1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 16. července 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní licty
předplácí se
V Praze v administrasl
na měsic. . . . . . 2 F —p
na čtvrt leta . . . . B K — h
* dvoji donáškau
a měste
M4 h
na čtrr. . . .
ve slká Kek
na měsio 2 R 80 n
Pošton
. . . BK 20n
na čtvrt leta . . . . 9 k 50 h
s dvoji zásilkou
na měsie.
Praha
6
article
na čtvrt leta . . . . 1 K s0
9
article
V drobném prodejim
ranni člslo o sobě . zn sh
vočerní .. zn 4 h
Ve nlidlkách na venkové
rannislo . .. . . l0ch
večerní . . . . . . . . 5b
kvv
Inoeráty
platí se hotové napřed.
Přodplnceni a inserty přijínea
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházajl ze těž
redakcé. Hiskárna a axpedlea
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracsj
lino
10
article
V Praze, 16. července.
O záměrech Rumunska řekl jistý srbsky
politik spolupracovníku „Srbobrana“ tolik-
Rumunsku nejde tolik o zvětšení území na
účet Bulharska, jako o to, aby na Balkáně
se neporušila rovnováha ve pro-
spěch Bulharska. Rumunsko upozornilo
Bulharsko, že se vmísí do věci, bude-li nová
válka na Balkáně zahájena. Ale Bulharsko
snad si myslilo, že si zahraje se všemi, i se
spojenci, i s rozhodčím, i s Rumunskem, dou-
falo, že se mu podaří přepadnutí a půjde na
soud teprve tehdy, až jeho vojska budou spo-
lečně vládnout sporným územím. Bulharsko
bylo by tvrdilo, že přepadnutí, jim vykonané,
není válkou, a spojenci by byli asi nuceni
s tím souhlasit, aby se neřeklo, že byli ve
válce poraženi, a Rumunsko bylo by musilo
mlčet, protože nové války nebylo. Ale tento
plán se nepodařil.
Nástup Rumunska v Bulharsku prozatím
nepovažuje se za válku. V Sofiji se tváří, ja-
koby o Rumunech nic nevěděli. Rumunské
zakročení bude však působiti na rychlejší uza-
vření míru, protože jinak by se Bulhaři vysta-
vili nebezpečí, že by Rumuni pomalu došli až
do Sofije. Pro sám boj Bulharů s Řeky a Srby
rumunský vpád mnoho v této chvili nezname-
ná, protože dnes ještě Bulhaři vší svou silou
se opírají jenom těmto bývalým spojencům.
Rumun
Bulhar
Řek
Srba
Praha
Rumunsko
Bulharsko
Balkán
11
article
Co se týče balkánského spolku, mezi Srb-
skem a Rumunskem jest jistá dohoda o po-
stupu v nynější věci, a tato dohoda je známa
v Athénách i na Cetyni a v Petrohradě. To
znamená, že Rumunsko fakticky vstupuje do
balkánské záležitosti jako pátý činitel a že
chce býti aktivně účasten ve tvoření budou-
cího balkánského spolku. Mezi Rumunskem
a Srbskem jest patrně uzavřena smlouva.
Nový krok znamená novou mezinárodní
orientaci Rumunska, od trojspolku ke
trojdohodě. Rumunsko nechtělo se při-
dati k balkánskému spolku, dokud jeho po-
měr k Turecku se dosti nevyjasnil a doku
nebylo záruky, že Rumunsko bude se moci
opírati o jinou skupinu sil, než o trojspolek.
Nyní Rumunsko vstoupí do balkánského spol-
ku a přikloní se ke trojdohodě, bude-li tento
spolek obnoven. Jestliže Bulharsko do toho
spolku nevstoupí, bude slabé, osamocené a
bude jen otázkou času, kdy do spolku vstoupí.
Ale než se věci definitivně zařídí, Rumunsko
se bude vystříhati, aby porušilo svůj dosavad-
ní dobrý poměr ke trojspolku.
O podmínkách míru dovídá se „Srbo-
bran“, že válka bude vedena dotud, dokud
nebude podepsán preliminář. Předběžná
smlouva proto, že pouhé příměří u Čataldže
ukázalo se bezvýsledným. Srbi a Řekové bu-
dou prý asi žádati více, než žádali dříve, jme-
novitě celou část Makedonie po Strumu, takže
i Kavala připadne Řekům. Ale tyto krajní po-
žadavky budou prý položeny jen tehdy, bu-
de-li Bulharsko trvati na své nesmířitelnosti
a bude-li poraženo i na vlastním území: Smi-
ří-li se Bulharsko dříve. Srbi budou spoko-
jeni, když hranice bulharské půjdou podél
Strumy nebo od Osogovských hor severní čá-
stí Maleše do města Pechčeva a podél Strumy
k Demir-Hissaru a Tachynskému jezeru. Tak
by zůstalo Srbsku nejen Ovčí pole, Kratovo.
Srb
Srba
Řek
Maleš
Kratův
Rumunsko
Atény
Petrohrad
Srbsko
Turecko
Bulharsko
Makedonie
Pechčevo
Demir
Hissar
Čataldža
12
article
Kočany, Štip, Radoviště, Pechčevo, Strumice.
ale i celá kotlina Bregalnice od pramene, celé
pohoří Plačkavice do Maleše a jižní část po-
hoří Belarice. Oblast Vardaru byla by tak za-
bezpe Srbsku, které by mělo 95.100 kmo,
asi o třétní méně, než Bulharsko, protože
by Bulharsku zůstalo i po odnětí trojúhelníku
Ruščuk-Varna asi 140.000 km2. Srbsko-řecké
hranice by šly od jižní části Ochridského je-
zera přes jižní část Prespanského jezera na
Lerin, který byl by srbaký, k Vodeně, o niž
dosud není rozhodnuto, k Dojranu, který při-
padne asi Řekům, až po Demir-Hissar. Jedná
se velmi vážně o to, aby Srbsko dostalo úzký
východ k moři u jezera Tachynského. Černá
Hora za svou pomoc dostane něco více, než
by byla dostala ,a to z těch částí sandžaku
novopazarského a Starého Srbska, které byly
dobyty srbským vojskem. Srbsko nemá příčiny
zkracovati Černou Horu, protože po válce
bude s ní v nejužším svazku. Tak si předsta-
vují budoucnost Srbil
O naší zahraniční politice platí prozatín
slovo saského prince Jiřího, právě kolporto-
vané v novínách: „Rakousko neřešilo národ-
nostní otázku na Balkáně, ale ještě více ji za-
pletlo — na škodu trojspolku!
Kočan
Štip
Radoviště
Pechčevo
Strumice
Maleš
Dojran
Řek
Demir
Jiří
Vardar
Srbsko
Bulharsko
Hissar
Černá Hora
Rakousko
Balkán
km 2
13
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Rumuni překročili Dunaj.
Z Bukurešti, 16. července. (K. k.
Úřadně se sděluje: Rumunská armáda pře-
šla včera Dunaj ve dvou místech. Položení
mostů bylo hotovo za sedm hodin. Armád
pokračuje v pochodu na bulharské územi.
Záměry Rumunska. — Rumunská ministerská
rada. — Rumunský král k armádě.
Z Londýna, 16. července. (N. Fr. Pr.)
„Reuterova kancelář“ sděluje o politice Ru-
munska: Rumunsko dosáhlo již jednoho ze
svých cílů, totiž obsazení své strategické hra-
nice s Bulharskem a bude nyní usilovati, by
pohnulo Bulharsko k vyrovnání se Srbskem
a Řeckem, by tak zabránilo dalšímu rušení
balkánské rovnováhy. Bude-li toto úsilí pro-
vázeno úspěchem, bude tím přání Rumunska
zdánlivě splněno a jeho úkol ukončen. Po
definitivním vyrovnání budou se Rumunsko
a ostatní balkánské státy společně snažiti, aby
uhájily své vlastní zájmy, při čemž žádný stát
nemá nabýti převahy, což by patrně zname-
nalo, že Rumunsko bude vřaděno do
příštího balkánského spolku.
Z Bukurešti, 15. července. (K. k.) Dle
listů usnesla se včerejší ministerská rada sdě-
liti velmocem v notě názory vlády o nynější
situaci, vytvořené válečným stavem.
Z Bukurešti, 15. července. (K. k.) Dnes o
polednách konala se za předsednictví krále
ministerská rada, v níž vypracováno bylo
znění trůnní řeči, která bude pronesena při zí-
třejším zahájení parlamentu. Ministerská rada
zabývala se dále řadou zákonných osnov, jež
budou předloženy. Týkají se podpory ro-
din záložníků, jakož iobstaráván
zemědělských prací za válečněh
stavu. Král schválil návrh vlády, by na parla-
mentu bylo žádáno zmocnění prohlásiti sta
obležení v krajinách, kde by uznala za
nutno.
Z Bukurešti, 16. července. (K. k.) Krá
Karol odjel včera večer k armádě.
Rumun
Dunaj
Reuterův
Karol
Dunaj
Bukurešť
Rumunsko
Londýn
Francie
Bulharsko
Srbsko
Řecko
14
article
Poměr Rumunska k Řecku.
Z Athén, 16. července. Některé noviny za-
bývajíce se budoucími styky rumunsko-řecký-
mi ukazují k tomu, že jednání mezi Bukureští
a Athénami stává se stále vřelejším. „Embros“
mluví o zvláštním rumunském poselství ke
králi Konstantinovi a míní, že jsou zde četné
známky nasvědčující dobrým stykům rumun-
sko-řeckým. Na jiném místě se zdúrazňuje, že
v budoucím politickém obraze balkánském
bude se nalézatí na straně jedné dvojspo-
lek rumunsko-řecký a na straně druhé
slovanský svaz balkánský, a že
teprve takovýmto způsobem bu-
de na Balkáně zjednána rovno-
váha
Demise kabínetu Danevova.
Z Londýna, 16. července. „Times“ ozna-
mují ze Sofije: Kabinet dra. Daneva podaí
věera ráno demisi. Potom sešla se ministerská
rada, které se také zúčastnili vůdcové opo-
zice. Než ministerstvo podalo žádost za pro-
puštěnou, odeslalo do Petrohradu zprávu, že
přijslo rumunské podmínky stran Makedonie
a tolíkéž návrh, aby území za čarou Turtu-
kaja-Balčík postoupeno bylo Rumunsku, ovšem
Konstantinos
Danevův
Danev
Balčík
Rumunsko
Řecko
Atény
Bukurešť
Balkán
Londýn
Petrohrad
Makedonie
Times
15
article
s výhradou, že přes tuto čáru rumunské voj-
sko nepůjde. Témuž listu se sděluje, že ru-
munské vojsko dotáhlo až do Provadra, ná-
sledkem čehož železniční spojení s Varnou
jest přea ušeno. Rumuni obsadili také Ragovo,
Bulhaří na ústupu.
Z Athén, 15. července. (K. k.) Lis
„Hestia“ oznamuje, že Bulhaři upustivše od
obrany Kresenských průsmyků, ustupují k
Dubnici, pronásledováni řeckým a srbským
vojskem.
Demobilisace Bulharska
Z Paříže, 15. července. „Figaro oznamuje
z Petrohradu: Poněvadž Srbsko a Řecko na
první sprostředkovací návrh Ruska namítaly
že by Bulharsko využilo příméří k přípravě
nových vojenských sil, žádala ruská vláda pře-
devčírem vládu bulharskou, aby veškero
svoji armádu demobilisovala a do-
volila, by srbské a řecké vojsko zústalo v úze-
mích jimi obsazených. Bulharsko tyto
podmínky přijalg. — (Potvrzení této
zprávy schází. Spíše se zdá, že Srbsko a Řecko
Irvají na přímém vyjednávání o nůír s Bulhar-
skem. Demobilisace by byla snad teprve pod-
mínkou preliminářů mírových. — Red.)
Bulharské loďstvo odzbrojilo.
Z Petrohradu, 15. července. Bulharské
loďstvo, sestávající z jednoho křižáku a šesti
terpědoborců, bylo v Sevastopoli odzbro-
jeno. Připlulo dne 12. července do Sevasto-
pole, hledejíc ochrany před rumunským lod-
stvem. Po 24hodinné lhůtě vyzval admirá
Mankovski bulharské loďstvo, aby bud
přístav opustile, nebo odzbrojilo. Bulhar
rozhodli se pro odzbrojení.
Rumun
Lisa
Hestia
Bulhar
Figaro
Provadra
Atény
Dubnica
Bulharsko
Paříž
Petrohrad
Srbsko
Řecko
Rusko
Reda
16
article
Bulharsko odevzdává se velmnocem.
Z Paříže, 16. července. V diplomatických
kruzích se dnes ujišťuje, že Bulharsko učinilo
nový důležitý krok, davši prohlásiti v hlav-
ních městech západoevropských, že podro-
bí se vůli všech velmocí a že se
jim svěřuje. V Petrohradě prohlašují, že
jsou touto akci Bulharska spokojeni, poněvadž
tím dostane se do popředí hlavní evropská
konference o řešení východních otázek, čímž
Rusko by bylo sproštěno úkolu býti rozhodčím
ve sporech na Balkáně, při čemž by ho mohl
některý ze států balkánských uraziti. Ruská
vláda činí v Sofiji podněty, aby Bulharsko vy-
slalo ke schůzce srbského, černohorského a
řeckého ministerského předsedu v Niši jako
svého dávěrníka.
Stanovisko bulharské oposíce.
Z Bukurešti, 16. července. („Zeit“.) Zprá-
vy ze Sofije sdělují, že vůdcové bulharské
oposice se usnesli, ponechati vládě v příčíně
dalších opatření úplně volnou ruku, aby Bul-
harsko vyprostila z dnešní zoufnlé situace.
Bulharsko
Paříž
Petrohrad
Rusko
Balkán
Niš
Bukurešť
17
article
Zdravotní sbory Červeného kříže do Srbska
Z Bělchradu, 15. července. (K. k.) Dnes
vačer přijely sem oba zdravotní sbory rakou-
ského Červeného kříže. Byly na zemunském
nádraží srdečně uvítány zástupcem srbského
Červeného kříže štabním lékařem drem. Su-
botičem, rakousko-uherským konsulem drem
Wildnerem a vicekonsulem drem. Adamkie-
wiczem, jakož i četnými členy rakousko-uher
ské kolonie.
Z Bělehradu, 16. července. (K. k.) Včer
v 10 hodl. 40 min. večer přijely sem dva zdra-
votní sbory rakouského Červeného kříže. Ra-
kousko-uherský konsul dr. Wildner a vicekon-
sul dr. Adamkiewicz, předseda rakousko-
uherské kolonie bankéř Radulovič s členy
předsednictva a štábní lékař dr. Subotič v za-
stoupení srbského Červeného kříže jeli jim
ústrety až do Zemuna. Na bělehradském ná-
draží byly zdravotní sbory, vedené plukovním
lékaři drem. Pollakem a drem. Kodarem, uví-
tány a srdečně pozdraveny zdravotním před
nostou vrch. štábním lékařem drem. Sonder-
mayerem a všemi členy rakousko-uherského
Wildner
doktor
Adamkiewicz
Radulovič
Subotič
Pollak
Srbsko
Bělchrad
Bělehrad
18
article
vyslanectví. V připravených povozech odjel
členové zdravotních sborů do svých bytů.
Pašíč do Skoplje.
Z Bělehradu, 15. července. (K. k.) Mini
sterský předseda Pašič odjel dnes dál-
z Niše do Skoplje.
Řecké ztráty.
Z Athén, 16. července. („N. F. P.) Poče
řeckých vojínů, padlých a raněných v posledn
válce, odhaduje se na 17.000.
Turečtí důstojníci v řecké armádě.
Z Athén, 16. července. („N. F. P.“) Vebih
bej, bratr obhájce Janiny, Essad paša a jiní
turečtí důstojníci byli ke své žádosti vřaděni
do jedné z makedonských divisí.
etoil
ps
Turci postupují ke Drinopoli.
Z Paříže, 16. července. Podle zpráv z Ca-
řihradu zajali Turci bulharského správce v
Rodostu a odvlekli ho do Cařihradu. Ture-
cká armáda postupaje ke Drino-
poli třemi směry. Včera večer dospěly
turecké přední jezdecké hlidky až k L ule-
Burgasu. Bulhaři na svém ústupu vyhodili
do povětří tři mosty na trati Drinopol-Caři-
hrad.
Turecko chce až k Marfci.
Z Cařihradu, 15. července. (K. k.) „Tas
vir-i-Efkiar“ označuje za minímum ústupků
Turecku hranice podél Marice.
Min
Pašič
Poč
Janin
Essad
Turek
Bulhar
Marika
Bělehrad
Niš
Skoplje
Atény
Paříž
Ca
Turec
Cařihrad
Drina
Burgas
Drinopol
Turecko
19
article
Řádění Turká v Radostově.
Z Caříhradu, 15. července. (K. k.) Dle
došlých zpráv povraždili Turci v Radostovo
po odchodu bulharského vojska Armény a prý
také Řeky. 40 lidí stalo se obětmi řeží. Jeder
cizí konsul požádal prý o vyslání válečné lodi
Arménský patriarchát zaslal o tom Portě netu
se stížnosti. Porta nařídila generalissimovi
aby zahájil vyšetřování.
Odložení ratifikace mírové solouvy men
Srbskem a Tureckem.
Z Cařihradu, 15. července. (K. k.) Vý
měna ratifikací smlouvy o mírových prelimi-
nářích mezi srbským delegátem Pavlo vi-
čem a zástupcem turecké vlády byla v po
slední době odložena, poněvadž prý nebylo
docileno dchody o tajném dodatečném proto
kolu.
Z Cařihradu, 16. července. (N. Fr. Pr.)
Portu vzpírá se vůli velmoci, abý u hraniční
čáry Enos-Midia své vejsko musila za-
staviti. Mir se Srbskem bude polde
psán nejpozději zítra ve čtvrtek.
Turek
Radostův
Armén
Řek
Port
Pavlo
Radostov
Srbsko
Turecko
Cařihrad
Francie
20
article
Jednání o mír.
M. Z Kolína nad Rýnem, 16. července.
[Zvl. telegr. „Nár. L.“) Bělehradský zástupce
„Kölnische Zeitungu“ oznamuje, že ministeršt-
předsedové srbský a řecký v Niši vyjednávati
budou bez ohledu na Rusko a Rakousko pří-
mo s Bulharskem o mír. Soudí se, že docíl
od Bulharska značných ústupků.
Ze štýrského Hradce, 16. července. Zdejš
„Volksblatt“ oznamuje z Bělehradu: Po-
dobá se, že jest po válce. Z bojiště oznamuji
se toliko nepatrné šarvátky. Hlavní armády
zachovávají klid. Demarkační čára nebyla
v posledních dnech překročena, leč na řece
Strumě. Proslýchá se, že ještě dnes v noci
stane se důležité rozhodnutí. Intervence, za
kterou požádalo Bulharsko v Petrohradě,
byla Srbskem a Řeckem stejně zdvořile jako
určitě odmítnuta. Namitnuto, že možno vy-
jednávati toliko přímo, a to také jen potud,
pokud Bulharsko oznámí svou žádost samo
v Bělehradě a Athénách. Bulharská
vláda poslala své vyjednavače do
obou hlavních táborů. Ti dají pře-
devším záruky, že Bulharsko za klidu zbraní
nepodnikne žádný pokus změniti vojenskou
situaci na svůj prospěch. A ž budou ta-
kové záruky dány, začne vyjeldná-
vání, které povede naposledy k dohodě v ten
rozum, že tři ministerští předsedové, srbský,
černohorský a řecký, a potom také bulhar-
ský sejdou se ke společné konferenci, které
zůstaveno bude další rozhodnutí. Původně
byla tato schůzka projektována do Skoplje,
yní se však proslýchá, že se bude konati
v Níši. Dokonce se tvrdí, že Pašič odjel do
Soluně. Všeobecný jest názor, že za nedlouho
bude úředně vyhlášen konec války.
Pašič
Kolín nad Rýn
Niš
Rusko
Rakousko
Bulharsko
štýrský Hradec
Bělehrad
Petrohrad
Srbsko
Řecko
Atény
Kölnische Zeitung
Soluna
21
article
Vyjednávání o mír dosud nebylo zahájeno.
Z Bělchradu, 15. července. [K. k.) Dle in-
formací z rozhodujícího místa jsou zprávy ci-
zích listů o bezprostředně nastávajícím úza-
vření míru předčasné, poněvadž vyjed-
návání vůbec ještě nebylo zahá-
jeno. Ministerský předseda Paši čn odjel do
Niše, aby neiprve docílil dohody s řeckým mi-
nisterským předsedou Venizelem a s čer-
nchorským ministerským předsedou Vuko-
tičem o mírových podminkách spojenců.
Také zde není ničeho známo o příjezdu bul-
harských mírových vyjednavačů, o němž re-
lerovaly některé listy. Nastala nyní sice pře-
stávka v bojích, operace však nebyly
zastaveny.
Paša
Niš
Vuka
22
article
Stanovisko Ruska k balkánskému sporu.
Z Londýna, 16. července. (N. Fr. Pr.)
O politice Ruska praví „Reuterova kancelář“:
Rusko nehodlá samo řešiti otázku budoucích
hranic balkánských států, nýbrž chce pouze
zabrániti nepřátelství a pomoci státům
válku vedelecim aby dospěly k do-
hodě. Jakmile však nepřátelství bude skon-
čeno, chce Rusko, aby otázka hranic s tala
se předmětem rozhodnutí velmo-
cí jako celek, mos
Z Paříže, 16. července. (N. Fr. Pra
„Temps“ oznamuje z Petrohradu, že rozhovo-
ry, které měl Sazono v se zástupci Srbska
a Bulharska, dodávaji mu naděje, že balkán-
ský spor bude brzy uklizen. Ruská vláda vydá
prý v nejbližších dnech communiqué o situaci.
Z Peírohredu, 16. července. Sa zo nov
zpravil bulharskou vládu o schůzce minister-
ského předsedy Pašiče. Vukotiče a Venizela
v Miši a záröveň jí sdělil, že žádá o vysláni
bulharského vyjednayače. Také ru-
munská vláda byla požádána o vyslání dele-
gáta.
Z velevyslanecké konference v Londýně.
Z Londýna, 16. července. Včerejší vele-
zyslanecká konference zabývala se hlavné
albanskou otázkou, jejíž podrobnosti budou
stanoveny příslího týdne. Velevyslanci se se-
jdou v ponděli. Jest obava, že Srbsko, Černá
Hora a Recko po svých nynějších úspěších či-
niti budou námitky proti ohraničení Albanie,
jak bylo usneseno velmocemi.
Pašič
Vukotič
Venizel
Recko
Rusko
Londýn
Francie
Paříž
Petrohrad
Srbsko
Bulharsko
Černá Hora
Albánie
Reuterův kancelář
23
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
24
article
Hr. Berchtold v Bšlu.
Hr. Berchtold v Bšlu.
Z Lázní Išlu, 16. července. (K. k.) Ministr
zahraničních záležitostí hr. Berchtold a chot
přijelí sem v 7 hod. ráno z Vídně. Ministra
provází jeho přednosta kabinetu vyslanecký
rada hr. Alexander Hoyos. Hrabě Berchtold
byl na nádraží uvítán kabinetnim ředitelem
bar. Schiesslem
Z Lázni Išlu, 16, července. (K. k.) Ministr
zahraničních záležilosti odebral se v 11 hodin
dopoledne k audienci do císařské villy.
Z Lázní Išiu, 16. července. (K. k.) Ministr
zahraničních záležitostí hr. Berchtold byli dnes
v 11 hod. přijat Jeho Veličenstvem císařem ve
zvláštním slyšení a podával zprávu o běžných
záležitostech svého resortu. Před audiencí
vykonal ministr návštěvy u generálního poboč-
nika hraběte Paara a kabinetního ředitele bar.
Schiessla.
Berchtold
Bšl
Alexander
Paar
Hradec
Vídeň
lázeň Išlu
lázeň Išio
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Varietní sensace.
Svět moderního varičté, representovaný pří-
slušníky snad všech národů, mohl by nejen žurna-
listům, ale i psychologům a sociologům poskytnou-
ti hojně látky ke studiu. Je zvláštní, jak málo vi
obecenstvo o životě a existenčních podmínkách
těchto věčně stěhovavých lidí, jimž za jejich bra-
vurní výkony na varietní scéně upřímně tleská. A
přece jsou mezi varietními artisty mnozí, kteří i v
soukromí zasluhují zájmu, jakého není hoden ten
nebo onen tenorista. Na veřejnost pronikají z to-
hoto světa nanejvýš jen zprávy o všelikých „úžas-
ných sensacích“: tyto sensace zpravidla sice ne-
postrádají jisté romantické a pikantní příchuti, ale
v podstatě jsou po většině bezcenným, ba odpor-
ným brakem, jenž zasluhuje rozhodného odmitnutí.
Pokusím se zde příště naskizzovati úryvky ze života
moderních varietních artistů. Dnes bych rád trochu
osvětlil ty různé pochybné sensace, které skutečně
dobrým artistům hmotně i mravně škodí.
26
article
Ředitelé velikých varietních divadel v Peříží,
Londýně, Berlíně a t. d., usilují nenasytnému obe-
censtvu zjednávati stále nové a nové překvapující
atrakce, jež by mohly tvořit předmět mimořád-
ného zájmu, znamenajíce tím zdroj zvýšených
příjmů. Ředitelé sami vychovali si návštěvníky tak.
aby toužili po něčem, „co tu ještě nebylo“. Ted,
nemohouce ze slepé uličky, chápou se často rozlič-
ných „veličin“, jež s ovzdušim varietního divadla
nebyly dosud v žádném styku a jimž se o takové
činnosti nikdy ani nezdálo, takže je nezbytno nej-
dříve nějaký snadný, ale efektní úkol pro ně vy-
mysliti. Ředitelé nelekají se žádných překážek.
mohou-li získati akvisici, jež byla „událostí dne“a
o niž noviny tiskly dlouhé zprávy. Tak bylo na
příklad s mílenkou bývalého portugalského krále
Ted
Londýn
Berlín
27
article
Gaby Deslysovou; ta je do dneška výborným
magnetem, ač její „sláva už brzy zanikne. Des-
lysová byla v kterémsi pařížském tingl-tanglu
„umělkyní“, již lze nejlépe takto charakterisovatia
herečka a tanečnice, která sice neumí ani taněit,
ani hrát, ale která se líbí pěkným tělem a dráždivě
výstředním chováním. Z návštěvníků onoho podniku
jen dva, tři znali její jméno. Bezvýznamné děvče.
Deslysová
28
article
jakých je na sta. Sotva že však veřejnost po pádu
krále Manuela zvěděla, že tato tuctová tanečnice
je jeho milenkou, a když potem chytrá Gaby do-
konce ke zvýšení dojmu ještě učinila neškodný
sebevražedný pokus, varietní ředitelé shodli se
mínění, že jde o kasovní magnet prvního řádu
atrakce byla stvořena: Deslysová naučila se ně-
kolika lehoučkým, ale efektně výstředním tancům
a kráčela klidně na jeviště velkého varietního di-
vadla, vědouc, že její výkon je hodně podružného
rázu, poněvadž hlavní, oč jde, jest, aby ji obecen-
stvo vůbec uvidělo na scéně. Když si odbyla ně-
kolik vystoupení v pařížských podnicích, pokusivší
se i jako herečka v úlohách pro ni napsaných
(takových, jež, jak se říká, samy se hrají), zjevila
se jako hvězda v jednem z nejlepších londýnských
variété v době korunovačních slavností nynějšího
anglického krále, kdy v metropoli nad Temží dlelo
velké množství behatého a sensace chtivého publi-
ka. Deslysová požívala tam ohromné gáže, kterou
však ředitel vyplácel jí s chutí, probože dům byl
denně vyprodán. A pak milá Gaby vydala se na
tourněe po nejčelnějších městech evropskýchi
amerických a všude byla zahrnována nesmyslně
vysokými honoráři. V krátku nalezla výtečného
parinera, skvělého tanečníka a pantomimika, jent
se jí stal zároveň výborným učitelem, takže Gaby
Deslysová dnes přece něco umí a spíše stojí za
podívanou než dříve. Z té přičiny nelze ji konečně
čítat k nejhorším sensacím dnešního variété —
sensacím to, jež rostou jako houby po dešti.
Manuel
Gabo
Deslysová
metropol nad Temže
29
article
Dámy z nejvyšších společenských kruhů, byly-l
hrdinkami nějakých skandálních afér, stávají se na
chvíli atrakcí varietního divadla; nastudují dva, tři
pikantní popěvky a několik tanečních pos, vezmou
apartní toilettu, jež uplatní jejich tělesné vnady —
a „hvězda“ je hotoval Neblaze pověstná Pařížank
Steinheilová byla na krátký čas takovouto
varielní akvisicí. Na štěstí však povolané kruhy
záhy uznaly, že je to víc než nevkusné a pani
Steinheilová musila se odebrati do zátiší. Podob-
ných sensací ukázala se už velká řada a je jisto,
že přiští saisona, bobužel, přinese další takové
„hvězdy“. Kdesi ve variété vystupuje teď také
Louisa Härtelová, ona dívka, jež v kterémsi
uherském městečku pomutila uraženou čest svého
olce, plukovníka, tím, že v kavárně před četnými
diváky spoličkovala generála. Tato „atrakce“ není
sice tsk nechutná, jako byly ony, kde šlo na př.
o vražednici a pod., ale i proti ní nutno v zájmu
obrody nynějšího variété energicky protestovati.
Před časem měl být takovouto atrakcí světových
varietních divadel smutně proslulý hrabě W ollí-
Metternich, pro podvody potrestaný, avšak
seriosní odborný tisk zavěas zakřikl tuto odpornou
akvisici. Některá zvláště ziskulačná ředitelství
angažovala tedy aspoň jeho choť, jež kdysi byla
velmi dobrou herečkcu, a ta nyní hraje v kuse,
který není vlastně ničím jiným, než dramatisací
skandálního případu Wolfí-Metternichova. Pan
hrabě při představeních této hry sedí vždy na
nějakém ckázalém místě v loži, a tak sensace-
chtivé publikum má přece nač se divat.
Steinheilová
Härtelová
Metternich
Metternichův
30
article
Vídeňské Apollotheater, jehož správa zpra-
vidla se výhýbá takovýmlo „magnetům“, dopustilo
se nedávno také nechutného přehmatu, když za-
vázalo k pohostinské hře slavenou kdysi herečku
Odilonovou, která po všelikých rodinných
aférách, trpic psychosou, byla internována v sa-
natoriu: ubožačku slihlo jakési nervové ochrnutí.
takže těžce a vadně mluví a pohybuje se jen
napětím všech sil. Divákům zdravého rozumu při-
čil se ukvapený čin Apollotheatru, bylo to kruté
divadlo, když politováníhodná žena s ochromenou
výřečností a chorobnou chůzí hrála, jsouc „sensa-
cí, určenou k zvýšení návštěvy
Takovýchto křiklavých příkladů mohl bych cl-
tovati spoustu, jde mi však o případy nejtypičtější
Sháněti se po atrakcích tohoto druhu je přímo
zločinem proti vkusu, a žurnalistika velikých měsí
(Praba je ušetřena podobných akvisiei) měla by
každý takový výstřelek touhy po penězích vý-
mluvně přibít na pranýř. Nutno konstatovati, že
jsou však ještě četná varietní divadla, jež si ucho-
vala dosud čistý štít, což je snadně možné, protože
opravdových artistických atrakcí — novinek —
existuje stále dost a dost.
Příště povíme si něco o životě a sociálníc
poměrech varietních artistů.
Odilonová
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Verdiho jubileum v Iallí. V den 100. vý-
ročí narozenin Verdiho budou odhaleny v Ialii
kromě pamětních desek též tři sochy velkého hu-
debního mistra a to v Bussetu, Parmě a Miláně. V
provedení jeho děl budou závoditi všecka většt
města, zvláště Milán a Parma. Budou nastudována
dokonce i díla dávno zapomenutá, jeho první díla
Finto Stanislao“ a „Nabucco“. Cenné článkyo
Verdim umělci i člověku budou v kníze „Episto-
lario“, jejíž redakcí byli pověřeni hudební odbor-
níci Cesari a Luzio. Jejich práce bude usnadněna
tím, že Verdi, vzor spořádaného muže, zapisoval
veškoru svou korespondenci. Pěl velkých svazk
knihy už je hotovo.
= Útěcha matky. »Matin« zaznamenává udá-
lost, která nemálo připominá podrobnosti Verne-
ova románu »Hrad v Karpatechá. Před několika
týdny zemřelo v rodině jistého noláře pětileté
rozkošné děvčátko. Náhoda tomu chtěla, že za-
chytil dítě kdysi při hře na trávníku operalér
filmové společnosti. Matke, která se dovědělao
filmu, chodí nyní do všech kinematografů, kde se
film s jejím zesnulým dítětem předvádí a na
chvíli zapomíná na svůj zármutek.
Verdi
Parma
Nabucco
Cesari
Luzio
Verne
Matke
Busset
Parma
Milán
32
article
Řečtí básnici na válečném poli. Básnie
dnešního Řecka neomezili se jen na verše, kterými
vzbuzovali nadšení a dodávali odvahy do boje proti
Turkům, ale sami se ozbrojili a rasnožili řady
válečnáků. Také nejedno básnické srdce přestalo
biti na válečném poli. Pač! Kostas Gunaris, pěve
„Nočních hodiní a „Snů. Christoph Makris, který
proslul jako archacolog, žurnalista a hlavně svými
národními zpěvy: také Georgis Skipis a mnozí jiní
padli za svou vlast. Ale nejslavnější obětí turecké
války je Lorenzo Mavilis. Byl hlubokým znalcem
a vážnivým obdivovatelem řeckého starověku, je-
kož ducha a krásu snažil se přenésti se žhavým
ideelismem na moderní hellénské básnictví. O
ného pocházejí klasické verže, jimiž se moderní
řecké básnictví chlubí. Mavilis byl rovněž znatel
řečí a přeložil do řečtiny díla anglická, francouz-
ská a italská. Do svého 52, roku žil Mavilis na
svém rodném ostrově Korfu ve vší tichosti, až ho
vyrušily z klidu válečné bubuy. Hned se přihlásil
jako dobrovolník, v řadách prostých vojínů pro-
dělal tažení epirské a také při něm padl.
Turek
Gunaris
Christoph Makris
Mavilis
Korf
Řecko
33
article
= Isadora Duncanová na Balkáně. Známá fran-
couzská tanečnice lsadora Duncanová, kterou při-
pravilo automobilové neštěstí o její obě děti, ode-
jela na Baikán léčiti svou bolest starosti o ne-
šťastné. Na pobřeží Epiru, v Santi Quarante, na-
proti korfskému průplavu, zřídila malou vesnici ze
stanů a bud, do níž přijala množství vesničanttz
okoli. Živi je na své útraty a zaměstnává je prací.
Ženy tkají a vyšívají, muží staví domky. Ve velkém
stanu je umistěno 68 malých dětí, které učí řecká
učitelka. Isadora Duncanová chce nešťastné po-
vznésti nejen hmotně, ale i morálně, neboť prý
skoro všichni utrpěli stračnou válkou také du
ševně. Umělkyně prý žije se svými chráněnciv
úzkém přátelském styku a má pro každého vlídné
slovo.
= Jehličnaté stromy a obilí vyvozují elektři-
nu. Dle výsledků bádání profesora Lemströmav
Helsingforsu, vyvozuje jehličí smrků, borovic, jedlí
a příbuzných stromů elektřinu; stromy jehličnaté
jsou stále obklopeny elektrickým mrakem a v je-
jich blízkosti je nahromaděn ozon. Totéž prý možno
říci o obilných osinách. Lemström se domnívá, že
vyvozají elektřinu proto, že ji rostlina potřebuje
ke svému vývoji.
Duncanová
Baikán
Lemströmav
Balkán
Epirus
Santi Quarante
34
article
Jaroslav Horáček.
Horáček