1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. ledna 1913.
Praha
4
article
V drobném prodejle
ranní čislo o sohě . . za 8h
večernl
. . . . za 4b
Ve fliálkách nu venkově
ranní lo . . . . . . .
večerni . . . . . . . . 5h
Inaeráty
plaží se hotově napřed.
Přednlaceni a Ingerty přijíme
administrace v Marinsiské ul., 3.
Tam nacháneji sa táž
redakce, tískárna a ezpedle
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceji
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Marinsiský ulice
Praha
5
article
Vedlejší otázky.
Vedlejší otázky.
Spojení válečníci na Balkáně provedl
úkoly své brilantně a pání diplomaté zamotá-
vají hlavní, jasný výsledek výkonů jejich —
vitězství nad Turky — do přediva, v němž
může uváznouti i evropský mír, přes to, že pří-
měří mezi válčícími stranami uzavřeno bylo
již před měsícem a že dvě konference — de-
legáti balkánští a velevyslanci obou skupin
velmocí — připravují podmínky obnovení mí-
ru. Konference delegátů, zvaná konferencí mí
ru, přerušila své porady pro neústupnost ture
ckou, velevyslanci pak hledají formuli, jal
prověsti nátlak na Turecko, aby — se vyho-
vělo pravidlům diplomatického umění, než na-
dejde okamžik doznání, že diplomacie vyčer-
pala všecky své prostředky.
Veřejnost, pamětliva postupu velmocí
než válka balkánská vypukla, nemá ani nyní
dosti víry v jednomyslnost jejich a tuší, že
za tureckou neústupností po zdrcujících po-
rážkách vězí tytéž pružiny, kteréž ji zdržo-
valy od provádění dávno slíbených reforem
před válkou.
Turek
jítlegát
Balkán
Turecko
6
article
Turecko vidí na př., že věci Albánců, kteř
byli od věků nejkrutějšími trýzniteli osvobo-
zených balkánských trpitelů, mají mezi vel-
mocemi znamenité příznivce, a že již pouhá
otázka rozhraničení budoucího Albánska jes
s to — rozladiti evropský koncert. Vždyť Al-
bánsko bude i jako země více méně samostat-
ná negací vítězství zbraní spojeneckých. V po-
měru svém jak k Srbům tak k Řekům bude
činitelem, vyžadujícím stále nákladnou ochra-
nu hranic, jakožto živel na spořádaný, kulturn
život a klidné sousedství naprosto nezvyklý
A ani Bulharsko není ušetřeno neméně
dráždivé, vedlejší otázky, jež má nad t
dvojí ostří. Jedním jest tak zvaná úprava hra-
nic na prospěch sousedního Rumunska, dru-
hým postavení Rumunům příbuzných Kuco-
vlachů v rozšířeném Bulharsku.
I tato záležitost se vynořila na povrch te-
prve za nynější války balkánské a přiostřuje
se za nekonečného vyjednávání o mír, jejž
optimisté již pokřtili jakožto mír — londýnský
O požadavcích vlády rumunské dosu
není přesných úřadních zpráv a nebýti troj-
spolkového časopisectva, jež nemůže se smí-
řiti s úspěchy spojeneckých zbraní, snad by
ani Rumuní ani Bulhaři se nepochlubili, že
mezi nimi není vše v pořádku.
Albánec
Srba
Řek
Rumun
Bulhar
Turecko
Bulharsko
Rumunsko
7
article
Bulhaří jsou pamětlivi toho, že Rumun
sko bývalo jejich útočiště v bojích za svobodu
a že ve válce rusko-turecké vojsko rumunské
bylo věrným pomocnikem jejich. Po všecku
dobu, co trvá osvobozené Bulharsko, ač na-
staly v jeho postavení na Balkáně častéa
důležité změny od změn na knížecím stolci
počínaje, až po připojení Východní Rumelie
a prohlášení království — nebylo nikdy nic
slyšeti o nějakém vážném nedorozumění, at
nedíme sporu mezi oběma sousedy. Až za ny-
nější války, ač ještě není známo, mnoholijí
Bulharsko získá, a ač Bulharsko, třeba i zvět-
šené o všecko území na Turcích dobyté, ne-
dosáhne velikosti Rumunska ani počtu jeho
obyvatelstva, vyskytly se v Rumunsku a mož-
ná že spíše mimo jeho hranice obavy, že bude
zvětšeným Bulharskem otřesena posavadní
„rovnováha malých států balkánských“, takže
jest nezbytno, aby se i Rumunsku dostalo ně-
jaké odměny za to, že zachovalo neutralitu
nepostavilo se po bok Turkům.
Mravně, jsouc věrno své vlastní historii
v níž kapitola o osvobození ze jha tureckého
jest neméně úchvatná než pozdější zápasy z
svobodu balkánských národů, Rumunsko se
po bok Turků postaviti nemohlo; tomu nedo-
volily prostě tradice národní.
Rumun
Turek
Bulharsko
Balkán
východní Rumelie
Turec
Rumunsko
8
article
Sotva by se však mohlo mluviti o zacho-
vání neutrality k balkánským spojencům
kdyby v nynějších potížích o zjednání míru
posilovati chtělo neústupnost tureckou a osla-
bovati úspěchy dobyté zbraní spojenců tím
že by nyní samo vystoupilo s nároky svými
proti Bulharům.
Pravi se sice, že návštěva Daneva v Ru-
munsku právě tak jako zájezd Jonescův do
Londýna a tamní jeho styky s Danevem
ostatními delegáty bulharskými jsou dokla-
dem, že Rumunsko činí určité nároky a že s
mezi ním a Bulharskem vyjednává, ale strany
jednající samy o tom dosud nic nepověděly.
Ve sněmovně rumunské vláda výslovně
prohlásila, že si nepřeje, aby se o záležitosti
této mluvilo; v rozpravě o zahraniční politice
se sice dotkli čtyři řečníci poměru k Bulha-
rům, ale všeobecného souhlasu dostalo se pou-
ze řečníku, jenž trval na dokonalém přátel-
ském poměru obou sousedicích národů.
Alíred Stead, dobrý znalec Rumunska
spolu dlouholetý generální konsul jeho v An-
glii, připouští sice, že to byl vliv dynastický.
že Rumunsko není členem balkánského spol-
ku, ale vyjímaje prý kruhy dvorské a vyšší
aristokracii jest směr zahraniční politiky ru-
munské v národě neoblíben, čehož důkazem
jest i to, že si přeje, aby se Srbům dostale
přístavu na Adrii, protože by prostřednictvím
zamýšlené příční dráhy od Dunaje k Adrii pří-
stav onen byl i Rumunsku na prospěch. Také
prý se rumunský lid obává, aby se království
rumunské nestalo jevištěm případného rozší-
ření války za meze Balkánu.
Bulhar
Srba
Adrie
Londýn
Rumunsko
Bulharsko
Dunaj
Balkán
Alíréd Stead
9
article
Bulhaři snad jsou i ochotni připustiti ja-
kousí úpravu hranic, ale považují to za otáz-
ku vlastní cti a důstojnosti, aby se věc ta vy
řídila, až bude najisto postaven výsledek vál
ky s Tureckem.
Na hrozbu jednoho z poslanců rumun-
ských, že Rumuni po případě vojakem zaberou
bulharské území při Dunaji v rozměru 13.000
čtv. kilometrů, odpovídají Bulhaři, že si ne-
dovedou pomysliti, že by Rumunsko bylo s to
dopustiti se takového přepadnutí, když dům
sousedův byl ponechán v důvěře na tradiční
dobrý přátelský poměr bez dostatečného do-
zoru, anať všecka síla bulharská jest soustře-
děna proti Turecku; něco podobného by se
prý nemohlo nazvati válečným podnikem, ale
„razbojnictvem, jež by neušlo ani soudu a
trestu.
Jaké naděje Turci na tuto záležitost za-
kládají, to vysvítá i z toho, že byl do Buku-
rešti poslán známý generál Šefket Torguí
paša, aby zvěděl, k čemu se Rumunsko odho-
dlá, kdežto z Čataldže se oznamuje, že ture-
cký ministr zahraniční navštívil vojsko a jed-
nal též s veliteli vojska bulharského ..
Končíme stručným přehledem branných
sil rumunských; armáda i s pevnostními po-
sádkami čítá 330.000 mužů a sice 253 praporů
pěchoty, 83 škadrony jízdy, 157 baterif polních
děl se 682 děly a 192 kulomety. Armáda bul
harská čítá 417.000 mužů, 1092 děla a 264 ku-
lomety, nepočítaje děla na Turcích ukořistěná.
a nabyla vzácných válečných zkušeností v ny-
nější válce. Bulharské hranice jsou chráněny
pevnostmi: Ruščukem, Dersterem, Varnou
Šumlou, z nichž pouze Derster jest pevnost
starší. Bulhaři tam vedle opolčenců postavil
i jednu polní divisi. Nebyla by tudíž výprav
rumnnská ani v nynější chvíli pouhou pro
cházkou, zvláště kdyby se Bulhaři obmezili
před Čataldžou na pouhou obranu zaujatých
posic.
Bulhar
Rumun
Turek
Šefket Torguum
Turecko
Dunaj
Rumunsko
Turec
Derster
10
article
Akce velmocí v Cařihradě.
Akce velmocí v Cařihradě.
Z Vídně, 8. ledna. (Zvl. tel. „Nár. I.
„Temps“ dovidá se z Londýna o ake
velmocí v Cařihradu: Demarche stane
se zástupci velmocí v Cařihradě kolektivně
Šest vyslanců zrediguje dle identických in-
strukcí společnou notu, v níž upozorněno bude
na prvnim místě, že Turecko žádalo o vy-
jednávání. Dále uznány budou koncese Ture-
cku na konferenci usnesené a prohlášeno bu-
de, že k vůli zachování trvalých pokojných
poměrů bude nutno stanoviti pevné hranice.
Mocnosti se zaváží, že budou od spojenců žá-
dati přesné záruky na prospěch mohamedánů
zvláště ohledně respektování hrobů kalifů
mešit. Otázka ostrovů bude působiti méně ob-
tíží, poněvadž Turecko již nyní vzdává se
Krety a bez obtíží odstoupilo by vzdálenější
ostrovy. Velmoci budou sice žádatí od Ture-
cka, aby se vzdalo všech ostrovů, ale lze oče-
kávatí, že ostrovy u Dardanel zůstanou Ture-
cku. Nota konečně dotkne se také finanční
otázky a zajistí Turecku podporu, které po-
třebuje. Turecko prý obdrží ihned 500.000 li-
ber (12 mil. kor.), kterébudou dány zá-
lohou. Této sumy nemá se užíti k vojenským
účelům, nýbrž k výplatě úřadníků, aby se za-
mezily nepokoje, které zadržováním platů by
mohly povstati. Ústavy, jež tuto sumu vyplatí
v den podepsání míru složí hotově je
ště sumu téže výše a později třetí částku.
Temps
Kret
Noto
Cařihrad
Vídeň
Londýn
Turecko
Dardanely
11
article
M. Z Kolína n. R., 8. ledna. (Zvl. telegr. „N
L.“) V berlínské depeši „Köln. Ztgu.“ praví se, že
totožné sdělení velmocí Portě nabude
formy společného kroku. Je nejen přáním mocností
ale také v zájmu Turecka, aby očekávaný projev
Evropy proti další válce byl co nejdůraznější.
O zavedení přímého jednání mezi Bul-
harskem a Portou není určitých zpráv.
V dobře zpravených politických kruzích očeká-
vají teskně rumunsko-bulharské vyjed
návání. Zdaru nebo nezdaru jeho připisuje se
vešká důležitost pro uzavření míru s Tureckem
Köln
Kolín
Turecko
Evropa
N L
Zdar
12
title
Politický přehled.
14
article
Prof. Masaryk o vnítřní polítice.
Prof. Masaryk o vnítřní polítice.
Z řečnického výkonu prof. Masarykao
důvěrnickém sjezdu české strany pokrokové
přinesl jeho list část první, týkající se vnitřní
politiky, najmě vyrovnání v Čechách, celkem
shodnou s tím, co je obsaženo v resoluci
sjezdu, včera u nás zmíněné. Nebylo také za-
potřebí zvláště se zabývati řečí prof. Masa-
ryka, kdyby nebyla opětným dokladem jinak
přirozeného zjevu, že jako strana, tak i jeí
vůdce mají za sebou stejnoměrnou dráhu, je-
jíž počátek jest realismus a její konce — ryzí
doktrinářství. Taková dobrá rada o krásném
vyrovnání mezi Čechy a Němci, jak jsmeji
slyšeli od prof. Masaryka, jest nad míru laciná
a nestačilo by věru přisvědčovat k jeho vývo-
dům o volebním řádu, o zastoupení menšin
v samosprávných sborech atd., ale vyrovnání
má tu nejhorší vadu, že jsou při něm dvě stra-
ny, že je neděláme jenom my Češi sami, nýbrž
také Němci a že se uskuteční jenom takové
vyrovnání, na kterém se dohodnou obě strany
podle současného rozvrstvení látky, jak o n
bude jednáno. Není pochyby, že by i Němci
dovedli postaviti dlouhou řadu požadavků, jež
by si přáli míti řešeny ve svém smyslu, ale
potkali by se dojista s takovým úspěchem na
české straně, jako požadavky prof. Masaryka.
kdyby je čeští zástupci ve vyrovnání prohlásil
za novou vyrovnací linii na straně německé
profesor
Masaryk
Masarykao
Němec
Čech
Čechy
15
article
Bylo již řečeno, že na něco takového Němci
jenom čekají jako na vítanou záminku k ob-
vinění Čechů ze zmaru vyrovnacího jednání
Ve svém posudku o situaci na říšské rad
řekl profesor Masaryk jednu pravdu, když
mluvě o společném postupu českých stran.
řekl, že by takový postup byl možný, kdyby
mezi nimi býlo aspoň trochu loyality. Bohu-
žel nedostatek této loyality byl vždycky nej-
větší při klubu, vedeném drem. Stránským
prof. Masaryk dle všeho neměl tolik moci, aby
loyalitu tuto u sváho moravského vůdce vy-
nutil. Konečně nutno podotknouti, že není
správno, že by nebylo důvodu k opuštění zá-
sadné oposice na říšské radě, neboť jest jisto,
že již od několika let národní sociálové prin-
cipiální oposici ani nehlásají, ani k ní neradí.
Němec
Čecho
Masaryk
Stránský
profesor
16
article
Vyloučení?!
Vyloučení?!
Plzeňskému „Českému Denníku“ telefo-
nuje se ze spolehlivé strany z Prahy, že vý-
konný výbor české strany agrární vyloučil z
této strany poslance Rataje, Rydla a Richteru
kteří se postavili s posl. Práškem v čelo od-
štěpenecké strany agrární.
Desatero německého „Volksratu“.
Rataj
Rydl
Richter
Prášek
Praha
17
article
Volksrat pro Olomouc a okolí ukládí
Němcům „desatero“ tohoto znění:
Volksrat pro Olomouc a okolí ukládí
Němcům „desatero“ tohoto znění:
„1. Němečtí rodiče, učitelé a vychovatelé vy-
chovávejte mládež především v duchu národním.
2. Každý němec uč se od mládí češtině. 3. Němečt
majitelé domů a pozemků prodávejte svůj majetel
za každých okolností jen zase Němcům, jinak do-
pouštíte se zrady na své národnosti, neboť „ničem-
ný jest národ, který vše neobětuje na zachování
své cti.“ 4. Německý majitel domu pokud možno
přijímej jen německé nájemníky a obchodníky d
svého domu, 5. Každý Němec obstarávej své ná-
kupy u německých domácích obchodníků. 6. Ně-
mečtí obchodníci uspokojujte své německé zákaz-
níky dobrým, cenným zbožím a vlídnou obsluhou.
7. Němec béře do svých služeb německé služeb-
nictvo. 8. Německý živnostník a obchodník při-
jímatí bude jen německé učně a pomocníky a sta-
rati se o to, aby se tito naučili česky. 9. Každý
Němec žádati bude u úřadů vůbec a zvláště u c. k.
poštovních a telegrafních úřadů jen německé tisko-
pisy, poněvadž úřady usuzují podle množství spo-
třebovaných tiskovin na počet příslušníků jednotli-
vých národnosti. 10. Každý Němec budiž obětavý
a pracuj ku prospěchu svého národa. Obzvláště
ženy německé dejte se do služeb své národnosti.
Němec
Olomouc
18
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
„Slovenská otázka.“
Pod titulem „A tót kérděs“ (Slovenská
otázka) vydal Ludv. Steier brožuru, v níž se
zabývá poměrem Slováků jako národnosti
k uherskému politickému národu a k Uhersku
vůbec. Steier je jeden z Maďarů, kteří ne-
schvalují soustavné pronásledování každého
Slováka jen proto, že se necítí Maďarem, ač
je dobrým Uhrem, nýbrž je si vědom své slo-
venské národnosti a o její rozvoj a rozkvět
se přičiňuje. Maďarští politikové, praví Steier.
nedosáhnou nikdy svého cíle (pomaďaření
všech nemaďarů), budou-li se snažit vyrovnati
protivy mezi státem a jeho národnostmi pou-
hým ignorováním nebo utlačováním mravních
pružin, spočívajících v hloubi duše jednotli-
vých národností. Pisatel líčí pak Maďarům,
jak slovenský lid, všude od Maďarů tísněný
hledal oporu svého národního bytí u národů
jiných. Slováci hledali oporu nejdříve v pan-
slavismu; ale když tato idea jim pomoci ne-
přinášela, zahnuli „znenáhla do proudu
českého, na němž je nyní dobře promyšle-
ná hospodářská politika schopných a cíle-
vědomých lidi houpá a stále blíže k sobě při
tahuje.“ Steier napomíná Maďary, že uherský
stát proti nebezpečně se rozmáhajícímu české-
mu vlivu musí pracovati stejnými prostředky
Není na pováženou, že Slováci chtějí zůstati
Slováky; veliké nebezpečí pro uherský stát
spočívá v tom, že Slováci ve svém vrozeném
národním vědomí jsou otřeseni a spěchají nyní
do náručí příbuzného a těsně s nimi hraničí-
cího češství. To prý se musí překaziti a může
se to státi jedině na základě kulturním a ho-
spodářském.
Ludv
Slovák
Steier
Maďar
RakouskoUhersko
19
article
Brožura Steierova dokazuje, že i mezi
Maďary jsou myslící lidé, kteří vídí, kam mus
vésti pomaďařovací systém uherské vlády, jež
v Uhrách nechce znáti nikoho, kromě Maďarů.
Ale varovný hlas Steierův, podobně jako hlasy
Jaszyho a jeho předchůdců odrazí se od ve-
doucích politických kruhů uherských jakc
hrách od stěny a panující v Uhrách šlechtická
oligarchie půjde dále svou cestou, kteráj
nezbytně přivede ku propasti.
Program nového uherského ministra sprave-
dlnosti.
Nově jmenovaný nástupce dra. Székela
dr. Eug. Balogh, převzal již správu minister
stva spravedlnosti. Ujímaje se úřadu, vyhlási
svůj program, v němž jsou různé reformy
trestního a občanského práva a k závěrku do-
dal, že se všemi silami přičiní, aby povznes
úroveň uherských soudů tak, aby soudily ob-
jektivně bez rozdílu důstojnosti a národno-
sti a dostály tak vznešenému povolání, jako
má nestranný soud v nynější době, jež demo-
kraticky přiznává všem stejné právo. Prosi
proto podřízené úřadníky v ministerstvě, aby
ho v této snaze účinně podporovali.
Odstouplý ministr spravedlnosti dr. Szé-
kely měl skutečně nejlepší úmysl, hověti de-
mokratickým požadavkům doby, přál obča-
nům uherským rovného práva i při volbách
ale právě proto stal se nemožným v kabínetě.
v němž je hlavou dr. Lukacs, ale rozhoduje h
Tisza a proto musil odejíti. Dr. Balogh bude
asi opatrnější a aby si to nepokazil s Tiszou.
nebude se o zdemokratisování práva v Uhrácl
příliš starati.
Steierův
Maďar
Jaszy
doktor
Eug
Balogh
Szé
Lukacs
Tisza
Uhry
Tisza
20
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Nikolaj Genrykovič Hartvig-
Nikolaj Genrykovič Hartvig, ruský vysla-
nec v Bělehradě, je velmi neoblibenou osob-
ností v Pešti, Vídni a Berlině. Není tomu dáv-
no, co listy těchto politických středisek duply
si na ruskou vládu a žádaly, aby jej odvolala
protože je „nebezpečen míru“. Nestalo se tak
Osobnost p. Hartviga nepřestala tím býti zají-
mavou. Čtenářům zajisté bude vítáno, sezná-
Naranni a večerní listy
předplání se
V Praze v addministracit
a měsie. . . . . . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K —
a dvajt donáškoue
na měsío. . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K el
ve filiálkách
na měsio . . . . . 2 K 80h
Poštou:
na měsle,
na Stvrt ieta ! . . . K e0n
a dvojí zásilkou
nšsle
riet: . . . k
Genrykovič
Genrykovič Hartvig
Hartvig
Bělehrad
Pešť
Vídeň
Berlín
Praha
21
article
míme-li je s Nikolajem Genrykovičem podle
dopisu ruského dopisovatele Dmitrije Janše-
veckého.
Nikolaj Genrykovič dříve, než byl poslán
do Bělehradu, byl vyslancem v Teheraně. Když
tam přibyl, právě začínala revoluce. Anglické
listy žádaly, aby byl odvolán, že prý překáží
nejen upokojení Persie, nýbrž i upevnění přá-
telského a důvěrného poměru mezi Anglií
Ruskem. Ruská vláda povolila a Nikolaj Gen-
rykovič se rozloučil s Persií.
V Bělehradě hned zas stal se nemilým
tisku peštskému, vídeňskému a německému.
Jsou jim nespokojení z mnoha příčin, nebot
jest jedním z hlavních tvůrců balkánského
spolku. Kromě toho se provinil tím, že udržuje
přátelský poměr se srbským dvorem a mini-
sterským předsedou Pašičem, a vinu jeho zvět-
šuje, že mluví se Srby srbsky, kteréhož jazyka
žádný z členů rakousko-uherského vyslanec-
tva v Bělehradě není znalý. Pašič se s ním
neustále radí a žádného zodpovědného kroku
nečiní bez jeho vědomí.
Genrykovič
Janš
Pašič
Srba
Bělehrad
Teherana
Persie
Anglie
Rusko
22
article
Podle slov „Bosnische Postu“ rak. uh. vy-
slanec v Bělehradě není nikdy zpraven o ně-
jakém úmyslu srbské vlády, anebo se o něm
dovídá poslední, a nevěděl by vůbec ničeho,
kdyby se nad ním neslitoval jeho ruský ko-
lega a něco mu nepověděl. Při tom i pan Úgron
podléhá demonickému vlivu Nikolaje Genry-
koviče a žije s ním v nejlepším přátelství osob-
ním i úřadním.
Nejvíce se Nikolaj Genrykovič Hartvigv
očích Rakousko-Uherska a Německa provinil
tím, že přes německé svoje příjmení pracuje
ve prospěch Ruska a Slovanů. Po záboru
Bosny a Hercegoviny poměr mezi Srbskem a
Ruskem byl velmi napiatý, ano nepřátelský.
N. G. Hartvigovi se podařilo nejen obnovit jeho
normalnost, nýbrž i ukázal Srbsku způsob.
jak by se mohlo odškodnit.
Jeho názor na rakousko-srbský spor je
následující: Ruská diplomacie uznává všecku
důležitost albanského přístavu pro Srbskoa
všechna práva Srbska na albánské pomoří,
avšak z ohledu na Rakousko Rusko poradilo
Srbsku přijmout rakouské podmínky. N. C.
Hartvig má velmi vysoké mínění o mladé
srbské armádě, jež osvědčila stkvělé válečné
vlastnosti: organisovanost, snaživost, vytrva-
lost, ať už pomlčíme o neslýchané chrabrosti,
jež vůbec je význačnou črtou slovanských ar-
mád. Za několik let srbská armáda dosáhne
půl milionu bojovníků ..
Úgron
Nikolaj Genry
Genrykovič
N G Hartvig
N C
Hartvig
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
Německo
Rusko
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Slovan
23
article
Památka vychovatele cara Alexandra III.
Osobnost cara Alexandra III. tak odpoví-
dala představám Slovanů o dobrém národ-
ním panovníkovi, že stal se jim nezapomenu-
telným. Při popularitě panovníkově nesmí se
zapomínati na jeho vychovatele. Tím byl
Jakov Karlovič Grot, vynikající slovesný uče-
nec a tvůrce ruského pravopisu. Psát rusky
„po Grotu“ je tolik, jako psáti správně rusky.
Všecka četná jeho díla svědčí, že Jakov Kar-
lovič Grot měl nejen všecky vlastnosti ve
vrchovaté míře, které zakládají znamenitého
učence, nýbrž nad to podávají důkazy o jeho
vzácném, ryzím a mužném charakteru, jakož
i o jemné, vroucí a idealné mysli. Tyto vlast-
nosti učitelovy přenášely se na korunovaného
žáka, jehož jadrně národní duch byl jimi
obohacen a zdokonalen tak, že dosud je brán
za vzor národního panovníka. Pro svého žáka
Jakov Karlovič Grot sepsal „Album“ a v něm
uložil své nejkrásnější „Mysli“ (Myšlenky).
Věděl o velikém neštěstí korunovaných osob,
že jsou od malička obklopeny lží, licoměr-
stvím, baživostí slávy a zisku, a nemají mož-
nosti, aby se přenesly za tuto měděnou hrad-
bu, nabyly vlastní zkušenosti, rozhledu a ná-
zoru a přesvědčily se, že jsou v mimodvor-
ském světě lidé pravdiví, upřímní, nebaživí
ani slávy, ani zisku. Svá občanská poznání
a zkušenosti Jakov Karlovič Grot vštěpoval
svému vychovanci, jehož poctivá duše přijí-
Karlovič
Grot
Jakov Kara
25
article
Na Kykladách a Sporadách.
Na Kykladách a Sporadách.
III.“)
Po stránce hygienické pobyt na Kykla-
dách a Sporadách není bez starostí. Štír a ta-
rantella ovšem i sem trefili. Ale vlastní ne-
bezpečí je malarie. Horečku tu šíří asi mo-
skyti, jimž tam kunupi říkají. A proti těm
není zbraně. Píchají jen v noci. Sedne si ti
na vlasy nad čelem a čeká 10 minut, zda se
hneš. Hneš-li se, čeká dále; nepohneš-li se,
sedne ti na nos a už jsi bodnut. A tak si s te-
bou hraje malý ten upír celou noc. Následek
štípnutí bývá infekce malarií. Odtud její ve-
liká rozšířenost v Řecku. V našem mocnář-
ství moskytů není; ti jsou teprve od 40° s.š
na jih. První podmínkou léčebného místa má
býti, aby host byl před nákazou chráněn. Po-
hodlí a krása jest nulou tam, kde se nedbá
desinfekce. Hostu musí se zaručiti správa lá-
zeňská, že o jeho život je postaráno. A tomu
nebývá na jihu všude. Nomina sunt odiosa. Úž
z této, tak eminentně důležité příčiny lze
návštěvu českých lázeňských míst na Krku
Rábu co nejvřelejí doporučiti.
Pro suíražetky nejsou ni Kyklady ni Spo-
rady zemí zaslíbenou. Dech Východu vznáš
se nad nimi. Tam jest krásná pleť po celý ži-
vot, ach, jen ptáčkem. Ptáčkem za svobody
v domě oteovském, jenž pro ně klecí, ptá-
čkem v domě manželově, jenž pro ně druhou
klecí. Na procházky — na tulačky řekl by
Kabátník — nechodí beztoho nikdo. Cesty
jsou, jako ulice v Kantoně, hnojem pokryty.
1 Viz fenilletony „Nár, Listů“ z čísla 2. a3
tohoto měsíce.
Horečka
Kyklady
Sporady
Řecko
Rába
spo
26
article
pěšky jíti nelze. A trmáceti ubohého oslíka-
ghadara, ghadarati — nadarmo, na plano, to
nikomu nepřipadne. Plahočí se ten čipera —
přál bych vám ho vidět, když se našupl list
révového — od rána do noci obtěžkán jsa
rozmanitým břemenem. Čím velbloud poušti.
tím osel Kykladám a Sporadám. Jest miláčkem
všech. Chytrý, trpělivý, pracovitý do únavy.
přestává o nejbídnější stravě. Všeobecný ple-
vel akanthů jeho pokrmem, jenž majitele ne-
stojí ani haléře. Listí z révy jeho ideálem; bez
něho nevydrží; odtud ta souvislost onos (osel
a oinos (víno). Proto zbytečně nikdo mu práce
nepřidává a raději usedne před dům bud
s prací v rukou, jako to činí ženy, anebo bez
práce, jako to činí pohlaví povýšenější, palli-
kari, chryso pallikari (hrdina, zlatý hrdina)
pohlaví hrdinů, pohlaví mužské. Pro ženu Vý-
chodu je každý muž hrdinou. Jen s úctou, ba
s pokorou pohlíží k němu, dnes jako za všech
dob minulých. Muž na Východě nepracuje-
pro práci má přece ženu. Hyne-li dlouhou
chvílí, chopí se růžence (konvolojon). „Proč
bereš s sebou růžence do divadla?“ ptal jsem
se přítele. „Ja diaskedasin.“ „Pro kratochvíli.
„Ale kde zůstaly Musy? Helikon přece i Par
nas z Kyklad viditelny?“ Na ostrovech Egej
ských Thalie není. Terpsychora vypověděna.
Uranie vzdálena. Nejinak s ostatními. I Kal-
liopé zamikla!
Ani Afrodité, ani Hera již zamilovaného
párku k oltáři nevedou, nýbrž — ó, té próey
— jen peníze. Hermes dnes vládcem Hellady
K nevěstě vede cesta chrámem, když opatrn
otcové vyzdvihli v souhlase ruce ku žehnán
do výše se zlatem úměrné, anebo — únosem.
Afrodité
Hermes
Hellas
Kyklady
Sporady
východ
Kala
27
article
Starý Zeus tu potomkům světlým vzorem. T
bylo už starým proti srsti. Proto varovali sy-
ny: Quod licet Jovi, non licet boví, co dovo-
leno Jovovi, není dovoleno volu. Ale už ten-
krát odsekl otci mladý svéhlavička: „A bove
maiore discunt arare minores.“ Od starého
vola učí se tahati mladí. A tak bývá i dnes-
Jednou na Tinu stíhalo 14 astynomů, strážců
bezpečnosti, uprchlý párek.
Stíhali, aby nedostihli. Stropili sice, bylo
to v noci, takovou bouři, jakoby se vzňala re-
voluce. Ale to byl také jediný projev jejich
úřadní horlivosti. „Za rok,“ šeptala mi má
hostitelka Sapho Triantafilu, dáma duchaplna
a vysoce vzdělaná, „vrátí se uprchlíci jako
manželé. Požehnání rodičů jich nemine.“ A ne-
minulo.
Zeus
Jov
Sap
28
article
Pro květiny nemá mladý svět egejský
zájmu, jmenovitě růže, královna květin, tan
nedoceněna. Už u Plauta sice čteme „mea
rosa“, „má růže“, místo má milá. Ale zdá se.
že ani u Římanů nebyla tato něžná a trefná
metafora obvyklou. Příčinou toho jest trván
květu, jež jest na jihu příliš kratičké doby, jen
několik hodin. Odtud jest tam růže symbolem
pomíjejícnosti. „Nehledej růže, šel-li jsi vedle,
dí řecké příslovi. „Odkvetla v té době, co js
šel vedle ní.“ Vhodnější metaforou pro zami-
lované jaro jest: podati mu (ptáčku můj), aedo-
ni mu (slavíčku můj), chelidoni mu (má vla-
štovičko), pallikari mu (hrdino můj); mati
mu (oči mé) jest nejobecnější a nejoblíbenější
výraz lásky všech věků a pohlaví. Opět zcel
realisticky. Bílý mramor, jímž dlážděny jsou
ulice ostrovních měst, jest zhoubou pro zrak
Řady z toho osleplých sedí na ulicích. Každý
tedy ze stálé autopsie poznává cenu zraku
Agapo se santa matia mu, miluji tě jako svů
zrak, jest proto všude běžným a připadným
pořekadlem.
Co do povahy bije každému příchozí-
mu do očí řecká ironie nebo spíše ironická
vysmívavost. Vlastnost tu snadno vysvětlit
jednak dědičností — staří Atheňané byli vté
Říman
Agapé
29
article
příčině pověstní — jednak vlivem filhellén
samých. Tak jsme se na př. shromáždili v
Eleusině vyslechnout vědeckou přednášku
archaeologa Dörpflelda na starých sříceni-
nách, velmi skrovných; slyšeli jsme, kde které
asi byly dveře, kde který prah atd. po 3 ho-
diny dle methody deskriptivní geometrie. Jin-
dy v archaeologickém německém ústavě ještě
k delšímu výkladu o vykopaném bezvýznam-
ném nápise; opět jindy na troskách stoy Atta-
lovy, jest Atheňanům smetištěm všech od-
padků a výměsků. Kdo jednou jen pocítil zá-
pach Východu, do smrti toho vjemu nezapo-
mene. Tam stáli jsme opět několik hodin, za-
tím co Řek na hony se místům podobným vy-
hýbá. Taková theorie jest pro dnešního Řeka
velmi abstraktní. Nechá učence se přít, má-li
se penězům říkat chremata anebo chrimata,
ale chce peníze mít. Jinou nepříjemnou vlast-
ností Atheňanů — venkov jí nemá — jest
noční hulákání.
Řecko vůbec a Atheny zvláště mají tolik
monumentálních sřícenin staré slávy, tak
obrovské sbírky s nevyčerpatelnou přímo pří-
slušnou literaturou, že jest i odborníku třeba
dvou měsíců úmorné a nepřetržité celodenní
práce den jako den, chce-li se jen trochu
orientovati. Do té doby nelze o vlastním stu-
diu ani mluviti. Proto touží každý po nočním
klidu. Ale rušný život trvá na ulici do půlhoci
a ve 4 ráno už začne denní volání dedí kala
[dobré dřívi): plné tři minuty slyšíš volání to
napřed, než se ozve pod tvým oknem; ještě
než skončil uhlíř, začne pekař: paximadia
(marcipán t. j. housky se sezamovým seme-
nem) v jiné opět melodii a tak to jde už stále.
Zbývají tedy 4 hodiny k odpočinku. A v těch
jest noční povykování velmi na obtíž. A to
jsem bydlil v ulici Homerově, velmí klídné.
moderní ulicil Což teprv jinde! Domy nové
Atta
Řek
Homerův
Jin
Řecko