ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4eba5d90-8f13-11dd-a347-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 109, person 88, org 8, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 16. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 193.
4 article
Na ranní a večerní licty předplácí se V Praze v administrasl na měsic. . . . . . 2 F —p na čtvrt leta . . . . B K — h * dvoji donáškau a měste M4 h na čtrr. . . . ve slká Kek na měsio 2 R 80 n Pošton . . . BK 20n na čtvrt leta . . . . 9 k 50 h s dvoji zásilkou na měsie.
Praha
5 article
vs jode a
6 article
na čtvrt leta . . . . 1 K s0
8 article
ecermí amí-
9 article
V drobném prodejim ranni člslo o sobě . zn sh vočerní .. zn 4 h Ve nlidlkách na venkové rannislo . .. . . l0ch večerní . . . . . . . . 5b kvv Inoeráty platí se hotové napřed. Přodplnceni a inserty přijínea sdministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházajl ze těž redakcé. Hiskárna a axpedlea „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracsj lino
10 article
V Praze, 16. července. O záměrech Rumunska řekl jistý srbsky politik spolupracovníku „Srbobrana“ tolik- Rumunsku nejde tolik o zvětšení území na účet Bulharska, jako o to, aby na Balkáně se neporušila rovnováha ve pro- spěch Bulharska. Rumunsko upozornilo Bulharsko, že se vmísí do věci, bude-li nová válka na Balkáně zahájena. Ale Bulharsko snad si myslilo, že si zahraje se všemi, i se spojenci, i s rozhodčím, i s Rumunskem, dou- falo, že se mu podaří přepadnutí a půjde na soud teprve tehdy, až jeho vojska budou spo- lečně vládnout sporným územím. Bulharsko bylo by tvrdilo, že přepadnutí, jim vykonané, není válkou, a spojenci by byli asi nuceni s tím souhlasit, aby se neřeklo, že byli ve válce poraženi, a Rumunsko bylo by musilo mlčet, protože nové války nebylo. Ale tento plán se nepodařil. Nástup Rumunska v Bulharsku prozatím nepovažuje se za válku. V Sofiji se tváří, ja- koby o Rumunech nic nevěděli. Rumunské zakročení bude však působiti na rychlejší uza- vření míru, protože jinak by se Bulhaři vysta- vili nebezpečí, že by Rumuni pomalu došli až do Sofije. Pro sám boj Bulharů s Řeky a Srby rumunský vpád mnoho v této chvili nezname- ná, protože dnes ještě Bulhaři vší svou silou se opírají jenom těmto bývalým spojencům.
Rumun Bulhar Řek Srba Praha Rumunsko Bulharsko Balkán
11 article
Co se týče balkánského spolku, mezi Srb- skem a Rumunskem jest jistá dohoda o po- stupu v nynější věci, a tato dohoda je známa v Athénách i na Cetyni a v Petrohradě. To znamená, že Rumunsko fakticky vstupuje do balkánské záležitosti jako pátý činitel a že chce býti aktivně účasten ve tvoření budou- cího balkánského spolku. Mezi Rumunskem a Srbskem jest patrně uzavřena smlouva. Nový krok znamená novou mezinárodní orientaci Rumunska, od trojspolku ke trojdohodě. Rumunsko nechtělo se při- dati k balkánskému spolku, dokud jeho po- měr k Turecku se dosti nevyjasnil a doku nebylo záruky, že Rumunsko bude se moci opírati o jinou skupinu sil, než o trojspolek. Nyní Rumunsko vstoupí do balkánského spol- ku a přikloní se ke trojdohodě, bude-li tento spolek obnoven. Jestliže Bulharsko do toho spolku nevstoupí, bude slabé, osamocené a bude jen otázkou času, kdy do spolku vstoupí. Ale než se věci definitivně zařídí, Rumunsko se bude vystříhati, aby porušilo svůj dosavad- ní dobrý poměr ke trojspolku. O podmínkách míru dovídá se „Srbo- bran“, že válka bude vedena dotud, dokud nebude podepsán preliminář. Předběžná smlouva proto, že pouhé příměří u Čataldže ukázalo se bezvýsledným. Srbi a Řekové bu- dou prý asi žádati více, než žádali dříve, jme- novitě celou část Makedonie po Strumu, takže i Kavala připadne Řekům. Ale tyto krajní po- žadavky budou prý položeny jen tehdy, bu- de-li Bulharsko trvati na své nesmířitelnosti a bude-li poraženo i na vlastním území: Smi- ří-li se Bulharsko dříve. Srbi budou spoko- jeni, když hranice bulharské půjdou podél Strumy nebo od Osogovských hor severní čá- stí Maleše do města Pechčeva a podél Strumy k Demir-Hissaru a Tachynskému jezeru. Tak by zůstalo Srbsku nejen Ovčí pole, Kratovo.
Srb Srba Řek Maleš Kratův Rumunsko Atény Petrohrad Srbsko Turecko Bulharsko Makedonie Pechčevo Demir Hissar Čataldža
12 article
Kočany, Štip, Radoviště, Pechčevo, Strumice. ale i celá kotlina Bregalnice od pramene, celé pohoří Plačkavice do Maleše a jižní část po- hoří Belarice. Oblast Vardaru byla by tak za- bezpe Srbsku, které by mělo 95.100 kmo, asi o třétní méně, než Bulharsko, protože by Bulharsku zůstalo i po odnětí trojúhelníku Ruščuk-Varna asi 140.000 km2. Srbsko-řecké hranice by šly od jižní části Ochridského je- zera přes jižní část Prespanského jezera na Lerin, který byl by srbaký, k Vodeně, o niž dosud není rozhodnuto, k Dojranu, který při- padne asi Řekům, až po Demir-Hissar. Jedná se velmi vážně o to, aby Srbsko dostalo úzký východ k moři u jezera Tachynského. Černá Hora za svou pomoc dostane něco více, než by byla dostala ,a to z těch částí sandžaku novopazarského a Starého Srbska, které byly dobyty srbským vojskem. Srbsko nemá příčiny zkracovati Černou Horu, protože po válce bude s ní v nejužším svazku. Tak si předsta- vují budoucnost Srbil O naší zahraniční politice platí prozatín slovo saského prince Jiřího, právě kolporto- vané v novínách: „Rakousko neřešilo národ- nostní otázku na Balkáně, ale ještě více ji za- pletlo — na škodu trojspolku!
Kočan Štip Radoviště Pechčevo Strumice Maleš Dojran Řek Demir Jiří Vardar Srbsko Bulharsko Hissar Černá Hora Rakousko Balkán km 2
13 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Rumuni překročili Dunaj. Z Bukurešti, 16. července. (K. k. Úřadně se sděluje: Rumunská armáda pře- šla včera Dunaj ve dvou místech. Položení mostů bylo hotovo za sedm hodin. Armád pokračuje v pochodu na bulharské územi. Záměry Rumunska. — Rumunská ministerská rada. — Rumunský král k armádě. Z Londýna, 16. července. (N. Fr. Pr.) „Reuterova kancelář“ sděluje o politice Ru- munska: Rumunsko dosáhlo již jednoho ze svých cílů, totiž obsazení své strategické hra- nice s Bulharskem a bude nyní usilovati, by pohnulo Bulharsko k vyrovnání se Srbskem a Řeckem, by tak zabránilo dalšímu rušení balkánské rovnováhy. Bude-li toto úsilí pro- vázeno úspěchem, bude tím přání Rumunska zdánlivě splněno a jeho úkol ukončen. Po definitivním vyrovnání budou se Rumunsko a ostatní balkánské státy společně snažiti, aby uhájily své vlastní zájmy, při čemž žádný stát nemá nabýti převahy, což by patrně zname- nalo, že Rumunsko bude vřaděno do příštího balkánského spolku. Z Bukurešti, 15. července. (K. k.) Dle listů usnesla se včerejší ministerská rada sdě- liti velmocem v notě názory vlády o nynější situaci, vytvořené válečným stavem. Z Bukurešti, 15. července. (K. k.) Dnes o polednách konala se za předsednictví krále ministerská rada, v níž vypracováno bylo znění trůnní řeči, která bude pronesena při zí- třejším zahájení parlamentu. Ministerská rada zabývala se dále řadou zákonných osnov, jež budou předloženy. Týkají se podpory ro- din záložníků, jakož iobstaráván zemědělských prací za válečněh stavu. Král schválil návrh vlády, by na parla- mentu bylo žádáno zmocnění prohlásiti sta obležení v krajinách, kde by uznala za nutno. Z Bukurešti, 16. července. (K. k.) Krá Karol odjel včera večer k armádě.
Rumun Dunaj Reuterův Karol Dunaj Bukurešť Rumunsko Londýn Francie Bulharsko Srbsko Řecko
14 article
Poměr Rumunska k Řecku. Z Athén, 16. července. Některé noviny za- bývajíce se budoucími styky rumunsko-řecký- mi ukazují k tomu, že jednání mezi Bukureští a Athénami stává se stále vřelejším. „Embros“ mluví o zvláštním rumunském poselství ke králi Konstantinovi a míní, že jsou zde četné známky nasvědčující dobrým stykům rumun- sko-řeckým. Na jiném místě se zdúrazňuje, že v budoucím politickém obraze balkánském bude se nalézatí na straně jedné dvojspo- lek rumunsko-řecký a na straně druhé slovanský svaz balkánský, a že teprve takovýmto způsobem bu- de na Balkáně zjednána rovno- váha Demise kabínetu Danevova. Z Londýna, 16. července. „Times“ ozna- mují ze Sofije: Kabinet dra. Daneva podaí věera ráno demisi. Potom sešla se ministerská rada, které se také zúčastnili vůdcové opo- zice. Než ministerstvo podalo žádost za pro- puštěnou, odeslalo do Petrohradu zprávu, že přijslo rumunské podmínky stran Makedonie a tolíkéž návrh, aby území za čarou Turtu- kaja-Balčík postoupeno bylo Rumunsku, ovšem
Konstantinos Danevův Danev Balčík Rumunsko Řecko Atény Bukurešť Balkán Londýn Petrohrad Makedonie Times
15 article
s výhradou, že přes tuto čáru rumunské voj- sko nepůjde. Témuž listu se sděluje, že ru- munské vojsko dotáhlo až do Provadra, ná- sledkem čehož železniční spojení s Varnou jest přea ušeno. Rumuni obsadili také Ragovo, Bulhaří na ústupu. Z Athén, 15. července. (K. k.) Lis „Hestia“ oznamuje, že Bulhaři upustivše od obrany Kresenských průsmyků, ustupují k Dubnici, pronásledováni řeckým a srbským vojskem. Demobilisace Bulharska Z Paříže, 15. července. „Figaro oznamuje z Petrohradu: Poněvadž Srbsko a Řecko na první sprostředkovací návrh Ruska namítaly že by Bulharsko využilo příméří k přípravě nových vojenských sil, žádala ruská vláda pře- devčírem vládu bulharskou, aby veškero svoji armádu demobilisovala a do- volila, by srbské a řecké vojsko zústalo v úze- mích jimi obsazených. Bulharsko tyto podmínky přijalg. — (Potvrzení této zprávy schází. Spíše se zdá, že Srbsko a Řecko Irvají na přímém vyjednávání o nůír s Bulhar- skem. Demobilisace by byla snad teprve pod- mínkou preliminářů mírových. — Red.) Bulharské loďstvo odzbrojilo. Z Petrohradu, 15. července. Bulharské loďstvo, sestávající z jednoho křižáku a šesti terpědoborců, bylo v Sevastopoli odzbro- jeno. Připlulo dne 12. července do Sevasto- pole, hledejíc ochrany před rumunským lod- stvem. Po 24hodinné lhůtě vyzval admirá Mankovski bulharské loďstvo, aby bud přístav opustile, nebo odzbrojilo. Bulhar rozhodli se pro odzbrojení.
Rumun Lisa Hestia Bulhar Figaro Provadra Atény Dubnica Bulharsko Paříž Petrohrad Srbsko Řecko Rusko Reda
16 article
Bulharsko odevzdává se velmnocem. Z Paříže, 16. července. V diplomatických kruzích se dnes ujišťuje, že Bulharsko učinilo nový důležitý krok, davši prohlásiti v hlav- ních městech západoevropských, že podro- bí se vůli všech velmocí a že se jim svěřuje. V Petrohradě prohlašují, že jsou touto akci Bulharska spokojeni, poněvadž tím dostane se do popředí hlavní evropská konference o řešení východních otázek, čímž Rusko by bylo sproštěno úkolu býti rozhodčím ve sporech na Balkáně, při čemž by ho mohl některý ze států balkánských uraziti. Ruská vláda činí v Sofiji podněty, aby Bulharsko vy- slalo ke schůzce srbského, černohorského a řeckého ministerského předsedu v Niši jako svého dávěrníka. Stanovisko bulharské oposíce. Z Bukurešti, 16. července. („Zeit“.) Zprá- vy ze Sofije sdělují, že vůdcové bulharské oposice se usnesli, ponechati vládě v příčíně dalších opatření úplně volnou ruku, aby Bul- harsko vyprostila z dnešní zoufnlé situace.
Bulharsko Paříž Petrohrad Rusko Balkán Niš Bukurešť
17 article
Zdravotní sbory Červeného kříže do Srbska Z Bělchradu, 15. července. (K. k.) Dnes vačer přijely sem oba zdravotní sbory rakou- ského Červeného kříže. Byly na zemunském nádraží srdečně uvítány zástupcem srbského Červeného kříže štabním lékařem drem. Su- botičem, rakousko-uherským konsulem drem Wildnerem a vicekonsulem drem. Adamkie- wiczem, jakož i četnými členy rakousko-uher ské kolonie. Z Bělehradu, 16. července. (K. k.) Včer v 10 hodl. 40 min. večer přijely sem dva zdra- votní sbory rakouského Červeného kříže. Ra- kousko-uherský konsul dr. Wildner a vicekon- sul dr. Adamkiewicz, předseda rakousko- uherské kolonie bankéř Radulovič s členy předsednictva a štábní lékař dr. Subotič v za- stoupení srbského Červeného kříže jeli jim ústrety až do Zemuna. Na bělehradském ná- draží byly zdravotní sbory, vedené plukovním lékaři drem. Pollakem a drem. Kodarem, uví- tány a srdečně pozdraveny zdravotním před nostou vrch. štábním lékařem drem. Sonder- mayerem a všemi členy rakousko-uherského
Wildner doktor Adamkiewicz Radulovič Subotič Pollak Srbsko Bělchrad Bělehrad
18 article
vyslanectví. V připravených povozech odjel členové zdravotních sborů do svých bytů. Pašíč do Skoplje. Z Bělehradu, 15. července. (K. k.) Mini sterský předseda Pašič odjel dnes dál- z Niše do Skoplje. Řecké ztráty. Z Athén, 16. července. („N. F. P.) Poče řeckých vojínů, padlých a raněných v posledn válce, odhaduje se na 17.000. Turečtí důstojníci v řecké armádě. Z Athén, 16. července. („N. F. P.“) Vebih bej, bratr obhájce Janiny, Essad paša a jiní turečtí důstojníci byli ke své žádosti vřaděni do jedné z makedonských divisí. etoil ps Turci postupují ke Drinopoli. Z Paříže, 16. července. Podle zpráv z Ca- řihradu zajali Turci bulharského správce v Rodostu a odvlekli ho do Cařihradu. Ture- cká armáda postupaje ke Drino- poli třemi směry. Včera večer dospěly turecké přední jezdecké hlidky až k L ule- Burgasu. Bulhaři na svém ústupu vyhodili do povětří tři mosty na trati Drinopol-Caři- hrad. Turecko chce až k Marfci. Z Cařihradu, 15. července. (K. k.) „Tas vir-i-Efkiar“ označuje za minímum ústupků Turecku hranice podél Marice.
Min Pašič Poč Janin Essad Turek Bulhar Marika Bělehrad Niš Skoplje Atény Paříž Ca Turec Cařihrad Drina Burgas Drinopol Turecko
19 article
Řádění Turká v Radostově. Z Caříhradu, 15. července. (K. k.) Dle došlých zpráv povraždili Turci v Radostovo po odchodu bulharského vojska Armény a prý také Řeky. 40 lidí stalo se obětmi řeží. Jeder cizí konsul požádal prý o vyslání válečné lodi Arménský patriarchát zaslal o tom Portě netu se stížnosti. Porta nařídila generalissimovi aby zahájil vyšetřování. Odložení ratifikace mírové solouvy men Srbskem a Tureckem. Z Cařihradu, 15. července. (K. k.) Vý měna ratifikací smlouvy o mírových prelimi- nářích mezi srbským delegátem Pavlo vi- čem a zástupcem turecké vlády byla v po slední době odložena, poněvadž prý nebylo docileno dchody o tajném dodatečném proto kolu. Z Cařihradu, 16. července. (N. Fr. Pr.) Portu vzpírá se vůli velmoci, abý u hraniční čáry Enos-Midia své vejsko musila za- staviti. Mir se Srbskem bude polde psán nejpozději zítra ve čtvrtek.
Turek Radostův Armén Řek Port Pavlo Radostov Srbsko Turecko Cařihrad Francie
20 article
Jednání o mír. M. Z Kolína nad Rýnem, 16. července. [Zvl. telegr. „Nár. L.“) Bělehradský zástupce „Kölnische Zeitungu“ oznamuje, že ministeršt- předsedové srbský a řecký v Niši vyjednávati budou bez ohledu na Rusko a Rakousko pří- mo s Bulharskem o mír. Soudí se, že docíl od Bulharska značných ústupků. Ze štýrského Hradce, 16. července. Zdejš „Volksblatt“ oznamuje z Bělehradu: Po- dobá se, že jest po válce. Z bojiště oznamuji se toliko nepatrné šarvátky. Hlavní armády zachovávají klid. Demarkační čára nebyla v posledních dnech překročena, leč na řece Strumě. Proslýchá se, že ještě dnes v noci stane se důležité rozhodnutí. Intervence, za kterou požádalo Bulharsko v Petrohradě, byla Srbskem a Řeckem stejně zdvořile jako určitě odmítnuta. Namitnuto, že možno vy- jednávati toliko přímo, a to také jen potud, pokud Bulharsko oznámí svou žádost samo v Bělehradě a Athénách. Bulharská vláda poslala své vyjednavače do obou hlavních táborů. Ti dají pře- devším záruky, že Bulharsko za klidu zbraní nepodnikne žádný pokus změniti vojenskou situaci na svůj prospěch. A ž budou ta- kové záruky dány, začne vyjeldná- vání, které povede naposledy k dohodě v ten rozum, že tři ministerští předsedové, srbský, černohorský a řecký, a potom také bulhar- ský sejdou se ke společné konferenci, které zůstaveno bude další rozhodnutí. Původně byla tato schůzka projektována do Skoplje, yní se však proslýchá, že se bude konati v Níši. Dokonce se tvrdí, že Pašič odjel do Soluně. Všeobecný jest názor, že za nedlouho bude úředně vyhlášen konec války.
Pašič Kolín nad Rýn Niš Rusko Rakousko Bulharsko štýrský Hradec Bělehrad Petrohrad Srbsko Řecko Atény Kölnische Zeitung Soluna
21 article
Vyjednávání o mír dosud nebylo zahájeno. Z Bělchradu, 15. července. [K. k.) Dle in- formací z rozhodujícího místa jsou zprávy ci- zích listů o bezprostředně nastávajícím úza- vření míru předčasné, poněvadž vyjed- návání vůbec ještě nebylo zahá- jeno. Ministerský předseda Paši čn odjel do Niše, aby neiprve docílil dohody s řeckým mi- nisterským předsedou Venizelem a s čer- nchorským ministerským předsedou Vuko- tičem o mírových podminkách spojenců. Také zde není ničeho známo o příjezdu bul- harských mírových vyjednavačů, o němž re- lerovaly některé listy. Nastala nyní sice pře- stávka v bojích, operace však nebyly zastaveny.
Paša Niš Vuka
22 article
Stanovisko Ruska k balkánskému sporu. Z Londýna, 16. července. (N. Fr. Pr.) O politice Ruska praví „Reuterova kancelář“: Rusko nehodlá samo řešiti otázku budoucích hranic balkánských států, nýbrž chce pouze zabrániti nepřátelství a pomoci státům válku vedelecim aby dospěly k do- hodě. Jakmile však nepřátelství bude skon- čeno, chce Rusko, aby otázka hranic s tala se předmětem rozhodnutí velmo- cí jako celek, mos Z Paříže, 16. července. (N. Fr. Pra „Temps“ oznamuje z Petrohradu, že rozhovo- ry, které měl Sazono v se zástupci Srbska a Bulharska, dodávaji mu naděje, že balkán- ský spor bude brzy uklizen. Ruská vláda vydá prý v nejbližších dnech communiqué o situaci. Z Peírohredu, 16. července. Sa zo nov zpravil bulharskou vládu o schůzce minister- ského předsedy Pašiče. Vukotiče a Venizela v Miši a záröveň jí sdělil, že žádá o vysláni bulharského vyjednayače. Také ru- munská vláda byla požádána o vyslání dele- gáta. Z velevyslanecké konference v Londýně. Z Londýna, 16. července. Včerejší vele- zyslanecká konference zabývala se hlavné albanskou otázkou, jejíž podrobnosti budou stanoveny příslího týdne. Velevyslanci se se- jdou v ponděli. Jest obava, že Srbsko, Černá Hora a Recko po svých nynějších úspěších či- niti budou námitky proti ohraničení Albanie, jak bylo usneseno velmocemi.
Pašič Vukotič Venizel Recko Rusko Londýn Francie Paříž Petrohrad Srbsko Bulharsko Černá Hora Albánie Reuterův kancelář
23 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
24 article Hr. Berchtold v Bšlu.
Hr. Berchtold v Bšlu. Z Lázní Išlu, 16. července. (K. k.) Ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold a chot přijelí sem v 7 hod. ráno z Vídně. Ministra provází jeho přednosta kabinetu vyslanecký rada hr. Alexander Hoyos. Hrabě Berchtold byl na nádraží uvítán kabinetnim ředitelem bar. Schiesslem Z Lázni Išlu, 16, července. (K. k.) Ministr zahraničních záležilosti odebral se v 11 hodin dopoledne k audienci do císařské villy. Z Lázní Išiu, 16. července. (K. k.) Ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold byli dnes v 11 hod. přijat Jeho Veličenstvem císařem ve zvláštním slyšení a podával zprávu o běžných záležitostech svého resortu. Před audiencí vykonal ministr návštěvy u generálního poboč- nika hraběte Paara a kabinetního ředitele bar. Schiessla.
Berchtold Bšl Alexander Paar Hradec Vídeň lázeň Išlu lázeň Išio
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Varietní sensace. Svět moderního varičté, representovaný pří- slušníky snad všech národů, mohl by nejen žurna- listům, ale i psychologům a sociologům poskytnou- ti hojně látky ke studiu. Je zvláštní, jak málo vi obecenstvo o životě a existenčních podmínkách těchto věčně stěhovavých lidí, jimž za jejich bra- vurní výkony na varietní scéně upřímně tleská. A přece jsou mezi varietními artisty mnozí, kteří i v soukromí zasluhují zájmu, jakého není hoden ten nebo onen tenorista. Na veřejnost pronikají z to- hoto světa nanejvýš jen zprávy o všelikých „úžas- ných sensacích“: tyto sensace zpravidla sice ne- postrádají jisté romantické a pikantní příchuti, ale v podstatě jsou po většině bezcenným, ba odpor- ným brakem, jenž zasluhuje rozhodného odmitnutí. Pokusím se zde příště naskizzovati úryvky ze života moderních varietních artistů. Dnes bych rád trochu osvětlil ty různé pochybné sensace, které skutečně dobrým artistům hmotně i mravně škodí.
26 article
Ředitelé velikých varietních divadel v Peříží, Londýně, Berlíně a t. d., usilují nenasytnému obe- censtvu zjednávati stále nové a nové překvapující atrakce, jež by mohly tvořit předmět mimořád- ného zájmu, znamenajíce tím zdroj zvýšených příjmů. Ředitelé sami vychovali si návštěvníky tak. aby toužili po něčem, „co tu ještě nebylo“. Ted, nemohouce ze slepé uličky, chápou se často rozlič- ných „veličin“, jež s ovzdušim varietního divadla nebyly dosud v žádném styku a jimž se o takové činnosti nikdy ani nezdálo, takže je nezbytno nej- dříve nějaký snadný, ale efektní úkol pro ně vy- mysliti. Ředitelé nelekají se žádných překážek. mohou-li získati akvisici, jež byla „událostí dne“a o niž noviny tiskly dlouhé zprávy. Tak bylo na příklad s mílenkou bývalého portugalského krále
Ted Londýn Berlín
27 article
Gaby Deslysovou; ta je do dneška výborným magnetem, ač její „sláva už brzy zanikne. Des- lysová byla v kterémsi pařížském tingl-tanglu „umělkyní“, již lze nejlépe takto charakterisovatia herečka a tanečnice, která sice neumí ani taněit, ani hrát, ale která se líbí pěkným tělem a dráždivě výstředním chováním. Z návštěvníků onoho podniku jen dva, tři znali její jméno. Bezvýznamné děvče.
Deslysová
28 article
jakých je na sta. Sotva že však veřejnost po pádu krále Manuela zvěděla, že tato tuctová tanečnice je jeho milenkou, a když potem chytrá Gaby do- konce ke zvýšení dojmu ještě učinila neškodný sebevražedný pokus, varietní ředitelé shodli se mínění, že jde o kasovní magnet prvního řádu atrakce byla stvořena: Deslysová naučila se ně- kolika lehoučkým, ale efektně výstředním tancům a kráčela klidně na jeviště velkého varietního di- vadla, vědouc, že její výkon je hodně podružného rázu, poněvadž hlavní, oč jde, jest, aby ji obecen- stvo vůbec uvidělo na scéně. Když si odbyla ně- kolik vystoupení v pařížských podnicích, pokusivší se i jako herečka v úlohách pro ni napsaných (takových, jež, jak se říká, samy se hrají), zjevila se jako hvězda v jednem z nejlepších londýnských variété v době korunovačních slavností nynějšího anglického krále, kdy v metropoli nad Temží dlelo velké množství behatého a sensace chtivého publi- ka. Deslysová požívala tam ohromné gáže, kterou však ředitel vyplácel jí s chutí, probože dům byl denně vyprodán. A pak milá Gaby vydala se na tourněe po nejčelnějších městech evropskýchi amerických a všude byla zahrnována nesmyslně vysokými honoráři. V krátku nalezla výtečného parinera, skvělého tanečníka a pantomimika, jent se jí stal zároveň výborným učitelem, takže Gaby Deslysová dnes přece něco umí a spíše stojí za podívanou než dříve. Z té přičiny nelze ji konečně čítat k nejhorším sensacím dnešního variété — sensacím to, jež rostou jako houby po dešti.
Manuel Gabo Deslysová metropol nad Temže
29 article
Dámy z nejvyšších společenských kruhů, byly-l hrdinkami nějakých skandálních afér, stávají se na chvíli atrakcí varietního divadla; nastudují dva, tři pikantní popěvky a několik tanečních pos, vezmou apartní toilettu, jež uplatní jejich tělesné vnady — a „hvězda“ je hotoval Neblaze pověstná Pařížank Steinheilová byla na krátký čas takovouto varielní akvisicí. Na štěstí však povolané kruhy záhy uznaly, že je to víc než nevkusné a pani Steinheilová musila se odebrati do zátiší. Podob- ných sensací ukázala se už velká řada a je jisto, že přiští saisona, bobužel, přinese další takové „hvězdy“. Kdesi ve variété vystupuje teď také Louisa Härtelová, ona dívka, jež v kterémsi uherském městečku pomutila uraženou čest svého olce, plukovníka, tím, že v kavárně před četnými diváky spoličkovala generála. Tato „atrakce“ není sice tsk nechutná, jako byly ony, kde šlo na př. o vražednici a pod., ale i proti ní nutno v zájmu obrody nynějšího variété energicky protestovati. Před časem měl být takovouto atrakcí světových varietních divadel smutně proslulý hrabě W ollí- Metternich, pro podvody potrestaný, avšak seriosní odborný tisk zavěas zakřikl tuto odpornou akvisici. Některá zvláště ziskulačná ředitelství angažovala tedy aspoň jeho choť, jež kdysi byla velmi dobrou herečkcu, a ta nyní hraje v kuse, který není vlastně ničím jiným, než dramatisací skandálního případu Wolfí-Metternichova. Pan hrabě při představeních této hry sedí vždy na nějakém ckázalém místě v loži, a tak sensace- chtivé publikum má přece nač se divat.
Steinheilová Härtelová Metternich Metternichův
30 article
Vídeňské Apollotheater, jehož správa zpra- vidla se výhýbá takovýmlo „magnetům“, dopustilo se nedávno také nechutného přehmatu, když za- vázalo k pohostinské hře slavenou kdysi herečku Odilonovou, která po všelikých rodinných aférách, trpic psychosou, byla internována v sa- natoriu: ubožačku slihlo jakési nervové ochrnutí. takže těžce a vadně mluví a pohybuje se jen napětím všech sil. Divákům zdravého rozumu při- čil se ukvapený čin Apollotheatru, bylo to kruté divadlo, když politováníhodná žena s ochromenou výřečností a chorobnou chůzí hrála, jsouc „sensa- cí, určenou k zvýšení návštěvy Takovýchto křiklavých příkladů mohl bych cl- tovati spoustu, jde mi však o případy nejtypičtější Sháněti se po atrakcích tohoto druhu je přímo zločinem proti vkusu, a žurnalistika velikých měsí (Praba je ušetřena podobných akvisiei) měla by každý takový výstřelek touhy po penězích vý- mluvně přibít na pranýř. Nutno konstatovati, že jsou však ještě četná varietní divadla, jež si ucho- vala dosud čistý štít, což je snadně možné, protože opravdových artistických atrakcí — novinek — existuje stále dost a dost. Příště povíme si něco o životě a sociálníc poměrech varietních artistů.
Odilonová
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Verdiho jubileum v Iallí. V den 100. vý- ročí narozenin Verdiho budou odhaleny v Ialii kromě pamětních desek též tři sochy velkého hu- debního mistra a to v Bussetu, Parmě a Miláně. V provedení jeho děl budou závoditi všecka většt města, zvláště Milán a Parma. Budou nastudována dokonce i díla dávno zapomenutá, jeho první díla Finto Stanislao“ a „Nabucco“. Cenné článkyo Verdim umělci i člověku budou v kníze „Episto- lario“, jejíž redakcí byli pověřeni hudební odbor- níci Cesari a Luzio. Jejich práce bude usnadněna tím, že Verdi, vzor spořádaného muže, zapisoval veškoru svou korespondenci. Pěl velkých svazk knihy už je hotovo. = Útěcha matky. »Matin« zaznamenává udá- lost, která nemálo připominá podrobnosti Verne- ova románu »Hrad v Karpatechá. Před několika týdny zemřelo v rodině jistého noláře pětileté rozkošné děvčátko. Náhoda tomu chtěla, že za- chytil dítě kdysi při hře na trávníku operalér filmové společnosti. Matke, která se dovědělao filmu, chodí nyní do všech kinematografů, kde se film s jejím zesnulým dítětem předvádí a na chvíli zapomíná na svůj zármutek.
Verdi Parma Nabucco Cesari Luzio Verne Matke Busset Parma Milán
32 article
Řečtí básnici na válečném poli. Básnie dnešního Řecka neomezili se jen na verše, kterými vzbuzovali nadšení a dodávali odvahy do boje proti Turkům, ale sami se ozbrojili a rasnožili řady válečnáků. Také nejedno básnické srdce přestalo biti na válečném poli. Pač! Kostas Gunaris, pěve „Nočních hodiní a „Snů. Christoph Makris, který proslul jako archacolog, žurnalista a hlavně svými národními zpěvy: také Georgis Skipis a mnozí jiní padli za svou vlast. Ale nejslavnější obětí turecké války je Lorenzo Mavilis. Byl hlubokým znalcem a vážnivým obdivovatelem řeckého starověku, je- kož ducha a krásu snažil se přenésti se žhavým ideelismem na moderní hellénské básnictví. O ného pocházejí klasické verže, jimiž se moderní řecké básnictví chlubí. Mavilis byl rovněž znatel řečí a přeložil do řečtiny díla anglická, francouz- ská a italská. Do svého 52, roku žil Mavilis na svém rodném ostrově Korfu ve vší tichosti, až ho vyrušily z klidu válečné bubuy. Hned se přihlásil jako dobrovolník, v řadách prostých vojínů pro- dělal tažení epirské a také při něm padl.
Turek Gunaris Christoph Makris Mavilis Korf Řecko
33 article
= Isadora Duncanová na Balkáně. Známá fran- couzská tanečnice lsadora Duncanová, kterou při- pravilo automobilové neštěstí o její obě děti, ode- jela na Baikán léčiti svou bolest starosti o ne- šťastné. Na pobřeží Epiru, v Santi Quarante, na- proti korfskému průplavu, zřídila malou vesnici ze stanů a bud, do níž přijala množství vesničanttz okoli. Živi je na své útraty a zaměstnává je prací. Ženy tkají a vyšívají, muží staví domky. Ve velkém stanu je umistěno 68 malých dětí, které učí řecká učitelka. Isadora Duncanová chce nešťastné po- vznésti nejen hmotně, ale i morálně, neboť prý skoro všichni utrpěli stračnou válkou také du ševně. Umělkyně prý žije se svými chráněnciv úzkém přátelském styku a má pro každého vlídné slovo. = Jehličnaté stromy a obilí vyvozují elektři- nu. Dle výsledků bádání profesora Lemströmav Helsingforsu, vyvozuje jehličí smrků, borovic, jedlí a příbuzných stromů elektřinu; stromy jehličnaté jsou stále obklopeny elektrickým mrakem a v je- jich blízkosti je nahromaděn ozon. Totéž prý možno říci o obilných osinách. Lemström se domnívá, že vyvozají elektřinu proto, že ji rostlina potřebuje ke svému vývoji.
Duncanová Baikán Lemströmav Balkán Epirus Santi Quarante
34 article
Jaroslav Horáček.
Horáček