2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 26. dubna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a edpol. listy
pžsdpláeí se-
v Praze v administr
mi e
n. 4rolí donáško-
: : k o
s ne i s K o
n rrk nni
dvoji skraniie
Praha
5
title
Dnašní číslo pro Prahu Ie o 10 stranách.
Praha ie
6
article
Hrozba?
Hrozba?
Zkoušejí to s námi všelijak, aby ná
ohnuli, ošidili, přemohli, porobili, potlačili.
Slibův, úskokův, klamův, nátiskův, hrozeb
vyčerpali střídavě už takovou sílu, že by
tím zastavil Dunaj. A posavadní výsledek
všeho úsilí jejich? Jen ten, že jsme je vše-
stranně a dokonale poznali v jejich neupřím-
nosti a panovačnosti, že nikomu, nikomu
z nich už nevěříme ani to, co se modlí, že
jsme až na dno prohlédli všechnu mravní
nicotu jejich, že nás ani neoklamou ani ne-
přemohou. Pravili jsme na těchto místech,
než opět se otevřela sněmovní síň králov-
ství českého, že poslanci čeští strhnou mi-
nistra Körbra s mrtvého bodu, na němž ve
své politice se uvelebil. Dnes už lze říci, že
předseda ministerský, pokud se týče nej-
životnější otázky soustátí rakouského, totiž
otázky české, národní i státoprávní, ve sv
pravé podobě stojí před námi.
Trabanti jeho v táboře vládním i ně-
mecko- nacionálním sice se namáhají, aby
popřeli, že zásady a podrobnosti jazykového
zákona pro státní úřadování v království
českém, uveřejněné námi neděle právě mi-
nulé, nejsou jednak přesné, jednak úplné
však nepoučují nás, v kterých kusech nejsou
přesné a úplné, a pokud tak neučiní, trváme
na tom, že sdělení naše jsou zcela správná.
Tvrdí-li se v kruzích vládních při tom na-
pořád, že dr. Körber má svůj návrh jazy-
kového zákona pro státní úřadování v krá-
lovství českém už na dobro hotový, bylo by
zajisté jen v jeho vlastním prospěchu, aby
šíření všelikých nesprávnosti o něm se uči-
nila rázem přítrž uveřejněním jeho. Takove
přímosti se strany dra. Körbra jeví se po-
třeba tím větší a nalehavější právě v těchto
dnech, když na sněmě království českého
s obou národních stran se točí prudký bo
o jazykovou otázku ve státních úřadech to-
hoto království.
doktor
Körber
Takov
Dunaj
7
article
Však pan dr. Körber marně a zbytečně
strká svou hlavu do německého písku. Náro
český už dávno ho poznal až do kosti av
o něm s neklamnou bezpečností, že on jest
předně odpůrcem úplné, všemi staršími zákony
státními zaručené rovnoprávnosti jazyka če-
ského s jazykem německým v zemích koruny
české, a za druhé, že jest odpůrcem a pro-
tivníkem korunovačními přísahami tolika
králův českých a konečně samým diplomem
říjnovým slavně na samém trůně uznaných
a stvrzených státních práv zemí náležejících
od věkův ke koruně české-
V obou těchto vlastnostech dr. Körben
stojí před národem naším v jasné, nepo-
píratelné pravdě. Žádné jeho vytáčky, okliky
nejsou tu pranic platny, rovněž jako všechny
jeho sliby a hrozby jsou tu úplně marny.
Řeči poslanců českých, proslovené ve dnec
právě minulých na sněmě tohoto království,
mohly ho o tom poučit. A ty řeči jsou nej-
věrnějším ohlasem myšlenek a citův celého
národa českého. Spolehá-li se dr. Körber na
nějakou vládní stranu v našem národě,
litujeme, že tak málo zná pravé poměry
v tomto království. Několik odpadlíkův o
hlavních zásad velikého programu českého,
jazykového a státního, nepomůže mu v Čechách
na nohy. Dnes může býti ubezpečen, že má
proti sobě v nejrozhodnější oppo-
sici ono veliké, zdravé, duchovně nepo-
rušené těleso, které se jmenuje: náro
český. Našeptává-li, donáší-li mu někdo
něco jiného z Čech a o Češích, jest to lež
A opposice celého národa českého ne-
leká se žádných hrozeb, které p. dr. Körben
ve svých buď povinně nebo ochotně služeb-
ných listech dává proti nám rozhlašovati.
doktor
Körber
Körben
Čech
Čechy
8
article
NAR
NAR
Ku podivu, že tyto hrozby ve vyšší tonině
a se zdvojeným důrazem rozezvučely se proti
národu našemu právě od minulé neděle, tedy
od té hodiny, co jsme vynesli na světlo
denní veřejně »tajemství« jazykového zákona
Körbrova. Už tato okolnost mohla by každého
soudného pozorovatele domácí politiky vládní
a každého jen poněkud vycvičeného znalce
co v Rakousku znamená vládní zapírání,
přesvědčit, že jsme, jak se říká, p. Körbrovi
uveřejněním jeho »šalomounského« zákona
jazykového dříve než on si toho přál, vy-
pálili rybník a že jsme tím v národě českém
udeřili proti němu na poplach l
Odtud ten náhlý poprask v listech vlád-
ních. Poprask zajisté svrchovaně směšný
Vzdyť tyto listy samy povídají, že jazykový
zákon Körbrův znají už po několik neděl
nejen všichni pohlaváři německo-nacionální.
ale i někteří poslanci čeští; jen že prý tito
musili dru. Körbrovi slíbit, že budou n
veřejnosti o něm mlčet, poněvadž prý ještě
leccos na něm bude změněno.
Ale vůdcové někdejší obstrukce německé
byli s návrhem jazykového zákona Körbrova
úplně spokojeni, poněvadž to byl vlastní je-
jich diktát; z čehož následovalo, že na před-
loze už pranic se nezměnilo a změniti ne-
smělo a že poslanci čeští, kteří do toho ta-
jemství byli zasvěceni a slíbili mlčení, byli
jen taháni za nos, aby český národ zůstal
ještě nějakou dobu v nejistotě, jakou krásnou
budoucnost nynější vláda v zemích jeho rod-
ných mu chce připraviti. Teď už celé to ple-
tivo zákulisních pletich jest přetrženo,
pravda vyšla na jevo, a v zápět
za ní hned veliká hrozbal
Nara
Rakousko
9
article
Jestliže prý národ český tento náv h
jazykového zákona Körbrova nepřijme a jestli
že poslanci jeho k vůli tomu na radě říšsk
budou provozovati takovou obstrukci, že b
všechna práce parlamentní byla zhola ne-
možnou, že vláda sněmovnu posl-
neckou rozpustíl
Této vládní hrozby národ český se má
leknout! Kdo se tu směje? Národ náš ne-
lekl se už ani dvojího stavu výminečného
s dragonádami Kollerovými a se soudy Thu-
novskými, pohřbil pod svýma nohama a
šťastně přežil jen v době ústavní už dva
tucty vídeňských ministerstev, on zajiste
v úplném zdraví přežije i p. dra. Körbra
s jeho naivní hrozbou, že patrně za trest na
nás — rozpustí poslaneckou sněmovnu! Roz-
pusťte si ji raději už dnes: národ český on
vůbec nedbá, pro něj celá ta ústavní krá
sotinka nemusila a nemusí býti na světě.
chcete-li ji rozpustit, raději navždy ji od-
straňte, jako ústavní těleso, které už dávno
si zasloužilo věčného odpočinku . . . ale pro
bůh, nehrozte nám ani jejím úpadkem, an
jejím skonem. To jest zcela vaší věcí, jak
se budete motat dále, než vůbec motat s
přestanete!
Spoléhá se snad vláda Körbrova na
příznivější pro její záměry výsledek
nových voleb v národě českém do no
vého parlamentu vídeňského? Čerpá-li ně-
jaké své naděje v tom směru z tábora Masa-
rykova a sociální demokracie mezinárodní,
přesvědčí se, že politické účty její dopadnou
jinak. Národ český jest stále silný, rozumný
poctivý a neporušený dost, aby obhájil svého
života, svých práv, své přítomnosti i budou.
cnosti proti všem škůdcům svým vnějším
domácím
Kollerův
Tha
10
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Výstavní kronika.
Za krásných dnů trvavších celý minulý týden
dostupovavších žáru letního, byl do výstavy
Paříž
11
article
stále ohromný nával. Chaos výstaviště byl tm
ještě větší, rušné zástupy hemžících se dělníko
mísily se s massami zevlujícího, promenujícího
obecenstva.
V posledních dnech bylo vykonáno velmi
mnoho, ale přece v celku jeví se výstava ne
hotovou. Pořád vyhlíží jako nesmírné staveniště,
staveniště věže babylonské i s příslušným zmat-
kem jazyků dělníků všech národů.
President Loubet, který před osmi dny za-
hájil výstavu jen na oko, musí teď jednotlivě
zahajovati různé skupiny, jak se dokonávají. Čeká
ho pěkná práce snad na celé léto. Co nejdříve
přijde též zahájit rakouské oddělení. Česká část
je v něm zcela hotova. Pan prof. Koula a ředitel
pan Stibral ukončili již instalační práce v inte-
rieuru českém a umělecko průmyslové školy.
Mohou spokojeně odjeti, dílo jejich dělá čest
české práci. Slyšeli již mnoho lichotivých kritik.
Loubet
profesor
Koula
Stibral
umělecký průmyslový škola
12
article
Včera prováděl jsem v českých interieurech
vynikajícího, známého publicistu pana A ndré
Chéradama, který neskrblil pochvalou. V nej-
bližších dnech přijde si prohlédnouti české ex-
posice několik francouzských literátů a novinářů
a mnohé vynikající osobností slíbily též návštěvu
našeho oddělení. Nemáme tu žádného podnika-
vého impresaria českého, který by dovedl tak
arranžovat reklamu, »dělat náladu« pro naši věc.
jako mají na př. Maďaři a výstava bosensko-
hercegovská. Avšak aspoň takto podaří se vzbu-
diti zájem v těch kruzích, které mají větší vý-
znam nežli boulevardní, židovská Paříž, které
representují Francii pravou, národní a intel-
lektuální.
Z výstavy jsou dosud zcela hotovy tyto
části: v koloniích velkolepá, nádherná výstava
ruské Asie (byl v tom jakýsi akt ruské
zdvořilosti, že právě toto oddělení bylo nejdřív
a v čas dokončeno), vládní francouzská výstava
alžírská, krásná výstava z ahradni c ká
ve dvou monumentálních sklennfcích na nábřeží
Cours la Reine, na Poli Martově čásť výstavy
textilní v pravém paláci, z velké části též
výstava věd a vyučování. Z eizích pavillonů jsou
již obecenstvu přístupny: Řecko, Bosna- Hercego-
vina, Srbsko, republika San-Marinská.
Chéradam
Maďar
Martův
Paříž
Francie
Asie
Řecko
BosnaHercego
Srbsko
SanMarinský
Cours le Rein
13
article
Oba paláce v Polich Elysejských, jež budou
obsahovati výstavy umění francouzského a mezi-
národního, jsou v největším ruchu činnosti, in-
stalujíce již díla umělecká. Ve středu snad
bude »vernissage« a v sobotu slavnostní otevření
za přítomnosti presidenta republiky.
Jinak ve všech svých nesmírných rozlo-
hách poskytuje výstava obraz zmatku. Pod žár-
nými paprsky slunce zvedají se mraky prachu,
vracíme se z procházek výstavních jako vojáci
z manevrů, pokryti bílým prachem, utrmácení
lezením po všelijakých lešeních, přeskakováním
děr a škarp, šplháním po barikádách dřiví
cihel a s různými stopami laku a čerstvých
barev na svrchnících. To jsou naše výstavní
příjemnosti
Výstava má též drobné trampoty své. Ne-
může se stále hnout z místa a tam, kde byla
již v plném běhu — najednou se zastaví.
Týká se to podivuhodného »splašeného plotu« —
pohyblivého chodníku. Včera k velikému pře
kvapení obecenstva neučinkoval. Něco se při
hodilo v elektrickém pohonu, který je prý ne
dostatečný.
A i ta Eiffelova věž, která by mohla bj
hotova již od roku 1889, přizpůsobila se le-
tošní výstavě — není ještě v pořádku. Stál
se v ní vznášejí v závratné výši jako mal
opice dělníci, cosi kutí v její železných útro-
bách a obecenstvo má vstup pouze do prvníh
patra.
Dnes večer bude výstava poprvé osvětlena.
Dosud byla večer temná a liduprázdná, po 7.
hodině za víření bubnů, ohlašujících zavřen
výstavních vchodů, musilo obecenstvo odejíti.
Vlahý jas překrásného dne přiodívá vý-
stavu poetickou nádherou jarní, všude. prosvit
svěží, ranná zeleň, stromy počínají již kvést
Eiffelův
14
article
v Pařízi, 22. dubna.
15
article
— a výstavní fantastické, feerické panorama,
s těmi křivolakými, bizarrními, pyšnými a exo-
tickými liniemi města pohádkového rozprostírá
se před námi úchvatné a malebné po obou bře-
zích Sekvany. A výstavištěm již teď dopoledne.
kdy na rvchlo končím svůj výstavní list na
terrase orientální kavárny, proudi velké davy.
veselé, pestré pařížské davy sváteční, proset
cizinci, cizokrajnými úbory, kostymy dalekých
krajů. Obraz ohlušujíci a oslňující barvami —
obraz hodný nejhýřivější, nejbujnější palety
maliře impressionisty, opojeného slancem
V. H.
16
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 25. dubna. (Poláci a S1 -
vinei o situaci.) Marně si »Fremdenblatt«
hned v pondělí pospíšil s popřením naší zprávy
o Körbrově osnově jazykového zákona. Samy
vládě blízké vídeňské listy byly nuceny uznati
ji za správnou. Takově vyznání učinil Szepsův
»Tagblatt« i »Volks-Ztg.« který na omluvu dra.
Körbra nemá jiného, než poznámku, že vláda
se svým elaborátem není ještě definitivně hotova,
ba že dr. Körber vzhledem k přijetí, jakého s
jeho osnově dostalo v Čechách, vyjednává znov
se zástupci českého i německého národa stran
nových konferenci, v nichž má býti učiněn po-
kus o kompromiss. Jaké odpovědi se mu dostane
se strany české, dá se předvídati. Körbrovu
osnovu v tom stavu, v jakém se nalezala minulý
týden, máme nejen my za nepřijatelnou, ji uzná-
vají za nemožnou i Poláci. Krakovská » Nová
Reforma« praví o ní: »V té formě a s tím ob-
sahem, jak Körbrovu osnovu uveřejnily »Národní
Listy«, nemohla u Čechů dojíti příznivého při-
jetí. Konec konců vlastním úřadním jazykem
jak pro Čechy tak i pro Moravu zůstal na dále
jazyk německý, v němž všechny státní úřady
jsou povinny dopisovati si s centrálními úřady.e
»Gřos Narodu« předvídá, že příští zasedání říš-
ské rady slibuje býti bouřlivým. Čechové přijdou
do Vídně s pevným rozhodnutím, zmařiti všeli-
kou činnost parlamentní a kdo je zná, nemůže
ani na chvíli pochybovati, že, nebudou-li zdržo-
vati je nějaké ohledy, dovedou svůj záměr uči-
niti skutkem.
Polák
Körbrův
Sam
doktor
Körber
Čecho
Gřos Naroda
Praha
Čechy
Morava
Vídeň
VolkZtg
S 1
17
article
Orgány kola polského zaujímají už stano-
visko vůči příští české obstrukci. Dnes se oní
vyslovuje »Dzien. Polski«. Připouští, že vitězství
německé obstrukce musí působiti lákavě na če-
skou delegaci; uznává, že hr. Clarem spácháno
bezpráví na národu českém, ale zdá se mu, že
vina Clarova pomstěna dostatečně jeho pádem.
Proto má obstrukci proti vládě Körhrově z
nedůvodnou a z toho odvozuje důsledky pro
kolo polské. Poláci prý zůstanou i na dále věr-
nými spojenci Čechů v boji za jejich práva, ale
taktiku obstrukční nejen nebudou podporovati,
nýbrž oprou se jí s veškerou energií. »Doku
se vyjednávalo o smír — praví »Dz. Pol.« —
kolo polské musilo hráti trpnou úlohu. Avšak
jakmile toto stadium bude skončeno a vyskytne
se pro parlament otázka »být či nebýt?«,
trpnost musí ustoupiti a kolo polské bude po-
vinno vystoupiti činně, aby, zaručujíc Čechům
trvalou a energickou podporu, přiměloje
k upuštění od taktiky obstrukční . . . «
S druhé strany přimlouvá se orgán kleri-
kálních Slovinců »Slovenec«, aby česká dele-
gace upustila od obstrukce proti investičním
předlohám, jež nemohou býti provedeny pomocí
§ 14., a bez jichž provedení by Jihoslované
utrpěli velikou hmotnou újmu. Také osud pra-
vice leží mu na srdci; soudít, že rozbije-li se
pravice následkem české obstrukce, nikdy už se
nesklíží. Připouštíme; ale co byla pravice
platna rakouským Slovanům? Nedovedla-li za-
brániti ani tomu, aby nejsilnějšímu slovanskému
kmenu v Rakousku nebyl násilím vyrván ždibec
práva, jehož se domohl dlouholetým bojem, nač
vlastně ta pravice byla? Nemůže přece býti
účelem jen sama sobě.
Clarův
Polák
Čecho
Pol
Jihoslovan
Claro
Rakousko
Slovan
18
article
V drobném prodejii
raprlodni. . . . . se sb
ve dlialkách na venkovií
pele ánl°. . . . . . ..
Inseraty
rlati se hotově sayle
Předplacení a innerty přijín
strace v Mtarissskjiidlal-
tiskárna a epadic rodnies l-
Bekopiny se novraeei
Mtarissskjiidlat
19
article
V Praze, 24. dubna. (Kčrbrov
osnova jazykového zákona.) Z vlád-
ních kruhů inspirovaná »Volks.-Ztg.« píše dnes:
Není pochybnosti, že publicista, jenž jazykový
zákon z části v »N. L.« uveřejnil, byl velmi
dobře informován... Ale není pravda, že osnova
jest už vypracována definitivně. Naopak některé
částky její jsou dosud předmětem rozhovorů,
jichž se účastní (?) i mladočeští důvěrníci.
V posledních dnech byly s obou sporných stran
žádány změny, čemuž skutečně vyhověno. To
je také příčina, proč celý elaborát nebyl dosud
uveřejněn. Ale již v nejbližší ministerské radě
bude osnova definitivně schválena, načež bude
uveřejněna
Praha
20
title
Politické zprávy zahraničné.
21
article
V Praze, 25. dubna.
Praha
22
article
Milan a Alexandr.
Vídeňský desítidenník »Die Fackel« přináší
v posledním čísle stať »Goluchovský a Milan«,
jež sice pro nás neobsahuje nic nového, je však
pozoruhodna tím, že pocházi z pera stoupence
strany napredňácké, strany, která v přátolství
Rakousko-Uherska viděla záruku zdárného roz-
voje srbského státu a dosud zcela nevzdala se
naděje, že Rakousko-Uhersko Srbsku pomůže.
Vážnost Rakousko-Uherska v Srbsku utrpěla ne-
smírně, že zahraničná politíka hr. Goluchov-
ského zjevně v Srbsku podporuje »režim, jehož
terror a korrupce předstihuje vše, co se dál
v království neapolském v' předvečer revoluce
1848 a po ní, a co jest hanbou evropské ci-
vilisace a attentátem na veřejné svědomí a mrav-
nost.« Režim ten nebyl by možným, kdyby ne-
měl souhlasu Rakousko-Uherska, ba co dím:
kdyby se mu z Rakousko-Uherska nedostávalo
povzbuzení.
Milan je si vědom, čím je hr. Goluchov-
skému zavázán a proto v bělehradském konakn
jako puma účinkovala zpráva, že Goluchovský
padne.
Milan
Alexandr
Goluchovský
RakouskoUhersko
Rakousko
Srbsko
Uhersko
23
article
Následuje charakteristika obou králů.
O Milanovi mají všichni poctiví lidé svět
stejný úsudek, stejný pocit ošklivosti a hnusu;
jen v tom se rozchází minění, patří-li tento ža-
lostný majestát spíše do kriminálu nebo do ne-
mocnice. Není ničemnosti, není zločinu, aby
tento člověk nebyl se v něm pokusil, pokaždé
s dokonalou nestydatostí a mistrovstvím. On
kradl, falešně hrál, vrahy najímal, ženy otravo-
val, bezbranné občany uvězňoval, křivé svědky
kupoval, práva zeměpanská i dynastická za-
čachroval, prospěchy vlasti dal na buben, těžil
z náboženských citů své ženy, jíž hrozil, že se
stane sebevrahem, nezaplatí-li mu. Až bude
jednou sepsán úplný jeho životopis, bude to
pravzor mravné sešlosti a svět udiven bude se
ptáti, jak bylo možno, aby takový netvor na
sklonku XIX. století trpen byl na jednomz
trůnů středoevropských.
Řádění Milanovo v poslední době jest ještě
nebezpečnější a zločiny jeho nabyly ještě vět-
ších rozměrů. Příčinou jest jednak, že smysly
jeho se zatemňují následkem nemírného poží-
vání lihových nápojův a následkem jistých za-
staralých nemocí; mimo to objevuje se u něho
ten duševný stav, kterému neujde žádný zloči-
nec, stav, který jej zbavuje rozumu a všude
mu ukazuje nepřátele a mstitele a bičuje ho až
do posledního vydechnutí.
Milan už dospěl tak daleko, že tříská ko-
lem sebe v pravo v levo, vida všude spiknutí
a zradu. Ví, že se dopustil přemnohých křivd
a násilí a bojí se pomsty každého a všech,
komu ublížil. Je si vědom, že jeho politika při-
nesla zemi záhubu a zbavila ji vážnosti a při
tom přivedla na mizinu, a bojí se všech, o kte-
rých se domnivá, že ještě vlastenecky cítí. Bez-
uzdnosť jeho zločinných vášní je tak divá, že-
často slepé stvůry jeho odpírají mu poslušen-
ství. Proto i v nejbližším jeho okolí vládne
nejistota a strach.
Milan
Milanův
25
article
V Praze, 25. dubna.
V Praze, 25. dubna.
š— (Kronika.) Malé nepohodlné diva-
délko u Libuše na Smíchově dožilo se
letos přace jen své události. Pašijová předsta-
vení, provozovaná v období velikonočním.
měla na venek všecky příznaky divadelní sen-
sace. Rozruch v obecenstvu, den za dnem
vyprodaný dům, zvýšené ceny, záznamy
na celé dny napřed, večer co večer dávno
před započetím hry zavřené pokladny! Pravá,
nefalšovaná sensace!
Některý den před Zeleným čtvrtkem spě
chali jste sami po sedmé večer, přesvědčiti se,
co pravdy na těch neslýchanostech.
— Už se tam nedostanete! varuje známý
kterého jste potkali na dřevěném mostě.
— Však nebude tak zle! Kdo se trochu
v divadelnictví vyzná, vždycky se do hledišté
dostane!
Ale nedostal se. Tak stály věci. Na přístup
do divadla pět minut po sedmé nebylo zkrátka
ani pomyšlení. Na dvorečku u Libuše několik
zřízenců slavnostně naladěných přešlapovalo
Vitali opozdéné příchozí se zvláštní škodolibou
— Což? Nebude ještě nějaké místo?
— Dnes? Kdepak! Takhle po svátcíeh
snad !
Popošli jste do zadu dvorečka, kudy ma-
lou předsiňkou vcházívá se do malého přízemku
smíchovského. Aspoň nahlédnout do hledistě
Ale ani nahlédnout není možná. Nejde to
prostě. Je přecpáno, k utlačení nabito. Poote-
vřenými dveřmi vidíte jen záda a nohy nejzad-
nějších, kteří se staví na špičky.
Takového něco tu ještě nebylo! Obracit
se k odchodu.
Ještě spasná myšlénka
ironií.
Libuše
Poot
Praha
Smíchov
26
article
— A což, l6že ! Nebyla by?
— Kam pak, lóže! zase úšklebek, tím vl
tězoslavně ironickým tónem.
A tak nezbývalo než dáti na dobrou radu
Až po svátcích ! Jednoho večera po svátcích —
bylo čtrnácté představení — podařilo se vám
dostati se dovnitř. Aspoň na chvilku, nemáte-
náhodou více volného času. Třeba na jeden
akt. Nebylo tentokrát přecpáno, ale vypro-
dáno bylo zase. Jen tak, že opozděný divák
nepotřeboval se přízemkem ku stání zrovn
tlači
Dokonalá sensacel
27
article
Zajímavá zkušenost pro naše mladé diva-
delnictví! Je tedy i u nás možné, co dosu
dovedli vždycky jenom jinde. Čtrnáct, dvace
představení po sobě, a denně plný dům.a
o lístky rvačka. A při cenách zvýšených ! A n
předměstí, kde prý není dost obecenstva pro
divadlo! Kde se neustále podnikají dýchavičné
pokusy se všelikými, z daleka přiváženými
vnadidly a kde to nejnevázanější fraška stěž
přivede na pět slabě navštívených večerů
A najednou den za dnem dvacet plných domů!
Či to není takřka pařížský úspěch
Už je tomu tak. Obecenstva je patrně dost.
A kde je obecenstvo, tam je půda pro divadlo
A kde ta je, tam netřeba, než povolané tvůrě
akce, aby vzkvétalo divadlo silné, zdravé, samo-
statné, svoje. Divadlo, které by znárodnělo, stalo
se institucí, ústavem srostlým se životem lidu,
jakým má divadlo být, jak si pravé divadlo
představujete. A šlo by to, jak vidět, zcel
čestně a opravdově. Šlo by to bez nízkých drá-
ždidel, bez sprostých frivolit, bez vypočítavých
rafinovaností. Šlo by jako na másle. Šlo by
všecko, kdyby
Ale právě to prožluklé kdyby ! On
veliké tajemstvi, ono kouzlo velikého úspěchu
Čtrnáct
28
article
kdyby divadlo dovedlo se sejít se svým obe-
censtvem, kdyby mu dovedlo trefit do pravé
noty, ovládnouti je a sobě podrobit. A nen
k tomu, jak ukázal příkladu ani zapotřebí těh
oblíbených a tolik opotřebovaných nadháněcí
prostředků. Jde to i bez reklamního bubinku.
bez úsilovného zvaní a shánění návštěvy, bez
křiklavých návěští, bez úpěnlivých proseb k vla-
stenecké obětavosti, ba i bez nákladnější výpravy
Jde to všechno samo od sebe, přirozeně, bez ná-
tlaku. Jen do noty trefit! A obecenstvo se hrne.
obléhá pokladny, přeplácí mísťa, přichází ochotně.
v davech, v houfech, chce vidět, vidět, odnáše
si dojmy, dojmy, po kterých žízní-
Divadlo není právě jiného nic, než ústav
pro vyvolávání a odnášení dojmů, pro ukájen
oné žizně po dojmech, která je v přírodě obe-
censtva obsažena a kterou třeba nějak ukojit
A kdo ji vhod dovede ukojiti, ten ovládne těle
sem obecenstva a kdo tím vládne, je pánem
je mistrem divadlal
Víte, co vám namítnou.
— Úspěch Pašijové hry nevysvětluje mo
ment divadelní, ale náboženský
Pouhá vytáčka! Jakobyste řekli, úspěch
Sardou-ovy »Vlasti« že nevysvětluje moment diva
delní, nýbrž vlastenecký! Anebo úspěch »Cesty
kolem světa« moment zeměpisný a ne divadelní
Nějaký svůj obsah má přece divadelní hra vždycky.
Ať náboženský, filosofický, právnický nebo spo-
lečenský! Aby však měla úspěch, aby získala
obecenstvo, pak je podmínka neodbytná: mus
trefit do noty zástupu, uchvátit jeho duši.
Sardou
29
article
Jak že? Pravý muž, dokonalý umělec že
naopak pohrdá zástupem
Jaký sebeklam ! Anebo jaká — licomě-
nost! Kdo pohrdá zástupem, davem, nesmí pře-
devším, s divadlem vůbec mít. Nesmí na divadl
hrát, pro divadlo psát, nesmí divadlo pod-
kat a divadlu kusy zadávat. Neboť divadlo be
davu se nedá myslit, není zivota schopná by-
tost. Diváctvo ve hledišti je vždycky dav adi-
vadlo je davový ústav. Kdo pro divadlo pra-
cuje, pracuje pro dav, slouží davu a měl by
si toho býti vědom, ač-li nedává přednost čin-
nosti bezvědomí. A kdo by chtěl přece pohrdati
— a s vědomím — bytostí davu, ať se zavř
do svého individualistického pokojíčka, ať pozve
k sobě své přátele a opravdové ctitele svého
nadání a směru, na prstech počítané, ať jim
předčítá své plody a vyzývá jejich obdiv a spisy
své ať v obmezeném počtu výtisků dá rozmno-
žiti na hedvábném papíře. Pak teprv bude cti-
hodným, protože přesvědčeným a důsledným
individualistou a pyšným opovrhovatelem davu.
Ale věnovati práci divadlu, slibovati si
úspěch, těšiti se na úspěch a počítati s ním
teprv, když se úspěch nedostavil, spustiti zná-
mou odrhovačku o davu a o nízkém rodu jeho
pudů a choutek — či to neupomíná příliš na
přitrpklé hrozny neschopného lišáka z bájky
30
article
Dvacet plných domů lidové národní hy
která obecenstvu trefila do noty, zajela mu do
duše, protřásla trochu vrstvy společenského t-
lesa — to už dá přece nějaký úspěch! C
myslíte?
Rozblížíte se trochu po domě. Zvláštní obe
censtvo! Mezi hrou neodvrátí oko od jevište
Je zaujato, hypnotisováno představením. V mezi-
aktí pohrouženo do sebe, tráví potichu svůj
dojem. Nehovoří, nebaví se, neodvraci nikam
pozornost. Nikdo se neohliží, nikdo nekoketuje
s nikým. Vešli jste do plného sálu a jetu
ticho, jako by byl sál prázdný. Divné obecenstvo
Patrně neovšednělo dosud ve hledišti, je
nové, čerstvé, neomakané dosud. Přišlo do di-
vadla k vůli divadlu a z žádných ohledů ji-
ných. Ani proto, že neví, jak zabíti večer, ani
aby si odsedělo abonovanou povinnost, s někým
si poklepalo anebo od někoho bylo viděno.
31
article
Nic. Má jedinou starost, aby vidělo a mohlo
se cele odevzdati představenému ději
Ideální obecenstvol
Je tak zabráno hrou, tak vytrženo ze sebe,
tak neschopno obvyklé konvence, že ani ne-
zatleskalo, když opona spadla. Hluboce dojato,
zůstává němo sedět.
Či není ideálem všeho divadelnictví získati
takové obecenstvo? Dostati je do domu, půso-
biti na ně, ovládati je, vnukati mu svoje idey.
svoje city, svoje nálady mocí umělecké suggescer
A možno-li to jinak, než uměním, které dovede
si najíti cestu k jeho srdci, k jeho duši ? Není
autora, není umělce, není podnikatele divadla.
který by nedal za to nevím co, aby mohl
psáti, hráti, pracovati pro takové bezpečné,
opravdového dojmu schopné, svrchované ode
vzdané a vděčné obecenstvo! Kde je hledati
Jak si je zabezpečiti
Je to patrně obecenstvo nejširších vrstev,
nevázané žádnými podminkami a pravidly, při-
cházející do divadla jen ze skutečné potřeby,
když zvědělo, že tu najde po čem touží, po
čem práhne široká, věrná jeho duše.
Že není nejvyšší umění to, které se ucháze
o přízeň nejširších vrstev?
Snad není. Snad vůbec umění divadelní
vskutku není nejvyšší z Uměn. Kdož to vi?
Jindy soudívali jinak, jak víte. Ale také není
třeba, aby bylo nízké, co uchvacuje duši
zástupu. To jest jisto. Záleží ostatně na
schopnosti. Kdo pak zabrání talentu, abysi
netroufal rozechvěti struny nejširší lidová
duše a při tom housti píseň, která by se vzná-
šela k nejvyšším sférám idejním?
Či chcete pravé tvůrčí sehopnosti klást
nějaké meze ?
Pěkná zkušenost, ten letošní pašijový úspěch
na Smíchově! A stojí za pamětnou
Smíchov