ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4b4c2d20-8e9f-11dc-88a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 67, org 7, person 71, work 2
1 masthead
OLA
Ola
2 masthead
Ročník XXXXIX.
3 masthead
tannsd alem dolž loe nlrlln
4 masthead
somo doslelmse vdebrýsvv snr ěžlev rtomoa lotutetsa vd onáar čotann víed arzolabi at
5 masthead
V Praze, ve čtvrtek 23. září 1909
Praha
6 masthead
Míso ou čmnsk os
7 masthead
Číslo 263
8 article
Na ranni avečerní listy předpláci sol V Prane v administracii na měsle. na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K B4h vo fliálkách: na měsic. . . . 2 K 30h Poštoue na měsl na čevr ioti. . . . 9 k o0e s dvoji zásilkou na měslo. . . . . na čkvrt leta
Poštoue
9 article Oč se dnes na sněmu českém hraje!
Oč se dnes na sněmu českém hraje! Ministerský předseda bar. Bienerth po- dobá se dnes hazardnímu hráči, který vsadi vše na jediné číslo a nyní v nejvyšším roz- čilení čeká, vyjdeli mu »na Prahu« čili nie Mluva tiskových jeho orgánů, zejména ví- deňského »Fremdenblattu«, »Neues Wiener Tagblattu« a »Prager Abendblattu« prozra- zuje jeho nervosní chvění, jeho úzkost, aby sázku neprohrál, aby se mu v Praze jeho celý životní plán nezvrátil a nerozkotal. Co jsme již od počátku té »smiřovací akce Bienerthovy v Čechách« tvrdili, že vlastním její účelem je — ne tak uvolnění sněmu českého, alebrž — do- sažení klidného a vládě povol- ného parlamentu vídeňského, dnes prozrazují v horečné hovornosti své dolčené orgány Bienerthovy na dobro. Včera ještě si troufal dle svého natu- rellu pan bar. Bienerth s vysoka na nás. Hrozil ve svém »Fremdenblattu«, že přikvač na nás hrůzy absolutismu, nedohod neme-li se nyní s Němci o podmínkách pří- měří na sněmu českém: »Nemůže býti žádné pochybnosti o tom, « strašil oficiosní » Frem- denblatt«, »že rozkotáním smiřovací akce v pražském sněmu bude celá ústav- nost v Rakousku ohrožena. Odpovědnost, jaká dnes na stranách sněmu českého spo- čívá, jest nesmírná.« — To bylo v den první konference předsedů všech sněmovních stran u nejvyššího maršálka prince Lobkovice. Ale dnes po konferenci, když z bezvýslednosti její bar. Bienerth zna- mená, kterak s podobnými směšnými bubaky u nas již ani děti nepoleká a nezastraší. spoušti týž »Fremdenblatt« do moll. »S mí mezi Čechy a Němci musí prý být sjednán stůj co stůj v zájmu a prospěchu — videňského parla. mentu, na jehož práci prý obyvatelstvo Rakouska toužebně čeká a jehož zdárného rozvoje si tak vroucně přeje. « — Tím kázáníčkem asi chce domlouvat bar.
Bienerth Prager Bienerthův Němec Lobkovic Praha Čechy Rakousko Neue Wiener
10 article
Bienerth svým milačkům Němcům, aby nepřetápěli nebezpečně v Praze kotel, by celý systém nevylíti na konec do povětří Neboť na nás Čechy by hrozba katastrofou vídeňského parlamentu neměla věru žádného účinku Naopak. Od té chvíle neblahé, kdy znovu zkřiveno a znetvořeno toto zastupi telstvo národů rakouských takovou do nebes volající křivdou a nespravedlivostí proti ná rodu našemu, že toliko ještě maloruskému národu v Haliči učiněno stejné bezpráví — od té chvíle nečeká a nedoufa národ český z Vídně pro sebe ničeho dobrého, bojí se spíše toho parlamentu, nad nímž dnes už sám vůdce strany — sociálně demokratické, dělá křiž jako nad nenapravitelným hříšní kem, i volá po jeho rozpuštění: »M chceme rozpuštění tohoto par- lamentu,« pravil zajisté dr. Adler n sjezdu německých sociálních demokratů v Li- berci, »my chceme, aby lid byl otázán, jak se staví k otázkám berní reformy, zdali si přeje, aby sta a sta milionů byla vynaložena na reformu vojenství a na nové válečné lod stvo, zdali si přeje, aby vydaje státu byly hrazeny daněmi přímými či nepřímými« atd.
Bienerth Němec doktor Adler Praha Čechy Halič Vídeň
11 article
Tak odvrací se těžce zklamána od to- hoto parlamentu již i strana, která jej chrá nila a hájila do nedávna jako oko v hlavě Jak málo příčin má teprv národ česky aby pro zachránění tohoto víden- ského parlamentu honem se nutil do »smíru« se zarputilými a zpupnými nepřáteli — a to do smíru »za každou cenu« — tedy i za ztrátu svých nejdůležitějších práv a zájmů životních, ba i za ztrátu své důstoj nosti a cti. A o nic měně se dnes nejedná! Jediný pohled na těch patero předloh Bienerthových, které dle doznání německého poslance Leglera obsahují nejdůležitější požadavky německých obstrukčníkův a parcelářů, pročež Němcům tak nesmírně na tom záleží, abychom je až na ten volební řád co nejrychleji na sněmu projednali a vyřídili — jediný pohled na loto patero německých přikázání stačí, aby se otevřely hrůzou oči každému myslícímu Čechu nad propasti, do níž by se řítila všechna budoucnost naše a celá česká věc, kdybychom se nezmužili rázem k roz- hodnému, neustupnému: »Ne !«
Bienerthův Legler Němec Čech
12 article
My čtyřmilionový národ máme aznati, že Němcům se děje křivda, když na své dva miliony obyvatel mají v zem- ském výboru proti našim 4 své 2 přísedící i máme prý jim tedy přiznati napříště lepš poměr: 3 přísedících proti našim pěti. Avšak kdyby na tom bylo dosti: ale Němcům jde při tom rozmnožení jejich zemských výborů o něco více; jim jde o to, aby dosahli v zemském výboru svou zvláštní německou sekci, aby se veškerá agenda výboru zem- ského národně rozdělila tak, aby Němcům zřídil se tu samostatný odbor samosprávný pro celé uzavřené německé území a pro všechno Němectvo v Čechách. A těto rozdvojovací choutce všeněmecké vychází vláda Bienerthova na novo ochotně vstříe ! Jako jí vyhověla již svými předlohami o jazykovém právu při státních úřadech a o zřízene 20 krajských vlád v Čechách nej- nepřirozenějším rozvrhem nových »národ- nostně upravených« krajův k užitku Němcův a škodě naší, tak vyplňuje bezohledně i nyní nejsmělejší sny německé svou no v el ou
Němec Bienerthův Němcův Čechy
13 article
ke zřízení zemskému, v jejíž § 32. zní doslovně: Při rozdílení referátů buďtež refsráty o školství, čítaje v to školy odborné, dále o ústavech zemských, jež věnovány jsou jedne národnosti, rozděleny mezi přisedíci zem ského výboru dle jejich národnosti. Týmž způ- sobem buďtež i ostatní referáty ve výbor zemském dle možnosti přiděleny. Při obsazování míst učitelských. úřadnických a sluhovských při ústavech zemských, jež výhradně věnovány jsou jedné národnosti, v áz án j est výbor zemský návrhem tří osob (terna), jejž mu učiní přísedící zemského vý. boru, zvolení příslušným voleb- ním sborem českých nebo něme- ckých poslanců. Při novém obsazování ostatmch míst úřadnických a sluhovských je výbor zemský povinen, přihližeti k obě m národnostem dle počtu obyvatel- stva v ze mi. A touže tendencí dýše celý ten ostaln »generální plan Bienerlhův« pro zjednáni »míru a pořádku v Čechách«, od předlohy do předlohy. Z pověstného svatodušního programu německých obstrukčníkův z r. 1899 dobr dvě třetiny německých postulátů jsout splněny — z našich požadavkův národních a politických však ani jediný. Dne 22. dubna 1899 usnesl se sněm království českého právoplatně na zákonu o užívání obou jazyků zemských v samosprávných úřa- dech království českého. Jakkoliv pak jsme v zákonu tom učinil Němcům až přílišné koncese, odmítali je poslanci němečtí s veškerým obvyklým spek táklem a vláda hr. Fr. Thuna netroufala si proto zákon náš doporučit císařské sankci.
Němec František Thun Čechy
14 article
Ale 22. května 1899 vytasili se němečtí ob- strukčníci ve svém programu svatodušnímse svým návrhem na úpravu jazykového práva v samosprávných úřadech, a hle, tento návrh jejich hned našel milosti na očích ministra Körbra, takže v březnu následujícího roku již nutkal české poslance na konferencíeh vídeňských do něho jen což; nezdařilose tenkrát: ale dnes přichází s tímže něme- ckým receplem vláda Bienerthova, opsavši ve své předloze německý svatodušní program od a do ž, až do té překlá- dací kancetáře u zemského výboru. Stejně celý plán krajského zři- zení — vlad i zastupitelstev krajských na újmu kompetence sněmu českého, na úkor správní jed noty země a na škodu národnosti naší vypracován jest dle známých návrhův německých Plenerova, Přerschova, Ulbri- chova a j. Konečně pak ta »moderní oprava« volebního řádu, udržující všechny nesrovnalosti a výsady Schmerlingova »inter essenvertretungu« a šídící národ náš znovu až běda dvojím loktem tendenění volební geometrie nemá jiného účelu nez stlačiti nás na sněmu vlasti naší i na dále do menšiny, neboť mezi 334 poslanci nemá se nám dostati než pouhých 154 mandátů, tedy pouhých 46 procent zastoupení, kdežto i dle úřadní statistiky náleží nam 63 procent. A k tomu všemu máme předem říci své — amenll Abychom zachránili vládu Bienerthov z krajní její tísně nynější, máme střemhlav vrhnouti se pod kola parostroje Schreinerovy výbojnosli a schýliti se ve vlastním sněmu v podruží německých obstrukčníků. Dobře odpověděl dr. Škarda: »Nezli takový »český« sněm — raději žádný!« Nuže z slovem čekáme skutky l
Bienerthův Plenerův Přerschův Ulbri Schmerlingův Schreinerův
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. září. (Německý kanclél ve Vídni.) O poradách německého kaneléře Belhmanna Hollwega s hr. Aehrenthalem vydána úřadní zpráva. Oba ministři zabývali se prý po- drobně všemi otázkami vnější politiky, při čemž jako samozřejmé uznáno, že spojenecký poměr rakousko-německý a poměr k Italii zůstane i na- dále neochvějným základem jich evropské poli- tiky. Dále bylo konstatováno, že Německo a Ra- kousko-Uhersko se snaží zachovati status que na blízkém Východě a doufají, že nový režim v Cařihradě přispěje k trvalému uklidnění. Vzhledem k otázce krětské a ke krisi v Řecku oba státy se budou držeti i nadále politiky ne- vměšování, ale uznávají aktivné účastenství Ita- lie. Oba ministři mohli dále potvrditi, že poměr Německa i Rakousko-Uherska ke všem cizín státům vyvijí se pravidelně a přátelsky. Poně- vadž nutná jednomyslnost mezi státy nikde není ohrožena, oba ministři mohou dalšímu vývoji udalostí hleděti s důvěrou vstříc. Pan Bethmann-Hollweg dopustil se před svým odjezdem z Vídně nedopatření, které mu vídeňské listy zle vylýkají. V rozmluvě s dopi- sovatelem uherské tiskové kanceláře vyslovilse také o dobrém zdraví rakouského císaře, ale jmenoval jej důsledně „Jeho Veličenstvo krá uherský“. Vídeňské listy očekávají, že německý kaneléř, než zas přijede do Vídně, zapamatuje si, jaký prý je úřadní titul rakouského panov- V Praze, 22. září. (Polské hlasy o vol- bách ve Slezsku.) Jak špatně jsou haličské polské listy informovány o vzrůstajícím vlivu německých agitátorů mezi polským lidem v Tě- šínsku, toho důkazem, že jsou porážkouP Londzina a vítězstvím renegata Koždoně v bí- ské skupině překvapeny. Polké listy věřily do- níka.
Belhmann Hollweg Bethmann Londzin Koždoň Praha Vídeň Německo Ra kouskoUhersko Cařihrad Řecko Rakousko Uhersko Slezsko
16 title
K 23.727. 34
17 article
sud na slovo tryštátskému Friedlovi a jeho ostravským soudruhům, že Čech je na Těšinsku Polákovi nebezpečnější, než Němec. Všechny polské matičné školy soustředěny na rozhraní česko-polském, aby zachránily polské děti o počeštění; na Ostravsku soustředěna všechna polská agitace, zatím co dále na východ od Te- šína ponecháno germanisalorům úplně volné pole. Náhonči německých hakatistů dodělati se tam pomocí polských renegátů neočekávaně brzy skvělého vitězství. „Nov.Ref.“ píše o něm: „Prostě slov se nedostává, aby se veřejně přibil celý průběh volební agitace. Nebylo bezpráví, jehož by se nebylo použilo. Hrozbami a pod dokázáno, že polský lid z okresu bílského bude ve sněmě zastoupen polským renegátem. Cílte práce je jasný. Má se dokázat, jak nízko polský lid stojí ve Slezsku, když nemohl vyslati za sebe do sněmu důstojnějšího zástupee. Oněch 169 hlasů proti 92, sehnaných neslýchaným tero- rem, bude nás tížiti jako výtka politické ne- zralosti.“ „Sl. pol.“ praví: „Polskému lidu v Slezsku nedostává se patrně ještě národníh uvědomění, pocitu národní jednoty a solidárnost a především náležité organisace .. .“ Ach ne; polský lid je ve Slezsku zorganiso- ván, ale jen tam, kde jde o zápas s nenávidění mi Čechy. Polákům v bílském okrese nehroz počeštění a proti germanisaci je hájit nemaj polští vůdcové v Těšínsku za nutně.
Friedl Polák Němec Čecho Čechy Ostravsko Slezsko Těšínsko
18 article
Z Pešti, 20. září. (Umirnění Rumu- ni.) V Pošti ustavila se umírněná rutiiunsk strana, jejíž program vykazuje následující body, Provedení národnostního zákona; úplná hospo dářská neodvislost Uher; zavedení všeobecnéh volebního práva; uskutečnění Andrássova naří- zení, dle něhož správní úřadníci jsou povinn naučiti se jazyku obyvatelstva; odstranění Hie- ronymova nařízení, jímž se zůžuje právo shro- mažďovací; svoboda jazyka ve škole. Předsedou nové strany je pešťský advokát dr. Emil Babeš Posl. dr. Vajda vzdá se prý mandátu, aby se mohl věnovati výhradně lékařské praxi, kle rou chce provozovati v Karlových Varech. Po jeho resignaei přestoupí prý několik rumunskýeh poslanců do tábora umírněných.
doktor Babeš Posl Vajda Pešť Uhry Karlová Vary Umirnění Rumo
19 article
Řádný rozpočet zemský král, českého na rok 1909. V prvním sezenl nynějšího zasedání sněmu českého, tedy 21. záři, předložil zemský výbou řádný zemský rozpočet na letošní rok. Tento fakl, jimž ovšem zemský výbor vinen není, ilu- struje vám o sohě výsnaené pomorpan aa npn před prahem poslední čtvrtiny roku, se teprve předkládá rozpočet, klerý ve skutečném smyslu ústavnosti měl býti vyřízen a stanoven vlaslně již koncem roku loňského. A ovšem dosud nikdo ani nemysli na jeho projednání; i letošní finanční hospodářství zemské opatřeno bude zase provi- soriem. Dle rozpočtu letošního činí úhrnná potřeba země. . . . K 94.387,453 vlastníl úhrada K 17.903. 406. so talle úděl z os. daně nb tie bad anába z příjmu. . K 1,930 722 edriBll so úděl z dávky kořaleční. . K 3,893. 215
21 article
tak že vyplývá s ch o dek Do rozpočiu vložena je páta lhůta nákladu na úpravuj řek, zvláštní výpůjěkou uhražená a obnášející . . .. odečte-li se talo částka od úbraného schodku, z bý vá s chodek . . . . . . K 65,715.91 Úhradě jeho s věmou litlerin slouží přede- vsoa vrta ovnu srei vším dosavadní lnsslím odžaolk vilel přirážka 55 hal. not no s ct v nov z tdpdo kott oý ke každé koruně c pomt nn přímých stát- a mbt nícho daní v král. brobov r bn leřroit i českém mimo voc boten es zsn o ld tebý ka ol daň z příjmů, lánoěrso lstob mzrýnil ježlo daní těch o nmhoto dna tiol je předepsáno mcrv e tebv luil K 76,889.344, ovm letekeo oevtt no e lnsb lss olen sbo počilá se výnos dnloní alie mb ssller přirážky zem-
22 article
K 70,650. 11 K 4,944 200
23 article K 42,289.139
K 42,289.139 ské na . . . lila od jestliže na úr. sdelečm, llava žánt z prodlení z při- e o ol n rážek v čas ne- oeeb bod uIo z 0I nl zaplacených s počítá . . . K 309 000 snížil by se schodek zemský o K 42,598 139 tudiž na K 23,117.771 Zymský výbor dodává ve své zprávě,že z berní sumy přirážkám podrobené nebyly — aby sehodek zemský všemožně byl snížen — od počtěny odpisy daňové, jež finanční ředitelství zemské oceňuje na 2.900.000 K. Zemský výbor totiž soudi, že letos bude málo odpisů daně po zemkové, protože živelní pohromy byly jenom nepatrné a že výnosem ostatních bernfeh přijmů nabraženy budou odpisy z daně pozemkově. Ve zprávě své zůstavil si zemský výbor po dati později návrhy na úhradu sehodku nija dosud neuhraženého. Talo zpráva zemského výboru má dalun 10. února 1909.
24 title
Politické zprávy zahraničné.
26 article
V Praze, 22. září.
Praha
27 article
Význam záboru Bosny a Hercegoviny pro budoucí Všeněmecko. »N. Vr.« dopis z Londýna Angličané, zajímající se nyní skoro tak živě německo-slovanskými záležitosími jako Rusové
Angličan Rus Bosna a Hercegovina Londýn
28 article
zpozorovali v berlínském listu »Der Tag« sta prof. Albrechta Wirtha, jež zasluhuje ještě většt pozornosti všeho slovanského obecenstva. Prof. Wirth jest autorem »Dějin Asie východní Evropy« (1905), vyznamenávajicích se tím, že pangermanské názory jsou v nich do- sledně provedeny. Tak na př. pokládá nájezd Mongolů za blahodárný, protože zdržel vzrůst a kolturu Rusku, a tureckému dobytí Balkánského poloostrova žehná, protože připravilo půdu ně- meckému proudu na Balkán. Ilistorik lento ne- váhá chopiti se pora publicisty, kde mu jde o to, aby součssným německým politikům ukázal ceslu, kterou prý jim přodurčila. Prozře- lelnost. Tentokrát poučuje Všeněmce, že jsou ne- logičtí, chtějíce míti čistě německou říši bez přiměsi jiné krve a proto se protiví každému připojení zeml s obyvatelstvem neněmeckým. V Némecku proto obviňuje zvláště hr. Re- wentlowa a Kurta v. Strantz a v Rakousko- Uhersku p Steinvendra, kteři všichni tři proti- vili se záboru Bosny. »Jak?« — volá Wirth — »vy uznáváte. že my Němci jsme Herrenvolk a nevidite po třeby, abychom měli služebná plemena ? Vy zpíváte: Jsme synové »Hammergotla« a »chceme býti pány vší země« a bojite se dobývati? Jedeš na vlčici a ona tě nese, pokud se neza stavíš a neslezeš. Právě takové je položení Němců vedle Slovanů, a hlavně Srbů. Dovoliti Srbům utvořiti pás od Adrie do středního Dunaje, značilo by zavříti Němcům cestu do budoucnosti, jež leži u Egejského moře. Totě pro Všeněmecko otázka být či nebýt.«
profesor Wirth Mongol Kurt Němec Herrenvolk Srba Adrie Asie Evropa Rusko Balkán Re Rakousko Uhersko Steinvendra Bosna Dunaj egejský moře Slovan
29 article
Nejvíce pobuřuje Wirtha výrok Steinwendrův, že »třetina millardy, vyhozená na rakousko- uherskou mobilisaci minulého jara, spíše měla býti věnována na povznesení a posílení bosen- ského selského stavu«. Wirth je bez sebe volá: »Posilovati bosenské sedláky ! Vždyť to by znamenalo posilovati srbskou národnost a to by byla pro Němce sebevražda!« Nikoli, právě Srbové musejí nejdříve býti roz šlapáni. Teprve potom budou pod- manění i druzí Slované, Rakousko-Uhersko slouží účelům Všeněme stva a proto zasluhuje podpory Německa. Wirth cituje s uspokojením nedávnou feč bavorského prince Ludvika o tom, že se vrátily doby vše- němeclví. Bismark podle něho dal vítězství »maloněmcům«, sjednotiv Německo a vyhodiv z něho Rakousko-Unersko. Ale tehdy měl Bismark dobře, nyní však dlužno jednati jinak. —Anglické istysopojoje-to, oo píse Wirth s patrným oživením jihoněmeckých sympatil pre Rakousko a s nadšením, s kterým byla přijata řeč bavorského prínce Ludyíka, staršího syn vládnoncího prince a muže rakouské arcikněžny. a spatřují v tom ukazatele do všeněmecké bu- n1e šnbolab s Ohrožená dynastie v Řecku. Zprávám, že král řecký hodlá i nadále se- trvati na trůně svém, se v diplomatických kru- zích evropakých, v poměry řecké zasvěcených, nevěří. Takové rozbodnuti krále mohlo by platii pouze pro krátkou dobu. Ale zdá se, že delši setrvání krále v čele královstvi není možno, je- likož vření proti celé dynastii ve vojsku i v lidu stále se stupňuje. slog-ožis sn i douenosti.
Wirth Steinwendrův Němec Srba Slovan Ludvik RakouskoUhersko Německo Rakousko Řecko
30 article
jeelisel Spauělská ofensiva u Melilly. emeo Z Madridu se telegrafuje, ža na poradě všech generšlů v Melille, konané 19. t. m., bylo usneseno zahějiti akci ve větším stylu. Přede- vším dala se myslivecká divise Towarova ni pochod k mysu Tresforcasu. Oddíl má potra viny na dva dny. V Madridu panuje velké n Při porhiodu této divise, jíž veli sám vrehn velitel generhl Marina, obořili se Maurova prudce na Španěly, při čemž utrpěli velkých ztrát, kdežto Španělové měli jen jeďubho zabi tého a 28 raněných. Válečné lodi doprovázely vojsko poděl hřehu a bombardovalý opevněn nepřátelská na předhoři Punta Negri. Zároven táhla divise Oroczova podle jizniho břehu Míar- ebicy do Taminy. Zahnala nepřitele do va tr a dostihla do Pojos Pogrezu. Podle podrobnostl. zaslaných do Madridu, byl boj velmi prudký. poněvadž R fové několikrále pokusili se přerla nouti spojení divise Towarovy s Melillou. Lev křídlo spanělské obsadilo Taxdírl a pravé z hnalo napřitele Španělově měli celkem 16 mrtvýc a 70 raněných, mezi ními čelné důstojníky. Aby se v postupu ještě rázněji möhlo pokračovati bude vyslána do boje ještě polovina divise Soto- meyorovy.
Maurův Španěl Míar Tamin Taxdírl Španělův Madrid Melilla Punto Negri
31 article
Španělové pokračují ve svých operacíeh proti Beni-Sicaru. Před tím za časnébo rána o 5. hodině konal za zvuků královakého po chodu generál Marina přehlrdku armády. Úlok španělský způsobil poplach mezi domorodci kteří vyvěsili bllé prapory a utekli do španěl ského tábora. Obě kolony španělské napadly Beni-Sicar a Frajam a pálily do nepřátelských předních stráži. Palba trvala od 7 hod. z ránu do 2 hod. odpoledne. Dle posledních zpráv z Madridu bylo dne 21. t. m. u Melilly slyšet střelbu španělského délostřelectva, jež bombardovalo okoli Sl gbadenu a Beni-Sicaru. Vojsko generála Crozea obsadilo prameny adgrazzské. V boji tom byl zajst Mi ziam, čelný vůdce harky. Následujícího dne zahájen opět boj, oporující u Beni Sicaru Frajamy. obv
Španěl Beň Sicar Croze Madrid Melilla
33 article
Francouzské zakročení proli španělské výpravě marocké? Král španělský vrátil se pojednou kvapně ze San Sebastiana do Madridu. Zdá se, že to souvisí s ministerskou radou, jež se konale V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za 8 h večerní . . . . . . . za t h Va fluAlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijima zdmtnlstrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a sxpedice „Národních L.lstů Rnkopisy se nevracejl
San Sebastián Madrid
34 article
dnes a v níž jednalo se nejen o nutném sro- lání parlamentu, ale i o dalším vývinu marocké výpravy španělské. Další posily vojska, jsoueí na cestě do Melilly, byly zastaveny, neboť prý Francie zaslala vládě španělské notu, v níž staví se proti dobrodružství její v Marokku. Španělská vláda proto vyhlašuje nyní, že neběží ji nikterak vůbec o nějakou výpravu vůče Ma- rokku — tím mají býti politické kruhy fran- couzské upokojeny nebo uspány. Parlament špa- nělský, jak oznámil ministerský předseda Maura, sejde se asi 15. října, což není vhod králi, neboť tento obává se, že vypuknou v zemi nové nepokoje, Situace v Řecku. Z athénských zpráv o politieké situací vy- svitá, že následkem chování se strany Theoto- kisovy vzrůstají naděje, že bude ve sněmovně přijat program důstojníků. Stranaje dosud nesjednocena, ale většina zamýšlí hla- sovati pro program důstojníků. Dáls hodlají ně- kteří poslanci dáti programu ústavě přiměřený podklad, aby se zamezilo jeho rozšiřování. Po- stačí, aby se vláda Mavromichelisova oddal optimistické náladě. Věři se v obou táborech, ve vládním i opposičím, že vojsko nezasáhne již násilně do průběhu věcí. Ale v mnohých listech se projavuje náhled, že ani přijetí programu důstojnického nezpůsobí trvalou změnu poměrů ve státě. »Akropolis« píše bez obalu: »Zavěsti v Řecku vojenský systém správy, způsobilo by národní povstánl. Je obava, že parla- ment se opět rozejde, až povoli vojenské před- lohy a odhlasuje několik úspor. Zase je dnou zachrání vlast a bude si spokojeně mnout ruce. Ale tato vlast má vysilující hnutí vystěhovalecké, rozhárané bospodářské a administrativní poměry, nesnesitelnou chudobu, mrtvou církev, vzmáha- jící se zločinnost a orgie stran a bude jako stát na dále upadat.«
Maur Melilla Francie Maroko Ma Řecko Akropolis
35 article
Německo a Habeš. Zmínili jsme se nedávno o obratu habešské vlády na prospěch Německa. Zástupcem něme- ekým je dr. Scheller-Steinmetz, jenž po- sledně byl vyslaneckým tajemníkem ve Washing- tonu. Ale činnost vyslancova byla zatlačena vlivem dragomana dra Zintgraffa, který ko- nečně opustil německé služby a stal se habeš- ským státním radou a jako kdysi siamský in- ženýr Iig zaujal důvěrnické místo u menelika. Výhody, které si z toho sliboval německý ob- chod. selhaly, neboť menelik zalím onemocněl a císařovna měla rozhodující vliv a zatlačila vý- znam dra. Zinigraffa. Soudí se, že dr. Zintgraí trochu urychleně opustil své působiště. Odjel, dle telegramu z Abas-Abedy 20. září k břehu. Ačkoliv má důvody k nespokojenosti nad jedná- ním nynější vlády, učinil jeho odjezd nepřiznivý dojem na Evropany. Krajani vytýkají mu, že lidé, kteří zahazuji flinty do žita, nehodí se na takové místo. Jeho odchod otevírá dvéře cizím velmocím. Německé listy kojí se však nadějí, že se menelik záhy uzdraví a učiní konec intrikám cisařovny. Spojené státy a Japonske. President Taft za svého pobytu v Minne- apolisu promluvil 17. t. m. v obchodním klubu u přítomnosti 50 komisařů obchodních z Ja- ponska. Ve svě řeči chválil president činnost, energii a vlastenectyl japonské a připil na zdravl cisaře japonského, jehož přálelství k Americe je upřímné a vřelé Dále pravil Taft, že nikdy nebylo nebezpeči zápletek mezi Japonskem Spojenými státy. Slova tato byla nadšeně akla- movována za japonského volání »banzaj !«
Scheller Steinmetz Zintgraff doktor Zintgraí Evropan Taft Německo Habeš Abas spojený stát Minne Amerika Japonsko Japonske
36 article Prvni valná hromada „Všeobecného pensijního ústavu pro zřizence“.
Prvni valná hromada „Všeobecného pensijního ústavu pro zřizence“. Dne 19. t. m. konala se ve Vídni první valná hromada »Všeobecného pensijního ústavu pro ztí zence«. Byla pro ni připravena výroční zpráva o do- savadní činnosti ústavu. Zpráva poukazuje na oblíže, jež bylo správě ústavu překonati při jeho zařizování a při nskutečůvání zákona samého Dále konstatoje. že náhradní ústavy pojišťovací způsobují »Všeob. peosijnimu ústava« veliké škody, ježto pojišťování náhradní nabylo ruzměrů, které zákonodárci nepřed- vídali a snad — dle mínšní zprávy — ani nemlnili ořipustit. Organisace pensijního pojištění nalezá se tedy dle zprávy ve slavu málo uspokojivém. Jsouc roz- třátěno v bezpočet míst (do 20. srpna nabylo mini- sterského povolení 38 náhradních ústavů a 277 ná- hraduích smluv) je zatíženo nepřiměřeně vysokými výlohami režijními. Kancelař »Všeob ústavu pensij. nlhos vypočetla, že má po ruce jako režijní při- spěvek průměrně 3.06 procent hrubé pramie a po- važuje za vyloučeno, že by ústav s příspěvkem tím vystačil na ústřednu a 1) zemských úřadoven. Dl výkazů ústavu bylo do 31. července u všech zem- ských úřadoven dohromady přihlášeno 30.062 za- městnavalelů, z nich však ubylo 7483, t. j. 24.9 procenta pojištěním u náhradních ústavů neho ná- hradními smiouvami, takže u »Všeobecného pensijního ústavu« zůstává 22.579 zaměstnavatelů. U všech zemských úřadoven dohromady bylo do 31. července L. r. přiblášeno 161.315 zaměsinanců; z ni h ubylo lečeným způsobem 67-111 čili 41.6 proc., takže jich u Všenb ústavu zůstává 94.244.
Vídeň všeobecný penzijní ústav pro zřizence všeobecný penzijní ústav pro zt všeobecný ústav pensij
37 article
Do 31. července t. r. předepsaly všechny zemskě úřadovny dehtomady 11,334.568 K, z toho nebylo do řečeného dne zaplaceno 5,688,196 K. Správní vý- lohy zařizovací, pak za rok 1908 a do 31. července letošního roku, a to výlohy ústředny i všech zem- ských úladoven činily 811.515 K. Do 31. července t. r. podáno bylo u všech zemských úřadoven celkem 105 nároků na jedinečné odbytné úhrnnou částkou 135.180 ker. a vyplaceno bylo v 69 případech jedi- nečné odbytné úhrnnou částkou 90.360 K. Ostatní nároky nebyly zvláště proto vyplaceny, protože za- městnavatelé podali námitky proti pojiš ťovací povin- nosti, aniž v případech těch již konečný nález nabyl moci práva. Dále přihlášeno bylo 11 rent úrazových (invalidních a vdovských, jakož i příspěvků na vy- chování dětí); z nich byla přiznána i renta vdovská Správu Všeob. pensijního ústavu pro zřízence vedla do onchdejší valné hromady dvacetičlenná správa, jmenovaná vládou. Předsedou tohoto jmeno- vaného ředitelstva byl rovněž jmenovaný hr. Loop Aucrsperz, bývalý ministr orby, Za jeho předsednicke
Aucrspers