1
masthead
28. března 1904. Číslo 88.
4
article
Rádi konají práci užitečnou, ale plnění
pouhých povinnosti representačních není práce
valně užitečná. Ať si strana národně sociální
s námi závodí v práci národní. Nežárlíme na ni
a čím hojnější bude ovoce této práce, tim
milejší nám to bude.
Řečník prohlašuje, že není vůdcem
organisátorem pouličních manifestací.
Kdyby jím hyl, pořádal by takové projevy v dobu
vhodnější. Když jsem uvážil, s jakou říznost
naše policie jedná s Čechy, jak horlivě a štědře
zatýká, s jakou chutí státní zastupitelství t. zv.
excedenty stíhá, jak přísně krajský soud jich
konání kvalifikuje a tresce, jak snadno tenči
onen mladík nerozvážným činem celou svou
existenci dává v šane v mylném domnění, že
obětuje se pro vlast, nemohl jsem srovnati se
svým svědomím, abych protestoval proti vyhlášce
purkmistrově, která zameziti měla neužitečné
projevy.
Při vážné práci národní naleznete mne vždy.
ale plané výkony řečnické a papírové protesty
— to není obor mě činnosti. (Hlučný souhlas.
Ko zprávě dra. Zátky pojila se věcná
obsáhlá debatta, v níž probrána byla řada otá-
zek, dotýkajících se organisace a cílů Čechů
budějovických.
Po zprávě tajemníka Národní rady p. Fr.
Vodňanského schválena byla změna ně
klerých bodů stanov dle návrhu výkonného
výboru.
Předsedou Národní rady pro běžný rok
zvolen byl opětně p. dr. Zátk a, jeho náměstkem
p. dr. F. Hromada.
Referát p. dra. Hromady »o některých zje
vech z hospodářského a společenského vývoje
Čechů budějovických« pro pokročilou dobu vy
hrazen byl zvláštní schůzí.
Vodňanský
doktor
Zátk
F Hromada
Čechy
národní rada
5
article
Manifestační oslava výročí naroze
nin Jana A. Komenského.
Velká dvorana Žofínská naplnila se včera
o 9. hod. dopolední ctiteli a ctitelkami J a n
Amosa Komenského na schůzi, kterou
svolal Ústřední vzdělavací sbo
král. českého k manifestačn
oslavě výročí narozenin největ
šího učitele všech věků a všech
národů.
Mezi přítomnými pozorovali jsme poslance
Ronze z Karlína, zástupce městské rady praž-
ské, jež převzala protektorát slavnosti, pp. řed.
Jos. Rašína a učit. Jos. Schröttra, zem-
ské inspektory Weniga, Procházku
dra. Kaňku, okr. škol. inspektora Podh aj-
ského, polského spisovatele Przemys l a va
Rudského a spisovatelku Julii Rud-
skou z Varšavy, Josefa Úlehlu z Klobouk
u Brna, za Moravsko-slezskou jednotu inženýra
Rotnagla, za Ústřední Matici školskou sta-
rostu Kneidla, V. Brože, Zellingra
Zemana, za Ženský klub Bož. Tes ařovu.
Velice četně zastoupeny byly kruhy pro-
fessorské a učitelské, jejichž spolky a organi
sace vyslaly všechny do schůze své delegáty.
Jan
Komenský
Ronz
Rašín
Wenig
Przemys
Julie
Úlehla
Kneidl
V Brož
Zellingr Zeman
Bož
Karlín
Kaňk
Varšava
Klobouky u Brno
ctitelka J a můj Ámos
6
article
Tak zejmena přítomni byli za Ústřední spolek
českých professorů v Praze pp. Krát ký
Fouska a Stýblo s četnými jeho členy.
za Jednotu učitelů měšťanských škol pp. Karel
Buzek a A. Smolka, za Učitelskou besedu
pp. Dolenský a Fr. Meinich, za spolek
»Komenský« na Král. Vinohradech p. Hni-
lička, za Dědictví Komenského p Jos. Tuma,
sa spolek »Komenský« v Praze p. Lesner,
za Bolzánův sirotčinec p. Mojžíš, řed. obec.
školy p. Frant. Pavlik, ředitel městské prů-
myslové dívčí školy p. Vildvald, řediteléa
ředitelky měšťanských a obecných škol v Praze
a předměstích a velký počet jejich učitelek
učitelů z Prahy i venkova.
Jednotu samosprávných úřadníků zastupo-
val pan Materka z Vršovic, odbor spolk
českých turistů v Táboř p. Josef Kužel, dále
vyslaly své zástupce Klub státoprávní v Praze,
pražský Hlahol, Měšťanská beseda ve Vršovi-
cích, spolek »Vojta Náprstek«, sbor dobrovol
ných hasičů na Smíchově (22 členy) atd.
Slavnost zahájena byla Bendlovým »Cho
rálem«, který zapěl pražský Hlahol.
Předseda Ústředního vzdělavacího sboru
království českého p. Macháček vílá všechny
přítomné. Velký náš historik Frant. Palacký, pra-
vil, zanechal nám odkaz: »Nyní jest třeba, aby
chom se vzdělávali a podle vzdělaného rozumu
jednali.« A vskutku, za našich dnů jest na
šemu národu to Jedno potřebné.
Tutéž myšlenku a příkaz dal národu a lid-
stvu již dlouho před Palackým J. A. Komen
ský. Doufaje v budoucnost národa, horoval pro
jeho vzdělanost a sám šel v čele této ideje
když přemýšlel a pracoval na díle osvěty pr
svůj národ a lidstvo.
Fousek
Stýblo
Buzek
A Smolek
Dolenský
Komenský
Král
Jos
Bolzánův
Mojžíš
František
Pavlik
Vildvald
Materka
Kužel
Vojta Náprstek
Bendlův
rál
Macháček
Palacká
Komen
Praha
Francie
Tuma
Vršovice
Smíchov
Hlahol
Palacká J
7
article
My přijímajíce tyto odkazy a ideje, plníme
tím jen povinnost sebezachování a uetíváme
lidskost. Ne bez významu uvádíme v činnos
Ústřední vzdělavací sbor oslavami Komenského.
Jestiť tento heros myšlenky naším učitelem
rádcem v potřebě nejvážnější, v potřebě ducha.
který má ovládnouti hmotu a sílu, osvětliti cí
prostředky i cesty života.
Myšlenkou a prací v duchu Komenského
chceme oduševniti národ svůj a probuditi v něm
sily k jeho vzestupu, k boji, k sebezachování,
ke štěstí.
Byl to Jan Amos Komenský, jenž v před-
mluvě ke své »Panegersii« vyzývá k součinnost
všechny lidi osvícené, zbožné a výtečné, aby
ku poradě se spolčili o nedostateích, špatných
cestách společnosti a jejích cílech se smluvili
stali se pak správci nedostatků a zla mezi lidm
ostatními.
A my doufáme, že po této výzvě Komen
ského naše intelligence podá nám ruku ku práci
a stane se platným činitelem v této důležité
práci kulturní ku povznesení českého lidu.
A v tomto přesvědčení s myslí vzrušenou
zahajují schůzi s přáním, aby byla článkemve
vlastním bohatém řetězu požehnané kulturní
práce českého lidu. (Výborně.)
Univ. professor p. dr. Drtina promluvilo
Janu Amosu Komenském, zakla-
dateli vzdělání lidového. Poukázav
na jeho osobní vlastnosti a jeho učitelskou
spisovatelskou činnost, pro něž právem byl zván
učitelem národů, stopoval kroky a činnost
oslavence od kolébky po všech jeho strastných
cestách ve vlasti i v cízině až k jeho hrobuv
Komenský
Jan
Amos
doktor
Drtina
University
8
article
Naardenu.
Naardenu.
Jan Amos Komenský, pokračoval řečník,
byl muž ušlechtilý, křesťanský, byl Český bratr
a základní vlastností jeho duše byla harmonie,
snahy praktické, vědecké a náboženské pronikají
a mísí se u něho tak těsně, že z nejvznešeněj-
šího přemítání přechází k nejjemnějším podrob-
nostem a srdce jeho je tak vřelé, že vášně
protivné v něm splývají v oběť lásky. Jeho
zvláštní vlastenectví nezná zášti, jako jeho
hrdinná věrnost k víře jeho církve nepřipoušti
nesnášelivosti.
Ke křesťanské jeho humanitě pojí se orga-
nicky jeho vroucí, upřímné národní cítění
Češství je mu částí života jeho, je mu vážnou,
vrozenou povinnosti životní, jazykem českým
píše, protože píše národu svému, zvelebení
jazyka českého věnuje tolik práce úsilovné
o to mu jde nejvice, aby národ svůj povznesl
rozumově a mravně, po tom touží, aby národ
Husa a Chelčického prvenství zaujal mezi ostat
ními národy ve vyspělosti, vzdělanosti, ušlechti
losti. Chce, aby češství bylo principem pokroku
ve všech oborech.
A proto zvláště rozšíření a prohlouben
vzdělání ve vrstvách lidových věnuje neúnavnou
životní práci. Komenský je zakladatelem vzdě-
lání lidového, je tvůrcem školy obecné, národní,
jak se v duchu jeho vyvíjí v době našl.
Církev majíc na péči především vzdělání
intelligence středověké, t. j. stavu duchovního,
o lidové vzdělání málo se starala. Lid žil vět-
šinou v nevzdělanosti nevědomosti, pověře
mohl pak býti ovšem tím lépe ovládán
vzdělání celého středověku bylo výhradně
latinské.
Jan
Amos
Komenský
Naarden
9
article
Dle Komenského však všichni lidé ben
rozdilu potřebují vzdělání a mají právo n
vzdělání muží jako ženy; třeba tedy všem
otevříti školy, jež by byly dílnami lidskost
(hominum officinne). Komenský vytýká nedo
statky výchovy starověké i středověké a snaž
se je odstraniti.
»Nejen dítky bohatých a vznešených« —
píše doslova — »sluší ke školám přidržovati
nýbrž všechny jednostejně, urozené i neurozené
bohaté i chudé, hochy i dívky po všech městech
a městečkách, vesnicích a dědinách, a to z toho
důvodu, že ti, kdo se narodili, lidmi se narodili
s tím hlavním cílem, aby byli lidmi, t. j. roz-
umnými tvory, vládci všech tvorů, jevícími po-
dobnost se Stvořitelem !«
Nadšeně mluví Komenský o druhém poža
davku, aby škola obecná byla zřízena pro
chlapce i dívky. »Aniž jaké dostatečné lze
podati příčiny, proč by slabší pohlaví od umění
moudrosti dokonce odlučováno býti mělo.«
Komenský měl v mysli své hotový, jasný
ucelený názor o jednotné organisaci školství
všeho, jež měla zaujímati 4 prvá 6letí lidského
života: 1. pro prvních 6 let stanoví školu ma-
teřskou, kterou rozumí první výchovu dítek
v rodině; 2. následuje pro 2. šestiletí škola
obecná, všeobecná a závazná, kde výhradně
v jazyku mateřském dítkám od 6.—12. roku
má se poskytovati vychování a vzdělání veškeré
v té míře, aby veškerá mládež mezi rokem6
a 12. naučila se těm věcem, jichž uživání
vztahuje se na celé živobytí; škola ta má se
skládati ze 6 tříd a pro ně píše Komenský
zvláštní učebnice; 3. pro dobu od 13. do 18.
roku má následovat škola latinská, jen pro ty.
kdo vyšším povoláním se chtějí věnovati, k ní
pak má se družiti 4. škola vysoká, akademie,
pro věk od 19—24 let.
Komenský
10
article
První škola mateřská bude v každém domě.
kdekoli bůh dítky dává, druhá v každé obci
městě, městečku, vsi, třetí v každém městě
krajském, čtvrlá, totiž akademie, dosti bude
jedna v celé zemi, v hlavním toliž městě.
Vedle křesťanství a mravnosti je Komen-
skému druhým znakem vzdělání lidového národní
jeho povaha. Pěstování jazyka mateřského má
býti středem vzdělání na stupní obecné školy.
Komenský chová vroucí lásku k jazyku českému
a vyznává dojemně v dopisech příteli Monta-
novi: »Nejprve však vyznávám, že něco p
latinsku psáti, neřku-li tiskem vydávati, nikdy
nebylo mým úmyslem. Národu toliko svému
abych sepsáním v materštině knih něja kých
hleděl prospěti, záhy za jinošských let mě pojal
touha, aniž mě opustila za těch 50 let. K jiným
pracím toliko nahodilé potřeby mě zanesly.«
Zvelebení jazyka českého věnoval Komenský
tolik úsilovné péče; spisoval sfovník český
žalmy překládal, sbíral přísloví, průpovědi, písně.
I žádá, aby na škole obecné všem předmětům
výhradně toliko v jazyku mateřském se učilo
zlořádem to nazývá, že dítkám často praeceptory
cizí dávají, kteři s dítkami navzájem si ne-
rozumějíce, dívají se na sebe jako »Zevel
Babylon«. Varuje vůbec před vyučováním útlého
dítka v jazyku cizím i z toho důvodu, že
»dítky cizím mlékem chované cizích a ne rodičů
svých povahy nabývají«.
Vedle křesťanské a národní povahy vzdě-
lání elementárního, vytýká Komenský důrazně
reální jeho ráz proti slovíčkářství všeobecně
tehdy převládajícímu a zavdává podnět, že žák
jeho Reyher později v Gotě první reálku vskutku
Komen
Komenský
Mont
Zevel Babylón
Gota
11
article
S realismem Komenského souvisí posléze
jeho výchovný naturalismus, k němuž směřuje
i jeho usilování pansoſické, v němž se jeví býti
Komenský nadšeným prorokem lepších ušlechti
lejších dob lidstva. Myšlénky jeho nezanikají,
působí dále ve filantropismu německém i u en-
cyklopedistů francouzských, v ideách jeho po-
kračuje duch s ním spřízněný, veliký švýcarský
paedagog, druhý budovatel školství obecného
vzdělání lidového Jan Jindřich Pestalozzi. Ke
Komenskému znova se upírají zraky doby pří-
tomné, usilující o rozšíření vzdělání lidového,
uskutečnění výchovy sociální.
Hledají se nové cesty a účelné prostředky
a všude oživuje se studium spisů Komenského.
V Americe Butler a Monroe, v Anglii Benham,
Barnard, Laurie, Quick, ve Francii Robert
Compayré, mezi Němci Leibnitz, Herder, Rau-
mer a řada současníků, v Rusku Budilovič,
Miropolskij obracejí k němu zrak, uznávajíce,
že slovanský duch Komenského pro výchovu
učinil totéž, co důmysl jiného velikého Slovan
Koperníka v astronomii. A v Německu s obro-
zením národního života z počátku 19. stolet
zároveň vyvíjí se trvanlivé studium spisů Ko-
menského: v Lipsku známá »Comeniusstiftung«
zakládá 1871 velkolepé museum školské,
Berlině ve výročí 300. narozenin velikého Čecha
zakládá.
Komenský
Jan
Jindřich
Pestalozzi
Butler
Monroe
Benham
Barnard
Laurie
Quick
Robert Compayrý
Němec
Leibnitz
Herder
Rau
Koperník
Čecho
Amerika
Anglie
Francie
Rusko
Německo
ko
Lipsko
Berlín
Comeniusstiftung
12
article
sestupuje se mezinárodní společnost Komenského
(Comeniusgeselschaft), zakládá měsíčník zasvě-
cený výhradně studiu Komenského, vydává
Comeniusblätter für die Volkserziehung, věno-
vané šíření a uskutečňování zásad směrodatných
Komenského v oboru lidového vzdělání.
I v národě českém v 19. stol. oživuje se
památka velikého učitele národů; vzpomíná se
ušlechtilých jeho snah a Karel Havlíček čin
návrh, aby byl zřízen všenárodní spolek kul-
turní, jakási jednota Komenského, jež
by dala jednotlivým částem a údům národního
tělesa rozum, vědomí, ducha — ducha jednot-
ného, celého, živého.
Ústřední vzdělavací sbor pro král. česk
nemohl lépe zahájiti slibnou činnost svou, nežl
oslavou velikého tohoto Čecha.
Komenský náleží národu českému a celému
lidstvu. Je nám světlým příkladem úsilovné pro-
myšlené práce pro národ, je vzácným dokladem
že pravé vlastenectví jest projevem ušlechtilé
humanity a myšlénky jeho jsou čistým výrazem
českého Bratrství, filosofickým vyjádřením če
ského ducha na počátku doby nové.
Komenský má také význam všelidskýa
měl pravdu veliký jeho následovník, duch s ním
spřízněný Leibniz, když v latinských veršíeh
oslavuje jej jako obyvatele pravého světa, jehož
pozemskou tvářnost lidstvu vylíčil ve svém
»Orbis pictus«: »Blažený starče, pravého
světa nový obyvateli, který tvou péčí je nám
vylíčen, neodkládej naděje, smrt přetrvá práce
tvá, co s horlivostí jsi sil, v úrodnou upadlo zemi.
Komenský
Havlíček
Čecho
Leibniz
Komenský
Comeniusgeselschaft
Orbis pictus
13
article
Nastane čas Komenský, kdy nejlepší lidé
velebit budou tebe za to, co jsi konal, doufal
a přál si.«
Čas ten nastal. Předpověď Leibnizova s
splnila. Dnes oslavují památku velikého Čecha
Jana Amosa Komenského svorně všichni náro-
dové, vzdávajíce zaslouženou poctu velikému
člověku a Čechu, učiteli mládeže, učiteli učitelů.
učiteli národů. Nehynoucí, vděčná buď Komen-
skému paměť! (Hlučný potlesk.)
Když »Hlahol« zapěl Smetanův »Slavnostn
sbor«, provázený potleskem, vyslovil předseda
p. Macháček díky všem, kdož získali si zásluhy
o slavnost, zejmena p. prof. dru. Drtinovi za
přednášku, »Hlaholu«, městské radě pražské z
převzetí protektorátu a všem přítomným, načež
schůzi před 11. hodinou dopol, ukončil.
Komenský
Leibnizův
Čecho
Jan
Ámos
Čech
Smetanův
Macháček
profesor
doktor
Drtina
Hlahol
Slavnostn sbor
14
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. března. (Říšská dopl-
ňovací volba) za slezský velkostatek na
místo, uprázdněně úmrtím bar. Arnolda Sedlni-
ckého, konala se v sobotu 26. března v Opavě.
Zvolen byl 29 z 30 odevzdaných hlasů hr. Jan
Larisch, syn slezského zemského hejtmana.
Při doplňovací volbě do zemského sněmu zvolen,
jak už oznámeno, bar. Pillerstorff.
V Praze, 27. března. (Nový rakouský
konsulát) zřízem dle usnesení delegaci v Johan-
nesburgu v Transvaalu a započne svou činnost
1. května t. r. V obor působnosti nového kon-
sulátu spadají obě bývalé burské republiky trans
vaalská a oranžská.
V Praze, 27. března. (Němei hroz
opět obstrukcl.) Jak vážný byl úmysl
spojených německých stran na říšské radě, když
vystoupily s návrhem, aby se potlačením české
obstrukce dopomohlo parlamentu k dělnosti, vy-
svitá z dnešní »N. Fr. Pr., která zcela zjevně
hrozi novou obstrukcí německou, odváží- li se
vláda bez jich svolení vyhověti některému po-
žadavku českému. Nové sblížení Čechův s konser
vativným velkostatkem, Jihoslovany, Rusy
Poláky nesměřuje dle výkladu »N. Fr. Pr.« jen
proti Němeům, nýbrž ještě více proti vládě,
jejíž svržení bylo prvým cílem české obstrukce.
Sedlni
Larisch
Čechův
Jihoslovan
Rus
Praha
Opava
Zvolen
Johan
Transvaal
Francie
15
article
Proti vládě směřuje prý však jen proto, že z
pomoci koalice slovanských stran má býti zří-
zena nová vláda, do níž se Čechové nadějí, že
jim poskytne, co jim nynější ministerstvo od-
pírá, totiž že splní jich požadavky bez ohledu
na odpor německých stran. »Tím však — hlásá
dále »N. Fr. Pr.« — k uzdravení parlamentu se
nedospěje, což možno předpověděti téměř s ma-
tematickou jistotou.
Euď slovanská koalice nedosáhne většiny
a pak vůbec nebude s to, aby sestavila svou
vládu; aneb dosáhne většiny a pak jediný účinek
toho bude ten, že se obstrukce s pravice pře-
stěhuje na levici. Pro Čechy by to bylo ovšem
úlevou, ale Poláci by v tom nemohli shledati
nijaké výhody.«
Víme, že »N. Fr. Pr.«, která není orgánem
žádné německé politické strany a slouží jen
tomu, kdo více dá, mluví tu jen sama za sebe
jako věrná na tu dobu služebnice dra. Körbra.
Ale ví-li s mathematickou určitostí, že splněním
jakéhokoli českého požadavku bez nezasloužené
náhrady Němcům obstrukce se přestěhuje s pra-
vice na levici a parlament bude i na dále stejně
malomocný, jako za obstrukce české, proč pak
to neoznámila německým stranám, když vystou-
pily se svým famosním návrhem na uzdraven
parlamentu? Mohla je tím uvarovati ostudy
kterou si svým návrhem utržily.
Čecho
Polák
Němec
Francie
Čechy
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Německé námluvy ve Španělsku.
Pařížská »Patrie« tvrdí, že za nedávného
jeho pobytu ve Vigu Vilém II. navštíven byl
oficialně netoliko na palubě »Krále Albertae
králem Alfonsem, nýbrž že měl s ním ještě
v noci na křižáku »Bedřich Kare!« novou
rozmluvu, kteráž trvala neméně než dvě hodiny-
V Madridu vypravuje se, že za tajuplné roz-
mluvy té jednalo se o uzavřeni ne -l
alliance, tož aspoň pevné dohod
mezi oběma státy. Již před tím obdržel
prý Vilém II. list královny-matky Kristiny, jež
známá jest svým smýšlením protianglickým
jež nevidí ráda pokusy vlády španělské, sblížiti
se s Velkou Britanií. Alfons XIII. hned po oné
noční rozmluvě s německým císařem poslal
další šifrovaný telegram matce svojí. To vše
jsou ovšem více měně pouhé pověsti — jistým
zdá se ale, že Vilému II. podařilo se pohnout
krále španělského, aby podal protest prot
chystané právě anglo-francouzské dohodě, pokud
se touto Francii má ponechati volná ruka v Ma-
rokku. Španělsko má tu tahati z ohně kaštaný
také za Německo samo.
Vilém II
Albertae
Alfons
Kare
Vilém
Kristin
Alfons XIII
Španělsko
Vigo
Madrid
Velká Británie
Ma
Německo
Patria
královna
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Karel Havliček o ruském absolutismu
Ve čtvrtek dne 24. března otiskli jsme ve feuil
letonu, nadepsaném »Proti carismu«, stať Štěpána
Radiče, v níž se praví:
»Kdokoli šíří klevetu o ruském despotismua
zároveň se chvástá, jak vysoko prý cení nebo do
konce miluje národ ruský, je buď politicky naivn
až do idiotstva anebo ve svém myšleml až otrock
nesamostatný.
V sobotu dne 26. března napsal realistický
denník pod záhlavím „»Národní Listy« pro a
solutism“
»Jen idiot prý nebo naivník dovede se chvástat
že miluje ruský nárdd a zároveň šíří klevet
o ruském despotismu. Tedy Havlíček by
idiot...«
Téhož dne v odpoledníku uvedli jsme
z Havlíčkovy proslavené úvahy, ruskému despo-
tismu věnované, všeobecně známé, vyjma ovšem
samozvané dědice jeho slávy, mistrnosti a na
dšení pro národ a jeho budoucnost, realisty
totiž čtyři odstavce, z nichž na jevo vychází
1. že K. Havlíček, nazývaje sama sebe v témž
článku výslovně nepřítelem a protivníkem vš
despocie a ochráncem konstituce do poslední
krůpěje potu, přece jenom doznává, že kdykol
čte nějaký útok na ruský despotismus, vždy
podívá se se srdečným utěšením na svůj knut,
který si z Moskvy na věčnou památku přivezl
a oddechne si: »In hoc signo vinces !« 2. že
dovozuje, kterak svržením absolutismu ruského
nastala by v Rusku anarchie, ne li rozpadnut
říše, 3. že jedině absolutismem možno
udržeti jednotu nerozdílného, ohromného
Havliček
Radič
K Havlíček
Havlíčkův
Moskva
Rusko
18
article
Ruska jako celku a zajistiti mu první místo
mezi národy a že z toho důvodu drží vlastenci
ruští absolutismus, 4. že dovozuje (Havlíček)
že nesmí se mysliti, že ruská vláda jest tak
nesmyslná a tatarská, jak se jeví v popisech
zvlášť německých (a dnes také realistických. F.
cestovatelů a žurnalistů, 5. že ruský absolu-
tismus je mnohem snesitelnější, než rakouský
6. že car jest lidem ruským velmi ctěn, ano
milován atd. atd. a konečně že Havliček vý
slovně dí: že »kdyby se despocie již nikterak
uvarovati nemohl, že by mu byla ruská nejmi
lejší.« Z toho všeho vysvitá, že v lastní m
slovy Havličkovými uhájili jsme je
před eventuálním nařknutím realistického časo
pisu, jako by Havlíček byl idiotem
Real. časopis dne 27. března na místě, aby
v příslušné konsternaci a prostraci před pravdou,
vlastními Havlíčkovými slovy dokázanou, se kála
zmlkl, dovozuje z Havlíčkova »Křtu svatého
Vladimíra« (»Jenom caři, samovláda a podobné
sloty potrvají věčně věkův jak juchtové boty«).
že nerozumí symbolice této nesmrtelné satyry
že způsobem, jakým on »Křtu« rozumí dovo
diti lze po případě, že zavedeno za vlády sv.
Vladimíra Svatoslaviče byla na Rusi na místě
zrovna střelba z děl a že svaté kníže toto ne
jen přestoupilo ke katolictví, ale povolalo do
konce i jezuity do Kyjeva. Havlíčkovo jméno
jež uvedl v bezprostřední sousedství s »idiotem«.
jest prý mu najednou příliš »drahým« a proto
ignoruje prostě, co ve vší vážné opravdovosti
horlivém rozhorčení napsal Havlíček proti hán-
cům a utrhačům ruského absolutismu. Ostatně
kdyby žil — Havliček a vládl ještě dnes svým
proslaveným knutem, nejtíže by jej pocítili na
svých zádech kamarádi Schrudowského a Hoch-
stettera; strana, z jejíhož umravnění vzeše
výrok: »Proč by Češi nemohli vymříti, aby
žili lidé — Němci?«
Havlíček
svatý Vladimíra
Svatoslavič
Rus
Havlíčkův
Schrudowský
Čech
Němec
Rusko
Havlíčkův
Kyjev
Real
19
article
— O obsazení místa arcibiskupa olomou-
ckého sděluje se z Olomouce, že během čtrnácti
dnů dojde k jeho jmenování, ježto vyjednáván
mezi Řimem a Vídní o osobě nástupce Kohnova
jest již ukončeno. Předevčírem konala se schůze
českých starostů okresů z obvodu arcidiécese
kteří usnesli se na resoluci, aby na osiřelý
stolec Methodějův dosazen byl muž dokonale
obeznámený s poměry v arcidiécesi, převahou
české, zvláště aby znal dokonale jazyk lidu
nebyl nováčkem v církevní správě. Resoluce
čelí tedy proti zarytému Němei, proti cizinci
který arcidiécesi ani nezná a proti knězi, který
kromě nápadnictví na tučné obročí nemá jiného
povolání.
— Projevy ruskému národu. Okresn
výbor v Nových Benátkách zaslal měst
ské radě v Petrohradě následující telegram: Moe
nému štítu Slovanstva, statnému bratrskému ná
rodu ruskému vyslovuje zastupitelstvo okresu
novobenáteckého nadšené své sympatie se vřelým
přáním, by voje ruské slávou věnčené záhy lsti
vého nepřítele povalily a skryté i zjevné jeho
příznivce zahanbily. Václav Čančík, okresn
starosta.
— Kluby občanské. Malostranský
občanský klub má ve středu 30. března
klubovou schůzi o 8. hodině večerní v hořejších
místnostech Méšťanské besedy malostranské. Na
programu jest »O nedostateích a poža-
davcích Malé strany«, rozhovor zaháj
jednatel klubu pan Alois Hubáček. Hosté jsou
vítáni.
Kohnův
Methodějův
Čančík
Hubáček
Olomouc
Vídeň
Nová Benátky
Petrohrad
malostranský občanský klub
Méšťanský beseda
20
article
— Oscbní. Pan Josef Harvan ze St. Strašnie
u Prahy podrobil se těchto dnů u místodržitelstv
předepsané zkoušce a stal se úřadně oprávněný
mistrem tesařským. — Účetnímu radovi ve společné
nejvyšší účtárně Vladimíru Kozánkovi udělen
byl název dvorního tajemníka.
— Německý konsul baron Seckendorť dnes od
poledne odjede z Prahy, aby nastoupil místo vyslane
v Kolumbii. Konsulát v Praze spravovati bude dr
K. Weipert, dosud službou v Seulu na Koreji.
— Přednášky. Lidové přednášky uni-
versitní v Praze. Dnes o 1/28. hod. večern
bude přednášeti ve dvoraně Českoslovanské obchod-
nické besedy v Jerusalemské ulici docent dr. Jose
Šusta »O veliké revoluci francouzské«. (6. před
náška.)
— Úmrlí. V Plzní zemřel minulou sobotu po delš
nemoci pan Jan V. Malý, c. k. gymnasialní profes-
sor VIII. hod. třídy, vzorný otec a přítel studující
mládeže ve věku 49 let. Tělesná schránka zesnulého
bude do Prahy převezena a ve středu dne 30. března
odpoledne na hřbitově olšanském do rodinné hrobky
uložena. — V Hořicích zemřel dne 26. t. m. ve věku
54 let pan František Pokorný, účetní záložny
a kustod městského musea. Pohřeb koná se dnes
o 4. hodině odpol. ze zámecké budovy. — Ve čtvrtek
dne 24. t. m. zemřel pan Jan Prokop, majitel
mlýna v Nezdicích, Pohřben byl včera na hřbitov
sv. Prokopa v Nezdicích. — V Sedlci u Tábor
zemřel v sobotu dne 26. března t. r. ve 2 hod. ráno
po dlouhé a trapné nemoci ochrnutím srdce v 56.
roce věku pan Jindřich Špírhanzl, stavitel,
člen městského zastupitelstva, čestný velitel sboru
hasičského, předseda živnostenského společenstva.
předseda okresní nemocenské pokladny a t. d. By
to muž srdce zlatého, povaha rozšafná, rozumu b
strého, rozhledu širokého. Budiž mu paměť nehy
Harvan
Kozánek
Seckendorť
K Weipert
doktor
Jose Šust
Úmrlí
V Malá
Pokorná
Prokop
Špírhanzl
St . Strašnie
Praha
Kolumbie
Seul
Korea
Plzeň
Olšanský
Hořice
Nezdice
Sedlec
Tábor
21
article
noucí! — Dne 26. t. m. zemřela v Praze ve věku
55 let hostinská, paní Antonie Seligrová.
Pohřeb koná se dne 29. t. m. o 4. hodině odpolední
z kostela sv. Štěpána. — Na Král. Vinohradech
zemřel dne 26. t. m. ve věku 58 let pan Jan Ry
páček, rada zemského obchodního soudu v Praze
Pohřeb bude v úterý dne 29. března o 3. hod. dopol
z chrámu sv. Ludmily na Kr. Vinohradech na hřb-
tov vinohradský. — Z Plzně se telegrafuje: Zaslou-
žilý ředitel české reálky plzeňské pan Antonín
Socho r zde zemřel
— Spolek českých úřadníků železiičních konal
valnou hromadu včera večer v Měšťanské besedě praž-
ské za velmi četného účastenství. Schůzi zahájil in-
spektor p. Jiří Kresl uvítáním přítomných, mez
nimiž bylo 21 členů z odborů mimopražských. Pravil
že spolek může s radostí a uspokojením přihližet
k výsledkům své činnosti; spolek mohutní, neboť číta
na 2000 členů. Další vzrůst spolku jest zabezpečen
tím, že spolek zřizuje již odbory na Moravě, kde v pá-
tek za značného účastenství ustavil se první odbor
a sice v Brně. (Pochvala.) Po vyřízení formalit a sdě-
lení pozdravu německého spolku ve Vídní sdělil misto-
předseda, revident p. K. Pohnert, že došlo schválení
stanov odborů v Brně a Olomouci. Ústavující schůze
v Brně měla skvělý výsledek a byla navštívena 70 čle-
ny. Také v Olomouci očekává se nejčetnější účasten-
ství. Zájem venkovských kollegů pro spolek vůčihledě
roste. Dále sdělil, že včera navštívil spolek prof. Kví-
čala jako zástupce Akademie věd a umění a slíbil účast
Seligrová
Štěpán
Král
Jan
svatý . Ludmila
Antonín
Kresl
K Pohnert
profesor
Kví
Praha
Vinohrady
Plzeň
Morava
Brno
Vídeň
Olomouc
Králové . Vinohrady
akademie věda
22
article
Akademie při českém názvosloví železničním, na
jehož sestavení a ustálení spolek pracuje. Na to řečník
vzpomenul toho, že na říšské radě dne 21. t. m. posla-
nec Schönerer podal interpellaci, týkající se českého
železničního úřadnictva a spolku našeho. České úřad-
nictvo železniční chová se řádně a nelze je podezří-
vati z protizákonných činů! (Soublas.) Podklad k inter-
pellaci není žádný! Podstatou interpellace a jejim
vlastním účelem jest, zastrašiti české úřadnictvo před
účastí spolku! (Souhlas.) Nejlepší odpovědí na tuto
interpellaci jest, když každý český úřadník přistoupí
ke spolku! (Výborně!) Řečník navrhuje, aby příští
ústřední výbor v záležitosti této interpellace učinil
vše, co za dobré uzná. (Souhlas.) — Zesnulým členům
spolku vzdána čest povstáním. Na to předloženy zprá-
vy výroční, ve spolkovém časopise uveřejněné. —
Jednatel p. Výšek vypracoval podrobnou zprávu
o činnosti spolku v minulém roce. Začíná výtkou, že
stále ještě objevují se mezery, které přičiněním všech
českých příslušníků stavu musí být zaceleny. Snažili
jsme se — praví dále — všemožně, aby sdružení naš
vzrostlo v mohutný strom, rozprostírající své mocné
haluze po celém království, sesterské Moravě a druž-
něm Slezsku. Mnoho trpkých pocilů vynoří se v mysli
při vzpomínce, kolik práce bylo vykonáno marně.
Použili jsme každě příležitosti, abychom pracovali
ve prospěch požadavků úřadniciva železničního. Není
naší vinou, že mnoho žádostí dosud není vyřizeno.
Morava
Slezsko
Český úřad
23
article
Víme všichni, s jakým chladem bylo přijato založená
našeho spolku a pocit ten na některých místech dosu
nezmizel. My železniční úřadníci nepožíváme ješt
tolik pozornosti se strany obecensíva, což pozorova
možno, kdykoli úřadnictvo na veřejnost vystov
Všichni čeští úřadníci železniční povinni jsou, a-
vždy a v každém směru přispěli svornou prací k p
vznesení stavu našeho! Veliký úkol, který mocně za
sáhl v rozvoj spolku a který sledován jest se zájmea
činitelů nejpovolanějších, jest vydávání českého názva
sloví železničního. Od vydávání jiných odbornýcn
děl bylo prozatím upuštěno z důvodů finančních. Časa-
pis spolkový jest na nejlepší cestě, aby se stal cennte
listem odborným. Odbory naše, k nimž přibyl odb o
pardubický, musí v plné míře pochopit svůj dalsko-
sáhlý význam pro rozvoj celé organisace a pomal.sti
k dosažení oněch cílů, k nimž spěje české úřadnictve
železniční. Ke sklonku minulého roku vzbudil se n-
Moravě a ve Slezsku v řadách českého železničníhe
úřadnictva veliký zájem pro spolek a za krátko hro
madily se četně přihlášky tamějších kollegů
a učiněny kroky k založení odborů v Brně
a Olomouci. Spolek čítá 24 členy zakládající, 46 při-
spívajících, 1868 činných, tedy celkem 1938. 8 1.a-
konáno 29 řádných, 2 mimořádné a 3 členské, v niciz
důležité zájmy úřadníků železničních byly probirány
— Zpráva jednatelská schválena po dotazech pp. Ze-
mana, Kubála a Vrabce a vysvětlivkách pp. jednafe
Výška, místopředsedy Pohnerta, Vally a Berana. Tak
zpráva pokladní schválena po dolazech pp. Nováka.
Výška
Pohnert
Vallo
Beran
Novák
Morava
Brno
Olomouc
Kubála
24
article
Procházky, Kučery, Macouna, Kláska a odpovědí po-
kladníka p. Muzikáře. Dále schváleny zprávy účelni,
správce domu, knihovníka a novináře. Pan Novák
žádal, aby se uvažovalo, jakým způsobem by se mohly
knihy půjčovati odborům na venkově. Po vysvětien
pp. knihovníka Bořického, Berana, Haningra, Vrabce
a Vally odkázána záležitost ta ústřednímu výboru. —
Dále jednáno o návrhu ústředního výboru na zvýšení
měsíčního příspěvku z 50 na 80 hal. od 1. dubna. Pan
Kučera navrhl zvýšení na 1 K měsíčně. Po debatě,
jíž se zúčastnili pp. Feler, Halada, Klásek, Pohnert,
Vaněk a Pašák, byl přijat velkou většinou návrh vý-
boru. — Po schválení rozpočtu (příjem 20.069 K) re
feroval vrchní inspektor p. Tolman z Nymburka
návrhu na změnu stanov v tom směru, aby v nich
národní stanovisko důrazněji bylo vytčeno. Úsneseno
aby ústřední výbor návrh za účasti zástupců všech
odborů vypracoval a návrh změny stanov mimořádné
valné hromadě ke schválení předložil. — Také byl
ústřednímu výboru k úvaze odkázán návrh odboru
kladenského, aby výlohy, spojené se zakládáním od-
borů, nesla ústřední spolková pokladna. Návrh lento
odůvodnil p. Novák. — Mezitím vykonány volby
zvoleni: předsedou opět p. Jiří Kresl (spol. státní drá
hy), náměstky jeho pp. Karel Pohnert (státní dráhy.
a Josef Vaněk (spol státní dráhy); do výboru zvolen.
pp. Beran Al., Haninger Rob., Hanuš Karel, dr. Keyzla
Josef. Klohouk Fr., Maček Fr., Muzikář Ervín, Tyvo-
niak Fr. (od státní dráhy), Bořický Jos., Kučera Kl.
Procházka
Kučera
Macoun
Klásek
Muzikář
Novák
Bořický
Beran
Haningr
Vallo
Feler
Halada
Pohnert
Vaněk
Tolman
Kresl
Haninger
Rob
Hanuš Karel
doktor
Keyzl
Josef
Maček
Klement
Nymburk
Francie
Tyvo
státní dráha
25
article
Krohn Hugo, Škvor Josel, Výšek Jos. (spol. státní
dráhy), Keller Vojt., Sturma Emil (buštěhradská dráha .
Kuna Jarosl., Soukup Bedř a Valla Th. (severní dráha).
Náhradníky zvolení pp. Flat Hlugo, Wackershauser J.
(spol. státní dráhy), Macourek Ot., Navrátil Gustav,
Podobský Otakar a Šart Josef (státní dráhy); přehlí-
žiteli účtů pp. Fiby K., Schulz J. a Wittoch J. — Při
volných návrzích dolazoval se jeden člen, co je pravdy
na pověsti, že ústřední výbor korresponduje německy.
Místopředseda p. Pohnert za hlučného potlesku pfi-
tomných prohlásíl, že pověst úpině jest smýšlena,
neboť ústřední výbor jako korporace jinak nekore-
sponduje než česky. Zdařilá schůze v upřímné pospo-
litosti trvala do půlnoci.
— Výbor Národní besedy vyslal včera zástupce
své pp. B. prince Lobkovice, pak stavitele Jana He-
berle a inž. Milana Mikulejského, aby odevzdali vý-
těžek letošní Národní besedy 6800 K pokladně Ma-
tiční. Depulace byla přijata zástupci výboru matič-
ního p. starostou Kneidlem, jednatelem p. V. Brojem
a ředitelem kanceláře. Slarosta Ústřední Matice
školské dékoval srdečnými slovy Národní besedě za
tak značný příspěvek pokladně Matiční a konstatoval,
že výtěžek Národní besedy rok za rokem stoupá. Le-
tošní tak značný příjem z Národní besedy jest vý-
sledkem horlivosti, s jakou zejmena česká šlechta
na vyzvání p. B. prince Lobkovice se byla zúčast-
nila subskripce, Jak ve výroční zprávě Ústřední Ma-
tice školské čteme, náleží výbor Národní Besedy
mezi nejhorlivější podporovatele Ústřední Matic
školské a bohdá bude tomu tak i v budoucnosti.
Krohn Hugo
Škvor Josel
Jos
Keller
Jarosl
Soukup Bedř
Macourek
Otakar
Navrátil
Gustav
Podobský
Josef
Schulz
Pohnert
Lobkovic
Jan Heberla
Ing
Mikulejský
Kneidl
V Broj
Ma
Vallo Th
Wackershauser J
národní beseda
Sturm Emil
Wittoch J
26
article
— Sensační afféra z hruhů šlechtických. Po-
věsti, šířené od několika dnů v Praze o sensačním
odhalení v manželství knížete Josefa Colloredo-
Mansfelda, pána na Dobříši, Opočně a Zbirově, na-
byly nejnověji určitějších forem a třeba že všechny
podrobnosti této šlechtické záležitosti nejsou dosu
dopodrobna zjištěny, přece vzbzují zájem nejen
kruhů šlechtických, ale i jiných. Kníže Colloredo-
Mansfeld před nedávnem přivezl na své panství
v Dobříši choť, již poznal v Londýně a o níž uej-
lepší zprávy byly pronášeny. Kněžna nejen svojí
sličností, dle i dobromyslností uchvacovala. Obyva-
telstvo na panství dobříšském jenom vše nejlepší
ní vypravuje. Sta a sta chudých dítek o svátcích
vánočních obdarovala oděvem a pokrmy. Na zámk
mnoho švadlen a krejčí bylo zaměstnáno po dlo.-
hou dobu, než vyrobili dárky pro chudou mládes
Colloredo
Mansfeld
Praha
Dobříš
Opočeň
Londýn