ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4f083070-8f08-11dd-a08a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 63, person 75, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 8.
4 article
V drobném prodejle ranní čislo o sohě . . za 8h večernl . . . . za 4b Ve fliálkách nu venkově ranní lo . . . . . . . večerni . . . . . . . . 5h Inaeráty plaží se hotově napřed. Přednlaceni a Ingerty přijíme administrace v Marinsiské ul., 3. Tam nacháneji sa táž redakce, tískárna a ezpedle „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Marinsiský ulice Praha
5 article Vedlejší otázky.
Vedlejší otázky. Spojení válečníci na Balkáně provedl úkoly své brilantně a pání diplomaté zamotá- vají hlavní, jasný výsledek výkonů jejich — vitězství nad Turky — do přediva, v němž může uváznouti i evropský mír, přes to, že pří- měří mezi válčícími stranami uzavřeno bylo již před měsícem a že dvě konference — de- legáti balkánští a velevyslanci obou skupin velmocí — připravují podmínky obnovení mí- ru. Konference delegátů, zvaná konferencí mí ru, přerušila své porady pro neústupnost ture ckou, velevyslanci pak hledají formuli, jal prověsti nátlak na Turecko, aby — se vyho- vělo pravidlům diplomatického umění, než na- dejde okamžik doznání, že diplomacie vyčer- pala všecky své prostředky. Veřejnost, pamětliva postupu velmocí než válka balkánská vypukla, nemá ani nyní dosti víry v jednomyslnost jejich a tuší, že za tureckou neústupností po zdrcujících po- rážkách vězí tytéž pružiny, kteréž ji zdržo- valy od provádění dávno slíbených reforem před válkou.
Turek jítlegát Balkán Turecko
6 article
Turecko vidí na př., že věci Albánců, kteř byli od věků nejkrutějšími trýzniteli osvobo- zených balkánských trpitelů, mají mezi vel- mocemi znamenité příznivce, a že již pouhá otázka rozhraničení budoucího Albánska jes s to — rozladiti evropský koncert. Vždyť Al- bánsko bude i jako země více méně samostat- ná negací vítězství zbraní spojeneckých. V po- měru svém jak k Srbům tak k Řekům bude činitelem, vyžadujícím stále nákladnou ochra- nu hranic, jakožto živel na spořádaný, kulturn život a klidné sousedství naprosto nezvyklý A ani Bulharsko není ušetřeno neméně dráždivé, vedlejší otázky, jež má nad t dvojí ostří. Jedním jest tak zvaná úprava hra- nic na prospěch sousedního Rumunska, dru- hým postavení Rumunům příbuzných Kuco- vlachů v rozšířeném Bulharsku. I tato záležitost se vynořila na povrch te- prve za nynější války balkánské a přiostřuje se za nekonečného vyjednávání o mír, jejž optimisté již pokřtili jakožto mír — londýnský O požadavcích vlády rumunské dosu není přesných úřadních zpráv a nebýti troj- spolkového časopisectva, jež nemůže se smí- řiti s úspěchy spojeneckých zbraní, snad by ani Rumuní ani Bulhaři se nepochlubili, že mezi nimi není vše v pořádku.
Albánec Srba Řek Rumun Bulhar Turecko Bulharsko Rumunsko
7 article
Bulhaří jsou pamětlivi toho, že Rumun sko bývalo jejich útočiště v bojích za svobodu a že ve válce rusko-turecké vojsko rumunské bylo věrným pomocnikem jejich. Po všecku dobu, co trvá osvobozené Bulharsko, ač na- staly v jeho postavení na Balkáně častéa důležité změny od změn na knížecím stolci počínaje, až po připojení Východní Rumelie a prohlášení království — nebylo nikdy nic slyšeti o nějakém vážném nedorozumění, at nedíme sporu mezi oběma sousedy. Až za ny- nější války, ač ještě není známo, mnoholijí Bulharsko získá, a ač Bulharsko, třeba i zvět- šené o všecko území na Turcích dobyté, ne- dosáhne velikosti Rumunska ani počtu jeho obyvatelstva, vyskytly se v Rumunsku a mož- ná že spíše mimo jeho hranice obavy, že bude zvětšeným Bulharskem otřesena posavadní „rovnováha malých států balkánských“, takže jest nezbytno, aby se i Rumunsku dostalo ně- jaké odměny za to, že zachovalo neutralitu nepostavilo se po bok Turkům. Mravně, jsouc věrno své vlastní historii v níž kapitola o osvobození ze jha tureckého jest neméně úchvatná než pozdější zápasy z svobodu balkánských národů, Rumunsko se po bok Turků postaviti nemohlo; tomu nedo- volily prostě tradice národní.
Rumun Turek Bulharsko Balkán východní Rumelie Turec Rumunsko
8 article
Sotva by se však mohlo mluviti o zacho- vání neutrality k balkánským spojencům kdyby v nynějších potížích o zjednání míru posilovati chtělo neústupnost tureckou a osla- bovati úspěchy dobyté zbraní spojenců tím že by nyní samo vystoupilo s nároky svými proti Bulharům. Pravi se sice, že návštěva Daneva v Ru- munsku právě tak jako zájezd Jonescův do Londýna a tamní jeho styky s Danevem ostatními delegáty bulharskými jsou dokla- dem, že Rumunsko činí určité nároky a že s mezi ním a Bulharskem vyjednává, ale strany jednající samy o tom dosud nic nepověděly. Ve sněmovně rumunské vláda výslovně prohlásila, že si nepřeje, aby se o záležitosti této mluvilo; v rozpravě o zahraniční politice se sice dotkli čtyři řečníci poměru k Bulha- rům, ale všeobecného souhlasu dostalo se pou- ze řečníku, jenž trval na dokonalém přátel- ském poměru obou sousedicích národů. Alíred Stead, dobrý znalec Rumunska spolu dlouholetý generální konsul jeho v An- glii, připouští sice, že to byl vliv dynastický. že Rumunsko není členem balkánského spol- ku, ale vyjímaje prý kruhy dvorské a vyšší aristokracii jest směr zahraniční politiky ru- munské v národě neoblíben, čehož důkazem jest i to, že si přeje, aby se Srbům dostale přístavu na Adrii, protože by prostřednictvím zamýšlené příční dráhy od Dunaje k Adrii pří- stav onen byl i Rumunsku na prospěch. Také prý se rumunský lid obává, aby se království rumunské nestalo jevištěm případného rozší- ření války za meze Balkánu.
Bulhar Srba Adrie Londýn Rumunsko Bulharsko Dunaj Balkán Alíréd Stead
9 article
Bulhaři snad jsou i ochotni připustiti ja- kousí úpravu hranic, ale považují to za otáz- ku vlastní cti a důstojnosti, aby se věc ta vy řídila, až bude najisto postaven výsledek vál ky s Tureckem. Na hrozbu jednoho z poslanců rumun- ských, že Rumuni po případě vojakem zaberou bulharské území při Dunaji v rozměru 13.000 čtv. kilometrů, odpovídají Bulhaři, že si ne- dovedou pomysliti, že by Rumunsko bylo s to dopustiti se takového přepadnutí, když dům sousedův byl ponechán v důvěře na tradiční dobrý přátelský poměr bez dostatečného do- zoru, anať všecka síla bulharská jest soustře- děna proti Turecku; něco podobného by se prý nemohlo nazvati válečným podnikem, ale „razbojnictvem, jež by neušlo ani soudu a trestu. Jaké naděje Turci na tuto záležitost za- kládají, to vysvítá i z toho, že byl do Buku- rešti poslán známý generál Šefket Torguí paša, aby zvěděl, k čemu se Rumunsko odho- dlá, kdežto z Čataldže se oznamuje, že ture- cký ministr zahraniční navštívil vojsko a jed- nal též s veliteli vojska bulharského .. Končíme stručným přehledem branných sil rumunských; armáda i s pevnostními po- sádkami čítá 330.000 mužů a sice 253 praporů pěchoty, 83 škadrony jízdy, 157 baterif polních děl se 682 děly a 192 kulomety. Armáda bul harská čítá 417.000 mužů, 1092 děla a 264 ku- lomety, nepočítaje děla na Turcích ukořistěná. a nabyla vzácných válečných zkušeností v ny- nější válce. Bulharské hranice jsou chráněny pevnostmi: Ruščukem, Dersterem, Varnou Šumlou, z nichž pouze Derster jest pevnost starší. Bulhaři tam vedle opolčenců postavil i jednu polní divisi. Nebyla by tudíž výprav rumnnská ani v nynější chvíli pouhou pro cházkou, zvláště kdyby se Bulhaři obmezili před Čataldžou na pouhou obranu zaujatých posic.
Bulhar Rumun Turek Šefket Torguum Turecko Dunaj Rumunsko Turec Derster
10 article Akce velmocí v Cařihradě.
Akce velmocí v Cařihradě. Z Vídně, 8. ledna. (Zvl. tel. „Nár. I. „Temps“ dovidá se z Londýna o ake velmocí v Cařihradu: Demarche stane se zástupci velmocí v Cařihradě kolektivně Šest vyslanců zrediguje dle identických in- strukcí společnou notu, v níž upozorněno bude na prvnim místě, že Turecko žádalo o vy- jednávání. Dále uznány budou koncese Ture- cku na konferenci usnesené a prohlášeno bu- de, že k vůli zachování trvalých pokojných poměrů bude nutno stanoviti pevné hranice. Mocnosti se zaváží, že budou od spojenců žá- dati přesné záruky na prospěch mohamedánů zvláště ohledně respektování hrobů kalifů mešit. Otázka ostrovů bude působiti méně ob- tíží, poněvadž Turecko již nyní vzdává se Krety a bez obtíží odstoupilo by vzdálenější ostrovy. Velmoci budou sice žádatí od Ture- cka, aby se vzdalo všech ostrovů, ale lze oče- kávatí, že ostrovy u Dardanel zůstanou Ture- cku. Nota konečně dotkne se také finanční otázky a zajistí Turecku podporu, které po- třebuje. Turecko prý obdrží ihned 500.000 li- ber (12 mil. kor.), kterébudou dány zá- lohou. Této sumy nemá se užíti k vojenským účelům, nýbrž k výplatě úřadníků, aby se za- mezily nepokoje, které zadržováním platů by mohly povstati. Ústavy, jež tuto sumu vyplatí v den podepsání míru složí hotově je ště sumu téže výše a později třetí částku.
Temps Kret Noto Cařihrad Vídeň Londýn Turecko Dardanely
11 article
M. Z Kolína n. R., 8. ledna. (Zvl. telegr. „N L.“) V berlínské depeši „Köln. Ztgu.“ praví se, že totožné sdělení velmocí Portě nabude formy společného kroku. Je nejen přáním mocností ale také v zájmu Turecka, aby očekávaný projev Evropy proti další válce byl co nejdůraznější. O zavedení přímého jednání mezi Bul- harskem a Portou není určitých zpráv. V dobře zpravených politických kruzích očeká- vají teskně rumunsko-bulharské vyjed návání. Zdaru nebo nezdaru jeho připisuje se vešká důležitost pro uzavření míru s Tureckem
Köln Kolín Turecko Evropa N L Zdar
12 title
Politický přehled.
13 title
Země české.
14 article Prof. Masaryk o vnítřní polítice.
Prof. Masaryk o vnítřní polítice. Z řečnického výkonu prof. Masarykao důvěrnickém sjezdu české strany pokrokové přinesl jeho list část první, týkající se vnitřní politiky, najmě vyrovnání v Čechách, celkem shodnou s tím, co je obsaženo v resoluci sjezdu, včera u nás zmíněné. Nebylo také za- potřebí zvláště se zabývati řečí prof. Masa- ryka, kdyby nebyla opětným dokladem jinak přirozeného zjevu, že jako strana, tak i jeí vůdce mají za sebou stejnoměrnou dráhu, je- jíž počátek jest realismus a její konce — ryzí doktrinářství. Taková dobrá rada o krásném vyrovnání mezi Čechy a Němci, jak jsmeji slyšeli od prof. Masaryka, jest nad míru laciná a nestačilo by věru přisvědčovat k jeho vývo- dům o volebním řádu, o zastoupení menšin v samosprávných sborech atd., ale vyrovnání má tu nejhorší vadu, že jsou při něm dvě stra- ny, že je neděláme jenom my Češi sami, nýbrž také Němci a že se uskuteční jenom takové vyrovnání, na kterém se dohodnou obě strany podle současného rozvrstvení látky, jak o n bude jednáno. Není pochyby, že by i Němci dovedli postaviti dlouhou řadu požadavků, jež by si přáli míti řešeny ve svém smyslu, ale potkali by se dojista s takovým úspěchem na české straně, jako požadavky prof. Masaryka. kdyby je čeští zástupci ve vyrovnání prohlásil za novou vyrovnací linii na straně německé
profesor Masaryk Masarykao Němec Čech Čechy
15 article
Bylo již řečeno, že na něco takového Němci jenom čekají jako na vítanou záminku k ob- vinění Čechů ze zmaru vyrovnacího jednání Ve svém posudku o situaci na říšské rad řekl profesor Masaryk jednu pravdu, když mluvě o společném postupu českých stran. řekl, že by takový postup byl možný, kdyby mezi nimi býlo aspoň trochu loyality. Bohu- žel nedostatek této loyality byl vždycky nej- větší při klubu, vedeném drem. Stránským prof. Masaryk dle všeho neměl tolik moci, aby loyalitu tuto u sváho moravského vůdce vy- nutil. Konečně nutno podotknouti, že není správno, že by nebylo důvodu k opuštění zá- sadné oposice na říšské radě, neboť jest jisto, že již od několika let národní sociálové prin- cipiální oposici ani nehlásají, ani k ní neradí.
Němec Čecho Masaryk Stránský profesor
16 article Vyloučení?!
Vyloučení?! Plzeňskému „Českému Denníku“ telefo- nuje se ze spolehlivé strany z Prahy, že vý- konný výbor české strany agrární vyloučil z této strany poslance Rataje, Rydla a Richteru kteří se postavili s posl. Práškem v čelo od- štěpenecké strany agrární. Desatero německého „Volksratu“.
Rataj Rydl Richter Prášek Praha
17 article Volksrat pro Olomouc a okolí ukládí Němcům „desatero“ tohoto znění:
Volksrat pro Olomouc a okolí ukládí Němcům „desatero“ tohoto znění: „1. Němečtí rodiče, učitelé a vychovatelé vy- chovávejte mládež především v duchu národním. 2. Každý němec uč se od mládí češtině. 3. Němečt majitelé domů a pozemků prodávejte svůj majetel za každých okolností jen zase Němcům, jinak do- pouštíte se zrady na své národnosti, neboť „ničem- ný jest národ, který vše neobětuje na zachování své cti.“ 4. Německý majitel domu pokud možno přijímej jen německé nájemníky a obchodníky d svého domu, 5. Každý Němec obstarávej své ná- kupy u německých domácích obchodníků. 6. Ně- mečtí obchodníci uspokojujte své německé zákaz- níky dobrým, cenným zbožím a vlídnou obsluhou. 7. Němec béře do svých služeb německé služeb- nictvo. 8. Německý živnostník a obchodník při- jímatí bude jen německé učně a pomocníky a sta- rati se o to, aby se tito naučili česky. 9. Každý Němec žádati bude u úřadů vůbec a zvláště u c. k. poštovních a telegrafních úřadů jen německé tisko- pisy, poněvadž úřady usuzují podle množství spo- třebovaných tiskovin na počet příslušníků jednotli- vých národnosti. 10. Každý Němec budiž obětavý a pracuj ku prospěchu svého národa. Obzvláště ženy německé dejte se do služeb své národnosti.
Němec Olomouc
18 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. „Slovenská otázka.“ Pod titulem „A tót kérděs“ (Slovenská otázka) vydal Ludv. Steier brožuru, v níž se zabývá poměrem Slováků jako národnosti k uherskému politickému národu a k Uhersku vůbec. Steier je jeden z Maďarů, kteří ne- schvalují soustavné pronásledování každého Slováka jen proto, že se necítí Maďarem, ač je dobrým Uhrem, nýbrž je si vědom své slo- venské národnosti a o její rozvoj a rozkvět se přičiňuje. Maďarští politikové, praví Steier. nedosáhnou nikdy svého cíle (pomaďaření všech nemaďarů), budou-li se snažit vyrovnati protivy mezi státem a jeho národnostmi pou- hým ignorováním nebo utlačováním mravních pružin, spočívajících v hloubi duše jednotli- vých národností. Pisatel líčí pak Maďarům, jak slovenský lid, všude od Maďarů tísněný hledal oporu svého národního bytí u národů jiných. Slováci hledali oporu nejdříve v pan- slavismu; ale když tato idea jim pomoci ne- přinášela, zahnuli „znenáhla do proudu českého, na němž je nyní dobře promyšle- ná hospodářská politika schopných a cíle- vědomých lidi houpá a stále blíže k sobě při tahuje.“ Steier napomíná Maďary, že uherský stát proti nebezpečně se rozmáhajícímu české- mu vlivu musí pracovati stejnými prostředky Není na pováženou, že Slováci chtějí zůstati Slováky; veliké nebezpečí pro uherský stát spočívá v tom, že Slováci ve svém vrozeném národním vědomí jsou otřeseni a spěchají nyní do náručí příbuzného a těsně s nimi hraničí- cího češství. To prý se musí překaziti a může se to státi jedině na základě kulturním a ho- spodářském.
Ludv Slovák Steier Maďar RakouskoUhersko
19 article
Brožura Steierova dokazuje, že i mezi Maďary jsou myslící lidé, kteří vídí, kam mus vésti pomaďařovací systém uherské vlády, jež v Uhrách nechce znáti nikoho, kromě Maďarů. Ale varovný hlas Steierův, podobně jako hlasy Jaszyho a jeho předchůdců odrazí se od ve- doucích politických kruhů uherských jakc hrách od stěny a panující v Uhrách šlechtická oligarchie půjde dále svou cestou, kteráj nezbytně přivede ku propasti. Program nového uherského ministra sprave- dlnosti. Nově jmenovaný nástupce dra. Székela dr. Eug. Balogh, převzal již správu minister stva spravedlnosti. Ujímaje se úřadu, vyhlási svůj program, v němž jsou různé reformy trestního a občanského práva a k závěrku do- dal, že se všemi silami přičiní, aby povznes úroveň uherských soudů tak, aby soudily ob- jektivně bez rozdílu důstojnosti a národno- sti a dostály tak vznešenému povolání, jako má nestranný soud v nynější době, jež demo- kraticky přiznává všem stejné právo. Prosi proto podřízené úřadníky v ministerstvě, aby ho v této snaze účinně podporovali. Odstouplý ministr spravedlnosti dr. Szé- kely měl skutečně nejlepší úmysl, hověti de- mokratickým požadavkům doby, přál obča- nům uherským rovného práva i při volbách ale právě proto stal se nemožným v kabínetě. v němž je hlavou dr. Lukacs, ale rozhoduje h Tisza a proto musil odejíti. Dr. Balogh bude asi opatrnější a aby si to nepokazil s Tiszou. nebude se o zdemokratisování práva v Uhrácl příliš starati.
Steierův Maďar Jaszy doktor Eug Balogh Szé Lukacs Tisza Uhry Tisza
20 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Nikolaj Genrykovič Hartvig- Nikolaj Genrykovič Hartvig, ruský vysla- nec v Bělehradě, je velmi neoblibenou osob- ností v Pešti, Vídni a Berlině. Není tomu dáv- no, co listy těchto politických středisek duply si na ruskou vládu a žádaly, aby jej odvolala protože je „nebezpečen míru“. Nestalo se tak Osobnost p. Hartviga nepřestala tím býti zají- mavou. Čtenářům zajisté bude vítáno, sezná- Naranni a večerní listy předplání se V Praze v addministracit a měsie. . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 6 K — a dvajt donáškoue na měsío. . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K el ve filiálkách na měsio . . . . . 2 K 80h Poštou: na měsle, na Stvrt ieta ! . . . K e0n a dvojí zásilkou nšsle riet: . . . k
Genrykovič Genrykovič Hartvig Hartvig Bělehrad Pešť Vídeň Berlín Praha
21 article
míme-li je s Nikolajem Genrykovičem podle dopisu ruského dopisovatele Dmitrije Janše- veckého. Nikolaj Genrykovič dříve, než byl poslán do Bělehradu, byl vyslancem v Teheraně. Když tam přibyl, právě začínala revoluce. Anglické listy žádaly, aby byl odvolán, že prý překáží nejen upokojení Persie, nýbrž i upevnění přá- telského a důvěrného poměru mezi Anglií Ruskem. Ruská vláda povolila a Nikolaj Gen- rykovič se rozloučil s Persií. V Bělehradě hned zas stal se nemilým tisku peštskému, vídeňskému a německému. Jsou jim nespokojení z mnoha příčin, nebot jest jedním z hlavních tvůrců balkánského spolku. Kromě toho se provinil tím, že udržuje přátelský poměr se srbským dvorem a mini- sterským předsedou Pašičem, a vinu jeho zvět- šuje, že mluví se Srby srbsky, kteréhož jazyka žádný z členů rakousko-uherského vyslanec- tva v Bělehradě není znalý. Pašič se s ním neustále radí a žádného zodpovědného kroku nečiní bez jeho vědomí.
Genrykovič Janš Pašič Srba Bělehrad Teherana Persie Anglie Rusko
22 article
Podle slov „Bosnische Postu“ rak. uh. vy- slanec v Bělehradě není nikdy zpraven o ně- jakém úmyslu srbské vlády, anebo se o něm dovídá poslední, a nevěděl by vůbec ničeho, kdyby se nad ním neslitoval jeho ruský ko- lega a něco mu nepověděl. Při tom i pan Úgron podléhá demonickému vlivu Nikolaje Genry- koviče a žije s ním v nejlepším přátelství osob- ním i úřadním. Nejvíce se Nikolaj Genrykovič Hartvigv očích Rakousko-Uherska a Německa provinil tím, že přes německé svoje příjmení pracuje ve prospěch Ruska a Slovanů. Po záboru Bosny a Hercegoviny poměr mezi Srbskem a Ruskem byl velmi napiatý, ano nepřátelský. N. G. Hartvigovi se podařilo nejen obnovit jeho normalnost, nýbrž i ukázal Srbsku způsob. jak by se mohlo odškodnit. Jeho názor na rakousko-srbský spor je následující: Ruská diplomacie uznává všecku důležitost albanského přístavu pro Srbskoa všechna práva Srbska na albánské pomoří, avšak z ohledu na Rakousko Rusko poradilo Srbsku přijmout rakouské podmínky. N. C. Hartvig má velmi vysoké mínění o mladé srbské armádě, jež osvědčila stkvělé válečné vlastnosti: organisovanost, snaživost, vytrva- lost, ať už pomlčíme o neslýchané chrabrosti, jež vůbec je význačnou črtou slovanských ar- mád. Za několik let srbská armáda dosáhne půl milionu bojovníků ..
Úgron Nikolaj Genry Genrykovič N G Hartvig N C Hartvig Bělehrad Rakousko Uhersko Německo Rusko Bosna a Hercegovina Srbsko Slovan
23 article
Památka vychovatele cara Alexandra III. Osobnost cara Alexandra III. tak odpoví- dala představám Slovanů o dobrém národ- ním panovníkovi, že stal se jim nezapomenu- telným. Při popularitě panovníkově nesmí se zapomínati na jeho vychovatele. Tím byl Jakov Karlovič Grot, vynikající slovesný uče- nec a tvůrce ruského pravopisu. Psát rusky „po Grotu“ je tolik, jako psáti správně rusky. Všecka četná jeho díla svědčí, že Jakov Kar- lovič Grot měl nejen všecky vlastnosti ve vrchovaté míře, které zakládají znamenitého učence, nýbrž nad to podávají důkazy o jeho vzácném, ryzím a mužném charakteru, jakož i o jemné, vroucí a idealné mysli. Tyto vlast- nosti učitelovy přenášely se na korunovaného žáka, jehož jadrně národní duch byl jimi obohacen a zdokonalen tak, že dosud je brán za vzor národního panovníka. Pro svého žáka Jakov Karlovič Grot sepsal „Album“ a v něm uložil své nejkrásnější „Mysli“ (Myšlenky). Věděl o velikém neštěstí korunovaných osob, že jsou od malička obklopeny lží, licoměr- stvím, baživostí slávy a zisku, a nemají mož- nosti, aby se přenesly za tuto měděnou hrad- bu, nabyly vlastní zkušenosti, rozhledu a ná- zoru a přesvědčily se, že jsou v mimodvor- ském světě lidé pravdiví, upřímní, nebaživí ani slávy, ani zisku. Svá občanská poznání a zkušenosti Jakov Karlovič Grot vštěpoval svému vychovanci, jehož poctivá duše přijí-
Karlovič Grot Jakov Kara
24 title
FEUILLETON.
25 article Na Kykladách a Sporadách.
Na Kykladách a Sporadách. III.“) Po stránce hygienické pobyt na Kykla- dách a Sporadách není bez starostí. Štír a ta- rantella ovšem i sem trefili. Ale vlastní ne- bezpečí je malarie. Horečku tu šíří asi mo- skyti, jimž tam kunupi říkají. A proti těm není zbraně. Píchají jen v noci. Sedne si ti na vlasy nad čelem a čeká 10 minut, zda se hneš. Hneš-li se, čeká dále; nepohneš-li se, sedne ti na nos a už jsi bodnut. A tak si s te- bou hraje malý ten upír celou noc. Následek štípnutí bývá infekce malarií. Odtud její ve- liká rozšířenost v Řecku. V našem mocnář- ství moskytů není; ti jsou teprve od 40° s.š na jih. První podmínkou léčebného místa má býti, aby host byl před nákazou chráněn. Po- hodlí a krása jest nulou tam, kde se nedbá desinfekce. Hostu musí se zaručiti správa lá- zeňská, že o jeho život je postaráno. A tomu nebývá na jihu všude. Nomina sunt odiosa. Úž z této, tak eminentně důležité příčiny lze návštěvu českých lázeňských míst na Krku Rábu co nejvřelejí doporučiti. Pro suíražetky nejsou ni Kyklady ni Spo- rady zemí zaslíbenou. Dech Východu vznáš se nad nimi. Tam jest krásná pleť po celý ži- vot, ach, jen ptáčkem. Ptáčkem za svobody v domě oteovském, jenž pro ně klecí, ptá- čkem v domě manželově, jenž pro ně druhou klecí. Na procházky — na tulačky řekl by Kabátník — nechodí beztoho nikdo. Cesty jsou, jako ulice v Kantoně, hnojem pokryty. 1 Viz fenilletony „Nár, Listů“ z čísla 2. a3 tohoto měsíce.
Horečka Kyklady Sporady Řecko Rába spo
26 article
pěšky jíti nelze. A trmáceti ubohého oslíka- ghadara, ghadarati — nadarmo, na plano, to nikomu nepřipadne. Plahočí se ten čipera — přál bych vám ho vidět, když se našupl list révového — od rána do noci obtěžkán jsa rozmanitým břemenem. Čím velbloud poušti. tím osel Kykladám a Sporadám. Jest miláčkem všech. Chytrý, trpělivý, pracovitý do únavy. přestává o nejbídnější stravě. Všeobecný ple- vel akanthů jeho pokrmem, jenž majitele ne- stojí ani haléře. Listí z révy jeho ideálem; bez něho nevydrží; odtud ta souvislost onos (osel a oinos (víno). Proto zbytečně nikdo mu práce nepřidává a raději usedne před dům bud s prací v rukou, jako to činí ženy, anebo bez práce, jako to činí pohlaví povýšenější, palli- kari, chryso pallikari (hrdina, zlatý hrdina) pohlaví hrdinů, pohlaví mužské. Pro ženu Vý- chodu je každý muž hrdinou. Jen s úctou, ba s pokorou pohlíží k němu, dnes jako za všech dob minulých. Muž na Východě nepracuje- pro práci má přece ženu. Hyne-li dlouhou chvílí, chopí se růžence (konvolojon). „Proč bereš s sebou růžence do divadla?“ ptal jsem se přítele. „Ja diaskedasin.“ „Pro kratochvíli. „Ale kde zůstaly Musy? Helikon přece i Par nas z Kyklad viditelny?“ Na ostrovech Egej ských Thalie není. Terpsychora vypověděna. Uranie vzdálena. Nejinak s ostatními. I Kal- liopé zamikla! Ani Afrodité, ani Hera již zamilovaného párku k oltáři nevedou, nýbrž — ó, té próey — jen peníze. Hermes dnes vládcem Hellady K nevěstě vede cesta chrámem, když opatrn otcové vyzdvihli v souhlase ruce ku žehnán do výše se zlatem úměrné, anebo — únosem.
Afrodité Hermes Hellas Kyklady Sporady východ Kala
27 article
Starý Zeus tu potomkům světlým vzorem. T bylo už starým proti srsti. Proto varovali sy- ny: Quod licet Jovi, non licet boví, co dovo- leno Jovovi, není dovoleno volu. Ale už ten- krát odsekl otci mladý svéhlavička: „A bove maiore discunt arare minores.“ Od starého vola učí se tahati mladí. A tak bývá i dnes- Jednou na Tinu stíhalo 14 astynomů, strážců bezpečnosti, uprchlý párek. Stíhali, aby nedostihli. Stropili sice, bylo to v noci, takovou bouři, jakoby se vzňala re- voluce. Ale to byl také jediný projev jejich úřadní horlivosti. „Za rok,“ šeptala mi má hostitelka Sapho Triantafilu, dáma duchaplna a vysoce vzdělaná, „vrátí se uprchlíci jako manželé. Požehnání rodičů jich nemine.“ A ne- minulo.
Zeus Jov Sap
28 article
Pro květiny nemá mladý svět egejský zájmu, jmenovitě růže, královna květin, tan nedoceněna. Už u Plauta sice čteme „mea rosa“, „má růže“, místo má milá. Ale zdá se. že ani u Římanů nebyla tato něžná a trefná metafora obvyklou. Příčinou toho jest trván květu, jež jest na jihu příliš kratičké doby, jen několik hodin. Odtud jest tam růže symbolem pomíjejícnosti. „Nehledej růže, šel-li jsi vedle, dí řecké příslovi. „Odkvetla v té době, co js šel vedle ní.“ Vhodnější metaforou pro zami- lované jaro jest: podati mu (ptáčku můj), aedo- ni mu (slavíčku můj), chelidoni mu (má vla- štovičko), pallikari mu (hrdino můj); mati mu (oči mé) jest nejobecnější a nejoblíbenější výraz lásky všech věků a pohlaví. Opět zcel realisticky. Bílý mramor, jímž dlážděny jsou ulice ostrovních měst, jest zhoubou pro zrak Řady z toho osleplých sedí na ulicích. Každý tedy ze stálé autopsie poznává cenu zraku Agapo se santa matia mu, miluji tě jako svů zrak, jest proto všude běžným a připadným pořekadlem. Co do povahy bije každému příchozí- mu do očí řecká ironie nebo spíše ironická vysmívavost. Vlastnost tu snadno vysvětlit jednak dědičností — staří Atheňané byli vté
Říman Agapé
29 article
příčině pověstní — jednak vlivem filhellén samých. Tak jsme se na př. shromáždili v Eleusině vyslechnout vědeckou přednášku archaeologa Dörpflelda na starých sříceni- nách, velmi skrovných; slyšeli jsme, kde které asi byly dveře, kde který prah atd. po 3 ho- diny dle methody deskriptivní geometrie. Jin- dy v archaeologickém německém ústavě ještě k delšímu výkladu o vykopaném bezvýznam- ném nápise; opět jindy na troskách stoy Atta- lovy, jest Atheňanům smetištěm všech od- padků a výměsků. Kdo jednou jen pocítil zá- pach Východu, do smrti toho vjemu nezapo- mene. Tam stáli jsme opět několik hodin, za- tím co Řek na hony se místům podobným vy- hýbá. Taková theorie jest pro dnešního Řeka velmi abstraktní. Nechá učence se přít, má-li se penězům říkat chremata anebo chrimata, ale chce peníze mít. Jinou nepříjemnou vlast- ností Atheňanů — venkov jí nemá — jest noční hulákání. Řecko vůbec a Atheny zvláště mají tolik monumentálních sřícenin staré slávy, tak obrovské sbírky s nevyčerpatelnou přímo pří- slušnou literaturou, že jest i odborníku třeba dvou měsíců úmorné a nepřetržité celodenní práce den jako den, chce-li se jen trochu orientovati. Do té doby nelze o vlastním stu- diu ani mluviti. Proto touží každý po nočním klidu. Ale rušný život trvá na ulici do půlhoci a ve 4 ráno už začne denní volání dedí kala [dobré dřívi): plné tři minuty slyšíš volání to napřed, než se ozve pod tvým oknem; ještě než skončil uhlíř, začne pekař: paximadia (marcipán t. j. housky se sezamovým seme- nem) v jiné opět melodii a tak to jde už stále. Zbývají tedy 4 hodiny k odpočinku. A v těch jest noční povykování velmi na obtíž. A to jsem bydlil v ulici Homerově, velmí klídné. moderní ulicil Což teprv jinde! Domy nové
Atta Řek Homerův Jin Řecko