ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4e96a8f0-8f13-11dd-9494-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 97, person 47, org 8, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v úterý 15. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 192.
4 article
Ma ranní avečerní listy předpláel set V Praze v administraci na měsic. na čvrt. . . . 6 K —k a dvojí donáškou na měsic. . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K na měsle e filiálkách: 2K8o Požtou. na měsie. . . . . . S na devrt jeta : . . . S K ao s dvojí zásilkou měsle na čtvrt ieta . . . . 1I K d0 V Praze, 15. července, S Bulhary je to podivné: se všech stra hrnou se na ně nepřátelé, Srbsko zatlačilo je daleko za spornou čáru, Řecko využitkovává do krajnosti svého výhodného položení a ro chvíle zapudí Bulharsko od Egejského moře Turecko dává také povel čataldžským voj- skům táhnouti na západ, a není docela jisto. zda Turci nezatouží po Odrinu, zbaveném nyn všech obhajců, na severu bez překážek na- stupuje na bulharské území Rumunsko a chce si diktovati podmínky míru až v Sofiji. Prot tomuto všestrannému obklíčení Bulharsko ne- dovede vykázatí ani jednoho úspěchu, leda včerejší řadní telegramy o „s kvělém ústupu“ generála Ivanova, který prý s hrst- kou vojáků zadržuje postup nepřítele. Bul- harské válečné zprávy už nejenom že ne- vzbuzují důvěry, ale přímo překvapují svou nejapností. Kdyby opravdu generál Ivanov měl jen 3 brigády, dohromady o 20.000 mu- žích, a kdyby opravdu v týdenním bojí u Ov- čího pole Bulhaři měli jen jednu brigáchuu, bylo by dlužno se ptáti, co je to za vrchní vedení které nechá 12 divisí nečinně zahálet a utrpi při tom rozhodující porážky od Srbů i Rekůr Podivně se chovají v Sofiji. Je s Bulhary zle, nepochybně zle, ale tu třeba aspoň v po- slední chvili něco dělat, aby napravili svou neprozřetelnou vypínavou politiku, třeba pře- ce jednat o mír a nečekat, až si jednotliví sousedé po kouscích rozeberou staré 1 nové
Bulhar Turek Ivanov Srba Ma Praha Srbsko Řecko Bulharsko Turecko Rumunsko
5 article
Bulharsko. či myslí bulharská vláda, že snad na ko- nec se do balkánských věcí zamíchají velmoci a že snad Bulharsku pomohou? Trojdohoda sotva v tom směru půjde vstřic přáním bul- harským. Trojspolek zase je vázán ohledy na trojdohodu. Německo prohlašuje, že jeho sna- ha se vyčerpává lokalisováním balkánského požáru. Rakousko-Uhersku tato hasičská poli- tika německého spojence není snad docela po chuti, ale samo nemůže nic dělat, protože bylo by přece šíleným nesmyslem pokračovati v dosavadní „bluffové“ politice, vyhazovat nová sta mililonů a po případě si jeste do- opravdy poštvati proti sobě Rusko, které ted se chystá k „mobilisaci na zkoušku“. Kam nás naši Berchtoldové se svou maďarsko- rakouskou politikou dovedli, to vídět z úzko- stí „N. F. P.“, která by měla ráda »spoř integritu Rakousko-Uherska od Ruska zaru- čenu, V „D. Volksbl.“ jakýsi rakouský diplomat síce ještě se pokouší zachránit kembinaci rakousko-bulharskou, ale nabízí Bulharsku pomoc Rakouska proti Srbsku jen pod tou podmínkou, že by Bulharsko každou naději na obnovení balkánského spolku zmařilo. ro- tom prý by rakousko-uherská politika se po- stavila proti teritoriálnímu rozšíření Srbska na účet bulharského dobytého území. Vřele bychom si přáli již míru na Balká- nu i ve vlastních zájmech. Naše rozviklané poměry hospodářské i politické toho vyžadují. Potřebovali jsme toho, aby se o naší zahra- niční politce mohlo soudit tak, jak soudí ru- ský diplomat v dnešním „Zeitu“, že „Berch- teld“ finančně ruinoval monarchii, zničil starý osvědčený poměr k Rumunsku, nedovedl udě- lat přátelského souseda ze Srbska a probudi nejostřejší nedůvěru Ruska.“
Berchtold Volksbl Bulharsko Německo Rakousko Uhersko Rusko Srbsko Rumunsko
6 article Válka mezi spojenei.
Válka mezi spojenei. Ruské prostředníctví. Z Paříže, 15. července. „Matinu“ sdělují,že bulharská vláda prohlásila v Petrohrádě, že Bul- haři jsou ochotní uzavřítí mír a přijati podmínky jeho, Ruskem navržené. Na základě odpovědi té bylo by možno mír hned uzavříti, předpokládajíc že Řecko na ně přistoupi.
Matin Paříž Rusko Řecko
7 article
Rumunsko bylo Ruskem o bulharské odpovědi zpraveno a vyrozumělo ruskou vládu, že chce ob- saditi jen území, které chce zabrati, t. j. území až po čáru Turtukaja—Balčik, že tedy rumunská armáda nepotáhne dále, poněvadž toho také není třeba. Potom vyrozumělo Rusko krále srbského. řeckého a černohorského, že Bulhaří přijmou jejich mírové podmínky, nebudou-li upřílišněny. Ruský návrh na rozdělení Makedonie. Z Berlína, 15. července. Z Petrohradus sděluje: Aby se docílilo sblížení mezí odpůrci. zaslala petrohradská vláda do Athén tento návrh: Rozdělení Makedonie provede se tím způsobem, že hranice mezi Bul- harskem s jedné strany a Řeckem a Srbskem se strany druhé tvořiti budou údolí vardarské až ke Gevgheli řeka Struma rovněž až ke Gevghe- li. Sjer připadne Řecku, avšak Druma a Ka- vala musí zůstati bulharskými. Ruský nátlak na Srbsko a Řecko. Z Berlína, 15. července. „Lokalanzeiger oznamuje z Petrohradu: Za předsednictví mi- nisterského předsedy Kokoveova konala se včera ministerská rada, ve které podal Sa- zonov zprávu o situaci na Balkáně. Car je velice rozmrzen tím, že Srbsko a Řecko otálejí s odpovědí na ruský sprostředkovací návsh. Při další zatvrzelosti odepře se těmto státům každá podpora, petrohradské banky neposkyt- nou jim více žádného úvěru a ku přání ruské vlády upustí se od vyslání Červeného kříže na balkánské bojiště.
Rumunsko Rusko Makedonie Berlín Petrohradus Atény Řecko Srbsko Petrohrad Balkán Kokoveov
8 article
Zostřené požadavky Řecka. Z Bělehradu, 14. července. (K. k.) Dle in- formací zdejších diplomatických kruhů zostřilo ještě Řecko podmínky, za jakých by zastavilo operace proti Bulhar- sku, takže se uzavření příměří opě stalo pochybným. Z Athén, 15. července. („N. Fr. Pr.“) Cesta ministerského předsedy Venizela do hlav- ního stanu souvisí dle názoru zdejších politi- ckých kruhů s posledním návrhem Ruska na zastavení nepřátelství. Řekové ani Srbové ne- mohou odporovati přání Ruska, jemuž jsou za- vázány četnými díky, a zabývati se patrně budou návrhem na zastavení nepřátelství, při- stoupí-li Bulharsko na jejich podmínky. Prv- ní podminkou musí dle zdejšího náhledu býti neprodlené pode- psání předběžného míru na boji- šti, protože dle posledních zkušeností klid zbraní jen přispivá k dalšímu vedení války. dále úplné vyklizení Makedonie bulharským vojskem a přesné stanovení záruk, jež poskyt- ne Bulharsko v příčině Řeků v Bulharsku by- dlících. Zajistiti se tím má úplná námodní sa- mostatnost Řeků bulharských, ochrana škol a kostelů a jejich přímá odvislost na ekumeni- ckém patriarchátu, jakož i zproštění Řeků vo- jenské služby.
Bulhar Řek Srba Řecko Bělehrad Atény Francie Rusko Bulharsko Makedonie
9 article
Z Paříže, 15. července. „Matin“ ozna- muje: V příčině hranic bulharských, srbských a řeckých naléhalo Rusko, aby veden byly údolím Vardaru počínaje od mě- sta Gevgheli. Město Sjer nechť připadne Řecku. Bulharsko za to dostane Kavalu s po- břežím Egejského moře až po Enos. Srbsko s tímto rozdělením souhlasí, Řecko však žádá mnohem více, aby kromě Kavaly, Dedeagače a Dramy připadly jim ještě jiné makedonské kraje. Rusko a Francie snaží se horlivě při- měti Řecko ku povolnosti. Také srbský mini- sterský předseda vyjednával po té stránce Venizelem, který tou dobou mešká v hlavním stanu u krále Konstantina. Pašič a Venízelos sejdou se k vyjednávání. Z Bělchradu, 14. července. (K. k.) Pro- slýchá se zde, že se minísterští předsedové
Konstantinos Pašič Venízelos Paříž Rusko Sjer Řecko Bulharsko Srbsko Francie Bělchrad Matin Dedeagač a Drama
10 article
erní Pašiča Venizelossejdou v Niši nebo ve Skoplji, aby zahájili přímé vy jednáváni. Rakousko-Uhersko a balkánské zmatky. Z Frankfurtu n. M., 15. července. „Wies badener Ztg.“ uveřejňuje obsah rozmluvy své ho redaktora s německým princem, bratran- cem korunního prince rumunského, o věcech balkánských. Řečený princ, jenž prý je dů- kladným znalcem politických poměrů na Bal- káně, pronesl řadu stížností na Rakou- s ko-Uhersko, vytýkaje mu, že podněco- valo Bulhary k válce se Srbskem, že jim dě- lalo veliké naděje (na rozdělení Srbska mezi Bulharsko a Rakousko), sliby, jež Bulharům zatemnily pravý, vážný stav věcí a zároven že politikové rakouští celé západoevropské veřejné mínění naprosto klamali. Princ soudi že Bulharsko za několik let, až zase zmohutní novou válku podnikne, aby poměry na svů prospěch změnilo. Dále vykládal princ, že ne- snášelivost Maďarů a zejména stíhání pravo- slavné církve v Uhrách, zakročování policie a vojska proti přestupování na pravoslavnou víru rumunské a jihoslovanské obyvatelstvo do náručí Ruska vehnalo.
Bulhar Maďar Niš Rakousko Uhersko Frankfurt můj Wies Bala Srbsko Bulharsko Uhry Rusko koUhersko
11 article Anglický státní tajemník Grey o stavu věc balkánských.
Anglický státní tajemník Grey o stavu věc balkánských. Z Londýna, 15. července. (K. k.) Ke konci věe- rejší schůze dolní sněmovny pravil státní tajemník sir Edvard Grey, odpovídaje na podnět jednoho radikálního člena, aby Velká Britanie intervenovala v nové balkánské válce: Úvaha rázu války a vášních, jimiž jest provázena, uka- zuje zřejmě, že pouhá slova mimobalkánských vel- mocí nemohou míti vlív na situaci. Řečník táže se, mohl-li by sněmovnu požádati o úvěr, jehož y se použilo ke skoncování balkánské války I kdyby byl tento úvěr povolen, co by se dalo učiniti ve válce mezi Srbskem a Bulharskem? Již zeměpisná poloha válčících zemí nese sebou, že ovropský koncert nemůže tam zakročiti jako celek, nýbrž musil by dáti Jediné části mandát k exsku- tivě. Evropský koncert velmi se stará o skonco- vání války. Jest mu však neobyčejně těžko mír vynutiti násilným opatřením. Co se může státi shodou velmoci pro mír, zajisté se stane. Situace nyní jest takováto: Bulharsko obrátilo se na Ru- sko, aby dosáhlo zastavení války. Řecko a Srbsko jsou ochotny svoliti k zastavení, ale s podmínkami, které musí Bulharsko přijmouti, dříve než zastavi nepřátelství. Pokud jde o turecký postup, byl Grey ujištěn, že je úmyslem Turecka obzaditi jen území za čárou Enos-Midia. Pokud Turecko setrváv tomto úmyslu, není ani proti němu třeba výjimeč- ného opatření. Hranice budou stanoveny meziná- rodní komisí. Zatím jest ovšem přirozeno, že Bul- haři na jedné a Turci ma druhé straně jsou na stráži, Řečník důvěřuje, že Terecko setrvá ve svém
Grey Terecko Grey Londýn Velká Británie Srbsko Bulharsko Řecko Turecko Turec dolní sněmovna sir Edvard Grey
12 article
úmyslu. Kdyby šlo za tuto pohraniční čáru, roz- množily by se nynější potiže. Jinou záležitosti životního významu jest, aby velmoci ustavičně zů- staly ve vzájemném styku a žádná z nich nepod- nikla krok, který by mezi nimi mohl zaviniti ob- tíže. O tento cíl usilují velmoci od vypuknutí vál- ky a budou se oň zasazovati i nadále. Pokud jde o Albánsko, dospěly k rozhodnutí. Toto rozhodnutí přispěje k zachování souladu mezi nimi. Má ovšem podstatný význam, aby nic, co se stane v nynějš válce, nezvrátilo učiněná již rozhodnutí, jež jsou cennými aklivními položkami pro soulad mezí vel- mocemi. Grev skončil: Nejpříznivější vyklídkou, jakou mohu sněmovně poskytnouti, jest za prvét nynější válka jest tak vysllující a tak strašlivou ve své povaze, že nemůže dlouho trvati. Za druhé- již její intensita povede k jejímu skončení, a za třetí: lze doufali, že z ní nevzejdou žádné zápletky, které by některou velmoc připravily o styk s ostat- ními a uvedly v nebezpečí evropský koncert. První sturostí evropského konceriu jest, zachovati sebe sama a soulad mezí svými součástkami. Kdyby se to nepodařilo, bylo by to pro Evropu větším neštěstím než všechno, co se dosud stalo. L.ze se nadíti, že velmoci trvale zůstanou ve vzájemném styku, a že, jako dosud zdolaly všechny kompli- kace, zachováním tohoto vzájemného styku také přemohou komplikace, které by mohly povstati v budoucncsti. Sněmovna vyslechla řeč Greyovu s hlučným souhlasem a odročila se pak.
Grev Greyův Evropa
13 article
dání Boj u Zaječaru. Z Bělehradu, 14. července. (K. k.) (Z úřad- ního srbského pramene.) Dnes došlo jen k ma- lým šarvátkám u Zaječaru. Boj započal o půl- noci na hranicích a na čáře Rajkov-Savet s předními strážemi u Čuky. Z počátku bojo- valy jen přední stráže samy, později vš ak rozšířil se boj na celou frontu trval s krátkou přestávkou doi hodiny v noci, kdy byl zasáhnutím našeho dělostřelectva náhle zakončen. Jinak skor nikde se vůbec nebojovalo Rozvrat v bulharské armádě. Z Frankfurtu nad Mohanem, 15. července „Franklurter Ztgu.“ oznamuje se ze Žene- vy: Přibylý sem uprchlý bulharský důstojník vypravuje o příčinách, jež ho přiměly k útě- ku, takto: „Opustil jsem bojiště, abych ušel hrozbám a nadávkám svých vlastních vojáků. Byl jsem ustavičně v nebezpečí. že budu od svých vlastnícho lid zavražděn, kterýžto osud jiže stih několik mých soudruhů. Vojác bulharští nenávidí tuto válku anebo konají aspoň služby v n s nechutí; chtějí násilnostmi a výbušnostm donutit vládu, aby bojům konec již učinila Vojsko žádá, aby bylo nepřátel- ství zastaveno a vojáci aby se mohl odebrati domů ke svým rodinám a polím. Cen- sura potlačuje arci všechny zprávy o nespo- kojenosti a výtržnostech vojska na bojišti, takž neví Evropa nic o všem, co se v bulhar- ském táboře děje...“ Dopisovatel soudí dle těchto a jiných zpráv, že se ocitlo Bul- harsko v nebezpečí revoluce. Solije ve stavu obležení a v úplné nezna- losti situace na bojišti. Z Vídně, 15. července. „Südslawische Korr. oznamuje oklikami ze Sofije, že od 25, června odloučeno jest hlavní město bulharské od veške- rého poštovního spojení s cízinou a že od toho dne nebyla ze Sofije odeslána žádná zpráva, aby ne- byla censurována. Nad Solijí byl vyhlášen nejpřís- nější stav obležení. Město jest úplně uzavřeno.
Čuk Ztg Korr Zaječar Bělehrad Frankfurt nad Mohan Evropa Vídeň
14 article
Obyvatelstvo nemá žádných vědomostí o tom, co se stalo na bojišti kromě toho, co se dovědělo z úřadních zpráv, vydávaných ministerstvem války poněvadž vojácí nesmějí depisovati svým příbar- ným. Aní žádní ranění nebyli přivezení do Solije aby se zabránílo zprávám ústníma. Dne 9. t. m nebylo v Sofiji žádné vědomosti o tom, v jaké tisni se nalezá Bulharsko, poněvadž vládní noviny trvaly na tom, že události pro Bulharsko stojí vel- mi dobře. Podařilo-li se vládě neslýchaným útiskem zpsavpdajství zachovati v Sofiji pokoj, tož s druhé strany přicházejí pověsli o hnntí lidu na venkově kde kromě toho řádí hlad. Z bojiště docházejí špatné zprávy. Zjistilo se, že v jednotlivých sborech udály se případy neposlušnosti mužstva, které se vzbouřilo pratí důstojníkům. Ve vojenských kruzích jest vešké rozhořčení proti kabinetu dra. Daneva. Tento způsebem přímo neslýchaným zasahoval do čínnosti generálního štábu a rušil udělené rozkazy. které vypracoval generál Savov. Proto udály se mezi drem. Danevem a Savovem ostré výjevy. Sa- vov odebral se v největším rozechvění do krá- lovského paláce, avšak král Ferdinand ho nepřijal Savov zaslal mu potom list s prohlašením, že zod- povědnost za události na bojišti dále neponese. Ta- ké mezi chéfem generálního štábu Pičevem e Sa- vovem došlo na ostré rozpory. Jest důvodná oba- va, že až skutečný stav věcí v Bulharsku vejde v všeobecnou známost, nezůstane to bez účinků. V - řejnost jest podrážděna a žádá od vlády vysvě- tlení. Bulharské loďstvo v Sevastopolí. Z Petrohradu, 14. července. (K. k.) P. t. a. oznamuje ze Sevastopole: Proč sem přijelo bulharské loďstvo, není známo. Otázka od- zbrojení je nerozřešena.
Aní Savov Danev Ferdinand Bulharsko Petrohrad Sevastopol Pičev e sa
15 article
V drobném prodejii ranni čislo o sobě za s večerní . . . . . . . za d b Ve Hlislkách na venkově. ranpí čislo . . . . . . . vočerní. . . . . . . . 5b lnaeráts plati se hotově napře. Předplaceni a inserty příjlnaa administrace v Marianské ul.,a Tam nacházeji se téš redakce, tlskárnk a expedlee „Národních Listů“ Rukopisy se nevracej
16 article
Řecká zpráva o obsazení kavalského přístavu a dobytí Eleutherie. Ze Scluna, 14. července. (Ag. d'Athenes.) Obsazení kavalského přístavu, který byl há- jen 2000 Bulhary, stalo se lstí admirála Kun- duriotise, který dal na východním pobřeží pěti prázdnými dopravními loděmi provésti na oko vyloďování vojska. Bulhaři tím postra- šeni nechali na místě 5000 pušek 4 obléhací děla a uprchli pod zá- štitou noci, vzavše s sebou 4 polní děla- odvlékli také biskupa a 30 řeckých notáblů. Admírál Kunduriotis vylodil pak námořní od- dil, který byl obyvatelstvem přijat s velkým jásotem. Dva torpédoborci bombar- dovali Eleutherii, vyhodili do po- větří skladiště střeliva a umlčeli bulharské dělostřelectvo. Nepří- tel vydal toto místo. Také z Pravišty odvlekli s sebou Bulhaří kněze a řecké no- tábly. Vzájemné obžaloby. Ze Sofíje, 14. července. (K. k.) Oficiosn „Mir“ sděluje, že deset tisíc makedonských uprchlíků utíká do Bulharska. Bývalí spojen i Bulharska vypalují a vylidňují Makedonii. Rány a nelidskosti, jež utrpěly tisíce uprchlíků od Srbů a Řeků, budou věčnou hanbou pro tyto dva křesťanské národy. Ze Soluna, 14. července. [Ag. d'A thenes.) Ve Sjeru napočteno bylo dosud více než 5 lidí, kteří byli usmrceni bodáky, a jest obava, že pod troskami bude nalezeno více zuhelna- tělých mrtvol. Také městský vodovod byl Bul- hary zničen. Musulmani sjerští chovají se vzorně a bojují po boku křesťanů. Řekové po- nechali mešitu v Jeni Bechaní, která byla
Bulhar Srba Řek Scluna Sofíje Mira Bulharsko Makedonie Soluna Aga . d ' Athene
17 article
Bulhary přeměněna v kostel, zase musulma- nům. Představený israelitské obce sjerské za- slal velkorabinovi solunskému telegram, ve kterém sděluje, že 117 židovských domů, sy- nagoga a škola byly pobořeny a trh úplně vy- drancován. 20.000 lidí jest prý bez pří- střeší. Pomoc jest naléhavě nutna. Nyní jest pořádek obnovena řecké úřa- dy poskytují účinnou podporu. Na konec žádá velkorabína, aby řeckým úřadům vyslovil dík. V provincii slouženy byly četné bohoslužby na díkůvzdání a oslavu vítězství řeckých zbraní Na několika lidových schůzích profestovalo obyvatelstvo bez rozdílu ragya náboženského vyznání co nejrozhodněji proti ukrutnostem, spáchaným Bulhary, a apelovalo na soucit velmocí i celého civilisovaného svě- ta, aby je chránily před bulharským panstvím. Proslýchá se, že řečtí notáblové v Dramě byl povražděni. Barakli, Džumaja a vsi kolem Ni- grity byly vypleněny. n o Postup rumunského vojskn Z Bukurešti, 14. července. (Rum. tel. ag.) Úřadně se sděluje: Rumunská jízda obsadila dne 13. t. m. v 11 hod. dopol. Dobrič a Balčik na Černém moři, nesetkavší se s odporem. Ve stejný den obsadil v 6 hodin ráno silný oddí pěchoty, jízdy a dělostřelectva, který přenoco- val ve Veireni, Turtukaj u. Celé území me- zi starými hranicemi a čarou Turtukaja-Do- brič-Balčik jest nyní v rukou rumunského voj- ska, které nemělo žádných ztrát. Ze Sofije, 13. července. (K. k.) (Došlo opožděně.) Rumunská jízda vtrhla do Silistrie. Dobriče, Balčiku a okolních vsí. ponb Turecký postup a bulharský ústup. Ze Sofije, 14. července. (Bul. tel. ag.) Dl úmluvy mezi tureckou a bulharskou vládou započalo včera vyklízení území za po- hraniční čarou Enos-Midia Bulha- ry a obsazováni jeho tureckým vojskem. Z Cařihradu, 14. července. (K. k.) T url ci obsadilí Radostov u Čorlu. Bul- haři ustupují.
Bulhar Drama Džumaja Bukurešť Rumo Dobrič Balčik Černý moře Silistrie Sofijá Cařihrad Radostov Midium Bulh
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Česká společnost v Píšťanech. Letošní rok jeví dle dosud došlých zpráv obecný pokles návštěvy v našich lázeňských mi- slech. Tohoto zjevu, dokazujícího, jak hluboce s všestranně zasahuje hospodářská krise do našeho života, zůstávaji celkově ušetřeny Píšťany. Ač leží v rozkošném Pováží, ač jejich lázeňský park svými obrovskými topoly, vrbami, olšemi a lipo- vými alejemi a 2 km dlouhou pobřežní cestou vyhlídkou na horský kraj slovenský, která vy- rovná se nejůchvatnějším sceneriím krajinným, stejně s timto parkem i všecko dnešní zařízení lázeňské, dobudované leprve posledního podzim nádherným milienovým palácovým hotelem „Ther- mia a nákladnou lázeňskou budovou nového bah- niště „lrma“, rovná se dnes svou velkolepostí jistě všem lázním světovým, přece píšťanští lázeňšt hostě nesjíždějí se sem jako do tak četných lázní v prvé řadě za účelem osvěžení, ale vesměs za účelem skutečného léčení chorob dnavých a reu- matických. V tom zpočívá přičina, proč právě Pí- šťany zůstaly ušetřeny citelného letošního poklesu návštěvy. Naprostým omylem však by bylo do- mýšleli se, že lázeňští hostě, kteří celou dobu svého pobytu zaujati jsou v důsledeích uvedené okolnosti v prvé řadě koupelemi, zapářkami atd.
Píšťany Thera km
19 article
odříkají se na několik neděl svého lěčení společen- ského života. Staří pání a vážné šedivé dámy, již časně z rána vyhlížejí přísně z „pěšáckých dvou- kolek“, stejně jako mladší reumatikové, odbyvše si dopolední kuru, při poledním koncertu umlou- vají vycházky a zábavy na odpoledne a večer.O zábavu postaráno je dosti. Týdenní taneční vínky a tomboly, jizda loďkamí po Váhu, tennisové hři- ště, střelnice, divadlo, kinema a tolik je také krás- ných horských partif v okoli, telik sřícenin s roman- tickými zkazkami a tolik míat, jež vyvolávají zvláště v české duši celé růžence historických reminis- cencí. Je to půda, na níž odehrálo se tolik z Ji- ráskova „Bratrstva“; vidite všady stopy oné slav- né historie, kdy Čechové vládli posledně touto „horní zemí“ uherskou. A stopy ty se hlásí neod- bytně na každém kroku. V Myjavě na příklad do- sud naleznete jméno Chujavů alias Slimáčků . . .A českých hostí je zvláště letos v celkovém počtu část velmi značná. K stoupající návštěvě jich asi přispivá též okolnost, že mezi slovenským lidem píšťanským citi se opravdu jako doma. V lázních. v restauraci, na ulici, smluvíte se s každým česky.
Čecho Váh Myjava
20 article
Je to snad jedině místo na uherské Slovači, kde maďarští žandáři neřítí se v patách každého Če- cha. A sama správa lázeňská vychází přáním tužbám všech lázeňských hostí pokud možno vstříc tedy i tužbám Čechů, jak dokazuje český oddí knihovny, české listy v čekárně atd. Snad tedy přece vyhoví i žádosti, podané českými hosty letos již dvakráte, za umístění nápisů v někřerém ze slo- vanských jazyků na lázeňských budovách. Areiť — pokud splnění žádosti nezabrání — uherský „stát- ní“ zájem. Hned v červnu kromě podání těchto dvou žádostí ozvala se česká společnost uspořádá- ním večírku v hotelu Herzogově, z něhož zasláno bylo na společnou národní sbírku jako přebytek z režie 90 K. Večírek tento nezůstane zajisté jedi- ným, naopak dojde s vrcholicí sezonou četných ná- sledníků, jež budou čestně representovati českou
Čecho Herzogův Slovač
21 article
lázeňskou společnost, jak toho její číselná počet- nost i společenské složení vyžaduje. Arciť český společenský život v Pišťanech rozvijel by se ještě daleko utěšeněji, kdyby všichni příchozí Čechové vyhledávali styků s českou společností. Staré stře- disko české společnosti ve ville Antalově, v níž ordinuje také známý odborník dr. Vratislav Ku- čera, který je v Píšťanech nejen českým lázen lékařem, ale také, jak od leť mu říkají, „českým konsulem“, ozývá se od počátku do konce se- zony češtinou — ale kolik set jiných Čechů krčí se po cizích hotelích a ordinačních síních ma- darských lěkařů s obavou, vydechnout česky?T odvažují se česky promluviti teprve až když v Cake Central slyší téměř ode všech stolů hlaholiti če- štinu, slovenčinu nebo polštinu, a když se jich číš- ník ptá po druhé: „Bílou nebo černou bude libo?“ Vystoupili jste v Košířích na poslední stanic dvanáctky a dali jste se v levo do Jinonické ulice. Krásný, málo známý koutek Velké Prahy, plný ze- leně-šedých skal a pěkných moderních vilek, které jsou cílem vaší cesty. Vlastně jen jedna z nich víla Božínka. Několikrát se vaše cko rozhlédne po zelených stráních a pitoreskních štítech vil a v tom už v něm zasvitne: našlo, co hledalo. Plakát in- diánské výstavky A. V. Friče. Terasovitbu zahrád- kou, plnou letních vůní, vystoupíte na verandu vilya už jste ovanuti zvláštním cizokrajným vzduchem.
Čecho Antalův doktor Vratislav Krásná A V Frič Pišťany Košíře Cake Central Velká Praha
22 article
Jakoby předměty, které jsou rozestaveny všady, kam se podíváte, byly přinesly z krajů své dálné domoviny jakési zvláštní fluidum, které nyní vy- zařují a které vás vábí, abyste se rovněž pustili kamsi za moře, do života jiného, plného vzrušení. ať již z nebezpečí nebo přírodních krás. Za chvíi vstoupí sám majitel těch cizokrajných pokladů. které s nadšením a láskou sbíral v jihoamerických vesnicích, získávaje za hrst skleněných korálků neb přadeno anglických nití luky a šípy nebo části ia- diánských okras. Skoro příliš štíhlé jeho tělo po- vídá o útrapách, které zakusilo ve službách vědy“ na dálném západě, mezi bahny a lianami pralesů. mezi rudochy, jejichž náklonnost si musíl získávat Jde s vámi od předmětu ku předmětu, bere je s lá- skou do ruky, ukazuje, vysvětluje a vám otevírá se nový svět. Jate překvapeni obdivuhodným smyslem ) A. V. Frič byl vyslán do jižní Ameriky ke studiu dosud málo známých kmenů indiánských ru- skou skademií věd. pro barvy, který projevují hlavně ženy indiánské při sestavování barevných korálků na různých o- zdobách, při tkaní pásů z nití evropského původu i při obratném uspořádání pérových ozdob. Zde je nejlépe viděti, jak působí na vkus bezprostřední styk s přírodou, v níž není nevkusu. Zadíváte se na některý korálkový pás, jakousí šněrovačku in- diánské krasavice a mimoděk vám kmitne hlavou myšlenka, že je to snad děláno dle návrhu umělce z „Artělu“, tak rozkošně umělecky jsou tu sesta- veny barvy. A musíte chtěj nechtěj obdivovati ne- jen vkus, ale i důmysl lidu, považovaného dle na- šeho názoru za nekulfurní. Sbírky ethnografické, které nyní možno u Friče viděti, pocházejí hlavně od dvou indiánských kmenů od hranic Bolivie
A V Frič Frič jižní Amerika Bolívie
23 article
Paraguaye, od Čamakoků a kmene Tumraba, kteří původně za dávných dob byli vlastně jedním kme- nem, jenž se rozpadl na dvě části. Zastavíte se před figurinami indiánských čarodějníků a pohla- várů, ozdobených různobarevným peřím, šňúrami provrtaných zrnek cauny indické a skořápek zvlášt- ního druhu ořechu, chřestýčími ocásky, paznehty. drobnými škehlemi atd. Na prsou visí na provázku špalíček dřeva s dirkami. Chvíli přemýšlite, co by to mohlo býti a náhle se vám rozjasní: píšťala, kte- rou pohlavár svolává své věrné. Vyslovíte nahlat svou domněnku a váš průvodce ji potvrdí. U stropu atelieru spatříte několik sítí. To jsou indiánské po- stele, hamaky, které se zavěšují na stromy. Pře- kvapí vás technika provázkové práce, provedené čistě a dovedně z materiálu hrubého, z vláken listů divokého ananasu, splétaných na koleně v provázky. Teď skorem byste byli upadli přes maličké indián- ské dítě. Drží se větve v podobě vidlice, obrácené jedním koncem vzhůru. Pěkná Higurina, znázorňující nemotornost lidského mláděte. Tak prýl učí Indlánky své děti chodit. Nemohou si s nimi hráti, jejich do- mácnost je příliš zauime. Kojí dítě několik let, ale chodit se musí naučiti samo. Na několika fotogra- fiích vidíte u matčina prsu hocha jistě šestiletého. Díváte se a jste zaražení. Vidíte dobře nebo vás klame zrak? U jednoho prsu dítě a u druhého — psik. A průvodce vysvětluje. Tak si Jndiánky od- kojuji věrné hlídače, neboť v průvodu takového psa jsou pak bezpeční před zvěří i zlými lidmi. P s se od nich nehne a nedá jim ublížiti Na stěnách zahlédnele fotografie indlánských krásek a zajímalo by vás dověděti se něco o jejich
Jndiánka Paraguay
24 title
Mezi Indiány.
Indián
25 article
erotickém životě. Mladý Indián teprve tehdy může pomýšleti na ženu a na rodinu, když zabije jaguara neboť to je znamením, že dovede rodinu uchrániti od nebezpečí a zajistiti ji hmotně. Ale neuchází se o ženu. První krok při volbě je přenechán divkám. Ta, jíž se kandidát ženitby líbí, pošle mu mísu kukuřičné kaše na znamení, že umí vésti domác- nost a že by se chtěla starati o jeho blaho. Při- jímá-li mladý muž nabídku dívčinu, sní kaši, jinak pokrm vrátí. Také se někdy stává, že muž zatonži po náruči ženině dříve, než zabil jaguara. Tu oby- čejně se ujímá mladíka některá vdova. Leč tako- véto štěstí netrvá dlouho. Život po boku staré ženy muže netěší a proto se přičiní, aby se brzy mohl oženiti s mladou. Ale s tím jeho stará milenka není srozuměna. Ziská několik starších žen, které chá- pou její bolest, a společně s nimi vytáhne proti své mladé sokyni, které rovněž pomáhají družky. Oba tábory útočí na sebe těžkými kyji a protože od- jakživa stáří podléhá mládí, zvítězí skupina mladá a tím je také rozhodnut osud muže. Opuštěná žena jde si požalovati moudrým obce. V dlouhém žalost- ném zpěvu (Indiání neznají pláče) svěří své zkla- mání soudcům a dovolává se jejich zastání. Vy- slechnou její zpěvy, pokyvují moudře hlavami když se utiší, nechají ji odejiti. Však si poradi sama. I zálety vyskytují se u Indiánů jako snad všude na světě.
Indián jaguar
26 article
Ve vedlejší síni, jejíž podlaha je pokryta ori- ginelním kobercem z kůže hroznýše, prohlédnete si luky s tetivami z pštrosích střev a těžké šípy, je- jichž hroty jsou z kamene, kosti, tvrdého dřeva, po- dobného kovu nebo kousků železa, přinesených Evropany. Na nádobách z tykví upoutají vaši po- zornost pěkné ornamenty a obrázkové písmo, kte- rým písaři kmene zapisují důležité události Je čas k návratu, příliš dlouho jste omeškávali svého průvodce. Nechce se vám z toho cizokraj- ného ovzduší a rádi přijímáte pozvání, abyste opět brzy přišli. Na cestu dostanete ještě cizozemskou papirosku a loučíte se s vilkou. — Pěkná vý- stavka odmění jistě každého, kdo nelituje trochu daleké cesty. A je skorem povinností každého, kdo jen trochu může, aby se šel podívati na Fričovu vý- stavku, zvláště ve středu a v neděli, kdy je příjem —sb— ve prospěch Pošumavské jednoty.
Evropan Fričův