ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4cee45b0-7738-11dc-a887-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 26, place 41, org 9
1 article
Nebýti těto intriky, byla by prý shoda rakousko turecká již věcí hotovou. Boykotování rakousko-uherského obchodu v Turecku. Z Pešti, 23. října. Zdejší firma, vyvážející kartáče do Turecka, dostala tento list: »Roz- hořčeni nad násilím, kterým vláda vaše poru- šuje smlouvy mezinárodní, přerušujeme všeliký obchodní styk s vaší ze m a považujeme objednávky u vás učiněné za ne- platné.« Z Cařiliradu, 22. října. (K. k.) Rakousko-uherské velevyslanectví zakročilo u Porty, ježto mitrovický kajmakam aranžoval boykot proti rakouské- mu zboží. Porta okamžitě telegrafovala do Mitro- vice, prohlásila však, že je to asi nedorozumění, ježtc se nedá nic takového čekati od vládního orgánu. Boykot proti rakouskému Loydu a pro- ti rakouskému zboží neustal sice je- ště docela, pozoruhodno však je, že dnešní ture- cké listy nevyzývají již k boykotu. Francouzský list „Atambul“, vycházející v Péře, který dosud psal proti Rakousko-Uhersku, obrátil a poukazuje nyní na škody, které boykotem utrpí také cizí továrnici obecenstvo zvýšením cen. Zrazuje tudíž list od ho- spodařské války, na niž není lid připraven. Z kruhů mladotureckého výboru bylo důvěrně sdělena, že bylo účelem boykotu pohnouti Rakousko k ně- jakým ústupkům při annex) Bosny a Hercegoviny. Boykotování rakousko-uherského obchodu v Srbsku. Z Bělehradu, 23. října. Agitace proti rakou sko-uherským obchodníkům nikterak neocha- buje. Opakují se i případy, že rozhořčený li vyrval a zničil jednotlivcům zboží, jež byli tito u rakouských nebo uherských obchodníků za- koupili. Ohrožovaní takto obchodníci zakročili již opětně u vlády, ale úřadní opatření nemají dosud žádného téměř účinku. Boykot trvá dále. Ovace mimořádnému poslu Černé Hory v Běle- hradě.
Port Boykot Turecko Pešť Rakousko Uhersko Bosna a Hercegovina Srbsko Bělehrad Běla
2 article
Z Bělehradu, 22. října. (K. k.) Dnes večer byly černohorskému zvláštnímu vy- slanci generálu Vukotičovi uchystány bo uř- livé ovace. K obydlí jeho přitáhl průvod vysokoškolských posluchačů s po- chodněmi a srbskými prapory; při- pojil se k nim velký dav lidu. Generál Vuko- itič, který vystoupil na balkon, byl nadšeně aklamován. Universitní docent Dači'č pronesl řeč, v níž pravil, že před sto lety započal Kara- ďordě boj za osvobození, který však dosud nedosáhl svého cíle. Nade- šelnyní čas, aby velké dílobylo do- konáno. Bojechtivost a svornost Srbskaa Černé Hory jsou zárukou, že v r. 1909 stan se dokonalým skutkem, co hrdinsky bylo zapo- čato v r. 1809. Nechť oznámí vojvoda bratr- skému národu Černohorců, že Srbové stejně nadšeně potáhnou do svaté války jako Černá Hora a budou bojovati za svobodu srbského ná- roda. Po řeči ozvalo se bouřlivé provolávání „živio“ knížeti Nikolovi a „abcúg“ Rakousko- Uhersku. Vukotič děkoval za ovace, proje- vené černohorskému národu a prohlásil, že se nepodařily pokusy, znepřátelit oba bratrské národy. Černá Hore je dnes se Srbskem za jedno v po- wvinnosti společně odvrátiti ne- bezpečí, hrozící srbskému národu. Kdokoliv odvážil by se porušiti tuto svornost, budiž na věčné časy postaven na pranýř jako wlastizrádce. Národu, který jest ochoten zemříti za své nejsvětější statky, musí zkvésti krásná budoucnost. Vukotič provolal pak slávu králi Petrovi, korunnímu princi Jiřímu, nadějím Srb ska a srbské armádě a Srbsku. Jeho řeč byla přijata s frenetickým souhlasem. Dav se pak rozptýlil, zapěv několik písní.
Vukotič Dač Srba Nikolov Petro Jiří Srb Bělehrad Vuka Kara Černá Hora RakouskoUhersko Srbsko
3 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 23. října. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje Ministr kultu a vyučování jmenoval civil- ního architekta Maxa Loosa šl. Losiníel da v Teplici konservátorem ústřední komise k vypá trán a zachovávání uměleckých a historických památek.
Maxa Looso Vídeň
4 article Řišsko-německé štvanice.
Řišsko-německé štvanice. Říšsko-německý tisk pokouší se v nynější mezi- národní situaci stále štváti veřejné mínění v mon- archii habsburské proti státům, se kterými monarcbie se octla v konfliktu následkem přivtělení Bosnya Hercegoviny. Nejnovější ukázku takových snah skýtá známá berlínská »Voss. Ztg.«. Tento list uveřejnil včera nápadně štvavý vídeňský dopis, líčící rozpor rakousko-srbský. Všichni činitelé veřejné moci a ve- řejného mínění v Srbsku: dynastie, vlády, tisk, po- slanci atd., prý se od r. 1903 soustavně přičiňovali, aby srbský lid fanatisovali proti Rakousku a aby mocnářství habsburské zostudili v očích cizinv.
Voss Řišsko Srbsko Rakousko Bosnya Hercegovina
5 article
Dělo prý se tak hanlivými protirakouskými bro- žurami srbského původu, v zahraničí vydávanými, poškozováním rakouského průmyslu a konečné štvaním lidu v Srbsku a slovanského lidu v jižních Uhrách, Chorvatsku i v Bosně proti okupační vládě v Bosně; lidu prý bylo namlouváno, že velmoci někdy dají Bosnu darem Srbsku. Tím se prý stalo, že lid srbský považuje annexi Bosny a Hercegoviny Rakouskem za lup, nikoli jen za politickou ztrátu. Srbské vlády prý vydaly na takovou agitaci několik milionů franků. Agitace tato byla doma v Srbsku vyvrcholena, když Rakousko vyhlásilo annexi Bosny. V těch dnec tupena byla v Bělehradě dynastie habsbursko- lothrinská a korunní princ srbský hlásal válku s Ra- kouskem, aniž prý srbská vláda proti takovým vý- střednostem zakročila. (Z dřívějších zpráv je známo že zakročila pro zachování nebo znovuzřízení po koje a klidu. — Red.) Srbská vláda prý právě nyní podporovala tvo- ření dobrovolnických čet a poskytovala jim výzbroj ze státní zbrojnice srbské. Tyto čety mají prý vpa- dati na rakouské území tak dlouho, až tímto způso- bem vyvolají válku; srbská vláda prý doufá, že takto vzplane — evropská válka, z níž Srbsku vyplyne prospěch. Proto prý se však vláda rakouská nedá Srbskem vyprovokovati ke brannému zakročení. Rozumi se, že německý tisk nebude při tako- vých svých štvanicích míti vliv na žádnou hlavu slovanskou.
Srbsko jižní Uhry Chorvatsko Boseň Bosna a Hercegovina Rakousko Bosna Bělehrad Ra Reda
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nedělní buml za každou cenu. Jak dnešní kasiňácké listy sdělují, konali zástupci všech německých svobodomyslných studentských korporací včera večer poradu, v níž usneseno, že se má nedělní buml buršáků na Přikopech konati za všech okolností, poněvadž prý s tento buml, jako své dobré staré právo nikdy nedají vzíti. Jaký podnét tuto všeburšáckou schůzi vyvolal, ve zprávě kasiňáckého tisku se nepraví, ale je na snadě, že se to stalo ne- pochybně následkem poslední návštěvy buršá- cké deputace u policejního ředitele, který bur- šákům řeki, že buml není žádným prá- vem. Je-li včerejší buršácké rozhodnuti snad dokonce odpovědí na nějaký ostýchavý po- kus policie, přiměti buršáky, aby od bumlu upu- stili, zůstává otázkou. V každém případě nutno vyčkati, jak se k této zpupnosti zachová policie.
7 article
Nade vši pochybu je jasno, že i mužové úřadem svým zodpovědní za veřejnou bezpečnost a klid v Prazo nemohou míti o věci jiný úsudek, než ten, že nejjednodušší lék pražského neklidu jest zákaz bumlu. Mužové ti, o jichž zdravých smyslech a normálním úsudku nemůže býti po- chybováno, nemohou přece jinak uvažovati, než že jest rozumnější, zakázati buml, než uváděti v pohyb veškeré ty masy výkonné moci, které jest zapotřebí k ochraně chronického karnevalu na nedělních Příkopech, než uváděti ve svrcho- vané nebezpečí všechny ty hodnoty hospodář- ské, ohrožené každou pražskou demonstrací, než hráti s ohněm v puškách vojska, než uvalo- vati Prahu na pokraj možnosti velkého krve- prolití, než vzbuzovati v lidu strašný, pobuřu- jící pocit, že státní moc jest hotova raději obě- tovati nepočítaných životů státních občanů, než zakázati německým studentům ranní procházku k vytrávení ze sobotní pitky, aby nabrali nové chuti k opětnému chlastu ještě v neděli dopo- ledne. Celý aparát policejní musí pracovati se zdvojenou, zimničnou horlivostí, přečetní oteové rodin musí zůstati v permanenci, mužstvo s dů- stojníky v pohotovosti v kasárnách, Praha musí býti připravena o svůj nedělní klid, neboť stát- ní raison velí: „Fiat buml, pereat mundus!“
Praha
8 article
Každého podzimku zmítá se Praha horečkou o této staré rány, každý vidí důvod neustálého hnisání její, na místě však, aby lékaři vytáhli z ní osten, zaráží jej pokaždé znovu co nejhlou- běji. Zesnulý prine následník při otevření hygie- nické výstavy ve Vídni pronesl slovo: „Nej- vyšším statkem jest člověk!“ Nuže, v Praze v neděli dopoledne musí jíti němečtí studenti na procházku, opásáni komickými hadříky s bláznovskými čepicemi na hlavách, jako zo- sobněný paškvíl na lidský rozum, společně ve stech na sklenici prazdroje do kasina, a je-li třeba, tož tedy třeba přes hromady „nejvyššíh statku“. Buml jest ještě vyšší statek, než klid. bezpečí a třeba i životy pražského obyvatelstva! Taková jest vaše logika, vy pánové, od jichž jediného slova závisí, bude-li se buml v neděli konati či nebude . . . !! — Bestie v »Prager Tagblatiu« vystupuje dnes v masce »říšsko-německého profesora«. »Jistý říšsko-německý profesor, který v posled- ních večerech hrůzy v Praze dlel«, vypravuje »Pr. Tagbl.« v úvodním článku, píše nám do- pis, v němž nenalezá ani dosti slov úžasua rozhořčení nad tím, že stráž a vojsko může býti bez trestu posmíváno a tupeno. Plukovník zasažen jest kamenem a želízkem z cihličkya jest nucen hazeče kamene ihned učiniti neškod- ným na mistě aby vůbec celo
Buml Prager Tagblatia Praha Vídeň
9 article
hordu metačů kamení odmetl (»weg- fegt«). Očekávati od vojska takový policejní drobný boj, bylo by v německé říši nemožno, jest jak mnoho příkladů ukazuje nemož- ností také v severoamerické republice. V tom okamžiku, jakmile policie k udržení po- řádku nestači a vojsko musí býti povoláno, na stupuje v moc jediné a jedině možné vojenské vyřízení takové záležitosti. Co jsme mohli říšskoněmecké- mu profesoru na tyto jeho vývody odpověděti? V Německu a Sev. Americe není žádných tako- vých věčně se opakujících kravalů.« Píše »P. Tagblatt«. Pozorujme dobře tento něžný pokyn kůlem; kdyby se vláda zachovala v Praze po- dle receptu domnělého říšsko-německého profe- sora z »Prag. Tagblattu«, nebudou se tyto kra- valy v Praze věčně opakovati 1 Z této krvelačné furie kasiňácké mluví celá vražedná zášť praž- ského Němectva proti českému lidu praž- — Pan dr. Titta třebenický a německá svornost. Ve včerejší politické poradě zástupců německých stran (dnes ráno bylo o ní v »Nár. Listech« referováno) předložil ministr Prade te- legram, jejž mu třebenický p. dr. Titta poslal z Prahy a který zní takto: »Ve včerejší mimořádné schůzi německého »Volksratu«, konané z podnětu pražských demon- strací, kteréžto schůze se zúčastnili také oba rek- toři a v Praze dlící němečtí poslanci, bylo jedno- myslně projeveno přesvědčení, že na posílu něme- ckého postavení dlužno podobně, jako na sněmě českém, zříditi také na říšské radě spojení něme- ckých poslanců. Prosím, aby se to vzalo na vě- domí a takě německým poslancům aby se to ozná- mílo před poradou s ministerským předsedou. — Dr. Titta, představený německého » Volksratu«. Němečtí poslanci, ve Vídni se radící, za- jisté znamenitě zmoudřeli, když jim citovaný te- legram dra. Titty bylo přečten.
Píš doktor Titt severoamerický republika Německo Seva . Amerika Praha Vídeň Praga
10 article
—Protičeské demonstraco v Podmoklechi m. m. (Okna v Národním domě vytlučena.) ve středu večer (21. t. m) uspořádali němečtí nacioná- lové v „Deutsches Haus“ schůzi, na jejímž programu bylo štvaní proti Čechům. Řečnili němečtí poslanci Fr. Schreiter a Edmund Reichelt, profesor z Teplic. Po schůzi táhla německá chátra za huronského řevu v počtu 300—400 osob před Národní dům a sousední český dům, „Tereza“ zvaný. Z obavy před možným zraněním byla v Národním domě vnitřní ckna cd- straněna, rolety staženy a připevněny a jakmile se zíanatisovaný dav objevil, i dvéře zamčeny. Před Národním domem rozohnil některý z řečníků něme- ckou luzu, neboť v okamžiku lampa před Národním domem shasnuta a v surové nadávky a hrozby „kul- turträgrů“ mísilo se řinčení skla. K tomu klidně při- hlíželo několik četníků a úřadníků, o něž byla česká menšina na c. k. hejtmanství před schůzí ke své ochraně žádala. Děti v sousedním českém domě „Te- reze“ probuzeny ze spaní, daly se dc žalostného pláče a ženy plny úzkostí očekávaly, co se bude dále díti. — Okna v Národním domě a v sousedním českém domě v bytě p. Ant. Satrana jsou vytlučena. Když rozlícený dav dozuřil, ponenáhlu za řevu se rozcházel. Nikdo ze zuřivců nebyl zatčen ani zjištěn. Po jedné hodině dostavili se do Národního domu dva četníci a jako vždy i tentokráte prohlédli rozbitá okna, sebrali kameny z místností a odešli. Prosiýchá se, že bude ve výtržnostech dnes pokračováno. — Politické schůze. V neděli dne 25. října 1909 ve 3 hod. odpol. pořádá říšský poslanec v. Jan VI- Hráský, profesor české techniky pražské, v Pe- čkách veřejnou schůzi lidu, v níž podá zprávu o činnosti řišské rady, zodpoví případné dotazy a vy- slechne přání svých voličů. — Schůze konati se bude v Sokolně.
Čecho Schreiter Reichelt Tereza Satran Hráská Podmoklechi m . m Francie Teplice národní dům Deutsches Hausa národní dům vnitřní ckn cd národní dom shasnut český dům „ Trez český dům
12 article
K otázce menšinového školsiví českéhio. Če- ské obyvatelstvo Dobřan bez rozdílu stran a vrstev; shromážděné na veřejné schůzi lidu v hotelu „Občan- ská beseda“ v Dobřanech dne 18. října 1908, vy- slechnuvši referát řečníka sociálně-demokratickéhop. A. Šaška, red. z Plzně, jakož i řečníka nár.-sociál- ního p. Emila Špatného, redaktora z Prahy, o men- šinovém školství a pojednavši o potřebách a nedo- statcích české obecné školy v Dobřanech, usneslo s jednomyslně na této resoluci: „České kruhy vedoucí všech stran, jakož i povolané úřady žádáme důtklivě za působení: 1. Aby k zamezení rozyratných a ne- udržitelných poměrů v oblastech národnostně smíše- ných a k zabezpečení řádného, zákonu a potřebě od- povídajícího rozvoje veřejného školství co nejdříve vydán byl přiměřený zákon na ochranu národních menšin vůbec a menšinového školství zvláště, jenž by nadobro zamezil dosavadní dlouholeté a neko- nečné průtahy, rázu namnoze čistě formál. a odstranil dosavadní odpor obcí proti zřizování a rozšířování škol menšinových. 2. Kdyby vydání takového zá- kona v krátké době nebylo dosazitelným, buďtež pro-
A Šašek Emil Dobřany Plzeň Praha