2
masthead
V Praze, v ponděli dne 4. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláet se
v Praze v ad ninls
na čtvrt lot
mo rojt denásk
ke
n atvnik reis
n něo .. 2 K o
n nrk iot
drojí zianti
Praha
6
article
V slrobném prodelii
nni čí-lo o s0t . . pa 2
pele
Ve alislkách aa ven ko
snní črol
s5poledns
Inserar
lstí se ko tevé z srpke
Plečplscení a Hneortý ptijemns nee
traso v Marianěké ulicii č. s
Ten raclárjí s tět rásle
kárnak ekpedice Národnich zs ta-
Hately v prvnes
Marianěký
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 4. března. O stanovisku
panské sněmovny vůči společné adrese do-
vídáme se dodatečně ještě těchto podrob
ností: pravice sešla se v sobotu k poradě.
Účastenství bylo velmi hojné. Rokovalo se
o formálním návrhu, aby se adresa přijala
bez debaty en bloc. Návrh ten jak
ve straně levice a jako ve straně
střední také tu byl zamítnut,a
bylo naopak usneseno, že se ujme v plenu
slova několik řečníků, kteří názory a zásady
strany, resp. jednotlivých jejich skupin, pol-
ské, českoivelkostatkářské a německo konser-
vativní, od operátu p. Lamasche odchylné.
vyloží a vytknou zcela nepokrytě. Došlo
k rozpravě, která trvala skoro tři hodiny.
Proti adrese mluvili zejmena dr. Rieger,
dr. Mattuš, president Hlávka, president
Wohanka a nejvyšší maršálek kníže Jiří
Lobkowicz.
Dr. Rieger pravil, že hlasovati pro
tuto adresu bez protestu bylo by z a přít
celý dlouhý vlastní život
President Wohanka vyžádal si svo-
lení, by nehlasoval pro adre su.
Bylo mu dáno. Skutečně též nehlasoval,
nýbrž vyšel. Adresy hájil jen dr. Ma-
devski. Kníže Lobkovic sdělil, ja-
kým způsobem hodlá pojednati o adresní
osnově a jaké zaujati postavení zejmena
votázce jazykové a v otázce ústav ní.
doktor
Rieger
Mattuš
Hlávek
Wohanka
Lobkowicz
ma
Lobkovic
Vídeň
panská sněmovna
8
article
Po stránce positivní potom rozhodnuto, že
může býti a bude hlasováno pro adresu, ale
jen po výkladě, který dá jí kníže
Lobkovic a po výhradách, které
vytkne co nejpřesněji.
Z Vídně, 4. března. Včera o 11. hod.
dopolední sešli se v poslanecké sněmovně
členové parlamentní komise klubu českého
a parlamentní komise klubu konservativního
velkostatku k poradě, do které dostavil se
na krátko také jako zástupce klubu slovan-
ského centra posl. Ber ks.
Z Vídně, 4. března. Pan dr. Menge
nejen ctižádostivý, nýbrž také vášnivý pán
zaslal zdejším listům zprávu, kterou mu však
přijaly jen některé. Zejmena »Neue Freie
Presse«, »Neues Wiener Tagblatt« a » Wienen
Tagblatt«. Je velice rozhorlen, že na konfe-
renci předsedů klubů byl předsedou berního
výboru ustanoven ministr mimo službu dr.
Kaizl.
Proti této volbě bude prý protestován
z německé strany, a to prý hlavně z důvodů
tří: jednak výboru tomu přikázána prý před-
loha o poplatkové novelle, dílo to p. dra.
Kaizla sama; jinak bude prý v této k
misi vzata na přetřes veškerá počešťující
činnost dra. Kaizla, pokud se týká finaněních
úřadů v království českém a bude předmětem
prudkých rekriminací; kromě toho pak dlužno
prý se pozastaviti nad tím, že zástupce
strany, která provádí obstrukci, hlásí se o
předsednictví výboru tak důležitého, jemuž
uloženo, pilné předlohy vyříditi co nejrych-
leji; konečně Němci, přešedše do obstrukce,
jednali prý zcela jinak, odvolali prý totiž
svého předsedu, dra. Russa, z rozpočto-
vého výboru a také svého zástupce v před-
sednictvu berního výboru dra. Mengra.
Lobkovic
doktor
Menge
Kaizl
Němec
Russo
Vídeň
Neue Frei Presse
Neue Wiener
Wienen Tagblatt
9
article
Kolik tu tvrzení, tolik lží. Předně ber-
nímu výboru nebyla přikázána poplatková
novella, nýbrž zvláštnímu výboru poplatko-
vému, dále finanční správa ve vztahu věcném
i osobním nenáleží vůbec do výboru berního,
nýbrž do rozpočtového, jehož předsedou je
dr. Kathrein a v jehož presidiu není, jak
povědomo, žádný člen českého klubu; ko-
nečně není pravda, že dr. Russ vzdal se
předsednictví výboru rozpočtového teprve,
když přešli Němci do obstrukce,
roku 1897, nýbrž již roku 1896, po
známém sjezdu sv. petro-pavlovském, kona-
ném v Praze, na kterém, jak povědomo, bý-
valá strana liberální se překřtila na pokro-
kovou a přešla do opposice proti vládě h
Badena.
Kathrein
doktor
Russ
Němec
Baden
Praha
10
article
Týž pan dr. Menger je rozezlen, že
předsednietví ve výboru pro stavby kanálov
je určeno dru. Luegrovi a nikoli jemu
Podle p. dra. Mengra tudíž všechna
předsednictva ve všech výborech měla byse
vyhraditi jedině jemu. Jde-li však kdosi do
veřejnosti, nesmí zasazovati pověstné ně
mecké důkladnosti takové rány jako pan dr
Menger.
Z Vídně, 4. března. Jsou tomu už
dva měsíce, co p. Klofáč nabyl mandát
dvou. Jiní, kteří byli zvoleni ve dvou okre
sích českých, neprodleně se rozhodli pr
jeden z nich, soudíce, že nikdo, nanejméně
zvolený důvěrník lidu, nemá práva zaviniti
by tisícové jeho byli nějaký čas bez zastou
pení ve sborech zákonodárných. Tak jedna
posl. dr. Kaizl, který byl do sněmu kra
lovství českého zvolen v okresích dvou, i ne-
božtík Gustav Eim.
Ten r. 1891 hned nazejtří po volbě vy
rozuměl jak voliče městské skupiny králové
hradecké, tak místodržitelství království če-
ského, že přijímá mandát městské skupiny
litomyšlské. Volba v oné mohla následkem
toho býti vypsána hned, a dr. Slám a bez
průtahu převzíti uprázdněný mandát. Pan
Klofáč do dneška otálel učiniti, co káže
nejprostší povinnost. To je prapodivný pří-
vrženec všeobecného hlasovacího práva, který
zaviňuje, že celý veliký obvod V. kurie se
všeobecným hlasovacím právem je celých
8 neděl bez poslance. Zatím však stalas
mu nehoda.
doktor
Menger
Klofáč
Kaizl
Eim
če ský
Vídeň
11
article
Bylo zjištěno, že mandát v V. kuri
litomyšlské drží neprávem, prostě proto
že neměl postačitelné většiny a že staly
se při počítání hlasů chyby na jeho pro-
spěch a že tedy neměl býti vyhlášen po
slancem zvoleným a ještě méuě pak opatřen
legitimací. Musily totiž některé hlasovac
lístky, nevyhovující po formální stránce zá-
konným předpisům, býti vyloučeny jako ne-
platné, pročež pan Klofáč fakticky pověření
býti poslancem za tutu skupinu, neměl
nemá. Z uvedených důvodů navrhuje se, by
se tento jeho mandát zrušil.
Z Vídně, 4. března. Ministerský pře
seda dr. Körber byl včera v poledne
přijat císařem ve zvláštní audienci, ve které
podával zprávu o stavu věci v parlamente
Potom měl porady se zástupci několik
Z Vídně, 4. března. S německé strany
žádají, by zákon o půjčce investiční pro
jednal se před velkonocemi ve čtení prvním
plenem a potom zároveň také ve výboru
Dokládají, že k tomu stačí v komisi dob
2 neděl, kdyby však nestačila, že by mohla
nynější kampaň říšské rady býti prodlou
žena do 30. března.
Z Vídně, 4. března. Dnes o 11. hodině
dopolední sešla se parlamentní komise klub
českého.
stran.
Klofáč
doktor
Körber
Vídeň
12
article
Telegrafické zprávy „N.L.
Telegrafické zprávy „N.L.
Ze Sofie, 2. března. (C.-B.) Proslýchá
se, že se přívrženci Cankova, Karave-
lova a Stojilova dohodli navrhnouti
knížeti ministerskou listinu, dle níž by mě
portefeuille ministra války Paprikov,
straně Cankova by připadly portefeuilly
čtyři a straně Karavelova tři. Kara-
velov měl by presidium a finance, Lu-
ckanov (strana Cankova) zahraniční zále-
žitosti a Daněv vnitro. Bývalý finanční
ministr Gešov, přívrženec Stojilova, stal
by se předsedou sobrání.
Z Petrohradu, 3. února. (C.-B.) N
rozkaz carův byla dosazena v Helsingforsu
komise k vyšetření poměrů obyvatelů finských,
N L
Cankov
Daněv
Gešov
Sofie
Kara
Petrohrad
Helsingfors
Luckanov
13
article
kteří nemají pozemků. Byly jí zároveň dány
dva milliony na rozděloní.
Z Paříže, 3. března. (C.-B.) Minist
president Waldek- Rousseau přijal
dnes dopoledne ve slyšení posl. Dejanta
kterýž mu přednesl stížnosti horníků na ně-
které jednately společnosti monceauské.
Z Vlissing, 3. března. (C.-B.) Krá
Edvard sem včera večer přibyl a odebra
se na palubu yachty, jež nastoupila dne
ráno cestu do Anglie.
Z Croubergu, 3. března. (C.-B.) Císa-
řovna Bedřichova byla v poledne hodinu
na procházce v zámku. Korunní princezn
Žofie odjela dnes večer do Frankfurtu.
Z Palerma, 3. února. (C.-B.) Včer
večer byl zde úplný klid, ani dnes neb
pořádek nikde porušen. Prefekt vydal pro-
volání, v němž vybízí k zachovávání po-
řádku.
Z Říma, 2. března. (C.B.) Udržují se
pověsti, že italský velevyslanec v Cařihradě
Pansa bude přeložen do Londýna.
Z Madridu, 3. března. (C.-B.) »Agencie
Fabra« oznamuje: Azcarraga odmítl
opětně sestaviti nové ministerstvo. Královna-
vladařka přijme večer ve slyšení Villa-
verdu. Má se za to, že královna- vladařk
si přeje, aby byla krise rozřešena bez změny
systému.
Z Havany, 3. března. Republikánská
strana národní a demokratická strana lidová
uspořádaly včera veliký projev proti
předloze podané v kongresu americkém
ve příčině poměru Kuby k Ame
rice.
Waldek
Rousseau
Edvard
Žofie
Fabr
Azcarraga
Paříž
Anglie
řovna Bedřichov
Frankfurt
Palermo
Řím
Cařihrad
Londýn
Madrid
Villa
Havana
Kuba
národní a demokratický strana
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. března. (Po adresní de
batě v panské sněmovně.) Všechny
vídeňské listy pojednávají ve svých nedělníeh
číslech o sobotní schůzi panské sněmovny. De-
bata je neuspokojila; jednak proto, že řečníei
z pravice nepřisvědčili pokorně k oněm od-
stavcům adresy, jež uznávají potřebu jednotného
správního jazyka, že nevěří v nedotknutelnost
nynější ústavy a v možnost uzdravení parla-
mentu, založeného na pochybené ústavě, jednak
proto, že dr. Körber nevyhlásil ani v panské
sněmovné bezohledný boj české deputaci a omezi
se prohlášením své »vášnivé trpělivostiz. Tonto
výpovědí ministerského předsedy byl zklamá
nejvíce orgán ústavověrných velkostatkářů »N.
W. Tagbl.«, jenž jis věnuje celou úvodní stat
Když prý státník po tolika pokusech s energií
a po tolika zkušenostech prohlašuje, že pro tu
dobu pokládá za vhodnou vášnivou trpělivost,
mohlo by ledakoho napadnouti, že také ví, jak
vyléčiti chorobu, kterou trpi parlament. Ale při-
hlédne-li se k věci blíže, pozná prý se,ž
dr. Körber nemá dosud ani zdání, co si má
počíti s chorým parlamentem. »A tak jsme —
končí »N. W. T.« — dnes opět tak moudri,
jako jsme byli dříve, a nic se nezměnilo, než
že máme víc o jednu řeč, která se příjemně čte.
doktor
Körber
N W Tagbl
Praha
panská sněmovna
15
article
Největší vzrušení způsobila v redakcích ví-
deňských listů ovšem řeč nejvyššího maršálk
království českého kn. Jiři Lobkovice. Jí s
obírá »N. Fr. Pr.«, ač na vyvrácení jeho vý
kladů se nezmohla a jen poukazuje na nesrov-
nalost mezi jeho odporem proti stabilisování
dosavadní platnosti němčiny ve státní správě,
proti nezdařené ústavě a vzniklému z ní nezdra-
vému parlamentu a mezi tím, že pro adresní
návrh přece hlasoval. Orgán zahraničního mini-
sterstva nedal si však ujítí přiležitosti, aby opět
jednou zlámal kopí za centralismus a proti fede-
raci Rakouska. »Tedy zemské sněmy maji dále
rozkvetat — volá »Fremdenbl.« — a z nich na
federativním základě má vzrůsti nový centrální
parlament! . . Tento slátní program kn. Lobko-
vice jest utopie, jejíž cena spočivá jen v její
upřímnosti. Jako obnivou září osvěcuje naděje,
vzrůstající ze zřícenin říšské rady. Tato není
ještě mrtva a dědicové se již hlásí, aby mezi
Lobkovic
Francie
Rakousko
16
article
sebe rozdělili pozůstalost.« Jedinou útěchou
»Fremdenblattu« jest, že dr. Körber se nevzdal
ještě naděje na uzdravení parlamentu a zacho-
vání ústavních řádů.
Nejbolestněji dotkla se řeč kn. Lobkovice
starého »Tagblattu«. »Kniže Lobkovic rozvinu
v ohnivé řeči prapor federalísmu,« píše tento nj
židovštější list videňsky. »Nastinil obrazy toho.
co se má státi, ukáže-li se parlament opět ne-
dělným, obraz, jenž českým a feudálním federa-
listům slibuje splnění jich přání, jenž jimi maluje
budouenost v nejvábnějších barvách, jako by na
ně volal: »Toto všechno bude vám náléžeti, jen
když parlament obrálite v trosky!...« Z úst
vysoce postaveného hodnosty, z úst muže, je-
hož slova mohou pro jeho vysoké postavení po-
kládána býti za autoritativní, uslyšeli Čechové
řeč, která je může zbavití všech obav do budou-
ena. Dnes se Čechové nemusejí už obávati temn
nejistoty státního převratu; absolutismus kyne
jim dnes vyplněním jejich nejsrdečnějších fede-
rativních přání. Dnes už Čechům nemusí zále-
žeti na dělnosti parlamentu, nýbrž na jeho ztro-
skotání. Kníže Lobkovic zničil, co v poslední
době s namáháním provedeno k udržení parla-
mentu.
V témž smyslu píšou i ostatní listy vídeň-
ské. Výjimkou jest antisemitský »Deutsches Volk
blatt«, který souhlasí s Lobkovicovou kritikou
nynější centralistické ústavy a opakuje své častěj
už pronesené přesvědčení, že federalismus jes
v Rakousku nezbytný nejen pro národy slovan-
ské, nýbrž i pro Něme
doktor
Körber
Lobkovic
Čecho
Lobkovicův
Rakousko
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, dne 3. března.
Mezi Anglii a Německem.
»Frankfurter Zlg.« uveřejňuje v kronber
ské depeši zajímavé podrobnosti o poměre
Anglie k Německu. Dle těchto zpráv
sdělil důvěrníku listu Edvard VII. v Kronbergu,
že Anglie sice prý nepovoli burským republikám
státní neodvislosti, přizná prý jim ale pod
vlajkou svojí »co možná největší« vnitřní ne-
odvislost, tak asi, jako Australii. Ve příčině
německé obchodní politiky jest prý Anglie od-
hodlána, kdyby proti nadání ochranářská poli-
tika Německa poškodila Anglii, vykonati re-
pressalie clem na cukr.
Praha
Anglie
Německo
Kronberg
Austrálie
Frankfurter Zlgie
18
article
K posledním odhalením ve Francii.
Oproti popírání důvěrnika orleanistickéh
Andréa Buffeta, který s Děroulédem loni sou-
časně státním soudem k vyhnanství odsouzen
byl, trvá Pavel Děrouléde co nejurčitěji na tom,
že v předvečer pohrbu Faurova dostavil se
k němu royalistický agent, že byl jím (Děrou-
lédem) odmitnut a že následkem toho orleanisté
prozradili vládě úmysl Děroulédův, nastol
státním převratem republiku plebiscitární na
místě republiky parlamentní
Ostatně dal Pavel Déroulěde Buffeta v Bru
selu pro urážlivý ton jeho dementi vyzvati na
souboj a sice prostřednictvím Gollia a jinéh
ještě nacionalisty.
Socialisté francouzské sněmovny usnesli se
hlasovati pro odročení případné interpellace
o stávce svých hornických soudruhů v Mlonceau
les Mines. Snaha, nezpůsobiti vládě nepříjem-
nosti, jde jim nade všechno. Snaha tato ved
je také k tomu, že vyhlašují, jak spokojena byl
prý i delegace zmíněných horníků svým přijelín
u Waldeck-Rousseaua, ačkoliv tento byl přím
odepřel zakročiti na prospéch stávkujících u tě-
žářských společností. Delegace hornická spoko
jila se prý ale tim, že Waldeck -Rousseau při
slibil, že »v nejkratší« době podá sněmovnám
předlohu o zvýšení pensí slarobních ze 40
franků na 600—700 a že dále vyslovil se v zá-
sadě pro osmihodinnou dobu pracovní pr
uhlokopy.
André Buffet
Pavel Děrouléde
Faurův
Děroulédův
Pavel Déroulěde Buffet
Br
Rousseau
Francie
Waldeck
19
article
Válčení s Čínou-
V Praze, 4. března
Válčení s Čínou-
V Praze, 4. března
Proti Rusku.
V německém tisku dále burácí boure
proti smlouvě rusko-čínské o Mandžursku. Of-
ciosní »Poste snaží se protiruské stanovisko
Německa ospravedlniti tím, že Čína jest pr
jakoby dlužník, jenž nemá práva žádnému jed-
notlivému věřiteli poskytovati výhod, na nichž
by nebrali podílu také věřitelé ostatní. Němnecko
nemůže prý dopustiti, aby jeden stát zabra
konkursní podslatu čínskou, dokud není ukojen
celek věřilelův. Tato sofistika »Postu« platilu
by ovšem jen, kdyby byla Čína dlužníkem pas-
sivním. Dokud jim není, nemá ani Německo
práva obmezovati ji ve volném nakládání s jmě-
ním svým. Bylo by to právě jen neomluvitelné
zasahování do vnitřní samostatnosti státu, při
čící se vší mezinárodní slušnosti a právu. Pro
tedy Německo prostě nepřizná, že co je vede
k protestům nynějším jest stará závist a stará
nepřizeň k Rusku.
Ovšem, jako už na berlínském kongressu,
tak zastávají pravé pohnutky své i dnešní stát
níci němečtl. Proč? Vždyť už Bismark hlásával
že Němci nebojí se mimo Pánaboha nikoho, sn
Rusa. Či nebylo heslo to skutečným hrdinstvím
nýbrž jen nuparováním
Liberální tisk německý — v pravdě zrovn
liberálově západu, rovní v té věci úplně rakou-
ským liberálům-ústavákům, jeví k Rusku a Sl -
vanstvu nepřátelství větší všech stran ostatních
— vystupuje proti Rusku ve věci této ještě ue-
putněji, nežli ostatní tisk německý. Pod nadpi-
sem »Ruské rejdy« tvrdí, že prý postup Rusk
v Mandžursku vyšel as z vlivu téhož ministr
ruského (Witta), kterýž vystoupil posledně tak-
ostře proti obchodní politice německé. Liberální
list onen ve své zášti proti Rusku zapomněl, ze
on sám byl tuto obchodní politiku Bülowa od-
suzoval a že shledával přirozeným, když j i ne
státy proti jeho celně ochranářským plánům se.
ozvalv.
Němec
Rus
Witt
Čína
Praha
Rusko
Německo
20
article
Pravdu ovšem mluví i sVoss. Zíg.« tam,
kde doznává, ze protivy pro otáz ku
východoasijiskou stále a vážně se
přiostřují a že o shodě mezi spo-
jenci přes spoléčné vrchní ve-
lení hrabětem Walderseem ne-
může býti ani řeči.
Podali jsme po předchozich další dvě
ukázky oficiosního i neoficiosního » přátelstvr
Němcův k Rusku. Mezitím napiná i německá
diplomacie veškery sily, aby odvrátila Čínu od
definitivní ratifikace smlouvy o Mandzursku.
V Rusku poznají tak aspoň jednou opět, kde
že mají pravé přátele.
V Tjencině zmizeli náhle tr
vojáci němečtí: Freischer, Kluge
a Bergner. Vydali se do obcí sousedních,
aby nakoupili dobytka, ale nikdo jich. více
nespatřil. Četné hlídky německé marně prohl-
dávají sousední vesnice. Možno ostatně také.
že se nasytili rozkoše sloužiti pod prapory Vil -
movými, nicméně Němci budou míti aspoň opět
záminku k novým popravám a k novému vy-
dírání » pokut«.
Ze Šanchaje, 3. března. (C.-B.) »Uni-
versal Gazette« uveřejňuje následující telegram
z Nučvanu: 3000 Rusů napadlo u Hisikinu
10.000 lupičů na koních. Rusové ustou-
pili se ztrátou 20 mrtvých a 30 raněných
k Mukdenu.
Z Petrohradu, 3. března. (C-B.) Ruská
telegrafická agentura konstatuje, že text rusko-
čínské smlouvy ve přičině Mandžurska byl v za-
hraničních listech překroucen, což platí zvláště
o místě o Nučvanu. Jmenovaná agentura do-
vídá se z pramene hodnověrného, že kdyby
chtělo Rusko uzavříti s Čínou zvláštní smlouvu,
mohla by míti jedině účel uskutečniti přání,
aby Mandžursko bylo vráceno Číně a zjištěn
Němcův
Kluge
Bergner
Němec
Uni
Rus
Mandžursko
Rusko
Čína
Šanchaj
Mukden
Petrohrad
21
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Zločinná láska.
Vytržené lístky z denníku snílkova.
Proč je tak často pro život náš lásk
smutným darem?
V dobách, kdy po ní nejvíce toužíme,
marně rozevíráme náruč svoji, jde kolem nás
jako krásná koketka, nezanechávající v duši
naší nic, než žádostivou touhu po opětování
kouzla ladného svého úsměvu.
Pak přijde čas a dostaví se nevolána
třeba jsme věděli, jak smutné následky přinese
nám její opětování, vzpíráme se jí marně.
Vy mně již odpustíte, má krásná, bled
paní, že do několika řádek svých sevru osu
té smutné lásky vaší, lásky, o níž necháváme
hrdinky svoje sníti pouze v románech .
Přál bych si tolik nadání, abych vystih
aspoň z části poetické kouzlo, jež obestíralo
postavu vaši, když opřena o okenní rám snivě
dívala jste se v dál.
Vy jste ovšem netušila, že tam nahoř
kam zrak váš časem maně zabloudí, za těmí okénky
mansardy prodlévá bláhový jeden poeta, kter
vás opřádá fanlastickými výlevy své básnické
duše a staví vás do popředi všech vysněných
bájí svých.
Jak smutna jste vždy bývala, tolik stesk
zíralo z hloubky očí vašich, že jste i mn
uchvátila soucitem.
Nebyla jste v manželství svém sťastna
věděl jsem to dobře, ač nepřekročil jsem nikdy
vašeho prahu.
Vědělo to i vaše okolí, hlídajíe vás jak
majetek svůj, osobujíe si na vás právo, jakon
každého, kdo celá léta ztrávil v jedné a též
nlici, v témž obydli.
22
article
Znali snad rozvrh hodin vašich lépe nez
vy samotna, každičké hnutí vaše střehlo ster
očí žárlivých sousedek.
Nijak se tomu nedivím
Byla jste mladá, krásná, měla jste muže
výborně situovaného, jenom jedno vám schá
zelo — — děti jste neměla l
Proto usuzovali, že nemůže býti manželstv
vaše šťastno, nejsouc korunováno výsledkem
onoho spojení, jež Zola nazývá »božskou ne
prozřetelnosti«, z níž vzniká život nový, utužu-
jíci svazky mezi mužem a ženou, vreholíci
nejvyšším, čeho láska může poskytnouti, v ma-
teřstvíl
Vždycky, kdykoli jsem vás potkal venku,
vida vás ohližeti se po chůvě růžové děcko ne
soucí, nebo osloviti, cukrovinkou neb ovocem
obdarovati ty umouněně anděličky »naší ulice,s
bylo mi vás ze srdce Iioo.
Vždyeky jsem četl v očích vašich tolik n
vyslovené touhy po dětech, kterých jsle sama
neměla a jež by jistě byly vyplnily prázdn
smutného vašeho života.
Stokráte jsem se tázal: »Proč vás míji
štěsti mateřství, když za ta léta, co jsme
,naší ulici“ bydleli, přibylo jinde tolik drobných
stvořeniček ?
Na vás jakoby příroda macecha byla za-
pomněla. Či bylo to z obav, aby nesetřela pel
s dívčí tvářinky vaší, který po osmiletém man-
želství zůstal netknut, zachován?
Marně jsem si lámal hlavu, proč se tak
děje, proč nepřeje vám osud stěstí, po němž
toužite. Pak přišlo několik takových nekonečných,
truchlých dnů, kdy nadarmo jsem čekal, ž
žalusie vašeho okna se pozvedne, a vy se m
objevíte s tou něhou sličné, bledé tváře své
že na uctivý pozdrav protisouseda odvětit
úsměvem, který jako paprsck slunce zalét
Zola
23
article
sem nahoru, ke mně. Celý týden jsem vás ne-
spatřil ani venku ani za oknem.
Vraceje se jednoho dne k večeru do man-
sardy svoji vyrušen jsem byl z dum svých
známým, ač dávno neslyšeným hlasem
»Na zdar! příteli, kde se tu beřeš? Jak
dávno jsem tě již neviděl !«
Bylo to příjemné překvapení.
Přítel ze studijních let, nyní MUDr. Zdeněl
Beneš, velice oblíbený lékař vznešeného svět
damského.
Otázek, jež jsme si navzájem kladli, byl
tolik, že zaláhl jsem jej do svého » holubníku«
kteréžto epitheton přidělila stará posluhovačk
mému pokojíku.
Z vypravování přítelova nejvíce zajímal
mne, že byl lékafem vaším a opatroval vás
v nynější nemoci, pro kterou já tolik strádal.
nevídaje vás.
Ujistiv mne, že choroba vaše není nebe
pečna, že jde pouze o malé nachlazení, mluvi
o vás s takovým nadšením, že mne záhy pře
svědčil, že mimo lékaře mluví tu naprostá o-
danost k vám.
Z toho, co jsem slyšel, trnul jsem hrůzou
a nijak jsem se pak nedivil sympatiím, jež příte
můj k vám choval.
Muž váš byl brutální sobec a čirý egoi-
mus jeho byl příčinou, že odříci jste se musil
údělu ženě nejsvětějšího, údělu mateřství. On ne-
miloval dětí, nenáviděl obtíží a starosti s vy-
chováním jejich spojených a proto jste žádných
nesměla mít, proto jste byla jeho ženou pouze
jmenem a ničím více! Bylo mně nevýslovně
úzko při líčení osudu vašeho ; jak bylo asi
vám, která jste jej prožívala v nejkrasšíeh
letech svého života? Proto se státi musilo, e
stalo sel
Beneš
24
article
Vy jste své touze po mateřství obětovala
vše, snesla jste mlčky urážky a ponižování,
jímž vás manžel zahrnul, když vás od sebe v
háněl. Šla jste s čelem zdviženým, v srdci svém
a v lásce ku přiteli měmu nalezala jste oporu
k setření onoho znamení hanby, kterým okolí
vaše znamenalo váš poměr.
»Zločinná láska! Má muže vlastního a za-
pomene se s jiným,« vlnilo se vzduchem » našl
ulice«, a já v duchu jsem se tázal:
»Co tedy vlastně láskou je, když toto je
zločinem ? Což nebylo by zločinem větším, nuti
vás k spolužití s mužem nemilovaným?
Jistě ten, kdo stanovil zákon tak neúprosný
byl šťastným manželem, jinak by byl rozluk
nešťastného manželství úsnadnil.
Stavěti hned na pranýř veřejného míněn
ženu, o níž víme, že šla za hlasem srdce svého,
jaká to brutálnost!
Což ty vdavky vypalují hned každé, jež
nešťastně zvolila, znamení hanby na bílé čelo
jakmile ona rozepne nárač po štěstí jiném ne
tom, jež přisouzeno krbu jejímu. Pro ni je
vlastně příšerou, jež hned v zárodku ničí každou
naději její, utápějíc ji v moři zklamání ! Což
ví svět, co žena taková přetrpí a jaká muk
snášela jste vy!
Navzdor tomu odjížděla jste za hraniee
šťastna přesvědčením o lásce Zdeňkově, kter
kouzlem své mocí setřela všechny chmury dosa
vadního vašeho života. Stýskalo se mi po vás,
po profilu výrazných rýsů vašeho obličeje, po
milé sdílnosti Zdeňkově a proto po čase, nemoha
oddolati, zajel jsem k vám. Jak jste byli šťastní!
Vy s takovým droboučkým děťátkem v ná-
ruči, s tváří zářící a plnou hrudi, dmoucí se
pýchou mateřství, jehož splnění oblažilo život
vás obou, a Zdeněk pak, mající tu vše, nač
Zdeněk
Zdeňkov
25
article
kdy pomyslil a korunu všeho — zbožňovanou
ženu
Štěsu tu sídlilo všude, všestranná přízen
usmívala se na Zdeňka jako lékaře, takže se
zdálo, že není lidi nad vás sťastnějších. Jak
nerad odcházel jsem od vás, z vašeho domku,
koupajíeího se v jasu jarního slunce, kde vše
jásalo šťastným životem
A dnes !
Týž mráz, který na okénkách mansardy
mojí květy čarovných podob vykouzlil, ledovým
dechem spálil usměvavé štěstí domku vašeho.
jež tak krátce v něm kvetlo a jemuž jste obě-
tovala jmeno, dobrou pověsť a ostatní ty art-
kule, jichž »počestný« život vyžaduje.
Váš zbožňovaný Zdeněk poranil se při pro-
vádění operace, kterou jednomu z velmožů život
zachránil a co bylo triumfem jeho vědecké slávy,
co zajistit mělo další váš život bezstarostný,
přízní kruhů nejvyšších, udolalo jej sama.
V plné síle zemřel po tak bolestně krát-
kém spolužití s vámi, zůstavuje vám jako smutný
odkaz lásky svojí dítě, jemu podobné. To vám
bude náhradou za vše, co život vám odepřel.
V úsměvech děcka, jeho žvatlání a péči o ně
najdete vše, co zenu smiřuje s osudem tak
těžkým, jakým byl váš.
Oč smutnějším je úděl těch, které prochá-
zejí životem s nesplněným přáním touženého
mateřství, jejichž zrak se zarosuje při pohledu
na dítě cizí, jako se kalil kdysi lesk krásných
očí vašich, když divala jste se za dětmi »naší
ulice«.
Smutným darem je často láska pro život,
ale mnohem smutnějším bez vyvrchoiení nej-
vyššího, v čem obrozuje se znovu, co teprve
dokonalou ji čini a čím jsou ta něžná, růžová
stvořenička v lásce počatá. —
Lea Ostrovská
Zdeňka
Zdeněk
Ostrovská