1
article
Jako vždy, pochopil mne lid srbský také
v oněch dnech a projevil mně onu tradici-
onální lásku a věrnost, která jej povždy ve
všech významných okamžicích s mými
předky a s rodem Obrenovičů slučovala.
Tím podal lid srbský opětný důkaz své po-
litické zralosti a svého pravého porozumění
pro skutečné potřeby a zájmy země.
Z toho jsem nabyl také přesvědčení, že
nadešel okamžik, v němž mohu, bohudíky,
svému královskému slovu dostáti, a vyhověti
očekáváním a nadějím svého lidu tím, že
dám Srbsku ve shodě s nejvýznačnějšími
politiky jeho národa novou ústavu.
Ústava z r. 1889 dovolovala zákono-
dárné moci zasahovati do exekutivy a tuto
v její působnosti ochromovala. Ústavou zr.
1869 nabyla naproti tomu exekutiva takové
převahy, že národní zastupitelstvo nebylo
s to svůj vliv na postup záležitostí státních
„áležitě vykonávati. Jest mou pevnou vůlí,
aby nová ústava sjednala pravidelný poměr
mezi mocí zákonodárnou a mocí výkonnou
a tím aby byla našemu národu zaručena
stálá ústava spojená s přísnou zákonitostí
a vysoce si vážící občanských svobod. Dnes,
kdy vstupuje v život tato nová ústava,
kterou jsem dal sám lidu z vlastního pod-
nětu, prohlašuji zároveň, že ji, jakmile se
sestoupí národní zastupitelství, svou slavnou
královskou přísahou stvrdím, jsa pevně od-
hodlán, ustanovení její v první řadě dbáti
a ji celou svou královskou mocí před
každým porušením chrániti.«
Proklamace uvádí pak nejdůležitější usta-
novení ústavní a končí: »Nesmíme už ve
svém rozvoji ustávati, nesmíme silami, jez
nám bůh propůjčil, plýtvati. Srbsko musí
pokud možná nejrychleji rozřešiti otázku své
vnitropolitické organisace a věnovati veškerou
svou péči povznesení svého národního ho-
spodářství, zlepšení svých financí, sesílení
svého vojska a splnění svých kulturních
úkolů.
Obrenovič
Srbsko
2
article
Jak bylo již v prvé části tohoto článku
vidno*), máme zde v severovýchodní Moravě
ve Slezsku od dávna již o Polácích jiné mínění,
než bylo do nedávných ještě dnů na ostatní
Moravě a v Čechách. My viděli a rozeznávali
jsme již dávno, že Poláci pomocí vlády chtějí
*) Viz odp. »Nár. L.« ze dne 5. t. m.
a na vyschlé cesty usedají první páví oka,
jejichž duhová křídla hrají ve slunci ..
A opět vrací se oko vaše zpět. Pod
náspem kolem jezírka běhají, honí se dvě třaso-
řítky jako myšky: To jistě ta první té druhé
něco vzala, že s tím tak utíká a ta druhá tak
vytrvale ji honí. Škoda, že nás vlak unáší!
Z hnědého pole se kouří. Jako motýl snáší se
zvolna skřivan, ale než dopadl, již opět jiný
jako chomáčík dýmu z obětnice Abelovy
vznáší se do výšky a sype dolů zvonivé své
trylky.
To jistě požehnání boží s nimi kane
k zemi.
»Bože, jak je krásně na zemi!«
Obrátil jsem se zvědavě. To vojáček.
který proti mně přisedl, tak si vzdychl.
Pohovořili jsme spolu.
Jede na svátky k sestře do Prahy. Je,
chudinka, v nemocnici a leží pádem. Má
smutné svátky velikonoční a tolik se na
ně těšil.
Na cestu do Prahy si vypůjčil, vždyť musí
k sestře, jsou již jen sami dva na širém
světě.
»A jak se dostanete zpět?«
»Dostal jsem dovolenou na dva dny. Po-
dívám se na sestřičku a pak půjdu pěšky, za
den snad to dokáži.«
Na mou milovanou krajinu padl stín; tak
mně najednou sesmutněla. Nechť neví levice,
co dělá pravice — — —
Přeletěl mráček a celý svět se opět roze-
smál štěstím a jasem.
Polák
Abelův
Obrátil
Dostal
Morava
Slezsko
Čechy
Praha
3
article
Ten vojáček mně notně pamačkal tu
hloupou pravici — ale nechť! Dnešní den za
to stojí. Na shledanou ! Na shledanou !
n0i
co nejdříve připraviti nás o celé těšínské Slezsko
a hoditi pak pochodeň národnostního boje česko-
polského do Moravy. Cíle tyto byly příliš zřejmy
každému, kdo pozoroval agitační činnost polských
agitatorů, přivandrovalých do uhelného revíru
ostravsko-karvínského z Haliče a z ruského
Polska.
My také zde nepohlížíme s téhož ideálního
stanoviska jako v království a v ostatní části
markrabství na polské gymnasium v Těšíně.
My vidíme v něm mocnou baštu velkopolské
myšlénky na Těšínsku, která odtud bude jednak
upevňovati velkopolské myšlení ve východní
části Těšínska a jednak šířiti polonisaci na zá-
pad, do frýdeckého okresu.
Slezsko
Morava
Halič
Polsko
Těšín
Těšínsko
4
article
Jak již praveno, nebylo Těšínsko až po
Bílsko považováno ke konci 18. století ani se
strany vídeňské vlády za polské! Zde byla řeč
moravská, tedy česká, uznávána za reč do-
mácího lidu. U úřadů jednali s lidem venkov-
ským, pokud neznal německy, po moravsku, ba
i u úřadů v Bialé a Vadovicích — tedy jižv
Haliči — jak bezpečně víme, jednalo se rovněž
s venkovským lidem po moravsku, nikdy však
po polsku. V prvé polovici minulého — deva-
tenáctého — století byla stále ještě řeč morav.
ská uznávána za řeč venkovského lidu na Tě-
šínsku, ve školách národních nebylo po polských
učebnicích ani památky; vše bylo moravské.
Až pojednou vláda vídeňská po létech padesá-
tých seznala, že zde jest místo, na kterém bylo
by lze poškoditi český národ a připraviti jejo
značně více nežli sto tisíc příslušníků. Začala s
polonisací za dorozumění s vedoucími kruhy
haličskými. Pomalu popolšťovány národní školy,
do dítek českých vtloukána polština, které lid
nerozuměl a nerozumí dosud, a když připra-
vena půda národní školou, založeno polské
gymnasium v Těšíně, které polonisaci Těšínska
dotvrdití má.
Bílsko
Halič
Těšín
Těšínsko
5
article
Vláda nevzpírala by se ani hodinu proti
postátnění polského gymnasia těšínského, nebot
ono pracuje v intencích Vídně, popolšťujíc Tě-
šínsko; kdyby Němci neviděli ohrožovanou svoji
državu v Těšíně tímto polským gymnasiem,
vláda nedbala by na české ústavy, že by i ty
postátniti měla, a převzala by polské gymnasium
těšínské hned. Takto je pouze vydatně podpo-
ruje, hradíc všechny takřka výlohy, neboť pol-
ská matice, vydržující zbytečný tento ústav, nemá
vůbec peněz a nebyla by s to jej ani půl roku
udržeti.
Všechno vystupování vlády proti českému
domácímu lidu na Téšínsku jest toho důkazem.
že ona zde vykonává úlohu polského agitátora.
Na přání Poláků popolštěny všechny úřady
státní potud, pokud užívalo se při nich češtiny.
Stalo se tak v Jablunkově, Frýštátě, Skočověa
Strumeni. U okresních soudů v místech těchto
byla ještě před 30 lety čeština vedle němčiny
jednací řečí s venkovským obyvatelstvem a pak
teprve pojednou zavedena polština. Popolštěny
pak národní školy, dosazeni polští učitelé, kteří,
pokud mluvili spisovnou polštinou, ani s lidem
domluviti se nemohli. Lidé, kteří před 30 roky
chodili do národních škol, praví o sobě dosud,
že jsou Moravci a pokládají to přímo — jak
jsme se o tom mnohokráte přesvědčilia
jak ví každý, kdo poměry na Téšínsku zná —
za jakýsi výsměch, tvrdí-li někdo, že jsou Po-
láci. Rozčilují se proto nesmírně, pravíce s dů-
razem, že Poláci jsou u Krakova. Modlitební
knihy tohoto staršího lidu jsou také šmahem
české a v kostelích a na sochách a křížích
starších nalezáme vesměs české nápisy a nikoli
polské. Tyto svědky českosti Těšínska přivan-
drovalí Poláci odstraňovali, kde jen je nalezlia
odstraňují je doposud.
Němec
Skočově
Moravec
Polák
Vídeň
Těšín
Jablunkov
Krakov
Těšínsko
6
article
Popolštěním škol národních na Těšínsku
zasazena české věci v zemi této ovšem rána
těžká. Polští učitelé vtloukají polštinu a velko-
polské vědomí do dítek co nejúsilovněji. Dosud
není Tešínsko polské, ale jakmile doroste mladá
generace, vychovaná v duchu polském polským
učitelstvem, jest ono pro nás na vždy ztraceno.
Jak se k popolšťování Těšínska chovají státní
úřady, je známo. Právě nyní zasazuje se okresní
hejtman frýštácký, známý Werlik, vší mocío
zřízení polské školy v české osadě Michálkovi-
cích, která byla by takto nejzápadnější polskou
školou, takřka již na samé hranici moravské.
Obecní výbor v Michálkovicích vzpíral se zřízení
obecné polské školy v obci, pravě, že jest tam
již česká obecná škola a mimo to soukromá
německá škola, vydržovaná schulvereinem. Po-
něvadž však polská škola za každou cenuv
této české obci zřízena býti musí — přejí si to
Poláci v Haliči — zajel si okresní hejtman
Werlik sám do Michálkovic, dal svolati obecni
výbor a tam přednesl své přání o zřízení polské
školy v obci. Každého člena výboru tázal se
zvláště, zda-li je pro polskou školu, ke každému
si při kladení této otázky těsně stoupl a tu —
jak už na venkově bývá — netroufal si žádný
člen výboru říci »panu okresnímu hejtmanovi«,
že jest proti polské škole. Okresní hejt-
man Werlik učinil hned opačnou zkoušku,
tázal se, kdo jest proti polské škole této, a po-
něvadž netroufal si opět nikdo vystoupiti, kon-
statoval, že obecní zastupitelstvo obce michál-
kovické usneslo se jednohlasně na zřízení polské
obecné školy a v tom smyslu ljiž druhého dne
referoval zemské vládě.
Werlik
Michálek
Polák
Těšínsko
Michálkovice
Halič
okresní hejtman Werlik
7
article
Aby obecná polská škola měla již předem
»zákonitý« podklad, postaral se okresní hejtman
Werlik o to, aby Michálkovice byly při sčítání
lidu polské. Nedovolil, aby obecní zastupitelstvo
ustanovilo si samo sčítací komisaře, on prostě
sčítacího komisaře do Michálkovic poslal a tov
osobě okresního šikovatele Floriana. Obecní za-
stupitelstvo ohradilo se proti tomu, když okr.
šikovatel Florian přišel do obce sepisovati lid a
chtělo, aby sčítání provedl učitel české obecné
školy. Proti tomu šikovatel se vzepřel a uklouzla
mu při tom charakteristická slova, která do-
svědčují věrohodní svědci. Šikovatel Florian pra-
vil na žádost, aby sčítacím komisařem byl učitel
z české školy: »Toho učitele já za sčítacího
komisaře nechci. Ale vy tady máte učitele
Krausa na německé škole, ten by to mohl pro-
vésti.« Když Florian viděl, že příliš vyložil
karty hejtmana Werlika, honem zamlouval ne-
prozřetelný výrok svůj slovy, že on žádného
učitele nepotřebuje a provedl sčítání sám. Jak
dopadlo, jest samozřejmo: Michálkovice shle-
dány se značnou většinou polské. Florian roze-
znával čtyři druhy obcovací řeči: polskou, če-
skou, německou a moravskou. Kdo byl ze
Werlik
Florian
Florian přít
Florian roha
Michálkovice
8
article
Slezska rodák a nehlásil se za Němce, byl
bez všeho dalšího, navzdor všemu protestu za-
psán za Poláka. Kdo byl z Moravy a hlásil se
za Čecha, zapsán za »Moravce«. Nebudeme
čtenáře unavovati určitými případy, jaké uvedli
jsme už v prvém článku ze sousední osady
Heřmanic, uvedeme pouze jeden, který jestv
jiném směru zajímavým. Občana Míčka, který
již dlouhou dobu bydlí v Michálkovicích, tázal
se Florian, jakou řečí mluví. »Českou,« odpo-
věděl Miček. Florian namítal, že v rodišti Mí-
čkově, ve Stonavě, jest polská škola, že jest
tedy on Polákem a ne Čechem. Míček na to
odpoděděl: »Když já jsem chodil do
školy, tenkráte byla ještě ve Sto-
navě škola česká, to ji popolštili
později.« Než nic platno, Florian zapsal
Míčka za Poláka, vždyť jest rozen ve Slezsku.
Takovým způsobem napočteno v Michálko-
vicích pouze 2226 Čechů ze 6181 obyvatelů.
Polští placení agitátoři a polští někteří do-
zorci z dolu severní dráhy, které tam dovedl
správce, Godek, Polák, započali akci ve pro-
spěch polské školy. Nasháněli podpisů polských
přivandrovalých, po většině bydlicích na Polské
Ostravě a v Heřmänicích, na žádost o polskou
školu. Žadatelé tito však skorem vůbec, po-
kud bydleli v Michálkovicích) a také i v sou-
sední čtvrti Polské Ostravy, nejsou již k nale-
zení, ježto se odstěhovali, jako vůbec činí to
zde většina přivandrovalých polských dělníků.
Němec
Polák
Čecho
Míček
Florian
Morava
Heřmanice
Michálkovice
Stonava
Slezsko
Michálko
Ostrava
9
article
Polští agitátoři namlouvají lidu v Michál-
kovicích, že celé Těšínsko jest polské, že i na
Moravě jsou Poláci, Hanáci a moravští Slováci,
že jsou Poláci a ne Češi. To jest faktuml
Tak se agituje v kraji tomto proti nám Čechům.
V Michálkovicích má býti postaven kostel.
A dnes už je jisto, že na novou tuto faru do-
stane se polský kněz, který zavede do kostela
výhradně polštinu, tak jako učinili to polstí
faráři v Dombrové, Rychwaldě, Bohumíně městě
a jinde.
Jak popolštěny byly české osady v okrese
frýštáckém posledním sčítáním lidu, ukazují
nám tyto číslice. Dle sčítání lidu v roce 1890
měly následující obce v okrese frýštáckém
českou většinu nadpoloviční nebo aspoň poměr-
nou; Heřmanice 1166 Čechů z 1423 obyvatel,
Hrušov 1006 Č. z 2543 obyv., Malé Kunčice
944 Č. z 1131 obyv., Michálkovice 1680 Č.
z 2889 obyv., Muglinov 573 Č. z 836 obyv.,
Polská Ostrava 10.667 Č. ze 13.176 obyv.,
Radvanice 1860 Č. ze 2237 obyv., Vrbice
278 Č. ze 471 obyv. a Záblať 589 Č. ze
660 obyv. Při letošním sčítání lidu napočteno:
V Hrušově 1050 Č. ze 4517 obyv., v Malých
Kunčicích 918 Č. ze 3381 obyv., Michálkovicích
2226 Č. ze 6181 obyv., Muglinově 464 Č. z
1560 obyv. Popolštěný takto už hned při prvém
sčítání lidu čtyři české obce a v dalších
Polák
Hanák
Slovák
Čech
Čecho
Michál
Těšínsko
Morava
Michálkovice
Dombrová
Rychwalda
Bohumín
Heřmanice
Hrušov
Malá Kunčice
Muglinov
Ostrava
Radvanice
10
article
Na hranici česko-polské.
11
article
V Moravské Ostravě, 15. dubna
Původní dopis »Nár. Listů«.
Ostrava