ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 504c06e0-fd9e-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 14 celkem · entity: person 52, org 2, place 33, work 5
1 masthead
Dne 11. dnora 1900.
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3 masthead
Číslo 46. Strana3.
4 article
že počal si stěžovali ve včerejší schůsi konfersnění na to, že německo-liberální časopisy jsou i přes dané slovo dopodrobna zpravovány o všem, co děje se ve schůzích kouferenčních. Spíše by zamlouvalo se nám, kdyby se byli zasazovali o veřejnost oněch schůzí. tak aby jako časopisy německé byly přesně o jejich průběhu zpravovány také časopisy české. Telegram dnes ráno uveřejněný nám již opově- děl, že hlavním předmětem rozpravy včerejší schůze byla oprava volebního řádu do sněmu království českého. Že jest nynější řád ne- spravedlivý nedá i nadále se udržoti, uznal kde kdo. Jedná se v první řadě o to, aby mandáty byly rozvrženy pokud mošná podle stejného počtu voličů, což by mělo arciť za následek, že dosavadní jejich počet musil by býti rozmnožen. Za žádoucí bylo také uznáno, aby ve skupinách venkovských obcí zave- deno bylo volení přímé, takže by nynější předpotopní systém volitelů byl odstraněn. Pokud se týče volebního řádu pro statky nesvěřenské, žádají Němci, aby sku- pina nesvěřenského velkostatkářstva byla podle voleb- ního řádu do říšské rady rozdělena na pět skupin,
Němec
5 article
takže by z dosavadního počtu poslanců za nesvěřen- ský velkostatek připadlo na jejich prospěch 19 až 21 mandátů. Byl by to zajisté cenný ústupek pro Němce, ale oni usilují také ještě nejen o zachování volebních kurií, proti čemuž by z české strany nebylo snad žá- dných námitek, nýbrž také o to, aby kuriím těm pří- slušelo národnostní veto. Na tento druhý požadavek nepřistoupili ani národní ani velkostatkářští konser- vativní poslanci. Přimlouvali se sice za ponechání vo- lebních kurií anebo pro utvoření národních kurií bez objemného národnostního veta. Protože nebylo docí- leno v té záležitosti sbody, odkázána byla zvláštnímu, nám již známému desítičlennému výboru. Pokud se týče zřízení všeobecné voličské třídy, bylo všeobecně uznáno za nutné a potřebné. Bude pak tato třída podle všeho zahrnovati v sobě všecky voliče, kteří die zákona ze dne 14. června 1896 požívají volebního práva v páté kurii. Jsou to, jak známo, všichni své- právní občané, kteří dokončili 24. rok svého věku a jsou zachovalí,
Němec všeobecný voličský třída
6 article
Svolání říšské rady. V nejbližších dnech konána bude zvláštní ministerská rada, ve kteréž bude rozhodnuto nejen o dnu, na kterýž byla by říšská rada svolána, nýbrž také o jejím pracovním programu. Výbor biskupů rakouských sejde se opět příští měsíc ve Vídni, aby odbýval na několik dnův rozpočtěné konference, kterýmž bude předsedati kar- dinál kníže-arcibiskup vídeňský dr. Gruscha. Dr. Lueger u sv. Otee. »Osserv. Rom.« oznamuje, že sv. Otec přijal včera ve slyšení vídeň- ského purkmistra dra. Luegra a městského radu Schuha. »N. Fr. Pr.« dodává k tomu, že dr. Lueger vyjádřil se o tomto svém slyšení takto: »Samo sebou se rozumí, že přetřásány též politické poměry v Ra- kousku. Sv. Otec při tom osvědčil úžasnou znalost lidí a věcí.« Dr. Lueger a jeho průvodce divili se vzezření papežově. Člověk prý by myslil, že vidí před sebou padesátníka. Oba byli by poseděli déle, kdyby dr. Lueger sám nebyl povstal. Tento shledal sv. Otce silnějším než minulý rok a podotkl, že ten, kdo papeže po tři čtvrti hodiny z blízka pozoroval, pokládati musí za zcela zbytečné všeliké rozpravy
doktor Grusch Lueger Otee Rom Schuh Vídeň Francie
7 article
o volbě nového papeže. Také hlas Lva XIII. je zcela jasný a tvrzení, že časem chraptí, vní jako báchorka. Dr. Lieber, vůdce katolického středu v ně- meckém říšském sněmě, zápasí prý již se smrtí. Když r. 1891 zemřel dr. Windhorst, neměl střed žádné osobnosti tak vynikajícího a všeobecně uznávaného významu, kteráž by jenom tak zhola mohla převzíti vůdcovství strany. Jednak se ucházeli o tuto hodnost slezětí magnáti hr. Ballestrem a svob. pán Huene, jednak usiloval o to dr. Lieber-Montabauv, jenž až dosud byl považován za ostrého — demokrata. Oba směry zřejmě se utkaly r. 1893, když říšský něme- cký sněm rokoval o vojenském zákoně kancléře ně- mecké říše, hr. Capriviho. Pravé křídlo katolického středu, vedené oběma výše jmenovanými slezskými velmoži, chtělo zákon ten schváliti, levé křídlo, ve- dené dr. Liebrem, bylo však rozhodně proti tomu, odvolávajíc se na tradice Windthorstovy. Předloha zákona padla, říšský sněm byl rozpuštěn a při no- vých volbách hr. Ballestrem a svob. pán Huene již více do něho se nevrátili. Od té doby považován byl dr. Lieber za vlastního a jediného vůdce katolického středu, a to tím více, an hr. Ballestrem, když roku 1898 poznovu zvolen byl do nynějšího říšského sněmu, zvolen byl na návrh a přičiněním dra Liebra jeho předsedou. A je věru tak výborným předsedou, jakého měl říšský německý sněm jenom za časů Simsonových a Forckenbeckových. Další zprávy pro naprostý nedostatek místa až jindy.
Lev doktor Lieber Windhorst Ballester Huen Montabauv Caprivi Liebr Windthorstův Simsonův Forckenbeckový
8 article
Srbská skupština zabývala se v jedné ze svých posledních schůzí také institucí rozličných vy- slanectev. Předseda kabinetu Vladan Gjeorgjevič pro- hlásil při té příležitosi, že vláda musila přijati návrh finančního výboru skupštiny, aby zrušeno bylo vyslanectví na Cetyni, protože čer- nohorská vláda, ač toto vyslanectví trvalo již několik roků, nezřídila přece jen vlastního svého vyslanectví v Bělehradě. Návrh na zrušení vyslanectev v An- glicku, v Italii a v Řecku zamítl předseda minister- stva s odůvodněním, že tyto státy mají svá vysla- nectva v Bělehradě a dodal, že důstojnost Srbska ukládá mu za povinnost, aby ve svých mezináro d- ních stycích chovalo se k jiným státům vždycky tak správně, jako tyto se chovají k němu, v opáčném případě však aby používalo příslušných prostředků. Zasedání skupštiny bude skončeno dnes. Černohorský vyslanec v Cařihradě učinil včera u Porty příslušné kroky, týkající se vpádu al- bánské tlupy, která zabila jednoho Černohorce a je- dnoho četníka poranila. Francouzská vláda jest ve své nenávisti vůči všemu, co dýše katolickým duchem, nenapravi- telna a její předseda Waldeck-Rousseau nemyslí snad na nic jiného, než-li na soustavné pronásledování ka- tolického duchovenstva. Kněžské semináře ve Ver- saillesu a v Rouenu na př. stály až dosud pod sprá- vou kongregace »Piepus«. Ale nyní právě nařídil předseda ministerstva, že řiditelstvo těchto seminářů má býti řádovým kněžím této kongregaco odňato, protože není od státu uznána. Obecní volby v Pařížt. V Babelu na Se- kvaně budou v brzku již konány nové volby do obecní rady. Všecky frakce nacionalistů doufají, ž
Gjeorgjevič Rousseau Bělehrad Řecko Srbsko Cařihrad Waldeck Vera Rouen Babel
9 article
při těchto volbách rozmnoží počst svých zástupoů, kteří zasedají na městské radnici. Ale stěžují si tento úkol jen vlastní svou nesvorností. Dělí se totiž na republikány, monarchisty a Bonapartisty. Aby všecky co nejtěsněji spojil a vyrovnal protivy je rozlučující, k tomu pracuje Francois Cop pee, čestný president spolku »Francouzská vlasť« již po delší dobu. Ale republikáni maří tuto jeho snahua prudce naň útočí ve svých časopisech. Coppée, chtěje útoky jejich odraziti, uveřejnil otevřený list, ve kterém ohřívá starou a ve Francii již ošumělou písničku. Praví totiž, že jest dobrým republikánem že nechce vyvrátiti republiku, nýbrž hodlá jen svrh. nouti nynější vládu. V italské sněmovně dostal se včera na pře- třas poměr, jejž Italie udržuje s Anglií. Při poradě o rozpočtu ministerstva zahraničního, konstatoval za- hraniční ministr Viseonti Venosta, odpovídaje na dotaz senátora Vitelleschi-Nobili, že styky Italie s Anglií byly vždy co nejpřátelštější a měly ráz vzí- jemné důvěry. Ministr dále vyslovil naději, že udá- losti v jižní Africe nebudou míti v zápětí nijaké vše- obecné zápletky. Italská vláda jest daleka toho, pě- stovati politiku odříkání a bude vždy zájmů země pe- čliva. Tato úloha bude jí ostatně usnadněna přátel- skými poměry k ostatní mocnostem. Španělská poslanecká sněmovna pro- jednávala včera rozpočet železniční. Finanění ministr Vilaverde položil k dodatku, týkající se přirážky k potravní dani otázku důvěry. Při hlasování o do- datku bylo odevzdáno 88 hlasů pro a 88 hlasů proti dodatku. Oposice protestovala proti hlasování a prudce dorážela na ministra financí. Vznikl následkem toho strašný hluk a lomoz.
Francois Cop Venosta Vilaverde Francie Anglie Afrika VitelleschNobit Italia
10 article
Anglickému parlamentu předložen byl včera dodatečný rozpočet, ve kterém žádáno jest 13 mil. liber šterl. k uhražení nákladu pro 120 mužů, o kte- réž bylo ve finančním roce, končícím 31. březnem t. r. více odvedeno a potom i k uhražení jiných vý- dajů na příslušné účely vojenské. Potom prohlásil první lord pokladu Balfour, že informace z bojiště došlé ukazují, že generál Buller ze své posice, kterou obsadil ve středu, příliš nepospíchá. Vláda nepoklá- dala prý za správné naléhati na něj, aby podal po- drobnější informace o svých nynějších operacích a i kdyby takové informace došly, má vláda za záhodno, aby nebyly dříve publikovány dokud nebu- dou operace ty skončeny. Na další dotaz, zdali ge- nerál Macdonald obdržel rozkaz vrátiti se, odpověděl Balfour, že nemá o tom žádných zpráv. — Při hla- sování zamítla dolní sněmovna veškeré dodatky, na- vržené k adrese, přijala návrh Balfourův na konee debaty 215 proti 64 hlasům s sch válila adresu samu 229 proti 39 h lasům. Proti hla- sovali Irčané. V anglicko-egyptském vojště vzrůstá hro- zivá nespokojenost den ode dne. Anglická vláda snaší se sice to popírati, ale marně; hovorné zprávy, při- cházející z Cařihradu, viní ji ze lži. Jmenovitě z Ka- hýry oznamují, že mladší domorodí důstojníci šíří u svých podřízených nenávist k Angličanům.
poklást Balfour Buller Macdonald Balfour Balfourův Irčan Angličan Cařihrad Ka dolní sněmovna
11 article
málo. Hospodyňky pak len na vochlích vochlovalya na česácích pačesky česaly. Takový býval průmysl na naších horách. Sedlák z polí mnoho nestěžil při tehdejší veliké láci plodin, musil si tudíž hleděti přádkového průmyslu. Pospěšná děvečka po vší práci denně upřadla přadeno. Za 4 přadena — platilo se od přezáků dvacetníkem (50 krejcarů). Tři stříbrné dvacetníky tvořily nynější zlatku. V každé vsi bylo několik pazderen, v nichž se sušil len. Větší sedlák měl pazdernu svou. Stalo se nezřídka, že pazderna i se Inem shořela. Když byl len dobře vysušen, nastalo skoro v celé vsi tření lenu. Jako v kraji panímámy si zvou chudší ženy ku draní peří, tak zase na horách scházely se ženy navzájem ku tření lenu. Každá měla svou trdlici. Trdlice byla součástí výbavy. I bylo to trdlo- vání a pazdeřiny lítaly ve vzduchu, jako dnes saze po Praze. Utřený len svinoval se do »ževniček«. Hrst vytřeného lenu zkroutila se totiž a svinula jako ve vrkoč, čemuž se říkalo ževnička. Ta pak — jak již řečeno — dostala se do rukou čeledína na špalek pod bukovou paličku. Každá ves měla svého tkalce, jenž přízi určenou na plátno sdělával. Od tkalce přišlo plátno na bělidlo — pod Boží sluníčko. Sprostší prádlo bílilo se doma, jemnější dávalo se na bělidlo do Jablonečku — nyní městyse nad Jizerou. V každé větší vsi byl též truhlář, jenž dělal nejen rakve, ale i výbavu nevěstám s těmi roztomi- lými ptáčky a karafiáty na truhlách a jarmarách. Všecka výbava nevěst až na ty kartouny a na pestré kosmanoské šátky bývala domácí. Proto se tehdy žádný »pantatík« — jak na Rorách říkávali —
Sedlák In Praha Jabloneček Jizera krejcar
12 article
výbavou několika nevěst nezakrvácel jako teď, když selské slečinky musejí míti veškeru výbavu z Prahy. Dnes ty svícny s loučemi z našich hor zmizely, zmizely i přádky, trdlice, přeslice, kužele, česáky, vochle a td., s nimiž setkáváme se již jen na výsta- vách a ve městských museích. Dnes moje matka stěžuje si: Kéž bych mohla přísti, abych něco dělala, je mi v starobě náramně dlouhý čas. Přádlem by mi ušel. Tehdy staří vý- měnkáři na horách mnoho výměnku neměli a přece i ta vetchá ruka stařenky vypřadla si za týden 3—4 štuky, tolik též dvacetníků, značný to tehdy peníz. Hospodářství jim dalo zemáky, chleba atd. a při tom každá babička ve své punčoše mívala časem plnou hrst stříbrňáků. Pamatují se na starou slepou Zuzanu, která si vypřadla 3 štučky týdně a proto nebyla nikomu na obtíž; živila se dobře sama. Dnes by musela chodit žebrotou. Dnes ten ubohý sedlák musí kupovati pravšecko: uhlí, dříví, světlo, prádlo — ba již i chléb. — Obilí zaváží na teh anebo do amerikána na výměnu za mouku, při čemž ale svůj dobytek okrádá o otruby. Za mého mládí sedlák na horách obilí si sám semlel v těch klapačkách na potocích a jedl svůj chléb, jenž jeho pažím dával sílu obra. Peníze na vydání si vy předl. A býval na horách blahobyt. Kněžím s hor do kraje se nechtívalo. Dnes je na našich horách nouze a bída taková, že by tomu mnohý ani neuvěřil. — Velkoprůmysl s našeho sedláka košili vlastní výroby svlékl a přinutil ho, kupovati v továrně bezcenný hadr. Snad jsem se těmito upomínkami čtenářům star- ším zavděčl
Praha
13 article
Zprávy církevní-
14 article
Osobní věstník duchovenský z arcídie- cése pražské. J. kn. M. nejdůst. arcipastýřem vyznamenáni byli dpp.: Lehečka František, farář v Dřevčicích, byl jmenován kníž. arcib. notářem. Ka- špárek Alois, děkan v Českém Brodě, a Královec Jan, katecheta na Kladně, obdrželi Expositorium ca- nonicale. Vp. Režný Antonín, kaplan v Čelakovicích, obdržel synodalie. — Investováni byli dpp.: Frydrych Josef, kaplan v Dolním Slivně, na faru v Bohuslavi (Wussleben) Leubner František, exposita ve Schwader- bachu, na faru v Schippinu. Sudek Ferdinand, admi- nistrator, na faru v Arnoštovicích. Schneider Eduard, farář v Metikalově, odešel do diecése litoměřické, kdež byl investován na faru ve Vroutku (Rudig). — Ustanoveni byli vpp.: Lásko František, kaplan v Tej- nici, za kaplana u Nejsv. Trojice v Podskalí v Praze. Leder Emil, kaplan v Štědré, za zatímního kaplana v Kraslicích. Schuster Wolfgang za administratora v Neukirchen. Špachta Josef, kaplan v Podskalí v Praze, za kaplana u sv. Štěpána v Praze. Vachata František, primissář v Sangerbergu, za kaplana ve Štědré. Vláčil Leonard, administrator ve Vroutku, diecése litoměřická, za administratora v Metikalově. — Konkurs byl vypsán na faru v Metikalově (Meckl) od 1. února (do 14. března) 1900. Úmrtí. (Pův. tel. »Katol. L«.) V sobotu, dne 10. t. m. zemřel dp. Josef Zelenka, farář v Po- čepicích a správce vikariatu selčanského, biskupský notář a člen více zbožných i literárních spolků. — Zesnulý se narodil dne 1. září 1845, byl tedy v ne- vysokém věku 55 let; na kněze byl posvěcen 16. července 1871. Pohřeb v Pánu zesnulého se koná v úterý, 13. února o 10. hod. dop. R. i. p.
Alois Jan Režná Antonín Frydrych Josef Wussleben Leubner František Sudek Schneider Eduard Leder Wolfgang svatý . Štěpán Vachata Leonard Zelenka Dřevčice Ka Český Brod Královec Kladno Dolní Slivno Bohuslav Schwader Arnoštovice Metikalov Vroutek Podskalí Praha Neukirchen Lehečka František Láska František