1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 7. ledna 1913.
Praha
4
article
V drobném prodejii
ranní čislo o zobě . . za s
večerni . . . . . . . za 4k
Va atlálkách na venkově
ranní čialo . . . . . . . 1
vočeznl . . . . . . . . 5l
lnseráty
platí se hokova napřel.
Předplaceni a inserty přijím
administrace v Marianské ul., o
Tan nacházeji se tež
redaken. tiskárna a expédie
„Národních Listů“
Rukopiay se nevraceii
hokův
Virginie
5
article
Dočasné přerušení mírových konferencí.
Dočasné přerušení mírových konferencí.
Z Londýna, 6. ledna. (Pův. telegr
„Národních Listů“.) Včerejší předpovědi
se potvrdily. Zakročení velmocí u bal-
kánských spojenců způsobilo, že nedo-
šlo dnes k úplnému přerušení styků mez
spojenci a Turky. Řecko navrhlo obrat-
nou formuli, prohlašující, že vyjednává-
ní jsou odročena na neurčitou dobua
svelmoci budou míti příležitost zakročiti
energicky v Cařihradě, neboť tam evrop-
ský koncert provede nátlak. Turecku
se poradí, aby se odhodlalo postoupiti
Drinopol. Pokud jde o řecké ostrovy
zdá se, že se najde prostředek k dohodě
s Řeckem v tom, že se zajistí neutralit-
Egejského moře.
Vše záleží nyní na jednotě a rozhod
Couduricr.
nutí velmocí.
Jednání přerušené schůze včerejší.
Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterov
kancelář“ se dovídá, že Rešid paša před-
ložil v dnešní schůzi mírové kon
ference tyto nové návrhy:
1. Tureckobyloby ochotno uči-
niti některé další territoriáln
koncese na sever od Drinopole.
avšak s vyloučením Drinopole.
2. Turecko vzdalo by se svýcl
práv na Krétu s podmínkou, ž
nebude žádáno odstoupení žád-
něho jiného ostrova.
Na to opustiličlenové ottoman
ského poselstva poradni siř.
Zůstavší tam balkánští delegáti
rokovali pak pospolu a dospěli k tomuto zá-
věrku: Návrhy tureckých delegátů nevyhovují
požadavkům, jormulovaným balkánskými de-
legáty v poslední schůzi, a vyjednávání na na-
vrženém novém podkladě nemohlo by véstik
dohodě. Delegáti balkánských spo-
jenců jsou tudíž nuceni přerušiti schůzi
konference.
Turek
jítlegát
Londýn
Řecko
Cařihrad
Turecko
Drinopol
egejský moře
Kréta
6
article
Po návratu tureckých delegátů do poradní
sině přečetl Novakovič, který předsedal
odpověď spojeneckých delegátů a sko nči
schůzi. Turečtí delégáti protestovali prot
tomu, prohlašujíce, že předseda nemá práva
přerušovati schůze. Tázali se, co toto přeru-
šení znamená.
Po ukončení formální schůze následova
rozhovor všeobecného rázu, za něhož bylo tu-
reckým delegátům vysvětleno, že spojene-
čtí delegáti nehodlají při vo dit
zmar koníerence, nýbrž že, nedo-
stavše uspokojivé odpovědi na
své páteční návrhy, přerušili svě
práce, až dostanou uspokojívou odpověd.
Za tohoto rozhovoru řekl Rešíd paša, že měl
v úmyslu mluviti o zásobování Drinopole, že
se mu k tomu však nedostalo příležitosti. Do-
stal odpověď, že tato záležitost byla již pro-
jednávána v jedné dřivější schůzi, že však
tehdy bylo prohlášene, že konference
nemá nic společného s podmínka-
mi příměří. Turečtí delegáti opustili na to,
do jisté míry vzrušení, poradní palác.
Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že turecké posel-
stvo dostalo včera opět důležité
telegramy z Cařihradu a pozdě do
noci bylo zaměstnáno přípravou
nových protinávrhů pro dnešn
odpolední konferenci. Tyto návrhy
považují se za významné ústupky. Mimo to
možno se domnívati, že jsou Turci ochotní po-
skytnouti balkánským Spojencům některé jiné
výhody. Dodává se k tomu, že se Turci napro-
sto nevzdali svého smiřlivého stanoviska.
Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) Míro vá
koníerence sešla se ve 4 hodiny
odpol. Turečtí delegáti předlo-
žili své nové návrhy. V 5 hod. byla
scháze skončena.
Novakovič
Rešíd
Drinopol
Londýn
Cařihrad
Turec
Reuterův kancelář
7
article
Re. paša přečetl ve schůzi tuto pí-
semnou odpověd:
V odpovědi, kterou nám v poslední schůz
odevzdali delegáti spojených států, vyslovil
názor, že jsme nevyhověli výsled-
kům války. Musíme poukázati k tomu, že
jsme učinili značné teritoriáln
koncese. Až na dva body přijali
jsme všechny podmínky spoje
ných států. Žádajíce, aby v návrzích, jimiž
odstupujeme obsazené kraje na západě vila-
jetu drinopolského, nahražen byl výraz „ob-
sazené“ výrazem „ležíci“, uznaly státy tyto
samy, že část území, jehož odstoupení žádají.
není nyní v jejich rukou. Také této žádosti
vyhověli jsme v duchu dalekosáhlé smířli-
vosti, jíž se řídíme. Proti všem těmto ústup-
kům neučinili nám spojenci ani jediného. Od-
mitám c-li odstoupiti Drinopol.
děje se tak proto, žeje to nemožno
se stanoviska bezpečí Cařihradu
a Dardanel. Ostatně musíme dodati: Přišl
jsme sem s pevným úmyslem uzavříti trvalý
mír za podmínek, které by mohly zajistiti přá-
telský poměr a umožniti obchodní styky, jež
by prospěly oběma stranám. Také dne
ještě jsme ochotni mluviti o po-
hraniční čáře mezi Tureckem
Bulharskem, avšak tyto ústupky
musí ponechati Drinopol v drženi
Turecka. Abychom podali nový důkaz
svého smířlivého smýšlení, souhla sí me
s tim, že se vzdáme svých práv na
Krétu, ovšem jen s podmínkou, že s po-
jené státy nebudou žádati odstou-
pení žádného jiného tureckého
spojený stát
Drinopol
Cařihrad
Dardanely
Turecko
Bulharsko
Kréta
8
title
Zakročení velmocí.
9
article
ostrova v Egejském moři. Jestliže
přes tyto obrovské oběti odmitají spojenci
myšlenku vejiti v nějaké ústupky a chtěji pře
rušiti konferenci, padne na ně celá zodpověd-
nost za důsledky tohoto odporu. Pro ten
případ prohlašujeme všechny d
dnešního dne učiněné ústupky za
neplatné.
Přiští schůze ve čtvrtek neb v pátek.
Z Londýna, 6. lodna. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že balkánšti dele-
gáti oddávaji se naději, že odro
čení konference pořeckých Váno
cich poskytne Turecku čas zevrubně
prostudovati předložené otázky a umožní m
předložiti přijatelné návrhy v příšti schůzi
která se bude konati v pátek anebo snac
již ve čtvrtek. Mezitím bude se, poku
možno, soukromě vyjednávati mezi delegáty
obou stran.
Intervence velmoci.
Z Paříže, 7. ledna. („N. F. P.“) Čelný
politik vyslovil se: „Je možno, že v Lon-
dýně dojde k přerušení porad delegátů stá-
tů balkánských. Avšak proto netřeba po-
zbývati naděje na zachování míru. Od so-
boty jedná se horlivě mezi evropskými ka-
binety, hlavně mezi francouzským, angli-
ckým a ruským o společné akci v Cařihra-
dě. Bude však nezbytná také součinnost
velmocí trojspolkových. Stanou se pokusy.
by kabinety vídeňský, římský a berlínský
byly získány, by se připojily k akci troj-
dohody. Bude působeno na Turecko, aby
v záležitosti Drinopole povolilo. Bulhar-
sko musí Drinopol dostati. — to je všem
velmocem zřejmo. Na druhé straně nemůže
Porta toto město postoupiti jen tak zhola,
poněvadž ji hrozí Mladoturci. Také v zá-
ležitosti ostrovů v moři Egejském má býti
pracováno ke kompromisu v ten rozum, že
některé ostrovy, jako Chios a Mytileny
zůstanou formálně při Turecku a budou
prohlášeny mezinárodními, ostatní ostrovy
však připadnou Řecku.
Posuzování situace před včerejší konie-
rencí.
Reuterův
Bulhar
Port
Londýn
Turecko
Paříž
Lon
Cařihr
Drinopol
Chios
Řecko
10
article
Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterov
kancelář“ dověděla se dnes z kruhů balkán-
ských delegátů, že situace nepovažuje se za
tak kritickou jako v sobotu. Otázka pře-
rušení vyjednávání není v tom
okamžiku palčivou. Má se za to, že
möcnosti nebudou intervenovati před do-
bytím (?) Drinopole, které se čeká nejpozději
do 10 dnů, poněvadž intervence pře
pádem Drinopole byla by poruše-
ním neutrality vůči Turecku. Spo-
jenci plně uznávají možnost politických
komplikaci, bude-li nepřátelství znovu
zahájeno a kladou stejně jako velmoci váhu
na to, aby vyvarováno bylo novým komplika-
cím. Je proto pravděpodobno, že delegáti tu-
rečtí a balkánští budou pokračovati ve vyjed-
návání a že otázka Drinopole bude
v nejbližších dnech rozřešena.
Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že spojenci považují za
značný pokrok návrhy o hranicích Ma-
rice a Tundže s odstoupením Lo-
zengradu, o nichž se očekává, že budou
Turky předloženy v dnešní schůzi konfe-
rence. Tato hranice jest skoro identická s hra-
nicí, stanovenou ve smlouvě svatoštěpánské.
Jakkoli spojenci nemohli by na ni při-
stoupiti, což Turecko uznává, dokazuje
přece jenom tento krok, že Turecko začíná
se přizpůsobovati situaci a lze proto míti za
to, že po těchto tureckých návrzích budou ná-
sledovati jiné a ty že povedou k trvalému
míru.
Turek
Londýn
Drinopol
Turecko
spo
Ma
Reuterův kancelář
11
article
Oběžník Porty k velmocem.
Z Cařihradu, 4. ledna. (K. k.) Porta za-
slala svým velvyslancům oběžník, jejž mají
mocnostem sděliti; prohlašuje se v něm, že
Turecko, aby dokázalo své přání, dospěti
totiž k uzavření míru, projevilo souhlas se
všemi možnými obětmi a že se zřeklo úze-
mí, ležícího západně od vilajetu
drinopolského, že jest však nu-
ceno trvatina tom, abymu zůstala
Drinopol, které jest třeba k obra-
ně hlavního města. Porta nemohla by
nikdy postoupiti ostrovy Archi-
pelu. Vzdala se však práv na Kre-
tu, aby dokázala své mirumilovné úmysly.
Porta doufá, že mocnosti ocení logiku její dů-
vodů.
Různé úsudky a kombinace.
M. Z Kolína n, R., 6. ledna. (Zvl. telegran
„Nár. Listů“.) Dle berlínského telegramu
„Köln. Ztg.“ učiní velmoci ještě dnes v C -
řihradě pokus, aby zabránily bez-
výslednémuukončenímírové kon-
ference; kdyby však přece došlo ku přeru-
šení, učiní vyslanectva velmocí pokus o přímé
vyjednávání mezí stranami. Dle téhož listu
jsou ruské směrodatné kruhy pevně přesvěd-
čeny, že k obnovení války nedojde. Přerušen
mírových jednání považuje se jen z a šacho
výtahjednajícíchvlád, aby pozděj
ší povolnost bylo možno odůvod
niti.
Z Paříže, 6. ledna. (K. k.) Zvláštní zpravo-
daj „Matinu“ oznamuje, že turecký delegát
Osman Nizami paša nemůže pova
žovati podle učiněného sdělen
za hodnověrnou zprávu, že moe
Port
Köln
Matin
Osman Niza paša
Cařihrad
Turecko
Drinopol
Kolín
Paříž
12
article
nosti chtějí podniknouti energi
cký krok v Cařihradě, poněvadž ta-
kový krokbylbyv odpora ku prin
cipům, které velmoci stanovil
před vypuknutím války. Turecko ne-
může odstoupiti Drinopol z důvodů ethických
strategických, náboženských a politických
Bulhaři prohlašují, že válka znovu vypukne
jestliže Turecko nepovoli. Jestliže se to sta-
ne, skončil Osman Nizami paša, pak Bulhař
a jejich spojenci budou zodpovědni za znovu
zahájení nepřátelství a ukrutnosti. Týž zpra-
vodaj oznamuje, že první bulharský splno-
mocněnec dr. Danev jest pořád pln optimismu
a že po jeho názoru se všechno ještě upraví
Není nutno přílišně se rozčilovati.
M. Z Kolína n. R., 6. ledna. (Zvl. telegran
„N. L.“) Dle cařihradské depeše „Köln. Zts.
jsou v diplomatických kruzích tureckých oba-
vy, že při opětném zahájení války vezme bo
na sebe charakter války náboženské — kří
s půlměsícem; proto je třeba brzkého uzavře-
ní míru, aby se zabránilo strašnému krvepro
lití. Na obě strany třeba učiniti nátlak, po
nímž rozumí se samostatnost Albanie a zvlášt
ní dohoda o Drinopoli, jíž by bulharským přá-
ním bylo vyhověno a suliánovo postavení še-
třeno byla jako v míru o Tripolis.
Bulhar
Osman Niza paša
doktor
Danev
Köln
Cařihrad
Turecko
Drinopol
Kolín
Albánie
Tripolis
13
article
Ze Solíje, 5. ledna. (K. k.) „Mir“ prohla-
šuje, že situace se podsiatně změní, budou-
boje po případě opět zahájeny, a že všechny
spojencí dosud povolené ústupky, pozbudol
potom platnosti zrovna tak, jak po prohlášen
války pozbyl platnosti status quo. M í'r, na-
dále odložený bude uzavřen z
podmínek, jež se budou velmi lí-
šití od podmínek nyněišich.
M. Z Kolína n. R., 6. ledna. (Zvl. telegran
„N. L.“) Dle petrohradských zpráv ujišťují tam-
ní diplomatické kruhy, že i definitivní přeru-
šení mírových jednání nezpásobí obnovení vál-
ky. Mezi Petrohradem a Vídní je čilá výměna
not v otázce albánské. Dojde asi ke kompro-
misu, dle kterého Srbsko a Černá Hora obdrž
ona území, jež obývané jsou nesporně pravo-
věrnými Srby. Na vážnější konflikt pro Albani
se nevěří. Ve smýšleni rüské vlády se nic ne-
změnilo. Car jest pevně odhodlán zabrániti
každému pokusu o obnovení války.
Srbský výkřik ke kulturnímu světu.
Kc. Z Bělehradu, 5. ledna. Včerejší vládn
„Samouprava“ v článku pod nadpisem
„Atse víl“ píše: „Srbsko dosud vždy vychá-
zelo vstříc a bylo pozorno vůči přáním vel-
moci, zachovávalo věrně všechny mezinárodní
závazky, zapomnělo na lslvcurjež vna něn
byla spáchána berlínským kongresem, p
annekční krisi přistoupilo na všechny body
dohody. Patříc na utrpení soukmenovců ve
Starém Srbsku, upozorňovalo mírumilovně
Evropu i Turecko. Žádalo pouze, aby byly
plněny články berlínské smlouvy a zahájil
válku teprve, když Turecko dalo na jevo, ž
nechce plniti svých závazků. Srbská vojska
slavně zvítězila a dospěla k moři. Vel-
moci učinily projev o svém desintereso-
vání na Balkáně, ale teď samy tvoří
přes to novou Albanii a tak odpí-
rají Srbsku volný přístup k moři.
Srba
Albani
Mira
Kolín
Petrohrad
Vídeň
Srbsko
Černá Hora
Bělehrad
Evropa
Turecko
Vela
Balkán
Albánie
M í ' r
14
article
Srbsko i na to by přistoupilo, jen
aby zachránilo mír; a teď se pracuje o určení
hranic Albanie, pracuje se k tomu, aby ví-
tězi bylo odňato území a dáno po-
raženému. Než ať by byl jakkoliv veliký
optimismus těch, kdož by učinili rozhodnutí
v tomto směru, přece by musili počítat
se zoufalstvím celého národa
Trpělivost srbského národa i zřetel na zájmy
druhých jsou u konce: Národ, který se vyká-
zal úspěchy v míru i ve válce a nežád
nic jiného, než co mu kdysi nále-
želo, má právo žádati, aby se s ním počítalo.
Je ohyzdné, nebezpečné i nespravedlivé
handrkovati se zoufalstvím takovéhoto ná-
roda. Je škodlivo a nedůstojno nynější doby
ubíti u takovéhoto národa víru ve sprave-
dlnost kulturního světa. Považoval
jsme za povinnost to říci. Nám nebudou vo-
dítkem rozkazy velmocí, nýbrž těžká nespo-
kojenost našeho kmene. Musili by námi po-
hrdati i protivníci, kdybychom po Kumanovu
Veleši, Prilepu a Bitolji dopustili, aby sta-
tisice našich bratří znovu klesalo
pod nůž divošských Arnautů. Byl
bychom přímo Kainy svých bratří a toho ne-
chceme a se nestaneme z ohledu na lásku
číkoliv a na interesy jakékoliv.
Velech
Kain
Srbsko
Albánie
Prilep
15
article
Turecká ministerská rada.
Turecká ministerská rada.
Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Na mini-
sterské radě, jež se konala dnes v soukromém
bytě velvezírově a jež trvala 5 hodin, bylo
usneseno setrvati na návrzích
jež podali turečtí zmocněnci dne
3. ledna, a podniknouti u mocností
opětné kroky.
Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Velvezín
se nastudil, ale přes to předsedal dnešní mi-
nisterské radě. Doufá se, že dne 8. ledna bude
moci vyjíti ze svých pokojů.
Cařihrad
16
article
Ministerská krise v Turecku.
Ministerská krise v Turecku.
Z Cařihradu, 5. ledna. (K. k.) Pověsti
o mínisterské krisi neochabují. Potvrzuje se,
že čelný člen kabinetu jedná s Mladoturky
Kdyby došlo k definitivní dohodě, převzal by
Mahmud ševket paša křeslo ministra vojen-
ství. Listy, nakloněné vládě, vyvracejí kate-
goricky pověsti o krisi. Mladoturecké listy
píší, že možnost krise ještě nepominula.
Zprávy od Skadru.
Z Cetyně, 4. ledna. (Z úřadního černohor-
ského pramene.) Naprostou smyšlenkou jsou
zprávy, že Černohorci utrpěli ztráty a že po-
sádka skaderská ukořistila 2 děla. V minulých
Mahmud
Skadr
Černohorec
Turecko
Cařihrad
Cetyně
18
article
dnech nedošlo před Skadrem vůbec k žádným
větším bojům ani srážkám.
Jednání o kapitulaci Drinopole.
Ze Sofije. 7. ledna. („N. F. P.“) K žádost
velitele pevnosti Dripopole sejdou se dnes
bulharští a turečtí delegáti k vyjednávání. Sou
dí se, že jedná se o kapitulaci
Boje řecko-turecké.
Z Cařihardu, 5. ledna. (K. k.) Turecke
lodstvo vrátilo se věera večer d
Dardanel, prý naprosto bez po-
hromy.
Z Athén, 4. ledna. (K. k.) Ministerstvo vo-
jenství uveřejňuje tento telegram gen. Sapunt-
zakise: Řecká baterie, umístěná v soutěsce
Fuad, střílela včera úspěšně na posice lexan-
ské a na baterie v Bízanech, jež podporovaly
útoky Turků na Aetoraclii. Útok Turků by
odražen.
Z Athén, 5. ledna. (K. k.) Z Chia se sdě-
luje, že včera byly v budově dřívější turecké
prefektury uvedeny slavnostně ve svou čin-
nost řecké správní úřady.
Bulharský zákaz vývozu otrub a prosa.
Ze Sofije, 5. ledna. (K. k.) Byl vydán krá
lovský ukaz, v němž se zakazuje vyvážet
otruby a proso.
Dementi.
Ze Solije, 6. ledna. [K. k.) Athénská zprá
va o domnělých obtížích, které Bulhaři dělaií
aby zmařili návrat do Soluna uprchlým make-
donským musulmanům, odporuje úplně pravdě
Bulhaři si naopak spíše stále přáli, aby uprch-
líci se vraceli do svých vesnic a jsou dalec
toho, aby tomuto návratu činili překážky. Do-
statečným důkazem toho jsou opatření, která
byla učiněna na ochranu majetku musulmanů
za jejich nepřítomností
Turek
Bulhar
Drinopol
Dardanely
Atény
19
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Protest proti berním zákonům v Uhrách.
Z Peští, 6. ledna. (K. k.) Dnes konala se zd
proiestní schůze občanstva, na které byla schvá-
lena resoluce, ve které se protestuje protí tomu
aby nově berní zákony nabyly platnosti před ko-
cem běžícího roku. Neudála se žádná příhoda.
Filiálka bulharské národní banky v Solunu
Ze Soluna, 6. ledna. (K. k.) Dnes byla slav-
nostně otevřena zdejší filiálka národní bulhar
ské banky v Sofii. Řecká národní banka
Nthěnich hodli zde rovněž zřidítí dibočk u. Az t
nedávna byl Solun sídlem hlavního velitelství bul
harských vojsk v Makedonii. Poněvadž však bul
harské vojsko většinou odešlo ze Solunu, bylo
hlavní velitelství přeloženo do Sěru. Velitelstv
nad bulharským vojskem, které zde zůstalo, bylo
svěřeno plukovnikovi Čilingvirovi.
Sjezd pruské sociální demokracie.
Z Berlína, 6. ledna. (K. k.) Dnes byl zde za-
hájen sjezd pruské sociálně demokratické stranv.
číen dolní sněmovny anglické Sanders (z Lon-
dýna) uvital sjezd anglickou řečí jménem neodvislé
strany dělnické v Anglii. Předseda Ernst podě-
koval za uvítáni. Velkou většinou byl za-
mitnut návrh, aby polská otázka byla
dášna na denní pořádek. Naproti tomu bylo skrovnou
většinou usneseno, aby na denní pořádek byla dá-
na olázka — péče o mládež v Prusku.
Jagow nástupcem Kiderlen-Wächtera.
Z Berlina, 5. ledna. (K. k.) »Wolfova
kancelář« sděluje: Proslýchá se, že vel-
vyslanec u Kvirinálu šl. Jagow
ie vyhlednut pro úřad státního
tajemníka zahraničního úřadu
Vyznamenání diplomatů při ratifikaci troj-
spolkové smlouvy.
Nthěnich
Aza
Sanders
Ernst
Wächter
Wolfův
Uhry
Pešť
Sofie
Makedonie
Berlín
Lon
Anglie
Prusko
národní banka
Soluna
řecký národní banka
dolní sněmovna
20
article
Z Řima, 5. ledna. (K. k.) Za příčinou výměny
ratifikaci smlouvy trojspolkové propůjčil císař
král František Josef ministerskému předsedovi
Giolittimu, ministru zahraničních záležitost-
markýzi di San Giuliano a iialskému velvy
slanci vévodovi z Avarny velkokřiž řádus
štěpána; krá! Viktor Emanucl propůjčil minister
ským předsedům hr. Stürgkhovi a dru, sl
Lukacsovi, rakousko-uherskému velvyslancisl
Mereyovi a prvnímu odborovému přednostov
v c. a k. ministerstvu zahraničních záležitostí svob
p. Macchiovi velkokříž řádu sv. Mořice
František Josef
Giolitti
San
Emanucl
Stürgkh
Lukacs
svatý . Mořic
21
article
Lazara.
Lazara.
Holý výmysl.
Z Petrohradu, 6. ledna. (K. k.) „Petr. telegn
agentura“ byla zmocněna prohlásiti zprávu něme-
ckého vojenského časopisu, že velkokníže Dimitri
Pavlovič bude jmenován následníkem trůnu, z
holý výmy sl.
Arméni proti Turecku.
Z Kahýry, 6. ledna. (K. k.) Armény svolan
meeting se usnesl zaslati ministrům zahraničníc
záležitostí šesti velmoci telegraficky prosbu, a b
Evropa převzala záruku za proveden
a kontrolu reforem v Arménii, poněvad
přípovědi Porty jsou prázdnými sli
Krise portugalského ministerstva.
Z Lisabonu, 5. ledna. (K. k.) Ministorský před
seda Duarte Leite podal vžera presidenlu de. Ar
riaga demisí kabinetu, jež byla přijata. Presiden
pověřšl sestavením nového kabinetu vůdce evolu
cionistů Almeidu.
Celní otázka panamská.
Z Washingtonu, 6. ledna. (K. k.) President
Taft prohlásil, že jest ochoten předložiti otázk
cel v Panamském průplavě rozhodčímu soudu, al
dnes se oznamuje, že nehodlá tuto otázku předlo
žiti rozhodčímu soudu v Haagu. Jak se pravi, dáv
Na rannia večerní listy
předplácí zai
V Praze v administracii
na měslo, . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsle. . . . . . 2 K 54 h-
na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h
ve fliálkách
na měsle . . . . . 2 K 30
Poštou:
na měsíc. . . . . . S K 20h
na čtvrt leta . . . . 9 Knoh
s dvojí zásllkou
a měsie
čtvrt lota . . . . 11 K s0
Lazar
Petr
Pavlovič
Armén
Duart Leite
Taft
Petrohrad
Turecko
Evropa
Arménie
Lisabon
Almeida
Washington
Haag
Praha
22
article
přednost zvláštní komisi, která by sestávala ze
stejného počtu Američanů a Angličanů. Taft se
soukromi vyjádřil, že v Haagu byla by celá Evropa
proli Spojeným státům. Okolnost, že celá Evropa
jest interosována na celní otázce, měla by mohutný
morální vliv na rozhodčí soud.
Vojenské nepokoje v Čífu.
Z čilu, 6. ledna. (K. k.) Ve vojsku vypukly
nepokoje, poněvadž byl mu nepravidelně vyplácen
žold. Vojáci stříleli na ulicích. Zabito bylo 32 osob.
Generál Yin byl těžce poraněn. Četné banky byly
vypleněny, několik domů zapáleno. Střelba z ruč-
nic ustala.
Američan
Angličan
Taft
Yin
Haag
Evropa
spojený stát
23
article
Pro poznaňské Poláky.
Pro poznaňské Poláky.
Včerá učiněn byl zásluhou Česko-pol-
ského klubu mohutný projev český pro naše
trpící bratry Poláky v Poznani. Přednáškový
sál Obecního domu byl již od 10. hodiny pře-
plněn nejen četným obecenstvem, ale také
Poláky v Praze žijícími, a mnoho obecenstva
musilo odejíti pro nedostatek místa. Na schůzi
mluvili naši přední pracovníci na poli vzájem-
nosti českopolské a slovanské vůbec a jejich
projevy, stejně jako projev poslance Tetma-
jera, polského malíře, byly nejen mohutnými
protesty proti nelidskému bezpráví, kteréž
na 4 milionech Poláků v Poznani provádí pru-
ský hakatismus, ale také mocným povzbuze-
ním pro urovnání poměrů mezi slovanskými
národy samými. Byl to zejména dr. Kramář,
který tu opětně volal k Rusku, aby v dnešní
době pochopilo, co jest jeho vlastním zájmem
a ovšem zájmem celého Slovanstva, a aby
chovalo se k národu polskému tak, jak toho
vyžaduje zájem Ruska i celého Slovanstva
vůči Němcům, jejichž expansivní úsilí obrátí
se nyní na východ proti Rusku, byvši zaraženo
na jihovýchodě velkolepou hrdinností jihoslo-
vanských národů balkánských. Přese všechny
chmurné obrazy, které řečníci předvedli o ú-
tisku Poláků a jejich útrapách pod německým
barbarstvím, končily přece všechny projevy
radostným optimismem, který vyvrcholil ze-
jména projevem poslance Tetmajera.
Schůzi zahájil jménem pořadatelstva p. F.
Polák
Tetma
Němec
Tetmajer
Česko
Poznaň
Praha
Rusko
obecní dom
24
article
L. Hovorka. Poukázal na to, že zatím co
válka, vedená na jihu, budí pozornost celého
světa, přehlíží se tichý boj Slovanů na severu
s germánským násilím, které právě v poslední
době zahájilo opět násilný vyvlastňovací boj
proti Polákům v Poznani. Zmínil se o sjezdu
poslanců polských v Poznaňsku, který se ko-
nal za účasti asi 2000 delegátů 21. listopadu
ma r. a na který dešlapřes 590 telegsané (5e
z Čech), jimiž projevovány sympatie hojí Po-
láků poznaňských. Na sjezdu tomto usneseno
založiti také Národní radu polskou po vzoru
českém, která má býti především na stráži
rodné půdy polské a hesla svůj k svému. Dne
24. listopadu konal se pak sjezd polských žen,
které povzbuzovaly se k obranné práci hospo-
dářské a jazykové. Aby české obecenstvo
bylo informováno, svolána byla včerejší schů-
ze. Řečník přivital pak četně shromážděné o-
becenstvo, mezi nímž byli: předseda Národní
rady české dr. Podlipný, posl. dr. Kramář, L.
Čech, dr. Velích, dr. Rašín, dr. Schuster, Zá-
zvorka, za městskou radu pražskou dr. Pík.
dr. Vrat. Černý a Broft, nám. starosty v Žiž-
kově p. Kotland, president obchodní komory
Němec, vicepresident Malínský, předseda čes.
sekce zemědělské rady Prokůpek, přís. zem.
výboru posl. dr. Pinkas, univ. prof. Bidlo. Cho-
dounský a Veselý, řed. Táborský, řed. Číhák,
dr. Sum, pí. Havelková za Ú. S. Č. Ž a j. v. Z ú-
častníků polských připomínáme býv. poslance
polského v ruské dumě Peplowského a posl.
Tetmajera, který se dostavil během schůze
byl nadšeně uvítán.
Dle návrhu dra. Podlipného zvoleni do
předsednictva: předsedou posl. prof. dr. Ve-
lich, místopředsedy prof. Veselý a cis. r. Ur-
ban, zapisovateli p. Voleský a jednatel Česko-
polského klubu Hlaváček.
L Hovorka
Polák
Podlipná
doktor
Kramář
L Čo
Vele
Rašín
Schuster
Zá
píka
Němec
Pinkas
profesor
Bidlo
Veselá
Táborský
Sum
Havelková
Ú S Č
Tetmajer
Podlipný
Voleská
Hlaváček
Poznaň
Poznaňsko
Čechy
Žiž
Ur
Slovan
národní rada český doktor
rada Prokůpek
25
article
Předseda posl. dr. Velich udělil nej-
prve slovo p. Hovorkovi, který ve své
řeči vylíčil zejména útrapy Poláků poznaň-
ských v posledních tříceti letech. R. 1881 byly
odhlasovány zákony proti Polákům, r. 1883
mění se násilně jména školních dítek, r. 1885
vypovězeno 30.000 Poláků, od r. 1887—1893
nastalo jakési uklidnění, ale pak opětně vli-
vem Bismarkovým nastal obrat k horšímu.
R. 1895 poněmčovány názvy polských měst a
vesnic, a pak začala vyvlastňovací akce, až
konečně r. 1908 přijat v pruské sněmovně zá-
kon o vyvlastňování polské půdy. Úspěchy
kolonisační akce Němců jsou veliké. Do r. 1910
měla vyvlastňovací komise v rukou 385.460 ha
půdy, staví školy, kostely, chudobince, orga-
nisuje nyní účelné kolonisace na usedlostech,
které mají 10—20 ha půdy, počítajíc s tím, že
tyto menší usedlosti mohou se nejlépe udržeti
proti bojkotu polských dělníků. Nyní byl za-
hájen zase ostřejší postup vyvlastňovací. Mají
býti vyvlastněny 4 velkostatky. Polští poslanci
podali v pruském sněmu interpelaci v této zá-
ležitostí, ale našli podpory pouze u poslance
pokrokové strany pruské Praschmy a poslanců
za dánské okresy. Poslanci soc. demokratičtí
vyslovili v principu souhlas s ideou státu pru-
ského, pokud chce sestátniti všechen majetek!
Pak promluvil tajemník Hlaváček, kte-
rý vylíčil postup německého úsilí o poznaň-
ské Poláky a soustavné akce poněmčovací.
Kolonisační komise měla z počátku velké ú-
spěchy, poněvadž Poláci byli tím překvapeni
a neměli obranné organisace. Úspěchy koloni-
sace však nebyly takové, jak se očekávalo.
jednak pro zištnost Němců samých, jednak pro
silný odpor Poláků, který ji byl probuzen. Po-
láci a zejména šlechta polská naučila se vá-
doktor
Velich
Hovorka
Polák
Bismarkův
Němec
Hlaváček
ha