••la by prestati sa sydivat, a ty které by mély Talmi málo abonenti, zajisté by vyměnily svfl# nesnabožský směr sa katolický, beztoho vétiina naiich nakladateli a knihkupci nezná heála jiného neili : výdělek, a pro výdělek vydávají co jen hodně jde na odbyt, nehledíce na to, zda-lii svon knihtiskárno aneb své knihkopectvl al sostndl ! My právě kdybychom véickni dohromady drieli, mohli bychom miti ten největil vliv na národ nái a zachránit! jej od neznabožské povodně, která nts zatopiti hrozí. Ale bokniel, my jsme tak rozitlpeni, tak nesjednoceni, že doposud velmi malý vliv proti tomnto zkázo- noanémn prondo máme. Kdežto v Německo má každé město dosti malé svij katolický list. Tak malé Nasavsko, které (1tá sotva 300.000 obyvateli, naříká sobě sobě, že jenom má dva politické denníky katolické, že by jich potřebovalo vice, ai má jeitě vice menších (asophi katolických — a hle my Čechové národ katolický 7milionový nejsme a to jediný katolický denník održeti. Že se jednomu čtenáři svémo „čeeh“ nezachoval, hle již začne se proti „čechn“ brojiti v Budějovicích, že .Cech“ přinese o nově vydané knize kritiko naskrz pravdivou ale nemilou — již se proti němu začne brojiti v Králové Hradci a tak děje se podobné i v jiných městech. Praha je beztoho roztržena. Pane Bože, bndeme-ii takovou acies ordinata — kam to s našim katolicismem přivedeme ? Vždyt se nám katolíci v Německo v jediný pevný šik spořádaní — musi vysmáli 1 Taktéž katolki-Poláci.

Němci v Horních Rakoosicb, v Solnohradě. Tak daleko jsme to přivedli v našem spánku. O vzhěrn Ty Moravané katoličtí, spojte se в námi s katolíky českými, učiňme šik pevný katolický — šik nerozborný, vydávejme časopisy ve směrn katolicky-vlasteneckém — ve směru Cyrilio-Metho- dějském a ve směrn našich patronů českých, — ti hndon žehnali podniku našemn a zajisté pak budeme acies ordinata. Necht prestanou mezi námi všecky nechutě a nepřátelství, a kněz, který neodebírá časopisů a novin katolických, bndii bratrsky napomenut, aby přistoupil к acies ordinata pamětliv jsa povinnosti svých. Vzhfirn tedy podejme si svých páži a bnďme kněžstvem Cyrillo-Methodějským, kněžstvem vlasteneckým a svati patronové zemšti vypros! zajisté podniku našemu n Boha zdaru a požehnáni. Pracnj každý na poli literárním dle možnosti a dle hřiven mu udělených, nikdož z nás hřivna svon Bohem ma udělenou do země nezakopávej. Nyní, kde jit každý židáček a každý klouček píše a mini býti spisovatelem a Čim více píše proti katolicismu, tlm nadanějším se býti povašuje : v dobách takových a podobných již nedosttčl nám kostel, nějaké to kázaní neb cvičeni — my z kostelů musíme vystoupili též na alice, do redakci a tsm hlásali Ježíše Krista Nazaretského, ukřižovaného, a jako svati apoštolé viro tu od doma к doma roznášeli a hlásali.

Paberky. —к.— O p i č 1 k n 11 n s. Již častokráte zmínili jsme se na tomto místě o přemrštěn osti berlínských gorillofilů, ale čeho dnes jsme se dočtli, přesáhaje všecky mese zdravého roznmn. Je vidět, že v Berlině našla descendenčnl theorie Darvinova nejúrodnějši půdu ; může se tam mlnvit vůbec o Dar ví nové konfesi. Dle této ovšem natká náboženský cit ctili tvory jakožto přechodní bytosti člověka. К býka to ještě nu- došlo — snad není tomu daleko, — přijdou také čtvernožci na řad, poněvadž kultus bode se množit regresivní cestou, ale poslední nám zachovaný a nejbližšl předek požívá aspoň v Berlině „zasloužené* úcty. Praotec darvi- novců žije jako polobůh, řekněme po lidská jako moc veliký pán. Ráno jak se gorilla — Pongo probodl, zazvoní si na svého Jeana a ten hned přiskočí, aby milostpáua obsloužil Přinese rodu. mýdlo, pasta na znby, obstarává snídani, co zatím panstvo v lavoirn tělo své miasma a hmyzu delikátně zbavuje a svon toil- letu v zrcadle se zhlížejíc upravuje. Tot se vl, že to nechybí Bismarkovy patentované kartáče, nejlepší a nejmoduějši parfum, voňavé mýdlo, jakož i nejjemnéjšl a nejúčinnější tinktura na vzrůst vonsů. Snídaně je připravena, čtyrrnký lord zasedá к buffata. Jean zatím přináší vy- ciděné rukavice, musí býti dva páry, proto že panstvo požívá dvojnásobné úcty — jedné co nejdokonalejšl zvíře a jedné co praděd člověčenstva Po skončeném dejenenru zapřáhne koči dva vraníky do landanrn a očekává netrpělivě svon šlechta. Jean mn ještě okartáčuje kožich a zapáliv ma trabako nkioni se dvorně, což znamená, že se jede. Kočár froči po nlicich berlínských, cilindry se zvedají, dámy se zasta vují — vždjt jede páo z Guiney a Bornea.

Zcela dientlimenlich sedl, vlastně leží na pravé ■traně kočárn, sré psendonohy přes sobe maje přeložené a sebevědomě rozhlíží se po nlicich, vypooitěje elegantně dým z doutníka svého do výie v kroužících se kotoučcích. Dojeli sada. Zástap berlínské omladiny vitá přemilého hosta a ovádi jej pak v krnh společnosti zábavné. Roztomilý Pungo nklánl se na vie strany dle předpisů opičí etikety, nasadí si cvikr a veden dvěma důvěrníky baví se rosmarLě ve dvorním klube berlínských pánů klnků. Při tom podotknout! slnil, že zábavy milovný Pnngo v soiree vidy chová se dle přikladu velikých diplomatů, obezřele tak, jako mistr Bismark. U eěho není slyiet chvástavýeh řeči, on vůbec nemluví, — aby to nečinil jako některý jeho kollega v parlamentě. V té příčině si diplomat a ocasem blamáže nentrii. Řeč jeho spočívá v posnňclch, v pokynech. Jinak mlnvi jen „jedním* jazykem a to opičím, jakého ožívají soakmenovd jeho v rodné zemi ; torna viak ze dosud nikdo z filologů berlínských při- nčiti nedovedl. Zdá se, že bode vyslán některý jszykozpytec na útraty státní do tamních krajin, aby tam se svnčné tě prařeči prameny čerpal к světovému srovnávacímu „jszykozpyto*. Když se společnost již nnavila — Pongo je nevyčerpatelný na „frajšpásy" — nastane iončeni. Šlechetný praotec dává posuňky svým potomkům mondré naučeni, jak se mají dobře po opičáckn chovat a na rozloučeni, aby stačil, podává všecky čtyry — roce i nohy. Ysedne do kočáru a jede do svých logemantů, kdež jej náležité supée očekává. Nevíme sice, má-li menu francouzské či némecké, ale lze si myslili, že jeho urozenosti přiměřené.

Politick)' přehled zahraniční.

Politický přehled domácí. V Prase, dne 26. července. Návrh na změna volebního řáda, podaný drem. Riegrem v posledním zasedáni českého snémo, stal se, jak se samo sebou rozumí, novým cílem nezřízených útoků vídeňských i pražských listů fskciosně oposičnlcb. Poctiv! ti sloupové velkogermánského živla v mnohojazyčné řlii rakouské poskytuji opětné nový důkaz, že nechtějí za žádnou cenu připustiti, aby uvnitř říše nastal konečně mir a byt byl založen na základě zcela spravedlivých nárokův a nezbytných životních podmínek jednotlivých ne- německých národův rakonských. Boj, věčný boj až do vyhlazeni ! — tot heslem těch plemenných zbésilcův, kteří ve své vážni tak json zaslepeni, že ani nepozoraji, že připravnjl sami sobě jistý pád. Pád ten přijití mnsl, ne-li dne?, zitra zcela jistá dle věčného zákona o vítězství věci spravedlivé, pravé. Jinak ovšem biedi na nový obrat záležitosti nvnitř Rakouska Němci poctiví, konservativnl, kteří, ač ostali věrni své národnosti i zájmům její, přec se nepostavili do řady nepřátel ostatních národnosti rakonských a přeji si, žiti s nimi v mlrn a přátelství ku dobru a rozkvětu říše, jejíž blaho jest jich heslem nejpřednějšlm. Nebudeme tedy ani cito- vati úsudky listů fakciosnlch o návrhu dra.

Riegra a podáme zde ponze hlas vídeňského „Vaterlandn*, jenž se pronáší v tento smysl: „Nespravedlivý volební řád jest, jak známo, již od počátkn tak zvaného konstitnčnlho života stálou a jednou z nejpodstatnéjšlch stížnosti českých poslancův. Stížnost tato podávali Čechové stále a stále a odůvodňovali ji dáty úplné nezvratnými. Osudy dotyčných návrhů json в dostatek známy. Byly dány zemskému výboru a zde pomoci rozličných formalit vždy pochovány. Letos ovšem stane se s návrhem dra. Riegra jinak, ač posad neznámo, do kterého stadia hade v tomto zasedáni sněmovním přiveden. — Zahraniční ministr, hrabě К a 1 n о к у odjede dnes z lilu do Gastýna, aby zde něinil patřičné kroky ke schůzi obon císařů. Letos sejde se v Gast/ně též rakouská císařovna s císařovnou německon. — Doplňovací volby poslanců na říšskou radu za prof. Krejčího, Kvičala, Tannerà, Уorla a dra. Grosse, již se svých mandátů vzdali, odbývali se prý hndon až na počátku října. Jak se některé listy dovídají, bnde proti p. řed. Tonnerovi, jenž bude opět na Podřlpskn kandidovali, postaven protikandidát v osobě dra. Edv. Grégra. Mandát prof. Krejčího nabídnut bude prý pensiou. vánému generálmajorjví Samcovi. V Praze, dne 26. července.

Fraude. Sněmovna pokračovala v pondělí ve svých poradách o smlouvě železniční. Odpovídaje na jistý dotaz, pravil ministr veřejných práci, Raynal, že veškeré tratě, jež žádal ministr války, hndon vystaveny. Ministři naléhají na obé sněmovny, aby ukončily již porady o předlohách, aby dne 3. neb 4. srpna mohly sněmovny býti nzavřeny. Dne 13. srpna vykonsjl se volby na 1498 nprásdně- ných míst v generálních radách Mezi odstupujícími generálními radami nalézá se 134 poslanců a 77 senátorů, což jest dostatečným důvodem, aby si přáli nzavřeni sněmoven za příčinou nových agitaci kn svému opětnému zvoleni. — Kanáditl biskupové zaslali kardinála arcibiskapovi pařížskému připiš, v němž duchovenstva francoazskéma gratulují к vydatnému odporu jeho proti hanebným podnikáním vlády, zejmena ve školství. Kardinál Gnibert projevil ve své odpovědi naději, že se stane náhlá změna všech těchto poměrů, jak se v dějinách Francie již opětované událo.

Anglie. Vyjednáváni mezi franconz- skon společnosti suezského průplavu a mezi anglickou vládou v příčině vystaveni drahého suezského průplavu se rozbilo. Gladstone sdölil předevčírem v dolní sačmovné, že nebude na sné- movně žádali, aby schválila dotyčné provisorní dohodnuti. Anglicko mèlo prý za notné, nejdříve zkonšeti, zda v novém podniknutí tom leží jeho prospěch a mimo to měla se nvažovati otázka stran poměru Anglicka k Lessepsovi а к francoazskéma národa, jenž od dávna žije s Anglickem v přátelství. Aoglicko nepodnikne prý zajisté ničeho, čímž by oslabeno bylo toto přátelství. Kn konci vyslovil se Gladstone s velkým nznánim o snezské společnosti a o Lessepsovi a pravil, že vláda nepoužije vlivu dočasného vy- minečného postavou! Anglicka v Egyptě к tomu, aby se dotklo neb seslabilo jakékoliv právo zmíněné společnosti. Též nemůže vláda ničeho pod- niknonti, což by nebylo ve shodě s tlm všestranně uznávaným faktem, že jest průplav vystaven kn prospěchu a dobra všech národů a že otázky s tlm spojené json záležitosti celé Evropy. — Northcote

vyslovil se ostře o této řeči Gladstonově a navrhoval disknsy o chováni ae vlády. Návrh jeho byl viak zamítnut. Egypt. Cholera sastihla již i řady anglického vojska, meškajícího v neitastné té sami. Proto se odhodlala anglická vláda konečné к ráznčjilmu sakročenl. Zpráva, jež zaslána byla v pondělí i Kabýry mlstokráli, nasvědčuje, že tsmnéjil zdravoto! komise jest nedostatečná. Nedostává se jl lékařů ani potřebných léků. Ulice a stoky v nakažených čtvrtlcn nalézají se v stavu zanedbaném a šiří smrtonosný zápach ; na ulicích leil mrtvá zvířata a smetl všeho draho, aniž by nikdo pomýšlel na jejich odstraněni. Dezinfekce domů byla tam věci neznámoo a provádí se teprv nyní. V mnohých opuštěných arabských domech nalezeny mrtvoly jii v stavu hniloby a egyptští vojáci spéčajl se je odstraniti pro ošklivý zápach. Na arabských hřbitovech json mrtvoly pokryty sotva na střevíc prsti, a na mnohých místech viděli rovy, ze kterých jednotlivé údy vyčnívají. Arabské vojsko v Kahýře čitá jit snséoý počet nemocných, tak že lékaři radí, aby i a četnictvem méeto opustilo. — Během posledních 34 hodin zemřelo v Mansorah 49 osob, v Šibin-el-Komo 51, v Damietté 13 osob na cholera. Od té doby, co cholera vypukla, zemřelo v Damiettě 3000, v Mansorsb 1719 lidi. — Z Kahýry oznamuje se ze dne 34. července : Během posledních 34 hodin zemřelo v Kahýře na cholera 473 ceob. Mlstokrál hodlá se vrátit! ve čtvrtek do Alexandrie.

Vražda tisza-eszlárská. (Den dvacátýosmý.) Předseda zahajuje přelíčeni o půl 10. hod. Zprvn se pokračuje v přečltánl protokolů. Taktéž čten byl zajímavý případ, jenž se udál roka 1798 v Pecse. Tehdáž byli rovněž lidé obia lováni pro zavražděni křestanského dítěte, byli však sondern obžaloby sproštěni. Po přečteni všech protokolů nastala krátká přestávka, načež přikročeno kn poradě o tom, má-li být Moric Scharf vzat do přísahy. Státní zástupce Szeifert vyslovil se zcela rozhodně proti tomn, aby Moric přísahal. Taktéž vyslovuji se i obhájcové. Eötvös nazývá Morice .svědkem komitátním*. (Telké pohnati.) Předseda oděinje mn proto důtka — Eötvös: Nebádá s p. předsedou o tom debatovali. — Předseda: To také nesmite, jelikož vám to nedovolím. Po té odebral se aondni dvůr к poradě, jež trvala déle nežli hodina. Mezi čekáním tímto vyskočil pojednou starý Scharf a chtěl mlnviti se svým synem Moricem, jenž stál n předsednického stolu. Stráž jej však zadržela.

Josef Scharf se jim však vytrhnul a přiskočiv zcela těsně к Moricovi, křičel: „Nepři- ináš ae jeitě, kdo tě těm lžím naučil ?" Moric chvěl se na celém těle. Josef Scharf jej chtěl nhoditi, stráž však přiskočila в vytasenými bodáky a zamezila tomn, „Mlčte !" volal na Scharfa st. zástupce. „Jak mám mlčeli,* křičel dále Scharf, „lonpí-li mi mé dítě, svedon-li je a pak je nechají přisahali?* „Ticho !* volá se se všech stran. Starý Scharf však křiči dále : „Nemoha mlčeti, vidim-li tolik padonistva. Ti zlosynové ještě mé ditě otráví !u Stráž jej vyvedla na chodba. Zde znřil

Scharf ještě nějakou chvíli, na to žádal, aby jej duvedli nazpět, což se také stalo. Po té vrátil se soudní dvůr a za hrobového ticha oznáxil předseda toto : „Našo soudnictví ne- cbbahnje oi.aká zvláštní ustanoveni stran stáři svědků ; též nemůžem se v tom řlditi nařízeními řádn soudů citilnlch a jelikož jest zákonní praxi, že i dvanáctiletí svědkové, json-li dosti mondřl, směji přísahati, nemůže sond brati ohledu na námitky, že Moric Scharf při svém výalechn nebyl o tom od vyšetřujícího soudce pončen, že proti otci neb matce nemusí svědčili a to Um vice, an byl tehdy vyslýchán spíše co obžalovaný nežli co svědek. Též nepřikaznjl zákony naše, že mnsl se ten, kdo přísahati má, hlásili к nějakému vyznáni, leč p ř e s t o n e- bnde vzat Moric Scharf do přísahy, jelikož ve svých výpovéděch podal důkazy nenávisti a nevážnosti vůči svým rodičům a souvěrcům a jelikož lze tedy pochybovali i o nestrannosti jeho výpovědi. Taktéž si néateré výpovědi jeho odporují.* Na to prohlásil předseda průvodní líčeni za skončené a vyzval státního zástupce, aby podal své návrhy. Tento vyžádal vi dva dny к vypracování jich. Ye středa a ve čt rtek hade přestávka. V pátek podá státní zástupce své návihy. Rozsudek sonda nelze tedy očekávali dřivé než za osm dni.

Denní zprávy pražské.

Kronika církevní. * Dnes o slavnosti sr. Jakuba apoštola sloužil Jeho Emin. v kostele téhož světce u Minoritů na Starém méstě pražském o 8. hod. mši sv. — V tento den slavil Jeho Emin. památku svého vysvěcení na kněžství. — Den tento jest pro nejdůst. arsipastýře letos tím vice památným, že jest to 50. památní den — jeho jubileum posvěcení na kněžství. — A proto příležitosti této chopilo se duchovenstvo pražské Starého města, aby tento den památný oslavilo. — Do chrámu nádherné okrášleného a světly bezpočetnými ozářeného sesli se představení kn. arcib. semináře s vdp. msgr. hrab. Schönbornem včele, zástupcové duchovenstva všech far Staroměstských, sešli se i řeholníci klášterů, tak že dlouhá řada duchovenstva s akolythy očekávala příjezdu J Eminence. Avšak i laikové nezůstali pozadu. členové spolku pražských řezníků sešli se — v četném počtu — do chrámu, aby v průvodu s rozžatými svícemi vrchního svého arcipastýře к oltáři doprovodili, začež také i Jeho Emin členu téhož společenstva p. Jano Markovi při odjezdu diky vyslovil. — Při mši sv. zazpíval pěvecký sbor křesťanské Akademie několik dojemných chorálů. * 251eté kněžské jubileum bndon dne 1. srpoa t. r. slaviti v metropolitním ebráma sv. Vita tito r. 1858 vysvěceni kočii : dp Ignle Henz, farář v Ssngerberga, vdp. Karel Hodinář, k. a. vikář a farář v černém Kostelci, vdp. Dr. Karel Jänig, komandér řádu Frant Josefa, nyn( rektor kollegia dell Anima v Římě, dp. Ignác Jelínek, firát v Doksfch, vdp. Josef Kandier, děkan a vik. sekretář ve Slaném, dp. Vojtěch Kouba, farář v Sonticlcb. dp. František Libo- vický, katecheta ve Vinohradech, dp. František Novotný, farář v trestnici pražské, dp. Josef Meloun, farář a vik. sekretář v Okrouhlicích, vdp. Vincenc Mottl, к. a. vikář a farář v Jankově, dp. Jan Roikot, farář v Nechválících, dp.

Athanáš Roedl, premonstrát Teplský a farář v Pistavi, dp. Arnošt Scbmaus, břliovntb a farář v Maispisi, dp Romnald Schram, benediktin a provisor a sv. Markéty v Břevnově, dp. Jan Staněk, fsrář v Krašovicich, dp. Josef Zika, farář ve Kbellch a dp. Frant. Zrnbek, farář v Hodlicicb. V týž den bode také obětováno Requiem za pět v Pána zesnulých bratři. Před časem zemřeli : Antonín Fencl, kaplan v Grasli- cích, František Havlíček, administrátor n sv. Jana pod skálon. František Lidmanský, farář v Pozdni, František Peroutka, farář v Těno iclch a P. Amand Lang, premonstrát Teplský, farář v Oherci. * Mrtvicí raněn jest u příležitosti kanonické visitace v Gorin biskup svato-hypolitský dr. Matouš Binder. Lékaři dávají naději, ie nemocný opět se pozdraví. * Z Olešky u Černého Kostelce. Každý, kdo do obce naší zavítal a chrám Páně zdejší navštívil, nemile byl dojat vida, v jak žalostném stava se nachází. Nábožný věřící, který sem svou pobožnost vykonat přišel, drive sajisté Pána Boha vzývali neopomenul, aby ho chrániti ráčil, by se na něj strop nesřitil. O ostatní úpravě vnitrní, jakožto zhola nedůstojně, raději pomlčíme. Nebylot na opravu jelio jit velmi dávno ničeho věnováno, ačkoliv fond zádušní asi 30 tisíc zlatých obnáší a ačkoliv obec naše značné jmění obecní má, tak že dosnd nikdo neví, co jsou obecni přirážky. Jak trapně asi se dotkl tento bídný stav chráma Páně našeho nového dp. faráře V. Šrámka, lze sonditi z toho, že neustal přičiňovati во 0 potřebnou jeho oprava a úpravu, až toho dosáhl.

To je tedy ▼ pořádku. Hůře však to chodí в druhou věcí. Maličký náš kostelíček stačí sotva pro 400 oseb. Povážime-li, že Oleška čitá přes 100 čísel hojně obydlených, že к ní jeátě tři obce json přifařeny, tu nebudeme se diviti, že často je sotva místo pro kněze v sakristii a n oltáře, že kdo ai nepospíáí, musí zůstali před kostelem a že hudebníci a zpěváci 1 s řídicím učitelem, chtějí-li se o slavnostech dostali na kůr, kamž vedou dvéře ж vnitř kostela, mosí na všeobecné pohoršeni lézti do kostela oknem po žebříku. Skutečně nedůstojná to cesta do Stánko Božího. Kdo se tedy bode diviti, aneb do konce za zlé miti, že se dp. farář s několika málo sousedy zasazuje o to, aby zároveň s opravou byl kostelíček náš rozšířen? A přece se tak děje. A nejsou to snad přifařené obce Krymlov, Brník, Bulánka, ty právě naopak přístavbě přeji — nýbrž sami „opatrní otcové" počestné obce Olešky, kteří mají sa zlé dp. faráři, p. řídícímu učiteli a oběma pp. radním, že chtěli, by ještě letos rozšířeni kostela bylo provedeno.

Známe ty poctivce, kteří do očí přiitavbn kostela za chvalitebnou, nutnou věc vyhlašují, proto že se stydí proti dobré věci veřejně jednat!; zatím ale potají se scházejí a pod záminkou, že toho není potřeba (pro ty z nich, kteří raději v hospodě při kořalce neděli prosedí, ovšem toho třeba není) a že by to sousedy mnobo stálo, proti toma se radí, ačkoliv dobře vědí, že každý soused nepatrný příspěvek naň připadající oddělali si bade moci. Nedivme se těm nad míro „opatrným" pánům ; oni json přátely starožitnosti ; proto vlastně dosud nic v obci neprovedli, co by o pokročilosti svědčilo. Oni se raději na obecních cestách před samými svými staveními nebo a svých polí в celými povozy utopí, než by tam nějakou hromádku kamene z blízkého lomn i dovezli. — Doufáme, že těmito řádky aspoň „méně I opatrným" občanům pravou cesta okážeme, po které by se měli bráti, když dávajíce se voliti do zastupitelstva o blaho obce starati se chtějí. V Praze, dne 25. července.

* Rozpočtová komise sněmovat měla včera opět sčhůzi. Posi. Bondy podával správo o stavbě cvičných domů zemských a navrhoval, any výdaje loni sest&rene rozpočet valné by převyšovaly, aby zemský výbor plány ještě jednou důkladně prostudoval a předložil nové návrhy. Návrh ten byl přijat. Taktéž byl přijat návrh posi. dra. Riegra stran převzetí hypotekároího dlaha per 150.000 zl. na domech, jež bylo družstvo pio vystavěni Národního divadla sako opilo. Hrabětem Fr. Titanem podán návrh na pojiiténi zemských budov, jmenovité divadel Otázka ta bnde ve zprávě povšechné šíře rozvedena. Petice pražské průmyslové jednoty a obce bechyft- ské stran podporováni škol průmyslových přikázány bndon zemskému výboru к nváieni. Žádost obce chrudimské za podpora tamní obchodní akademii byla zamítnuta. Dstředni jednotě hasičské zvýšen příspěvek ns 2000 zl, královská české společnosti nank se 3000 zl. na 4000 sl. V dnešní schůzi jednati se bude o záležitostech školských, čími zemský rozpočet bode vyřízen. * Dary. Císařovna Marie Anna daroval* na obnoveni chráma v Miedersa v Tyrolsku