1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v úterý 15. července 1913.
Praha
4
article
Ma ranní avečerní listy
předpláel set
V Praze v administraci
na měsic.
na čvrt. . . .
6 K —k
a dvojí donáškou
na měsic. . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K
na měsle e filiálkách:
2K8o
Požtou.
na měsie. . . . . . S
na devrt jeta : . . . S K ao
s dvojí zásilkou
měsle
na čtvrt ieta . . . . 1I K d0
V Praze, 15. července,
S Bulhary je to podivné: se všech stra
hrnou se na ně nepřátelé, Srbsko zatlačilo je
daleko za spornou čáru, Řecko využitkovává
do krajnosti svého výhodného položení a ro
chvíle zapudí Bulharsko od Egejského moře
Turecko dává také povel čataldžským voj-
skům táhnouti na západ, a není docela jisto.
zda Turci nezatouží po Odrinu, zbaveném nyn
všech obhajců, na severu bez překážek na-
stupuje na bulharské území Rumunsko a chce
si diktovati podmínky míru až v Sofiji. Prot
tomuto všestrannému obklíčení Bulharsko ne-
dovede vykázatí ani jednoho úspěchu, leda
včerejší řadní telegramy o „s kvělém
ústupu“ generála Ivanova, který prý s hrst-
kou vojáků zadržuje postup nepřítele. Bul-
harské válečné zprávy už nejenom že ne-
vzbuzují důvěry, ale přímo překvapují svou
nejapností. Kdyby opravdu generál Ivanov
měl jen 3 brigády, dohromady o 20.000 mu-
žích, a kdyby opravdu v týdenním bojí u Ov-
čího pole Bulhaři měli jen jednu brigáchuu, bylo
by dlužno se ptáti, co je to za vrchní vedení
které nechá 12 divisí nečinně zahálet a utrpi
při tom rozhodující porážky od Srbů i Rekůr
Podivně se chovají v Sofiji. Je s Bulhary
zle, nepochybně zle, ale tu třeba aspoň v po-
slední chvili něco dělat, aby napravili svou
neprozřetelnou vypínavou politiku, třeba pře-
ce jednat o mír a nečekat, až si jednotliví
sousedé po kouscích rozeberou staré 1 nové
Bulhar
Turek
Ivanov
Srba
Ma
Praha
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Turecko
Rumunsko
5
article
Bulharsko.
či myslí bulharská vláda, že snad na ko-
nec se do balkánských věcí zamíchají velmoci
a že snad Bulharsku pomohou? Trojdohoda
sotva v tom směru půjde vstřic přáním bul-
harským. Trojspolek zase je vázán ohledy na
trojdohodu. Německo prohlašuje, že jeho sna-
ha se vyčerpává lokalisováním balkánského
požáru. Rakousko-Uhersku tato hasičská poli-
tika německého spojence není snad docela
po chuti, ale samo nemůže nic dělat, protože
bylo by přece šíleným nesmyslem pokračovati
v dosavadní „bluffové“ politice, vyhazovat
nová sta mililonů a po případě si jeste do-
opravdy poštvati proti sobě Rusko, které ted
se chystá k „mobilisaci na zkoušku“. Kam
nás naši Berchtoldové se svou maďarsko-
rakouskou politikou dovedli, to vídět z úzko-
stí „N. F. P.“, která by měla ráda »spoř
integritu Rakousko-Uherska od Ruska zaru-
čenu,
V „D. Volksbl.“ jakýsi rakouský diplomat
síce ještě se pokouší zachránit kembinaci
rakousko-bulharskou, ale nabízí Bulharsku
pomoc Rakouska proti Srbsku jen pod tou
podmínkou, že by Bulharsko každou naději
na obnovení balkánského spolku zmařilo. ro-
tom prý by rakousko-uherská politika se po-
stavila proti teritoriálnímu rozšíření Srbska
na účet bulharského dobytého území.
Vřele bychom si přáli již míru na Balká-
nu i ve vlastních zájmech. Naše rozviklané
poměry hospodářské i politické toho vyžadují.
Potřebovali jsme toho, aby se o naší zahra-
niční politce mohlo soudit tak, jak soudí ru-
ský diplomat v dnešním „Zeitu“, že „Berch-
teld“ finančně ruinoval monarchii, zničil starý
osvědčený poměr k Rumunsku, nedovedl udě-
lat přátelského souseda ze Srbska a probudi
nejostřejší nedůvěru Ruska.“
Berchtold
Volksbl
Bulharsko
Německo
Rakousko
Uhersko
Rusko
Srbsko
Rumunsko
6
article
Válka mezi spojenei.
Válka mezi spojenei.
Ruské prostředníctví.
Z Paříže, 15. července. „Matinu“ sdělují,že
bulharská vláda prohlásila v Petrohrádě, že Bul-
haři jsou ochotní uzavřítí mír a přijati podmínky
jeho, Ruskem navržené. Na základě odpovědi té
bylo by možno mír hned uzavříti, předpokládajíc
že Řecko na ně přistoupi.
Matin
Paříž
Rusko
Řecko
7
article
Rumunsko bylo Ruskem o bulharské odpovědi
zpraveno a vyrozumělo ruskou vládu, že chce ob-
saditi jen území, které chce zabrati, t. j. území až
po čáru Turtukaja—Balčik, že tedy rumunská
armáda nepotáhne dále, poněvadž toho také není
třeba. Potom vyrozumělo Rusko krále srbského.
řeckého a černohorského, že Bulhaří přijmou jejich
mírové podmínky, nebudou-li upřílišněny.
Ruský návrh na rozdělení Makedonie.
Z Berlína, 15. července. Z Petrohradus
sděluje: Aby se docílilo sblížení mezí odpůrci.
zaslala petrohradská vláda do Athén tento
návrh: Rozdělení Makedonie provede
se tím způsobem, že hranice mezi Bul-
harskem s jedné strany a Řeckem
a Srbskem se strany druhé tvořiti budou
údolí vardarské až ke Gevgheli
řeka Struma rovněž až ke Gevghe-
li. Sjer připadne Řecku, avšak Druma a Ka-
vala musí zůstati bulharskými.
Ruský nátlak na Srbsko a Řecko.
Z Berlína, 15. července. „Lokalanzeiger
oznamuje z Petrohradu: Za předsednictví mi-
nisterského předsedy Kokoveova konala
se včera ministerská rada, ve které podal Sa-
zonov zprávu o situaci na Balkáně. Car je
velice rozmrzen tím, že Srbsko a Řecko otálejí
s odpovědí na ruský sprostředkovací návsh.
Při další zatvrzelosti odepře se těmto státům
každá podpora, petrohradské banky neposkyt-
nou jim více žádného úvěru a ku přání ruské
vlády upustí se od vyslání Červeného kříže
na balkánské bojiště.
Rumunsko
Rusko
Makedonie
Berlín
Petrohradus
Atény
Řecko
Srbsko
Petrohrad
Balkán
Kokoveov
8
article
Zostřené požadavky Řecka.
Z Bělehradu, 14. července. (K. k.) Dle in-
formací zdejších diplomatických kruhů zostřilo
ještě Řecko podmínky, za jakých by
zastavilo operace proti Bulhar-
sku, takže se uzavření příměří opě
stalo pochybným.
Z Athén, 15. července. („N. Fr. Pr.“) Cesta
ministerského předsedy Venizela do hlav-
ního stanu souvisí dle názoru zdejších politi-
ckých kruhů s posledním návrhem Ruska na
zastavení nepřátelství. Řekové ani Srbové ne-
mohou odporovati přání Ruska, jemuž jsou za-
vázány četnými díky, a zabývati se patrně
budou návrhem na zastavení nepřátelství, při-
stoupí-li Bulharsko na jejich podmínky. Prv-
ní podminkou musí dle zdejšího
náhledu býti neprodlené pode-
psání předběžného míru na boji-
šti, protože dle posledních zkušeností klid
zbraní jen přispivá k dalšímu vedení války.
dále úplné vyklizení Makedonie bulharským
vojskem a přesné stanovení záruk, jež poskyt-
ne Bulharsko v příčině Řeků v Bulharsku by-
dlících. Zajistiti se tím má úplná námodní sa-
mostatnost Řeků bulharských, ochrana škol
a kostelů a jejich přímá odvislost na ekumeni-
ckém patriarchátu, jakož i zproštění Řeků vo-
jenské služby.
Bulhar
Řek
Srba
Řecko
Bělehrad
Atény
Francie
Rusko
Bulharsko
Makedonie
9
article
Z Paříže, 15. července. „Matin“ ozna-
muje: V příčině hranic bulharských, srbských
a řeckých naléhalo Rusko, aby veden
byly údolím Vardaru počínaje od mě-
sta Gevgheli. Město Sjer nechť připadne
Řecku. Bulharsko za to dostane Kavalu s po-
břežím Egejského moře až po Enos. Srbsko
s tímto rozdělením souhlasí, Řecko však žádá
mnohem více, aby kromě Kavaly, Dedeagače
a Dramy připadly jim ještě jiné makedonské
kraje. Rusko a Francie snaží se horlivě při-
měti Řecko ku povolnosti. Také srbský mini-
sterský předseda vyjednával po té stránce
Venizelem, který tou dobou mešká v hlavním
stanu u krále Konstantina.
Pašič a Venízelos sejdou se k vyjednávání.
Z Bělchradu, 14. července. (K. k.) Pro-
slýchá se zde, že se minísterští předsedové
Konstantinos
Pašič
Venízelos
Paříž
Rusko
Sjer
Řecko
Bulharsko
Srbsko
Francie
Bělchrad
Matin
Dedeagač a Drama
10
article
erní
Pašiča Venizelossejdou v Niši nebo
ve Skoplji, aby zahájili přímé vy
jednáváni.
Rakousko-Uhersko a balkánské zmatky.
Z Frankfurtu n. M., 15. července. „Wies
badener Ztg.“ uveřejňuje obsah rozmluvy své
ho redaktora s německým princem, bratran-
cem korunního prince rumunského, o věcech
balkánských. Řečený princ, jenž prý je dů-
kladným znalcem politických poměrů na Bal-
káně, pronesl řadu stížností na Rakou-
s ko-Uhersko, vytýkaje mu, že podněco-
valo Bulhary k válce se Srbskem, že jim dě-
lalo veliké naděje (na rozdělení Srbska mezi
Bulharsko a Rakousko), sliby, jež Bulharům
zatemnily pravý, vážný stav věcí a zároven
že politikové rakouští celé západoevropské
veřejné mínění naprosto klamali. Princ soudi
že Bulharsko za několik let, až zase zmohutní
novou válku podnikne, aby poměry na svů
prospěch změnilo. Dále vykládal princ, že ne-
snášelivost Maďarů a zejména stíhání pravo-
slavné církve v Uhrách, zakročování policie
a vojska proti přestupování na pravoslavnou
víru rumunské a jihoslovanské obyvatelstvo
do náručí Ruska vehnalo.
Bulhar
Maďar
Niš
Rakousko
Uhersko
Frankfurt můj
Wies
Bala
Srbsko
Bulharsko
Uhry
Rusko
koUhersko
11
article
Anglický státní tajemník Grey o stavu věc
balkánských.
Anglický státní tajemník Grey o stavu věc
balkánských.
Z Londýna, 15. července. (K. k.) Ke konci věe-
rejší schůze dolní sněmovny pravil státní
tajemník sir Edvard Grey, odpovídaje na podnět
jednoho radikálního člena, aby Velká Britanie
intervenovala v nové balkánské válce: Úvaha
rázu války a vášních, jimiž jest provázena, uka-
zuje zřejmě, že pouhá slova mimobalkánských vel-
mocí nemohou míti vlív na situaci. Řečník táže
se, mohl-li by sněmovnu požádati o úvěr, jehož
y se použilo ke skoncování balkánské války
I kdyby byl tento úvěr povolen, co by se dalo
učiniti ve válce mezi Srbskem a Bulharskem? Již
zeměpisná poloha válčících zemí nese sebou, že
ovropský koncert nemůže tam zakročiti jako celek,
nýbrž musil by dáti Jediné části mandát k exsku-
tivě. Evropský koncert velmi se stará o skonco-
vání války. Jest mu však neobyčejně těžko mír
vynutiti násilným opatřením. Co se může státi
shodou velmoci pro mír, zajisté se stane. Situace
nyní jest takováto: Bulharsko obrátilo se na Ru-
sko, aby dosáhlo zastavení války. Řecko a Srbsko
jsou ochotny svoliti k zastavení, ale s podmínkami,
které musí Bulharsko přijmouti, dříve než zastavi
nepřátelství. Pokud jde o turecký postup, byl Grey
ujištěn, že je úmyslem Turecka obzaditi jen území
za čárou Enos-Midia. Pokud Turecko setrváv
tomto úmyslu, není ani proti němu třeba výjimeč-
ného opatření. Hranice budou stanoveny meziná-
rodní komisí. Zatím jest ovšem přirozeno, že Bul-
haři na jedné a Turci ma druhé straně jsou na
stráži, Řečník důvěřuje, že Terecko setrvá ve svém
Grey
Terecko
Grey
Londýn
Velká Británie
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Turecko
Turec
dolní sněmovna
sir Edvard Grey
12
article
úmyslu. Kdyby šlo za tuto pohraniční čáru, roz-
množily by se nynější potiže. Jinou záležitosti
životního významu jest, aby velmoci ustavičně zů-
staly ve vzájemném styku a žádná z nich nepod-
nikla krok, který by mezi nimi mohl zaviniti ob-
tíže. O tento cíl usilují velmoci od vypuknutí vál-
ky a budou se oň zasazovati i nadále. Pokud jde
o Albánsko, dospěly k rozhodnutí. Toto rozhodnutí
přispěje k zachování souladu mezi nimi. Má ovšem
podstatný význam, aby nic, co se stane v nynějš
válce, nezvrátilo učiněná již rozhodnutí, jež jsou
cennými aklivními položkami pro soulad mezí vel-
mocemi. Grev skončil: Nejpříznivější vyklídkou,
jakou mohu sněmovně poskytnouti, jest za prvét
nynější válka jest tak vysllující a tak strašlivou
ve své povaze, že nemůže dlouho trvati. Za druhé-
již její intensita povede k jejímu skončení, a za
třetí: lze doufali, že z ní nevzejdou žádné zápletky,
které by některou velmoc připravily o styk s ostat-
ními a uvedly v nebezpečí evropský koncert.
První sturostí evropského konceriu jest, zachovati
sebe sama a soulad mezí svými součástkami. Kdyby
se to nepodařilo, bylo by to pro Evropu větším
neštěstím než všechno, co se dosud stalo. L.ze se
nadíti, že velmoci trvale zůstanou ve vzájemném
styku, a že, jako dosud zdolaly všechny kompli-
kace, zachováním tohoto vzájemného styku také
přemohou komplikace, které by mohly povstati
v budoucncsti.
Sněmovna vyslechla řeč Greyovu s hlučným
souhlasem a odročila se pak.
Grev
Greyův
Evropa
13
article
dání
Boj u Zaječaru.
Z Bělehradu, 14. července. (K. k.) (Z úřad-
ního srbského pramene.) Dnes došlo jen k ma-
lým šarvátkám u Zaječaru. Boj započal o půl-
noci na hranicích a na čáře Rajkov-Savet
s předními strážemi u Čuky. Z počátku bojo-
valy jen přední stráže samy, později vš ak
rozšířil se boj na celou frontu
trval s krátkou přestávkou doi
hodiny v noci, kdy byl zasáhnutím našeho
dělostřelectva náhle zakončen. Jinak skor
nikde se vůbec nebojovalo
Rozvrat v bulharské armádě.
Z Frankfurtu nad Mohanem, 15. července
„Franklurter Ztgu.“ oznamuje se ze Žene-
vy: Přibylý sem uprchlý bulharský důstojník
vypravuje o příčinách, jež ho přiměly k útě-
ku, takto: „Opustil jsem bojiště, abych ušel
hrozbám a nadávkám svých vlastních vojáků.
Byl jsem ustavičně v nebezpečí.
že budu od svých vlastnícho lid
zavražděn, kterýžto osud jiže stih
několik mých soudruhů. Vojác
bulharští nenávidí tuto válku
anebo konají aspoň služby v n
s nechutí; chtějí násilnostmi a výbušnostm
donutit vládu, aby bojům konec již učinila
Vojsko žádá, aby bylo nepřátel-
ství zastaveno a vojáci aby se mohl
odebrati domů ke svým rodinám a polím. Cen-
sura potlačuje arci všechny zprávy o nespo-
kojenosti a výtržnostech vojska na bojišti,
takž neví Evropa nic o všem, co se v bulhar-
ském táboře děje...“ Dopisovatel soudí dle
těchto a jiných zpráv, že se ocitlo Bul-
harsko v nebezpečí revoluce.
Solije ve stavu obležení a v úplné nezna-
losti situace na bojišti.
Z Vídně, 15. července. „Südslawische Korr.
oznamuje oklikami ze Sofije, že od 25, června
odloučeno jest hlavní město bulharské od veške-
rého poštovního spojení s cízinou a že od toho dne
nebyla ze Sofije odeslána žádná zpráva, aby ne-
byla censurována. Nad Solijí byl vyhlášen nejpřís-
nější stav obležení. Město jest úplně uzavřeno.
Čuk
Ztg
Korr
Zaječar
Bělehrad
Frankfurt nad Mohan
Evropa
Vídeň
14
article
Obyvatelstvo nemá žádných vědomostí o tom, co
se stalo na bojišti kromě toho, co se dovědělo z
úřadních zpráv, vydávaných ministerstvem války
poněvadž vojácí nesmějí depisovati svým příbar-
ným. Aní žádní ranění nebyli přivezení do Solije
aby se zabránílo zprávám ústníma. Dne 9. t. m
nebylo v Sofiji žádné vědomosti o tom, v jaké
tisni se nalezá Bulharsko, poněvadž vládní noviny
trvaly na tom, že události pro Bulharsko stojí vel-
mi dobře. Podařilo-li se vládě neslýchaným útiskem
zpsavpdajství zachovati v Sofiji pokoj, tož s druhé
strany přicházejí pověsli o hnntí lidu na venkově
kde kromě toho řádí hlad. Z bojiště docházejí
špatné zprávy. Zjistilo se, že v jednotlivých sborech
udály se případy neposlušnosti mužstva, které se
vzbouřilo pratí důstojníkům. Ve vojenských kruzích
jest vešké rozhořčení proti kabinetu dra. Daneva.
Tento způsebem přímo neslýchaným zasahoval do
čínnosti generálního štábu a rušil udělené rozkazy.
které vypracoval generál Savov. Proto udály se
mezi drem. Danevem a Savovem ostré výjevy. Sa-
vov odebral se v největším rozechvění do krá-
lovského paláce, avšak král Ferdinand ho nepřijal
Savov zaslal mu potom list s prohlašením, že zod-
povědnost za události na bojišti dále neponese. Ta-
ké mezi chéfem generálního štábu Pičevem e Sa-
vovem došlo na ostré rozpory. Jest důvodná oba-
va, že až skutečný stav věcí v Bulharsku vejde v
všeobecnou známost, nezůstane to bez účinků. V -
řejnost jest podrážděna a žádá od vlády vysvě-
tlení.
Bulharské loďstvo v Sevastopolí.
Z Petrohradu, 14. července. (K. k.) P. t. a.
oznamuje ze Sevastopole: Proč sem přijelo
bulharské loďstvo, není známo. Otázka od-
zbrojení je nerozřešena.
Aní
Savov
Danev
Ferdinand
Bulharsko
Petrohrad
Sevastopol
Pičev e sa
15
article
V drobném prodejii
ranni čislo o sobě
za s
večerní . . . . . . . za d b
Ve Hlislkách na venkově.
ranpí čislo . . . . . . .
vočerní. . . . . . . . 5b
lnaeráts
plati se hotově napře.
Předplaceni a inserty příjlnaa
administrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se téš
redakce, tlskárnk a expedlee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracej
16
article
Řecká zpráva o obsazení kavalského přístavu
a dobytí Eleutherie.
Ze Scluna, 14. července. (Ag. d'Athenes.)
Obsazení kavalského přístavu, který byl há-
jen 2000 Bulhary, stalo se lstí admirála Kun-
duriotise, který dal na východním pobřeží pěti
prázdnými dopravními loděmi provésti na oko
vyloďování vojska. Bulhaři tím postra-
šeni nechali na místě 5000 pušek
4 obléhací děla a uprchli pod zá-
štitou noci, vzavše s sebou 4 polní děla-
odvlékli také biskupa a 30 řeckých notáblů.
Admírál Kunduriotis vylodil pak námořní od-
dil, který byl obyvatelstvem přijat s velkým
jásotem. Dva torpédoborci bombar-
dovali Eleutherii, vyhodili do po-
větří skladiště střeliva a umlčeli
bulharské dělostřelectvo. Nepří-
tel vydal toto místo. Také z Pravišty
odvlekli s sebou Bulhaří kněze a řecké no-
tábly.
Vzájemné obžaloby.
Ze Sofíje, 14. července. (K. k.) Oficiosn
„Mir“ sděluje, že deset tisíc makedonských
uprchlíků utíká do Bulharska. Bývalí spojen i
Bulharska vypalují a vylidňují Makedonii.
Rány a nelidskosti, jež utrpěly tisíce uprchlíků
od Srbů a Řeků, budou věčnou hanbou pro
tyto dva křesťanské národy.
Ze Soluna, 14. července. [Ag. d'A thenes.)
Ve Sjeru napočteno bylo dosud více než 5
lidí, kteří byli usmrceni bodáky, a jest obava,
že pod troskami bude nalezeno více zuhelna-
tělých mrtvol. Také městský vodovod byl Bul-
hary zničen. Musulmani sjerští chovají se
vzorně a bojují po boku křesťanů. Řekové po-
nechali mešitu v Jeni Bechaní, která byla
Bulhar
Srba
Řek
Scluna
Sofíje
Mira
Bulharsko
Makedonie
Soluna
Aga . d ' Athene
17
article
Bulhary přeměněna v kostel, zase musulma-
nům. Představený israelitské obce sjerské za-
slal velkorabinovi solunskému telegram, ve
kterém sděluje, že 117 židovských domů, sy-
nagoga a škola byly pobořeny a trh úplně vy-
drancován. 20.000 lidí jest prý bez pří-
střeší. Pomoc jest naléhavě nutna. Nyní
jest pořádek obnovena řecké úřa-
dy poskytují účinnou podporu. Na
konec žádá velkorabína, aby řeckým úřadům
vyslovil dík. V provincii slouženy byly četné
bohoslužby na díkůvzdání a oslavu vítězství
řeckých zbraní Na několika lidových schůzích
profestovalo obyvatelstvo bez rozdílu ragya
náboženského vyznání co nejrozhodněji proti
ukrutnostem, spáchaným Bulhary, a apelovalo
na soucit velmocí i celého civilisovaného svě-
ta, aby je chránily před bulharským panstvím.
Proslýchá se, že řečtí notáblové v Dramě byl
povražděni. Barakli, Džumaja a vsi kolem Ni-
grity byly vypleněny.
n o
Postup rumunského vojskn
Z Bukurešti, 14. července. (Rum. tel. ag.)
Úřadně se sděluje: Rumunská jízda obsadila
dne 13. t. m. v 11 hod. dopol. Dobrič a Balčik
na Černém moři, nesetkavší se s odporem. Ve
stejný den obsadil v 6 hodin ráno silný oddí
pěchoty, jízdy a dělostřelectva, který přenoco-
val ve Veireni, Turtukaj u. Celé území me-
zi starými hranicemi a čarou Turtukaja-Do-
brič-Balčik jest nyní v rukou rumunského voj-
ska, které nemělo žádných ztrát.
Ze Sofije, 13. července. (K. k.) (Došlo
opožděně.) Rumunská jízda vtrhla do Silistrie.
Dobriče, Balčiku a okolních vsí.
ponb
Turecký postup a bulharský ústup.
Ze Sofije, 14. července. (Bul. tel. ag.) Dl
úmluvy mezi tureckou a bulharskou vládou
započalo včera vyklízení území za po-
hraniční čarou Enos-Midia Bulha-
ry a obsazováni jeho tureckým
vojskem.
Z Cařihradu, 14. července. (K. k.) T url ci
obsadilí Radostov u Čorlu. Bul-
haři ustupují.
Bulhar
Drama
Džumaja
Bukurešť
Rumo
Dobrič
Balčik
Černý moře
Silistrie
Sofijá
Cařihrad
Radostov
Midium Bulh
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Česká společnost v Píšťanech.
Letošní rok jeví dle dosud došlých zpráv
obecný pokles návštěvy v našich lázeňských mi-
slech. Tohoto zjevu, dokazujícího, jak hluboce s
všestranně zasahuje hospodářská krise do našeho
života, zůstávaji celkově ušetřeny Píšťany. Ač
leží v rozkošném Pováží, ač jejich lázeňský park
svými obrovskými topoly, vrbami, olšemi a lipo-
vými alejemi a 2 km dlouhou pobřežní cestou
vyhlídkou na horský kraj slovenský, která vy-
rovná se nejůchvatnějším sceneriím krajinným,
stejně s timto parkem i všecko dnešní zařízení
lázeňské, dobudované leprve posledního podzim
nádherným milienovým palácovým hotelem „Ther-
mia a nákladnou lázeňskou budovou nového bah-
niště „lrma“, rovná se dnes svou velkolepostí jistě
všem lázním světovým, přece píšťanští lázeňšt
hostě nesjíždějí se sem jako do tak četných lázní
v prvé řadě za účelem osvěžení, ale vesměs za
účelem skutečného léčení chorob dnavých a reu-
matických. V tom zpočívá přičina, proč právě Pí-
šťany zůstaly ušetřeny citelného letošního poklesu
návštěvy. Naprostým omylem však by bylo do-
mýšleli se, že lázeňští hostě, kteří celou dobu
svého pobytu zaujati jsou v důsledeích uvedené
okolnosti v prvé řadě koupelemi, zapářkami atd.
Píšťany
Thera
km
19
article
odříkají se na několik neděl svého lěčení společen-
ského života. Staří pání a vážné šedivé dámy, již
časně z rána vyhlížejí přísně z „pěšáckých dvou-
kolek“, stejně jako mladší reumatikové, odbyvše
si dopolední kuru, při poledním koncertu umlou-
vají vycházky a zábavy na odpoledne a večer.O
zábavu postaráno je dosti. Týdenní taneční vínky
a tomboly, jizda loďkamí po Váhu, tennisové hři-
ště, střelnice, divadlo, kinema a tolik je také krás-
ných horských partif v okoli, telik sřícenin s roman-
tickými zkazkami a tolik míat, jež vyvolávají zvláště
v české duši celé růžence historických reminis-
cencí. Je to půda, na níž odehrálo se tolik z Ji-
ráskova „Bratrstva“; vidite všady stopy oné slav-
né historie, kdy Čechové vládli posledně touto
„horní zemí“ uherskou. A stopy ty se hlásí neod-
bytně na každém kroku. V Myjavě na příklad do-
sud naleznete jméno Chujavů alias Slimáčků . . .A
českých hostí je zvláště letos v celkovém počtu
část velmi značná. K stoupající návštěvě jich asi
přispivá též okolnost, že mezi slovenským lidem
píšťanským citi se opravdu jako doma. V lázních.
v restauraci, na ulici, smluvíte se s každým česky.
Čecho
Váh
Myjava
20
article
Je to snad jedině místo na uherské Slovači, kde
maďarští žandáři neřítí se v patách každého Če-
cha. A sama správa lázeňská vychází přáním
tužbám všech lázeňských hostí pokud možno vstříc
tedy i tužbám Čechů, jak dokazuje český oddí
knihovny, české listy v čekárně atd. Snad tedy
přece vyhoví i žádosti, podané českými hosty letos
již dvakráte, za umístění nápisů v někřerém ze slo-
vanských jazyků na lázeňských budovách. Areiť —
pokud splnění žádosti nezabrání — uherský „stát-
ní“ zájem. Hned v červnu kromě podání těchto
dvou žádostí ozvala se česká společnost uspořádá-
ním večírku v hotelu Herzogově, z něhož zasláno
bylo na společnou národní sbírku jako přebytek
z režie 90 K. Večírek tento nezůstane zajisté jedi-
ným, naopak dojde s vrcholicí sezonou četných ná-
sledníků, jež budou čestně representovati českou
Čecho
Herzogův
Slovač
21
article
lázeňskou společnost, jak toho její číselná počet-
nost i společenské složení vyžaduje. Arciť český
společenský život v Pišťanech rozvijel by se ještě
daleko utěšeněji, kdyby všichni příchozí Čechové
vyhledávali styků s českou společností. Staré stře-
disko české společnosti ve ville Antalově, v níž
ordinuje také známý odborník dr. Vratislav Ku-
čera, který je v Píšťanech nejen českým lázen
lékařem, ale také, jak od leť mu říkají, „českým
konsulem“, ozývá se od počátku do konce se-
zony češtinou — ale kolik set jiných Čechů krčí
se po cizích hotelích a ordinačních síních ma-
darských lěkařů s obavou, vydechnout česky?T
odvažují se česky promluviti teprve až když v Cake
Central slyší téměř ode všech stolů hlaholiti če-
štinu, slovenčinu nebo polštinu, a když se jich číš-
ník ptá po druhé: „Bílou nebo černou bude libo?“
Vystoupili jste v Košířích na poslední stanic
dvanáctky a dali jste se v levo do Jinonické ulice.
Krásný, málo známý koutek Velké Prahy, plný ze-
leně-šedých skal a pěkných moderních vilek, které
jsou cílem vaší cesty. Vlastně jen jedna z nich
víla Božínka. Několikrát se vaše cko rozhlédne po
zelených stráních a pitoreskních štítech vil a v tom
už v něm zasvitne: našlo, co hledalo. Plakát in-
diánské výstavky A. V. Friče. Terasovitbu zahrád-
kou, plnou letních vůní, vystoupíte na verandu vilya
už jste ovanuti zvláštním cizokrajným vzduchem.
Čecho
Antalův
doktor
Vratislav
Krásná
A V Frič
Pišťany
Košíře
Cake Central
Velká Praha
22
article
Jakoby předměty, které jsou rozestaveny všady,
kam se podíváte, byly přinesly z krajů své dálné
domoviny jakési zvláštní fluidum, které nyní vy-
zařují a které vás vábí, abyste se rovněž pustili
kamsi za moře, do života jiného, plného vzrušení.
ať již z nebezpečí nebo přírodních krás. Za chvíi
vstoupí sám majitel těch cizokrajných pokladů.
které s nadšením a láskou sbíral v jihoamerických
vesnicích, získávaje za hrst skleněných korálků neb
přadeno anglických nití luky a šípy nebo části ia-
diánských okras. Skoro příliš štíhlé jeho tělo po-
vídá o útrapách, které zakusilo ve službách vědy“
na dálném západě, mezi bahny a lianami pralesů.
mezi rudochy, jejichž náklonnost si musíl získávat
Jde s vámi od předmětu ku předmětu, bere je s lá-
skou do ruky, ukazuje, vysvětluje a vám otevírá se
nový svět. Jate překvapeni obdivuhodným smyslem
) A. V. Frič byl vyslán do jižní Ameriky ke
studiu dosud málo známých kmenů indiánských ru-
skou skademií věd.
pro barvy, který projevují hlavně ženy indiánské
při sestavování barevných korálků na různých o-
zdobách, při tkaní pásů z nití evropského původu
i při obratném uspořádání pérových ozdob. Zde je
nejlépe viděti, jak působí na vkus bezprostřední
styk s přírodou, v níž není nevkusu. Zadíváte se
na některý korálkový pás, jakousí šněrovačku in-
diánské krasavice a mimoděk vám kmitne hlavou
myšlenka, že je to snad děláno dle návrhu umělce
z „Artělu“, tak rozkošně umělecky jsou tu sesta-
veny barvy. A musíte chtěj nechtěj obdivovati ne-
jen vkus, ale i důmysl lidu, považovaného dle na-
šeho názoru za nekulfurní. Sbírky ethnografické,
které nyní možno u Friče viděti, pocházejí hlavně
od dvou indiánských kmenů od hranic Bolivie
A V Frič
Frič
jižní Amerika
Bolívie
23
article
Paraguaye, od Čamakoků a kmene Tumraba, kteří
původně za dávných dob byli vlastně jedním kme-
nem, jenž se rozpadl na dvě části. Zastavíte se
před figurinami indiánských čarodějníků a pohla-
várů, ozdobených různobarevným peřím, šňúrami
provrtaných zrnek cauny indické a skořápek zvlášt-
ního druhu ořechu, chřestýčími ocásky, paznehty.
drobnými škehlemi atd. Na prsou visí na provázku
špalíček dřeva s dirkami. Chvíli přemýšlite, co by
to mohlo býti a náhle se vám rozjasní: píšťala, kte-
rou pohlavár svolává své věrné. Vyslovíte nahlat
svou domněnku a váš průvodce ji potvrdí. U stropu
atelieru spatříte několik sítí. To jsou indiánské po-
stele, hamaky, které se zavěšují na stromy. Pře-
kvapí vás technika provázkové práce, provedené
čistě a dovedně z materiálu hrubého, z vláken listů
divokého ananasu, splétaných na koleně v provázky.
Teď skorem byste byli upadli přes maličké indián-
ské dítě. Drží se větve v podobě vidlice, obrácené
jedním koncem vzhůru. Pěkná Higurina, znázorňující
nemotornost lidského mláděte. Tak prýl učí Indlánky
své děti chodit. Nemohou si s nimi hráti, jejich do-
mácnost je příliš zauime. Kojí dítě několik let, ale
chodit se musí naučiti samo. Na několika fotogra-
fiích vidíte u matčina prsu hocha jistě šestiletého.
Díváte se a jste zaražení. Vidíte dobře nebo vás
klame zrak? U jednoho prsu dítě a u druhého —
psik. A průvodce vysvětluje. Tak si Jndiánky od-
kojuji věrné hlídače, neboť v průvodu takového
psa jsou pak bezpeční před zvěří i zlými lidmi. P s
se od nich nehne a nedá jim ublížiti
Na stěnách zahlédnele fotografie indlánských
krásek a zajímalo by vás dověděti se něco o jejich
Jndiánka
Paraguay
24
title
Mezi Indiány.
Indián
25
article
erotickém životě. Mladý Indián teprve tehdy může
pomýšleti na ženu a na rodinu, když zabije jaguara
neboť to je znamením, že dovede rodinu uchrániti
od nebezpečí a zajistiti ji hmotně. Ale neuchází se
o ženu. První krok při volbě je přenechán divkám.
Ta, jíž se kandidát ženitby líbí, pošle mu mísu
kukuřičné kaše na znamení, že umí vésti domác-
nost a že by se chtěla starati o jeho blaho. Při-
jímá-li mladý muž nabídku dívčinu, sní kaši, jinak
pokrm vrátí. Také se někdy stává, že muž zatonži
po náruči ženině dříve, než zabil jaguara. Tu oby-
čejně se ujímá mladíka některá vdova. Leč tako-
véto štěstí netrvá dlouho. Život po boku staré ženy
muže netěší a proto se přičiní, aby se brzy mohl
oženiti s mladou. Ale s tím jeho stará milenka není
srozuměna. Ziská několik starších žen, které chá-
pou její bolest, a společně s nimi vytáhne proti své
mladé sokyni, které rovněž pomáhají družky. Oba
tábory útočí na sebe těžkými kyji a protože od-
jakživa stáří podléhá mládí, zvítězí skupina mladá
a tím je také rozhodnut osud muže. Opuštěná žena
jde si požalovati moudrým obce. V dlouhém žalost-
ném zpěvu (Indiání neznají pláče) svěří své zkla-
mání soudcům a dovolává se jejich zastání. Vy-
slechnou její zpěvy, pokyvují moudře hlavami
když se utiší, nechají ji odejiti. Však si poradi
sama. I zálety vyskytují se u Indiánů jako snad
všude na světě.
Indián
jaguar
26
article
Ve vedlejší síni, jejíž podlaha je pokryta ori-
ginelním kobercem z kůže hroznýše, prohlédnete si
luky s tetivami z pštrosích střev a těžké šípy, je-
jichž hroty jsou z kamene, kosti, tvrdého dřeva, po-
dobného kovu nebo kousků železa, přinesených
Evropany. Na nádobách z tykví upoutají vaši po-
zornost pěkné ornamenty a obrázkové písmo, kte-
rým písaři kmene zapisují důležité události
Je čas k návratu, příliš dlouho jste omeškávali
svého průvodce. Nechce se vám z toho cizokraj-
ného ovzduší a rádi přijímáte pozvání, abyste opět
brzy přišli. Na cestu dostanete ještě cizozemskou
papirosku a loučíte se s vilkou. — Pěkná vý-
stavka odmění jistě každého, kdo nelituje trochu
daleké cesty. A je skorem povinností každého, kdo
jen trochu může, aby se šel podívati na Fričovu vý-
stavku, zvláště ve středu a v neděli, kdy je příjem
—sb—
ve prospěch Pošumavské jednoty.
Evropan
Fričův