ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4bc8e1a0-66a7-11dc-a609-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 73, place 68, work 1, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
11. května 1900. Císlo 129.
4 article
Hlasovápí dle jmen se koná dále. Posl. Kletzenbauer: Ne, podvodu n lidu se nedopustím. Když byla všechna jmena přečtena, po- vstává místopředseda dr. Žáček, který předsedal, a prohlašuje: při hlasování dle jmen hlasovali 3 pá- nové sno, 86 ne. Je tedy přítomno celkem 89 pánů poslanců, a sněmovna je k usnášení nesehopna. (Hlučný, dlouho- trvajíet potlesk u Čechů. Bourlivý odpor a hluk v levo.) Mistopředseda dr. Žáček: Každý přítomný poslanec je povinen hlasovati. Bylo jich tedy 89. Protože sněmovna není k usnášení sehopna, prohlašuji schůzi za skon- čeníu. Přišti schůze bude ve čtvrte k dne 17. t. m. (Dlouhotrvající velký hluk a křik v levo. Velké pohnutí v celé sněmovně.) Konec schůze o 2. hodině.
Posl doktor Žáček Čecho
5 article
Ve příčině sčítání lidu r. 1900 pod posl. Doležal v předvčerejší schůzi následujíe dotaz ku vládě Na základě zákona ze dne 29 březnía 1869 č 6 ř. z. má 31. prosince t. r. opělné sčítání lidu pře sevzato býti. Jak jsem již v 18. schůzi tohoto zase- dání dne 23. listopadu 1899 při projednávání svéh pilného návrhu, sčítání lidu v r. 1900 se týkajícího vylíčil a uvedením četných skutečných v dálostí, kte z levé strany této sněmovny vyvráceny nebyly, tak dokázal, konala se při posledním sčítání lidu počítá ním řeči obcovací největší neplecha. Příslušníci našeho národa a jiných slovanských kmenů, kteří v německých městech žili, u c. k. vojsk a různých úřadů ustanoveni byli, zanešeni do sčíta- cích listin s obcovací řečí německou a sice z toho důvodu, že prý ve městě s většinou německou, mus této řeči užívati; u vojska a úřadu pak poukazován na německou služební, po případě úřadní řeč. Z těchto důvodů byla také ve mnohých přípa dech provedena neoprávněná korrektura, když ně- kteří vzdor nátlaku mateřskou řeč příznali. Po pro vedeném sčítání ale věc obrácena a ve statistických výkazech udělána z řeči obcovací národnost. Takto na Ialešném základě zbudovány chybn výsledky. Tohoto naprosto nesprávného maturiálu chce nyní také vláda k eíli utvoření jednojazyčnýci soudních okresů použíti, následkem čehož mnoh okresy se značnými českými menšinami, za německé prohlášeny býti mají, proti čemuž se co nejrozhodnějo ohraditi musíme.
Doležal
6 article
Vládou právě předložený zákon jazykový podáv nejlepší důkaz, jak nezbytné třeba jest, aby při na- stávajícím sčítání lidu nebyla počítána obcovací. nýbrž mateřská řeč a aby byla věasně učiněná vhodná opatření, by nikdo terrorismem od svobodného při- znání mateřské řeči zdržován býti nemohl. Že se na straně německé na opakování násilí z roku 1890 opět pomýšlí, to doznal dr. Funke na sněmu královstv českého dne 23. dubna 1900 výslovně, an pravi Čechové v uzavřeném německém územ nesmí se ku své národnosti přiznat a pakli v tom vidíte terrorismus, tn vám pravím, že jej opět provozovati budemel Zde je surové znásilňování otevřeně přiznán a proto nastává vládě povinnost, tento brutální úmys zmařiti a národní menšiny v ochranu vzíti. K dotazu učiněnému v té příčině na sněmu království českého odpověděl p. místodržitel v se- zení dne 5. května t. r.: »že olázka, zda obcovac čili mateřská řeč sčítána býti má, se bedlivě stu- duje, že ale teprve při konečném stanovení formu lářů rozhodnuta bude. Co se obhájení svobody p vyplňování rubrik týče, že bude učiněno opatření aby okolnostem příměřeně se tak státi mohlo. « — Tato odpověd pana místodržitele neposkytuje žádnou záruku, že německé násilí znemožněn bude, nebot Němci budou opět tvrditi, že Čeeh v Mostu, Teplici, Liberci atd. žijící »okolnostem při- měřeně« němechou řeč jako obcovací zapsati má. poněvadž většina tamního obyvatelstva německá jest. Tím by se laké správného národnostního pro- centa nedocílilo a nešvar, námi káraný, by se opa- koval zase. Následkem toho činímne dotaz. »Je c. k. vláda ochotna, do tiskopisů pro sčí tání obyvatelstva místo rubriky »řeč obcovací« rubriku s označením »řeč mateřská« vřadíti a národní men šiny před každým nátlakem a znásilňováním chrá nit, by svohodně řeč mateřskou přiznati mohly ?
Funke Čecho Němec Čeeh Most Liberec
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. května. (Slovans k hlasy o české obstruke i.) Polské listy sloužící kolu polskému, jsou ovšem proti ob- strukci, zahájené na říšské radě českou dele gaci. V obstrukci nevěřily do posledkí chvile i nyní, když obstrukce se již provádí, snaží se českou delegaci přiměti aspoň k tomu, by. svo- lila ke zvolení jazykového výboru, v němž pr za pomoci pravice jazykové osnovy pro Čech a Moravu mohou býti upraveny dle spravedli vých požudavků českých: Kdyby všsk Něme nepřistoupili na takové změny a zmařili jich přijeti svou obstrukcí, padla by ovšem vina na ně a ne na Čechy. V tom smyslu píše »Czase. tak se vyslovuje v obšírné stati také dnešní »Ruch katolický«. Nemíníme pouštěti se na tomto mistě v úvahy, na kolik by změny ve vládních osnovách mohly uspokojiti českou de legaci, ale máme za nutno upozorniti na věe, kterou listy stančikovské úplně spouštějí se zřetele. Všechny polské listy pokládaly říšskou radu ješťě do loňského října za nekom petentní k řešení jazykových otázek pro jednotlivé ko- runní země. Dnes, pokud běží jen o Čechy
Praha Čechy Morava
8 article
Moravu, kompetenei tuto připouštějí a nutkaj poslance české, aby ji také uznali. Jediný » Glo Narodu« héjí důsledně i v této otázce autonomi zemskou a odpírá říšské radě právo, stanovi úřadní řeč v jednotlivých korunních zemích »Glos Narodu« uvádí i důvody čistě haličsk když píše: »Dr. Pacák vyslovil se v otázce ja- zykové proti kompetenci říšské rady. Jest to stanovisko, na němž museji stát i Poláci, n ehtějíli se zpronevěřiti zásadě autonomní a ne- chtějí-li Halič uvésti v nebezpečí, že i pro n bude vydán nový jazykový zákon. Neboť v tom případě byli by polští poslanci úplně osamoceni a bezradní, kdyby se Čechům zlíbilo, odplatiti jim rovným za rovné a vziti ve svou oehranu požadavky haličských Rusů. Polští poslanci roz- hodně nemohou dopustiti, aby se zákony ná- rodnostní schvalovaly říšskou radou.«
Glos Naroda doktor Pacák Polák Čecho Rus Morava Halič
9 article
»Glos Nar.« vzhledem k tomu přiznává, že Čechové nevedou nynější zápas na říšské radě jen za svou věe, nýbrž že touže zbraní, kterou hájí práva česká, hájí současně také práva všech ostatních národů slovanských. »Česká obstrukc — končí krakovský list — jest protest proti ponižování důstojnosti státu a proto s hledisk nejvyšších státních zájmů jest skutkem spásným a povznášejícím. Tak bude pochopena i v našt zemi a ospravedlněna.« Orgán liberálních Slovinců »Slovenski Na- rod« hledí mnohem střízlivěji na vládní před- lohu o druhém železničním spojení Terstu s severem říše a nevidí v případné české obstrukei proti investičním zákonům nijaké zkr acování Jiho- slovanů, poněvadž od slibu k vystavení dráhy je v Rakousku hrozně daleko. »Čechové — píše »Sl. Nar.« — se domnívají, že železniční před- loha jest jen záminkou, aby říšská rada povolil vládě 500 millionů, poněva dž není úmyslem vlády železnice vystavěti ihned. Tuto domněnku potvrzuje okolnost, že vláda si přeje, aby s ji odhlasovalo ihned eelých 500 millionů, několi zásadou ústavní vlády je, povolovati výdaje jen na jeden rok. Podezření, jež vzniklo při vládní žádosti, aby se jí povolily najednou všechny pe- níze, stává se odůvodněným i tím, že se pro- jektované železnice začnou stavěti teprv po ně- kolika lotech a že tedy dnes na ně peněz ještě není třeba.« »Mor. Orl.« srovnávajíc Körbrovy jazykové předloby s německým svatodušním programem shledává v nich nápadnou snahu, vyhověti ně- meckým požadavkům. Pokud pak se týče po- žadavků českých, prohlašuje předlohy vte formě, jak jsou podány, za nepřij a telné
Glos Čecho Mor Körbrův Terst Rakousko Nara Orlický
10 article
»V Čechách — píše »Mor. Orl.« — rozšiřuj územní princip až na úkor správnosti soudníh jedná sí, zavádějíce tlumočníky a zrušujíce i na- řízení Stremayrovo, jež po dvacet. letéi byl v nerušené platnosti a pro nás znamená nej krajnější mez ústupkův, na Moravě přisuzuj jazyku menšiny velká nepříslušná pri ilegia, o- kazujíce jazyk velšiny k úloze Popelk,v službě vnitřní. Mají-li se tedy tyto předl ohy státi zákony, jst nezbytno, aby podrobily se nejdůkludnějším změnám. Jinak o ohati jer archi nešť stn ch pokusův o řešení otázk jazykové.- Politické zprávy zahraničné. V Praze, 10. kyětná. Z Černé Hory. Na Cetyni, 4. května. (Pův. dopis »N. L Dnes slaví Černá Hora 40leté panovnické jubi leum svého knížete. Národní hlaváři z celé země již od několika dní sjížděli se, na Cetyň, aby v den jubilen gospodáru blahopřáli a byli jeho hosty. My pravoslavní slavíme dnes svátek sv. Jiři, jenž je »krsno ime« knížecího domu Potro- vičů Njegošů. Kníže Nikola každý rok svátei světí po starodávném národním obyčeji, zucho- vavšímí se ještě z dob pohanských, kdy každ slovanský dům měl svého »pana« — boha ochrance. Za obědem kníže bavívá se se svými hosty, rozmlouvá s nimi o hospodářství, úrodě. o stavu na hranicíeh, o položení národa srb- ského a národů slovanských, neboť osud jieh všech živě dojímá každého poněkud uvědomě lého Černohorce. A konec bývá vždycky: a gospodáru, kdy poručis vstáti k vojně? My se již nikterak nemůžeme na útrapy ujařmeného Srbstva dívati.« Kníže po každé krotí bojovný zápal svých Černohorců řikaje, že ještě neuderila hodina.
Mor Popelk N L svatý . Jiř Njegoš Nikola Černohorec Kníže Čechy Orlický Morava Praha Černá Hora knížecí dom Potro
11 article
Nevím, co jim odpovi tentokráte, až s budou dotazovati, nadešla-li již hodina. Každo z nás cít, že se kolem nás něco velkého stroji něco, co aspoň pro počátek soustředí se kolem Albanců. Ze spolehlivého pramene se dovídám,ž sultan svolal všechny albanské hlaváry od Skadru do Soluna ke schůzi, která se konati bude v Prištině na Kosovu. K umístění jich připra- veno je 300 domů. Mezi Albanci mluví se účelu té schůze všelicos. Mnozí, uznávajle v duchu, že sultan nemá příčiny mazlitis s nimi, chovají podezření, že na ně ličí past sejdou-li se na jeho pozvání, že badou zjímán a odzbrojení. Druzí naproti tomu jsou přesvěd čeni, že sultan jest Albancům nakloněn jako svým dětem, že je má za nejvěrnější své pod dané, jimž vyhoví ve všem, co si zmanou byť třeba žádali za dovolení, aby směli zrubat své spolnobyvatele srbské národnost Z Peči přod 11 dny tajně odputovali al banští vůdcové Mala Zeko a Zejnil beg. Tako z Rožaje a jiných míst albanští vůdcové náhl zmizeli. Je vidno, že před schůzí prištinskou odbudou si ještě schůzi tajnou. Jak známo, v Albanii vede se také hor livá propaganda rakouská a italská. Agenti jim slibují nic víc a nic míň, než zřízení » Velké Albanie«. My rozumíme, že je to pouze lákadlo a že na Albance nebude nikdo více myslit jakmile vykonají úkol, ku kterému dají se zjednati nebo najati. S naší strany budiž pouze v čas připomenuto, že není radno příliš mnoho mluvit o »velké Albanii«, neboť jsou na Bal- káně přednější národové, kteří čekaji svého ná- rodního scelení, a těžko by nesli, kdyby Evropu jen tak zhola chtěla přes ně přejíti.
Albanec Malo Zeko Priština Kosov Peč Rožaj Albánie Bala Evropa
12 article
Bídná agitace proti osobě knížete Nikoly zjednává si nyní půdu také v Německu. Pre nějakým časem berlinský »General-Anzeiger« uveřejnil dopis z Dubrovníka, ve kterém stálo. že černohorský ministr vojenství, vojvoda Pla- menac, neuživá ruské podpory, dávané ročně na černohorské vojsko, k tomuto účelu, nýbr knížeti na jeho osobní potřeby. Intrika, jejia původ je patrný, chce působiti na Rusko, aby svou podporu Černé Hoře zastavilo. Litujeme, že se berlinský list k uveřejněn takové podlosti propůjčil. Dosud jsme si mvslili. že Němci v risi jsou dbali své vážnosti mez národy a nejsou s to zahoditi se k vůli intri- kánu, jenž, nesahaje knížeti po kotníky, chce ukázati, že aspoň blátem dovede vyhodit až na jeho hlava. V dubrovnickém dopise »General- Anzeigru« každé slovo je lež. Ruská podpora na vojsko nedává se ministru vojenství, nýbra černohorskému vojenskému velitelství. Podpora ta obnáší 70.000 rublů ročně. Černohorská státní pokladna vydává k témuž účelu skoro stejnou sumu/ V cetyňských kasárnách cvičí se stále 600 mužů. Po čtyrech měsících jiní je vystrí dávají. Strava, kterou v kasárnách dostávají, je tak dobrá a hojná, jako snad v žádné armádě. Vojáci dostávají ráno kávu a k obědu i k večer po půl kilogramu masa a zelenínu Aby nepřátelé Černé Hory a knížete Nikol konečně poznali, jak marny jsou všeliké jejich úteky a intriky, mohu jim oznámiti, že Rusko od nynějška zvýšilo svůj příspěvek na černohorské vojsko na 350.000 rublů ročně, aby Černá Hora mohla stále miti pohotově čtyři prapory pra- videlného vojska řádně vycviče- ného s důstojníky odborně vzdě- laný mi. Záležitost černohorského konsulátu v Pri- zreně ještě není vyřízena. Ujalo se jí Rusko a pp. Goluchovský a Kalaj musejí znova síly na- pínati, aby zřizení konsulátu v Prizreně překazili. Crapocpó.
Nikola Pla Němec Nikol Černá Německo Rusko Černá Hora Pri GeneralAnzeiger Dubrovník GeneralAnzeigra
13 article
Triumí nacionalistů při obecných volbách v Paříži. Marně snaží se vláda francouzská prostřed- kem listů svých a své telegrafieké kanceláře »Agence Havas« namluviti cizině neznalé, ja- koby vitězství nacionalistů bylo velmi skrovné, marně hledí vzbuditi dojem ten, že při sčltání hlasů hází libovolně nacionalistické mírné repu- blikány do jednoho koše s ostatními vládními mírnými republikány. I některé nejzuřivější drey- fusovské listy ve Francii i v Německu doznávaji upřímně porážku své strany. Tak na př. dokonce i »Berl. Tageblatt«, nejrozhodnější až potud obránce nynější drevfusardské a kosmopoli- tické vlády francouzské, v pařížském dopise svém vyznává upřímně: »Pro ministerstvo Wal- deck Rousseauoko jest výslédek těchto voleb nepopíratelné těžkoujrano u. Vzdor »božímu míru«, jenž byl pro dobu výstavní uzavřen, může ranou to u zakončiti život svůj za krátkého květnového zasedání sněmovny. Nejrozumě jší bylo by, kdyby š1o dobrovolně. Populárnosti ve Francii dosíci, v to pan Wal- deck Roussenu již douřati nemůže a nikdy () také potom netoužil.« Z Paříže píše se nám ještě k výsledk- voleb obecních: »Výsledek prvního no pařížských obecních voleb má pro hlavní město Francie ohromný význam, který dlužno objasniti. Paříž j. reu- blikánská a v celku svobodomy lná reptalka.
Havas Berl Wal Paříž Francie Německo
14 article
Obyvatelstvo Paříže má ale též kromě toho elmi vyvinutý smysl pro rodinu, dbá všec institcí, které tvoří záruku rodinného ži. ota, uzavírá elrkevn sňatky, dává své děti kruit a neodpírá svým mrívým patřičnou čest. Pařížan j. dále vlastencem, protože je Pařížanem. Oby- vatelstvu, ktoré se dalo djisté doby různ ými Listorkami sice unaviti, nikterak ale znepokojiti, přišla výstava, která znamená příměří, elmi vhod, tu však nedávno oz, aty se nan vo hlasy dreyfusovců a oznamvaly, »že to brzy nanovo začne«. Od onob, olamžiku pozbyla Pařiž trpělivosti a dokázala javně nedělní volbou, »že- se akce dreyfusovská opa ovati nesmil- Ven' ov neodepře zajisté pařížským volbám svého souhlasu. Obecní tarší jak malých tak velkých venkovských měst postrádají, ježto jim obyřejně pouze řešení místních otázek voliči uloženo, politického ýznamu, I terého paříž ok městské radě upriti nelze a bylé by proto úpl zbytodno, rozepisovati so o tom, roč ta neb ona městská rada na venkově znova byla zvolena. Venkov zůstane lím, čím byl: vlaste- neckým a republikánským, Peříž ale s p staví v čelo význ mného h a u tl, vy olaného muži, kteří svoď vlas zbožňují a nedo olí, by došlo pr osobní zájmy a k vůli ukojen osobní záští na novo k zahájen oné kampan drevfusovské, kter byta pro Francii nanejvýs demoralisující zhoubnou.«
Pařížan Paříž Ob Francie
15 article
Hlas z Italie o plánech Německa. »Stampa« (»Gazetta Piemontese«) otiskuje na úvodním místě článek z péra nejmenovanéh diplomata o zahraničné politice italské. Diploma vyslovuje obavy, že bude dříve nebo pozděj v Terstu vztýčen prapor černo-bílo červený i varuje Italii, aby se měla na pozoru před »brutální politikou Německa«. Italie nesml. radí diplomat, Berlínu důvěřovati, a výstrahou měly by jí býti už i důvěrné styky německé vlády s Vatikánem. Diplomat nejmenovaný soudn proto, že Italie měla prý by se v príštím kon- fliktu mezi Anglií a Německem postaviti na stranu Velké Britanie,
Stamp Gazett Italia Německo Terst Berlín Vatikán Anglie Velká Británie
16 article Řemeslnictvu a živnostnictv
Řemeslnictvu a živnostnictv v Praze a okoli.
Praha
17 article Přátelé
Přátelé Vážná doba volá nás, bychom projevi veřejně, jak vysoko cenime z jmy n roda prospěchy našeho stavu. Za tou příčinou svo lává podopsané komit
18 article
veřejnou schůzi živnostnictva na den 14. května o půl 8. hod. večei do sálu Žoflnského s tímto pořadem Účel vládní předlehy zákona na změnu čl. 59. a 60. živnost. řádu a čeká obstrukce. Dostavie se všichni, bychom vell olepý projevem dali na jevo smýšlení své ve věc pro nás tak důležité. Přístup mají pouze oprávnění řemeslníci zivnostníci z Prah a okolí. Host jsou vítán Svolavatelé Frant. Kratochvíl, Emanuel Stivín, mistr zámečnický v Žižkově. knihtiskař a redaktor »Č. Řemeslníka. Václav Šmakal, rytec v Pra ze. Jan Šafr obchodník s uhlim v Praze,
František Kratochvíl Stivín Václav Šafr Praha Žižkov
19 title
Denní zprávy.
20 article Klub českých svobodomyslných
Klub českých svobodomyslných lidových poslanců na radě říšské ko- nati bude sehůzi kluhovní ve čtvrtek 17. t. m. o 10. hodíně dopolední v míst- nostech hlubovních. Přítomnost všech členů je nezbytna. Téhož dne o 9. ho- dině dopolední sejde se parlamentní komise klubu. — Komedie. »Ze všech stran docházej zprávy, jak nemile byl německý lid jazykovým zákony dra. Körbra překvapen.« — Tak píše vídeňský »Tagblatt« a ostatní listy německé rov- něž se staví, jakoby Němci skutečně měli pří- činu k bůh ví jaké nespokojenosti s osnovou, kterou pan dr. Körber zjednati chtěl národnostní smír v Čechách a na Moravě, Němečtí nacioná- lové zejmena dokazují, že je osnova Korbrov nepřijatelnou, poněvadž k německým soudům dosazuje české úřadniky, kteří prý nebudou jen pouhými tlumočníky, nýbrž i v ohledu věcném pove lanými zastanci české strany. Je prý známo. co tak vý úřadník dovede. Kolom něho jako kolem krystalisačního jadérka bude prý se na- sazovati češství, až tou měrou vzroste, že stane se vážnou překážkou volného německého roz- voje a povážlivým ničitelem němockého rázu do- týčného města. A což němečtí úřadníci v če- ském kraji? Ti krvstalisačními jadérky se nestanou? Nespokojenost německá jde tak daleko, že hrozí dru. Körbrovi zjevnou opposicí — obstruovati prý ovšem nebudou- Hotová komedie, když se ví, že všechno bylo s Němci smluveno. Ještě odporněji působí po- krytecké žaloby na předlohu, jež Moravy se (ýká.
Němec doktor Körber Morava Čechy Morava
21 article
V této zemi prý němectví v předloze je velmi nedostatečně chráněno. Körbrovými jazy kovými zákony prý se zavádí též na Moravě vnitrní jazyk český. A třeba že byl obmezen pouze na vnitřní jednání v záležitostech stran, bude prý tím přece jen porušeno jednotné úřadovánía trhlina způsobena v pevnou hradbu, jakou ode- vždy byla v zemi té naproti úplnému počeštění německá vnitřní řeč úřadní. Nyní prý dokořán jsou otevřeny dvéře počešťovacím snahámv všech úřadech. Těžká rána, která tím Něme- ctvu na Moravě zasazena, nedá prý se zhojiti vyhlídkou, že také na Moravě zřízeny budou jednojazyčné obvody, v nichž táž praxe zave- dena bude, jako v jednojazyčných pásmech Čechách. Ale navzdor tomu — a tu komedi jeví se tím, čím vlastně je — doznává brněn- ský »Tagesbote«, že dá se o předlohách Kör- brových velmi dobře diskutovat. Věříme. pěkně-li Némci se přičiní a budou-li čeští po- slanci tak slabi a důvěřivi, že v obstrukci usta- nou, ještě leccos dalo by se v komisích av plenu na prospěch Němeů v předlohách těch prosaditi. Jenom že — jak pevně doufáme — tentokráte Čechové nesednou na lep ani vládě, ani svým bývalým soudruhům z pravice, dnes ve trosky povalené.
Čecho Morava Čechy
22 article
— Ve Vídni hostmi. Vídeňští antisemité jsou v různých způsobech skandálů výborně vy- evičeni. Od té doby, co strana jejich objevila se ve veřejnosti, ničím jiným vlastně neupoutala na sebe pozornost, než sprostáctvím a suro vostmi, které prováděla: buď v zasedací sín vídeňské radnice, buď v zasedací síni dolno- rakouského sněmu. Nejinak počíná si též v par- lamentě říšském. Nezapomenutelné v annáleeh parlameniního uličnictví zůstanou zejmena scény. jež udály se v parlamentě mezi touto ctihodnou stranou, která počíná sklepníkem z trestného skutku usvědčeným a končí princem, a mezi
Vídeň
23 article
Schönereriany a socialními demokraty. Však ve vřavě, kterou minulý týden ve Vídni způsobii a při niž, bůh ví proč, hlavně měli namířeno na dra. Stránského, jako by on byl původcem obstrukce, houknuto bylo v divokou bouři, jež zmítala »slavnou sněmovnou« slovo, jež třeba za- chytiti. »Ven odtud! Vy sem nepatříte. My vá odtud, všiví Češi, vytlučeme1 Neboť tak daleko naše pohostinství nesahá !« — Tak apostrofo- váni byli čeští poslanci. Ti ale, kteří tato slova pronesli, ani nevědí, jak tím z duše promatuvili právě těm, jež chtěli potupit. »Všiví« Čechové rovněž za to mají, že do vídeňského parlamentu nepatří, že tam nepatří ale také rozhodováni o živnostenském řádě. Proto mimochodem při- pomínáme, že nám nijak se nelibí, že český klub chce z obstrukce vyloučiti návrh na změnu § 59. živnostenského řádu. Jestli co náleží ve přirozenou kompetenci sněmovní, jest to zákono- dárství živnostenské. Náleží-li v právomoct zemědělství, náleží-li sněmům péče o školy živ- nostenské, nenahlížíme, proč by legislativa o živ- nostech samých patřiti měla jinému sboru zá- konodárnému? Jinak Čechové do říšské rady vídeňské skutečně nepatří a jak šťastní budou, až zazní spásné slovo pro ně: ven z rajchs- rathu! I tomu by se čeští poslanci a vůbee čeští lidé nevzpírali, aby ve Vídni byli pokl dáni za pouhé hosty. Necht jsou pánové
Stránský Čech Čecho Vídeň
24 article
Bielohlawek i Wohlmeyer přesvědčení, že Če- chům o nic tak nejde jako o to, aby v Vidni v pravdě byli jenom hostmi, ab tam neměli co činiti ani v parlamentě an jinde. Ba šťastni byli by, kdyby na Víden ani vzpomínati nemusili, kdyby o Vídni vůbe nic nevěděli. Neznáme slova, které by toli hořkých vzpominek způsobilo v každém srdc českém a které by český člověk tak rád vy- pudil z mysli jako slovo: Vídeň. Ani vámd ní, pane Bielohlawku, nepáchneme, i dáme vám ihned pokoj, dáte-li nám ho také vy. Učiňte to Zbavte se nás! Prohlašte, že nechcete mi s námi nic společného a my vás v tom ze všec sil budeme podporovati. Ale potom navzájem vyprosíme, abyste také vy, Vídeňáci, byli pou hými hostmi u nás. Potom také na vás za- houknem: ven z Čech, opovážite-li se vměso- vati se do věcí našich. A až tak učiníte, ne- budeme vám v ničem překážeti, naše obstrukce vás rušit nebude a vaši živnostníci budou moci stát se šťastnými dle nejvlastnější své fagony Potom se také se svými židy vypořádojte di libosti, my to učiníme také, ale svým českým způsobem.
Bielohlawek Vídeňák Vídeň Čechy
25 article
— Z klubu národní atrany svobodo- myslné. Správní výbor usnesl se ve schůz dne 10. t. m. konané jednohlasně na tomt osvědčent. Osnova jazykového zákona pro království české, již vláda právě předložila říšské radě, tedy foru nepříslušnému, podává nezvratný důkaz, že vláda nejen nesplnila svou úřadní povinnost, by platnými zá kony zaručenou rovnoprávnost jazyka českého při státních úradech v král. českém, bezprávně zadrženou, provedla, nýbrž že se odhodlala na vzdor platnému práv ní mu řádu, na úkor potřeb jednotné správy krá- lovství českého a na újmu obyvatelstva české národnosti navrhnouti k uzá- konění zásady, jež nedllnost králo vství českého v zákonodárství a ve správě ohrožují, rovné právo jazyka českého nejen ve vnitřním, nýbrž i zevnějším úřadování porušují a s při- slušníky národa českého, již bydli vi krajinách většinou německých, ve vlastní domovině jako s cizáky zacházejí. Poukazujice na to, že osnova ta křiklavě odporuje ustano- vení č lánku XIX. státních základních zákonů, jenž toliko kvalifikovanou vělšínou měněn býti může a který článkem XIV. dotčen býti nesmí, schvalujeme obstruke poslanci národa českého za- hájenou a vyzýváme je, aby tak dlouho proti vládě nejostřej- šími zbraněmi opposiční mi bojovali, pokud neblahý čin ze dne 17. října 1899 nebude napraven, poku nedostane se národu českému zadostučinění za pohanu, jíž ministerstvem hraběte Clara byl uražen.
Claro klub národní atrany svoboda
26 article
— Správní výbor klubu voličů novo- městských, konaje schůzi dne včerejšího, učinil toto usnesení: Klub voličů novo- městských v Praze pod dojmem hlubo- kého pokoření, jakého se dostalo národu če- skému vládní předlohou jazykovou, protestuje co nejrozhodněji proti tomu, aby tato předloha byla uzákoněna jak v král. českém tak i mar- krabství moravském. Trvajíce na spravedlivé zásadě rovnoprávnosti, že každý úřaduik v ze- mich koruny české musí znáti dokonale jazyk český, tak jak bylo císařskými a dvorními de- krety již v stoletích předešlých nařízeno, ze- jmena posledním korunovaným králem českým Ferdinandem V., spatřujeme v návrhu podaném na rozdělení Čech na 3 jazyková územi „jevné roztržení nedilného a jednolitého království českého. Nedopustíme nikdy, aby synové našeho národa, jenž toto královstni založil, svojí krví ubránil a historii slavnou vy- tvořil, nesměli ve své vlasti užívati u veřejnýeh úřadů jazyka mateřského. Spatřujeme dále ve- vládní předloze útok na veškeré svoje státo- právní snažení, neboť uzakoněním jejím pře- rvána by byla jednota a nedilnost království českého, čehož lid český nikdy připustiti nesmí.
Praha Čechy český Ferdinand V
27 article
V této vážné době stojíme př. poslancích ná- roda českého, blahopřejeme jim k usnesení, dle něhož se ujali nejostřejšího parlamentního pro- středku k zamezení neslýchaného útoku n národní naše práva a žádáme jich, aby,. ne- hledíce na to, že opustili je všichni jejich po- savadní pochybní přátel., setrvali v rok- hodném boji proti každé vládě, která nebude ochotna anebo způsobilá splnii spravedlivé naše požadavky a aby přijali ujištául, že jich neopustí jejich voličstvo — věrně ji oddaný český lid. — O návrzích jazykových zákonů po jednáno bude v členské schůzi klubu národní strany svobodomyslne v Praze v pondělí dne 14. t. m. Schůze u konati se bude o 7. hod. večerní v místnostec klubovních (v Jungmannově třídě č. 26 n.) — Z Přelouče, 10. května. (Zvl. teleg.
Praha Jungmannův třída Přelouč
28 article
»Nár. Listů«.) Městská rada v Přelouči prot- stuje co nejrozhodněji proti uzákonění osnory vládní ohledně jazykových poměrů v Čechác a na Moravě, kterou nedílná vlast naše bea- právně trhána a němčina jako jazyk státní z vedena býti má. Vitáme obstrukční taktiku po slanců našich. Nechť neopoušíějí od ní v ničen a ničí napořád jakékoliv jednání na nepřátelsk nám půdě vídeňské. Odhodlaný národ čeká pl- praven. — Josef S la v í k, starosta. — Praha, předměstí a tramway. Jeden z obecních starších stěžoval si onehdy, že pr pražskou obcí zřízená elektrická tramwav m větší příjemnosti pro obyvatelstvo předměští, n pro publikum vlastní Prahy. Možná, ale kdo z to může, že nelze zříditi tramway tak, jako dl slavného cestovatele do Stamburku na ostrore »Kortě«, kde jedna cesta vede do města, druli z něho? U nás vždy jedna a táž tra ť vede z předměstí do Prahy a z Prahy zase do před- městí. Věc jinak zaříditi se nedá a není města kde by komunikační prostředky vyhýbaly see zím katastrům a pohybovaly se jen v úzk rozloze vlastní obce. Nevime ostatně, komu tramway vic prospívá, zda vnitřnímu městu aneb předměstím. To přece známo, že do předměst chodí Pražáci jen spat, peníze utrácet že z před- městí chodí do Prahy. A ti se také chtěj svézt. Co ale provozu škodí, je předevšín liknavé provádění přeměny, nedostatek důmys- ného odborného řízení našich místních drál ve směru technickém i administrativním.
Josef Pražák Přelouč Morava Praha Stamburk
29 article
Teď na příklad budeme míti bezmála samé trai smíšené. Pojede-li kdo z Malé strany do Ka- fina, bude tažen z Radeckého náměstí k P- rodnímu divadlu koňmi a potom elektřinou Kdo tak učiní z Král. Vinohradů, bude miti ješte větší zábavné střídání. Od Nuselských sehoda až ku Chmelovi pojede elektrikou, potom sedne na koňku, která ho doveze Mezibranskou ulic až k Museu a zase hajdy elektrikou až n konec Karlína. Nejhůře jsou v tom smíchovší Ti bůh ví jak dlouho budou se mučit v před- potopních, kolečky opatřených truhlách. Nebot na přeměnu těchto tratí té doby ještě se ani nepomýšli. Za to ale budou jezdit na Kl movku obecní elektrikou. Záhy má bju zahájena také jizda na trati po levém břebu Vltavy a sice od paláce Strakovy nadace n jatky. Nehledě k neděli, rádi bychom věděli kdo po té trati, dříve než bude spojena s ostata sítí, bude jezdit? Nejzajímavější bude novot, že kousek tratě vedoucí od Musea Skre tovou ulicí do Král. Vinohradů, bud zrušen a že také okružní dráha povede ulicí Mezibranskou, až totiž pro tento zapome- nutý kousek bude vymožena dodatečně kon- cesse. To bude polom pro Vinohradské, jedou se zavazadlem neb kufrikem z nádraží Frn- tiška Joscfa, skutečně požitek. Budou totiž nn ceni u bývalé Koňské brány vystoupiti a po drobiti se revisi daně potravní, po případ zaplatiti a potom v prodloužené ulici Žitne ucházeti se o vrácení zaplaceného transita. To se ví, že každý, kdo přibude dráhou, si r mysli za takovýchto okolností použiti tohol doprávního prostředku. Co ale na tom: Vino- hradští budou se zlobit a to Pražským postae Zrovna tak, jako Vinohradští jsou šťastni, kds Pražáci se zlobí. Taková panuje mezi nán v tomto městě harmonie.
Král Chmel Mezibranská Klement Ka Radecký náměstí Karlín Vltava Strakov nadace můj jatky Vino
30 article
— Osobní. Univ. docěnt pan MUDr. vla M ladějovský z příčin rodinných počne letoo přijímati nemocné později, než léta předešlá a si od 15. t. m. Rodinné zprávy. Pan Vilém Peřin magistr lékárnictví v Rosicích u Brna a paní Jos fínka Peřinová rozená Zelínkova, slavili těcht dnů sňatek manželský. — Slečna Mathilda Ln frova, dcera zesnulého pana Václava Lufra a pnn Antonín Reis, drogista, slaví sňatek svůj dne 2l t. m. o půl 10. hodině dopol. v chrámu sv. Jilj Nymburce. — Promoce. Pan JUC. Karel Laštovka z Černovce bude dnes o 1/4 12. hod. dopol. na česk universitě Karlo-Ferdinandově v Praze za dokkon všech práv veřejně prohlášen.
MUDr Vilém Peřinová Zelínkov Mathilda Václav Lufra Reis Jilj JUC Laštovka Rosice Brno Jos Černovec Praha University univerzita KarlaFerdinandov