ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4df19050-8f08-11dd-91f1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 56, person 47, org 10, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo2
4 article
V drobném prodejlu ranni čisle o sobě . . za 8h večerni . . . . . sa t h Ve fliálkách na venkově- ranní člalo . . . . . . . 1n večerní . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Přodplacení a insorty příjímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí ze táš redakco, tiskárna a skpodiee „Národních Listů- Rukopísy se novraceil.
5 title
Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 6 stranách.
Praha
6 article Spěje se k míru či k obno vení války?
Spěje se k míru či k obno vení války? Po pondělní mírové konferenci nut- no zaznamenati znatelné znejasnění nejer poměrů mezi spojenci a Tureckem, ale mezi interesenty, kteří nebyli přímým účastníky války balkánské, takže i sam míroví delegáti, platí to zejména o zástup- cích spojeneckých, pochybují o konečném úspěchu svého poslání a napovídají, že ne- míní dále účinkovati ve vyjednávání, kte- réž turečtí delegáti svým postupem pro- měňují ve frašku a činí je před širým svě- tem směšnými. Tento výrok připisuje se přednímu bulharskému delegátu Danevu Podle toho sotva možná očekávatí, že by na konferenci, včera na třetí hodinu oa polední položené, stal se zázračný obrat — v kruzích tureckých. V pondělí totiž turečtí zástupci na do- taz Daneva, zdali obdrželi od své vlády nové instrukce, odvětili ústy Rešida paše. že sice instrukce obdrželi, ale že depeše jsou tak zkomolené, že nejsou s to šifry jejich úplně přečisti. Mají sice za to, že postihli hlavní smysl depeší, dle něhož by mohli zahájiti vyjednávání jen o vč- cech, jež se týkají pouze spojenců a Tu- recka, jako na př. o Drinopoli. Písemně. jak bylo hned z počátku smluveno, návr- hy své podati nemohou, protože nebyli s to rozluštiti došlé depeše, ale pro pod- řadné věci, o nichž by se mohlo rokovati. by písemných návrhů nebylo třeba ... Na další vyzvání Daneva, aby tedy vypočetli. o čem by mohli ihned vyjednávati, byla schůze na chvíli přerušena a po přestávce Rešid paša prohlásil, že turečtí delegáti nejsou s to, vzpomenuté otázky ihned se- staviti a žádal za odročení, načež schůze odročena byla, jak výše připomenuto.
Danevo Turecko
7 article
Před touto veřejnou schůzí navštívil Rešid paša Daneva a oznámil mu, že vláda jeho si přeje, aby sporné otázky byly předloženy velmocem, a označil zvlášt otázku albánskou, sandžaku novopazar- ského, ostrovů a t. d., zkoušeje, zda by spojenci nebyli ochotní přenechati vůbec velmocem rozhodnutí. A když Danev při- pomenul, že by se tím situace nadobro po- kazila, protože by i mocnosti i spojenc mohli to zamítnouti, vytasili se Turcis — nečitelnými instrukcemi. Část delegátů spojeneckých má za to. že nynější turecká vláda nemá dosti auto- rity doma, a proto se snaží případné ústupky krýti vůlí velmocí, ale za slabou vládu nemůže se nikdo zaručiti, takže ani tento postup by nebyl zabezpečením mí- ru; někteří delegáti a s nimi i značná část veřejného mínění mají však za to, že tu- recká vláda spoléhá na postranní rady, že očekává další zauzlení poměrů a za těchto okolností se domnívá, že Turecko ještě bude s to uniknouti neuprosnému osudu. Delegáti spojenců nemohou za tako- vých okolností převziti odpovědnost ani za postup mírové konference, ani za pře- vzaté úkoly, a nebylo by divu, kdyby roz- mrzelost svou tlumočili i své hostitelce. Anglii, na jejíž podnět se dostavili do Lon- dýna na tuto fraškovitou konferenci míru. a dali Turecku přesnou lhůtu. Diplomacie bude ovšem, jako před tím než válka vy- pukla, o to usilovati, aby se jednání o mír nevymklo z normálních kolejí, jest snad možno, že přede včerejší konferencí by Evropou učiněn na vládu sultánskou v Ca- řihradě jakýsi nátlak, ale ani takováto opatření se vždy neosvědčují.
Danev Turecko Anglie Lon Evropa Ca
8 article
Turecké diplomacii tane patrně na mysli kongres berlínský, neblahé paměti, jenž zavinil vlastně nynější válku balkán- skou, a ráda by, aby jí konference vele- vyslanců pomohla z tísně, ale zapomíná že rok 1912 se podobá r. 1878 jedině úpl- nou porážkou vojsk tureckých! Jinak se změnilo mnoho; tehdy mělo Turecko pro sebe většinu mezi velmocemi. dnes jí nemá. Tehdy nebylo Bulharska dnes tvoří s balkánskými státy mohutný vojenský spolek. Ostatně kdyby velmoci chtěly nadlehčiti odpovědnosti vlády ture- cké, kdo ručí za to, že přestanou urovná- ním věcí na Balkáně a nezasáhnou i do Asie, kde již již se hlásí otázka arménská syrská a t. d.? Ovšem nemá dnešní Turecko někdej- ších přátel a ochranců, ale vyskytli se v- dle nároků přirozených dědiců jeho i ná- roky jiné, a na soupeřství těchto nároků zakládá asi turecká diplomacie výpočty O soupeření velmocenských zájmů na Balkáně svědčí bližší i dávnější budouc- nost; ale jsou i doklady, že různící se tyto zájmy se dohodovaly o více méně přes- ných sférách svého vlivu. I dnes kolují po světě verse, že není vyloučeno ani to, ani ono. Pesimisté ukazují na obranná opatře- ní, jež se stala v interesovaných státech za posledních měsíců a dosud nebyla odvo- lána, optimisté pak se těší tím, že nejspor- nější a nejpalčivější záležitosti přece jen byly vpraveny do jednotných formulek tak Albánsko, tak zabezpečení přístupu Srbům k Adriatickému moři. Ovšem i tyto dvě záležitosti vyžadují bližšího propracování, vymezení a t. d.,a to vše spadá do oboru velevyslaneckých porad. jež se konají v Londýně vedle mí- rové konference a v nichž se bude dnes pokračovati — tedy bezprostředně po vče- rejší schůzi mírových delegátů.
Srba Turecko Bulharsko Balkán Asie Londýn
9 article
Nový materiál dodá poradám vedle válčících stran i království Rumunské. Z zasluhu svou považuje, že spojencům ne- stěžovalo jejich úkol, a klade jednak územ- ni požadavky na Bulharsko na dolním Du- naji, jednak se domáhá určitých výhod prc soukmenovce, tak známé Kucovlachy, roz- troušené po balkánských zemích. Původně se tvrdilo, že rumunské ná- reky podporuje trojspolek, zvláště Rakou- sko-Uhersko, v poslední době, od nedáv- ného odevzdání ruské maršálské bulavy králi rumunskému, vyskytla se i pověst že i Rusko jest nakloněno přáním Rumun- ska. Do rámce situace současné náleží cesta ruského ministra Suchomlynova jeho slyšení u německého císaře, jež prý souviselo s opatřeními, kteréž učinili Ru- sové na hranicích. Mírumilovný ráz návště- vy jeho dokládá se i tím, že ztráví dva týdny u své choré choti na pobřeží moř- ském. S cestou touto uvádějí se ve spojen i zprávy, jakoby se vyjednávalo přímo mezi Ruskem a Rakouskem o částečném odvolání pohraničních opatření. Byla-li včerejší mírová schůze posled- ní, zvíme z telegramů, jež včera v pozdních večerních hodinách došly, ale charakteri- stícké jest, že na Nový rok odpoledne ve- levyslanci a řecký vyslanec vykonali ná- vštěvu u státního tajemníka pro zahraniční záležitosti Greye, což se pokládá za znám- ku, že šlo o nátlak na jednání mírové kon- ference. Velevyslanci mohou prý věnovati nyní konferenci té více pozornosti, ježto otázka rozhraničení Albánska ještě nen vyjasněna. Nejasným jest totiž osu Skadru, o němž prý se v trojspolku ještě nestalo dohodnutí.
Rumun Suchomlynův Albánska Bulharsko Uhersko Rusko Rakousko
10 article Mrové konference.
Mrové konference. St.-C. Z Londýna, 1. ledna. (11.30 v noci.) Dnešní konference měla delší trvání. S malou přestávkou trvala od 3. hod. do 16. hod. večer. Okolnost ta zavdala podnět k různým pověstem,z nichž se usuzovalo, že Turecko se od- hodlalo konečně učiniti k rokování způ- sobilé návrhy a že nyní jest další trvání konference zajištěno. Do 5. hodiny pa- novala ještě nejistota, která nebyla od- straněna sděleními, jež byly s jistou pravděpodobností šířeny již během schů- ze. Jedna verse tvrdila, že Turecko na- bídlo spojencům odstoupení části Thra- cie, kdežto otázka Drinopole a Solun měla býti ponechána rozhodnutí velmo- cem. Jiná verse ujišťovala, že Turi navrhli Bulharům odstoupení Makedonie a Soluna, výměnou za Drinopol, za sou- časného výslovného odmítnutí trvalého osazení Soluna Řeckem. Třetí verse pravila, že celý ústupek Turků záležel ve svolení k úpravě hra- nic thráckých a rozhodnutí otázky dri- nopolské velmocemi. Z těchto více méně z dobrého pra- mene pocházejících zpráv jest jisto jed- no: že Turci nyní nabízejí reálnější ob- jekty než dosud, ale zároveň usilují do- savadní pevné souručenství spojenc uvolniti, ba rozbíti. Během schůze konaly se opětovně samo statné porady jednotlivých misi.
Turi Bulhar Turek St Londýn Turecko Drinopol Makedonie Řecko Turec Soluna Thr
11 article S jiné strany se sděluje
S jiné strany se sděluje Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) Dnešn- mírová konference byla zahájena ve hod. a ve 4.30 hod. byla přerušena. Turečt delegáti měli po čaji zvláštní poradu. Delegát spojenců čekali na skončení této porady. Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) Konference odročila se po 4hodinné téměř poradě na pá- tek ve 4 hod. odpol. Soudí se, že dnes do- sáhlo se pokroku. Zástupce „Exchange Telegraph. Company“ měl rozmluvu s řeckým delegátem a zvěděl, ž dnes byl učiněn pozoruhodný pokrok Turci prý jsou ochotni postoupit makedonské území a část Epiru žádají však, aby otázka autonomie Albánska byla vyhražena spro- středkování mocností. Z Loudýna, 1. ledna. (K. k.] „Reuterov kancelář“ se dovídá, že do Londýna přiby vysoký ottomanský finanční úřadník, aby by rádcem turecké delegace. Dále je zmocněna prohlásiti, že spojenc jsou naprosto ochotni uznati v zásadě aby byla zachována všechna práva soukro mých osob nebo společností, interesovanýci na drahách v Turecku. Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) Jak se „Reu- terova kancelář“ dovídá z kruhů spojenců soudí se, že Turci neučiní dnes patrně žádné v podstatě nové návrhy, a že se omezí jen n malé změny návrhů dřívějších. Mezi spojene zavládá mínění, že nynější postavení cařihrad- ské vlády je tak nejisté, že je Portě obtížno prováděti nějaký definitivní program. Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) O dnešní mírové konferenci byla uveřejněna tate úřadní zpráva. Konferenci předsedal Ve- nizelos. Turečtí delegáti předložili své proti- návrhy, o nichž bylo debatováno. O někte- rých věcech bylo dosaženo dohody, kdežt rozprava o některých jiných věcech byla od- ročena do příští schůze.
Turek Londýn Epirus Loudýn Turecko Exchange Telegraph Company
12 article
„Reuterova kancelář“ se dovídá, že dele- gáti spojenců budou se zatím raditi o těcht poslednějších věcech. Zástupce „Agence Havas“ sděluje průběhu konference: Turečtí delegát navrhli nejdříve sprostředkování mocností. D- legáti spojenců se tomu opřeli. Prohlásili, že chtějí s Tureckem jednati přímo bez cizi in tervence. Turečtí delegáti povolují v otáz- kách, týkajících se Makedonie a Epiru O otázce Thrakie, totiž o stanovení bulhar- sko-tureckýchhranic, dlužno ještě jed- nati. Turci chtějí jednati o tom s Bulharskem Trvali na tom, aby Egejské ostrovy byly zachovány Turecku. Rozhodnutí o Al bánsku a Krétě přenechávají mocnostem Z Londýna, 1. ledna. (K. k.) „Evenin Standard“ sděluje, že Turecko jest ochot- no postoupiti spojencům část Thrakie, že balkánské státy se obrátí ve příčině Drino- pole a Soluna na velmoci.
Havas Turek Al Turecko Makedonie Epirus Bulharsko Kréta Londýn Drina Reuterův kancelář
13 article
Z Cařihradu, 31. prosince. (K. k.) Dle in- formací z kompetentních kruhů Porty plnomoc níci balkánských států vyslechli posleda její návrh ve včerejší schůzi, třebas jej ka- tegoricky neodmítli, přece se známkou ne- vole. Návrh směřuje k tomu, aby mocnosten bylo svěřeno řešiti všecky otázky z války ply- noucí, mimo otázku drinopolskou a ostrovní o kterých hodlá Porta se spojenci vyjednávat přímo. Ač instrukce Porty byly velmi jasné přece žádali turečtí plnomocníci o některýcl věcech dodatečné instrukce, která jim odeslány po večerní ministerské radě, n jejichž základě lze očekávati, že vyjednávání udělá rozhodný pokrok. Situace bude zítra jasná. Na Portě domnívají se, že najde se for- mule pro arrangement, která ponechává Tu- recku město Drinopol. Ve zdejších diplomati ckých kruzích se soudí, že zvláště po přátel- ských radách, udělených všemi mocnostmi v tom smyslu, aby byl mír co nejdříve uzavřen je mír zabezpečen, pravděpodobně dokonce bez intervence mocností. Včerejší zpráva o okružníku Porty, ve kterém ukládá svým velevyslancům, aby upo- zornili mocnosti na slib zachovatí status quo, je částečně nesprávná. Tento krol. byl pod- niknut před posledními usneseními Porty
Cařihrad Drinopol
14 title
Politický přehled.
15 article Země české.
Země české. Epilog ke zprávám o oupení kn. Thuna. Jak známo, ohlašovala „Bohemia“ v posledním nedělním čísle m. r. s naprostou určitostí, že vy- rovnání v Čechách nedokončí vyrovnací místo- držitel kníže Thun, a že přijde někdo jiný, kdo vyrovnací dílo dovrší. Držic se básníka, řekla t na jedné a téže straně třikrát za sebou a přece neušla dementi, jež hned večer přinesl „Pr. Tae- blatt“ přímo z místodržitelského paláce. Na Nový rok vyšla „Bohemia“ již lépe poučena i rozepsala se o záležitosti znova. Aby zachovala decorum sv blamáže, ujišťuje sice, že postavením knížete Thu- na, jakožto vyrovnacího místodržitele, bylo zatím podstatně otřeseno, takže prý se může říci, ž odstoupení knížete Thuna v německých politických kruzích „bylo pokládáno za nevyloučeno“. V těchte pověstech došly prý výrazu hluboké rozlady na německé straně, kteréž podle houpačky, v Rakou- sku známé, přirozeně způsobily, že Češi další ve- dení dohody knížetem Thunem učinili jaksi národ- ním požadavkem. „Musí se tudíž počítati s tím. píše „Bohemia“, že kníže Thun povede pokračo- vání v dohodě, poněvadž požadavek Čechů, aby zůstal určitý stav nezměněn, jest mocnější. než síla německého rozladění. Kdyby však kníže Thun v dohledné době přece své místo opustil, možno ujistiti, že by důvod k tomu bylo nutno hledati výhradně ve zdravotních ohledech
Thun Čech Čecho Čechy Raka Bohemia
16 article
Nemýlíme-li se, podává tu „Bohemia“ docela ne- zabaleně zprávu o marném pokusu německých po- slanců místodržitele svrhnouti, i bylo by jen roz- tomilé, kdyby „Prag. Tagblatt“ přinesl dnes de- menti, že na německé straně nikomu ani nena- padlo, pokusiti se o něco podobného. Klasický jest ostatně výklad „Bohemie“ o vyrovnacím chován německé strany v poslední době. „Na německé straně,“ tak píše, „vždy zdůrazňována byla poho- tovost, posaditi se opětně za zelený stůl, nastal tu však v posledních týdnech smý- šlení jenom nuceně chladné, aby ne- bylo vzbuzeno zdání, že se německ strana o vyrovnání prosí.“ To je stano- vísko — vesnické nevěsty o námluvách! Znamenitě se čte, co k věci oznamuje „Deutsch- nationale Korrespondenz“, vlastní původce zpráv
menti Bohemia Praga Deutschnationale Korrespondenz
17 article
Na ranní a večerníi předplácí se V Praze v administra na měsle na čtvrt leta sk s dvojí donáškon K b4 na enjta . . . . Kal ve filiälkách na měsle 2 K 80 Poštou na měsle. . . . . . K h nn čtvrt lota . . . . 9 K 50 s dvoji zásllkou a měsle- K sOh oa čtvrt leta . . . U K eo
Praha Kala
18 article
o nastávajícím prý odstoupení kníž. Thuna. Aby prý se předešlo nedorozuměním, jest prý nutno zjistiti, že v německých poslaneckých kruzích ne- bylo tvrzeno nic o blizkém odstoupení kníž. Thuna, aniž tu bylo očekává no. Německým poslancům z Čech dobře prý jest známo, že kníže Thun jest prodchnut živou snahou, dílo vyrovnání skončiti. Chování však, jež české místodržitelství od nějakě doby oproti Němcům na jevo dává, dalo prý mezi Němci v Čechách uzráti názoru, že kníže Thun sotva bude s to, českosněmecké vyrovnání vyvrcholiti. Rozla v německých kruzích v Čechách panující došel jasného a zřetelného výrazu usnesením německých poslanců, aby oproti dřívějším zvyklostem ne- zúčastnili se novoročního solrée u mistodržitele. [„Usnesení v té záležitosti učiněno nebylo, jedná se pouze o vzájemnou úmluvu,“ poznamenává tu „Bohemia“ v závorce.) Historické faktum tedy jest asi to, že ani „hluboko jdoucí rozladění“ našich Němců ani jeho jasný a určitý projev bovkotem místodržitelského soirče nebyl dosti silným, aby místodržiteli zjednal — nástupce. Ještě že něco podobného v německých poslaneckých kruzích — aniž tvrzeno, aniž očekáváno nebylo. Tvrdila to na štěstí jenom — oficiální korespondence těchto po- slanců.
Thun Němec Čechy Bohemia
19 article
Jinak sděluje korespondence tato ještě tyto zajímavosti: „O tom, zdali zachmuřené vztahy mezi něme- ckými poslanci a kniž. Thunem opět se stanou přivětivými, o tom nebudiž rozhodováno. V posla- neckých kruzích bylo také k tomu poukazováno že postavení českého místodržitele ke kabinetu jest jiné, než bylo před několika lety. Vyjednávání v červenci přerušená, nepodařilo se dosud navázati. Zjištění zásad pro užívání vnitř- ní úřadní řeči v Čechách bylo předmětem mini- sterských konferencí v nichž návrhy kníž. Thuna vždycky neprošly. Z takových a podobných sympto- mů soudí se v německých poslaneckých kruzích. že šťastné ukončení vyrovnacího díla není tou do- bou možno a že kníže Thun tuto část svého politi- ckého úkolu bude nucen odstaviti. Pro čtoucího jest jasno, že mnohými slovy ofi- ciální korespondence povídá tu, že němečtí po- slanci hodlají v obnoveném jednání činiti další zá- zadní odpor vyrovnání v Čechách pěd záminkou že je knižeti Thunovi nepovolí. Hlavním důvodem zůstává zase hradištský pronájem. Krausovy bou- dy, české menšinové školy a — Schreinerova ex- cellence. „Mimoparlamentární zastoupení Němcu rakouských“.
Thun Krausův Schreinerův Čechy
20 article
Takového názvu dostalo se nejnověji známé myšlence, s níž vystoupil hned po prvních roz- hodujících slovanských vítězstvích na Balkáně člen panské sněmovny dr. Baernreither a která nabyla později formy návrhu zřízení Volksratu pro všechny Němce v Rakousku. Proti tomuto ná- vrhu vystoupil sám Volkarat pro Čechy, poukázav na to, že by napřed bylo nutno vybudovati Volks- rat v jednotlivých zemích. Zemský posl. dr. Turn- wald. v jehož hlavě nejvíce straší přízrak do ne- změrna narostlého vědomí slovanského, napsal. jak v listech sděluje dru. Baernreitherovi dopis, v němž dovozuje, že musí dojiti k mimoparlament- nímu zastoupení všech Němců v Rakousku, a že má býtiutvořeno ze všech řišských a zemských poslanců německých v Rakousku. Podle úmyslu Turnwaldova byli by do takového mimoparlament- ního zastoupení německého pojati také zástupci Volksratu a obchodních komor s hlasem porad- ním. Dr. Turnwald končí své vývody prohlášením: Zjevné zatlačování německého vlivu ve všech od- větvích státní správy (odkazují v té příčině pouze na odpověď hr. Stürgkha s rakouského [I] stanovi- ska nepochopitelnou a podanou na inžerpelaciv příčině vnitřní české úřadní řeči v Čechách), ne- bezpečí slovanského hnutí tlačí bezvýhradně na těsnější sepjetí všech německých stran“.
doktor Baernreither Němec Turnwald Stürgkh Balkán Rakousko Čechy panská sněmovna
21 article
K vyrovnání.
22 article
Posl. Legler uveřejňuje v německých lístech článek, jehož nadpisem volá: „Zjednejte pořá- dek!“, a to ve vyrovnání česko-německém. Varuje před tím, aby ve vlastní domácnosti pořádek zjednati nezůstavovalo se třetímu, neboť takový pořáek nevypadal by po chuti obou sporných stran. Bylo by tudiž jenom moudré a účelné, kdy- by obě strany se dohodly a jednaly podle práva a slušnosti, poněvadž výhody zjednání pořádku nemohou připadnouti pouze jediné straně vůbec anebo z většího dilu. Posl. Legler mluví konečně do duše — své vlastní straně. Člen panské sněmovny A. O. Zeit- hammer
Posl panská sněmovna
23 article
vyslovil se v novoročním článku „Unionu“ o po- měrech v českém táboře takto: „Celá bída naše leží v nekonečném tříštění na strany a frakce. V národě našem řádí přímo nebezpečná plíseň rozpadu. Od jednotných stran šedesátých a z části sedmdesátých let odštěpila se průběhem desetiletí jedna strana po druhé,
24 title
FEUILLETON.
25 article Na Kykladách a Sporadách.
Na Kykladách a Sporadách. Není cestovatele, jenž by nepozoroval že jeho vnímání a nazírání téže krajíny ma jiný ráz, když po letech v ni opět zavítal V tom času intervalu obohatil totiž duševní svůj svět novými poznatky. Jako při prvním vnímání opět omezuje, rozlišuje a srovnává Ale výslední dojem je už jiný. Proces ten zva- ný associací a assimilací představ jest zákla- dem všeho duševního rozvoje. Všechen život di Goethe, je srovnávání. Ve stálém zdokona lování lze též najíti klič, proč tak málo míst na zemském okrsku, která by nás upoufala krásou svou frvale. Místem takým zdají se mi ostrovy moře Egejského, Kyklady a Spbrady. Moře Tyrrhenské i Adrie prosluly dávno vzácnými krásami jižní přírody, ale moře Egejské jest ještě nádhernější. Moře Tyrrhen- ské jest sídlem Síren, bohyň půvabů, z moře Egejského se vynořila Afrodité, bohyně krásy. Rád myslí zalétám k osamělému, ku předu silně nakloněnému balvanu na pobřeží ostro- va Tinu. Balvan jest šedý, holý, neúhledný Ale skýtá stín a ten jest jihu vzácností. Kdo tam bloudil širou přírodou při insolaci 71° C rád připustí, že dva známí mohli by se dáti do soudů pro pouhý oslův stín. Nuž pod ten balvan uváděl mne každý podvečer, který byl mi k disposíci — nebyl-li jsem na ostrově jiném. Jak velkolepá krása rozkládala se tu před žasnoucím mým zra- keml
Goethe Adrie Afrodité Kyklady Sporady
26 article
Přímo přede mnou tone ve zlaté záři Malý Delos, rodiště Appolinovo, a Velký De- los, za ním Paros, kolébka Gracií, a Antipa- ros a za nimi v obrovském oblouku: Syros Serifos, Sifnos, Myrtonos v levo: Thermia. Keos a Hymettos v pravo. Do očí bije: předně podivuhodná průzračnost vzduchu, pak čisto- ta a nádhera barev a konečně veliká inten- sita slunečního světla, které dodává barvám lesku až oslňujícího. Nejskvělejí září ovšem nejbližší dva Dely, kde všechny předměty pře- kvapují ostrostí obrysů až do nejjemnějších podrobností: vrchy jsou jak ze zlata, údole jsou růžová. Vzdálenější ostrovy jsou růžové s fialovými stíny, ještě zadnější fialové s mo- drými stíny, ještě vzdálenější jsou modré nejzazší athenský vrch Hyméttus vyhlíží jak bělavý opál. 125 kilometrů dělí nás od něho. A skvostný tento obraz mění se stále; barvy zadnějších ostrovů přecházejí na bližší a opěl na bližší. Intensita jejich slábne, barva fialová nabývá převahy víc a více, až konečně mo- dravá šeď všechno zahalí. Z oceanu vstává noc. Její závoj tvoří se na obloze dvacet mi- nut po západu slunce. Od obzorníku až po nadhlavník pokrývají celou východní polo- vinu páry růžové, fialové a modré v nesčet- ných odstínech v tak nedostižné nádheře, že jsi přímo očarován. Když jsem druhého čel- vence skvostný ten zjev pozoroval, stála luna blízko nadhlavníku. V růžových parách zdála se ne zlatolesklou jako u nás, nýbrž liliově stříbrnou. Přeskvostné páry zdály se jejím ša- tem, bohyně důstojným. Celek pak skýtal obraz pohádkové krásy, s níž jen moře hvězdná nebes báň může na zemi soutěžiti. Proto byla luna symbolem krásy ženské. At v ní viděli staří Méné, ať Selenu, ať Arte- midu, vždy bylo nejvyšším vyznamenáním pro
Myrtonos Délos Paros Antiprosa Syros Serifos Sifno
27 article
ženu, byla-li k ní přírovnána. Též nejslavnějš heroině řecké — Europa, Pasifaé, Antiopé Prokris, Atalanta, Kallisto, Ifigenie, jsou v podstatě heroinami měsíce. Dle víry starých jezdila bohyně měsícena zlatém voze, jejž dva vzpjatí býci táhli; v obou rukou držela pochodeň, na hlavě skvěl se zlatý vínek, kol hlavy vzedmut byl závoj. Spómea ji uváděl na oblohu den co den. Ale jednou za měsíc ne- bylo jí na obloze. V den ten byla návštěvou u sličného pastýře Eudymiona v Karii na hoře Latmu, jemuž Zeus na její přímluvu udělil věč né mládí a věčný spánek. Neznám větší krásy jihu nad tuto čaro krásnou hru barev. Proslavený záliv neapol ský nemůže míti tak čistých a skvělých ba rev, protože Vesuv kouřem svým ovzduší zne čišťuje. Ostatně ani na egejských pobřežích nen zjev ten v plné své nádheře častým. Za mého pobytu zažil jsem ho v plné kráse pouze dva- krát. Jednou v Athenách v dubnu, podruhé na Time v červenci. I v našich krajinách barví se obloha do růžova a růžově fialova, je-li hodně par ovzduší. Jenže bývá zbarvení to menšího ob- jemu (kolem 45. stupně nad obzorníkem) kratšího trvání (od 20 do 30 minut po západu slunce; totéž platí mutatio mutandis o dob ranní. Po krátkém, někdy skvěle zbarveném soumraku nastává na Egejských ostrovech. jako ovšem všude na jihu, rychle noc. Ale není to tma našeho severu, tma, v níž není na krok viděti, nýbrž tma průhledná a prů- svitná. Vidíš předměty jako ve dne. Ale nen vzdušné perspektivy. Vzdálenost i velikosl předmětů tě klamou. JJsi očarován. Věříš, že Hekate je kouzelnici. Vilíš vzdálené hory, ale
Europa Pasifaý Antiopa Prokris Atalanta Kallista Ifigénie Zeus Hekate Karie
28 article
úplně černé. Zdá se ti, že vede po nich Cha- ron duše zemřelých v říši Hadovu. Sám je čer ný, černě se nese, černý jeho kůň, černé kvě- tiny okolo jeho plecí. Napřed jdou archonté chudí za ním, malé dítky na sedle jeho.A jedno robě prosi: „Pojď. Charone, ku prameni aby archonté pojedli chleba a chudí se ovla žili a malá robátka si zahrála na zlaté jablíčke a zapomněla matek. „Nepůjdu ku prameni; přišly by tan matky a nebylo by konce loučení.“ Letní noci jihu jsou právem slaveny. Na Egejských ostrovech neklesá v nich teplomě pod 25° C. Obloha jest po celé léto bez mrá- čku a zjevy astronomické lze tedy přesně po- zorovati. Hvězdy první velikosti jsou tam ty též jako u nás. Krásná, zemi nejbližší stálice Canopus, jest viditelna teprve v severn Africe. Za to jsou hvězdy jasnější nežli u nás; i hvězdy velikosti páté lze dobře pozorovat. poněvadž ovzduší jest velmi čisté a v létě skoro stále klidné. Se západem slunce zavlád ne na Egejských ostrovech úplný klid. Oby- vatelé vystupují na střechy svých domů, jež jsou úplně rovné, a oddávají se tu svým my- šlenkám, své zábavě. Silná vůně pomerančo- vých a citronových stromů, jež kvetou celý rok, nese se nad krajinou, cvrlikání cíkád, jež Homer nazývá liliovým zpěvem, ozývá se se všech stran a libezný větřík, měltěmja, věje s hor omlazující chládek. Moře Egejské jest jako Adrie a moře Tyrrhenské temně zelené; u Suniu temně mo- dré. I jeho povrch hraje za klidu skvělými barvami, jichž žádný malíř neumí napodobiti a které okouzlí i největšího mrzouta. Tu jes bledě modré, tu azurové, tu kovově zelené s divukrásným leskem; v tom zavěje vítr a rázem zmizí kovový lesk a ustoupí smarag- dovému zbarvení, vlastní to barvě mořské.
Charon Adrie Afrika Ob Canopus
29 article
Ale obrátíme-li se a pohlédneme-li proti slun- ci, zjeví se nám moře jako planoucí výhe. Jsme úplně oslněni; zakrýváme si rukou zrak a dlouho to trvá, než nabude opět normální síly. Už Byronovi neušlo, že slunce nezapadá v moři Egejském s bledým leskem jako na severu, nýbrž že jest to požár sluneční. I severní moře má svou velebnost, též Balt má své půvaby. Ale co do krásy nemo- hou soutěžiti s moři jižními. Není tam té intensity sluneční, jež barvám dává blesk, hru a přepych barev; není tam bujné tropické ve- getace, mohutných skal, jež hrají duhovými barvami, není vysokých hor, jež tvoří velko- lepý rám čarokrásné mořské hladině. Nízký, písčitý břeh jest obrubou moří severních. Balt pak jest vlastně jezerem; jeho vody mají jedno procento solí proti čtyřem procentům vody moří jižních. I na severu jest ovšem v létě pobyt příjemný a v hygienickém směru velmi účinný. Ale vlastní léto jest tam vlastně jen měsíc červenec a i ten bývá někdy tak chmur- ný, že lázeňský host dříve musí notně údy prohánět, než se jde do moře vykoupat. JJa ztrávil na př. na Rujaně troje prázdniny. Je- den rok bylo tam tak nepříjemné počasí, že jsem chodil užívat lázní mořských z Thier- sova, kde jsem bydlel, do Gochrenu, vzdále- ného 12 kilometrů, abych mohl se zahřátým tělem pod chladnou mořskou hladinu. A teh- da jsem byl otužilým, žije léta mnohá přesně podle Kneippovy theorie. Balt má v červenci 16° C tepla, severn moře rovněž 16° C. Adrie 25° C; teploty moře Egejského jsem neměřil. Byla tak vysoká, že budila v ruce pocit teplé vody. Proto v létě málo, velmi málo se v něm koupají. Fr. Jezdínský.
Byron JJ Kneippův František Jezdínský severní moře Rujana Gochren