2
masthead
V úterním odpoledním čísle počneme
uveřejňovati v románové příloze »Národních
Listů« nový román a sice dílo proslulého
romanopisce anglického R. Savagea
R Savage
3
article
„Čarodějka“.
„Čarodějka“.
Román líčí napínavý konflikt manželský
a milostný zároveň. Zápas mezi manželkou
a milenkou, jež kouzlem svého pohlaví oča-
ruje nejsilnější karaktery a na druhé straně
žaly a tužby čisté lásky, setkávající se s pře
kážkami téměř nepřekonatelnými, opředeny
jsou celou řadou událostí jiných, napjetí
čtenáře ještě více stupňujících.
Děj románu vychází z bankovních kruhů
amerických: a jsme střídavě potom svědky
bankovního krachu, zločinných pletek spe-
kulantův, nástrah sportsmanův, nehody na
moři, vzrušujících scén v salonech neodola-
telné čarodějky a živý děj, rychle se vyví-
jející, přenáší nás na loď podloudnickoua
rozvíjí před námi i obraz boje pobřežního.
Účastníme se i revoluce s překvapujícími
obraty jejími, obléhání hlavního města, ve-
liké bitvy, jejíž napínavý průběh končí origi-
nálním soubojem v romantické scenerii lesní
Spějeme s hrdiny románu do oslňující Paříže
i na břehy Nilu, marně hledajíce rozřešení
velenapínavé zápletky, až konečně na posled-
ních stránkách knihy skytá nám je bystrý
soudce po vzrušujícím řízení soudním. Jsme
přesvědčeni, že zavděčíme se románem tím,
plným zápletek napínavých a scén dojem-
ných a vzrušujících zároveň čtenářstvu svému
a zvláště také čtenářkám našim. Psáno jest
dílo toto při veškeré napínavosti své slohem
literárně dokonalým a uhlazeným.
Paříž
Nil
4
article
— Včerejší vyhlášku policejního ředitolství.
podle níž bylo studentským spolkům pražským
úřadně připomenuto, že veškeré korporativní vy-
stupování na veřejných místech, k němuž ne-
bylo vymoženo zvláštního dovolení, jest nepří-
pustné — vykládá »Bohemia« v ten smysl, že
prý se ji nemá rozuměti jako by se jí buml
zakazoval. »Nevinná nedělní pro-
cház ka«, kterouž němečtí studenti ode vždy
v malých skupinách na Příkopě pořádají, ne-
může býti považována za nepřípustné korpora-
tivní vystupování, píše »Bohemia«. Ovšem prý
sluší litovati, že se »českou štvanicí« stal stu-
dentský buml něčím jako politickou záležitostí.
Poněvadž prý český tisk hledá nějaký svod pro
pouliční výtržnosti a z bumlu činí zásadní
národnostní otázku, byl by prý zákaz bumlu
couvnutím před českým terorem. Takové
jsou vývody kasiňáckého orgánu prolhané
jako vždy až v samé hrdlo »Bohemie«.
Bohemia
5
article
Není pravda, že buršácké bumly na Příkopě
trvají ode vždy, ale od té doby, co trvají,
zavdávají počátkem každého semestru, zvláště
pak od proslulého bumlu buršáků z kasina do
»Schlaraffie« na oslavu pádu Badeniova kabi-
netu, podnět k ohromným otřesům celé pražské
veřejnosti. Pražští buršáci jsou skutečně politi-
ckým elementem a každé jich vystoupení jest
politickým projevem. Ať si »Boh.« jenom přečte
každoroční provolání »Rede u. Lesehalle «, která
sama sebe prohlašuje za bojovné stře-
dísko německých studentů prot
Praze a její českosti, ať si přečte řeči
německých rektorů k německým buršům, jich
svaté společné přísahy, že m-usí býti
Praha Němci zpět dobyta, at
si vzpomene jenom z nedávné neděle
na kašperskohorský »Volkstag« a na tamní
zbabělé řádění buršáků za strašné noci, kdy
české matky hrůzou předčasně rodily a a
potom tvrdí, že buršáci jsou nepolitickým
neviňoučkým zjevem pražským. Po celé léto
uveřejňuje »Bohemia« resoluce o nejhlubším
rozhořčení a rozčilení z té či oné severočeské
Badeniův
Němec
Praha
Bohemia
6
article
»Schildy«, jakým se německá radnice naparuje
nad českou přednáškou, českou schůzí uvnitř
čtyř zdí české besedy, němečtí šriftlajtři
v Jablonci, Karl. Varech, Teplicích, Ústí n. L.,
Litoměřicích vodí každé neděle spitou zběř pod
jměnem »jungmanů« k vybíjení českých škol
a českých místnosti třeba za hluboké noci. To
všechno jsou výlevy »oprávněného něme-
ckého rozhořčení« »svatého furoris teutonici«
ale Praha, ta se nesmí rozčilovat, ta nemá právo
k rozhořčení. Praha si musí dát každé neděle
do tváře naplivat od opentlených vysokoškolských
tatrmanů německých, z nichž ani čtvrtina jména
Němců vlastně nezasluhuje. Skutečnému, pokrev-
nému Němci, opravdovému nefal šovanému říšsko-
něm. Burschenschafteru musí se zdvihnouti žaludek
nad těmito pražskými buršáky s »polypy« fra-
ternisujícími a jenom kordiálnímu poměru s nimi
děkujícími, že se mohou na ulici v kuléru uká-
zati. Kdo má v této při couvnout, je
jasno: proti bumlu protestují sta-
tisíce a pro buml jsou tisíce
to ještě nikoli všichni Němei
pražští, neboť příkopským obchod-
nikům zalézají bumly hodně za
nehty. »Prager Tagblatt« míní, že po-
licie skutečně buml zakázala a že se tak stalo
v tom případě na přímý poukaz z Vídně.
Chtějí-li prý buršové zvěděti co znamená tato
policejní připomínka, nechť prý si zadají za
svolení ke korporativnímu vystoupení. Kasiňácký
list, nazývaje nás s báječnou, ale u něho ob-
vyklou duchaplností »General-anzeigerem pro
Chuchel a okolí« praví, že jsme zůstali v právu,
když jsme napsali, že jediným lékem pražského
neklidu jest zákaz bumlu a tvrdí, že sami sobě
odporujeme, líčíme-li buml jako průvod s ko-
mickými hadříky a bláznovskými čepičkami.
Karl
Němec
Prager
Jablonec
Teplice
Ústí
Litoměřice
Praha
Vídeň
General
7
article
»Je-li prý to tak komické, proč se, ctěný lid
tak rozhořčuje? Jenom surová luza béz srdce
běhává na ulici za blázny.« »Prager Tagblatt-
jako by nám chtěl namluviti, že pestří tajtrlíci
z Přikopu jsou skutečnými šílenci a nikoli je-
nom pouhými šašky. Je li tomu tak, patří do
náležitých ústavů a nikoli na parádu! Ostatně
se »Prager Tagblatt« přesvědčí o skutečné po-
vaze policejní připomínky a uvidí, kterakého
osvědčení dožije se se svým citátem z Couden-
hovovy řečí z roku 1898, kdy uvedl, že tehdejší
zákaz týkal se nejen německých ale i slovan-
ských spolků. Kdož ví, zdali připomenutí nemá
zabrániti jenom vystoupení českého studentstva
a zjednati německému volnou dráhu !?
— »Hudba budoucnosti«. Výsledek něme-
cké josefinské slavnosti v Čes. Budějovicích
nadchl »Budw. Zeitung« k této pasáží:
» . . . . . Národní duch, jenž v neděli budějovi-
cké Němce ovládal, nikdy nezmizí, nýbrž ve stá-
lém vzrůstu povede je ke konečnému vítězství.
»Ať žije Všeněmecko« zavzní všude! S jo-
sefinským duchem budeme usilovati o vše, co jen
nás Němce z Východní marky zachrániti může
Německo, Německo nade věe! To již
není žádná prázdná fráse, to je s
hudba budoucnosti! Neexistuje jen
české státní právo, nýbrž i státn
právo německé! V tom jsou všichni Něme
za jedno. Tak to nemůže a nesmí dále jíti! Úlohu
kovadliny z minulých desítiletí zaměníme nyní
v úlohu kladiva. Kdo si nic netroufá, nic nedocílí,
jen mužné sebepoznání přináší úspěch. To jsme
viděli v neděli, kdy česká zbabělost zatáhla ocas
před německou zmužilostí! A tak budiž tomu vždy,
již proto, že tím německého císaře — rakouským
císařem nikdy nebyl — Josefa II. uctíváme v jeho
smyslu !s
Takhle dopadá věc, když českobudějovičt
Prager
Němec
Josef II
Couden
Čes . Budějovice
Německo
Zeitung
Prager Tagblatt
8
article
Češi couvnou před úřadním zákazem a upust
od své slavnosti a ponechají Němcům volné
pole, jako se to stalo v Č. Budějovicích. Němci
se ovšem nestarali ani v nejmenším o zákaz
své vlastní slavnosti a provedli velkoněmecký
škandál před pomníkem cís. Josefa i před Če-
skou besedou, podle téže hudby budoucnosti.
která zní i z »Wacht am Rhein« německých
poslanců na sněmu i z německého krajinského
tisku, popustí-li uzdu. Pro konfiskační prax
v posledních týdnech zavládlou jest citovaný
výlev Taschkova tělesného orgánu významným.
Pražské české listy den za dnem propadají kon-
fiskačnímu aparátu pro zcela umírněné posudky
pražských událostí, i když vyzývají k zachování
klidu oproti buršáckým vyzývavostem. Za to vše-
německá hudba budoucnosti »Budw. Ztgu.«
s ujištěním, že se nejedná o žádnou frázi, pro-
jde bez závady. Bude ostatně velmi dobře, za-
pamatují-li si čeští zemští poslanci článek česko-
budějovického všeněmeckého fanatika. Snad
přijde vhod, až se na sněmu bude jednati o pe-
tici pražské Společnosti pro šíření německého
umění za zemskou subvenci na Metznerův
pomník císaře Josefa v Teplicích.
Čech
Němec
Josef
Taschkův
Metznerův
Č . Budějovice
Teplice
Wacht be Rhein
9
article
— Opětné uznání rovného práva češtin
s němčinou v celém království. Některé okresní
soudy v obvodu krajského soudu libereckého
začaly po příkladu chebském stavěti se proti
rovnoprávnosti češtiny a krajský soud liberecký
stížnosti proti tomuto řádění zamítal. V těchto
dnech rozhodl nejvyšší soud ve Vídni ve věci
ad. Ne 157/8—12 u okresního soudu frýdland-
ského vedené, kde po způsobu (recte nezpů-
sobu) chebském začalo se úřadovati, na stížnos
p. dra. Hliňáka z Liberce protisouhlasným usne-
sením okresního soudu frýdlandského a kraj-
ského soudu v Liberci, že dle § 13. bývalého
řádu soudního a dle článku 19. základních zá
konů státních, dále dle rozhodnutí říšského
soudu z 15. dubna 1905 čís. 115 a dle naří-
zení Stremayrova všechny zeměpanské
úřady a soudy v Čechách jsou po-
vinny úřadovati o českém podání
a české protokolární žádosti
česky, že opačnou praxí patrně po-
rušují se uvedené zákony a že č e-
ský jazyk oprávněn jest stejně
s německým nejen ve svém obvodu,
nýbrž v celé zemi. Máme za to, že po
tomto rozhodnutí i říšského soudu s poukazem
na souhlasná rozhodnutí nejvyššího soudu musí
nyní přestati v listopadu minulého roku Volks-
ratem, resp. Spolkem německých státních úřad-
níků, který za Volksratem stojí, agitačně »vy-
nalezená« praxe t. zv. chebská. Povinností
každého českého občana i advokáta jest ovšem
trvati na bezvýjimečném provádění jazykové
rovnoprávnosti.
Hliňák
Stremayrův
Vídeň
Liberec
Čechy
10
article
— Zhěsilost kazlovarskýcli Němců úřady zaml-
čována. Z Karl. Varů se píše: Při protičeských výtrž-
nostech pondělních ubírali se k zábavě dva čeští vo-
jáci. Sotva že zástupy demonstrantů, táhnoucích
k hořejšímu městu, poznali v nich Čechy, vrhli se
na ně s takovou krutostí, že vojínům nestačily po-
boční zbraně, i musili se dáti na útěk. Jednomu
z nich, když zbraň mu vyrvána, podařilo se utéci,
druhého však rozvášněná chátra pronásledovala do
Nádražní ulice, kdež jej do krve sbila, takže nebožák
zůstal na místě ležeti a teprve pozdě v noci dopra-
ven byl do zdejší nemocnice, kdež dosud se nalézá,
Případ tento, o němž teprve dnes se dovídáme, jest
nejskvělejším dokumentem, na jak vysoké kultuře
stojí národ rěmecký v Čechách, dokazuje však také
schopnost zdejšího okresního hejtmana Jordána, za
jehož úřadování není již ani český vojín jist životem
ve zdejším městě. Dobře poznamenává i dnešní so-
ciálně-demokratická „Volkswille“, že za takových
poměrů nebude brzy lázeňského města Karlových
Varů. — Zprávy o německých brutálnostech v Kar-
lových Varech musí býti rozšířeny v celém slovan-
ském světě,
— Politické zchůze. Zemský poslanec pan dr.
Němec
Karl
Čecho
Vary
nádražní ulice
Čechy
Karlová Vary
Kara
11
article
Ed. Šubrt uspořádá veřejné schůze voličů do zem-
ského sněmu: V Německém Brodě v sobotu 24. října
t. r. v Sokolovně o půl 8. hodině več. V Humpolci
v neděli 25. října t. r. v Sokolovně o 10. hodině do-
polední. Na obou těchto schůzích promluví o minu-
lém zasedání zemského sněmu.
— Ministr K. Prášek přijel včera z Řivna de
Prahy a ubytoval se v hotelu „U arcivévody Ště-
pána“. Dnes v poledne odjel na pohřeb St. Kubra do
Kněževsi.
— Národní uvědomění. Píše se nám z Benešova
u Prahy. Okresní výbor benešovský zadával tyto
dny pojištění povinného ručení zdejší okresní ne-
mocnice. O pojištění ucházel se vedle vídeňské poji-
šťovny též jeden z našich českých „pojišťovacích
ústavů. Okresní výbor zadal pojištění, nevzav na-
bídku českého ústavu vůbec ani v úvahu, pojišťovně
vídeňské. Podotýkáme, že nabídka českého ústavu
byla levnější. Takovýmto způsobem asi sotva se do-
děláme stále akcentovaného osamostatnění na poli
národohospodářském!
— Z Litoměřic. Od očitého svědka se nám sdě-
luje o protičeských násilnostech následující: Dne
19. října v ponděli vydal známý litoměřický štváčský
časopis »Leitmeritzer Wochenblatt« zvláštní vydání
listu, ve kterém přehnanými barvami líčil pražské
bouře a nepřímo vyzýval k odvetě. Následky toho
nedaly na sebe dlouho čekati. V úterý vytlučena
Česká beseda a Sokolovna — hostinec Šumanův.
Šubrt
K Prášek
Stanislav
Kubr
Leitmeritzer Wochenblatt
Šumanův
německý Brod
Humpolec
Řivna jít Praha
Kněževes
Benešov
Praha
Litoměřice
Český beseda
Štapán
12
article
Když pak opatřena četnická asistence, avšak nedo-
statečná, bylo opět ohromným kamenem ve středu
výraženo okno v Besedě. Středeční číslo »L. W.« vy-
zývalo znovu a poněvadž výslovně napsalo, že české
menšiny musí ručiti za to, co se děje v Praze, byl
»L. W.« zkonfiskován. Přes to však značné množství
výtisků se rozprodalo. Mimo to i opravené vydání
obsahovalo dosti bořlavé látky. Na tom však nebylo
dosti. Proto nalepeny bez úřadního povolení v noci
ze středy na čtvrtek po celém městě plakáty, kde
se vyzývá k veliké demonstraci proti »znásilňování«
prý německého lidu od Čechů, vlády a sociálních
demokratů. Ta ironie osudu, vláda prý znásilňuje
Němce! Již před osmou hodinou ve čtvrtek dne
22. října počalo se naplňovati litoměřické náměstí
hlavně výrostky a litoměřickou chátrou. Češi a so-
ciální demokraté byli insultovani. Zpívány velkoně-
mecké písně, provolávána hesla a pod. Besedu bom-
bardovati se tentokráte nepodařilo, poněvadž se
všech stran byla obklíčena silnými kordony
četníků, kteří nikoho k České besedě nepustili.
L W
Čecho
Němec
Čech
Praha
13
article
Za to vytlučena okna v české škole, vzdor tomu, že
4 četníci školu tu hlídali, což ovšem byl počet velice
malý a měly úřady zavčas postarati se o účinnější
ochranu, poněvadž na to s více stran a v čas bylo
upozorněno. U české školy zasypal výčitkami službu
konajícího tam četníka známý zemský poslanec
Schreiter, týž Schreiter, kterému v jiném německém
litoměřickém časopise bylo vyčteno, že prý pumpuje
německý Volksrat a že jeho dcera požívá nezaslou-
žené podpory. Jeden ze službu u české školy kona-
jících četníků byl rovněž luzou napaden. Není možno
vyličovati vše, co v Litoměřicích v noci ze dne 22.
na den 23. se dálo. Pouze některé věci však ještě
nutno uvésti a sice jenom to nejdůležitější. Ačkoliv
okresní hejtmanství bylo na to upozorněno, že jest
ohroženo okolí Bundesheimu, nacházejícího se v Do-
Schreiter
Litoměřice
Bundesheim