena a řízena kormidelníky pevně ruky, vědomého cíle, sta- tečného odhodlání, ale zároveň chladné rozvahy.
Kaizl