1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 17. března 1913.
Praha
4
article
Na ranníavečerní listy
předplácí sei
V Praze v administracli
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojl donáškoui
a mésie.
na čtvrt leta : . . . 7 K es
ve filiálkách-
ca měsio . . . . . 2 K 80
Foštou:
na městn.
na čtvrt ieta : . . . 9 K 0n
s dvojí zásílkou
na měsíe.
na čtvrt leta
Praha
5
title
Válka na Balkáně.
Balkán
6
article
Prudký útok na Skadar. — Část
města hoří.
Prudký útok na Skadar. — Část
města hoří.
R. Z Cetyně, 16. března. Od soboty trvá
prudká palba všech obléhacích děl na Skader
a jeho opevnění. — Část města hoří. Dělo-
střelecký pluk, zvlášť vydatný srbským dělo-
střelectvem, je připraven k všeobecnému
útoku, od něhož určitě čeká se pád Skadru.
Král Mikuláš je na bojíšti přítomen.
„Norddeutsche Allg. Ztg.“ o situaci.
(Požadavky balkánského svazu a mocnosti
— Černá Hora i kdyby dobyla Skadru, ne-
dostane ho. — Rumunsko-bulharský spor.)
Z Berlína, 15. března. (K. k.) „Nord-
deutsche Al1g. Ztg.“ píše ve své tý-
denní hlídce: Požadavky balkánského svazu
jsou částečně velice dalekosáhlé
zasahují vedle toho ve více než v jed-
nom bodu do otázek, jež jsou s po-
jeny s evropskými zájmy a nemohou
býtí tudíž řešeny bez spolučínnosti Evropy.
Jmenujeme na př. rozhodnutí o bu-
doucnosti Skadru a Egejských
ostrovů, jakož i požadavek váleč-
né náhrady. Za těchto okolností dlužno
návrhy spojenců podrobiti zevrubnému
přezkoumání mocnostmi. Tím uklá-
dá se bohužel nová zkouška trpěli-
vosti všeobečnému přání po míru. Trváme
na naději, že obtížná práce evropského spro-
středkování může býti šťastně provedena přes
překážky, stojící dosud v cestě.
Od dobytí Janiny jeví Černá
Hora nejvyšší úsilí, aby dostala
do své moci Skader. Dlužno litovati.
že v těchto bojích obětuje se ži-
vot mnoha udatných vojínů, aniž
z toho vznikne Černé Hoře nějaká výhoda.
Dle jednomyslné vůle Evropy má býti Skader.
ať jest jeho osud v této válce jakýkoliv, spo-
jen s příšti Albanií. Doufejme, že moudrost
krále Nikoly ušetří jeho národu nové těžké
oběti, jež dle stavu věcí musí zůsta-
ti marnými..
Mikuláš
Skadar
Rumunsko
Berlín
Nord
Evropa
Albánie
Norddeutsche Allgie
7
article
Pokud jde o vyjednávání vel-
vyslanců v Petrohradě stran ře-
šení rumunsko-bulharského spo-
ru, vyslovuje „Nordd. Allg. Ztg.“ očekávání
že velvyslanci v Petrohradě za-
hájí a provedou svou práci v témž
smiřlivem duchu jako velvyslan-
ci v Londýně.
O projevech min. předs. Asquitha v dolní
sněmovně ve příčině snah mocností o rozře-
šení východní krise podotýká zmíněný časo-
pis: Položil-li Asquith při 4om
zvláštní důraz na konstatováni.
že jednomyslná spolučinnost Ně-
mecka a velké Britanie při projedná-
vání poslední východní krise vzbu-
dila vzájemnou důvěru mezi obě-
ma těmito velikými národy, rád
se u nás k tomuto prohlášení při-
pojuje me.
Asquith
Petrohrad
Londýn
velký Británie
dolní sněmovna
8
article
Z bulharského sobrání.
Ze Sofíje, 15. března. (K. k.) Sobrání jed-
nalo o včerejším prohlášení předsedy mini-
sterstva Gešova. Vůdci oposičních stran
schvalovali povšechně Gešovovo prohlášení.
Odsuzovali však rozhorlenými slovy jednání
Srbů a Řeků, kteří sledují dobyvačnou poli-
tiku na úkor Bulharska. Zavírání bulharských
škol, znesvěcování kostelů i klášterů, usta-
vičné zasahování do náboženských záležitostí
konečně krvavé události v několika místech
svědčí o systému nepřátelském bulharskému
národu, který dokazuje, že počáteční cíl bal-
kánského svazu a války, který spočíval v
uskutečnění národní jednoty, ustoupil teritori-
álním ambicím. Vzhledem k jednání spojenců
musí vláda rázně hájiti zájmy národa. Různí
řečníci odsuzovali politiku vlády v bulharsko-
rumunském sporu a prohlásili, že požadavky
Rumunska mají přímo ráz vyděračství. Poku
jde o mírové jednání, nezatajovali jednotliv
řečníci, že by dali přednost vyjednávání pří-
mému, nepronesli však v té věci další kritiky
Přes přednesené námitky prohlásili vůdcové
oposice, že poskytnou vládě nejúplnější pod-
poru k hájení národních zájmů před nepříte-
lem i soutěžícími ambicemi.
Ze Solije, 17. března. (K. k.) Ve včerejší schůz
sobrání poukázal vůdce liberálů Radosla-
vov na nezbytnost aspoň podle možnosti oznámit
uzavřené smlouvy, aby se veřejné mínění dověděl
o závazcích, jež byly uloženy národu.
Posl. Strašimirov, vůdce zemědělského
svazu, prohlásil, že Řekové a Srbové nesmějí se o-
pájeti ideálem Velkosrbska a Velkořecka, jehož
hranice by sahaly až k ústi Dunaje, neboť by se
trpce zklamali. Solun je přístavem pro celou Make-
donii i pro Sofiji a nesmí připadnouti Řecku.
Gešovův
Srba
Řek
Pok
Solij
Posl
Strašimirov
Bulharsko
Rumunsko
Dunaj
Řecko
kánský svaz
vůdce zemědělský svaz
Soluna
9
article
Vůdce demokratů Malinov pojednal o pro-
středkování ve vyjednávání o mír a pravil: Vyčká-
me klidně rozhodnutí velmocí, poněvadž mají nyní
příležitost dokázati, že je v Evropě spravedlnest
a civilisace, za které bojujeme.
Vůdce Stambulovců Genaděv vyslovil úža
nad tím, že Rumuni, nemohouce zapomenouti na
Bessarabii, která přece nebyla čistě rumunskou
provincií, umiňují si, aby Bulhaři oželili území, kte-
rá jim chtějí odniti za tak trapných okolností. Kon-
flikt přiostřil se ve skutečnosti pouze vzrůstem
chuti jistých rumunských státníků po průtazích.
způsobených v mírovém jednání mladotureckým
státním převratem. Záležitost žádané úpravy hra-
nic stala se nyní vnitropolitickou otázkou Rumun-
ska. Řečník nesouhlasí s důvody vlády pro zata-
jení smluv, poněvadž Srbsko jejich obsah oznámilo
Novakovičovi. Zdá se mu, že vláda pro zachování
dobrého poměru se spojenci učinila pěíliš mnoho
ústupků a doporučuje více pevnosti a ráznosti.
Žádný Řek v Thrakii nemůže si stěžovati, že se
nesmí nazývati Řekem. Spojenci nečiní totéž
Bulhary v krajích jimi obsazených.
Vůdce mladoliberálů Tončev vyčetl vládě.
že řešeni východní btázky-nedušla až ke konci.
Lituje jednání řeckého tisku a vyslovuje přání, aby
sliby vládní odpovídaly skulečnostl.
Po řečnících oposice ujal se slova ministr fi-
nánci Thcodorov a prohlásil jménem vlády, že
jakákoliv kritika je předčasnou, poněvadž válka
dosud není skončena a vzniklé spory nejsou urov-
nány. Politiku vlády bude nutno posuzovati podle
výsledků. Vláda apeluje na oposici, aby jí neodpi-
rala podpory, pokud stojí proti Bulharsku nepřá-
telé nebo soupeři. Jednomyslnost sobrání umožn
zemi uskutečniti žádoucí úspěchy.
Rumun
Bulhar
Novakovič
Řek
Tončev
Evropa
Bulharsko
Kon
10
article
jest, aby zachránila bulharskou vlast pře
amputací a aby zachovala otčinu chrabrých
vojínů, kteří v boji proti nepříteli prolili svou
ušlechtilou krev. Národ může důvěřovati ve
spravedlnost velmocí, které zajisté nyní ne-
zničí to, co zřídilo Rusko a Evropa před 35
Jak se proslýchá, bude protest obyvatel-
stva zmíněných okresů odevzdán zástupcůn
velmocí.
Předseda sobrání dr. Danev odjede v úte
rý do Petrohradu.
doktor
Danev
Rusko
Evropa
Petrohrad
12
article
Hnutí proti Mladoturkům.
Z Cařihradu, 15. března. Skupina důstoj-
niků odevzdala velvezírovi pamětní spis
v němž se poukazuje na to, že mlado-
turecký státní převrat a změn
vlády nic neprospěly, že naopak měly
v zápětí znovuzahájení bojů, čímž Portě maji
býti uloženy ještě horší podmínky miru
v němž se velvezir naposledy vyzývá, aby od-
stoupil a aby zůstavil osud země všestranně
důvěryhodné vládě.
Včera byla nalezena ve Skutari (Malá
Asie) proklamace, čelicí proti výboru.
Z Caříhradu, 16. března. (K. k.) Jak se
proslýchá, jest pamětní spis, zaslaný velvezi-
rovi, podepsán 3000 düstojníků. Dle pověsti
jest prý mezi členy této důstojnické skupiny
též plukovník Ali Riza, Albánec, jenž byl n
londýnské mírové kouferenci vojensko-techni-
ckým poradcem tureckých zmocněnců.
Z Cařihradu, 16. března. (K. k.) Lutí
Sevket, tajemník prince Sabaha Eddina, by
včera večer zatčen v domě, kde se skrýval
od domovní prohlídky u prince.
Z bulharského bojiště.
Ze Sofije, 16. března (K. k.) Dne 12. t. m.
udeřily dva bulharské obhlédací sbory, které
byly vyslány směrem ke Alkalanu, bodáky
na nepřítele a dobyly reduty, ležící východně
od Alkalanu. Nepřítel podporován silnými od-
díly pokusil se dobýti roduty zpět, byl však
protiútokem zahnán na útěk, při čemž necha
na bojišti na 300 mrtvých a raněných. Turc
zajatí v této bitce vypravují, že důstojníci
vojsko vzdali se vší naděje na úspěch. Jsou
však nuceni bojovati. Téhož dne pokusil se
nepřítel postoupiti před pravým bulharským
křídlem ke Kadiköji, byl však protiútokem
bulharského vojska odražen a stíhán až ke
vsi Elbasanu. Od toho dne zanechal nepřítel
všech pokusů o výboje. Turecké vojs ko
před Drinopoli houíně desertuje-
Oddíly 50 až 60 vojáků s poddůstojníky denně
přícházejí ke svírací čáře, aby se vzdaly.
Gallipoli je naprostý klid.
Riza
Albánec
Lutí Sevket
Sabah
Cařihrad
Elbasan
13
article
Další řecká vítězství.
Z Athén, 16. března. (Agence d'Athénes.
Tisková kancelář sděluje: Řecké vojsk
obsadilo včera Premeti. Turecké
vojsko ustoupilo patrně do Beratu. Turecké
vojsko v Delvinakách opustilo město, jato
zděšením.
Z Athén, 16. března. (Agence d'Athénes.
Tisková kancelář sděluje: Telegram korunního
prince oznamuje, že osmá divise s jedním plu-
kem jízdy postoupila z Delvinak až na místo
kde se silnice dělí do Devinomu a Argyro-
kastra. Zadní voj nepřítele byl napaden u Ari-
nisty a zahnán na útěk. Zajaty byly dva ne-
přátelské prapory s 1500 mužů a 30 důsto-
bylo by lehčím a mělo by v zápětí nejen bez-
prostřední dobytí města, před kterým tvrze
leží, nýbrž znemožnilo by i další hájení Bizan.
poněvadž by Bizany byly odloučeny od své
základny a poněvadž tato tvrz následkem
polohy všech svých baterií k jihu a východu
na severní straně velmi slabě byla chráněna
Nezbytnou podmínkou pro úspěch bylo však
aby levé křídlo překvapilo Turky útokem.
K tomu cíli bylo přes obtíže v terénu pravé
křídlo sesíleno těžkým dělostřelectvem. Dále
dostala mecovská brigáda, která manévrovala
na krajním pravém křídle, rozkaz táhnouti do
Driskosu.
Athénes
Turek
Atény
Berat
Ari
14
article
Současně postoupila třetí divise ke Korici.
kdežto pátá divise postoupila do Furky. Toto sou-
středění vojska na severu, ktoré úplně zmařilo
eventuelní ústup turecké posádky, vzbudilo také
zdání, že útok nebude proveden do příchodu voj-
ska, t. j. do 10. března. Útok na Santi Quaranta,
o němž kolovala pověst, že byla při něm vyloděna
celá divise, měl za následek uzavření vojska v Del-
vinu a odeslání části posádky z Janiny. Dík všem
těmto opatřením a hlavně velkým zásobám střeliva
a množství soumarů v Emin Aga, podařilo se od
2. do 4. t. m. soustřediti na krajním levém křídle
23 prapory a 6 horských baterií, aniž Turci něco
pozorovali. Tyto sbory, jimž velel generál Mošo-
pulos, byly rozděleny na tři kolony: dvě z nich
táhly průsmykem manoliasským, třetí obešla jiho-
západním směrem horu Olitsiku a soustředila se
dne 4. t. m. v Plesse. Zatím co byl prováděn
tento pohyb, nařídil korunní prine nepřetržitou pal-
bu veškerého dělostřelectva a pěchoty na pravém
křídle. Bombardování mělo za účel přiměti ne-
přitele, aby zaujal hitevní posici. Tohoto cíle bylo.
jak události dokázaly, dosaženo. 15.000 granátů
padlo do Bizan a způsobilo tam ohromné spousty.
Současně udeřila brigáda mecovská na Driskoe.
Dne 5. t. m. proveden byl všeobecný útok. Zatím
co pravé křídlo a střed zaměstnávaly nepřítele ne-
přetržitou palbou, obsadilo levé křídlo, které ma-
névrovalo se znamenitou přesnosti, jedním sborem
po náhlém útoku baterie na hoře Tsuce. Druhý
sbor dobyl po zoufalém boji tvrze St. Nikolns, třetí
tvrze Durut. Tímto způsobem bylo celé levé tu-
recké křídlo zahnáno do roviny janinské.
Furek
Santi Quarant
Moša
Nikolns
Emin
Turec
Pless
15
article
Ve 3. hod. odpoledne byla od Sadovisty až k
Sant Nikolas celá levá fronta nepřitele s dvaceti
děly v rukou Řeků, kteří postoupili do roviny.
Hnali nepřítele před sebou a přeřízli telefonní ve-
dení i všechno spojení mezi Janinou a Bizanami.
Pravé turecké křídlo, které zatím ztratilo Manio-
lasu, bylo úplně osamoceno. Velitel Vehid bej za-
chránil se jen stíží na člunu přes jezero do Janiny
Turecká armáda byla tímto způsobem rozpoltěna
ve dví a situace obou částí byla stejně zoufalá, ne-
boť jedna část byla obklíčena, druhá zmateně pr-
chala, pronásledována jsouc v patách evzony, kteří
ve středu večer rozbili svůj tábor 500 metrů o
Janiny. Nezbytná kapitulace provedena byla k rá-
nu, když střelba Řeků po celou noc vydatně trvala.
Z Athén, 16. března. (K. k.) [„Agence
d'Athénes.“) Z Janiny se telegrafuje: Ke ko-
runnímu princi dostavila se včera deputace.
sestávající ze starosty a janinského muftiho
jakož i notábla Essada paše, která jmánem
mohamedánského obyvatelstva janinského
prosila korunního prince, aby za vjezdu ře-
ckého vojska poctil svou návštěvou Tedeum.
sloužené v hlavní mešitě janinské. Korunní
princ to slíbil a určil obřad na neděli.
Z Athén, 16. března. („Agence d'Athé
nes“.) Bývalý ministr zahraničních záležitost
Jiří Christaki Zographos byl jmenován politi-
ckým guvernérem v Janině.
Santa Nikolas
Řek
Athénes
Janin
Essad
Athé
Christaki Zographos
Atény
16
article
V drobném prodejte
ranní číslo o sobě . za sh
večerní
. . . za 4h
Vo fliálkách na venkovět
ranní čislo . . . . . . . 10
vočerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
sdministrace v Marianské ul., B
Tam nacházeji se táš
redakce, tiskárna a expedlee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracei
17
article
jenci žádali, nýbrž proto, že Řecko je nu-
ceno k této oběti ze zeměpisných
důvodů. Řecko bude trvati na tom, aby byly
dány vážné záruky svobodného vývoje národ-
ního a náboženského uvědomění tamějšího oby-
vatelstva. Tyto záruky budou ostatně dány
ne pouze ve prospěch Řeků, nýbrž ve pro-
spěch každé národnosti, ať bude kterémukoliv
cizímu státu přivtělena. Ministr skončil něko-
lika slovy o vzájemném poměru mezi, spojenci.
Z annekční otázky, pravil ministerský před-
seda, musily nezbytně vzniknouti potíže, ne-
boť národnostní egoismus je vždycky veliký.
Každý národ, který se zúčastnil svaté války
za osvobození křesťanského Východu, je puzen
národním instinktem žádati co možná nejvíce
a domnívá se upřímně, že přispěl více než
ostatní ke společnému boji. Pravdou však je,
že všichni věnovali celou svou energii i vše-
chny fysické, materielní a mravní síly. Řečník
přes to doufá, že potíže budou překonány,
věří, že rozdělení dobytých území nebude pro-
vedeno místními vojenskými úřady, které po-
suzují věci z úzkoprsého vojenského stano-
viska, ani chauvinistickými živly, nýbrž zodpo-
vědnými vládami a že tyto budou míti dosti
vlastenectví, aby je provedly slušně a sprave-
dlivě, majíce na zřeteli budoucnost i cenu, ja-
kou pro balkánské národy má zachování
spolku, který vykazuje výsledky, jež jsouv
příkrém odporu s dřívějším antagonismem.
Mírové podmínky spojenců balkánských.
Z Caříhradu, 16. března. (K. k.) Listy
sdělují, že se včerejší ministerská rada zabý-
vala mírovými podmínkami balkánských spo-
jenců a dala zástupcům Turecka v cizině in-
strukce.
Řek
Řecko
Turecko
osvobozený křesťanský východ
18
article
Z Cařihradu, 16. března. (K. k.) Veškeren
turecký tisk píše s rozhořčením o mírových
podmínkách spojenců. Je zejména rozhorlen
pro požadavek kapitulací příslušníkům balkán-
ských států a pro požadavek zaručených pri-
vilejí pravoslavné církvi v celém Turecku.
Z Caříhradu, 16. března. (K. k.) Pojedná-
vaje o mírových podmínkách balkánských
spojenců praví „Tanin“, že by bylo lépe žá-
dati annexi celého Turecka. Ani kdyby ve-
škerá armáda u Čataldže byla zničena, po-
slední patrona vystřelena, a vydán poslední
centim, nikdy by Turecko nepřijalo takových
podmínek, které by Turky učinily horšími
otroků křesťanstva. Mírová kapitola musí býti
konečně skončena a jara se musí použíti k to-
mu, aby se bojovalo všemi národními silamí
až k smrti. „Sabah“ prohlašuje, že Turecko
potřebuje v Evropě dostatečně velkého úze-
mí, aby bylo chráněno proti každému zevnímu
nebezpečí a tím zajištěna byla bezpečnost Ca-
řihradu.
Francouzský parník „Freycinet“ propuštěn.
Z Paříže, 16. března. (K. k.) „Agen-e
Havas“ sděluje z Cařihradu: Spor ve příčině
parníku „Henri Freycinet“ byl urovnán. Vy-
šetřování, je-li na lodi válečný kontraband,
mělo negativní výsledek. Velvezír vyrozuměl
francouzské velvyslanctví o propuštění par-
níku.
Freycinet
Cařihrad
Turecko
Sabah
Evropa
Paříž
Agen
Ca
20
article
M. Z Kolína n. R., 16. března. (Zvl. teleg
zpráva „N. L.“) K historii článku „Kölnische
Ztg.“ „Kazimír“ oznamuje „Allgemeine Luth
Kirchenzeitung“, že článek ten inspi-
rován byl z německých vysokých
vojenských kruhů, které podobně jako
v Rakousku jsou v koniliktu s mírumilovnými
snahami diplomacie. Generální štáb německý
má prý v ruce důkazy, že Francie ode dvou
let horečně zbrojí a pomýšlí na odvetu. člá-
nek v tom smyslu uveřejněný v „Köln. Ztg.“
byl na diktován přímo generálním
šťábe m.
Kazimír
Köln
Kolín
Rakousko
Francie
Allgemeine Luth
Kirchenzeitung
Kölnische Ztg
21
article
Protest proti rumunským požadavkům.
Ze Sofije, 16. března. (K. k.) Ministerský
předseda Gešov a předseda sobrání dr. Da-
nev přijali dnes v zasedací síni sobrání de-
putaci okresů silistrijského, balči
ckého, kavarnského a dobrudž-
ského, sestávající ze 700 osob, které přišly
aby protestovaly proti eventuál-
nímu odstoupení bulharské půdy Ru-
munsku a aby naléhaly u vlády na to, a by
nedovolila, aby Rumunsko dosta-
lo v držení bulharské pohranični
území. Ministerský předseda Gešov a dr.
Danev ujistili deputaci, že vláda sdílí zne-
pokojení deputace, vzbuzené jednáním
sousedů na severu. Bude dále informo-
vati velmoci o neoprávněnost
rumunských nároků a učiní vše, seč
jítputac
doktor
Danev
Rumunsko
Gešov
23
article
Janina.
Janina.
Z Athén, 15. března. (K. k.) („Agene
d'Athénes.“) Ministr vojenství dostal prvni
zprávu o dobytí Janiny. Vylíčiv opevnění
Janiny, praví v ní korunní princ: Dükladná
úvaha o situaci vedla k závěrku, že dobyt
Bizan a tvrzí na pravém křídle bylo by sice
možným, ale bylo by spojeno s obrovskými
obětmi, kdežto ztečení tvrzí na levém křídle
Janin
Athénes
Atény
Bizan
24
article
Venizelos o poměru mezí spojencí.
Z Athén, 16. března. (Sněmovna.) [Agence
d'Athénes.) Jeden poslanec poukázal na me-
morandum řeckého obyvatelstva krajů výcho-
domakedonských a thráckých, obsazených
Bulhary, kterýžto pamětní spis předložen by
sněmovně a prohlásil, že obyvatelstvo těchto
krajů bylo by nuceno sáhnouti ke zbrani, kdy-
by kraje ty připadly Bulharům.
Ministerský předseda Venizelos ujal se
slova a rázně protestoval proti jednání ne-
zodpovědných lidí, kteří obyvatelstvo oněch
krajů štvou k odporu. Prohlásil již, že Řecko
vzdáváse Thracie, kde řecké obyvatel-
stvo je tak početným, ne že by tyto provincie
byly obsazeny spojenci, nebo že by to spo-
Venizelos
Athénes
Bulhar
Atény
Řecko
Thracie
25
article
Esad paša o kapitulací Janiny.
Z Caříhradu, 16. března. (K. k.) E sad
paša zaslal z Janiny ministru vojenství te-
legram, v němž praví, že vojsko se vzdalo,
když splnilo svoji povinnost až do krajnosti.
Janin
26
article
„Hamidije“.
Z Cařihradu, 16. března. (K. k.) „Tasvir-i-
Efkiar zaznamenává pověst, že křižák „Hami-
dije“ proplul Archipelem.
Srbští ranění.
Z Bělehradu, 16. března. (K. k.) Dle úřad-
ního výkazu jest nyní ve zdejších nemocnicích
1054 raněných a nemocných srbských vojínů.
Víz poslední zprávy.
Cařihrad
Bělehrad
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Divadlo v přírodě.
Ačkoli není Praha ještě takovým zná-
mým a vyhledávaným městem cizineckým.
jak zasluhují její nevyrovnatelné krásy a sta-
robylé památky, láká přece poslední dobou
mnohem více návštěvníků z ciziny, kteří na-
vrátivše se odtud, jsou pak doma nejlepším
korektivem zlehčující pověsti, šířené z pově-
domých stran a z důvodů na snadě jsoucích
o nehostinnosti naší slovanské metropolea
jejího obyvatelstva. Přibývá již cizinců, tou-
žících viděti Prahu, přibývá tím její slávyv
cizině — a ubývá předsudků, že cizinec, ne-
znající česky, není v Praze jist. Za posledních
několik let se tyto poměry úžasně změnily
v náš prospěch, a potěšitelná ta změna byla
loní skvěle korunována úspěchem všesokol-
ského sletu, kdy Praha zažila nejslavnější dni
svého života a kdy hostila tolik cizinců,
z blízka i z daleka, jako nikdy dosud.
Praha je jakoby stvořena, aby se stala ně-
čím podobným, jako na př. Mnichov, jenž je
v letních měsících takořka ústředím evrop-
ského ruchu cestovatelského, křižovatkou
všech velikých cest, z jihu k severu a naopak
vedoucích — zkrátka městem, pro něž není
tak zvané mrtvé saisony, a jež naopak máv
letních měsících svoji dobu nejrušnější a nej-
skvělejší. Blízkost Alp jest ovšem velikou
složkou tohoto proudu cizineckého Mnicho-
vem, ale nenamlouvejmež si, že složkou roz-
hodující: Mnichov je tím dnešním Mnichovem
z příčin jiných a to proto, že poskytuje cizinci
nejen množství uměleckých pokladů, nahro-
maděných ve sbírkách uměnímilovnou dyna-
stií královskou, nýbrž že mu poskytuje také
bohatý a vybraný program saisonní v diva-
dlech, výstavách a festivalech. Právě ta veliká
Praha
Mnichov
28
article
letní saisona divadelní láká dnes do Mnichova
množství cizinců, z nichž valná část by při-
šla, byť neměl Mnichov svých pinakoték.
svých museí — a svých pivovarů.
Mnichov se dovede zkrátka o svoje letní
hosty znamenitě postarati. Jak je tomu v
Praze? Celkem jistě líp, než bývalo, zvláště
vydaří-li se rok jako loni, ale přiznejme si.
že přece není všechno tak, jak by býti mělo.
a je-li Praha cizinci dost zanedbávána, je t
také trochu vinou naší nepodnikavosti a nejen
tím, že nás naši milí súsedé Němci v cizině
dlouho očerňovali a podnes, kdyby mohli.
očerňovali ještě. Děje se u nás dosud pramálo
pro náležité upoutání cízince, zavítavšího do
naší Prahy. Jsou sice komfortnější a hojnější
hotely než dříve, jest už množství elegant-
ních restaurací a kaváren, městská komuni-
kace je pohodlnější a rozsáhlejší — ale co se
děje v Praze jinak, aby byl zde cizinec za let-
ních měsíců náležitě zabaven?
Němec
Mnichov
Praha
29
article
To všechno, co svrchu napsáno, napsa
jsem dnes i s timto povzdechem přímo pod
dojmem příjemné zprávy, jež se právě vy-
skytla v pražských novinách, ohlašujíc, že
naše Národní divadlo rozšíří letos valnou mě-
rou svůj obvyklý program a že podnikne věc
v Praze nevídanou: divadlo v přírodě
Zemský výbor, svrchovaný pán Národního
divadla, dal právě povolení, aby pořádány
byly Národním divadlem veliké hry pod širým
nebem, jaké se s velikým zdarem pořádají za
posledních let leckde v cizině, a jevištěm je-
jich bude nejbližší pražské okolí, krajinná to
partie, již nám může záviděti kde které veliké
město světové: nedaleká šárka. Pěšky
sotva za hodinu, povozem pak a zvláště auto-
mobilem nebo vlakem takořka v několika mi-
nutách ocitne se návštěvník Prahy na pokraji
krajiny, jež má rázovitost, malebnost a roman-
tičnost horských partií, o niž však starousedlý
Pražan ví namnoze tak málo jen proto, žeje
Pražan
Praha
národní divadlo
30
article
— tuze blízko. Všude jinde jezdila by ovšem
do takového krajinářského ráje z hlavního
města spousta lokálních vlaků, elektrických
tramwayí, omnibusů a autobusů, vedly by do
něho nejpohodlnější silnice, restaurační pod-
niky by na jeho pokraji a v jeho středu závo-
dily o přízeň a pohodlí obecenstva, cestovní
příručky by jej doporučovaly cizinci tučnými
hvězdičkami. Toho všeho naše Praha dosud
postrádá a nebýti té náhody, naprosté náhody.
že podél ní jede buštěhradská dráha a že má
na jejím pomezí dvě malé stanice, Liboc a Ve-
leslavín, byla by naše Šárka podnes zakleta
jenom do spleti polních cest a neúpravných
silnic, po nichž projde sice hlouček výletníků
ale jaktěživ žádný cizinec.
Nuže, tato zakletá princezna bude, zdá
se, záhy vysvobozena ze své odloučenosti
Neboť veliké divadelní hry pod širým nebem.
jež na jednom úbočí Šárky chystá Národní di-
vadlo, podmiňují důkladné zlepšení komuni
kace do Šárky — a jakmile toto zlepšení na-
stane, bude do Šárky ještě blíže než dosud
pověstná únorová pouť u svatého Matěje, již
prý se letos za krásné neděle účastnilo po ce-
stách necestách na šedesát tisíc návštěvníků.
nebude už takovou mimosaisonní zvláštností
jako dosud, neboť divadelní představení v Šárce
přilákají do ní každé krásné neděle v jarním
a letním období příval návštěvníků — a jak-
mile to se stane, dojde najisto i k uskutečněn
toho, po čem jsme si svrchu posteskli.
Šárek
svatý Matěj
Praha
Liboc
Šárka
31
article
Divadlo v přírodě! Obyčejný „obecen-
stvák“, jak se v divadelním žargonu říká di-
vadelním návštěvníkům, stěží si dovedl-do ne-
dávna představiti divadelní představení jinak
než uprostřed zdí a v umělém osvětlení večer-
ním (leda že si někdy v letě zašel do arény).
tváří v tvář malovaným, konvenčním dekora-
cím, jež mu měly přírodu jen nalhávati.A
přece divadlo, tato tak předůležitá a neod-
myslitelná složka moderního života, vzniklo
pod širým nebem a v staré Helladě, pod jejt
temněmodrou oblohou, nebylo hráno jen ma-
lému počtu diváků, nýbrž tisícům a tisícům,
kteří nepotřebovali kulis a scenických triků.
aby se mohli unášeti mohutností dramatického
dění a básnickým vylíčením lidských osudů.
Také středověk měl svoje divadla pod širým
nebem, na městských prostranstvích, a teprve
pozdější rennissance zaklela divadelní poži-
tek do krytých místností, do parádních diva-
delních sálů, do přísvitu umělého osvětlení
Není zde místa, abychom psali historii všech
proměn, jimiž divadlo prošlo až do dneškaa
stačí dodati, že naše doba počíná opět divadlo
osvobozovati ze zajetí divadelních budov
hledati mu aspoň ve chvílích výjimečných
scenerii nejmohutnější a nejkrásnější — vol-
nou přírodu.
Hellas
32
article
Řeklo-li se svrchu, že divadlo v přírodě
bude Praze něco nevídaného, dlužno ten vý-
rok přece jen omeziti. Je tomu sotva tři čtvrti
roku, viděli jsme v Praze divadlo tohoto
druhu, třeba že to pravé divadlo nebylo: byl
to Marathon lonského sletu všesokolského
Nebylo to sice divadelní představení, ale
přece velikolepá podívaná rázu divadelního.
kde místo jeviště zaujímala nepřehledná aréna
s dvanácti sty hrajících lidí a kde se na ně
dívalo 120.000 diváků, největší to snad číslice
divadelního obecenstva, jíž kdy bylo dosaže-
no. Vzpomeňme si na mohutný dojem této hi-
storické sceny, hrané bez kulis a bez mluve-
ného slova, jen mocí barev, pohybu a hromad-
ného gesta, vzpomeňme si nad to, kterak sto-
tisícové obecenstvo s tímto dějem srůstalo
voláním samo do něho činně zásahovalo —
a máme už i v Praze trochu zkušenosti, čím
takové divadlo pod širým nebem býti dovede.
Praha
Praga divadlo
33
article
Divadlo v Šárce bude arci něčím poně-
kud jiným. Především svým programem: bude
to skutečné divadelní představení. Jeviště
bude bez opony, ale tak rozlehlé, jako žádné
obvyklé jeviště světa; kulis a dekorací ne-
bude, ale nádherné pozadí krajinářské uzavře
děj na jevišti v rámec nejvýstižnější — a obe-
censtvo, třeba že nebude stotisícové, možno
páčiti přece jenom na 10.000—15.000 diváků,
a toto množství bude samo o sobě velikou
složkou divadelního dojmu, vznětlivou reso-
nanční deskou, jakou byli antické tragedii ti-
sícové hellenského lidu, připutovavšího ze
všech končin vlasti k výročním slavnostem.
34
article
A jaký bude repertoire tohoto nevída-
ného divadla? Název „Prodané nevěsty“, na-
šeho nejmilejšího díla národního, byl ovšem
okamžitě vysloven, jakmile se o divadlev
Šárce zmínka stala. Také o hrách historických
bylo hned promluveno. Ale zvláštnost podni-
ku vyžaduje i zvláštnost repertoiru: zde kyne
našim autorům krásná příležitost, aby se po-
kusili o nový druh divadelních skladeb, a ruš-
né děje domácí historie poskytnou jim bohda
hojně látky, jakmile se podnik vžije, a po re-
pertoiru bude poptávka. Prozatím sice, jak
se zdá, jde také Národnímu divadlu o pokus
jediné saisony a pro tu stačí výběr toho, co
už napsáno — myšlenka je však tak mnoho-
slibná, že sotva zanikne pouhým pokusem a
jedinou saisonou. Lonské slavnosti a jejich
Marathon byly takořka obtěžkací zkouškou
pro naše obecenstvo, ale také poučením, že
tuto myšlenku bylo by hříšno nechati ladem
a nevyužíti jí do všech možností.
Vítáme tudíž počin Národního divadla,
vítáme jej proto, co jsme pověděli na počátku
této stati: Praha musí se v letních měsících
přičiňovati vším možným způsobem, aby ci-
zím hostem poskytovala nových a nových za-
jímavostí, a jakmile se jednou pražské di-
vadlo v přírodě vžije, bude to atrakce, za niž
všichni budeme Národnímu dívadlu povděční.
zmínka
Praha
národní divadlo
35
title
Jaromír Pavlík.
Pavlík