ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4db99270-66c5-11dc-bdb7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 26, place 45, work 1
1 article
Jako vždy, pochopil mne lid srbský také v oněch dnech a projevil mně onu tradici- onální lásku a věrnost, která jej povždy ve všech významných okamžicích s mými předky a s rodem Obrenovičů slučovala. Tím podal lid srbský opětný důkaz své po- litické zralosti a svého pravého porozumění pro skutečné potřeby a zájmy země. Z toho jsem nabyl také přesvědčení, že nadešel okamžik, v němž mohu, bohudíky, svému královskému slovu dostáti, a vyhověti očekáváním a nadějím svého lidu tím, že dám Srbsku ve shodě s nejvýznačnějšími politiky jeho národa novou ústavu. Ústava z r. 1889 dovolovala zákono- dárné moci zasahovati do exekutivy a tuto v její působnosti ochromovala. Ústavou zr. 1869 nabyla naproti tomu exekutiva takové převahy, že národní zastupitelstvo nebylo s to svůj vliv na postup záležitostí státních „áležitě vykonávati. Jest mou pevnou vůlí, aby nová ústava sjednala pravidelný poměr mezi mocí zákonodárnou a mocí výkonnou a tím aby byla našemu národu zaručena stálá ústava spojená s přísnou zákonitostí a vysoce si vážící občanských svobod. Dnes, kdy vstupuje v život tato nová ústava, kterou jsem dal sám lidu z vlastního pod- nětu, prohlašuji zároveň, že ji, jakmile se sestoupí národní zastupitelství, svou slavnou královskou přísahou stvrdím, jsa pevně od- hodlán, ustanovení její v první řadě dbáti a ji celou svou královskou mocí před každým porušením chrániti.« Proklamace uvádí pak nejdůležitější usta- novení ústavní a končí: »Nesmíme už ve svém rozvoji ustávati, nesmíme silami, jez nám bůh propůjčil, plýtvati. Srbsko musí pokud možná nejrychleji rozřešiti otázku své vnitropolitické organisace a věnovati veškerou svou péči povznesení svého národního ho- spodářství, zlepšení svých financí, sesílení svého vojska a splnění svých kulturních úkolů.
Obrenovič Srbsko
2 article
Jak bylo již v prvé části tohoto článku vidno*), máme zde v severovýchodní Moravě ve Slezsku od dávna již o Polácích jiné mínění, než bylo do nedávných ještě dnů na ostatní Moravě a v Čechách. My viděli a rozeznávali jsme již dávno, že Poláci pomocí vlády chtějí *) Viz odp. »Nár. L.« ze dne 5. t. m. a na vyschlé cesty usedají první páví oka, jejichž duhová křídla hrají ve slunci .. A opět vrací se oko vaše zpět. Pod náspem kolem jezírka běhají, honí se dvě třaso- řítky jako myšky: To jistě ta první té druhé něco vzala, že s tím tak utíká a ta druhá tak vytrvale ji honí. Škoda, že nás vlak unáší! Z hnědého pole se kouří. Jako motýl snáší se zvolna skřivan, ale než dopadl, již opět jiný jako chomáčík dýmu z obětnice Abelovy vznáší se do výšky a sype dolů zvonivé své trylky. To jistě požehnání boží s nimi kane k zemi. »Bože, jak je krásně na zemi!« Obrátil jsem se zvědavě. To vojáček. který proti mně přisedl, tak si vzdychl. Pohovořili jsme spolu. Jede na svátky k sestře do Prahy. Je, chudinka, v nemocnici a leží pádem. Má smutné svátky velikonoční a tolik se na ně těšil. Na cestu do Prahy si vypůjčil, vždyť musí k sestře, jsou již jen sami dva na širém světě. »A jak se dostanete zpět?« »Dostal jsem dovolenou na dva dny. Po- dívám se na sestřičku a pak půjdu pěšky, za den snad to dokáži.« Na mou milovanou krajinu padl stín; tak mně najednou sesmutněla. Nechť neví levice, co dělá pravice — — — Přeletěl mráček a celý svět se opět roze- smál štěstím a jasem.
Polák Abelův Obrátil Dostal Morava Slezsko Čechy Praha
3 article
Ten vojáček mně notně pamačkal tu hloupou pravici — ale nechť! Dnešní den za to stojí. Na shledanou ! Na shledanou ! n0i co nejdříve připraviti nás o celé těšínské Slezsko a hoditi pak pochodeň národnostního boje česko- polského do Moravy. Cíle tyto byly příliš zřejmy každému, kdo pozoroval agitační činnost polských agitatorů, přivandrovalých do uhelného revíru ostravsko-karvínského z Haliče a z ruského Polska. My také zde nepohlížíme s téhož ideálního stanoviska jako v království a v ostatní části markrabství na polské gymnasium v Těšíně. My vidíme v něm mocnou baštu velkopolské myšlénky na Těšínsku, která odtud bude jednak upevňovati velkopolské myšlení ve východní části Těšínska a jednak šířiti polonisaci na zá- pad, do frýdeckého okresu.
Slezsko Morava Halič Polsko Těšín Těšínsko
4 article
Jak již praveno, nebylo Těšínsko až po Bílsko považováno ke konci 18. století ani se strany vídeňské vlády za polské! Zde byla řeč moravská, tedy česká, uznávána za reč do- mácího lidu. U úřadů jednali s lidem venkov- ským, pokud neznal německy, po moravsku, ba i u úřadů v Bialé a Vadovicích — tedy jižv Haliči — jak bezpečně víme, jednalo se rovněž s venkovským lidem po moravsku, nikdy však po polsku. V prvé polovici minulého — deva- tenáctého — století byla stále ještě řeč morav. ská uznávána za řeč venkovského lidu na Tě- šínsku, ve školách národních nebylo po polských učebnicích ani památky; vše bylo moravské. Až pojednou vláda vídeňská po létech padesá- tých seznala, že zde jest místo, na kterém bylo by lze poškoditi český národ a připraviti jejo značně více nežli sto tisíc příslušníků. Začala s polonisací za dorozumění s vedoucími kruhy haličskými. Pomalu popolšťovány národní školy, do dítek českých vtloukána polština, které lid nerozuměl a nerozumí dosud, a když připra- vena půda národní školou, založeno polské gymnasium v Těšíně, které polonisaci Těšínska dotvrdití má.
Bílsko Halič Těšín Těšínsko
5 article
Vláda nevzpírala by se ani hodinu proti postátnění polského gymnasia těšínského, nebot ono pracuje v intencích Vídně, popolšťujíc Tě- šínsko; kdyby Němci neviděli ohrožovanou svoji državu v Těšíně tímto polským gymnasiem, vláda nedbala by na české ústavy, že by i ty postátniti měla, a převzala by polské gymnasium těšínské hned. Takto je pouze vydatně podpo- ruje, hradíc všechny takřka výlohy, neboť pol- ská matice, vydržující zbytečný tento ústav, nemá vůbec peněz a nebyla by s to jej ani půl roku udržeti. Všechno vystupování vlády proti českému domácímu lidu na Téšínsku jest toho důkazem. že ona zde vykonává úlohu polského agitátora. Na přání Poláků popolštěny všechny úřady státní potud, pokud užívalo se při nich češtiny. Stalo se tak v Jablunkově, Frýštátě, Skočověa Strumeni. U okresních soudů v místech těchto byla ještě před 30 lety čeština vedle němčiny jednací řečí s venkovským obyvatelstvem a pak teprve pojednou zavedena polština. Popolštěny pak národní školy, dosazeni polští učitelé, kteří, pokud mluvili spisovnou polštinou, ani s lidem domluviti se nemohli. Lidé, kteří před 30 roky chodili do národních škol, praví o sobě dosud, že jsou Moravci a pokládají to přímo — jak jsme se o tom mnohokráte přesvědčilia jak ví každý, kdo poměry na Téšínsku zná — za jakýsi výsměch, tvrdí-li někdo, že jsou Po- láci. Rozčilují se proto nesmírně, pravíce s dů- razem, že Poláci jsou u Krakova. Modlitební knihy tohoto staršího lidu jsou také šmahem české a v kostelích a na sochách a křížích starších nalezáme vesměs české nápisy a nikoli polské. Tyto svědky českosti Těšínska přivan- drovalí Poláci odstraňovali, kde jen je nalezlia odstraňují je doposud.
Němec Skočově Moravec Polák Vídeň Těšín Jablunkov Krakov Těšínsko
6 article
Popolštěním škol národních na Těšínsku zasazena české věci v zemi této ovšem rána těžká. Polští učitelé vtloukají polštinu a velko- polské vědomí do dítek co nejúsilovněji. Dosud není Tešínsko polské, ale jakmile doroste mladá generace, vychovaná v duchu polském polským učitelstvem, jest ono pro nás na vždy ztraceno. Jak se k popolšťování Těšínska chovají státní úřady, je známo. Právě nyní zasazuje se okresní hejtman frýštácký, známý Werlik, vší mocío zřízení polské školy v české osadě Michálkovi- cích, která byla by takto nejzápadnější polskou školou, takřka již na samé hranici moravské. Obecní výbor v Michálkovicích vzpíral se zřízení obecné polské školy v obci, pravě, že jest tam již česká obecná škola a mimo to soukromá německá škola, vydržovaná schulvereinem. Po- něvadž však polská škola za každou cenuv této české obci zřízena býti musí — přejí si to Poláci v Haliči — zajel si okresní hejtman Werlik sám do Michálkovic, dal svolati obecni výbor a tam přednesl své přání o zřízení polské školy v obci. Každého člena výboru tázal se zvláště, zda-li je pro polskou školu, ke každému si při kladení této otázky těsně stoupl a tu — jak už na venkově bývá — netroufal si žádný člen výboru říci »panu okresnímu hejtmanovi«, že jest proti polské škole. Okresní hejt- man Werlik učinil hned opačnou zkoušku, tázal se, kdo jest proti polské škole této, a po- něvadž netroufal si opět nikdo vystoupiti, kon- statoval, že obecní zastupitelstvo obce michál- kovické usneslo se jednohlasně na zřízení polské obecné školy a v tom smyslu ljiž druhého dne referoval zemské vládě.
Werlik Michálek Polák Těšínsko Michálkovice Halič okresní hejtman Werlik
7 article
Aby obecná polská škola měla již předem »zákonitý« podklad, postaral se okresní hejtman Werlik o to, aby Michálkovice byly při sčítání lidu polské. Nedovolil, aby obecní zastupitelstvo ustanovilo si samo sčítací komisaře, on prostě sčítacího komisaře do Michálkovic poslal a tov osobě okresního šikovatele Floriana. Obecní za- stupitelstvo ohradilo se proti tomu, když okr. šikovatel Florian přišel do obce sepisovati lid a chtělo, aby sčítání provedl učitel české obecné školy. Proti tomu šikovatel se vzepřel a uklouzla mu při tom charakteristická slova, která do- svědčují věrohodní svědci. Šikovatel Florian pra- vil na žádost, aby sčítacím komisařem byl učitel z české školy: »Toho učitele já za sčítacího komisaře nechci. Ale vy tady máte učitele Krausa na německé škole, ten by to mohl pro- vésti.« Když Florian viděl, že příliš vyložil karty hejtmana Werlika, honem zamlouval ne- prozřetelný výrok svůj slovy, že on žádného učitele nepotřebuje a provedl sčítání sám. Jak dopadlo, jest samozřejmo: Michálkovice shle- dány se značnou většinou polské. Florian roze- znával čtyři druhy obcovací řeči: polskou, če- skou, německou a moravskou. Kdo byl ze
Werlik Florian Florian přít Florian roha Michálkovice
8 article
Slezska rodák a nehlásil se za Němce, byl bez všeho dalšího, navzdor všemu protestu za- psán za Poláka. Kdo byl z Moravy a hlásil se za Čecha, zapsán za »Moravce«. Nebudeme čtenáře unavovati určitými případy, jaké uvedli jsme už v prvém článku ze sousední osady Heřmanic, uvedeme pouze jeden, který jestv jiném směru zajímavým. Občana Míčka, který již dlouhou dobu bydlí v Michálkovicích, tázal se Florian, jakou řečí mluví. »Českou,« odpo- věděl Miček. Florian namítal, že v rodišti Mí- čkově, ve Stonavě, jest polská škola, že jest tedy on Polákem a ne Čechem. Míček na to odpoděděl: »Když já jsem chodil do školy, tenkráte byla ještě ve Sto- navě škola česká, to ji popolštili později.« Než nic platno, Florian zapsal Míčka za Poláka, vždyť jest rozen ve Slezsku. Takovým způsobem napočteno v Michálko- vicích pouze 2226 Čechů ze 6181 obyvatelů. Polští placení agitátoři a polští někteří do- zorci z dolu severní dráhy, které tam dovedl správce, Godek, Polák, započali akci ve pro- spěch polské školy. Nasháněli podpisů polských přivandrovalých, po většině bydlicích na Polské Ostravě a v Heřmänicích, na žádost o polskou školu. Žadatelé tito však skorem vůbec, po- kud bydleli v Michálkovicích) a také i v sou- sední čtvrti Polské Ostravy, nejsou již k nale- zení, ježto se odstěhovali, jako vůbec činí to zde většina přivandrovalých polských dělníků.
Němec Polák Čecho Míček Florian Morava Heřmanice Michálkovice Stonava Slezsko Michálko Ostrava
9 article
Polští agitátoři namlouvají lidu v Michál- kovicích, že celé Těšínsko jest polské, že i na Moravě jsou Poláci, Hanáci a moravští Slováci, že jsou Poláci a ne Češi. To jest faktuml Tak se agituje v kraji tomto proti nám Čechům. V Michálkovicích má býti postaven kostel. A dnes už je jisto, že na novou tuto faru do- stane se polský kněz, který zavede do kostela výhradně polštinu, tak jako učinili to polstí faráři v Dombrové, Rychwaldě, Bohumíně městě a jinde. Jak popolštěny byly české osady v okrese frýštáckém posledním sčítáním lidu, ukazují nám tyto číslice. Dle sčítání lidu v roce 1890 měly následující obce v okrese frýštáckém českou většinu nadpoloviční nebo aspoň poměr- nou; Heřmanice 1166 Čechů z 1423 obyvatel, Hrušov 1006 Č. z 2543 obyv., Malé Kunčice 944 Č. z 1131 obyv., Michálkovice 1680 Č. z 2889 obyv., Muglinov 573 Č. z 836 obyv., Polská Ostrava 10.667 Č. ze 13.176 obyv., Radvanice 1860 Č. ze 2237 obyv., Vrbice 278 Č. ze 471 obyv. a Záblať 589 Č. ze 660 obyv. Při letošním sčítání lidu napočteno: V Hrušově 1050 Č. ze 4517 obyv., v Malých Kunčicích 918 Č. ze 3381 obyv., Michálkovicích 2226 Č. ze 6181 obyv., Muglinově 464 Č. z 1560 obyv. Popolštěný takto už hned při prvém sčítání lidu čtyři české obce a v dalších
Polák Hanák Slovák Čech Čecho Michál Těšínsko Morava Michálkovice Dombrová Rychwalda Bohumín Heřmanice Hrušov Malá Kunčice Muglinov Ostrava Radvanice
10 article
Na hranici česko-polské.
11 article
V Moravské Ostravě, 15. dubna Původní dopis »Nár. Listů«.
Ostrava