1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 69. ze dne 9. března 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ku prohlášení Andréea za mrtvého, o němž
jsme již přinesli zprávu, přičiňuje anglický jakýs list
následující poznámku: Přes to, že nešťastný Andrée
byl prohlášen za mrtvého, budou se fantasté a opti-
misté tázat, což kdyby mimo vše očekávání, mimo
všechnu možnost, skorem bychom řekli navzdor ve-
škerým zákonům přírody přece jen byl ještě živ?
Jako vždy, jde-li o velké cestovní záhady a zejmena
o mystické problemy polárního bádání, dávají také
v tomto případě díla Julesa Vernea, přírodovědeckého
pohádkáře, fantastům hojně podnětů. V jednom ze
svých románů, je to »Ledová Sfinx«, vypravujev
této příčině podivnou historii. Někde v jednom z ro-
mánů Edgara Allena Poe-a mluví se o pobřešovaném
cestovateli k jižní točně. Záhady jeho života a osudů
nedávají pokoje statečnému, dobrodružnému chla
píku; ač již od té doby minulo půl lidského věku.
vystrojí loď, na které objíždí účelně a systematicky
na základě dat, jež uvedl Poe, jižní točnu, až — vy-
pravovatel pohádek a romanopisec ovšem mohou vy-
mýšlet a dekretovat, co jim libo — hledaný cesto-
vatel konečně je nalezen a sice na kuse pevniny,o
němž geografové dosud neměli potuchy. Bezděčně
myslíte při čtení této knihy na Andréea, pohřešova-
ného a úřadně prohlášeného za mrtvého. Ale ovšem,
fantasie jest vlídnější a ochotnější, než drsná sku-
tečnost a soud štokholmský sotva as bude nucen
odvolat svoje prohlášení následkem šťastného návratu
smělého větroplavce.
Andrée
Verne
Allen Poe
Poe
Sfinx
4
article
= Kurýrní vlak vyšinul se z kolejí. »Oděsskij
Listok« oznamuje: O 9. hodině ranní došla na sta-
nici Oděssa Glavnaja telegrafní zpráva, že kurýrní
vlak z Kijeva, vyšinuv se z kolejí nedaleko stanice
Razdělnaja, opozdil se o hodinu. Dle pozdějších
zpráv pocítil strojvedoucí o 7 hod. 50 min. ráno.
krátce před stanicí Razdělnajou pojednou prudký
otřes. Ihned zabrzdil a shledal, že poslední tři va-
gony chybí. Stály as padesát kroků od místa, kde
vlak byl zastaven a dva vagony byly překoceny.
Kijev
Razdělnaja
Oděsskij Listok
5
article
Mezi cestujícími vypukla velká panika. Generál-lieu-
tenant S. N. Mylov vypravuje o tom následující: »Ve
chvíli, kdy se vyšinutí událo, nalézal jsem se v před-
posledním vagonu prvé třídy, manželka a děti spaly
v kupé. Pojednou jsem pocítil prudký otřes a vagon
počal skákat na kolejích. Dříve než jsem se mohl
zeptati, co se stalo, zpozoroval jsem, že se vlak vy-
šinul z kolejí a byl jsem vržen na stěnu. Moje si-
tuace nebyla nikterak příjemna; dostal jsem prud-
kou ránu do prsou a na rameno a mohl jsem se jen
s největším namáháním udržet na nohou. Když jsem
se ze své bolesti vzpamatoval, odebral jsem se do
kupé a shledal, že manželka a děti vyvázly bez po-
hromy. Ne tak příznivý byl stav v sousedním va-
goně druhé třídy; zpozoroval jsem tam mladíkas
dosti značnou ranou na hlavě. Mimo to bylo prý ra-
něno ještě několik pasažérů, ale ty jsem neviděl. Po-
moc poskytauta rychle a ochotně. Zavazadla dopra-
vena na nejbližší stanici Razdělnaju. Jakožto pří-
se buď nosprávné postavení vý-
nybký anebo přeražení osy.
= Syn zastřelilmatku a podporučík postřelil svou
milenku. Přítel našeho listu píše nám z Athén
Velký sběh lidí na předměstí svatého Filipa způso-
bil hrozný čin, který osmnáctiletý M. Nikolau spá-
chal tuto neděli na své matce- Když se ubírala přes
S N Mylov
svatý Filip
M Nikolau
Razdělnát
Atény
6
article
dvůr domu, stál vrah u dveří a spatřiv ji, namířii
na ni pušku, kterou měl v ruce, volaje, že ji za-
střelí. Zděšená matka sotva ze strachu mohla vy-
křiknouti a již padla rána, která ji skolila na zem.
zasáhnuvši ji do hlavy, kterou k nepoznání zohy-
zdila, poněvadžipuška byla nabitá zaječími broky.
Pachatel nechav matku, okolo které se okamžitě se-
bralo mnoho lidí, ležeti, utekl a skryl se u příbuz-
ných, Přivolaný policista ho však brzy našel a od-
vedl na policejní stanici, kde s ním bylo zavedeno
vyšetřování. Při tom udal, že půjčil předešlého dne
pušku jakémus plavci, jenž vraceje mu ji, neřekl
mu, že jest puška nabita. Spatřiv náhodou matku
jíti přes dvůr, chtěl ji postrašiti výstřelem zápalky,
kterou před tím nasadil. Z jeho chování však a ji-
ných okolností vysvítá, že vykonal vraždu zú-
myslně a že se k ní připravil. Vypravujet
vše tak chladnokrevně, jako by šlo o zastře-
lení zajíce a neprojevuje žádný zármutek nad
svým hrozným činem. Mimo to tvrdí plavec, že
mu řekl, že jest puška nabita velkými broky a že
mu dal i čtyry zápalky. Ubohá mat . skonala na
cestě do nemocnice, kam byla donesena, aniž by po
spáchaném činu přišla k vědomí. — Téhož dne od-
poledne vyvolal vzruch podporučík pěchoty Bairek-
tory, pokřtěný mohamedán, bydlící v ulici Athina.
Athina
7
article
Z neznámých příčin střelil z revolveru na svou mi-
lenku pětkráte v jejím bytě. Po prvém výstřelu padla
dívka lehce raněna na zemi a na štěstí minuly se
ostatní čtyři výstřely cílem. Záležitost ta však bude
umlčena, neboť podporučík jest Albanec, který má
v Albanii, na kterou si Řekové činí nároky, velký
vliv a řecká vláda přijímá ráda do služby turecké
důstojníky, kteří jí mohou posloužiti, poskytujíc jim
velkých výhod. Při tom nehledí, jsou-li k službě vo-
jenské schopni, jen když mají vlivné spojení s alban-
skými begy, které může podplatiti a proti Turkům a
Srbům dle libosti štváti a použiti. Prostřednictvím
těchto důstojníků udržuje s těmito begy spojení a zá-
sobuje je zbraněmi a náboji. Možno směle říci, že
takým způsobem řecká vláda velkou část povstánív
Albanii způsobila a tak k nesčetným vraždám pod-
nět dala.
Albanec
Řek
Srba
Albánie
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 1. března 1904: Dvořáková Marie; vdova
po sladovnickým, 63 roky, 92—II. Blažek Otakar,
syn kožešnického pomocníka, 6 roků, 869—II. Hrubá
Emilie, dcera učitele, 3 měs., 1650—II. Holub Václav,
syn praes. doručovatele, 7 měs., 292—III. Sklář Bohu-
mil, 11 měs., 194—VII. Verlová Viktorie, vdova po
mag. okr. dozorci, 80 roků, 512—VII. Brennerova Ger-
truda, 11/2 roku, 711—VII. Suldovský Jan, sluhau
c. k. finančního ředitelství, 55 roků, 1035—II. Holý
František, syn zámečníka, 1 roku, 382—VIII. Per-
rerová Františka, vdova po vrátném, 76 r., 236—VII.
Benešova Marie, dcera cídiče litiny, 1 rok, 246—VII.
Mikova Eleonora, dcera po řediteli cukrovaru, 29 roků,
521—II. — Ve všeobecné nemocnici: Hahn
Heřman, sluha, 55 roků. Herget František, zlatnický
pamoentk, 84 rok. Karabevvá Anna, delnice, 65 roků.
Koch František, kupec, 64 roky. Polnerová Františka,
vdova po strážníku, 77 roků. Schůtzová Josefa, vdova
po hudebníku, 64 roky. Schwarzová Anna, vdova po
zedníku, 64 roky. Zvířecí Anna, vdova po řezbáři,
84 roky. — U Milosrdných bratří: Trejbal
Blažek
Otakar
Emilie
Holub
bůh
Suldovský
Jan
František
Benešův
Marie
Herget
Koch
Josef
Schwarzová
Anna
Praha
Brennerův Gera
Verlová Viktoria
Karabevvá Anno
Dvořáková Marie
Mikův Eleonora
Hahn Heřman
9
title
Prantišek, řezník. 38 roků. U Milosrdnýeh
10
article
sester: Tahovský Matěj, býv. domovník, 74 roky.
— U Alžbětinek: Kafková Anna, vdova po úřad-
ním sluhovi, 72 roky. Kindlova Marie, služka, 27 roků.
Kindlův
Marie
U Alžbětinka
Tahovský Matěj
Kafková Anno
služka
11
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 9. března.
Odpoledne o 3. hod.
Navždy.
Drama veršem o 4 dějstvích. Polsky napsal Lucyan
Rydel. Přeložil Fr. Vondráček. Režisér Jar. Kvapil.
Ve středu 9. března.
130. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Hoffmannovy povídky.
Fantastická opera o třech dějstvích s prologema
epilogem. Složil J. Offenbach. Text napsal J. Barbier.
Přeložil V. J. Novotný. Dirigent M. Anger. Režisér
Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po půl 10. hod.
Král
Lucyan Rydel
Vondráček
Kvapil
Hoffmannův
Složil
J Offenbach
J Barbier
V J Novotná
M Anger
Robert Polák
Praha
Polsko
Francie
národní divadlo
12
article
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu. 9. března.
Začátek o 7. hod.
Po 4: Svatba naší Helgy.
Veselohra o 3 jedn. Napsal Fr. ze Schönthanů a K.
Ellfeld. Pro české jeviště upravil J. M. Slavičínský.
Řež. B. Kovář.
K Ellfeld
Slavičínský
B Kovář
Praha
Francie
lidový divadlo
13
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu 9. března.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Františky Hessové. Jako hosté vystoupí
Pavla Stolzova, Růzena Knčerova a Ella Rosamova.
Poprvé: V úskalí.
Komedie o 1 jednání. Napsal Jan Ladecký.
Když slavík do lesa uletí.
Veselohra o i jedn. Od K. Müllera. Přeložil A. E. V.
Ženské slzy.
Veselohra o jednom jednání. Od Görnera. Přeložil
J, Novotný
Hess
Pavel Stolzův
Růzen Knčerův
Rosamův
Ladecký
K Müller
Görner
J Novotná
Smíchov
Švandův divadlo
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnráe.
Pištěkovo lidové divadlo vnráe.
Ve středu 9. března.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Ben-Hur.
5452
Výpravná hra o předehře a 9 obrazech. Dle románu
Wallaceova napsal Otto Faster
na Kra
ben Hur
Wallaceův
Faster
Pištěkův lidový divadlo
16
title
Novák v Praze.
Novák
Praha
17
article
Ačkoliv kůň ten byl dobrý běhoun a zcela ještě
mladý, jak byl děl prve jeho pán, nebyl by přece vydržel
tento trysk divoký za dvěma oři, kdyby jízda byla trvala
dlouho, neboť koně hraběnčini, když byli se dostali ven
z pletenice vozů Montmartreské třídy, ocitli se na boule-
vardech, dosti volných v době té, kdež mohla se jim
popustiti uzda k trysku nejostřejšímu.
Mezitím Rochemond, vystrkuje každé chvíle hlavu
z okna kočáru, neztrácel s dozoru povoz, napřed ují-
ždějící.
Agenta zmoeňovalo se rozechvění stále větší, nebot
nyní neměl skorem již ani pochybností, jelikož vzpomínky
jeho nabývaly rázu stále určitějšího: ano, žena tato nebyla
nikým jiným, nežli onou dámou neznámou, již on, Roche-
mond, zahlédl na cestě při usedlosti bezonské, když byla
otevřela dveře muži, jenž krátce na to na něj, agenta,
provedl útok.
Rochemond ujížděje v kočáru svém, opakoval si
opět a opět:
»Ano, ano . . . ona to jest . . . Toť její po-
stava . . . toť její hlava . . . toť táž voňavka, kterouž
byl i tehdy parfumován šat její.
Jaká to byla voňavka?
Rochemond, jenž měl v této věci tuze málo odbor-
ných znalostí, nemohl ovšem poznati v tom určitý druh
voňavky výrobku španělského, měl ale dobrou paměť ne-
toliko co se zraku a sluchu týče, nýbrž také pokud se
týče čichu.
Zachvěl se radostí, když viděl, že povoz konečně
stanul před hotelem »Cosmopolitan«, neboť obával se, vida,
že kůň jeho povozu již umdlévá, kdyby jízda měla trvati
Rochemond
Roche
Cosmopolitan
Montmartreský
18
article
»A zpravíte mne ihned o tom, jakmile záměnu pa-
pírů vykonáte, není-liž pravda? Abych věděla totiž, zdaliž
jste byl s to odprodati hned některé papíry a rovněž za
ně hned ostatní koupiti!«
»Ještě dnes večer podám vám o tom zprávu po-
drobnou.s
Obě osoby hovořicí přiblížily se tak až k Roche-
mondovi a minuly jej, zatím co on je sledoval velmi po-
zorně zraky svými.
Klient banky, jenž Rochemonda předcházel, byl
zatím již s úřadníkem vyřídil záležitost svoji.
Úřadník obrátil se nyní k Rochemondovi samému
i tázal se ho netrpělivě:
»Jest na vás řada, pane . . . Čeho si přejete?«
Rochemond neodpověděl.
Opustil místo své, aby následoval ženu i společníka
jejího, bankéře.
Úřadník se usmál.
Myslil si, že oslňující zjev krásné ženy té zmátli
odlákal domnělého klienta tohoto i zamumlal sám k sobě:
»Jen ji sleduj, bodrý muži! Takové ptáče není ale
pro tvou hlavu ustaranou !«
Úřadník se mýlil
Nebyla to nikterak veliká krása ženy té, jež Roche-
monda odlákala odtud!
Půvaby její učinily na agenta policejního dojem
pramalý!
Když ale, kráčejíc kolem, žena ta zavadila o něj
šatem svým, Rochemond ssál do sebe zvláštní druh parfumu
a zaslechl hlas, jenž vzbudil ihned živou jeho pozornost.
Pamatoval se na tento druh parfumu i na tento hlas.
Ode kdy však a odkud?
Zaprodáni nopřítel.
Rochemonda
Roche
Roche