ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4bc1c730-75c5-11dc-8c91-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 41, person 80, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIl.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 26. ledna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 26.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předplácí se v Praze v alninistra a měsíe atvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou nnie . . . . . 7 K noh na čtrrt lala . ve slialkácht na měsíe . . . Poštou: 2K8 ne rr lt. . . . . s drojí zásílkeu n čtvrt lsta . . . I K con
Praha
5 article Německo voli.
Německo voli. Včera bojovala se v Německu ohromná volební bitva, do níž vypraveno na třinácte milionů voličův a v níž stálo proti sobě na dvanáct set kandidátův, zápolících o čtyři sta poslaneckých křesel říšského sněmu, takže průměrně připadlo na každý volební okre po třech kandidátech. Již tato data sama o sobě podávají výmluvné svědectví o tuhosti volebního zápasu a dávají tušiti, že v první volební den zůstane mnoho voleb nerozhod- nutých a že konečný volební výsledek dá se zjistiti až při volhách užších. Přes to volební účty včerejšího dne poskytnou asi spolehlivé měřítko toho, kam se naklonila dle výsledků první volební bitvy většina voličstva, zda i splní naděje říšského kaneléře hr. Bülowa. projevené rozpuštěním říšské sněmovny dne 13. prosince m. r., protože svou většinou vzdorovala rostoucím požadavkům říšské vlády na potřeby osadní politiky německé Většina ta sestávala ze dvou stran, jimž se upírá pravé německé, národní smýšlení, z ka- tolického středu a sociální demokracie čili z černé a červené internacionály. Proto vláda německá zahájila volební rej ve jménu ohroženého světového posta- vení Německa, ohrožené cti německé armády. jíž odepřením prostředků na obranu osad německých prý hrozilo nebezpečí nezdaru zároveň prý se zasáhlo do práv jejího nej vyššího velitele Třeba se zatím vojsku némeckému po- dařilo potlačiti povstání domorodců v něme- ckých osadách v Africe, zůstala tato vladní volební hesla nezměněna, a doplnila se je nom útoky na programová stanoviska katoli ckého centra a sociální demokracie.
Bülow Německo Afrika
6 article
Ale rozpuštění říšského sněmu následo- valo téměř bezprostředně po okamžiku, kdy se stalo jistým, že otázka rozluky státu a církve ve Francii dospěla dnem 11. prosince m. r. k neodvratnému zápasu mezi papež- ským Římem a nynější vládou republiky francouzské. Jest velmi pravděpodobno, že kancléř Bülow uznal tento okamžik za vhodný aby Německo se vybavilo z tísnivého po měru, v jakémž vlády německé se octly, jsouce po léta nuceny při všech důležitých záležitostech smlouvati se o podmínky, za něž jim centrum poskytovalo svou podporu na říšském sněmu. Nepříznivé postavení Říma, dané zápa seme francouzskou republikou, bylo prolo vítanou příležitostí, aby v Berlíně obrátili kopí, a učinili sobě povolnějším papežstvía tím i — katolické centrum. Proslýchalo se sice v době volební kampaně, že dány byly z Řima do Německa určité pokyny k nyněj- ším volbám, ale se strany centra se to hou- ževnatě popíralo, ač jest nápadné, že nej e v kruzích německých klerikál ův od některého času nepřízeň k republice fran- couzské počíná převládati, z čehož může tě- žiti opět jen Německo! Tyto účinky zápolení francouzského otázce církevní projevily se ještě dalším, vážným směrem, dodavše svobodomyslným a pokrokovým stranám v Německu nové od- vahy a vzpruživše jejich vlastní síly. Pokud pak jsou zároveň nepochybně národně ně- meckými, sešly se takto k účelům volebním se záměry kancléře Bülowa, jež měl na mysli, rozpouštěje říšský sněm.
Bülow Francie Řím Německo francouzský republika Berlín
7 article
Tímto způsobem se staly liberální strany v Německu hlavním bojovným šikem, o nějž se opírá kancléř Bülow jak proti centru tak proti sociální demokracii, jelikož konserva tivci v Německu vedou si celkem lhostejně, jakoby z vítězství centra a sociálních demo- kratů chtěli kořistiti pro své neústavní cíle, jejichž poslední metou jest snad i odstra nění říšského sněmu aneb aspoň změna volebního řádu do něho s důkladným přistřižením volebního práva. Ovšem že svobodomyslné strany v Ně mecku během doby silně utrpěly právě po- savadní politikou říšské vlády. Při všech volbách do říšského sněmu, počínaje prvním jeho rozpuštěním za Bismarka v r. 1887a opětným rozpuštěním v r. 1893, stály strany svobodomyslné v oposici proti vládě, a stihly je značné volební porážky, kdežto střed obou případech své posice uhájil, a síly so- ciální demokracie stále přibývalo. Proto jest dosti pochybno, zdali se jim podaří při ny- nějších volbách získati ztracené dříve voliče. ač tentokráte poprvé postupují ve společném šiku všechny odstíny stran svobodomyslných a pokrokových.
Bülow Německo
8 article
Za nejsilnější pokládá své šiky strana sociální demokracie, a doufá, že beze ztráty se vráti do sněmovny, v níž měla posledně 73 poslanců, největší to počet po centru jehož poslanců býlo 103. Kdežto vláda a strany, na jejichž pod poru se spolehá, táhly do volebního boje za velikost Německa, jest hlavní zbraní od půrců podlamování důvěry v trvání ústav nosti a uvědomování voličstva o tísni hospo- dářské, jež je ovšem ostrou zbraní sociální demokracie. A tak ještě o hodině dvanácté volají listy kancléře Bülowa: Nejde o zaveden absolutismu, ne o vládu šavle, ne o boj ná- boženský, ne o snížení říšského sněmu na stroj k povolování peněz, k čemuž dodávají listy liberální, že nynějšími volbami se ma zlomiti klerikální jařmo a sraziti Gesslerův klobouk — sociální demokracie. Jde o ná rodní velikost a hospodářskou budoucnost. jež jest bez osad nemyslitelna, nemá-li Ně mecko býti zatlačeno z jeviště — politiky světové, toť stále opětující se refrén tábora tohoto.
Gesslerův Německo
9 article
Jako svého času Bismark strašil Němce nebezpečím, jež mu prý hrozilo z Francie a Ruska, tak dnes se ukazuje zejména na Anglii, jakoby se nemohla dočkati nezdaru osadní politiky německé. Skutečně pak ně- které časopisy anglické očekávají, že politika kancléře Bülowa utrpí při těchto volbách porážku, a že nastane v Německu nové ob- dobí velmi tuhých vnitřních zápasů. Jest opravdu těžko předpověděti, jak volební boj v Německu skonči, ale to při- pouští se i v kruzích dobře německých, že výsledek ten stane se východiskem nového období říše německé. Nám Čechům a ostatnímu Slovanstvu není právě na ujmu, když Německo přebytek svého obyvatelstva usazuje v dalekých zá- mořských osadách a pocifuje takto potřebu uhájiti své osadní území proti západním velmocem světovládným; po této stránce možno směle ponechati účinky voleb v Ně- mecku k posouzení dotyčným interesentům. za to i nas se vážně mohou dotknouti pří padné nové vnítřní změny v sousední říši. Nechť se však na volební zápas ten po- hlíží jakkoli, jeho obrovský vliv na chod evropské politiky bude nepopíratelný a vý sledek včerejšího boje očekává se tudíž s ne- menším napjetím mimo Německo než v něm samotném.
Němec Čecho Francie Rusko Anglie Německo
10 article To se povedlo!
To se povedlo! (Odpověď na dotaz posl. dra. Schreinera a soudruhů.) Obsah včerejší interpelace německých po- slanců týkající se jazykových a národnostnich poměrů ve slátních úřadech není pouhým horko- krévným přepináním, nýbrž skutečnou drzostl, jíž rovné svět neviděl. Páni si nejprve stěžují do ohromného při livu českého úřadnictva do minister s te a volají po nápravě, aniž by dbali toho, že dl samých státních základních zákonů jsou všechny úřady přistupny všem občanům, bez rozdílu ná rodnosti a vyznání, tedy i nenáviděným Čechům Tvrzení německého dotazu, že se v minister ských kancelářích čeští úřadnici jen hemží, jes masopustní fraškou, již nikdo nevěří. Dle počtu obyvatelstva na základě úřadníh sčítání, nám dojista nikoliv příznivého, máme nárok, aby český živel byl v minislerstvech za- stoupen 22.7 proc. úřadnictva. Dle seznamo jednotlivých ministerstev jest celkem v minister- stvech systemisováno okrouhle 650 konceptních míst a z těch je všeho všudy obsazeno 50 Čechy, jsme tedy posud zkráceni nejméněo 100 míst. Čeští úřadnici jsou ovšem s 3/10v nejnižších služebních kategoriích, ponechávají se v ministerstvech jen po nějaký čas, aby vyko- návali nejnepříjemnější a nejnevděčnější práce, ale jak je možno, posílají se opět nazpět »do provincil«. Tážeme se na př. kolik úřadníků če- ských zůstalo v ministerstvu financí z těch, jež tam zvěčnělý dr. Kaizl povolal?! Jsou mini sterstva, jako na př. ministerstvo zemské obrany kde neni ani jednoho Čecha. Ze 40 sekčních chefů jsou jen tři Češi. Z 93 miní- sterských radů jest všeho všudy šest Čechů. z 91 sekčních radů je toliko 10 Čechů. Při ta- kovém křiklavém nepoměru mohou si Něme vážně stěžovati, že se jim déje křivda? Podo- týkáme, že některé byrokratické německé rodiny mají ze svého středu více dvorních radů, než celý náš národ.
Schreiner Páňa Čecho doktor Kaizl Čech
11 article
Rovněž bezdůvodným jest nářek německých poslanců do odstrkování německého úřadnictva v království českém. Jak nazvati tento hokus pokus dotazu, když v Čechách každé dítě ví, že v čele vrchnich zemských úřadů nemáme ani jednoho uvědomělého po etivého Čecha! Místodržitelem je Němec, presi dentem vrchního zemského soudu je Němee zatímním přednostou finanční prokuratury jest Němec (dr. Rohlena), přednostou horního hejt- manství jest Němec, češtiny neznalý (Jarolimek) přednostou poštovního ředitelství jest dvor. rad Šafařík, s nímž si interpelant dr. Schreiner tyká a jest s ním stále v nejdůvěrnější korespon- denci, zemským finančním ředitelem jest vice- president Tersch (do 35. roku Terš), kterýsi může nohy přeraziti, když jej poctí návštěvou nikoli řidkou, interpelant dr. Schreiner, před nostou ředitelatví státních drah v Praze jest dvorní rada Marek, za něhož Němcům se špatně nedaří (viz vrchní inspektor Jarsch, inspektor Fruhwirth atd) a přednostou ředitelství státníeh drah v Plzni jest dvorní rada Strzizek, který nejen nespravedlivou državu německou nezkrátil, nýbrž stále ji rozmnožuje (na př. povoláváním aspirantů). Vrchní státní návladní dojista posud ani jednou Němcům neublížil, kdežto my to řlei nemůžeme. Vicepresidentem místodržitelství je Němec Doerfl, vicepresidentem zem. školní rady jest Němec Zabusch, zástupcem dvor. rady Šafa- říka jest poněmčilý dvor. rada Wonasek (dříve Vonásek).
Čecho Němec Rohlen Šafařík Schreiner Tersch doktor Marek Doerfl Zabusch Čechy Praha Plzeň Fruhwirth Strzizek rada Šafa rada Wonaska
12 article
Z dvorních radů u místodržitelství jsou 4 Némci a jen 1 Čech, z dvor. radů u zemské školní rady jsou 2 Némci a 1 bezbarvý, a ně- meckou domácnosti, žádný Čech. Z předsedů senátu u vrch. soudu jsou 3 Némci a jen 1 Čech. Z vrchních radů u poštov- ního ředitelství jsou 4 Němci a jen 3 Češi. Presidentem trestního soudu je Něme (dr. Wokaun), u obchodního soudu je vicepresi dentem Němec (Desloges) a většina předsedů senátů jsou Němci, policejním ředitelem je Čech. který však nám dal nejednou podnět ke stížno- stem, kdežto orgány kasina jej zasypávají přízn a oddaností. Rovnéž státním návladním je Ne- mec (Morstadt). V počtu místodržitelských radů jsme zkrá- ceni, nemajíce jich ani polovice (zase byli jmeno- váni dva Němci, Strachotinsky a Chlupp), kdežto bychom měli míti jich 3/8; z administr. referentů
Čo Němec Čech Wokaun Morstadt Strachotinsky Chlupp Čechy senát
13 article
zemské školní rady není ani jeden Čech, kdežto Němci mají ve svém oddělení plnokrevné Němce- Mezi rady vrchního zem, soudu má německé sekce samé ostré Germány, kdežto v české seko jest dost Poloněmců, ba do nedávna i Něme tam zasedali. Při tom konstatujeme, že všichni Češi jsou úzkostlivě objektivní a dokonale ovládají jazyk německý, kdežto mezi Němci nejsou vzácnými úřadníci, již jazyka českého jsou naprosto ne- znalí a netají se nenávistí ke všemu českému. Jak při takovém stavu věci němečtí po- slanci mohou tvrdit, že jest živel německý s úřadech státních poškozován, jest zdravému rozumu nepochopitelno. Německá interpelace obsahuje ostré výčitky že se u státních úřadů posud užívá ve vnitřním úřadování češtiny. Nejprve se tážeme právníků již interpelaci podali, kde jest zákon, který by stanovil, že jest němčina v Čechách výhradnou vnitřní řečí? Neznají pání ani patent z r. 1848. ani čl. XIX. st. z. z., vymizelo jim z paměti plenissimární rozhodnutí nejvyššího soudu z předsednictví dra. Stremayra učiněné?
Čo Němec Germán Nout Čech Čechy
14 article
Nedávno jsme na to poukázali v odpovědi na známý článek místodržitelského rady Rap- pricha v »N. Fr. Pr.«, že vyřizování českých stížnosti a žádostí jazykem českým, jež se za- číná u mistodržitelství zaváděti, není žádnou vnitřní češtinou a že jest smutným faktem, ž se teprve nyní zavádí způsob, který měl býti praktikován již od roku 1880 po vydání Stre- mayrova nařizent. Jak se to má však s vyři- zováním českých záležitosti u pošlovního a finan- čního ředitelství?. Jest to po zákonu dovolen a dle potřeby úřadů přípustno, by tam všecky české stížnosti po německu se vyřizovaly a stra nám jenom překlady vydávaly ? Co máme říkat my předpotopnímu úřadování u horního hejt manství, kde cheť a refarenti až na malou vý jimku nejsou vůbec znali jazyka českého a pro jednávají vše po německu ?
Francie místodržitelský rada rapprich
15 article
Ne Némci, ale my máme právo stěžovat si, jak se s naší řeči nakládá ve státních úřa dech. Naše národnost jest posud v úřadech po- tlačována a náš jazyk odstrkován. Nie neplat zřejmé ustanovení zákonů, posud starý byrokra tický cop, zlaté pohodíí a německo-nacionáln smýšlení chefů ve všem nadržuje němčině s češtinou naklédá jako a popelkou. My si dále takové jednání libiti neděhnel Interpelanti si také stěžu, do počešťujie činnosti ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka Rádi bychom věděli, který německý úřadni v resortu miništra nbeholřer—omůze stěžovati že by mu doposud byl ublížil? Naopak češt úřadníci s velkou netrpělivostí čekají, kdy dr Fořt přikročí k odstranění křivd, českému úřad nictvu a českému jazyku dřivějšími vládam způsobených. Že ministr dr. Pacák stará se pečlivě o to aby bylo odstraněno bezpráví, na našich inter esech páchané, jest samozřejmo, vždyť je t jeho úřadní povinností. Jak však práce jeho při nadržování celého systém Němcům jest přímo nadlidská, uznati mus každý, kdo zná poměry. Ministr krajan Prade ovšem nemá vůbe ani přiležitosti, aby se ujimal ohrožených zájmo německých. Celá vysoká byrokracie ve Vídn i v Praze je německá a ta sama horlivě s se stará o interesy německé nejen oprávněné. nýbrž i neoprávněné. Ježto tudíž ministr Prad nemá vlastně co dělati, plete se do věcí, do kterých mu nie nenl.
Pacák Fořt Prade Praha
16 article
Pražské úřady jsou přímo zasypávány no- tami a korespondencemi ministra Prada, tak že praesidia museji povolávati zvláštní úřadniky. by stačila na vyřizování nesčetných projevů jeho činnosti. Zdejší chefové mají ovšem velkou při zeň a náklonnost k tužbám německým, ale ve všem rozkazům a poukazům ministra Prada ani oni vyhověti nemohou. Nelze z té okolnosti dohadovati se původu interpelace?! Z našich vývodů vycházl, že sta- novisko dotazu dra. Schreinera jest naprosto bezdůvodné. Nám je bezpečně známo, že Němo dobře jsou si toho vědomi, že jejich úřadnická a jazyková država jest nespravedlivě, že mají mnohem více, než nač mají právo, ale on chtějí tuto svou nezákonnou kořist udržeti zachovati. Ježto s české strany bylo dokázáno jak se nám křivdl, obávají se Němci, že by přece vláda vedle své povinnosti aspoň nějakou nápravu ve prospěch náš mohla prověsti a jejíeh útok má býti jednak protiváhou našich stíž ností, jednak postrašením vlády, jež od Němeů tak snadno dá se polekati. My však vyvrátili lživá tvrzení německého dotazu a voláme do Vidně, by vláda, v níž za- sedají dva čeští ministři, konala konečně svou zákonnou a mravní povinnostl
Schreiner Němec Prado
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- 484. schůze. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna měla dnes uhersko sensaci. Přišla totiž do parlamentu bar. S chön bergerová, známá z poslední aféry ministra maďarské spravedlnosti dra. Gézy Polonye, se svým peštským advokátem. Prodlévala napřed v předsíni, potom v loži poslanecké, konečně u telefonů, žurnalistům vyhražených. Poslane bez rozdílu národnosti, konfese a věku běželi se na ni dívat, jako by byla nějakým zázračně krásným, luzným, světlým fantomem. Když usedla v zaseducí sini nahoře v obecenstvu, přednášel právě německý agrárník, notář dr. Schreiner z Plzně, své jeremnády o tom. jak jsou Němci v království českém utlačováni. čehož důkazem prý jest opětný český vpád do ryze němockého Chebska. Trio Grössl G1öckner a Winter provázelo jeho žalo- zpěv výkřiky: „Nač máme tři německé mini- stry?“ „Co dělá německý ministr Prade?“ „To jest blamáž pro německého ministra kra- jana!“ Na ráz však umlklo. V nejbližší minute byl zapomenut docela dr. Schreiner, byl zapomenut docela nebohý, vládou Beekovoua námi surovými a hrabivými Čechy těžce zkou- šený a pronásledovaný německý národ v králov- ství českém. Zapomenuty byly docela jazykové a národnostní bolesti tohote lidu, a kde kdo, také nejstarší Němci, valili se do sloupoví, by shlédli maďarskou pletichářku, která vyzná se důkladně v umění, dělati si reklamu. Predikátu „kráska“ nezasluhuje nikterak. Kvetla-li vůbe někdy, je nyní v rychlém odkvětu. Má světle rudě šafránové vlasy, silně nalíčený obličej, vy hrnuté rty, vleklou chůzi — nic na ní není věru junonického neb alespoň ladného. Také žádné noblesy nebo elegance. Jest to všední zjev, který spiše odpuzuje, nežli vábí. Jak mohla tato žene hráti roli sirény, jest záhadou, kterou nechceme se zabývati.
Polony doktor Schreiner Němec Winter Prade Plzeň Chebsko Čechy poslanecký sněmovna Grössl G 1
18 article
Zákon o rekrutech na rok 1907 byl povolen. Poslanci čeští, slovinští, chor vatští a ruští hlasovali proti němu, protože správ cové armády myslí pořáde ještě, že vojsko jes k tomu, by posilovalo Němce a německého ducha. Nový min. zeměbrany podmarš. Lats che nezmínil se ani slovem o věcech národníčha jazykových, o kterých promluvili včeraíy dr. Ryba a P. Žitnik a dnes Reich s tter Poučil toliko posl. Malika, co to jestzřně plu- kovní a co to jest řeč armádní. Je smutné, že pro bývalého důstojníka bylo tétc lekce třeba Ze čtyř předlol námořních vyřídil se dnes zákono Lloydua zákonostátní pod poře obehodního loďttva. Zákon paroplávbě do Dslmacie zůsta) nedohotoven, zá- kon o paroplavbě brasílské pojedná se zejtra Všechny byly za nynějšího ministra obcho- du dra. Fořta přepracovány od základů. Spo lečnosti lloydové poskytuje se roční subvenee 9.7 mil. K na dobu 15 let. Za tuto subvenci roz množuje Lloyd své linie, urychluje vozbu na nich a zavazuje se provozovati ji intensivněji nežli dosud. Také po stránce finanční jest nová smlouva pokrokem. Lloyd byl donucen odepsati z každé akcie 600 K a získati si nových 14.4 mil. K, jimiž doplněn původní kapitál jeho na 28.8 mil. K, který zjednává mu možnost, aby sobě opatřil náležité vozivo.
Němec doktor Ryba P Žitnik Reich Malik Lloyd
19 article
Ministr obchodu dr. Fořt promluvil za velké pozornosti progremovou řeč, hlučně akla- movanou, o rakouské dopravě námořní se zře- telem na vývoz a na výrobu domácí. Arci nesly se jeho výklady do budcucnosti, o které dr. Fořt doufá, že přinese vzrůst a pokrok vůči stavu nynějšímu, za kterého tento stát jest nucen zadávati tři čtvrtiny exportu svého lodím států jiných. Po té stránce otevřel ministr široké hori zonty a kladl důraz na hospodářskou politiku jižní, v první řadě balkánskou. V silné, zdravé a zdárné rakouské paroplavbě spatřuje dr. For nejen hospodářskou nezbytnost, nýbrž také poli- ticum, pilnou státní potřebu. Z rozhojněné sta by nových lodí lloydových očekává posilu domá cích sil. Vůbec jeho proslov proniknut byl du věrou a pronesen byl s vřelostí, která vzbudil hlučný potlesk. Poslanec za méstskou skupinu jičínskou, Maštálka, který byl členem subkomitétu pro předlohy námořní a členem komitétu, jemuž při- slušela konečná redakce předloh, ukázal výklady svými dnes opět, že otázky národohospo dářské zná důkladně a že také v oboru, který jest dalek českého horizontu, lze nabýti při pronikavé práci ve sboru zákonodárném prospěchu pro českou věc. Nezamlčujeme, že spolupůsobením jeho stalo se, že předlohy maritimní byly proti původ- nímu znění podstatně změněny, a že zvláště pojata byla do nich ustanovení prospěšná české mu průmyslu strojnickému. Tento poslanec domáhai se stálé kontroly tarifnietví ministerstvem obchodu a navrhl re soluci, která byla také přijata, resoluci v ten rozum, aby se při námořním úřadě zřídilo tarifn oddělení, jehož úkolem bylo by hlavně upravo- vati dovozné z království českého přes Terstd končin zámořských.
doktor Fořt Maštálek
20 article
Hranice tarifní posunouti za severní hranie království českého, toť zajímavá úloha, kterou poslanec ten uložil ministerstvu obchodu. Jes na jevě, že tato myšlenka, kdyby se uskutečnila byla by velikým ziskem pro státní dráhy alpské které mají málo vozby, a také pro Lloyd, kterí jest — jak povědomo — velmi passivní a přes to, že požívá velkého příspěvku státního, nevy plácí žádné dividendy. Český mluvčí dotkl se ještě jedné věci která zajisté bude přijata v Čechách sympaticky Žádal, aby lodi lloydové označeny byly jmény vzatými z českých dějin a z českého místopisu Tento požadavek jest zajisté důvodným, pová ži-li se, že království české slůšným podílem přispívá na podporu společnosti lloydové. Nepro zradíme, tušíme, žádného tajemství, sdělíme-li že tři nové lodi, které Lloyd vystaví, budou po jmenovány jedním ze jmén, které poslanec Ma štálka navrhl a že tedy nejen loď „Bohemia“ nýbrž i „Přemysl“ a „Velehrad“ atd. budou z nedlouho brázditi vlny modré Adrie a moří indi- ckých. Velmi obšírně pojednal tento poslane ještě o úpravě zdravotnictví na lodích lloydových a v úřadě námořním. Za poutavý výklad dostalo se mu srdečných blahopřání. O 9. hod. večer musil hr. Vetter sně movnu propustiti, protože nebyla schopna usná šeti se. Všeněmecký posl. za Cheb dr. Jä ge ho požádal, aby vyřídil chéfu justice dru. K lei novi, že by na něj podal obžalobu minister skou, protože v Chebu Čechy česky vyslýchají kdyby k tomu byl čas. To měla patrně být duchaplnost, ale dopadla velmi prostoduše.
Lloyd ma štálka Přemysl Adrie Vetter Jä Čechy Velehrad Cheb Bohemia
21 article
Z Vídně, 25. ledna. V drebném prodeji: zanní číslo o sobě . . . za 8k odpolední . . . . nazk Ve úilialkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4h Inserat plati se hotově napřed Přešplacení a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. s. Tam pscházejí se též redakce tiskárna a ozpodipe „Národnich Listá“ Rukopisy se nevraesjí.
Národnich Vídeň
22 article
Z Vídně, 25. ledna. (K. k.) Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod. 20 min. depoona Ministr obchodu předložil dodatečný ror- počet ministerstva obchodu na rok 19 Došlé spisy na žádost poslance A. Hanicha čtou se doslovně. Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Bal- tazzova stran braneckého kontinpentu Posl. Balzatti vzdal se doslovu. Při hlasování schválena pilnost 114 hlasy proti 37, a přešlo se k rokování o kontingentu. Reť. Gniewosz soudi, že velmocenské postavení Rakouska vyžaduje silnou, dobře vyzbrojenou, spo lečnou armádu s jednotným velením. Myšlenka od- zbrojeni, nebo aspoň jeho zastavení došla ohlasu, avšak mimo Anglii posud žádná mocnost neprojevila k tomu ochotu. Naš branecký kontingent není přílišný. Avšak pouze tehdy, budeme-li míti silnou, dobře ozbroje- nou armádu, můžeme bezpečiti se na přátele. Na- vrhuje schválení předlohy. Povšechné a zevrubné rokování bylo provedeno najednou, protože zákon má pouze jeden meritorní článek. Posl. hr. Sternberg chce pro krátkost času pro- mluviti pouze o řízení před čestnou radou. Vojenské správě podáno již mnoho dotazů, ale vysvětiení ne- bylo podáno. Dokazuje mnohými připady, že jest velkým nebezpečím, je-li na jedné straně vojenský čestný soud, na druhé straně však není čestného soudu občanského. Brojí, že čestné soudy zabývají se také národ- ními a náboženskými záležitostmi. Řizení před čestnými soudy je nebezpečím pro národní a opo- siční strany, tedy nepřímo i pro stát, neboť třeba oposice ze slušných, svědomitých politiků. Zmiňuje se o Polonyově aféře a doráží na uberského mini- stra spravedinosti. Obviňování vysokých státních funkcionářů přijímává se s lhostejným klidem. Jes třeba zříditi odvolací soud z rozhodnutí čestných soudů. Také složení čestných soudů třeba zmeniti.
Vetter A Hanich Posl Polonyův Vídeň Rakousko Anglie Sternberg Bala
23 article
Omyl jest možný, stane-li se, třeba donutiti vojen- skou správu, aby vydala příslušné spisy. Váží si nynějšího ministra vojenství osobně velmi. Prohlásil li však v delegaci, že čestně řízení je korektním a účelným, není dosti informován. Potaz s důstojnickým sborem potvrdil by neudržitel- nost nynějšího čestného řízení. Rečník zmiňuje se o svém vlnstním přelíčení a praví s povděkem, že všichni vysocí funkcionáři, již měli podil na jeho odsouzení, byli postižení osudem, který bývá údělem všeho vezdejšího. Napadá dvůr, pročež ho místo- předseda Kaiser volá ku pořádku. Řačník prosí ka- nečně ministra, by předložil ještě před zakončením zákonodárného období sněmovně vypracovaný již zákon o zvýšení četnických platů. Posl. dr. Schreiner praví, že Němcům je čím dál obtížnějším hlasovati pro kontingent, poněvadž situace německého lidu se stále zhoršuje. Prohlášení posl. Ryby je vypočteno pouze na veřejnost, poně- vadž Mladočeši maji v ministerstvu svého zástupce. Vliv českého ministra krajana v ministerstvu je znám. Bez jeho svolení nesmí obsaditi se ani praktikant- ské místo. Sluší varovati vládu, aby nepokračovala v dalším pokořování Němců. Má-li se již u českého místodržitelství rozděliti referšt o vysokých školách, ať rozděli vláda též velký počet jiných referátů přikáže německé záležitosti německým zpravodajům. Tím splněno by bylo jedno z nejtoužebnějších přaní německého lidu. Stěžuje si do utlačování Némců v Čechách a jednání vlády v otázce úřadnické. Ohražuje se proti zavedení české řeči úřadní via facti. Němečtí poslanci Čech jsou nuceni rozbodně protestovatí proti vpádu do Chebska a nestrpí podobných přeličení. Žádá, by se provedla Clarova jazyková nařízení. Ve chvíli, kdy je postavení německého národa v Čechách otřeseno, je podlomeno také v Rakousku.
Kaiser Posl doktor Schreiner Němec Clarův Némce Čechy Chebsko Rakousko
24 article
Němci mají námitky proti povolení branců také pro vzrůstající hegemonii maďarskou, jež ohrožuje jednotu armády. Pryč od Uher ! dochází též u země- dělců vždy většího ohlasu. Navrhuje resoluci, aby v zájmu lnářů bylo zavedeno u vojska a u země- brany lněné prádlo. Žádá, aby zeměbrsnecká správa počínala si rázně, pokod jde o dodávky, a to v zájmu rakonského zemědělství. Posl. Glöekner žádá za příměřené potrestání dů- stojníka, který na veřejné ulici v Liberci probodl civilistu. Poukazuje na nebezpeči, hrozící obyva- telstvu v Liberci vojenskou střelnici, a domáhá se nápravy. Rovněž přimlouvá se za různé úlevy vo- jenské služby. Ministr zeměbrany šl. Latscher považuje za svaj úkol cílevědomou úspěšnou práci, za sesilením branné moci. Skutečná úleva branné povinnosti bude možna, až stane se zákonem branná reforma a rozmnoží se branecký kontingent. Vyslovuje nejhlubší politování, ba rozhořčení nad včerejšími výpady Steinovými. Při povolávání mužstva 11. a 12. služebního roku na cvičení užívá se příslušných předpisů co nejlovalněji. V příčině zavedení zemědělského vyučování pro syny země- dělců v činné službě pomýšli se prý zavésti n zkoušku týdenní kursy, pokud tím služba neulrpí. Správa se snaží, aby vojenští lékaři stáli na výši moderní vědy. Nesprávnosti jsou trestány co nejpří- sněji. Na návrh, aby nemocnému mužstvu poskytoval se aspoň částečně plat, upozorní příslušné činitele. U pěšího pluku čís. 1. mluví 21 proc. mužstva česky a proto je zavedení české řeči jako řečí plu- kovní odůvodněno. V tom opatření není nižádné po- litické tendence. Pokud jde o čestné řízení, připra- vuje se předloha ve smyslu moderních zásad Výnos za omezením soubajů z r. 1901 měl dobrý výstedek. Počet soubojů zmenšil se.
Němec Posl Steinův Uhry Liberec
25 article
Tyrání vojinů ubývá. V příčině dodávek pro voj sko pravi ministr, že ministerstvo vojenství bude nu- ceno záhy zahájiti s vládami obou států mocnářství nová jednání. Ministr bude podporovati chov teplokrevných koní; vybrané klisny budou propajčovány soukrom- níkům. Vláda bude pěstitele koní podporovati. Děkuje jménem vojenské správy za návrhy v prospěch vojenských vdov a sirotků, za péči, proje- venou příslušníkům branné moci, a žadá za schvá- lení předlohy. Posl. Schachinger chce především pěstovati ná boženské vědomí u příslušníků branné moci. Prosí. by v době míru nebylo zdraví vojska zbytečně ni- čeno. Třeba zrušiti cvičení v 11. a 12. roce. Ko- nečně prosí za potlačení soubojového nešvaru. K návrhu Steinerovu rokování uzavirá se. Posl. Reichslädter, hlavní řečník proti předloze, vyčítá, že Schreinerova řeč byla pouhým protestee proti zákonným právům.
Posl Schachinger Steinerův Schreinerův ko
26 article
Posl. Iro: Nedovolíme, aby se v Chebu česky úřadovalo! Ministerstvo spravedinosti prostě lhalo. Žádá reformu trestního řádu vojenského ve smyslu národní rovnoprávnosti a brojí, že s úlevou v branné povinnosti ustavičně se odkládá. Nalehá, aby pojem stavovské cti by! lépe vytčen. Dnes zazlívá se zá- ložnímu důstojníku, prodavá-li jako samostatný kupe zboží, vykonávaje tím čestné své povolání. Na druhé straně nedotýká se stavovské důstojnické cti, když na př. předseda poslanecké sněmovny, který je přec rytmistrem m. sl., je vnucován do tohoto luogo di trafiko, kde se provozuje nejšpinavější obchod s kra- vami. (Veselost.) Zazlivá se důstojníkům, chodí-li do slušné dělnické společnosti, ale s lichváři a dare- báky ve fraku mohou se stýkati. Vojáci se již tolik netýrají, ale proto přece je ještě dost křiklavých případů. Otazka nápisů na kasarnách zvolna pokračuje. Řečník domáhá se konečně různých opatření ve prospěch příslušníků
Posl Cheb poslanecký sněmovna