1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. ledna 1913.
Praha
4
article
V drobném prodejlu
ranni čisle o sobě . . za 8h
večerni
. . . . . sa t h
Ve fliálkách na venkově-
ranní člalo . . . . . . . 1n
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed.
Přodplacení a insorty příjímá
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí ze táš
redakco, tiskárna a skpodiee
„Národních Listů-
Rukopísy se novraceil.
5
title
Dnešní číslo pro Prahu i venkov
jest o 6 stranách.
Praha
6
article
Spěje se k míru či k obno
vení války?
Spěje se k míru či k obno
vení války?
Po pondělní mírové konferenci nut-
no zaznamenati znatelné znejasnění nejer
poměrů mezi spojenci a Tureckem, ale
mezi interesenty, kteří nebyli přímým
účastníky války balkánské, takže i sam
míroví delegáti, platí to zejména o zástup-
cích spojeneckých, pochybují o konečném
úspěchu svého poslání a napovídají, že ne-
míní dále účinkovati ve vyjednávání, kte-
réž turečtí delegáti svým postupem pro-
měňují ve frašku a činí je před širým svě-
tem směšnými. Tento výrok připisuje se
přednímu bulharskému delegátu Danevu
Podle toho sotva možná očekávatí, že by
na konferenci, včera na třetí hodinu oa
polední položené, stal se zázračný obrat
— v kruzích tureckých.
V pondělí totiž turečtí zástupci na do-
taz Daneva, zdali obdrželi od své vlády
nové instrukce, odvětili ústy Rešida paše.
že sice instrukce obdrželi, ale že depeše
jsou tak zkomolené, že nejsou s to šifry
jejich úplně přečisti. Mají sice za to, že
postihli hlavní smysl depeší, dle něhož
by mohli zahájiti vyjednávání jen o vč-
cech, jež se týkají pouze spojenců a Tu-
recka, jako na př. o Drinopoli. Písemně.
jak bylo hned z počátku smluveno, návr-
hy své podati nemohou, protože nebyli
s to rozluštiti došlé depeše, ale pro pod-
řadné věci, o nichž by se mohlo rokovati.
by písemných návrhů nebylo třeba ... Na
další vyzvání Daneva, aby tedy vypočetli.
o čem by mohli ihned vyjednávati, byla
schůze na chvíli přerušena a po přestávce
Rešid paša prohlásil, že turečtí delegáti
nejsou s to, vzpomenuté otázky ihned se-
staviti a žádal za odročení, načež schůze
odročena byla, jak výše připomenuto.
Danevo
Turecko
7
article
Před touto veřejnou schůzí navštívil
Rešid paša Daneva a oznámil mu, že
vláda jeho si přeje, aby sporné otázky byly
předloženy velmocem, a označil zvlášt
otázku albánskou, sandžaku novopazar-
ského, ostrovů a t. d., zkoušeje, zda by
spojenci nebyli ochotní přenechati vůbec
velmocem rozhodnutí. A když Danev při-
pomenul, že by se tím situace nadobro po-
kazila, protože by i mocnosti i spojenc
mohli to zamítnouti, vytasili se Turcis
— nečitelnými instrukcemi.
Část delegátů spojeneckých má za to.
že nynější turecká vláda nemá dosti auto-
rity doma, a proto se snaží případné
ústupky krýti vůlí velmocí, ale za slabou
vládu nemůže se nikdo zaručiti, takže ani
tento postup by nebyl zabezpečením mí-
ru; někteří delegáti a s nimi i značná část
veřejného mínění mají však za to, že tu-
recká vláda spoléhá na postranní rady, že
očekává další zauzlení poměrů a za těchto
okolností se domnívá, že Turecko ještě
bude s to uniknouti neuprosnému osudu.
Delegáti spojenců nemohou za tako-
vých okolností převziti odpovědnost ani
za postup mírové konference, ani za pře-
vzaté úkoly, a nebylo by divu, kdyby roz-
mrzelost svou tlumočili i své hostitelce.
Anglii, na jejíž podnět se dostavili do Lon-
dýna na tuto fraškovitou konferenci míru.
a dali Turecku přesnou lhůtu. Diplomacie
bude ovšem, jako před tím než válka vy-
pukla, o to usilovati, aby se jednání o mír
nevymklo z normálních kolejí, jest snad
možno, že přede včerejší konferencí by
Evropou učiněn na vládu sultánskou v Ca-
řihradě jakýsi nátlak, ale ani takováto
opatření se vždy neosvědčují.
Danev
Turecko
Anglie
Lon
Evropa
Ca
8
article
Turecké diplomacii tane patrně na
mysli kongres berlínský, neblahé paměti,
jenž zavinil vlastně nynější válku balkán-
skou, a ráda by, aby jí konference vele-
vyslanců pomohla z tísně, ale zapomíná
že rok 1912 se podobá r. 1878 jedině úpl-
nou porážkou vojsk tureckých!
Jinak se změnilo mnoho; tehdy mělo
Turecko pro sebe většinu mezi velmocemi.
dnes jí nemá. Tehdy nebylo Bulharska
dnes tvoří s balkánskými státy mohutný
vojenský spolek. Ostatně kdyby velmoci
chtěly nadlehčiti odpovědnosti vlády ture-
cké, kdo ručí za to, že přestanou urovná-
ním věcí na Balkáně a nezasáhnou i do
Asie, kde již již se hlásí otázka arménská
syrská a t. d.?
Ovšem nemá dnešní Turecko někdej-
ších přátel a ochranců, ale vyskytli se v-
dle nároků přirozených dědiců jeho i ná-
roky jiné, a na soupeřství těchto nároků
zakládá asi turecká diplomacie výpočty
O soupeření velmocenských zájmů na
Balkáně svědčí bližší i dávnější budouc-
nost; ale jsou i doklady, že různící se tyto
zájmy se dohodovaly o více méně přes-
ných sférách svého vlivu. I dnes kolují po
světě verse, že není vyloučeno ani to, ani
ono. Pesimisté ukazují na obranná opatře-
ní, jež se stala v interesovaných státech za
posledních měsíců a dosud nebyla odvo-
lána, optimisté pak se těší tím, že nejspor-
nější a nejpalčivější záležitosti přece jen
byly vpraveny do jednotných formulek
tak Albánsko, tak zabezpečení přístupu
Srbům k Adriatickému moři.
Ovšem i tyto dvě záležitosti vyžadují
bližšího propracování, vymezení a t. d.,a
to vše spadá do oboru velevyslaneckých
porad. jež se konají v Londýně vedle mí-
rové konference a v nichž se bude dnes
pokračovati — tedy bezprostředně po vče-
rejší schůzi mírových delegátů.
Srba
Turecko
Bulharsko
Balkán
Asie
Londýn
9
article
Nový materiál dodá poradám vedle
válčících stran i království Rumunské. Z
zasluhu svou považuje, že spojencům ne-
stěžovalo jejich úkol, a klade jednak územ-
ni požadavky na Bulharsko na dolním Du-
naji, jednak se domáhá určitých výhod prc
soukmenovce, tak známé Kucovlachy, roz-
troušené po balkánských zemích.
Původně se tvrdilo, že rumunské ná-
reky podporuje trojspolek, zvláště Rakou-
sko-Uhersko, v poslední době, od nedáv-
ného odevzdání ruské maršálské bulavy
králi rumunskému, vyskytla se i pověst
že i Rusko jest nakloněno přáním Rumun-
ska.
Do rámce situace současné náleží
cesta ruského ministra Suchomlynova
jeho slyšení u německého císaře, jež prý
souviselo s opatřeními, kteréž učinili Ru-
sové na hranicích. Mírumilovný ráz návště-
vy jeho dokládá se i tím, že ztráví dva
týdny u své choré choti na pobřeží moř-
ském. S cestou touto uvádějí se ve spojen
i zprávy, jakoby se vyjednávalo přímo
mezi Ruskem a Rakouskem o částečném
odvolání pohraničních opatření.
Byla-li včerejší mírová schůze posled-
ní, zvíme z telegramů, jež včera v pozdních
večerních hodinách došly, ale charakteri-
stícké jest, že na Nový rok odpoledne ve-
levyslanci a řecký vyslanec vykonali ná-
vštěvu u státního tajemníka pro zahraniční
záležitosti Greye, což se pokládá za znám-
ku, že šlo o nátlak na jednání mírové kon-
ference. Velevyslanci mohou prý věnovati
nyní konferenci té více pozornosti, ježto
otázka rozhraničení Albánska ještě nen
vyjasněna. Nejasným jest totiž osu
Skadru, o němž prý se v trojspolku ještě
nestalo dohodnutí.
Rumun
Suchomlynův
Albánska
Bulharsko
Uhersko
Rusko
Rakousko
10
article
Mrové konference.
Mrové konference.
St.-C. Z Londýna, 1. ledna. (11.30
v noci.) Dnešní konference měla delší
trvání. S malou přestávkou trvala od
3. hod. do 16. hod. večer. Okolnost ta
zavdala podnět k různým pověstem,z
nichž se usuzovalo, že Turecko se od-
hodlalo konečně učiniti k rokování způ-
sobilé návrhy a že nyní jest další trvání
konference zajištěno. Do 5. hodiny pa-
novala ještě nejistota, která nebyla od-
straněna sděleními, jež byly s jistou
pravděpodobností šířeny již během schů-
ze. Jedna verse tvrdila, že Turecko na-
bídlo spojencům odstoupení části Thra-
cie, kdežto otázka Drinopole a Solun
měla býti ponechána rozhodnutí velmo-
cem.
Jiná verse ujišťovala, že Turi
navrhli Bulharům odstoupení Makedonie
a Soluna, výměnou za Drinopol, za sou-
časného výslovného odmítnutí trvalého
osazení Soluna Řeckem.
Třetí verse pravila, že celý ústupek
Turků záležel ve svolení k úpravě hra-
nic thráckých a rozhodnutí otázky dri-
nopolské velmocemi.
Z těchto více méně z dobrého pra-
mene pocházejících zpráv jest jisto jed-
no: že Turci nyní nabízejí reálnější ob-
jekty než dosud, ale zároveň usilují do-
savadní pevné souručenství spojenc
uvolniti, ba rozbíti.
Během schůze konaly se opětovně samo
statné porady jednotlivých misi.
Turi
Bulhar
Turek
St
Londýn
Turecko
Drinopol
Makedonie
Řecko
Turec
Soluna
Thr
11
article
S jiné strany se sděluje
S jiné strany se sděluje
Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) Dnešn-
mírová konference byla zahájena ve
hod. a ve 4.30 hod. byla přerušena. Turečt
delegáti měli po čaji zvláštní poradu. Delegát
spojenců čekali na skončení této porady.
Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) Konference
odročila se po 4hodinné téměř poradě na pá-
tek ve 4 hod. odpol. Soudí se, že dnes do-
sáhlo se pokroku.
Zástupce „Exchange Telegraph. Company“
měl rozmluvu s řeckým delegátem a zvěděl, ž
dnes byl učiněn pozoruhodný pokrok
Turci prý jsou ochotni postoupit
makedonské území a část Epiru
žádají však, aby otázka autonomie
Albánska byla vyhražena spro-
středkování mocností.
Z Loudýna, 1. ledna. (K. k.] „Reuterov
kancelář“ se dovídá, že do Londýna přiby
vysoký ottomanský finanční úřadník, aby by
rádcem turecké delegace.
Dále je zmocněna prohlásiti, že spojenc
jsou naprosto ochotni uznati v zásadě
aby byla zachována všechna práva soukro
mých osob nebo společností, interesovanýci
na drahách v Turecku.
Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) Jak se „Reu-
terova kancelář“ dovídá z kruhů spojenců
soudí se, že Turci neučiní dnes patrně žádné
v podstatě nové návrhy, a že se omezí jen n
malé změny návrhů dřívějších. Mezi spojene
zavládá mínění, že nynější postavení cařihrad-
ské vlády je tak nejisté, že je Portě obtížno
prováděti nějaký definitivní program.
Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) O dnešní
mírové konferenci byla uveřejněna tate
úřadní zpráva. Konferenci předsedal Ve-
nizelos. Turečtí delegáti předložili své proti-
návrhy, o nichž bylo debatováno. O někte-
rých věcech bylo dosaženo dohody, kdežt
rozprava o některých jiných věcech byla od-
ročena do příští schůze.
Turek
Londýn
Epirus
Loudýn
Turecko
Exchange Telegraph
Company
12
article
„Reuterova kancelář“ se dovídá, že dele-
gáti spojenců budou se zatím raditi o těcht
poslednějších věcech.
Zástupce „Agence Havas“ sděluje
průběhu konference: Turečtí delegát
navrhli nejdříve sprostředkování mocností. D-
legáti spojenců se tomu opřeli. Prohlásili, že
chtějí s Tureckem jednati přímo bez cizi in
tervence. Turečtí delegáti povolují v otáz-
kách, týkajících se Makedonie a Epiru
O otázce Thrakie, totiž o stanovení bulhar-
sko-tureckýchhranic, dlužno ještě jed-
nati. Turci chtějí jednati o tom s Bulharskem
Trvali na tom, aby Egejské ostrovy
byly zachovány Turecku. Rozhodnutí o Al
bánsku a Krétě přenechávají mocnostem
Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) „Evenin
Standard“ sděluje, že Turecko jest ochot-
no postoupiti spojencům část Thrakie,
že balkánské státy se obrátí ve příčině Drino-
pole a Soluna na velmoci.
Havas
Turek
Al
Turecko
Makedonie
Epirus
Bulharsko
Kréta
Londýn
Drina
Reuterův kancelář
13
article
Z Cařihradu, 31. prosince. (K. k.) Dle in-
formací z kompetentních kruhů Porty plnomoc
níci balkánských států vyslechli posleda
její návrh ve včerejší schůzi, třebas jej ka-
tegoricky neodmítli, přece se známkou ne-
vole. Návrh směřuje k tomu, aby mocnosten
bylo svěřeno řešiti všecky otázky z války ply-
noucí, mimo otázku drinopolskou a ostrovní
o kterých hodlá Porta se spojenci vyjednávat
přímo. Ač instrukce Porty byly velmi jasné
přece žádali turečtí plnomocníci o některýcl
věcech dodatečné instrukce, která
jim odeslány po večerní ministerské radě, n
jejichž základě lze očekávati, že vyjednávání
udělá rozhodný pokrok. Situace bude zítra
jasná.
Na Portě domnívají se, že najde se for-
mule pro arrangement, která ponechává Tu-
recku město Drinopol. Ve zdejších diplomati
ckých kruzích se soudí, že zvláště po přátel-
ských radách, udělených všemi mocnostmi v
tom smyslu, aby byl mír co nejdříve uzavřen
je mír zabezpečen, pravděpodobně dokonce
bez intervence mocností.
Včerejší zpráva o okružníku Porty, ve
kterém ukládá svým velevyslancům, aby upo-
zornili mocnosti na slib zachovatí status quo,
je částečně nesprávná. Tento krol. byl pod-
niknut před posledními usneseními Porty
Cařihrad
Drinopol
14
title
Politický přehled.
15
article
Země české.
Země české.
Epilog ke zprávám o oupení
kn. Thuna.
Jak známo, ohlašovala „Bohemia“ v posledním
nedělním čísle m. r. s naprostou určitostí, že vy-
rovnání v Čechách nedokončí vyrovnací místo-
držitel kníže Thun, a že přijde někdo jiný, kdo
vyrovnací dílo dovrší. Držic se básníka, řekla t
na jedné a téže straně třikrát za sebou a přece
neušla dementi, jež hned večer přinesl „Pr. Tae-
blatt“ přímo z místodržitelského paláce. Na Nový
rok vyšla „Bohemia“ již lépe poučena i rozepsala
se o záležitosti znova. Aby zachovala decorum sv
blamáže, ujišťuje sice, že postavením knížete Thu-
na, jakožto vyrovnacího místodržitele, bylo zatím
podstatně otřeseno, takže prý se může říci, ž
odstoupení knížete Thuna v německých politických
kruzích „bylo pokládáno za nevyloučeno“. V těchte
pověstech došly prý výrazu hluboké rozlady na
německé straně, kteréž podle houpačky, v Rakou-
sku známé, přirozeně způsobily, že Češi další ve-
dení dohody knížetem Thunem učinili jaksi národ-
ním požadavkem. „Musí se tudíž počítati s tím.
píše „Bohemia“, že kníže Thun povede pokračo-
vání v dohodě, poněvadž požadavek Čechů, aby
zůstal určitý stav nezměněn, jest mocnější.
než síla německého rozladění. Kdyby
však kníže Thun v dohledné době přece své místo
opustil, možno ujistiti, že by důvod k tomu bylo
nutno hledati výhradně ve zdravotních ohledech
Thun
Čech
Čecho
Čechy
Raka
Bohemia
16
article
Nemýlíme-li se, podává tu „Bohemia“ docela ne-
zabaleně zprávu o marném pokusu německých po-
slanců místodržitele svrhnouti, i bylo by jen roz-
tomilé, kdyby „Prag. Tagblatt“ přinesl dnes de-
menti, že na německé straně nikomu ani nena-
padlo, pokusiti se o něco podobného. Klasický jest
ostatně výklad „Bohemie“ o vyrovnacím chován
německé strany v poslední době. „Na německé
straně,“ tak píše, „vždy zdůrazňována byla poho-
tovost, posaditi se opětně za zelený stůl, nastal
tu však v posledních týdnech smý-
šlení jenom nuceně chladné, aby ne-
bylo vzbuzeno zdání, že se německ
strana o vyrovnání prosí.“ To je stano-
vísko — vesnické nevěsty o námluvách!
Znamenitě se čte, co k věci oznamuje „Deutsch-
nationale Korrespondenz“, vlastní původce zpráv
menti
Bohemia
Praga
Deutschnationale Korrespondenz
17
article
Na ranní a večerníi
předplácí se
V Praze v administra
na měsle
na čtvrt leta
sk
s dvojí donáškon
K b4
na enjta . . . . Kal
ve filiälkách
na měsle
2 K 80
Poštou
na měsle. . . . . . K h
nn čtvrt lota . . . . 9 K 50
s dvoji zásllkou
a měsle-
K sOh
oa čtvrt leta . . .
U K eo
Praha
Kala
18
article
o nastávajícím prý odstoupení kníž. Thuna. Aby
prý se předešlo nedorozuměním, jest prý nutno
zjistiti, že v německých poslaneckých kruzích ne-
bylo tvrzeno nic o blizkém odstoupení kníž.
Thuna, aniž tu bylo očekává no.
Německým poslancům z Čech dobře prý jest
známo, že kníže Thun jest prodchnut živou snahou,
dílo vyrovnání skončiti. Chování však, jež české
místodržitelství od nějakě doby oproti Němcům
na jevo dává, dalo prý mezi Němci v Čechách
uzráti názoru, že kníže Thun sotva bude
s to, českosněmecké vyrovnání vyvrcholiti. Rozla
v německých kruzích v Čechách panující došel
jasného a zřetelného výrazu usnesením německých
poslanců, aby oproti dřívějším zvyklostem ne-
zúčastnili se novoročního solrée u mistodržitele.
[„Usnesení v té záležitosti učiněno nebylo, jedná
se pouze o vzájemnou úmluvu,“ poznamenává tu
„Bohemia“ v závorce.) Historické faktum tedy jest
asi to, že ani „hluboko jdoucí rozladění“ našich
Němců ani jeho jasný a určitý projev bovkotem
místodržitelského soirče nebyl dosti silným, aby
místodržiteli zjednal — nástupce. Ještě že něco
podobného v německých poslaneckých kruzích —
aniž tvrzeno, aniž očekáváno nebylo. Tvrdila to na
štěstí jenom — oficiální korespondence těchto po-
slanců.
Thun
Němec
Čechy
Bohemia
19
article
Jinak sděluje korespondence tato ještě tyto
zajímavosti:
„O tom, zdali zachmuřené vztahy mezi něme-
ckými poslanci a kniž. Thunem opět se stanou
přivětivými, o tom nebudiž rozhodováno. V posla-
neckých kruzích bylo také k tomu poukazováno
že postavení českého místodržitele ke kabinetu
jest jiné, než bylo před několika lety.
Vyjednávání v červenci přerušená, nepodařilo
se dosud navázati. Zjištění zásad pro užívání vnitř-
ní úřadní řeči v Čechách bylo předmětem mini-
sterských konferencí v nichž návrhy kníž. Thuna
vždycky neprošly. Z takových a podobných sympto-
mů soudí se v německých poslaneckých kruzích.
že šťastné ukončení vyrovnacího díla není tou do-
bou možno a že kníže Thun tuto část svého politi-
ckého úkolu bude nucen odstaviti.
Pro čtoucího jest jasno, že mnohými slovy ofi-
ciální korespondence povídá tu, že němečtí po-
slanci hodlají v obnoveném jednání činiti další zá-
zadní odpor vyrovnání v Čechách pěd záminkou
že je knižeti Thunovi nepovolí. Hlavním důvodem
zůstává zase hradištský pronájem. Krausovy bou-
dy, české menšinové školy a — Schreinerova ex-
cellence.
„Mimoparlamentární zastoupení Němcu
rakouských“.
Thun
Krausův
Schreinerův
Čechy
20
article
Takového názvu dostalo se nejnověji známé
myšlence, s níž vystoupil hned po prvních roz-
hodujících slovanských vítězstvích na Balkáně
člen panské sněmovny dr. Baernreither a která
nabyla později formy návrhu zřízení Volksratu
pro všechny Němce v Rakousku. Proti tomuto ná-
vrhu vystoupil sám Volkarat pro Čechy, poukázav
na to, že by napřed bylo nutno vybudovati Volks-
rat v jednotlivých zemích. Zemský posl. dr. Turn-
wald. v jehož hlavě nejvíce straší přízrak do ne-
změrna narostlého vědomí slovanského, napsal.
jak v listech sděluje dru. Baernreitherovi dopis,
v němž dovozuje, že musí dojiti k mimoparlament-
nímu zastoupení všech Němců v Rakousku, a že
má býtiutvořeno ze všech řišských a zemských
poslanců německých v Rakousku. Podle úmyslu
Turnwaldova byli by do takového mimoparlament-
ního zastoupení německého pojati také zástupci
Volksratu a obchodních komor s hlasem porad-
ním. Dr. Turnwald končí své vývody prohlášením:
Zjevné zatlačování německého vlivu ve všech od-
větvích státní správy (odkazují v té příčině pouze
na odpověď hr. Stürgkha s rakouského [I] stanovi-
ska nepochopitelnou a podanou na inžerpelaciv
příčině vnitřní české úřadní řeči v Čechách), ne-
bezpečí slovanského hnutí tlačí bezvýhradně na
těsnější sepjetí všech německých stran“.
doktor
Baernreither
Němec
Turnwald
Stürgkh
Balkán
Rakousko
Čechy
panská sněmovna
22
article
Posl. Legler uveřejňuje v německých lístech
článek, jehož nadpisem volá: „Zjednejte pořá-
dek!“, a to ve vyrovnání česko-německém. Varuje
před tím, aby ve vlastní domácnosti pořádek
zjednati nezůstavovalo se třetímu, neboť takový
pořáek nevypadal by po chuti obou sporných
stran. Bylo by tudiž jenom moudré a účelné, kdy-
by obě strany se dohodly a jednaly podle práva
a slušnosti, poněvadž výhody zjednání pořádku
nemohou připadnouti pouze jediné straně vůbec
anebo z většího dilu. Posl. Legler mluví konečně
do duše — své vlastní straně.
Člen panské sněmovny A. O. Zeit-
hammer
Posl
panská sněmovna
23
article
vyslovil se v novoročním článku „Unionu“ o po-
měrech v českém táboře takto:
„Celá bída naše leží v nekonečném tříštění
na strany a frakce. V národě našem řádí přímo
nebezpečná plíseň rozpadu. Od jednotných stran
šedesátých a z části sedmdesátých let odštěpila
se průběhem desetiletí jedna strana po druhé,
25
article
Na Kykladách a Sporadách.
Na Kykladách a Sporadách.
Není cestovatele, jenž by nepozoroval
že jeho vnímání a nazírání téže krajíny ma
jiný ráz, když po letech v ni opět zavítal
V tom času intervalu obohatil totiž duševní
svůj svět novými poznatky. Jako při prvním
vnímání opět omezuje, rozlišuje a srovnává
Ale výslední dojem je už jiný. Proces ten zva-
ný associací a assimilací představ jest zákla-
dem všeho duševního rozvoje. Všechen život
di Goethe, je srovnávání. Ve stálém zdokona
lování lze též najíti klič, proč tak málo míst
na zemském okrsku, která by nás upoufala
krásou svou frvale.
Místem takým zdají se mi ostrovy moře
Egejského, Kyklady a Spbrady.
Moře Tyrrhenské i Adrie prosluly dávno
vzácnými krásami jižní přírody, ale moře
Egejské jest ještě nádhernější. Moře Tyrrhen-
ské jest sídlem Síren, bohyň půvabů, z moře
Egejského se vynořila Afrodité, bohyně krásy.
Rád myslí zalétám k osamělému, ku předu
silně nakloněnému balvanu na pobřeží ostro-
va Tinu. Balvan jest šedý, holý, neúhledný
Ale skýtá stín a ten jest jihu vzácností. Kdo
tam bloudil širou přírodou při insolaci 71° C
rád připustí, že dva známí mohli by se dáti
do soudů pro pouhý oslův stín.
Nuž pod ten balvan uváděl mne každý
podvečer, který byl mi k disposíci — nebyl-li
jsem na ostrově jiném. Jak velkolepá krása
rozkládala se tu před žasnoucím mým zra-
keml
Goethe
Adrie
Afrodité
Kyklady
Sporady
26
article
Přímo přede mnou tone ve zlaté záři
Malý Delos, rodiště Appolinovo, a Velký De-
los, za ním Paros, kolébka Gracií, a Antipa-
ros a za nimi v obrovském oblouku: Syros
Serifos, Sifnos, Myrtonos v levo: Thermia.
Keos a Hymettos v pravo. Do očí bije: předně
podivuhodná průzračnost vzduchu, pak čisto-
ta a nádhera barev a konečně veliká inten-
sita slunečního světla, které dodává barvám
lesku až oslňujícího. Nejskvělejí září ovšem
nejbližší dva Dely, kde všechny předměty pře-
kvapují ostrostí obrysů až do nejjemnějších
podrobností: vrchy jsou jak ze zlata, údole
jsou růžová. Vzdálenější ostrovy jsou růžové
s fialovými stíny, ještě zadnější fialové s mo-
drými stíny, ještě vzdálenější jsou modré
nejzazší athenský vrch Hyméttus vyhlíží jak
bělavý opál. 125 kilometrů dělí nás od něho.
A skvostný tento obraz mění se stále; barvy
zadnějších ostrovů přecházejí na bližší a opěl
na bližší. Intensita jejich slábne, barva fialová
nabývá převahy víc a více, až konečně mo-
dravá šeď všechno zahalí. Z oceanu vstává
noc. Její závoj tvoří se na obloze dvacet mi-
nut po západu slunce. Od obzorníku až po
nadhlavník pokrývají celou východní polo-
vinu páry růžové, fialové a modré v nesčet-
ných odstínech v tak nedostižné nádheře, že
jsi přímo očarován. Když jsem druhého čel-
vence skvostný ten zjev pozoroval, stála luna
blízko nadhlavníku. V růžových parách zdála
se ne zlatolesklou jako u nás, nýbrž liliově
stříbrnou. Přeskvostné páry zdály se jejím ša-
tem, bohyně důstojným. Celek pak skýtal
obraz pohádkové krásy, s níž jen moře
hvězdná nebes báň může na zemi soutěžiti.
Proto byla luna symbolem krásy ženské. At
v ní viděli staří Méné, ať Selenu, ať Arte-
midu, vždy bylo nejvyšším vyznamenáním pro
Myrtonos
Délos
Paros
Antiprosa
Syros Serifos
Sifno
27
article
ženu, byla-li k ní přírovnána. Též nejslavnějš
heroině řecké — Europa, Pasifaé, Antiopé
Prokris, Atalanta, Kallisto, Ifigenie, jsou v
podstatě heroinami měsíce. Dle víry starých
jezdila bohyně měsícena zlatém voze, jejž
dva vzpjatí býci táhli; v obou rukou držela
pochodeň, na hlavě skvěl se zlatý vínek, kol
hlavy vzedmut byl závoj. Spómea ji uváděl na
oblohu den co den. Ale jednou za měsíc ne-
bylo jí na obloze. V den ten byla návštěvou
u sličného pastýře Eudymiona v Karii na hoře
Latmu, jemuž Zeus na její přímluvu udělil věč
né mládí a věčný spánek.
Neznám větší krásy jihu nad tuto čaro
krásnou hru barev. Proslavený záliv neapol
ský nemůže míti tak čistých a skvělých ba
rev, protože Vesuv kouřem svým ovzduší zne
čišťuje.
Ostatně ani na egejských pobřežích nen
zjev ten v plné své nádheře častým. Za mého
pobytu zažil jsem ho v plné kráse pouze dva-
krát. Jednou v Athenách v dubnu, podruhé
na Time v červenci.
I v našich krajinách barví se obloha do
růžova a růžově fialova, je-li hodně par
ovzduší. Jenže bývá zbarvení to menšího ob-
jemu (kolem 45. stupně nad obzorníkem)
kratšího trvání (od 20 do 30 minut po západu
slunce; totéž platí mutatio mutandis o dob
ranní.
Po krátkém, někdy skvěle zbarveném
soumraku nastává na Egejských ostrovech.
jako ovšem všude na jihu, rychle noc. Ale
není to tma našeho severu, tma, v níž není
na krok viděti, nýbrž tma průhledná a prů-
svitná. Vidíš předměty jako ve dne. Ale nen
vzdušné perspektivy. Vzdálenost i velikosl
předmětů tě klamou. JJsi očarován. Věříš, že
Hekate je kouzelnici. Vilíš vzdálené hory, ale
Europa
Pasifaý
Antiopa Prokris
Atalanta
Kallista
Ifigénie
Zeus
Hekate
Karie
28
article
úplně černé. Zdá se ti, že vede po nich Cha-
ron duše zemřelých v říši Hadovu. Sám je čer
ný, černě se nese, černý jeho kůň, černé kvě-
tiny okolo jeho plecí. Napřed jdou archonté
chudí za ním, malé dítky na sedle jeho.A
jedno robě prosi: „Pojď. Charone, ku prameni
aby archonté pojedli chleba a chudí se ovla
žili a malá robátka si zahrála na zlaté jablíčke
a zapomněla matek.
„Nepůjdu ku prameni; přišly by tan
matky a nebylo by konce loučení.“
Letní noci jihu jsou právem slaveny. Na
Egejských ostrovech neklesá v nich teplomě
pod 25° C. Obloha jest po celé léto bez mrá-
čku a zjevy astronomické lze tedy přesně po-
zorovati. Hvězdy první velikosti jsou tam ty
též jako u nás. Krásná, zemi nejbližší stálice
Canopus, jest viditelna teprve v severn
Africe. Za to jsou hvězdy jasnější nežli u nás;
i hvězdy velikosti páté lze dobře pozorovat.
poněvadž ovzduší jest velmi čisté a v létě
skoro stále klidné. Se západem slunce zavlád
ne na Egejských ostrovech úplný klid. Oby-
vatelé vystupují na střechy svých domů, jež
jsou úplně rovné, a oddávají se tu svým my-
šlenkám, své zábavě. Silná vůně pomerančo-
vých a citronových stromů, jež kvetou celý
rok, nese se nad krajinou, cvrlikání cíkád, jež
Homer nazývá liliovým zpěvem, ozývá se se
všech stran a libezný větřík, měltěmja, věje
s hor omlazující chládek.
Moře Egejské jest jako Adrie a moře
Tyrrhenské temně zelené; u Suniu temně mo-
dré. I jeho povrch hraje za klidu skvělými
barvami, jichž žádný malíř neumí napodobiti
a které okouzlí i největšího mrzouta. Tu jes
bledě modré, tu azurové, tu kovově zelené
s divukrásným leskem; v tom zavěje vítr a
rázem zmizí kovový lesk a ustoupí smarag-
dovému zbarvení, vlastní to barvě mořské.
Charon
Adrie
Afrika
Ob
Canopus
29
article
Ale obrátíme-li se a pohlédneme-li proti slun-
ci, zjeví se nám moře jako planoucí výhe.
Jsme úplně oslněni; zakrýváme si rukou zrak
a dlouho to trvá, než nabude opět normální
síly. Už Byronovi neušlo, že slunce nezapadá
v moři Egejském s bledým leskem jako na
severu, nýbrž že jest to požár sluneční.
I severní moře má svou velebnost, též
Balt má své půvaby. Ale co do krásy nemo-
hou soutěžiti s moři jižními. Není tam té
intensity sluneční, jež barvám dává blesk, hru
a přepych barev; není tam bujné tropické ve-
getace, mohutných skal, jež hrají duhovými
barvami, není vysokých hor, jež tvoří velko-
lepý rám čarokrásné mořské hladině. Nízký,
písčitý břeh jest obrubou moří severních. Balt
pak jest vlastně jezerem; jeho vody mají jedno
procento solí proti čtyřem procentům vody
moří jižních. I na severu jest ovšem v létě
pobyt příjemný a v hygienickém směru velmi
účinný. Ale vlastní léto jest tam vlastně jen
měsíc červenec a i ten bývá někdy tak chmur-
ný, že lázeňský host dříve musí notně údy
prohánět, než se jde do moře vykoupat. JJa
ztrávil na př. na Rujaně troje prázdniny. Je-
den rok bylo tam tak nepříjemné počasí, že
jsem chodil užívat lázní mořských z Thier-
sova, kde jsem bydlel, do Gochrenu, vzdále-
ného 12 kilometrů, abych mohl se zahřátým
tělem pod chladnou mořskou hladinu. A teh-
da jsem byl otužilým, žije léta mnohá přesně
podle Kneippovy theorie.
Balt má v červenci 16° C tepla, severn
moře rovněž 16° C. Adrie 25° C; teploty moře
Egejského jsem neměřil. Byla tak vysoká, že
budila v ruce pocit teplé vody. Proto v létě
málo, velmi málo se v něm koupají.
Fr. Jezdínský.
Byron
JJ
Kneippův
František
Jezdínský
severní moře
Rujana
Gochren