ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d0062a0-8f41-11dd-ba17-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 37, place 30, org 1, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. května 1913. Císlo 122.
4 article
ský národ, nýbrž pro oba národy i pro celou říši. V těžkých dobách, kdy se bude mysliti na věci, které mohou přijíti, ve Vídni si s litostí vzpomenou na to, že hřešili na če- ském národě a na českém království. (Vý- borně! Potlesk.) Tedy na provisorní ustanovení my nepři- stoupíme. My Němcům docela otevřeně řekli že jsme ochotni jednati ve sněmu úplně nepoli- tickém, ale jenom na základě definitivní úpra- vy finanční, na základě definitivního rozpočtu a schválení dluhů, které musela země udělati v době německé obstrukce, opatření úvěrů pro budoucnost, které by zabezpečily základ takových usnesení o daních a dávkách zem- ských, kterými by platy učitelské byly defi- nitivně vyřízeny. Jestliže Němci myslí, že na tyto návrhy naše nemohou přistoupiti, jest to jejich věcí. My nemůžeme přijmouti nic ji- ného také proto, poněvadž my bohudíky chce- me všichni a všechny strany české stojíme pevně a nezvratně na tom stanovisku, že ne- jsme to jenom my, kteří máme jedině povin- nost svými obětmi vykupovati nápravu v krá- lovství Českém. (Výborně. Potlesk.) Co se sta- ne, poneseme nejen my, nýbrž také Němci, a jako všechny následky poneseme všichni, tak také všichni máme povinnost, abychom sta- rali se o to, aby zjednána byla náprava. Ale chtíti jen od nás, abychom svými obětmi vy- kupovalí spásu, za to se poděkujeme a to ne- uděláme. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Ted Němec Vídeň
5 article
Ostatně ať mluví se co mluví: Jest jedin cesta, jediné východiště z trudných těchto po- měrů, z poměrů kritických a přímo katastro- fálních, a to jest poctivý smír mezi oběma ná- rody. Jiného východiště není. Rozumí se samo sebou, že nemyslím žádný smír, ve kterém by- chom jenom my vykupovali a ustupovali. My jsme dojista ve prospěchu smíru ochotní k velkým obětem, ale jen k takovým, které ne- poškodí ani jednotu království Českého, ani práva obou jazyků v království Českém. Ale oběti ty musí býti vzájemné, poněvadž není jinak smíru, poněvadž jinak není poctivého a smířlivého soužití pro budoucnost, nebot jinak nebyl by to smír, nýbrž byla by to po- rážka jednoho a k tomu alespoň my nemáme nejmenší příčiny. My bohudíky vydrželi již čtyry roky německou obstrukcí porušené zemské hospodářství, my je nesli, třeba že s velkými obtížemi, ale máme bohudíky ještě síly dosti, abychom je vydrželi i dále, a vy- držíme to tak dlouho, jak toho bude vyžado- vati prospěch našeho národa. O tom mohou býti ubezpečeni všichni ti, kteří spekulují na naší slabost. Vydržíme to tak dlouho, pokud nebude poctivým způsobem otázka smíru roz- řešena. (Výborně! Všeobecný potlesk.) A jsem přesvědčen, že veškerý lid český v této věci až do posledního muže stojí úplně za svými poslanci (Výborně! Potlesk.) a že by se obrátil hněv českého lidu proti těm, kteří by závazně pro budoucnost v něčem ustoupili,
6 article
(Výborně! Hlučný potlesk), což by mohlo býti jakoukoliv škodou pro český národ, pro Če- ské království a pro jeho budoucnost jen za to snad, aby zjednali dělný sněm. (Výborněl Výborně! Potlesk.) Jsme ochotní ke smíru. Strana agrární, se kterou se nacházíme v úzkém spoje- ní ohledně politiky zemské, stojí na sta- novisku, že krise dá se řešiti jenom poctivým smírem, s naprostou rozhodností. A jestliže u nás se ozvaly — jest to zcela přirozené — jisté pochyby, tož nedělní usnesení sjezdu na- šich důvěrníků mluví docela jasnou mluvou. že také my jsme ochotni podati ruky ku po- ctivému a čestnému smíru. (Výborně! Potlesk.) Ale ovšem tento smír má jisté předpo- klady. Především my neustoupíme za žádnou cenu od naprosté souvislosti mez otázkou reformy zemského zříze- ní a mezi úpravou užívání jazyků u státních úřadů v království Če- ském. (Výborně! Potlesk.) Jest to souvislost. kterou jsme na počátku nynějšího jednání no- tifikovali Němcům, a kterou vzali Něm- ci na vědomí, a kterou vzala na vě- domí i vláda, a kterou budeme hájiti do po- slední písmeny, že totiž ze zemského zří- zení nedostanou Němci od nás ni- čeho, ani toho nejmenšího, nebu- de-li zároveň vyřízena otázka ja- zyková. Nemůžeme déle trpěti stav nezá- konný, stav takový, kde každý soudce si dělá v Čechách zákony, nemůžeme trpěti, aby byla u nás anarchie jazyková. My musíme pro- ti tomu bojovati, ale rozumí se samo sebou, kdybychom nemohli to vybojovati, pak jest docela přirozeno, že také Němci nedosta- nou toho, po čem touží, v nové úpravě zem- ského zřízení. To jest naprosto vyloučeno.
Němec jít Německo Čechy
7 article
Němci to dobře vědí, my jsme jim to včas řekli, aby nám nemohli vytýkati, že jsme ne- smířitelní, a když chtějí dnes nějakým způso- bem vynutiti otázku zemského zřízení, pak jed- nají proti duchu naší úmluvy, ale mohou býti přesvědčeni, že za žádnou cenu toho od nás nedostanoul (Výborně! Potlesk.) Je to pak největším farisejstvím, vyčítají-li nám, že jsme nesmiřitelní. Jak jsem již řekl, chce- me-li poctivý smír, nechceme ho jen pro sebe, nýbrž chceme ho pro celé království, a pro celé mocnářství. (Výborně! Potlesk.) V tom není s naší strany žádná nesmířlivost, ný- brž jenom poctivá péče o budoue- nost českého národa. (Výborně! Po- tlesk.) Tedy z toho konnexu nevytrhne se pranic. A kdo k tomu směřuje, staví svou bu- dovu na písku, a bylo by dobře, aby toho ne- chal. (Výborně! Potlesk.)
Němec
8 article
Další jednání závisí pak zejména od toho jak zachová se vláda v otázce tak zvaných re- servátů. Ohledně reservátů byla velmi mnohá nedorozumění. My musíme se starati, aby byly tyto reserváty vymezeny na míru naprosto nutnou, a aby ani o vlas nešly dále, než my uznáváme toho potřebu a nutnost. Ale nut- nost i těchto reservátů se zmenší docela při- rozeně jen jedinou cestou, a to jest, když upří- lišněná centralisace bude zmenšena, a když rozvíjeti se bude autonomie zemská, poněvadž jen tak ubude předmětů, které jsou vyhra- zeny státní centralistické správě ve Vídni, kde tedy jisté jazykové koncese z naší strany jsou naprosto nevyhnutelné. Otázka reservátů je pro nás stejně vážná, jako úprava užívání jazyků ve vnější službě stran. Pro nás v této věci není žádného různého kvalitativního hod- nocení. Jako musíme na jedné straně stá- ti na tom, aby oba jazyky v království byly stejně oprávněny, aby každý obyvatel tohoto království došel v celém království svého práva svým jazykem, stejně musíme trvati na tom, aby reservaty byly omezeny jenom na to, co jest naprosto a nevyhnutelně nutné. aby to byla jenom praktická po- třeba, která vede k reservátům. ale za žádnou cenu aby to nebyla snaha po nějakém uzákonění stát- ní němčiny. To nepřipustíme za žádnou cenu. (Výborně! Potlesk.) Tato otázka reservátů jest tedy pro nás fundamen- tální, proto o jazykovém zákoně nemůžeme vůbec dále mluviti, kdyby reserváty, které b nám vláda předložila, byly takové, že by šly za míru této nevyhnutelné nutnosti. Proto řekli jsme také ve své resoluci, že náš další postup v této otázce závisí na tom, jakým způsobem zachová se vláda při jednání o re- servátech.
Vídeň
9 article
Kromě toho máme ještě jeden předpo- klad. To jest, že bude dodržováno, co bylo u- stanoveno, a co přiznal také předseda národ- ně-polítické komise Clam-Martinic, totiž, že volební oprava tvoří integrující součást sú- pravou zemského zřízení. (Výborně! Potlesk.) To není žádná koncese, kterou žádáme od Němců. Poněvadž volební oprava jest úplněv rukou Němců a velkostatkářů, nemůžeme dou- fati, že by ve sněmovně král. Českého, tak jak bylo by to spravedlivo a poctivo, dosáhla výrazu přirozená většína obyvatelstva tohoto království. Nemůžeme doufati, že by naši li- doví poslanci měli v zemském sněmu většinu jaká by jim patřila, podle práva a spravedl- nosti. Bohužel nemůžeme na to počítati, ale právě proto máme právo říci, že volební opra- va není žádnou koncesí pro nás, Čechy, nýbrž že jest to naprostá povinnost sociální sprave- dlnosti, poněvadž jsme prostě povinni těm kteří posud na sněmu nejsou, dáti možnost aby na sněmu zastoupení byli. A to jest naší povinností nejen k těm, kteří jsou z voleb- ního práva vyděděni na české straně, ale i na straně německé. (Výborně! Potlesk.) To není tedy žádná koncese, ani Čechům, ani Němcům, nýbrž jest to koncese sociální spra- vedinosti a koncese českému sněmu. Poně- vadž my, kteří máme všeobecné hlasovací prá- vo na říšskou radu, musíme za každou cenu na tom státi, aby český sněm nebyl v otázce zastoupení širokých vrstev méně cenný než říšská rada, a aby takovým způsobem sněm království českého nebyl méně hodnocen než říšská rada. To jest naším požadavkem, a dou- fáme, že Němci nebudou míti v této věci žád- ných námitek. Jak pravím, nejedná se zdeo žádnou nacionální koncesi, nýbrž prostěo povinnost sociální spravedlností.
Martinic Němec Čecho
10 article
Ještě jednou opakuji a opakuji to v tuto těžkou chvíli, kdy jedná se o velké věci v těž- ké zahraniční situaci: Jsme ochotní k pocti- vému smíru. Jestli se vyrovnání zdrželo, jestli nastala nechuť k dalšímu jednání, není vina na nás. Ne my vyvolali jsme Ho- chenburgerovy výnosy, ne my vyvolali ona nespravedlivá jmenování soudcovská, která rozhořčila tolik českou veřejnost. Nám zdá se, že člen vlády, která má přece povinnost, aby se starala o to, aby v Čechách zjednán byl po- řádek, dopustil se těžkého zločinu na tom smí- ru, když tak jednostranným a provokativním způsobem urazil onu stranu, která dokázala skutky takovou opravdovou vůli v tom, aby se zjednaly normální a spořádané poměryv
Čechy
11 article
Čechách. (Výborně. Všeobecný potlesk.) Jestlí u nás bylo rozhořčení, nikdo námm to nesmí vytýkati, zrovna naopak, ale ovšem přiznám se, že není neoprávněný názor otázky tak velké, jako jest smír v Čechách, nečiniti zá- vislými od sebe oprávněnějšího odporu k ně- jakému ministru. Naopak, trvám-li na tom, aby na jedné straně byla vyřízena otázka zem- ského zřízení a na druhé straně otázka ja- zyková, pak je ve vyřízení těchto otázek ale- spoň pro nás nejlepší garancie, že nebudeme více v budoucnosti záviseti na rozmaru nějaké- ho ministra neb několíka soudců v otázce pro nás životní, v otázce práva jazykového v Če- chách. (Výborně! Potlesk.) Mně zdá se, že smír v otázce jazykové a v otázce zemského zřízení vede k tomu, abychom měli na konec zákon- né poměry v Čechách, a myslím, že po těch toužiti musí nejen český národ, ale také všich- ni ti, kteří mezi Němci skutečně jsou proto aby přestal nynější anarchistický stav, a kteř jsou dosti svědomití ke svému vlastnímu oby- vatelstvu, a vidí, že nejsme poškozováni tím co se děje u nás, jenom my, nýbrž také lid ně- A velectění pánové, hospodářská krise, ve které jsme nejen my, nýbrž také Němci stej- nou měrou, myslím, že by měla býti pobídkou k něčemu zcela jinému, než k tomu, aby se mařil poctivý pokus o smír mezi dvěma náro- dy. Ovšem všichni poslanci našeho národa.
Němec Čechy
12 article
kteří zúčastněni jsou na jednání o smír, počí- nají si tak, že není třeba, abyste se báli slo- va „smír“. Také my nechceme a nemůžem dokonce chtíti smíru, který by dopadl jako smi- řovačky z r. 1890. To nám ani nenapadne, za smír obětovati stranu. Chceme čestný smír. ale smír takový, který můžeme s poctivým svědomím před českým národem hájiti, a za který budeme mocí do poslední písmenky zod- povídati, a jenom takový podepíše- me, žádný jiný. (Výborně. Všeobecný bouřlivý potlesk.) Jiný smír byl by těžkým po- škozením české věci, nejen v ohledu národ- nostním, ale také těžkým poškozením českého národa v ohledu vnitřní politiky. Nemáme u nás bohužel nadbytek rozum- ných politických stran, nemůžeme bohužel oče- kávati, že by po nás přišli takoví, kterým by- chom s největším klidem mohli odevzdati otě- že vedení celé politiky české. Není to žádné nadsazování vlastní hodnoty, a není to žádnou neskromností, když dovolím si tvrdi- ti, že jest strana svobodomyslná více než kdy jindy, třeba byla daleko menší, než byla dříve, naprostou nutností pro český ná- rod, a že bez této strany v našem veřejném životě bylo by takové vacuum, taková prázd- nota, že by se to nejškodnějším pro národ způsobem odrazilo na našem vniterním životě (Pochvala a hlučný potlesk.) mecký.
13 article
Ne pro záchranu svých mandátů, ný- brž pro to, aby se náš český veřejný život nestal úplně nezdravým a nemož- ným, úplně vydaným v šanc každé agi- taci a každé frási, máme za svou povinnost nečiniti nic, co by mohlo poškoditi budoucnost a trvání národní strany svobodomyslné a pro- to buďte ubezpečeni nejen vy, kteří patříte k naší straně, nýbrž i oni z ostatních stran, kteří by se obávali, že národní strana svobodomysl- ná nebo agrární mohla uzavříti smír škodlivý, že uzavřeme jenom smír takový, který bude čestným a spravedlivým a se kterým budeme moci předstoupiti před veškeré voličstvo se svědomím naprosto klidným, se svědomím, že jsme nepoškodíli český národ, nýbrž s pev- ným přesvědčením, že jsme českému národu prospěli. (Výborně! Potlesk.) A na smír není pozdě. Ovšem, jestli vlá- da, co ovšem nevíme, má pevnou vůli pro- vésti jednání do konce, a jestli také Němci jsou pro spravedlivý smír. Ale mezi nimi jsou také páni, kteří spekulují na to, aby se smír neuzavřel, a sice proto, poněvadž stále ještě mají šílenou naději, že se jim může podařiti, donutiti vládu vídeňskou k tomu, aby přen naše hlavy smír v Čechách oktroyovala tak, jak si přejí Němci. To jest starý jejich šílený plán, a oni si myslí, že nyní zase kvete je- jich pšenice, jako kvetla r. 1908. Poněvadž chtějí se zase vychloubati tím, jak v těžké situaci zahraniční oni jsou tím věrným ele- mentem, který drží Rakousko, a my jací jsme nespolehliví kazimírové, element, na který se říše v těžké chvíli naprosto nemůže spole- hnouti. (Souhlas a potlesk.) Tím dostávám se k tomu, abych několik slov promluvil o situaci zahraniční.
Němec Čechy Rakousko
14 article
Činím tak s největší opatrností, poněvadž ny- nější situace jest tak obtížná a tak těžká, že člověk skutečně musí o všech věcech, které byly a budou, mluviti tak, aby nemohl býti ob- viňován, že skutečně jsme my. Čechové, ta- kovým národem, jak nás líčí vídeňská žurnali- stíka a p. dr. Schreiner. Jak pravím, ti, kteří na německé straně nechtějí smír, těší se nadějí, že nastane zase taková situace, kdy bude možno, aby vyvo- lali řešení vlády proti nám. Myslím však, že jest snad přece v této spekulaci šovinistická část německých poslanců — nejsou to všichni. to konstatuji — na velmi těžkém omylu. Proti roku 1908 se časy velmi a značně změnily. Ne- chci zde šíře pojednávati o tom, o čem mluveno bylo se strany tak neobyčejně vážné, totiž se strany německého říšského kancléře Beth- manna-Holwegga, o konfliktu mezi Germán- stvem a Slovanstvem, o tom budeme míti pří- ležitost promluviti jinde, a tam také bude naší povinností, abychom s velkým důrazem otázali se ředitelů rakouské politiky, jestli stojí na tomto stanovisku kancléře Bethmanna-Hol- wegga. (Výborně! Potlesk.)
Čecho doktor Schreiner Beth Germán
15 article
Ale myslím, že právě proto, že říšský kancléř německý, který přece nemluvil prostě agitační řeč v říšském sněmu, a o kterém jest známo, že si každou frasi, každé slovo velm důkladně rozváží, měl za nutné, přivésti otáz- ku tu na denní pořádek evropské politické diskuse, přece bude nutno, aby se tímto pro- blémem zabývali zejména tam, kde tento pro- blém jest nejpalčivějším a snad také nejnebez- pečnějším, to jest ve Vídni. (Výborně! Potlesk.) Proto se mi zdá, že spekulace německých poslanců na to, že by ve Vídni mohli vystou- piti proti Čechům zejména za to, že v celém jednání o smír ukazovali největší smířlivost a největší ochotu ku poctivé dohodě, je přece jen falešná, poněvadž v těžkých dobách, kte- ré jsou a budou, sotva by se snad našlo ve Vídni u státníků, kteří zodpovídají za osudy říše, dosti lehkomyslnosti, aby takovým způ- sobem po všem tom, co se stalo poslední zi- my, zahájen byl kurs protičeský anebo řek- něme protislovanský. Myslím, že k tomu není více pro Rakousko nijaké možnosti.
Čecho Vídeň Rakousko
16 article
My ovšem v poslední době proděláváme chvíle velmi smutné. Nikdo nedovedesi představiti, jak hluboko nám jdou k srdci zprávy o rozporech mezi Srby a Bulhary. My všichni, kteří jsme do posledního s takovým zamíráním srdcí sledovali všechno, co dělo se na Balkáně, byli jsme tak šťastni, že konečně slovanští národové na Balkáně se dovedli osvoboditi a dovedli se shostiti staletého jha, my, kteří jsme jásali nad zdravým příkladem slovanské sjednocenosti a svornosti, my, kteř jsme od tohoto příkladu opravdu bratrské jednoty doufali v nejblahodárnější účinky ta- ké i na jiných stranách Slovanstva, kde posu jsou sváry, prožíváme trpké chvíle přímo zoufalého zklamání, když čteme o sporech mezi bratry, které stejně milujeme. (Výborně Bouřlivý potlesk.) Doufejme v interesu celého Slovanstva že Slované jižní, kteří svým hrdinstvím tolik pomohli věci slovanské, nepoškodí ji nyí mnohem více a hlouběji svými sváry, než jí pomohli svými úspěchy. (Výborně! Bouř- livá pochvala.) Ale ať už je jak je, tolik můžeme přece jen říci, že na Balkáně jsou pány Slované a že Slované tam zůstanou a s tím pro budoucnost musí počítati politika rakouská. zejména proto, poněvadž rakouská politik zahraniční sama se o to postarala, aby bal- kánská otázka nebyla konečně rozřešena.
Srba Bulhar Slovan Balkán
17 article
(Tak jest! Výborně!) A tu dovolím si skromnou poznámku, že jestli kancléř Bethmann-Hollweg myslil, že pro rozřešení slovansko-germánského problé- mu stačí rozmnožení vojska, u nás tento prostředek by naprosto nepomohl. (Výborně Potlesk.) Naopak, jestli je prostředek, aby se vyvarovalo každému takovémuto konfliktu, po kterém my Slované netoužíme, kteréhosi nežádáme, po kterém nevoláme, pak je to především z kořene změněná politika rakou- ská, vnitřní i vnější. (Výborně! Potlesk.) Tak a jenom tím způsobem se zlomí ostří hrotu, jen takovým způsobem může se pak Rakou- sko dívati docela klidně, spokojeně a bez bázně budoucnosti vstříc. (Výborně! Hlučný potlesk.) Těžko je mluviti o zahraniční politice poněvadž, když řekneme něco jiného, než co si myslí ve Vídni, pak okamžitě říkají nám že jsme velezrádci. Ale přece snad bude nám dovolena otáz ka: kdo je věrnější a poctivější k této říši? Ten, kdo bez ohledu na to, že nemá všechno.
Slovan Vídeň
18 article
na co má právo, naopak musí se dívat, jakým způsobem utlačována jsou práva jednotlivých slovanských národů v této říši, přece jen zů- stává pevným a věrným idei Rakouska, tak jak ji u nás Palacký formuloval, anebo ony ví- deňské žurnály, které poslouchají každého po- kynu z ministerstva zahraničních záležitostí, které chválí každou politiku, ať je takovou ne- bo onakou, protože doufají si tím uhájiti své centralistické i německé privileje? A ta Ví- deň nemá ani tolik svědomí, aby v dobách tak těžkých, jako je doba nynější, kdy tolik se má hleděti k citům národů slovanských v Ra- kousku, nebyla nesvědomitá k této říši, ne- svědomitá k panovníkovi, jehož jména stále tam zneužívají, a v této chvíli takovým způ- sobem neurážela city největšího slovanského národa v této říši, národa českého (Bouřlivý všeobecný potlesk a souhlas.) a takovým bar- barským způsobem se nechovala k ubohým českým dětem. (Výborně! Všeobecný bouřlivý potlesk.)
Palacká Rakousko
19 article
Ty nejhorší řeči, které by u nás mohly býti mluveny, nejsou takovým hřichem na moc- nářství, jako to, co zrovna v takových chví- lích dělají vídeňští šovinisté proti českému ná- rodu. (Opětný bouřlivý potlesk a pochvala.) Ono je velmi těžko, aby rakouská poli- tika byla v dobách kritických jiná, když schá- zí k tomu organické přípravy. Rakousko sice v době konstituce počalo se měniti a kus po kuse dávalo Slovanům práva, ale ne úplně. ne dobrovolně, bez přinucení. Rakousko dokonce sneslo, že máme lidový parlament, ve kterém není více německá většina; nedovedlo však přetvořiti se v době, kdy musilo zavést konstituci zemskou a všeobecnou brannou povinnost, nedovedlo vybudovati docela orga- nicky novou politiku, politiku, jejíž jediný cí by byl v tom, aby síla Rakouska byla hledána ve spojených a šťastných národech. (Výborně Všeobecný bouřlivý potlesk.) Všechny prostředky mechanické, adminí- strativní, všechny prostředky pro zaveden jednotné řeči, všechno vnější donucování ne- znamenají nic a nemohou znamenati nic a ne- mohou udržeti v národech to, co jest jedině rozhodujícím v dobách těžkých, co dává sílu státu a mocnářství, totiž že se národové cít býti tak spokojeni, že by nechtěli za nic mě- niti s jiným. (Výborně. Potlesk.) To, bohužel, Rakousko nedovedlo ačkoli stále a stále jsme je k tomu napomínali, nejen my, nýbrž všichni, kteří byli před námi od dob Havlíčkových, Palackého a Riegra. (Výborně.
Havlíčkův Palacký Riegr Rakousko
20 article
Potlesk.) Rakousko to nechtělo, nýbrž stále a stále toužilo po centralistické německé sou- stavě, ve které vidělo jedinou možnost, tu mnohojazyčnou říši držeti na uzdě. (Souhlasa potlesk.) To mělo také zhoubný účinek na poli- tiku zahraničnou. Poněvadž nedovedlo si Ra- kousko zjednati spokojenost svých vlastních národů, stále se musí báti soutěže národůs nimi spřízněných, které by se jinak báti oprav- du nemusila. Z toho všecka ta politika, která nyní vede k těžkým krisím. A tu ve Vídni chtějí, abychom my, Slované, nyní ukázali nadšení pro vídeňskou politiku, a podnikli zkoušku ohněm rakouského „vlastenectví““ jak si je ve Vídni představují. To je velmí lacině, zejména když se jed- ná o politiku, jakou je nyní. (Výborně! Po- tlesk.) Všem těm, kteří v Rakousku nemají plná práva národní a řekl bych také plné právo hi- storické; všem těm nemůže zcela přirozeně při- růsti k srdci politika za svobodu a autonomii albanských hrdlořezů (Výborně! Výborně! Po- tlesk a veselost.), za které my máme obětovati krev a statky. (Výborně! Potlesk.) Když se podíváme u nás, jak se vede Uhrách Slovákům, jak Chorvatům a Srbům, když se podíváme, jak se vede našim českým dětem ve Vídni, když vidíme, že všechno se dělá z Vídně, by byla zničena státoprávní sa- mostatnost českého království, které je pod- kladem této říše, pak je docela přirozeno, že nedovedeme chápati, jak bychom se mohli za- nítiti pro svobodu a autonomii národa, který dosud žádné autonomie neměl a jehož největ- ší slávou posud bylo, že byl nejkrutějším pro- následovatelem slovanské raje na Balkáně (Souhlas a poflesk.) Myslím dokonce, že slovanští národové jsou tak loyální, že by všechno to mohli chá- pati, kdyby viděli v tom alespoň prospěch mocnářství.
Ra Slovan Slovák Chorvat Srba Rakousko Vídeň Uhry Balkán
21 article
Kdybychom byli nepřátelé této říše, pak bychom mlčeli a nechali ji řítiti se v propast, do které se žene. Ale poněvadž nám jdeo mocnářství, poněvadž chceme v této říši býti svobodni, poněvadž chceme tuto svobodu pro všechny národy této říše, proto béřeme seo to, aby říše nevzala zkázu politikou, ze které nevidíme bohužel zdárného východiště. (Vý- borně! Bouřlivý potlesk.) My máme smysl pro velkost Rakouska a máme smysl pro jeho po- stavení ve středu Evropy, my přejeme si, aby skutečně byla velmocí, uznáváme také, že Adrie nesmí býti pro nás Italií uzavřena, ale cesty, které k tomu vídeňská vláda volí, zdají se nám býti zrovna nejnebezpečnějšími a nej- méně vhodnými. (Výborně! Všeobecná bouřli- vá pochvala a potlesk.) Bojíme se, že celá tato výprava skončí tak, jak skončila kdysi šlesvig- holštýnská. (Výborně! Potlesk a veselost.) Když neplatí slova — a těch slov jsem promluvil já a druzí celou spoustu, a našel jsem ohlas nejen na straně slovanské, nýbrž mezi vážnými Němci, pak alespoň poslední dny dokazují přímo názorně každému, i tomu, kdo nechce viděti, kam spějeme. (Výborně! Po- tlesk.) Když jsme radili, abychom zabezpečili si pro říši Adrii tím, že Albanie by se rozdělila mezi Srbsko a Řecko, mezi dva malé národy. kteří nikdy nemohou Adrii uzavříti, řeklose o nás: to jsou spojenci Italie.
Adrie Italia Němec Rakousko Evropa Albánie Srbsko Řecko
22 article
A podívejme se nyní na Italii, která stále držela se v pozadí a všechnu iniciativu a také nenávist balkánských národů přenechávala nám, jak od té doby, co Essad paša chce Ře- cku dáti hranice, které ono chce, je Italie k „prozatimní“ okkupaci jižní Albanie a Valony ochotna! A v tomto konfliktu řecko-italském je viděti, s čím bychom měli počítati. Vždyů ty malé národy mají tolik egoismu, že nikdy nebudou chtíti sloužiti interesům cizím, oni by byli nejlepšími ochránci Adrie, protože by své
Valon Adrie Albánie Italia
23 article
břehy nikdy nevydali ani nám, ani Italii. A bu- dou vždycky tak slabí, aby nemohli nám za- vříti východ z Adrie. Proto se mi zdá, co zro- vna v této poslední chvíli, kdy se jedná o velké události, které mohou míti nejstrašnější dů- sledky, že to není ode mne nepatriotické, když varuji, aby nevzalo škodu Rakousko. (Výbor- ně! Potlesk.) My jako český národ bohda přetrváme všechny bouře, poněvadž jsme dosti silni sebevědomi, ale my chceme zůstati věrni po- litice, kterou dělali naši předkové, neboť cí- tíme, že bychom mohli, kdyby Rakousko chá- palo svou úlohu, býti zde, v této říši šťastněj- šími a spokojenějšími, nežli všude jinde. Proto nám záleží na tom, aby Rakousko nebylo vy- dáno nebezpeči, které mohlo by býti říši osudným. (Výborněf Potlesk.) Proto myslím, že jsme poctivější k této říši, když řekneme v tomto kritickém oka- mžiku upřímné své přesvědčení, diktované zájmem o budoucnost této říše, než kdyby- chom mlčeli, jenom poslouchalí, jenom se krčili, a utajili v sobě, co jest naším přesvěd- čením jenom proto, že bychom se báli, že by se na nás mohla vrhnouti smečka vídeňských orgánů. (Výborně! Potlesk. ) Lituji, že to musilo býti proneseno zde, neboť bylo by daleko lépe, kdyby právěv těchto kritických chvílích pro Rakousko byla dána možnost vysloviti se zástupcům rakou- ských národů v parlamentě o rakouské poli- tice. (Výborně!) Mně zdá se, že bylo to v interesu říše, aby ukázala, že nebojí se hlasů svých národů, a jestli by zástupcové těchto národů snad ne- souhlasili s politikou, která se vede, pak kaž- dý by docela poctivě mluvil tak, jak to smýšlí národ, který zastupuje. (Výborně! Potlesk.)
Rakousko
24 article
Myslím, že pro ředitele rakouské politiky a pro ty, kteří mají strašnou zodpovědnost. bylo by daleko lépe, kdyby slyšeli otevřená, upřímná a poctivá slova zástupců lidu, zejmé- na těch, kteří mluví podle svého přesvědčení a ne snad proto, aby byli populární u svých voličů, než aby jenom poslouchali choru vídeňské žurnalistiky, který je ovšem velmi harmonický, poněvadž píše tak, jak se jí ko- manduje z literárního odboru zahraničního ú- řadu, ale která nemá žádného práva, aby ří- kala, že mluví jménem Rakouska, že mluví jménem rakouských národů. (Výborně! Po- tlesk.) My, velectění pánové, nedostali jsme se k tomu, abychom mohli mluviti tam, kde je to naše právo. Proto musil jsem užiti této příle- žitosti, abych řekl několik otevřených slov. Vím, jaký toho bude následek, vím, jak se na mne vrhnou všichni ti, kteří myslí, že mají rakouské vlastenectví v pachtu. Ale řeknu s klidným svědomím, že mám pevné vědomí, že neřekl jsem ani jednoho slova, které by mohlo býti nazváno nepřátel- ským k této říši. Mohu s klidným svědomím říci, že jsem řekl jedině to, co mám za pro- spěch svého národa. Národa, který chce, aby mocnářství bylo silné a zdravé, ale nikoliv nadvládou jednoho kmene nad druhým, nikoliv politikou Vídně a Pešti, který nechce průka- zu síly mocnářství bezohlednou politikou vůči sousedům malým a slabým, nýbrž který chce, aby říše byla silná, mocná spokojenostía štěstím svých národů. (Všeobecný, dlouho- trvající potlesk a pochvala.) (Dokončení.)
Rakousko Vídeň Pešť
25 article Manifestační schůze za druhou českou universitu
Manifestační schůze za druhou českou universitu konala se včera dopoledne v Plodinové burse jako zakončení sjezdu Federace českého stu- dentstva vysokoškolského. Sál byl přeplněn a vedle studentů dostavili se na manifestaci ta- ké v hojném počtu profesoří obou vysokých škol pražských. Manifestační ráz schůze byl však porušen vinou pořadatelstva samého, které ústy JUC. Ježka resoluci, vyčítající pů- vodně velmi ostrými slovy většině českého poselstva, že se o druhou českou universitu nestará a že odsunuje otázku její do druhé řady, jako otázku místní. Tato část resoluce byla zřejmě skládána pod úžasnou lží „Času“, jehož zlovolné překrucování našich poznámek ke známému otevřenému listu studentstva, rozšířilo se do mládeže tak, že se splnila oba- va, kterou jsme včera sotva chtěli připustit. O této části resoluce bylo hlasováno po ná- vrhu posl. dra. Tobolky odděleně. Prof.
Ježek
26 article
Masaryk resoluci sám zmírnil, byv k tomu z posluchačstva vyzván. Ale ponechal tam přece odstavec, že prý požadavek druhé české university se prohlašuje za otázku vý- znamu místního a že se odsunuje na místo druhé. Přejal tedy zodpovědnost za neslý- chané lhaní redakce „Času“. Konstatujeme proto znova: Dne 27. dubna jsme napsalio druhé české universitě, že je to „starý poža- davek školský, naléhavý, nutně potřebný ne- jen pro Moravu speciálně, nýbrž pro veške- ren český život kulturní i pro záchranu vnitř- ní českosti Moravy.“ Polemisovali jsme tehdy proti otevřenému listu studentstva, dle něhož prý česká politika učinila z druhé university otázku druhořadou, a řekli jsme, že se tu nemůže nic vyčítati poslancům z Čech. Upo- zornili jsme však, že spíše ta výtka by pla- tila poslancům z Moravy, kteří se o tuto otáz- ku starají tak málo, jako o jiné oprávněné po- žadavky moravské. A na konec svých pozná- mek jsme připojili — aby nebylo nejasno, jak se stavíme k moravským otázkám vůbec, z nichž druhou českou universitu jsme hned na začátku označili dle citovaných slov ne- jen za moravskou, nýbrž právě všenárodní — že „Morava pro všecku budouenost je na- nejmíň aspoň tak důležitá, jako království České!“ Ptáme se dnes znova: Kde je v tom snižování této všenárodní otázky, této nejvyšší potřeby veškerého českého kul- turního života na druhé místo? A kde pravdy- milovnost prof. Masaryka, který všechny lži „času“ v této věci schválil a odevzdal mlá- deži k odhlasování? — II. odstavec resoluce však přes to, že byl prof. Masarykem zmír- něn, jest odhlasován, jak je v resoluci výslov- ně uvedeno, pouze však studenty a občan- stvem. Profesoři se hlasování zdrželi a tím je dán důkaz, že naše stanovisko tu bylo hájeno úspěchem: prof. Masaryk sám zmírnil reso-
Masaryk profesor Morava Čechy království Český