1
masthead
V Praze, v sobotu dne [2. března.
Praha
2
masthead
K číslu zž.
čislo v Praze za 2k
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Japonské vojsko v Koreji.
Z Paříže, 12. března. (Pův. zpráva »Nár
Listů«.) Z Petrohradu sděluje »Temps«, žev
Koreji je dosud 55.000 japonského mužstva.
»Dimitrij Donský« opět k plavbě způsobilý.
Z Port Saidu, 11. března. (C.-B.) Pancé
řový křižák »Dimitrij Donský« přibyí
sem úplně opravený, naloží 500 tun uhl
a odpluje zejtra ráno do Cadixu.
»Mandžur«.
Ze Šanchaje, 11. března. (C.-B.) Stalos
rozhodnutí, aby se položil po boku ruského dě-
lového člunu »Mandžure čínský dě-
lový člun, který by odstranil jeho dělové
závory, zásoby střeliva a nejpotřebnější součástky
strojové.
Dnes sem připluje první j a po ns ký
poštovní parník od zahájení války. Pa
níková služba bude prý od nynějška provozo
vána opět jako před válkou.
Donský
Korea
Paříž
Petrohrad
Port Said
Cadix
6
article
Korea proti Rusku.
Korea
Rusko
7
article
Z Tokia, 11. března. (C.-B.) Ve včerejším
zvláštním vydání úřadního listu korejského
uveřejněno bylo doslovné znění protokolu, uza-
vřeného mezi Japonskem a Koreou. Konces se
povolené Koreou Rusku prohla-
šují se v něm neplatnými. Prohlášen
o neplatnosti koncessí Rusku povolených bude
vládou korejskou ještě zvlášť oznámeno
Tokio
Japonsko
Korea
Rusko
8
article
Car a císař Vilém.
Vilém
9
article
Z Paříže, 11. března. (Zvl. telegram »N.
L.«) Dnešní »Figaro« dovídá se od svého pe-
trohradského zpravodaje, že prý cař požádal cí-
saře Viléma II., aby po dobu trvání války sdě-
loval s ním, co o postupu jejím se stanoviska vo-
jenského soudí. Dle všeho zpráva tato jest sple-
tena, neboť dle jiných zpráv žádal naopak Vi-
lém cara, aby dostávalo se mu z bojiště auten-
tických zpráv, by mohla v pruských kru-
zích vojenských strategicky zajímavá tato válka
kriticky býti oceněna.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Figaro
Vilém II
Paříž
10
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
11
article
Německé štvaní.
Německé štvaní.
Z Vídně, 12. března. Listy levice plny
jsou úvah o Češích. Jedny zasypávají je nej-
sprostšími nadávkami, ještě sprostější-
mi než jsme vůbec navykli se od nich slý-
chati. Nebudeme je reprodukovat. Stačí, kon-
statujeme-li, že páni zaujímají stanovisko pra-
zvláštní. Němci pražští mají všechna práva k
průvodům a manifestacím pouličním, ke zpěvům
atd. Neněmci ve Vídni musí však uznávat, že
Vídeň je městem »ryze německým«,
dle toho se zachovat a tedy — mlčet.
Že po této stránce vyniká nejvíce »Neue
Freie Presse«, nemůže překvapit. Tomuto listu
schází ještě jen jedno: pan K. H. Wolf jako
chefredaktor a pisatel článků. Má teď času dost
a hlavní orgán dra. Körbra mohl by ho dostat
lacino.
Čech
Němec
Wolf
Vídeň
Neue Frei Presse
12
article
Tento list odvažuje se psáti dnes o Češích
takovým způsobem: »Jsou-li možny takové udá-
losti, že včera odpoledne před universitouži shro-
máždilo se několik set slovanských studentů a
to v městě, ve kterém je přes 113 millionu
Němců, potom musí nejmírnější měšťanév
Brně a Olomouci chvěti se hrůzou,
potom musí tesklivě se ptáti, jak by narostl
hřebínek české zpupnosti, kde jsou poměry těs-
nější. A nikdo se jim nebude divit. Neboť před
německou universitou ve Vídni konal se včera
kurs o tom, jak příjemný musí býti život ve
smíšených územích. Kameny mluvily stejně dů-
tklivě jako klacky a nože. Přesvědčily nás, jak
vypínavost a nesnášelivost za posledních deset
let ustavičným mazlením a hýčkáním byla vy-
chována v českých myslech.
A kdo rozumí mluvě činů, ten vidí v pro-
klamaci, kterou vydali slovanští studenti rekto-
rovi německé university vídeňské, jaké nebezpe-
čenství by nastalo, kdyby se v německém
městě (?) zřídila česká universita. Proti takové
myšlence nejen Němci moravští, nýbrž ra-
kouští vůbec zahájí odpor. Neboť je zje-
vno, co si má člověk myslit o tvrzení Čechů, že
jich potřeby kulturní vyžadují takového ústavu
vzdělávacího. Způsob, jakým se chovají na uni-
versitě jim přístupné, dokazuje, že kultury po-
třebují.«
Čech
Němec
Čecho
Brno
Olomouc
Vídeň
13
article
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
14
article
»Jménem kultury německého národa«
vybízel včera vídeňské nakladatelství Vilímkovo
buršák, aby vyhodili všechny české noviny,
sice že bude skříň rozbita. Současně při-
nesli jsme zprávu, jak německá kultura
v Linci chtěla rozbit koncert Jana Kubelíka,
který nikde a nikdy ani slovem proti Němcům
nevystoupil, ba hrál v městech německých
k dobročinným účelům a dal několik set vldeň-
skému žurnalistickému spolku. Konstatujeme,
že když v král. hlavním městě Praze hrál ně-
mecký umělec Kainz, nikdo ani slovem ne-
hlesl, že budou proti němu pořádány demon-
strace. Proto my se žádného porovnání s Ger-
mány nebojíme a je-li kdo, jenž potře-
buje kultury, nejsme to my, nýbrž páni
z druhého tábora.
Ve druhé skupině statí německých vypra-
vuje se, co všechno německé strany chystají
proti české obstrukci. Nebudeme to vypočítávat.
Vilímkův
Kubelík
Němec
Kainz
Linec
Praha
Gera
15
article
Škoda černi tiskařské. Vesměs jsou to plány
liché, bezúčelné a marné potud, dokud německé
strany samy možnosti své obstrukce vzdáti se
nechtějí. Jen připomínáme, že se vyskytl návrh,
aby se nynější zasedání prohlásilo nikoliv odro-
čeným, nýbrž uzavřeným, v kterémž pří-
padě pozbyly by platnosti všechny předlohya
také všechny pilné návrhy. Jen že výtečný ná-
lezce tohoto projektu zapomněl, že každou chvíli
mohou tyto pilné návrhy být obnoveny. Celkem
možno však dnes říci, že německé strany bu-
dou dohlížeti na presidium, aby přistřihovalo
kde možno jakou rozpravu.
Schůze budou co nejdelší, denně, až do
Velikonoc. V tomto zasedání předvelikonočním
však nestane se dle všeho pranic, ani volby
do delegací, kterých nechtějí hlavně Poláci,
kteří nalehají, aby říšská rada sešla se také
po . Velikonocích. K tomu mají Poláci své
vlastní, zvláštní příčiny, které však nejsou poli-
tickými.
Němečtí velkostatkáři a také křesťanští so-
ciálové vyslovili přání, aby se teď uskutečnil
známý návrh posl. Grabmayra na částeč-
nou změnu jednacího řádu, ale s tím nesou-
hlasily zase obě ostatní strany německého sou-
ručenství: německo-pokroková a německo-lidová.
Bylo též upuštěno od zámyslu užiti výhod § 48.,
ve kterém se stanoví, že předseda může svolati
Polák
16
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Opály.
Crta od Xavera.
Xaver
17
article
Tak na mnohém skvostu, jenž zdobí hrdlo
krásné dámy, plane ohnivými barvami opál. Ale
kdyby dáma věděla, co namáhání stojí dobyt
takového kamene, co slz a potu lpí na takové
lesklé cetce!
Opály nyní klesly v ceně, protože se našla
vydatná ložiska jich v Australii. Ale ty nejsou
tak krásné, jako ty ze Slovenska. Uherské opály
jsou nejkrásnější, nejohnivější.
Opálové doly jsou ve východním Šloven
sku, blíže Prešova (Eperjes) u vesnice Červenice
(maď. Vörösvagós). Leží v lesnatých vrších za-
strčeny, skoro za světem, proto sem málokdy za-
bloudí noha turistova. Místo samo jmenuje se
Dubník. Jest to jen několik stavení, z nichž ve
větších bydlí správa a dolní inženýr, v menších
pak část hornictva.
Doly jsou královským majetkem a jsou nyn
ve státní správě. Dříve bývaly doly v nájmu a ná-
jemcové — židé — nadělali si zde velké jmění.
Doluje se asi od 50 let, ovšem z prvu byla
manipulace dobývání zcela primitivní. Místo ku-
tání jest již z daleka znatelno žlutavými hroma-
dami vyveženého hluchého kamene. Opály vy-
skytají se zde v trachitu, šedé, tvrdé hornině.
Žíla opálová jde šikmo s hora dolů. Opálů jest
zde hojnost, ale jen málo jest těch pravých.
Mnoho jest mléčných a skelných.
Austrálie
Slovensko
Prešov
Dubník
Dolo
18
article
Po dolech mne ochotně prováděl průvodce
Chodby jsou úzké, ale jest jich křížem krážem
plničko. Pět dní bylo by prý možno v nich cho-
dit. Doly mají 5 horizontů nad sebou, v každém
horizontu jest dozorce, jenž řídí práce. Jsou to
většinou Němci. Hloubka dolů obnáší nyní 110
metrů.
V chodbách jest plno dusného kouře z vy-
pálených ran. Tu a tam nacházíme pracující lidi.
Jest asi 30 míst, v nichž se nyní pracuje. I zde
v dolech mají svoje kožíšky, pošité červeným
kousky kůže. Většina jich jest již starší, ale
mnoho jest mezi nimi mladíků, spíše dětí ještě.
Již tak záhy musí si trpce vydělávat svůj chléb.
Nyní jest dělníků v dolech asi 60; v létě méně
— lidé chodí na polní práce raději. Vždy pracuje
se po 4 dni v týdnu, ostatní dva dni se čerpá
voda z dolejších horizontů.
Výtěžek z dolů není stejný; někdy se pra-
cuje i 3 neděle bez výsledku. Obyčejný výtěžek
jest 4000 karatů za měsíc. Místo, kde by se
mohly opály nalézat, označuje často zvláštní kyz
na skalině se objevující. Tam navrtá se díra asi
35 cm. hluboká a prach vykoná ostatní. Po vý-
buchu odstraňuje se hluchý kámen a pátrá se
po opálech. Přišel jsem zrovna k jednomu místu
po vypálení rány. Dozorce, jenž mne prováděl,
ukázal mi na místo při zemi, kdež se něco třpy-
tilo. Opál. Jako plamínek hořel tam a svítil
v šedé hornině. Toto místo skály i s kamenem
se opatrně vyloupne a donese do hlavní budovy.
kdež stroj odděluje opály od mateřského ka-
mene. Opály nejsou příliš veliké; největší našel
se loni a bvl zaslán do peštského musea
Němec
Dolo
centimetr
19
article
Bylo mi líto těch lidí, když jsem je viděl
namáhat se při čadivých kahancích, těžkým
„čakanem“ (hornickou motykou) rvát zemi její
skvosty. Pracují zde pod zemí ve stuchlém
vzduchu od 5 hodin ráno do 1. hodiny s poledne.
A co vydělají ti ubožáci! Za 8 hodin práce ve
vzduchu, prosyceným čpavým kouřem, za 8 ho-
din krtčí práce v zápasu se skalou, dostanou
— 60 kr. A ti, kteří pracují „na akkord“, vy-
dělají si 1—2 kor. Oh, ty opály, krásné dámy,
které zdobí vaši šíji, váš vlas, vaše ruce — ty
jsou těžce vykoupeny slzami a kletbami těch,
kteří je pro vás hledají.
Kdybyste tak viděly toho ubožáka, jak
schýlen nebo na zádech leže, těžce pracuje v ně-
jakém skalním výklenku, pátraje po tom blýšti-
vém kaménku, snad by se vám ani ty vaše opály
už tak nelíbily.
A kde by člověk Čecha nenašel! I tady, v ta-
kovém zastrčeném koutě jsem se s jedním shle-
dal. Je již tady z mnohých poslední. Byla zde
totiž při dolech až do 1. dubna minulého roku
také brusírna, kde se vytěžené opály hned zpra-
covávaly. Brusiči byli samí Češi od Turnova.
Ale stát z brusírny měl jen škodu. Kupci opálů
totiž se vymlouvali, že jsou opály špatně brou-
šeny a nabízeli tedy za ně méně. Proto se opály
nyní prodávají surové.
Po zrušení brusírny se rozešli brusiči do
světa, jen jediný zde zůstal. Zatím při dolech,
ale říkal, že odejde také. Bylo to mnohým těžko
— 35 let tu někteří již byli. Ale — což naplat;
doly již se nevyplácejí a stát musí šetřit. V tom
jsou asi maďarští ministři za jedno s našimi.
Čecho
Čech
Kupec
Turnov