ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4ec31120-8f08-11dd-9001-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 95, person 85, org 9, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 7. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 6.
4 article
V drobném prodejii ranní čislo o zobě . . za s večerni . . . . . . . za 4k Va atlálkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 1 vočeznl . . . . . . . . 5l lnseráty platí se hokova napřel. Předplaceni a inserty přijím administrace v Marianské ul., o Tan nacházeji se tež redaken. tiskárna a expédie „Národních Listů“ Rukopiay se nevraceii
hokův Virginie
5 article Dočasné přerušení mírových konferencí.
Dočasné přerušení mírových konferencí. Z Londýna, 6. ledna. (Pův. telegr „Národních Listů“.) Včerejší předpovědi se potvrdily. Zakročení velmocí u bal- kánských spojenců způsobilo, že nedo- šlo dnes k úplnému přerušení styků mez spojenci a Turky. Řecko navrhlo obrat- nou formuli, prohlašující, že vyjednává- ní jsou odročena na neurčitou dobua svelmoci budou míti příležitost zakročiti energicky v Cařihradě, neboť tam evrop- ský koncert provede nátlak. Turecku se poradí, aby se odhodlalo postoupiti Drinopol. Pokud jde o řecké ostrovy zdá se, že se najde prostředek k dohodě s Řeckem v tom, že se zajistí neutralit- Egejského moře. Vše záleží nyní na jednotě a rozhod Couduricr. nutí velmocí. Jednání přerušené schůze včerejší. Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterov kancelář“ se dovídá, že Rešid paša před- ložil v dnešní schůzi mírové kon ference tyto nové návrhy: 1. Tureckobyloby ochotno uči- niti některé další territoriáln koncese na sever od Drinopole. avšak s vyloučením Drinopole. 2. Turecko vzdalo by se svýcl práv na Krétu s podmínkou, ž nebude žádáno odstoupení žád- něho jiného ostrova. Na to opustiličlenové ottoman ského poselstva poradni siř. Zůstavší tam balkánští delegáti rokovali pak pospolu a dospěli k tomuto zá- věrku: Návrhy tureckých delegátů nevyhovují požadavkům, jormulovaným balkánskými de- legáty v poslední schůzi, a vyjednávání na na- vrženém novém podkladě nemohlo by véstik dohodě. Delegáti balkánských spo- jenců jsou tudíž nuceni přerušiti schůzi konference.
Turek jítlegát Londýn Řecko Cařihrad Turecko Drinopol egejský moře Kréta
6 article
Po návratu tureckých delegátů do poradní sině přečetl Novakovič, který předsedal odpověď spojeneckých delegátů a sko nči schůzi. Turečtí delégáti protestovali prot tomu, prohlašujíce, že předseda nemá práva přerušovati schůze. Tázali se, co toto přeru- šení znamená. Po ukončení formální schůze následova rozhovor všeobecného rázu, za něhož bylo tu- reckým delegátům vysvětleno, že spojene- čtí delegáti nehodlají při vo dit zmar koníerence, nýbrž že, nedo- stavše uspokojivé odpovědi na své páteční návrhy, přerušili svě práce, až dostanou uspokojívou odpověd. Za tohoto rozhovoru řekl Rešíd paša, že měl v úmyslu mluviti o zásobování Drinopole, že se mu k tomu však nedostalo příležitosti. Do- stal odpověď, že tato záležitost byla již pro- jednávána v jedné dřivější schůzi, že však tehdy bylo prohlášene, že konference nemá nic společného s podmínka- mi příměří. Turečtí delegáti opustili na to, do jisté míry vzrušení, poradní palác. Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že turecké posel- stvo dostalo včera opět důležité telegramy z Cařihradu a pozdě do noci bylo zaměstnáno přípravou nových protinávrhů pro dnešn odpolední konferenci. Tyto návrhy považují se za významné ústupky. Mimo to možno se domnívati, že jsou Turci ochotní po- skytnouti balkánským Spojencům některé jiné výhody. Dodává se k tomu, že se Turci napro- sto nevzdali svého smiřlivého stanoviska. Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) Míro vá koníerence sešla se ve 4 hodiny odpol. Turečtí delegáti předlo- žili své nové návrhy. V 5 hod. byla scháze skončena.
Novakovič Rešíd Drinopol Londýn Cařihrad Turec Reuterův kancelář
7 article
Re. paša přečetl ve schůzi tuto pí- semnou odpověd: V odpovědi, kterou nám v poslední schůz odevzdali delegáti spojených států, vyslovil názor, že jsme nevyhověli výsled- kům války. Musíme poukázati k tomu, že jsme učinili značné teritoriáln koncese. Až na dva body přijali jsme všechny podmínky spoje ných států. Žádajíce, aby v návrzích, jimiž odstupujeme obsazené kraje na západě vila- jetu drinopolského, nahražen byl výraz „ob- sazené“ výrazem „ležíci“, uznaly státy tyto samy, že část území, jehož odstoupení žádají. není nyní v jejich rukou. Také této žádosti vyhověli jsme v duchu dalekosáhlé smířli- vosti, jíž se řídíme. Proti všem těmto ústup- kům neučinili nám spojenci ani jediného. Od- mitám c-li odstoupiti Drinopol. děje se tak proto, žeje to nemožno se stanoviska bezpečí Cařihradu a Dardanel. Ostatně musíme dodati: Přišl jsme sem s pevným úmyslem uzavříti trvalý mír za podmínek, které by mohly zajistiti přá- telský poměr a umožniti obchodní styky, jež by prospěly oběma stranám. Také dne ještě jsme ochotni mluviti o po- hraniční čáře mezi Tureckem Bulharskem, avšak tyto ústupky musí ponechati Drinopol v drženi Turecka. Abychom podali nový důkaz svého smířlivého smýšlení, souhla sí me s tim, že se vzdáme svých práv na Krétu, ovšem jen s podmínkou, že s po- jené státy nebudou žádati odstou- pení žádného jiného tureckého
spojený stát Drinopol Cařihrad Dardanely Turecko Bulharsko Kréta
8 title
Zakročení velmocí.
9 article
ostrova v Egejském moři. Jestliže přes tyto obrovské oběti odmitají spojenci myšlenku vejiti v nějaké ústupky a chtěji pře rušiti konferenci, padne na ně celá zodpověd- nost za důsledky tohoto odporu. Pro ten případ prohlašujeme všechny d dnešního dne učiněné ústupky za neplatné. Přiští schůze ve čtvrtek neb v pátek. Z Londýna, 6. lodna. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že balkánšti dele- gáti oddávaji se naději, že odro čení konference pořeckých Váno cich poskytne Turecku čas zevrubně prostudovati předložené otázky a umožní m předložiti přijatelné návrhy v příšti schůzi která se bude konati v pátek anebo snac již ve čtvrtek. Mezitím bude se, poku možno, soukromě vyjednávati mezi delegáty obou stran. Intervence velmoci. Z Paříže, 7. ledna. („N. F. P.“) Čelný politik vyslovil se: „Je možno, že v Lon- dýně dojde k přerušení porad delegátů stá- tů balkánských. Avšak proto netřeba po- zbývati naděje na zachování míru. Od so- boty jedná se horlivě mezi evropskými ka- binety, hlavně mezi francouzským, angli- ckým a ruským o společné akci v Cařihra- dě. Bude však nezbytná také součinnost velmocí trojspolkových. Stanou se pokusy. by kabinety vídeňský, římský a berlínský byly získány, by se připojily k akci troj- dohody. Bude působeno na Turecko, aby v záležitosti Drinopole povolilo. Bulhar- sko musí Drinopol dostati. — to je všem velmocem zřejmo. Na druhé straně nemůže Porta toto město postoupiti jen tak zhola, poněvadž ji hrozí Mladoturci. Také v zá- ležitosti ostrovů v moři Egejském má býti pracováno ke kompromisu v ten rozum, že některé ostrovy, jako Chios a Mytileny zůstanou formálně při Turecku a budou prohlášeny mezinárodními, ostatní ostrovy však připadnou Řecku. Posuzování situace před včerejší konie- rencí.
Reuterův Bulhar Port Londýn Turecko Paříž Lon Cařihr Drinopol Chios Řecko
10 article
Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterov kancelář“ dověděla se dnes z kruhů balkán- ských delegátů, že situace nepovažuje se za tak kritickou jako v sobotu. Otázka pře- rušení vyjednávání není v tom okamžiku palčivou. Má se za to, že möcnosti nebudou intervenovati před do- bytím (?) Drinopole, které se čeká nejpozději do 10 dnů, poněvadž intervence pře pádem Drinopole byla by poruše- ním neutrality vůči Turecku. Spo- jenci plně uznávají možnost politických komplikaci, bude-li nepřátelství znovu zahájeno a kladou stejně jako velmoci váhu na to, aby vyvarováno bylo novým komplika- cím. Je proto pravděpodobno, že delegáti tu- rečtí a balkánští budou pokračovati ve vyjed- návání a že otázka Drinopole bude v nejbližších dnech rozřešena. Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že spojenci považují za značný pokrok návrhy o hranicích Ma- rice a Tundže s odstoupením Lo- zengradu, o nichž se očekává, že budou Turky předloženy v dnešní schůzi konfe- rence. Tato hranice jest skoro identická s hra- nicí, stanovenou ve smlouvě svatoštěpánské. Jakkoli spojenci nemohli by na ni při- stoupiti, což Turecko uznává, dokazuje přece jenom tento krok, že Turecko začíná se přizpůsobovati situaci a lze proto míti za to, že po těchto tureckých návrzích budou ná- sledovati jiné a ty že povedou k trvalému míru.
Turek Londýn Drinopol Turecko spo Ma Reuterův kancelář
11 article
Oběžník Porty k velmocem. Z Cařihradu, 4. ledna. (K. k.) Porta za- slala svým velvyslancům oběžník, jejž mají mocnostem sděliti; prohlašuje se v něm, že Turecko, aby dokázalo své přání, dospěti totiž k uzavření míru, projevilo souhlas se všemi možnými obětmi a že se zřeklo úze- mí, ležícího západně od vilajetu drinopolského, že jest však nu- ceno trvatina tom, abymu zůstala Drinopol, které jest třeba k obra- ně hlavního města. Porta nemohla by nikdy postoupiti ostrovy Archi- pelu. Vzdala se však práv na Kre- tu, aby dokázala své mirumilovné úmysly. Porta doufá, že mocnosti ocení logiku její dů- vodů. Různé úsudky a kombinace. M. Z Kolína n, R., 6. ledna. (Zvl. telegran „Nár. Listů“.) Dle berlínského telegramu „Köln. Ztg.“ učiní velmoci ještě dnes v C - řihradě pokus, aby zabránily bez- výslednémuukončenímírové kon- ference; kdyby však přece došlo ku přeru- šení, učiní vyslanectva velmocí pokus o přímé vyjednávání mezí stranami. Dle téhož listu jsou ruské směrodatné kruhy pevně přesvěd- čeny, že k obnovení války nedojde. Přerušen mírových jednání považuje se jen z a šacho výtahjednajícíchvlád, aby pozděj ší povolnost bylo možno odůvod niti. Z Paříže, 6. ledna. (K. k.) Zvláštní zpravo- daj „Matinu“ oznamuje, že turecký delegát Osman Nizami paša nemůže pova žovati podle učiněného sdělen za hodnověrnou zprávu, že moe
Port Köln Matin Osman Niza paša Cařihrad Turecko Drinopol Kolín Paříž
12 article
nosti chtějí podniknouti energi cký krok v Cařihradě, poněvadž ta- kový krokbylbyv odpora ku prin cipům, které velmoci stanovil před vypuknutím války. Turecko ne- může odstoupiti Drinopol z důvodů ethických strategických, náboženských a politických Bulhaři prohlašují, že válka znovu vypukne jestliže Turecko nepovoli. Jestliže se to sta- ne, skončil Osman Nizami paša, pak Bulhař a jejich spojenci budou zodpovědni za znovu zahájení nepřátelství a ukrutnosti. Týž zpra- vodaj oznamuje, že první bulharský splno- mocněnec dr. Danev jest pořád pln optimismu a že po jeho názoru se všechno ještě upraví Není nutno přílišně se rozčilovati. M. Z Kolína n. R., 6. ledna. (Zvl. telegran „N. L.“) Dle cařihradské depeše „Köln. Zts. jsou v diplomatických kruzích tureckých oba- vy, že při opětném zahájení války vezme bo na sebe charakter války náboženské — kří s půlměsícem; proto je třeba brzkého uzavře- ní míru, aby se zabránilo strašnému krvepro lití. Na obě strany třeba učiniti nátlak, po nímž rozumí se samostatnost Albanie a zvlášt ní dohoda o Drinopoli, jíž by bulharským přá- ním bylo vyhověno a suliánovo postavení še- třeno byla jako v míru o Tripolis.
Bulhar Osman Niza paša doktor Danev Köln Cařihrad Turecko Drinopol Kolín Albánie Tripolis
13 article
Ze Solíje, 5. ledna. (K. k.) „Mir“ prohla- šuje, že situace se podsiatně změní, budou- boje po případě opět zahájeny, a že všechny spojencí dosud povolené ústupky, pozbudol potom platnosti zrovna tak, jak po prohlášen války pozbyl platnosti status quo. M í'r, na- dále odložený bude uzavřen z podmínek, jež se budou velmi lí- šití od podmínek nyněišich. M. Z Kolína n. R., 6. ledna. (Zvl. telegran „N. L.“) Dle petrohradských zpráv ujišťují tam- ní diplomatické kruhy, že i definitivní přeru- šení mírových jednání nezpásobí obnovení vál- ky. Mezi Petrohradem a Vídní je čilá výměna not v otázce albánské. Dojde asi ke kompro- misu, dle kterého Srbsko a Černá Hora obdrž ona území, jež obývané jsou nesporně pravo- věrnými Srby. Na vážnější konflikt pro Albani se nevěří. Ve smýšleni rüské vlády se nic ne- změnilo. Car jest pevně odhodlán zabrániti každému pokusu o obnovení války. Srbský výkřik ke kulturnímu světu. Kc. Z Bělehradu, 5. ledna. Včerejší vládn „Samouprava“ v článku pod nadpisem „Atse víl“ píše: „Srbsko dosud vždy vychá- zelo vstříc a bylo pozorno vůči přáním vel- moci, zachovávalo věrně všechny mezinárodní závazky, zapomnělo na lslvcurjež vna něn byla spáchána berlínským kongresem, p annekční krisi přistoupilo na všechny body dohody. Patříc na utrpení soukmenovců ve Starém Srbsku, upozorňovalo mírumilovně Evropu i Turecko. Žádalo pouze, aby byly plněny články berlínské smlouvy a zahájil válku teprve, když Turecko dalo na jevo, ž nechce plniti svých závazků. Srbská vojska slavně zvítězila a dospěla k moři. Vel- moci učinily projev o svém desintereso- vání na Balkáně, ale teď samy tvoří přes to novou Albanii a tak odpí- rají Srbsku volný přístup k moři.
Srba Albani Mira Kolín Petrohrad Vídeň Srbsko Černá Hora Bělehrad Evropa Turecko Vela Balkán Albánie M í ' r
14 article
Srbsko i na to by přistoupilo, jen aby zachránilo mír; a teď se pracuje o určení hranic Albanie, pracuje se k tomu, aby ví- tězi bylo odňato území a dáno po- raženému. Než ať by byl jakkoliv veliký optimismus těch, kdož by učinili rozhodnutí v tomto směru, přece by musili počítat se zoufalstvím celého národa Trpělivost srbského národa i zřetel na zájmy druhých jsou u konce: Národ, který se vyká- zal úspěchy v míru i ve válce a nežád nic jiného, než co mu kdysi nále- želo, má právo žádati, aby se s ním počítalo. Je ohyzdné, nebezpečné i nespravedlivé handrkovati se zoufalstvím takovéhoto ná- roda. Je škodlivo a nedůstojno nynější doby ubíti u takovéhoto národa víru ve sprave- dlnost kulturního světa. Považoval jsme za povinnost to říci. Nám nebudou vo- dítkem rozkazy velmocí, nýbrž těžká nespo- kojenost našeho kmene. Musili by námi po- hrdati i protivníci, kdybychom po Kumanovu Veleši, Prilepu a Bitolji dopustili, aby sta- tisice našich bratří znovu klesalo pod nůž divošských Arnautů. Byl bychom přímo Kainy svých bratří a toho ne- chceme a se nestaneme z ohledu na lásku číkoliv a na interesy jakékoliv.
Velech Kain Srbsko Albánie Prilep
15 article Turecká ministerská rada.
Turecká ministerská rada. Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Na mini- sterské radě, jež se konala dnes v soukromém bytě velvezírově a jež trvala 5 hodin, bylo usneseno setrvati na návrzích jež podali turečtí zmocněnci dne 3. ledna, a podniknouti u mocností opětné kroky. Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Velvezín se nastudil, ale přes to předsedal dnešní mi- nisterské radě. Doufá se, že dne 8. ledna bude moci vyjíti ze svých pokojů.
Cařihrad
16 article Ministerská krise v Turecku.
Ministerská krise v Turecku. Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Pověsti o mínisterské krisi neochabují. Potvrzuje se, že čelný člen kabinetu jedná s Mladoturky Kdyby došlo k definitivní dohodě, převzal by Mahmud ševket paša křeslo ministra vojen- ství. Listy, nakloněné vládě, vyvracejí kate- goricky pověsti o krisi. Mladoturecké listy píší, že možnost krise ještě nepominula. Zprávy od Skadru. Z Cetyně, 4. ledna. (Z úřadního černohor- ského pramene.) Naprostou smyšlenkou jsou zprávy, že Černohorci utrpěli ztráty a že po- sádka skaderská ukořistila 2 děla. V minulých
Mahmud Skadr Černohorec Turecko Cařihrad Cetyně
17 title
NILl
18 article
dnech nedošlo před Skadrem vůbec k žádným větším bojům ani srážkám. Jednání o kapitulaci Drinopole. Ze Sofije. 7. ledna. („N. F. P.“) K žádost velitele pevnosti Dripopole sejdou se dnes bulharští a turečtí delegáti k vyjednávání. Sou dí se, že jedná se o kapitulaci Boje řecko-turecké. Z Cařihardu, 5. ledna. (K. k.) Turecke lodstvo vrátilo se věera večer d Dardanel, prý naprosto bez po- hromy. Z Athén, 4. ledna. (K. k.) Ministerstvo vo- jenství uveřejňuje tento telegram gen. Sapunt- zakise: Řecká baterie, umístěná v soutěsce Fuad, střílela včera úspěšně na posice lexan- ské a na baterie v Bízanech, jež podporovaly útoky Turků na Aetoraclii. Útok Turků by odražen. Z Athén, 5. ledna. (K. k.) Z Chia se sdě- luje, že včera byly v budově dřívější turecké prefektury uvedeny slavnostně ve svou čin- nost řecké správní úřady. Bulharský zákaz vývozu otrub a prosa. Ze Sofije, 5. ledna. (K. k.) Byl vydán krá lovský ukaz, v němž se zakazuje vyvážet otruby a proso. Dementi. Ze Solije, 6. ledna. [K. k.) Athénská zprá va o domnělých obtížích, které Bulhaři dělaií aby zmařili návrat do Soluna uprchlým make- donským musulmanům, odporuje úplně pravdě Bulhaři si naopak spíše stále přáli, aby uprch- líci se vraceli do svých vesnic a jsou dalec toho, aby tomuto návratu činili překážky. Do- statečným důkazem toho jsou opatření, která byla učiněna na ochranu majetku musulmanů za jejich nepřítomností
Turek Bulhar Drinopol Dardanely Atény
19 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Protest proti berním zákonům v Uhrách. Z Peští, 6. ledna. (K. k.) Dnes konala se zd proiestní schůze občanstva, na které byla schvá- lena resoluce, ve které se protestuje protí tomu aby nově berní zákony nabyly platnosti před ko- cem běžícího roku. Neudála se žádná příhoda. Filiálka bulharské národní banky v Solunu Ze Soluna, 6. ledna. (K. k.) Dnes byla slav- nostně otevřena zdejší filiálka národní bulhar ské banky v Sofii. Řecká národní banka Nthěnich hodli zde rovněž zřidítí dibočk u. Az t nedávna byl Solun sídlem hlavního velitelství bul harských vojsk v Makedonii. Poněvadž však bul harské vojsko většinou odešlo ze Solunu, bylo hlavní velitelství přeloženo do Sěru. Velitelstv nad bulharským vojskem, které zde zůstalo, bylo svěřeno plukovnikovi Čilingvirovi. Sjezd pruské sociální demokracie. Z Berlína, 6. ledna. (K. k.) Dnes byl zde za- hájen sjezd pruské sociálně demokratické stranv. číen dolní sněmovny anglické Sanders (z Lon- dýna) uvital sjezd anglickou řečí jménem neodvislé strany dělnické v Anglii. Předseda Ernst podě- koval za uvítáni. Velkou většinou byl za- mitnut návrh, aby polská otázka byla dášna na denní pořádek. Naproti tomu bylo skrovnou většinou usneseno, aby na denní pořádek byla dá- na olázka — péče o mládež v Prusku. Jagow nástupcem Kiderlen-Wächtera. Z Berlina, 5. ledna. (K. k.) »Wolfova kancelář« sděluje: Proslýchá se, že vel- vyslanec u Kvirinálu šl. Jagow ie vyhlednut pro úřad státního tajemníka zahraničního úřadu Vyznamenání diplomatů při ratifikaci troj- spolkové smlouvy.
Nthěnich Aza Sanders Ernst Wächter Wolfův Uhry Pešť Sofie Makedonie Berlín Lon Anglie Prusko národní banka Soluna řecký národní banka dolní sněmovna
20 article
Z Řima, 5. ledna. (K. k.) Za příčinou výměny ratifikaci smlouvy trojspolkové propůjčil císař král František Josef ministerskému předsedovi Giolittimu, ministru zahraničních záležitost- markýzi di San Giuliano a iialskému velvy slanci vévodovi z Avarny velkokřiž řádus štěpána; krá! Viktor Emanucl propůjčil minister ským předsedům hr. Stürgkhovi a dru, sl Lukacsovi, rakousko-uherskému velvyslancisl Mereyovi a prvnímu odborovému přednostov v c. a k. ministerstvu zahraničních záležitostí svob p. Macchiovi velkokříž řádu sv. Mořice
František Josef Giolitti San Emanucl Stürgkh Lukacs svatý . Mořic
21 article Lazara.
Lazara. Holý výmysl. Z Petrohradu, 6. ledna. (K. k.) „Petr. telegn agentura“ byla zmocněna prohlásiti zprávu něme- ckého vojenského časopisu, že velkokníže Dimitri Pavlovič bude jmenován následníkem trůnu, z holý výmy sl. Arméni proti Turecku. Z Kahýry, 6. ledna. (K. k.) Armény svolan meeting se usnesl zaslati ministrům zahraničníc záležitostí šesti velmoci telegraficky prosbu, a b Evropa převzala záruku za proveden a kontrolu reforem v Arménii, poněvad přípovědi Porty jsou prázdnými sli Krise portugalského ministerstva. Z Lisabonu, 5. ledna. (K. k.) Ministorský před seda Duarte Leite podal vžera presidenlu de. Ar riaga demisí kabinetu, jež byla přijata. Presiden pověřšl sestavením nového kabinetu vůdce evolu cionistů Almeidu. Celní otázka panamská. Z Washingtonu, 6. ledna. (K. k.) President Taft prohlásil, že jest ochoten předložiti otázk cel v Panamském průplavě rozhodčímu soudu, al dnes se oznamuje, že nehodlá tuto otázku předlo žiti rozhodčímu soudu v Haagu. Jak se pravi, dáv Na rannia večerní listy předplácí zai V Praze v administracii na měslo, . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsle. . . . . . 2 K 54 h- na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h ve fliálkách na měsle . . . . . 2 K 30 Poštou: na měsíc. . . . . . S K 20h na čtvrt leta . . . . 9 Knoh s dvojí zásllkou a měsie čtvrt lota . . . . 11 K s0
Lazar Petr Pavlovič Armén Duart Leite Taft Petrohrad Turecko Evropa Arménie Lisabon Almeida Washington Haag Praha
22 article
přednost zvláštní komisi, která by sestávala ze stejného počtu Američanů a Angličanů. Taft se soukromi vyjádřil, že v Haagu byla by celá Evropa proli Spojeným státům. Okolnost, že celá Evropa jest interosována na celní otázce, měla by mohutný morální vliv na rozhodčí soud. Vojenské nepokoje v Čífu. Z čilu, 6. ledna. (K. k.) Ve vojsku vypukly nepokoje, poněvadž byl mu nepravidelně vyplácen žold. Vojáci stříleli na ulicích. Zabito bylo 32 osob. Generál Yin byl těžce poraněn. Četné banky byly vypleněny, několik domů zapáleno. Střelba z ruč- nic ustala.
Američan Angličan Taft Yin Haag Evropa spojený stát
23 article Pro poznaňské Poláky.
Pro poznaňské Poláky. Včerá učiněn byl zásluhou Česko-pol- ského klubu mohutný projev český pro naše trpící bratry Poláky v Poznani. Přednáškový sál Obecního domu byl již od 10. hodiny pře- plněn nejen četným obecenstvem, ale také Poláky v Praze žijícími, a mnoho obecenstva musilo odejíti pro nedostatek místa. Na schůzi mluvili naši přední pracovníci na poli vzájem- nosti českopolské a slovanské vůbec a jejich projevy, stejně jako projev poslance Tetma- jera, polského malíře, byly nejen mohutnými protesty proti nelidskému bezpráví, kteréž na 4 milionech Poláků v Poznani provádí pru- ský hakatismus, ale také mocným povzbuze- ním pro urovnání poměrů mezi slovanskými národy samými. Byl to zejména dr. Kramář, který tu opětně volal k Rusku, aby v dnešní době pochopilo, co jest jeho vlastním zájmem a ovšem zájmem celého Slovanstva, a aby chovalo se k národu polskému tak, jak toho vyžaduje zájem Ruska i celého Slovanstva vůči Němcům, jejichž expansivní úsilí obrátí se nyní na východ proti Rusku, byvši zaraženo na jihovýchodě velkolepou hrdinností jihoslo- vanských národů balkánských. Přese všechny chmurné obrazy, které řečníci předvedli o ú- tisku Poláků a jejich útrapách pod německým barbarstvím, končily přece všechny projevy radostným optimismem, který vyvrcholil ze- jména projevem poslance Tetmajera. Schůzi zahájil jménem pořadatelstva p. F.
Polák Tetma Němec Tetmajer Česko Poznaň Praha Rusko obecní dom
24 article
L. Hovorka. Poukázal na to, že zatím co válka, vedená na jihu, budí pozornost celého světa, přehlíží se tichý boj Slovanů na severu s germánským násilím, které právě v poslední době zahájilo opět násilný vyvlastňovací boj proti Polákům v Poznani. Zmínil se o sjezdu poslanců polských v Poznaňsku, který se ko- nal za účasti asi 2000 delegátů 21. listopadu ma r. a na který dešlapřes 590 telegsané (5e z Čech), jimiž projevovány sympatie hojí Po- láků poznaňských. Na sjezdu tomto usneseno založiti také Národní radu polskou po vzoru českém, která má býti především na stráži rodné půdy polské a hesla svůj k svému. Dne 24. listopadu konal se pak sjezd polských žen, které povzbuzovaly se k obranné práci hospo- dářské a jazykové. Aby české obecenstvo bylo informováno, svolána byla včerejší schů- ze. Řečník přivital pak četně shromážděné o- becenstvo, mezi nímž byli: předseda Národní rady české dr. Podlipný, posl. dr. Kramář, L. Čech, dr. Velích, dr. Rašín, dr. Schuster, Zá- zvorka, za městskou radu pražskou dr. Pík. dr. Vrat. Černý a Broft, nám. starosty v Žiž- kově p. Kotland, president obchodní komory Němec, vicepresident Malínský, předseda čes. sekce zemědělské rady Prokůpek, přís. zem. výboru posl. dr. Pinkas, univ. prof. Bidlo. Cho- dounský a Veselý, řed. Táborský, řed. Číhák, dr. Sum, pí. Havelková za Ú. S. Č. Ž a j. v. Z ú- častníků polských připomínáme býv. poslance polského v ruské dumě Peplowského a posl. Tetmajera, který se dostavil během schůze byl nadšeně uvítán. Dle návrhu dra. Podlipného zvoleni do předsednictva: předsedou posl. prof. dr. Ve- lich, místopředsedy prof. Veselý a cis. r. Ur- ban, zapisovateli p. Voleský a jednatel Česko- polského klubu Hlaváček.
L Hovorka Polák Podlipná doktor Kramář L Čo Vele Rašín Schuster Zá píka Němec Pinkas profesor Bidlo Veselá Táborský Sum Havelková Ú S Č Tetmajer Podlipný Voleská Hlaváček Poznaň Poznaňsko Čechy Žiž Ur Slovan národní rada český doktor rada Prokůpek
25 article
Předseda posl. dr. Velich udělil nej- prve slovo p. Hovorkovi, který ve své řeči vylíčil zejména útrapy Poláků poznaň- ských v posledních tříceti letech. R. 1881 byly odhlasovány zákony proti Polákům, r. 1883 mění se násilně jména školních dítek, r. 1885 vypovězeno 30.000 Poláků, od r. 1887—1893 nastalo jakési uklidnění, ale pak opětně vli- vem Bismarkovým nastal obrat k horšímu. R. 1895 poněmčovány názvy polských měst a vesnic, a pak začala vyvlastňovací akce, až konečně r. 1908 přijat v pruské sněmovně zá- kon o vyvlastňování polské půdy. Úspěchy kolonisační akce Němců jsou veliké. Do r. 1910 měla vyvlastňovací komise v rukou 385.460 ha půdy, staví školy, kostely, chudobince, orga- nisuje nyní účelné kolonisace na usedlostech, které mají 10—20 ha půdy, počítajíc s tím, že tyto menší usedlosti mohou se nejlépe udržeti proti bojkotu polských dělníků. Nyní byl za- hájen zase ostřejší postup vyvlastňovací. Mají býti vyvlastněny 4 velkostatky. Polští poslanci podali v pruském sněmu interpelaci v této zá- ležitostí, ale našli podpory pouze u poslance pokrokové strany pruské Praschmy a poslanců za dánské okresy. Poslanci soc. demokratičtí vyslovili v principu souhlas s ideou státu pru- ského, pokud chce sestátniti všechen majetek! Pak promluvil tajemník Hlaváček, kte- rý vylíčil postup německého úsilí o poznaň- ské Poláky a soustavné akce poněmčovací. Kolonisační komise měla z počátku velké ú- spěchy, poněvadž Poláci byli tím překvapeni a neměli obranné organisace. Úspěchy koloni- sace však nebyly takové, jak se očekávalo. jednak pro zištnost Němců samých, jednak pro silný odpor Poláků, který ji byl probuzen. Po- láci a zejména šlechta polská naučila se vá-
doktor Velich Hovorka Polák Bismarkův Němec Hlaváček ha