1
article
Nebýti těto intriky, byla by prý shoda rakousko
turecká již věcí hotovou.
Boykotování rakousko-uherského obchodu
v Turecku.
Z Pešti, 23. října. Zdejší firma, vyvážející
kartáče do Turecka, dostala tento list: »Roz-
hořčeni nad násilím, kterým vláda vaše poru-
šuje smlouvy mezinárodní, přerušujeme
všeliký obchodní styk s vaší ze m
a považujeme objednávky u vás učiněné za ne-
platné.«
Z Cařiliradu, 22. října. (K. k.) Rakousko-uherské
velevyslanectví zakročilo u Porty, ježto mitrovický
kajmakam aranžoval boykot proti rakouské-
mu zboží. Porta okamžitě telegrafovala do Mitro-
vice, prohlásila však, že je to asi nedorozumění, ježtc
se nedá nic takového čekati od vládního orgánu.
Boykot proti rakouskému Loydu a pro-
ti rakouskému zboží neustal sice je-
ště docela, pozoruhodno však je, že dnešní ture-
cké listy nevyzývají již k boykotu. Francouzský list
„Atambul“, vycházející v Péře, který dosud psal
proti Rakousko-Uhersku, obrátil a poukazuje nyní
na škody, které boykotem utrpí také cizí továrnici
obecenstvo zvýšením cen. Zrazuje tudíž list od ho-
spodařské války, na niž není lid připraven. Z kruhů
mladotureckého výboru bylo důvěrně sdělena, že bylo
účelem boykotu pohnouti Rakousko k ně-
jakým ústupkům při annex) Bosny a
Hercegoviny.
Boykotování rakousko-uherského obchodu
v Srbsku.
Z Bělehradu, 23. října. Agitace proti rakou
sko-uherským obchodníkům nikterak neocha-
buje. Opakují se i případy, že rozhořčený li
vyrval a zničil jednotlivcům zboží, jež byli tito
u rakouských nebo uherských obchodníků za-
koupili. Ohrožovaní takto obchodníci zakročili
již opětně u vlády, ale úřadní opatření nemají
dosud žádného téměř účinku. Boykot trvá dále.
Ovace mimořádnému poslu Černé Hory v Běle-
hradě.
Port
Boykot
Turecko
Pešť
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Bělehrad
Běla
2
article
Z Bělehradu, 22. října. (K. k.) Dnes večer
byly černohorskému zvláštnímu vy-
slanci generálu Vukotičovi uchystány bo uř-
livé ovace. K obydlí jeho přitáhl průvod
vysokoškolských posluchačů s po-
chodněmi a srbskými prapory; při-
pojil se k nim velký dav lidu. Generál Vuko-
itič, který vystoupil na balkon, byl nadšeně
aklamován. Universitní docent Dači'č pronesl
řeč, v níž pravil, že před sto lety započal Kara-
ďordě boj za osvobození, který však
dosud nedosáhl svého cíle. Nade-
šelnyní čas, aby velké dílobylo do-
konáno. Bojechtivost a svornost Srbskaa
Černé Hory jsou zárukou, že v r. 1909 stan
se dokonalým skutkem, co hrdinsky bylo zapo-
čato v r. 1809. Nechť oznámí vojvoda bratr-
skému národu Černohorců, že Srbové stejně
nadšeně potáhnou do svaté války jako Černá
Hora a budou bojovati za svobodu srbského ná-
roda. Po řeči ozvalo se bouřlivé provolávání
„živio“ knížeti Nikolovi a „abcúg“ Rakousko-
Uhersku. Vukotič děkoval za ovace, proje-
vené černohorskému národu a prohlásil, že se
nepodařily pokusy, znepřátelit
oba bratrské národy. Černá Hore
je dnes se Srbskem za jedno v po-
wvinnosti společně odvrátiti ne-
bezpečí, hrozící srbskému národu.
Kdokoliv odvážil by se porušiti tuto svornost,
budiž na věčné časy postaven na pranýř jako
wlastizrádce. Národu, který jest ochoten zemříti
za své nejsvětější statky, musí zkvésti krásná
budoucnost. Vukotič provolal pak slávu králi
Petrovi, korunnímu princi Jiřímu, nadějím Srb
ska a srbské armádě a Srbsku. Jeho řeč byla
přijata s frenetickým souhlasem. Dav se pak
rozptýlil, zapěv několik písní.
Vukotič
Dač
Srba
Nikolov
Petro
Jiří
Srb
Bělehrad
Vuka
Kara
Černá Hora
RakouskoUhersko
Srbsko
3
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 23. října. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje
Ministr kultu a vyučování jmenoval civil-
ního architekta Maxa Loosa šl. Losiníel da
v Teplici konservátorem ústřední komise k vypá trán
a zachovávání uměleckých a historických památek.
Maxa
Looso
Vídeň
4
article
Řišsko-německé štvanice.
Řišsko-německé štvanice.
Říšsko-německý tisk pokouší se v nynější mezi-
národní situaci stále štváti veřejné mínění v mon-
archii habsburské proti státům, se kterými monarcbie
se octla v konfliktu následkem přivtělení Bosnya
Hercegoviny. Nejnovější ukázku takových snah skýtá
známá berlínská »Voss. Ztg.«. Tento list uveřejnil
včera nápadně štvavý vídeňský dopis, líčící rozpor
rakousko-srbský. Všichni činitelé veřejné moci a ve-
řejného mínění v Srbsku: dynastie, vlády, tisk, po-
slanci atd., prý se od r. 1903 soustavně přičiňovali,
aby srbský lid fanatisovali proti Rakousku a aby
mocnářství habsburské zostudili v očích cizinv.
Voss
Řišsko
Srbsko
Rakousko
Bosnya Hercegovina
5
article
Dělo prý se tak hanlivými protirakouskými bro-
žurami srbského původu, v zahraničí vydávanými,
poškozováním rakouského průmyslu a konečné
štvaním lidu v Srbsku a slovanského lidu v jižních
Uhrách, Chorvatsku i v Bosně proti okupační vládě
v Bosně; lidu prý bylo namlouváno, že velmoci
někdy dají Bosnu darem Srbsku. Tím se prý stalo,
že lid srbský považuje annexi Bosny a Hercegoviny
Rakouskem za lup, nikoli jen za politickou ztrátu.
Srbské vlády prý vydaly na takovou agitaci několik
milionů franků.
Agitace tato byla doma v Srbsku vyvrcholena,
když Rakousko vyhlásilo annexi Bosny. V těch dnec
tupena byla v Bělehradě dynastie habsbursko-
lothrinská a korunní princ srbský hlásal válku s Ra-
kouskem, aniž prý srbská vláda proti takovým vý-
střednostem zakročila. (Z dřívějších zpráv je známo
že zakročila pro zachování nebo znovuzřízení po
koje a klidu. — Red.)
Srbská vláda prý právě nyní podporovala tvo-
ření dobrovolnických čet a poskytovala jim výzbroj
ze státní zbrojnice srbské. Tyto čety mají prý vpa-
dati na rakouské území tak dlouho, až tímto způso-
bem vyvolají válku; srbská vláda prý doufá, že takto
vzplane — evropská válka, z níž Srbsku vyplyne
prospěch. Proto prý se však vláda rakouská nedá
Srbskem vyprovokovati ke brannému zakročení.
Rozumi se, že německý tisk nebude při tako-
vých svých štvanicích míti vliv na žádnou hlavu
slovanskou.
Srbsko
jižní Uhry
Chorvatsko
Boseň
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Bosna
Bělehrad
Ra
Reda
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nedělní buml za každou cenu. Jak
dnešní kasiňácké listy sdělují, konali zástupci
všech německých svobodomyslných studentských
korporací včera večer poradu, v níž usneseno,
že se má nedělní buml buršáků na Přikopech
konati za všech okolností, poněvadž prý s
tento buml, jako své dobré staré právo nikdy
nedají vzíti. Jaký podnét tuto všeburšáckou
schůzi vyvolal, ve zprávě kasiňáckého tisku se
nepraví, ale je na snadě, že se to stalo ne-
pochybně následkem poslední návštěvy buršá-
cké deputace u policejního ředitele, který bur-
šákům řeki, že buml není žádným prá-
vem. Je-li včerejší buršácké rozhodnuti
snad dokonce odpovědí na nějaký ostýchavý po-
kus policie, přiměti buršáky, aby od bumlu upu-
stili, zůstává otázkou. V každém případě nutno
vyčkati, jak se k této zpupnosti zachová policie.
7
article
Nade vši pochybu je jasno, že i mužové úřadem
svým zodpovědní za veřejnou bezpečnost a klid
v Prazo nemohou míti o věci jiný úsudek, než
ten, že nejjednodušší lék pražského neklidu
jest zákaz bumlu. Mužové ti, o jichž zdravých
smyslech a normálním úsudku nemůže býti po-
chybováno, nemohou přece jinak uvažovati, než
že jest rozumnější, zakázati buml, než uváděti
v pohyb veškeré ty masy výkonné moci, které
jest zapotřebí k ochraně chronického karnevalu
na nedělních Příkopech, než uváděti ve svrcho-
vané nebezpečí všechny ty hodnoty hospodář-
ské, ohrožené každou pražskou demonstrací,
než hráti s ohněm v puškách vojska, než uvalo-
vati Prahu na pokraj možnosti velkého krve-
prolití, než vzbuzovati v lidu strašný, pobuřu-
jící pocit, že státní moc jest hotova raději obě-
tovati nepočítaných životů státních občanů, než
zakázati německým studentům ranní procházku
k vytrávení ze sobotní pitky, aby nabrali nové
chuti k opětnému chlastu ještě v neděli dopo-
ledne. Celý aparát policejní musí pracovati se
zdvojenou, zimničnou horlivostí, přečetní oteové
rodin musí zůstati v permanenci, mužstvo s dů-
stojníky v pohotovosti v kasárnách, Praha musí
býti připravena o svůj nedělní klid, neboť stát-
ní raison velí: „Fiat buml, pereat mundus!“
Praha
8
article
Každého podzimku zmítá se Praha horečkou o
této staré rány, každý vidí důvod neustálého
hnisání její, na místě však, aby lékaři vytáhli
z ní osten, zaráží jej pokaždé znovu co nejhlou-
běji. Zesnulý prine následník při otevření hygie-
nické výstavy ve Vídni pronesl slovo: „Nej-
vyšším statkem jest člověk!“ Nuže, v Praze
v neděli dopoledne musí jíti němečtí studenti
na procházku, opásáni komickými hadříky
s bláznovskými čepicemi na hlavách, jako zo-
sobněný paškvíl na lidský rozum, společně ve
stech na sklenici prazdroje do kasina, a je-li
třeba, tož tedy třeba přes hromady „nejvyššíh
statku“. Buml jest ještě vyšší statek, než klid.
bezpečí a třeba i životy pražského obyvatelstva!
Taková jest vaše logika, vy pánové, od jichž
jediného slova závisí, bude-li se buml v neděli
konati či nebude . . . !!
— Bestie v »Prager Tagblatiu« vystupuje
dnes v masce »říšsko-německého profesora«.
»Jistý říšsko-německý profesor, který v posled-
ních večerech hrůzy v Praze dlel«, vypravuje
»Pr. Tagbl.« v úvodním článku, píše nám do-
pis, v němž nenalezá ani dosti slov úžasua
rozhořčení nad tím, že stráž a vojsko může
býti bez trestu posmíváno a tupeno. Plukovník
zasažen jest kamenem a želízkem z cihličkya
jest nucen hazeče kamene ihned učiniti neškod-
ným na mistě aby vůbec celo
Buml
Prager
Tagblatia
Praha
Vídeň
9
article
hordu metačů kamení odmetl (»weg-
fegt«). Očekávati od vojska takový policejní
drobný boj, bylo by v německé říši nemožno,
jest jak mnoho příkladů ukazuje nemož-
ností také v severoamerické republice.
V tom okamžiku, jakmile policie k udržení po-
řádku nestači a vojsko musí býti povoláno, na
stupuje v moc jediné a jedině
možné vojenské vyřízení takové
záležitosti. Co jsme mohli říšskoněmecké-
mu profesoru na tyto jeho vývody odpověděti?
V Německu a Sev. Americe není žádných tako-
vých věčně se opakujících kravalů.« Píše »P.
Tagblatt«. Pozorujme dobře tento něžný pokyn
kůlem; kdyby se vláda zachovala v Praze po-
dle receptu domnělého říšsko-německého profe-
sora z »Prag. Tagblattu«, nebudou se tyto kra-
valy v Praze věčně opakovati 1 Z této krvelačné
furie kasiňácké mluví celá vražedná zášť praž-
ského Němectva proti českému lidu praž-
— Pan dr. Titta třebenický a německá
svornost. Ve včerejší politické poradě zástupců
německých stran (dnes ráno bylo o ní v »Nár.
Listech« referováno) předložil ministr Prade te-
legram, jejž mu třebenický p. dr. Titta poslal
z Prahy a který zní takto:
»Ve včerejší mimořádné schůzi německého
»Volksratu«, konané z podnětu pražských demon-
strací, kteréžto schůze se zúčastnili také oba rek-
toři a v Praze dlící němečtí poslanci, bylo jedno-
myslně projeveno přesvědčení, že na posílu něme-
ckého postavení dlužno podobně, jako na sněmě
českém, zříditi také na říšské radě spojení něme-
ckých poslanců. Prosím, aby se to vzalo na vě-
domí a takě německým poslancům aby se to ozná-
mílo před poradou s ministerským předsedou. —
Dr. Titta, představený německého » Volksratu«.
Němečtí poslanci, ve Vídni se radící, za-
jisté znamenitě zmoudřeli, když jim citovaný te-
legram dra. Titty bylo přečten.
Píš
doktor
Titt
severoamerický republika
Německo
Seva . Amerika
Praha
Vídeň
Praga
10
article
—Protičeské demonstraco v Podmoklechi m. m.
(Okna v Národním domě vytlučena.) ve
středu večer (21. t. m) uspořádali němečtí nacioná-
lové v „Deutsches Haus“ schůzi, na jejímž programu
bylo štvaní proti Čechům. Řečnili němečtí poslanci
Fr. Schreiter a Edmund Reichelt, profesor z Teplic.
Po schůzi táhla německá chátra za huronského řevu
v počtu 300—400 osob před Národní dům a sousední
český dům, „Tereza“ zvaný. Z obavy před možným
zraněním byla v Národním domě vnitřní ckna cd-
straněna, rolety staženy a připevněny a jakmile se
zíanatisovaný dav objevil, i dvéře zamčeny. Před
Národním domem rozohnil některý z řečníků něme-
ckou luzu, neboť v okamžiku lampa před Národním
domem shasnuta a v surové nadávky a hrozby „kul-
turträgrů“ mísilo se řinčení skla. K tomu klidně při-
hlíželo několik četníků a úřadníků, o něž byla česká
menšina na c. k. hejtmanství před schůzí ke své
ochraně žádala. Děti v sousedním českém domě „Te-
reze“ probuzeny ze spaní, daly se dc žalostného
pláče a ženy plny úzkostí očekávaly, co se bude
dále díti. — Okna v Národním domě a v sousedním
českém domě v bytě p. Ant. Satrana jsou vytlučena.
Když rozlícený dav dozuřil, ponenáhlu za řevu se
rozcházel. Nikdo ze zuřivců nebyl zatčen ani zjištěn.
Po jedné hodině dostavili se do Národního domu dva
četníci a jako vždy i tentokráte prohlédli rozbitá
okna, sebrali kameny z místností a odešli. Prosiýchá
se, že bude ve výtržnostech dnes pokračováno.
— Politické schůze. V neděli dne 25. října 1909
ve 3 hod. odpol. pořádá říšský poslanec v. Jan VI-
Hráský, profesor české techniky pražské, v Pe-
čkách veřejnou schůzi lidu, v níž podá zprávu o
činnosti řišské rady, zodpoví případné dotazy a vy-
slechne přání svých voličů. — Schůze konati se bude
v Sokolně.
Čecho
Schreiter
Reichelt
Tereza
Satran
Hráská
Podmoklechi m . m
Francie
Teplice
národní dům
Deutsches Hausa
národní dům vnitřní ckn cd
národní dom shasnut
český dům „ Trez
český dům
12
article
K otázce menšinového školsiví českéhio. Če-
ské obyvatelstvo Dobřan bez rozdílu stran a vrstev;
shromážděné na veřejné schůzi lidu v hotelu „Občan-
ská beseda“ v Dobřanech dne 18. října 1908, vy-
slechnuvši referát řečníka sociálně-demokratickéhop.
A. Šaška, red. z Plzně, jakož i řečníka nár.-sociál-
ního p. Emila Špatného, redaktora z Prahy, o men-
šinovém školství a pojednavši o potřebách a nedo-
statcích české obecné školy v Dobřanech, usneslo s
jednomyslně na této resoluci: „České kruhy vedoucí
všech stran, jakož i povolané úřady žádáme důtklivě
za působení: 1. Aby k zamezení rozyratných a ne-
udržitelných poměrů v oblastech národnostně smíše-
ných a k zabezpečení řádného, zákonu a potřebě od-
povídajícího rozvoje veřejného školství co nejdříve
vydán byl přiměřený zákon na ochranu národních
menšin vůbec a menšinového školství zvláště, jenž
by nadobro zamezil dosavadní dlouholeté a neko-
nečné průtahy, rázu namnoze čistě formál. a odstranil
dosavadní odpor obcí proti zřizování a rozšířování
škol menšinových. 2. Kdyby vydání takového zá-
kona v krátké době nebylo dosazitelným, buďtež pro-
A Šašek
Emil
Dobřany
Plzeň
Praha