Dne 1. srpna 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 209. Strana 5.

K zavraždění Htalského krále Humberta. Teprve během dneška přišly podrobnější zprávy o zavraždění italského krále a pohnutých výjevech, jež pak následovaly. Z nich nejzajímavější jest roz- hodně ta, dle níž při ohledání mrtvoly královy byla nalezena jedna rána mnohem širší, nežli dvě ostatní. Dr. Savio prohlásil, že rána ta nemůže býti spůsobena týmž revolverem, jímž byly způsobeny dvě ostatní rány a že jest proto rozhodně přesvědčen, že zá- roveň s Bressím také ještě někdo jiný na krále vystřelil z druhého revolveru. Okol- nost, že bezpochyby dvě osoby spáchaly atentát na krále, odůvodňuje Savio také tím, že byl také skutečně nalezen na místě zločinu druhý revolver. Včera byl vrah Bressi přiveden do policejních kasáren v Monze a opětně byl podroben výslechu. Když byl vrah zavolán, vyskočil svěže a živě a ná- sledoval bez nejmenšího pohnutí sedm strážníků, jako by se nic nebylo stalo. Prohlásil, že přišel úmy- slně do Monzy, aby krále zavraždil. Tázán byv, proč ho zavraždil, odpověděl: »Poněvadž král repre- sentuje instituci nevyhovující mým zásadám.« »Jaké jsou to zásady?« byl tázán dále. Bressi učinil od- mítavý posuněk a nedal odpovědi. »Litujete svého činu7« zněla další otázka. »Nikoliv,« odpověděl vrah, »ještě jednou bych jej vykonal.« »Jak dlouho jste v Monze?« »Dva dny.« »Co jste v Monze činil?« »Zůstával jsem doma ve svém příbytku, když však jsem se dověděl, že sem král přijede k slavnosti, vy- šel jsem ven. Revolver mám již po delší dobu.

Kdyby se mně nebylo podařílo zavražditi krále včera, byl bych užil jiné příležitosti.« Vrah Bressi zavdává svým chováním právě jako vrah Luccheni podnět k domněnce, že ví, že se jím celý svět zabývá. Dnes žádal, aby mu dali hodně po- lévky a vína. Víno ovšem neobdržel. Vrah má by- stré týgří oči a široké tváře. Jest stále spoután a co nejpečlivěji střežen O shledání královny Margherity s mrtvolou je- jího chotě, vypravuje dr. Savio, jenž králi v po- sledních jeho chvilkách pomáhal, následující: »Když jsme vjížděli branou do královské villy, vyběhla nám královna vstříc s výkřikem: »Jest raněn? O za- chraňte ho pro Boha!« Když jsme mlčeli, vykřikla: »On jest mrtev!« a klesla k zemi. Komorné odnesly královnu, mezitím co jsme krále odnášeli do ložnice. Když jsme mrtvolu svlékli, ukázalo se, že má král tři rány, jimž podlehl. — Jedna kule projela cípem srdce, druhá vnikla do levé dutiny klíční kosti a třelí mezi pátým a šestým žebrem směrem ku pravé lo- patce. První a třetí rána byly naprosto smrtelné. — Umyli jsme mrtvolu, položili ji na lože a přikryli prostěradlem, mezi tím co sluha rozsvěcoval svícen. V tom okamžiku vstoupila královna, poklekla u mrtvoly a dlouho se klidně modlila. Zdálo se, že se úplně uklidnila. Náhle však vypukla v srdce- lomný pláč volajíc: Oni ho zabili, dobrého, od srdce dobrého muže! Co jsi jim udělal, že tě zavraždili? — Řekni to, drahý, řekni to jen! Promluv jen slovo. O můj ubohý, ubohý Humberte!« — Přítomní prosili královnu pro Boha, aby odešla a msgr. Vossi chtěl ji těšiti, nebyl však schopen promluviti. Vše hlasitě plakalo.

Podrobnosti o zavraždění krále. Z Monzy, 30. července. (T. k.) O zavraždění krále vcházejí ve známost tyto podrobnosti: Když král opouštěl cvičiště hudba zahrála královskou hymnu, kdežto lid provolával králi Sláva! Král seděl vzpří- men ve voze a odpovídal na pozdravy lidu, když vrah přiblížil se k pravé straně vozu a vypálil na krále ránu z revolveru. Král aklesl do polštářů ve voze. Kočí pobídnul koně, a jako blesk ujížděl vůz k zámku. To všecko odehrálo se v okamžiku. Král, jenž byl všecek bled, vyrazil ze sebe krátký vzdech. V oka- mžiku, když vůz přijel do zámku, král vypustil du- cha. Byl uložen na polštáře v přízemním pokoji. Za- tím se dostavila velmi vzrušena královna. Pronikavě vzkříknuvši, tázala se, je-li král raněn. Přítomní pře- mluvili královnu, aby se vzdálila. Když byla mrtvola svlečena, královna objevila se opět s výrazem nesmírné bolesti na tváři. Všichni přítomní padli, plačíce, na kolena. Zatím vrhl se dav s pokřikem »Zabte jej Zabte jej!« na vraha, jenž odhodil revolver od sebe. Jen s největší námahou mohl býti vrah chráněn, při čemž bylo pět osob zatčeno. Z Monzy, 31. července. (T. k.) Když král Humbert, tisknuv ruku k srdci, klesl do vozu, za- chytil jej generální pobočník Vaglia, jenž byl strašně rozčilen a podporoval jej. Na to nařídil kočímu, aby jel co nejrychleji do zámku. Když královna spatřila svého chotě mrtvého, odehrál se srdcervoucí výstup. Královna měla odjeti původně do Grestoueye. Vrah ztrávil noc až do úsvitu v nervosním rozčilení, na to upadl v hluboký spánek, jenž trval až do po- ledne.

Z Monzy, 31. července. (T. k.) Král Hum- bert byl zavražděn třemi ranami z amerického revol- veru zrna 9 mm. Jedna kule pronikla mezi třetíma čtvrtým žebrem do srdce, druhá do levé kliční kosti a třetí do podpaždí. Král sklesl na zad do vozu, jenž ujížděl co nejrychleji do zámku. Poslední slova krá- lova byla: »Není to nic!« Ale když vůz dojel do zámku, král podlehl ranám. Přivolaní lékaři mohli jen konstatovati, že jest mrtev. Královna Margherita ztrávila celou noc s arcikněžnou v Monze u mrtvoly. Všichni panovníci a hlavy států vyslovili královně te legraficky svou soustrast. Počet došlých soustrastných telegramů jest nesmírný. Předseda ministerstva u královny. vdövy. Z Monzy, 31. července. (T. k.) Když minister- ský ministerský předseda Saracco přibyl do královské villy, byl uveden ku královně. Setkání bylo velm pohnutlivé. Královna zůstala s ministerským předsedou dále než půl hodiny pohromadě. Všichni princové krá- lovské rodiny přijeli buď včera nebo dnes dopoledne Královna portugalská Maria Pia a vévoda z Oporta přijeli dnes ráno. Protokol o smrti bude dnes sepsán- V smuteční komnatě.

Z Monzy, 31. července. (T. k.) Královna se- trvala po celou noc ve smuteční komnatě na modlit- bách a odešla teprve ráno. Mrtvola krále oděna jest černě a leží na obyčejném loži, které královna okrá- šlila květinami. Dvorní kaplan Bignani koná hlídku u mrtvoly. Z Monzy, 31. července. (T. k.) Lékařové upu- stili od balsamování mrtvoly královy. Táž bude z- chována injekcemi. Ustanovení stran pohřbu a svo- lání sněmoven určeny budou hned po příjezdu krále Viktora Emanuela. Protokol o smrti krále sepsán bl v 1 hod. odpoledne v ložnici králově. Při tom spolu- působili Rudini a někdejší ministr Rattazzi jako svěd- kové, senátor Finalis jako zástupce civilních úřadů ministr vnitra Saracco jako notář koruny. Král zdá se spáti. Hrabě z Turina a ordonanční důsťojník ko- nají u mrtvoly čestnou stráž. Saracco vrátil se odpo- ledne do Říma. Arcibiskup milánský u mrtvoly krále. Z Monzy, 31. července. (T. k) Kardinál- arcibiskup milánský odebral se do královské villy setrval 20 minut u královny Margherety, která ho pak doprovodila do úmrtní komnaty, kde kardinál, královna a princové vykonali modlitbu. Kardinál na to mrtvolu pokropil.

Italie ve smutku. Z Říma, 31. července. (T. k.) V celé Italii pa- nuje úplný klid. Smuteční projevy počínají se díti v neobyčejných rozměrech. Z Říma, 31. července. (T. k.) Bez přestání docházejí četné soustrastné depeše ze všech končin světa. Obecní zastupitelstva uctívají všemi možnými způsoby památku krále Humberta a vyjadřují svou bolest nad jeho zavražděním. Při dnešní přísaze voj- ska dály se všude projevy pro rod Savojský a pro armádu. Z Říma, 31. července. (T. k.) Zde přítomní poslanci nejkrajnější levice usnesli se také jménem svých soudruhu na denním pořádku, jenž zatracuje hanebný zločin, spáchaný v Monze. — U kardinála státního sekretáře Rampolly konala se schůze kardi- nálů, ve kteréž jednáno, kterak se zachovati při pohřbu králově. Papež byl zpraven včera ráno kardinálem Rampollou o zavraždění krále. Soustrastné projevy vlád. Z Vídně, 31. července. (T. k.) Hrabě Golu- chowski zaslal italskému ministru zahraničních zále- žitostí Visconti Venostovi z Vitelu projev soustrasti a prostřednictvím jeho též králi Viktoru Emanuelovi.

Dále projevil soustrast italskému velevyslanci hraběti Nigrovi a nařídil italskému velevyslanci v Římě, aby italskému ministru vyjádřil soustrast celé společné vlády. Z Terstu, 31. července. (T. k.) Na italském generálním konsulátě a na obchodních lodích, zde kotvících, vztyčeny smuteční prapory. Zástupci zemské vlády a vojenských úřadů projevili soustrast italskému konsulovi. Z Mnichova, 31. července. (T. k.) Prino vladař Luitpold zaslal královně Margheritě telegram, ve kterém vyjadřuje svoji nejhlubší Soustrast. Mini- sterský předseda v. Crailsheim vyslovil včera italskému zástupci jménem bavorské vlády nejhlubší soustrast. V dnešním sezení obecního zastupitelstva vyjádřil starosta Brunner pocity měšťanstva vzhledem k za- vraždění krále Humberta. Deputace městských úřadů odebere se do italského vyslanectví, aby tam vyslovila soustrast. 19. pěší pluk krále Humberta, jenž leží v Erlangenách, vyšle ku pohřbu deputaci. Z Bukurešti, 30. července. (T. k.) Zpráva o hanebném atentátu na krále Humberta způsobila zde veliké zděšení, hluboké rozhorlení a všeobecné po- litování nad ztrátou panovníka spřáteleného národa. Král, královna a královská rodina zaslali královně Margheritě vřelý telegram, ve kterém dávají výraz bolesti nad smrtí krále Humberta.

Z Berlína, 31. července. (T. k.) »Wolffova kancelář« oznamuje z Říma: Císař Vilém zaslal králi Viktoru Emanuelovi a královně Margheritě po obdržení smuteční zprávy v nejsrdečnějších slovech psaný soustrastný telegram. Soustrastné projevy časopisů. Z Petrohradu, 31. července. (T. k.) Zavra- ždění krále Humberta vyvolalo v celém tisku bouři rozhořčení a nevole. Veškeré listy vyslovují se o králi Humbertovi s nejvřelejším uznáním a prohlašují,že strašným zločinem tímto postižena byla nejen Italie, ale celý vzdělaný svět. Všeobecně vyslovuje se pře- svědčení, že se jedná o nový zločin anarchistů. Z Paříže, 31. července. (T. k.) Zdejší listy odsuzují atentát na krále Humberta jednomyslně. Největší část jich uveřejňuje stati ze života ze- snulého.

Návrat nového krále. Z Korfa, 31. července. (T. k.) Král Vikto Emanuel II. opustil včera Pyreus. Italský konsul jej tam očekával, sdělil mu smutnou zprávu o zavra- ždění otce. Z Říma, 31. července. (T. k.) Král Viktor Enanuel a královna Helena vystoupili dnes v 11 hodin 35 minut v Reggiu na zem a byli obyvatel- stvem hlučně pozdraveni. Královští manželé nastoupí ve 12 hodin 50 minut další cestu do Neapole. Mi- nistři, členové senátu a sněmovny odeberou se do Neapole k jejich uvítání. Dnes dopoledne skládala římská posádka za hlučné pochvaly obyvatelstva no- vému králi přísahu věrnosti. Z Říma, 31. července. (T. k.) Jelikož dle dvorských zvyků cesta krále Viktorá Emanuelaa královny Heleny z Reggia do Monzy musí míti ráz přísně soukromý, nedostaví se úřady z míst podél trati na nádraží, aby královským manželům holdovali. Ve smyslu toho neodeberou se také ministři, senátoři a poslancové do Neanole. z Říma, 31. července. (T. k.) Dle zpráv časo- pisů přistane král Viktor Emanuel dnes v noci neb zítra ráno v Brindisi a odebere se hned do Monzy. Tajné usnesení anarchistů. Z Říma, 31. července. (T. k.) Dle zprávy »Tribuny« jest podezření, že běží o spiknutí. Jistý anarchista, jenž nenáleží k propagandě činu, prohlásil totiž před nějakou dobou, že v Paříži konala se schůze anarchistů, ve které bylo vylosováno jméno toho, jenž má zabiti krále Humberta.

Vrah Bresst. Z Pešti, 31. července. (T. k.) Policie pro- hlašuje zprávu, dle níž útočník Bressi se zde za dob tisícileté výstavy po delší čas zdržoval a v italské kolonii s Lucchenim obcoval, za bezpodstatnou kom- binaci. Z Peští, 31. července. (T. k) Dle policejních údajů vrah Bressi zdržoval se před 4 roky s něko- lika soudruhy krátkou dobu zde. Z Monzy, 31. července. (T. k.) Ujišťuje se že Bressi minulý pátek přišel ve společnosti nějakéh mladého muže k jisté vdově, aby tam najal příbytek. Po soudruhu tom se pátrá. Zbraň Bressiho jest nový revolver kalibru 9 mm. Prohlídkou zbraně ukázalo se, že Bressi vypálil 4 rány. Mezi četnými soustrast- nými depešemi nalézají se také mnohé od římské šlechty. Z Patersonu (New. Yersey), 31. července. (. k.) Pátrání policie mezi zdejšími Italy ukázalo, že tkadlec hedvábí Angelo Bressi, 32 leta starý, pra- coval v jedné zdejší tkalcovně hedvábí až do 7. května a pak odejel do Italie. Od jeho odjezdu ne- přišla od něho žádná zpráva. Zdržoval se tu asi šest měsíců. Jeho známí praví, že byl vždy klidnýa mírný. Jeho žena a dítě zdržovaly prý se v Hobo- kenu, neví se však, kde se nyní nalézají.

Soudruh vrahův. Z Monzy, 31. července. (T. k.) Praví se, že milanská policie při prohlídce v domě jakéhosi Ra- melly zabavila listiny, ze kterých vychází na jevo, že Bressi se nalézal v těsném styku s lidmi v Americ žijícími, a styk ten že se týkal jeho zločinu. S Bressim bydlel u Ramelly také jakýsi Giusti. Oba navštívili nějakou krčmu a tam hovořili, jak vypovídá sklepník, o velikolepém projektu, který naplní svět úžasem. Giusti byl zatčen. Bressi byl prý také v monzském parku viděn s lehkou ženštinou. V době, kdy bydlel u Ramelly, vydával se Bressi za Francouze a mluvil jen francouzsky. Vše nasvědčuje tomu, že Bressi se na svůj zločin dlouho připravoval

Povstání v Číně. Z Petrohradu, 31. července. (T. k.) Zprávy generálního štábu praví: Sibiřské kozácké vojsko při- jalo rozkaz k mobilisaci s nadšením. Mnozí vyslou- žilí a nezletilí kozáci obrátili se k carovi s prosbou, aby směli vlasti sloužiti. — Generál Linevič ozna- muje z Port Arthuru ze dne 24. t. m.: Následkem bnutí mezi Číňany v Mandžursku od hranic až ku Mukdenu a dále na sever, poslal generál Alexejev plukovníka Dombrovského s oddílem k ochraně že-