1
masthead
Ročník XXXXVIl.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 26. ledna 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí se
v Praze v alninistra
a měsíe
atvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
nnie . . . . . 7 K noh
na čtrrt lala .
ve slialkácht
na měsíe . . .
Poštou:
2K8
ne rr lt. . . . .
s drojí zásílkeu
n čtvrt lsta . . . I K con
Praha
5
article
Německo voli.
Německo voli.
Včera bojovala se v Německu ohromná
volební bitva, do níž vypraveno na třinácte
milionů voličův a v níž stálo proti sobě na
dvanáct set kandidátův, zápolících o čtyři sta
poslaneckých křesel říšského sněmu, takže
průměrně připadlo na každý volební okre
po třech kandidátech. Již tato data sama
o sobě podávají výmluvné svědectví o tuhosti
volebního zápasu a dávají tušiti, že v první
volební den zůstane mnoho voleb nerozhod-
nutých a že konečný volební výsledek dá se
zjistiti až při volhách užších. Přes to volební
účty včerejšího dne poskytnou asi spolehlivé
měřítko toho, kam se naklonila dle výsledků
první volební bitvy většina voličstva, zda i
splní naděje říšského kaneléře hr. Bülowa.
projevené rozpuštěním říšské sněmovny dne
13. prosince m. r., protože svou většinou
vzdorovala rostoucím požadavkům říšské
vlády na potřeby osadní politiky německé
Většina ta sestávala ze dvou stran, jimž se
upírá pravé německé, národní smýšlení, z ka-
tolického středu a sociální demokracie čili
z černé a červené internacionály.
Proto vláda německá zahájila volební
rej ve jménu ohroženého světového posta-
vení Německa, ohrožené cti německé armády.
jíž odepřením prostředků na obranu osad
německých prý hrozilo nebezpečí nezdaru
zároveň prý se zasáhlo do práv jejího nej
vyššího velitele
Třeba se zatím vojsku némeckému po-
dařilo potlačiti povstání domorodců v něme-
ckých osadách v Africe, zůstala tato vladní
volební hesla nezměněna, a doplnila se je
nom útoky na programová stanoviska katoli
ckého centra a sociální demokracie.
Bülow
Německo
Afrika
6
article
Ale rozpuštění říšského sněmu následo-
valo téměř bezprostředně po okamžiku, kdy
se stalo jistým, že otázka rozluky státu a
církve ve Francii dospěla dnem 11. prosince
m. r. k neodvratnému zápasu mezi papež-
ským Římem a nynější vládou republiky
francouzské. Jest velmi pravděpodobno, že
kancléř Bülow uznal tento okamžik za vhodný
aby Německo se vybavilo z tísnivého po
měru, v jakémž vlády německé se octly,
jsouce po léta nuceny při všech důležitých
záležitostech smlouvati se o podmínky, za
něž jim centrum poskytovalo svou podporu
na říšském sněmu.
Nepříznivé postavení Říma, dané zápa
seme francouzskou republikou, bylo prolo
vítanou příležitostí, aby v Berlíně obrátili
kopí, a učinili sobě povolnějším papežstvía
tím i — katolické centrum. Proslýchalo se
sice v době volební kampaně, že dány byly
z Řima do Německa určité pokyny k nyněj-
ším volbám, ale se strany centra se to hou-
ževnatě popíralo, ač jest nápadné, že nej e
v kruzích německých klerikál ův
od některého času nepřízeň k republice fran-
couzské počíná převládati, z čehož může tě-
žiti opět jen Německo!
Tyto účinky zápolení francouzského
otázce církevní projevily se ještě dalším,
vážným směrem, dodavše svobodomyslným
a pokrokovým stranám v Německu nové od-
vahy a vzpruživše jejich vlastní síly. Pokud
pak jsou zároveň nepochybně národně ně-
meckými, sešly se takto k účelům volebním
se záměry kancléře Bülowa, jež měl na
mysli, rozpouštěje říšský sněm.
Bülow
Francie
Řím
Německo
francouzský republika
Berlín
7
article
Tímto způsobem se staly liberální strany
v Německu hlavním bojovným šikem, o nějž
se opírá kancléř Bülow jak proti centru tak
proti sociální demokracii, jelikož konserva
tivci v Německu vedou si celkem lhostejně,
jakoby z vítězství centra a sociálních demo-
kratů chtěli kořistiti pro své neústavní cíle,
jejichž poslední metou jest snad i odstra
nění říšského sněmu aneb aspoň
změna volebního řádu do něho
s důkladným přistřižením volebního práva.
Ovšem že svobodomyslné strany v Ně
mecku během doby silně utrpěly právě po-
savadní politikou říšské vlády. Při všech
volbách do říšského sněmu, počínaje prvním
jeho rozpuštěním za Bismarka v r. 1887a
opětným rozpuštěním v r. 1893, stály strany
svobodomyslné v oposici proti vládě, a stihly
je značné volební porážky, kdežto střed
obou případech své posice uhájil, a síly so-
ciální demokracie stále přibývalo. Proto jest
dosti pochybno, zdali se jim podaří při ny-
nějších volbách získati ztracené dříve voliče.
ač tentokráte poprvé postupují ve společném
šiku všechny odstíny stran svobodomyslných
a pokrokových.
Bülow
Německo
8
article
Za nejsilnější pokládá své šiky strana
sociální demokracie, a doufá, že beze ztráty
se vráti do sněmovny, v níž měla posledně
73 poslanců, největší to počet po centru
jehož poslanců býlo 103.
Kdežto vláda a strany, na jejichž pod
poru se spolehá, táhly do volebního boje
za velikost Německa, jest hlavní zbraní od
půrců podlamování důvěry v trvání ústav
nosti a uvědomování voličstva o tísni hospo-
dářské, jež je ovšem ostrou zbraní sociální
demokracie.
A tak ještě o hodině dvanácté volají
listy kancléře Bülowa: Nejde o zaveden
absolutismu, ne o vládu šavle, ne o boj ná-
boženský, ne o snížení říšského sněmu na
stroj k povolování peněz, k čemuž dodávají
listy liberální, že nynějšími volbami se ma
zlomiti klerikální jařmo a sraziti Gesslerův
klobouk — sociální demokracie. Jde o ná
rodní velikost a hospodářskou budoucnost.
jež jest bez osad nemyslitelna, nemá-li Ně
mecko býti zatlačeno z jeviště — politiky
světové, toť stále opětující se refrén tábora
tohoto.
Gesslerův
Německo
9
article
Jako svého času Bismark strašil Němce
nebezpečím, jež mu prý hrozilo z Francie a
Ruska, tak dnes se ukazuje zejména na
Anglii, jakoby se nemohla dočkati nezdaru
osadní politiky německé. Skutečně pak ně-
které časopisy anglické očekávají, že politika
kancléře Bülowa utrpí při těchto volbách
porážku, a že nastane v Německu nové ob-
dobí velmi tuhých vnitřních zápasů.
Jest opravdu těžko předpověděti, jak
volební boj v Německu skonči, ale to při-
pouští se i v kruzích dobře německých, že
výsledek ten stane se východiskem nového
období říše německé.
Nám Čechům a ostatnímu Slovanstvu
není právě na ujmu, když Německo přebytek
svého obyvatelstva usazuje v dalekých zá-
mořských osadách a pocifuje takto potřebu
uhájiti své osadní území proti západním
velmocem světovládným; po této stránce
možno směle ponechati účinky voleb v Ně-
mecku k posouzení dotyčným interesentům.
za to i nas se vážně mohou dotknouti pří
padné nové vnítřní změny v sousední říši.
Nechť se však na volební zápas ten po-
hlíží jakkoli, jeho obrovský vliv na chod
evropské politiky bude nepopíratelný a vý
sledek včerejšího boje očekává se tudíž s ne-
menším napjetím mimo Německo než v něm
samotném.
Němec
Čecho
Francie
Rusko
Anglie
Německo
10
article
To se povedlo!
To se povedlo!
(Odpověď na dotaz posl. dra. Schreinera
a soudruhů.)
Obsah včerejší interpelace německých po-
slanců týkající se jazykových a národnostnich
poměrů ve slátních úřadech není pouhým horko-
krévným přepináním, nýbrž skutečnou drzostl,
jíž rovné svět neviděl.
Páni si nejprve stěžují do ohromného při
livu českého úřadnictva do minister s te
a volají po nápravě, aniž by dbali toho, že dl
samých státních základních zákonů jsou všechny
úřady přistupny všem občanům, bez rozdílu ná
rodnosti a vyznání, tedy i nenáviděným Čechům
Tvrzení německého dotazu, že se v minister
ských kancelářích čeští úřadnici jen hemží, jes
masopustní fraškou, již nikdo nevěří.
Dle počtu obyvatelstva na základě úřadníh
sčítání, nám dojista nikoliv příznivého, máme
nárok, aby český živel byl v minislerstvech za-
stoupen 22.7 proc. úřadnictva. Dle seznamo
jednotlivých ministerstev jest celkem v minister-
stvech systemisováno okrouhle 650 konceptních
míst a z těch je všeho všudy obsazeno 50
Čechy, jsme tedy posud zkráceni nejméněo
100 míst. Čeští úřadnici jsou ovšem s 3/10v
nejnižších služebních kategoriích, ponechávají se
v ministerstvech jen po nějaký čas, aby vyko-
návali nejnepříjemnější a nejnevděčnější práce,
ale jak je možno, posílají se opět nazpět »do
provincil«. Tážeme se na př. kolik úřadníků če-
ských zůstalo v ministerstvu financí z těch, jež
tam zvěčnělý dr. Kaizl povolal?! Jsou mini
sterstva, jako na př. ministerstvo zemské obrany
kde neni ani jednoho Čecha. Ze 40
sekčních chefů jsou jen tři Češi. Z 93 miní-
sterských radů jest všeho všudy šest Čechů.
z 91 sekčních radů je toliko 10 Čechů. Při ta-
kovém křiklavém nepoměru mohou si Něme
vážně stěžovati, že se jim déje křivda? Podo-
týkáme, že některé byrokratické německé rodiny
mají ze svého středu více dvorních radů, než
celý náš národ.
Schreiner
Páňa
Čecho
doktor
Kaizl
Čech
11
article
Rovněž bezdůvodným jest nářek německých
poslanců do odstrkování německého úřadnictva
v království českém. Jak nazvati tento
hokus pokus dotazu, když v Čechách každé
dítě ví, že v čele vrchnich zemských
úřadů nemáme ani jednoho uvědomělého po
etivého Čecha! Místodržitelem je Němec, presi
dentem vrchního zemského soudu je Němee
zatímním přednostou finanční prokuratury jest
Němec (dr. Rohlena), přednostou horního hejt-
manství jest Němec, češtiny neznalý (Jarolimek)
přednostou poštovního ředitelství jest dvor. rad
Šafařík, s nímž si interpelant dr. Schreiner tyká
a jest s ním stále v nejdůvěrnější korespon-
denci, zemským finančním ředitelem jest vice-
president Tersch (do 35. roku Terš), kterýsi
může nohy přeraziti, když jej poctí návštěvou
nikoli řidkou, interpelant dr. Schreiner, před
nostou ředitelatví státních drah v Praze jest
dvorní rada Marek, za něhož Němcům se špatně
nedaří (viz vrchní inspektor Jarsch, inspektor
Fruhwirth atd) a přednostou ředitelství státníeh
drah v Plzni jest dvorní rada Strzizek, který
nejen nespravedlivou državu německou nezkrátil,
nýbrž stále ji rozmnožuje (na př. povoláváním
aspirantů). Vrchní státní návladní dojista posud
ani jednou Němcům neublížil, kdežto my to řlei
nemůžeme. Vicepresidentem místodržitelství je
Němec Doerfl, vicepresidentem zem. školní rady
jest Němec Zabusch, zástupcem dvor. rady Šafa-
říka jest poněmčilý dvor. rada Wonasek (dříve
Vonásek).
Čecho
Němec
Rohlen
Šafařík
Schreiner
Tersch
doktor
Marek
Doerfl
Zabusch
Čechy
Praha
Plzeň
Fruhwirth
Strzizek
rada Šafa
rada Wonaska
12
article
Z dvorních radů u místodržitelství jsou 4
Némci a jen 1 Čech, z dvor. radů u zemské
školní rady jsou 2 Némci a 1 bezbarvý, a ně-
meckou domácnosti, žádný Čech.
Z předsedů senátu u vrch. soudu jsou 3
Némci a jen 1 Čech. Z vrchních radů u poštov-
ního ředitelství jsou 4 Němci a jen 3 Češi.
Presidentem trestního soudu je Něme
(dr. Wokaun), u obchodního soudu je vicepresi
dentem Němec (Desloges) a většina předsedů
senátů jsou Němci, policejním ředitelem je Čech.
který však nám dal nejednou podnět ke stížno-
stem, kdežto orgány kasina jej zasypávají přízn
a oddaností. Rovnéž státním návladním je Ne-
mec (Morstadt).
V počtu místodržitelských radů jsme zkrá-
ceni, nemajíce jich ani polovice (zase byli jmeno-
váni dva Němci, Strachotinsky a Chlupp), kdežto
bychom měli míti jich 3/8; z administr. referentů
Čo
Němec
Čech
Wokaun
Morstadt
Strachotinsky
Chlupp
Čechy
senát
13
article
zemské školní rady není ani jeden Čech, kdežto
Němci mají ve svém oddělení plnokrevné Němce-
Mezi rady vrchního zem, soudu má německé
sekce samé ostré Germány, kdežto v české seko
jest dost Poloněmců, ba do nedávna i Něme
tam zasedali.
Při tom konstatujeme, že všichni Češi jsou
úzkostlivě objektivní a dokonale ovládají jazyk
německý, kdežto mezi Němci nejsou vzácnými
úřadníci, již jazyka českého jsou naprosto ne-
znalí a netají se nenávistí ke všemu českému.
Jak při takovém stavu věci němečtí po-
slanci mohou tvrdit, že jest živel německý s
úřadech státních poškozován, jest zdravému
rozumu nepochopitelno.
Německá interpelace obsahuje ostré výčitky
že se u státních úřadů posud užívá ve vnitřním
úřadování češtiny. Nejprve se tážeme právníků
již interpelaci podali, kde jest zákon, který by
stanovil, že jest němčina v Čechách výhradnou
vnitřní řečí? Neznají pání ani patent z r. 1848.
ani čl. XIX. st. z. z., vymizelo jim z paměti
plenissimární rozhodnutí nejvyššího soudu z
předsednictví dra. Stremayra učiněné?
Čo
Němec
Germán
Nout
Čech
Čechy
14
article
Nedávno jsme na to poukázali v odpovědi
na známý článek místodržitelského rady Rap-
pricha v »N. Fr. Pr.«, že vyřizování českých
stížnosti a žádostí jazykem českým, jež se za-
číná u mistodržitelství zaváděti, není žádnou
vnitřní češtinou a že jest smutným faktem, ž
se teprve nyní zavádí způsob, který měl býti
praktikován již od roku 1880 po vydání Stre-
mayrova nařizent. Jak se to má však s vyři-
zováním českých záležitosti u pošlovního a finan-
čního ředitelství?. Jest to po zákonu dovolen
a dle potřeby úřadů přípustno, by tam všecky
české stížnosti po německu se vyřizovaly a stra
nám jenom překlady vydávaly ? Co máme říkat
my předpotopnímu úřadování u horního hejt
manství, kde cheť a refarenti až na malou vý
jimku nejsou vůbec znali jazyka českého a pro
jednávají vše po německu ?
Francie
místodržitelský rada rapprich
15
article
Ne Némci, ale my máme právo stěžovat
si, jak se s naší řeči nakládá ve státních úřa
dech. Naše národnost jest posud v úřadech po-
tlačována a náš jazyk odstrkován. Nie neplat
zřejmé ustanovení zákonů, posud starý byrokra
tický cop, zlaté pohodíí a německo-nacionáln
smýšlení chefů ve všem nadržuje němčině
s češtinou naklédá jako a popelkou. My si dále
takové jednání libiti neděhnel
Interpelanti si také stěžu, do počešťujie
činnosti ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka
Rádi bychom věděli, který německý úřadni
v resortu miništra nbeholřer—omůze stěžovati
že by mu doposud byl ublížil? Naopak češt
úřadníci s velkou netrpělivostí čekají, kdy dr
Fořt přikročí k odstranění křivd, českému úřad
nictvu a českému jazyku dřivějšími vládam
způsobených.
Že ministr dr. Pacák stará se pečlivě o to
aby bylo odstraněno bezpráví, na našich inter
esech páchané, jest samozřejmo, vždyť je t
jeho úřadní povinností. Jak však práce jeho
při nadržování celého systém
Němcům jest přímo nadlidská, uznati mus
každý, kdo zná poměry.
Ministr krajan Prade ovšem nemá vůbe
ani přiležitosti, aby se ujimal ohrožených zájmo
německých. Celá vysoká byrokracie ve Vídn
i v Praze je německá a ta sama horlivě s
se stará o interesy německé nejen oprávněné.
nýbrž i neoprávněné. Ježto tudíž ministr Prad
nemá vlastně co dělati, plete se do věcí, do
kterých mu nie nenl.
Pacák
Fořt
Prade
Praha
16
article
Pražské úřady jsou přímo zasypávány no-
tami a korespondencemi ministra Prada, tak že
praesidia museji povolávati zvláštní úřadniky.
by stačila na vyřizování nesčetných projevů jeho
činnosti. Zdejší chefové mají ovšem velkou při
zeň a náklonnost k tužbám německým, ale
ve všem rozkazům a poukazům ministra Prada
ani oni vyhověti nemohou.
Nelze z té okolnosti dohadovati se původu
interpelace?! Z našich vývodů vycházl, že sta-
novisko dotazu dra. Schreinera jest naprosto
bezdůvodné. Nám je bezpečně známo, že Němo
dobře jsou si toho vědomi, že jejich úřadnická
a jazyková država jest nespravedlivě, že mají
mnohem více, než nač mají právo, ale on
chtějí tuto svou nezákonnou kořist udržeti
zachovati. Ježto s české strany bylo dokázáno
jak se nám křivdl, obávají se Němci, že by
přece vláda vedle své povinnosti aspoň nějakou
nápravu ve prospěch náš mohla prověsti a jejíeh
útok má býti jednak protiváhou našich stíž
ností, jednak postrašením vlády, jež od Němeů
tak snadno dá se polekati.
My však vyvrátili lživá tvrzení německého
dotazu a voláme do Vidně, by vláda, v níž za-
sedají dva čeští ministři, konala konečně svou
zákonnou a mravní povinnostl
Schreiner
Němec
Prado
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
484. schůze.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Poslanecká sněmovna měla dnes uhersko
sensaci. Přišla totiž do parlamentu bar. S chön
bergerová, známá z poslední aféry ministra
maďarské spravedlnosti dra. Gézy Polonye,
se svým peštským advokátem. Prodlévala napřed
v předsíni, potom v loži poslanecké, konečně
u telefonů, žurnalistům vyhražených. Poslane
bez rozdílu národnosti, konfese a věku běželi
se na ni dívat, jako by byla nějakým zázračně
krásným, luzným, světlým fantomem. Když
usedla v zaseducí sini nahoře v obecenstvu,
přednášel právě německý agrárník, notář dr.
Schreiner z Plzně, své jeremnády o tom.
jak jsou Němci v království českém utlačováni.
čehož důkazem prý jest opětný český vpád do
ryze němockého Chebska. Trio Grössl
G1öckner a Winter provázelo jeho žalo-
zpěv výkřiky: „Nač máme tři německé mini-
stry?“ „Co dělá německý ministr Prade?“
„To jest blamáž pro německého ministra kra-
jana!“ Na ráz však umlklo. V nejbližší minute
byl zapomenut docela dr. Schreiner, byl
zapomenut docela nebohý, vládou Beekovoua
námi surovými a hrabivými Čechy těžce zkou-
šený a pronásledovaný německý národ v králov-
ství českém. Zapomenuty byly docela jazykové
a národnostní bolesti tohote lidu, a kde kdo,
také nejstarší Němci, valili se do sloupoví, by
shlédli maďarskou pletichářku, která vyzná se
důkladně v umění, dělati si reklamu. Predikátu
„kráska“ nezasluhuje nikterak. Kvetla-li vůbe
někdy, je nyní v rychlém odkvětu. Má světle
rudě šafránové vlasy, silně nalíčený obličej, vy
hrnuté rty, vleklou chůzi — nic na ní není věru
junonického neb alespoň ladného. Také žádné
noblesy nebo elegance. Jest to všední zjev, který
spiše odpuzuje, nežli vábí. Jak mohla tato žene
hráti roli sirény, jest záhadou, kterou nechceme
se zabývati.
Polony
doktor
Schreiner
Němec
Winter
Prade
Plzeň
Chebsko
Čechy
poslanecký sněmovna
Grössl G 1
18
article
Zákon o rekrutech na rok 1907
byl povolen. Poslanci čeští, slovinští, chor
vatští a ruští hlasovali proti němu, protože správ
cové armády myslí pořáde ještě, že vojsko jes
k tomu, by posilovalo Němce a německého
ducha.
Nový min. zeměbrany podmarš. Lats che
nezmínil se ani slovem o věcech národníčha
jazykových, o kterých promluvili včeraíy dr.
Ryba a P. Žitnik a dnes Reich s tter
Poučil toliko posl. Malika, co to jestzřně plu-
kovní a co to jest řeč armádní. Je smutné, že
pro bývalého důstojníka bylo tétc lekce třeba
Ze čtyř předlol námořních vyřídil se dnes
zákono Lloydua zákonostátní pod
poře obehodního loďttva. Zákon
paroplávbě do Dslmacie zůsta) nedohotoven, zá-
kon o paroplavbě brasílské pojedná se zejtra
Všechny byly za nynějšího ministra obcho-
du dra. Fořta přepracovány od základů. Spo
lečnosti lloydové poskytuje se roční subvenee
9.7 mil. K na dobu 15 let. Za tuto subvenci roz
množuje Lloyd své linie, urychluje vozbu na
nich a zavazuje se provozovati ji intensivněji
nežli dosud. Také po stránce finanční jest nová
smlouva pokrokem. Lloyd byl donucen odepsati
z každé akcie 600 K a získati si nových 14.4
mil. K, jimiž doplněn původní kapitál jeho na
28.8 mil. K, který zjednává mu možnost, aby
sobě opatřil náležité vozivo.
Němec
doktor
Ryba
P Žitnik
Reich
Malik
Lloyd
19
article
Ministr obchodu dr. Fořt promluvil za
velké pozornosti progremovou řeč, hlučně akla-
movanou, o rakouské dopravě námořní se zře-
telem na vývoz a na výrobu domácí. Arci nesly
se jeho výklady do budcucnosti, o které dr.
Fořt doufá, že přinese vzrůst a pokrok vůči
stavu nynějšímu, za kterého tento stát jest nucen
zadávati tři čtvrtiny exportu svého lodím států
jiných. Po té stránce otevřel ministr široké hori
zonty a kladl důraz na hospodářskou politiku
jižní, v první řadě balkánskou. V silné, zdravé
a zdárné rakouské paroplavbě spatřuje dr. For
nejen hospodářskou nezbytnost, nýbrž také poli-
ticum, pilnou státní potřebu. Z rozhojněné sta
by nových lodí lloydových očekává posilu domá
cích sil. Vůbec jeho proslov proniknut byl du
věrou a pronesen byl s vřelostí, která vzbudil
hlučný potlesk.
Poslanec za méstskou skupinu jičínskou,
Maštálka, který byl členem subkomitétu pro
předlohy námořní a členem komitétu, jemuž při-
slušela konečná redakce předloh, ukázal výklady
svými dnes opět, že otázky národohospo dářské
zná důkladně a že také v oboru, který jest dalek
českého horizontu, lze nabýti při pronikavé práci
ve sboru zákonodárném prospěchu pro českou
věc. Nezamlčujeme, že spolupůsobením jeho
stalo se, že předlohy maritimní byly proti původ-
nímu znění podstatně změněny, a že zvláště
pojata byla do nich ustanovení prospěšná české
mu průmyslu strojnickému.
Tento poslanec domáhai se stálé kontroly
tarifnietví ministerstvem obchodu a navrhl re
soluci, která byla také přijata, resoluci v ten
rozum, aby se při námořním úřadě zřídilo tarifn
oddělení, jehož úkolem bylo by hlavně upravo-
vati dovozné z království českého přes Terstd
končin zámořských.
doktor
Fořt
Maštálek
20
article
Hranice tarifní posunouti za severní hranie
království českého, toť zajímavá úloha, kterou
poslanec ten uložil ministerstvu obchodu. Jes
na jevě, že tato myšlenka, kdyby se uskutečnila
byla by velikým ziskem pro státní dráhy alpské
které mají málo vozby, a také pro Lloyd, kterí
jest — jak povědomo — velmi passivní a přes
to, že požívá velkého příspěvku státního, nevy
plácí žádné dividendy.
Český mluvčí dotkl se ještě jedné věci
která zajisté bude přijata v Čechách sympaticky
Žádal, aby lodi lloydové označeny byly jmény
vzatými z českých dějin a z českého místopisu
Tento požadavek jest zajisté důvodným, pová
ži-li se, že království české slůšným podílem
přispívá na podporu společnosti lloydové. Nepro
zradíme, tušíme, žádného tajemství, sdělíme-li
že tři nové lodi, které Lloyd vystaví, budou po
jmenovány jedním ze jmén, které poslanec Ma
štálka navrhl a že tedy nejen loď „Bohemia“
nýbrž i „Přemysl“ a „Velehrad“ atd. budou z
nedlouho brázditi vlny modré Adrie a moří indi-
ckých. Velmi obšírně pojednal tento poslane
ještě o úpravě zdravotnictví na lodích lloydových
a v úřadě námořním. Za poutavý výklad dostalo
se mu srdečných blahopřání.
O 9. hod. večer musil hr. Vetter sně
movnu propustiti, protože nebyla schopna usná
šeti se. Všeněmecký posl. za Cheb dr. Jä ge
ho požádal, aby vyřídil chéfu justice dru. K lei
novi, že by na něj podal obžalobu minister
skou, protože v Chebu Čechy česky vyslýchají
kdyby k tomu byl čas. To měla patrně být
duchaplnost, ale dopadla velmi prostoduše.
Lloyd
ma štálka
Přemysl
Adrie
Vetter
Jä
Čechy
Velehrad
Cheb
Bohemia
21
article
Z Vídně, 25. ledna.
V drebném prodeji:
zanní číslo o sobě . . . za 8k
odpolední
. . . . nazk
Ve úilialkách na venkověi
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4h
Inserat
plati se hotově napřed
Přešplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. s.
Tam pscházejí se též redakce
tiskárna a ozpodipe „Národnich Listá“
Rukopisy se nevraesjí.
Národnich
Vídeň
22
article
Z Vídně, 25. ledna. (K. k.)
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod.
20 min. depoona
Ministr obchodu předložil dodatečný ror-
počet ministerstva obchodu na rok 19
Došlé spisy na žádost poslance A. Hanicha
čtou se doslovně.
Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Bal-
tazzova stran
braneckého kontinpentu
Posl. Balzatti vzdal se doslovu.
Při hlasování schválena pilnost 114 hlasy proti
37, a přešlo se k rokování o kontingentu.
Reť. Gniewosz soudi, že velmocenské postavení
Rakouska vyžaduje silnou, dobře vyzbrojenou, spo
lečnou armádu s jednotným velením. Myšlenka od-
zbrojeni, nebo aspoň jeho zastavení došla ohlasu,
avšak mimo Anglii posud žádná mocnost neprojevila
k tomu ochotu.
Naš branecký kontingent není přílišný. Avšak
pouze tehdy, budeme-li míti silnou, dobře ozbroje-
nou armádu, můžeme bezpečiti se na přátele. Na-
vrhuje schválení předlohy.
Povšechné a zevrubné rokování bylo provedeno
najednou, protože zákon má pouze jeden meritorní
článek.
Posl. hr. Sternberg chce pro krátkost času pro-
mluviti pouze o řízení před čestnou radou. Vojenské
správě podáno již mnoho dotazů, ale vysvětiení ne-
bylo podáno. Dokazuje mnohými připady, že jest
velkým nebezpečím, je-li na jedné straně vojenský
čestný soud, na druhé straně však není čestného
soudu občanského.
Brojí, že čestné soudy zabývají se také národ-
ními a náboženskými záležitostmi. Řizení před
čestnými soudy je nebezpečím pro národní a opo-
siční strany, tedy nepřímo i pro stát, neboť třeba
oposice ze slušných, svědomitých politiků. Zmiňuje
se o Polonyově aféře a doráží na uberského mini-
stra spravedinosti. Obviňování vysokých státních
funkcionářů přijímává se s lhostejným klidem. Jes
třeba zříditi odvolací soud z rozhodnutí čestných
soudů. Také složení čestných soudů třeba zmeniti.
Vetter
A Hanich
Posl
Polonyův
Vídeň
Rakousko
Anglie
Sternberg
Bala
23
article
Omyl jest možný, stane-li se, třeba donutiti vojen-
skou správu, aby vydala příslušné spisy.
Váží si nynějšího ministra vojenství osobně
velmi. Prohlásil li však v delegaci, že čestně řízení
je korektním a účelným, není dosti informován.
Potaz s důstojnickým sborem potvrdil by neudržitel-
nost nynějšího čestného řízení. Rečník zmiňuje se
o svém vlnstním přelíčení a praví s povděkem, že
všichni vysocí funkcionáři, již měli podil na jeho
odsouzení, byli postižení osudem, který bývá údělem
všeho vezdejšího. Napadá dvůr, pročež ho místo-
předseda Kaiser volá ku pořádku. Řačník prosí ka-
nečně ministra, by předložil ještě před zakončením
zákonodárného období sněmovně vypracovaný již
zákon o zvýšení četnických platů.
Posl. dr. Schreiner praví, že Němcům je čím
dál obtížnějším hlasovati pro kontingent, poněvadž
situace německého lidu se stále zhoršuje. Prohlášení
posl. Ryby je vypočteno pouze na veřejnost, poně-
vadž Mladočeši maji v ministerstvu svého zástupce.
Vliv českého ministra krajana v ministerstvu je znám.
Bez jeho svolení nesmí obsaditi se ani praktikant-
ské místo. Sluší varovati vládu, aby nepokračovala
v dalším pokořování Němců. Má-li se již u českého
místodržitelství rozděliti referšt o vysokých školách,
ať rozděli vláda též velký počet jiných referátů
přikáže německé záležitosti německým zpravodajům.
Tím splněno by bylo jedno z nejtoužebnějších přaní
německého lidu.
Stěžuje si do utlačování Némců v Čechách
a jednání vlády v otázce úřadnické. Ohražuje se proti
zavedení české řeči úřadní via facti. Němečtí poslanci
Čech jsou nuceni rozbodně protestovatí proti vpádu
do Chebska a nestrpí podobných přeličení. Žádá, by
se provedla Clarova jazyková nařízení. Ve chvíli, kdy
je postavení německého národa v Čechách otřeseno,
je podlomeno také v Rakousku.
Kaiser
Posl
doktor
Schreiner
Němec
Clarův
Némce
Čechy
Chebsko
Rakousko
24
article
Němci mají námitky proti povolení branců také
pro vzrůstající hegemonii maďarskou, jež ohrožuje
jednotu armády. Pryč od Uher ! dochází též u země-
dělců vždy většího ohlasu. Navrhuje resoluci, aby
v zájmu lnářů bylo zavedeno u vojska a u země-
brany lněné prádlo. Žádá, aby zeměbrsnecká správa
počínala si rázně, pokod jde o dodávky, a to v zájmu
rakonského zemědělství.
Posl. Glöekner žádá za příměřené potrestání dů-
stojníka, který na veřejné ulici v Liberci probodl
civilistu. Poukazuje na nebezpeči, hrozící obyva-
telstvu v Liberci vojenskou střelnici, a domáhá se
nápravy. Rovněž přimlouvá se za různé úlevy vo-
jenské služby.
Ministr zeměbrany šl. Latscher považuje za svaj
úkol cílevědomou úspěšnou práci, za sesilením branné
moci. Skutečná úleva branné povinnosti bude možna,
až stane se zákonem branná reforma a rozmnoží se
branecký kontingent.
Vyslovuje nejhlubší politování, ba rozhořčení
nad včerejšími výpady Steinovými. Při povolávání
mužstva 11. a 12. služebního roku na cvičení užívá
se příslušných předpisů co nejlovalněji. V příčině
zavedení zemědělského vyučování pro syny země-
dělců v činné službě pomýšli se prý zavésti n
zkoušku týdenní kursy, pokud tím služba neulrpí.
Správa se snaží, aby vojenští lékaři stáli na výši
moderní vědy. Nesprávnosti jsou trestány co nejpří-
sněji. Na návrh, aby nemocnému mužstvu poskytoval
se aspoň částečně plat, upozorní příslušné činitele.
U pěšího pluku čís. 1. mluví 21 proc. mužstva
česky a proto je zavedení české řeči jako řečí plu-
kovní odůvodněno. V tom opatření není nižádné po-
litické tendence. Pokud jde o čestné řízení, připra-
vuje se předloha ve smyslu moderních zásad Výnos
za omezením soubajů z r. 1901 měl dobrý výstedek.
Počet soubojů zmenšil se.
Němec
Posl
Steinův
Uhry
Liberec
25
article
Tyrání vojinů ubývá. V příčině dodávek pro voj
sko pravi ministr, že ministerstvo vojenství bude nu-
ceno záhy zahájiti s vládami obou států mocnářství
nová jednání.
Ministr bude podporovati chov teplokrevných
koní; vybrané klisny budou propajčovány soukrom-
níkům. Vláda bude pěstitele koní podporovati.
Děkuje jménem vojenské správy za návrhy v
prospěch vojenských vdov a sirotků, za péči, proje-
venou příslušníkům branné moci, a žadá za schvá-
lení předlohy.
Posl. Schachinger chce především pěstovati ná
boženské vědomí u příslušníků branné moci. Prosí.
by v době míru nebylo zdraví vojska zbytečně ni-
čeno. Třeba zrušiti cvičení v 11. a 12. roce. Ko-
nečně prosí za potlačení soubojového nešvaru.
K návrhu Steinerovu rokování uzavirá se.
Posl. Reichslädter, hlavní řečník proti předloze,
vyčítá, že Schreinerova řeč byla pouhým protestee
proti zákonným právům.
Posl
Schachinger
Steinerův
Schreinerův
ko
26
article
Posl. Iro: Nedovolíme, aby se v Chebu česky
úřadovalo! Ministerstvo spravedinosti prostě lhalo.
Žádá reformu trestního řádu vojenského ve smyslu
národní rovnoprávnosti a brojí, že s úlevou v branné
povinnosti ustavičně se odkládá. Nalehá, aby pojem
stavovské cti by! lépe vytčen. Dnes zazlívá se zá-
ložnímu důstojníku, prodavá-li jako samostatný kupe
zboží, vykonávaje tím čestné své povolání. Na druhé
straně nedotýká se stavovské důstojnické cti, když
na př. předseda poslanecké sněmovny, který je přec
rytmistrem m. sl., je vnucován do tohoto luogo di
trafiko, kde se provozuje nejšpinavější obchod s kra-
vami. (Veselost.) Zazlivá se důstojníkům, chodí-li
do slušné dělnické společnosti, ale s lichváři a dare-
báky ve fraku mohou se stýkati.
Vojáci se již tolik netýrají, ale proto přece je
ještě dost křiklavých případů. Otazka nápisů na
kasarnách zvolna pokračuje. Řečník domáhá se
konečně různých opatření ve prospěch příslušníků
Posl
Cheb
poslanecký sněmovna