ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4affa140-71f7-11dc-8794-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 56, person 63, org 5, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý ane 15. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 316.
4 article
Na rauní a odpol. Iisty přodplácí se v Praze v adninis lrael a něsle n řtert leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou natnt lota . . . . 7 k 501 ve dliskách: 2 K 30 h ma něsle .. Poštent n čtvrt lois . . . . 9 K Boh s dvojí zěsilkes ni činrt laka-
Boh Praha
5 title
Cnešní číslo pro Prahu Ja o 10 stranác .
Praha
6 article Honvédi dostanou děla.
Honvédi dostanou děla. »Říši pravděnepodobností« zatajil se deel novým, důkladným překvapením: Uheršt honvédi dostanou opět svě vytou- žené dělostřelectvo. V sobotu ohlási to předseda ministerstva uherského Ti s za Ištván v plné sněmovně uherské jako h oto v ou událost, kterážto novína vzbudila u většiny sněmovny nevýslovný jásot. Opposice sice tvářila se při tom neoblomně chladnokrevnou, avšak neni pochyby, že i ona se z tě značné nové vymoženosti národa maďarského v duchu velice zaradovala. Vždyť bylo honvédské dělostře- lectvo vedle maďarské velicí řeči při uher- ských plucích společného vojska od jakživa nejsnažnější tužbou všech osmačtyřicátníkův maďarských a s nimi bezpečně ohromné většiny Maďarstva. — Mluvil zajisté všem Maďarům z duše dnes rok poslanec Eötvös, když za bouřlivých debat ve sněmu uherském, vzbuzených známým »armádním rozkazem chlopskýms (ze dne 16. záři 1903) zvolal: »Dejte nám konečně národní uherskou armádu opatřenou všemi druhy zbraní, především pak dělostřelbou a nebude potom již žádných nedorozumění mezi národema králem« . ..
Maďar Eötvös
7 article
Tehdy zajisté ještě vysocí c. a k. vojenšli hodnostové rakoušti ve Vídní takový požadavek pokládali za svrchovanou — neomalenost a byli by se snad spíše smrti své nadáli, nežli že do roka uvidí tu sutopii Košutovců« — uskutečněnu. Jméno »honvěd«, ač neznamená než »obrance vlasti«, bylo a zůstalo pro svou revolučn minulost valné části vojenské hierarchie rakouské — škvorem v ušich. Připomínaloťji hrozné to povstání, jaké Maďaři pod Košutem Lajošem r. 1848 zdvihli proti Rakousku, jakmile si byli lstivě na králi Ferdinandu Dobrotivém vymohli sankci pro usnesení sněmu uherského ze dne 11. července 1848. Žalujíce na Chorvaty Srby a Rumuny, že prý strojí pikle prot svobodě samostatných Uher, tehdejší ministři madarští, ovládaní fenomenálním demagogem Ludvíkem Košutem, podali sněmu uherskému předlohu zákona, jímž se »k obraně ohrožené vlasti a svobody« zřízovala armáda obraneů vlasti, čili honvédů v síle 200.000 mužů povolovalo 42 millionů zlatých na její vydržo- vání. Jmenování vyššího důstojnictva honvedů vybrazeno králi uherskému.
Maďar Košut Lajoš Dobrotivý Chorvat Srba Rumun Košut Vídeň Rakousko Uhry
8 article
Avšak neprošlo ani čívrt roku a tato jedva zřízená armáda honvědská proměněn v brannou silu povstaleckou revo- lučního Maďarstva. Plamenným provoláním svo- lával Košut veškeré c. k. husarské pluky ze všech končin říše habsburské domů k obraně národa a vlasti, a podnes jsou snad toho stař pamětníci u nás i na Moravě, jak husaři, po slušni toho volání, nedbajíce nebezpečí života. pádili dnem nocí do Uher, aby pěší honvédstv mělo svou jízdu k boji. Však vedle husarů pořízena též o překot energickým majorem Mackem i hojná dělo- střelba, jejíž dělostřelci, většino ze studentstva maďarského, ku podivu dobře pálili do řad vojska rakouského, takže musil být na pomoc povolán v květnu 1849 Rus, aby ta děla honvědská posléz u Világoše umlčel. — Anekdota historická vypravuje, kte- rak ruský car Mikuláš I. potom za války krym ské, stoje před sochou polského krále Sobie- ského, osvobodi'tele Vídně o Turků, žertém prohodil ke svému okolí »Kdo z nás dvou vyvedl větší pošetilost ?« Poražením vzpoury maďarské koncem roku 1849 přestali ovšem také honvédi znovu vzkří- seni teprve po 18 letech vyrovnáním rakousko- uherským r. 1867—1868 dle nového tehda branného zákona o všeobecné povinnosti branné, kterým zřízena kromě společného čin ného vojska ještě též královská zemébrana uherská a chorvatská podřízená vojenskému ministerstvu uherskému a c. k. rakouská podřízená rakouskému ministiu zemské obrany.
Macek Mikuláš Turek Morava Uhry Rus Vídeň
9 article
Dosáhnuvše samostatnosti, Maďaři bděli nad touto svou obnovenou honvédskou armádou, aby zůstala věrna »velkým svým tradicím«, t. j. aby v ní žil maďarský duch národní, zjevný ne pouze v jejím kroji, jejich odznacích a praporech, ale v její maďarské řeči velicí a ve vlastenecké uvě- domělosti jejích důstojníkův. Honvédi bylí miláčky a nadějí Maďarův; v télo své armádě záležejíeí z 28 pluků pěších a 10 jízdních plukův a číta- jicí dnes 335500 mužů, 26.189 důstojníkův a 63.464 koní, spatřovali nejlepší, nejrealnějš attribut své státní samostatno st a proto těžce nesli, že nepodařilo se ani třiceti. letému úsili nejobratnějších jejich státnikův. jakými byli zajisté František Deák, Julius Andrássy st., Koloman Tisza, Wekerle a Szell, vymoci na králi uherském honvédům též řádně dělostřelectvo Četné a cenné byly dojista trofeje, které ministři maďaršti Lukácz a Tisza Ištván pro uchlácholení houževnaté obstrukce košutov- ské vydobyli na rozhodujíeích kruzích vojen ských za nedlouho po armádním rozkazu chlop ském. Tak rozřešena otázka praporů a odznako ve smyslu maďarském; tak povoleno, že ma darští důstojníci budou na dále sloužiti jen pluků uherských, že bude dbáno všemožně o výchovu maďarských důstojn kův, zřízením uherských kadetek i akademii vojenských v Uhrách s vy- učovací řečí maďarskou a že bude pro chude jich chovamce postaráno hojnými stipendi,
Maďar Maďarův Deák Julius Andrássy Koloman Tisza Wekerle Uhry Szell Tisza
10 article
Kdežlo v Cislajtanii nad přílišnosti těcht ústupkův loyální Schönbornové hrůzou trnuli maďarské opposici bylo to vše málo: obstruo vala dále, volajíe důtklivě po maďarské velíe řeči u pluků uherských a po dělech pro hon- védy. Nezbývalo, než opět ji přidati bonbon, Vyšel známý Pilreichův výnos o právu ma darského jazyka, jakožto plukovní a státn řeči v úřadním dopisování všech c. a k. úřadův vojenských nejen Uhrách, alébrž v celé říši s maďarským obcemi a úřady ulierskými. Nad lim nejen u Schönbornů, alébrž v celén německém táboře císlajtánském veliké zděšen a nářek, že monopol německé »armádní řeči- je krulě pochroumán a lím prý i jednola armády protržena. »Dále už to nejde!« bědoval veškerý sbor těch věrných německých Rakušanů unisono. A zatím — naslojte! Dne 12. listopadu 190 dostihne jich z Pešti omračná zvěst, že spole- čné ministerstvo války již v létě — tedy v době, kdy požadovalo na no vá děla a bezejmennou výzbroj i na neurčité potřeby válečného loďstva na delegaeích rakousko- uherských půjčku 350 millionů korun — Ma- darům slíbilo na pevno pro jejieh honvědstvo neméně než — sedm dělostřeleckých plukův, vyzbro- jených co nejdokonaleji dle mo- derních požadavkův válečnictví. po zkušenostech, nábytých z hrozných dělo střeleckých zápasů nynější války rusko-japonské Aby pak to nekřičelo a nebylo Cislajtanii lito dostane též její zeměbrama osm pluků dělo střeleckých.
Schönborn Rakušan Uhry Schönborn Pešť Ma
11 article
Jaký dojem toto dualisticky paritétní nadě- lení učinilo na první ráz v duši Vídně, zřejmo ze svorné zuřivé odezvy obou vídeňských proti- chůdců: orgánu sociálních demokratův, jako orgánu křesťanských sociálův. Adlerův orgán peskuje Maďary, že jsou čirými blázny, mohou-l se z toho radovat, že bude jim o 10.000 synů více assentováno k dělostřelbě, která pohltí ne- sčetně milliony jejich daní. Orgán Luegrův však opět zuří nad slabost povolaných kruhů vojenských vůči Maďarům tak, že ulevuje si Uímto sarkasmem: »Dojde-li vůbec ku projednání nového branného zákona. pak bude min. rakouské zeměbrany dosti za téžko odůvodnít luxus dělostřelby pro naší zeměbranu. Radíme mu proto již dnes, aby prohlásil, že Rakousko nesmí zůstati u výzbroji své branné moci za Uhry, jelikož dle posavadního vývoje věcí není nikterak vyloučeno, že císař rakousk a král uherský — vypov ědí sobě válku.«
Adlerův Maďar Luegrův Vídeň Rakousko Uhry
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Ruští Poláci chovali se za dosavadníh trvání války rusko-japonské docela loyalně. V bře znu stal se jakýsi nezdařený attentát na pravo slavnou kapli ve Vilně, z čehož se hádalo, že Poláci se přidali k těm vnitřním nepřátelům Ruska, kteři doby válečné chtějí využíti k osvěd čení svého nepřátelství, ale později se v králov- ství polském ani v guberniích, kde jsou Poláe mezi obyvatelstvem četně zastoupeni, nepřihodilo nie, co by vrhalo stín na loyslnost ruskýeh Poláků k carovi a jeho říši. Projevy a vý- buchy starého polského nepřátelství k Rusku dály se pouze v Haliči, ale ani zde nestalos v té příčině mnoho, nepočíláme-li zlomyslné psaní polských listů o ruských neúspěších i na hodilých neštěsíích. To sice nesvědčí o přátel ském smýšlení, ale jest už jen slabým odrazem dávné polské zášti ke všemu ruskému, jež vy buchla pouze blahopřejným telegramem polského studentstva ve Lvově, zaslaného Japoncům po záhubě »Petropavlovska«, dobře-li se pamatujeme V poslední době utvořil se v Krakově pomocný komitět pro zběhy od ruské armády, uprchlé do Haliče, jehož povaha není nám dosud dosti jasna, neboť od ruských praporů zbihají skoro výhradně jen židé, kdežto polští synové ochotn chodí na Dálný Východ, aby se tam po boku svých ruských bratří drali se žlutým nepřítelem
Polák Japonec Vilno Rusko Halič Lvov Petropavlovsk Krakov dálný východ
13 article
To udělalo na cara Mikuláše II. velmi dobry dojem a proto si tyto dni zajel do království pol ského, aby vešel v bezprostřední styk s před staviteli polského národa v Rusku a osvědčil mu svou přizeň. V Loviči, jak jsme již zaznamenali, pronesl car důležité a památné slovo, »že těžké chvile, které nyní nalehly na Rusko, poslouž k sjednoecní bratrských nárold imperiev« Každéesiské slovo vždýcky byle v Rusku nejlépe garantovanou směnkou. Tolo carské slovo dává Polákům možnost dosíci o Ruska mnohého k zabezpečení své národnosti avšak, rozumi se, pouze na půdě poměru bratr ského, nikoli nepřátelského. K pronesení slo a o »bratrských národeche dána carovi nevyhnutelná podminka loyalným osvědčením polských slavů. Za šlechtu polskou osvědčil kníže Svjalopolk Četvertinský, že jes »úplně přesvědčen, že Poláci, vypravující se na Dálný Východ, vyplní svou povinnost čestně a sebeobětavě jako ti, kteří už od počátku vojny prolévají svou krev na bojišti.« Za sedláky polské pravil vesnický starosta Pánek: »Zemně se klaníme Tobě, nejmilostivější pane náš a pevně doufáme, že děli naše, volané Tebou k obraně cti a důstojnosti drahé vlasti čestně dostojí své povinnosti k Tobě.« Jako radostně dojímají tyto polské pozdravy i carská na ně odpověď každého Slovana, pře svědčeného, že bratrské sjednocení Rusů a Poláků. jehož se dotkl car M kuláš II, dá základ k du- chovnému, mravnému, kulturnému i politickému povzletu všeho Slovanstva, tak působí zármutek a žal, že právě v tomto okamžiku, jenž dávno byl očekáván, vybuchly ve Varšavě jakési uličn nepokoje. Car jest už zase v Petrohradě.
Mikuláš II Polák Pánek Slovan Rus Rusko Tolo dálný východ Toba Varšava Petrohrad Svjalopolk Četvertinský polo ský
14 article
Kabát císařův. V Postupimi skládali rekruti přísahu před Vilémem II. Čísař měl při tom k nim řeč, v níž hlásal jim, že jest povinností jejich mříti z krále a uváděl jim za přiklad muže již vyslou žilé, kteří přes to přihlásili se k službě v Africe aby měli potěšení zemříti za Viléma II. Ovšem jen ten, pokračoval císař, kdo boha etí, koná s láskou a ochotně těžké, ale »krásné« povolán vojenské a nikoli ten, kdo o bohu věděti nechce a kdo volá ho jen, když je mu zle. Vilém pak dodal: »Povinnosti nováčka je být pyšným na každém místě na svůj kabátec a nenechat ho pohanět, neboť je to kabát králův a ten mus zůstat nedotčen.« V Berlíně při přísaze nováčků Vilém m vyzýval je, aby byli vědomi svých povinnost vojenských i křesťanských. Bylo pozorováno a živě komentováno, že při této vojenské okázalosti ruský vojenský attaché na rozdíl ostatních, zvláštní skupinu tvořících, nalezal se přímo v družině Vilémově V Praze, 14. listopadu.
Vilém II Vilém Vilém m Postupim Čísař Afrika Berlín Vilémov Praha
15 article Poláci a Rusko.
Poláci a Rusko. Chamberlain choromyslným. Pařížské »La Patrie« telegrafuje se z Lon dýna talo sensační zvěst: »Praví se, že Chamberlain pozbývá jasného rozumu. Od nějaké doby lékaři, kteří ho ošetřo vali, byli znepokojeni velice jeho předrážděním Od několika dnů obávají se ale mnohem váž nější krise, hrozící z oslabení mozku. V krouž cích finančních a politických vzbudila zvěsť t mocný dojem. Před veřejností tají se ale z ohledů bursovních.« Nám se ale zdá, že naopak z ohledů bur sovních do veřejnosti byla dána. Změna ve správě jihonfrické osady německé. Guvernér Lentwein, jenž stál v čele osady od roku 1898, odchází na dovolenou, z níž se již nevráti. Vrchní velitel osady Trotha, oblibenee císařův, přejme zatím i správu osady, pozděj bude tato svěřena Lidenquistovi. N povstalecké hnuti ovšem změny ty zůstanou a bez účinku. Němci sami tvrdí nyní, že povstán vyvolal jistý tajuplný prorok, jenž prý mez domorodce z Kapska zavítal. Při nynějším lásky plném poměru anglo-německém nebylo by ovšen divu, kdyby prorok ten uměl i dokonale anglicky a kdyby byl obdržel prorocké lekce svojen Temži.
Polák Chamberlain Lentwein Němec Rusko Le Patria Trotha Kapsko
16 article
Polákům vstřicl
Polák
17 article
Depeše telefonická, zkomolená cestou mez Vídní a Prahou, vyprávěla nám v neděli, že Prusové zavedli v Poznaňsku obligatorní vyučo vání v polštině. Dle pravdy nebyli to ovšem Pru sové, nýbrž Rusové, kteří ve svých krajích pol- ských vyšli tímto opatřením polské národnost vsiř
Prus Rus Vídeň Praha Poznaňsko
18 article Úprava zemského pojišťování.
Úprava zemského pojišťování. Včera dne 14. listopadu započala u zemského vý boru za předsednictví přísedícího zemského výboru dra. Werunského anketa sezvaná zemským vý borem za příčinou projednání otázky úpravy pojišťo vání v království českém. Anketa svolána byla zem ským výborem na základě usnesení komise pojišťovac zemského sněmu království českého z měsíce říj 1903, vedle kteréhož usnesení bylo anketě uloženo aby přihlížejíc k návrhům podaným na sněmu králov ství českého a k názorům, projevovaným při poradácl komise sněmovní, sestavila, a do přístího zasedán sněmu království českého připravilat a) návrhy na zřízení zemského pojišťovacího ústavu s oddělením proti ohni, krupobití a proti pádu dobytka; b) návrhy na finanční podporu, po případě n
doktor český připravilat a
19 article
drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 8h . . . . ma 2k odpolední . Ve flialkách na venkovší ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotevé napřel Předplacení a inserty přijímá ndminl- strace v Marianské ulici č. a. 10h Tam nacházejí ze též rečskee tiskárna a ezpedšce „ Náredních Liáistá“. Rukopisy se nevracejl.
Náredne Liáistat
20 article
věnování příspěvků k těmto účelům z prostředků zem- ských eventuálně říšských; c) návrh osnovy stanov pojišťujícího ústavu zmí- něných tři kategorii pojišťování Návrhy komise pojišťující na zřízení ankety pojišťovací byly, ačkoliv zástupcové strany agrární v komisi pro ně šmahem hlasovali; velmi nepříznivě přijaty tiskem agrárníků, a bylo vytýkáno zle zpravo- daji sněmovní komise, poslanci Maštálkovi, že svo- láním ankety způsobuje se odklad ve zralé prý již otázce pojišťování a že komise měla sněmu předložiti již hotový návrh stanov a vypracovati hotový již zá- kon pojišťovací. Při výtkách těch ovšem se opatrně zamlčovalo, že nestává naprosto žádného návrhu zá- kona se strany zemského výboru, ano naopak, že zemský výbor vedle usnesení svého z minulého období sněmovního stál na stanovisku, otázkou úpravy pojišťo- vání vůbec se nezabývati, a že v tom smyslu v minulém zasedání« z práva zemského výboru sněmu královstvi českého předložena byla. Svolání ankety bylo pro ty, kteří opravdu sobě přáli, aby úprava pojišťovací vážně byla na přetřes vzata, jediným východištěm pro pokračo- vání v práci na tomto poli, zvláště se zřetelem na nedělnost sněmu království českého. Nebol i kdyby nakrásně byl býval učiněn komisí pojišťovací kterýkolivěk návrh sněmu, byl by týž zůstal nepro- jednán a celá otázka nebyla by se hinula ani o krok ku předu. A při tom slušelo také vzíti zřetel na sta- novisko zaujaté panem maršálkem sněmovním, který výslovně prohlásil, že nemůže připustiti, aby zemský výbor vázán byl usnesením se sněmovní ko- mise pojišťovací, poněvadž, jsa volen celý m sněmem, prováděti může a chce pouze usnesení se celého sněmu králevstv českého, nikoliv však jednotlivých jeho komisí.
Maštálek
21 article
Konstatujeme s povděkem, že zástupcové národní strany svobodomyslné, se zpravodajem v čele, v ko- misi pojišťovací nedali se zmýliti různými vrtochya nápady tajných i zjevných nepřátel otázky úpravy po- jišťování, prosaditi své návrhy, a že takov ý m způsobem přes všeobecnou stagnaci veškeré činnosti hospodářské na sně- mu i na říšské radě zřízení zemského pojišťovacího ústavu dále se vážně projednává a že jest naděje, že vzdor různostem v náhledech stran způsobu řešení k positivním ná- vrhům se dojde a při klidnějších poměrech sněmov- ních připravený návrh zákona bude moci býti pro- jednán a plijat. Anketa složena jest dle rozhodnutí zemského vý- boru ze všech členů sněmovní komise pojišťovací, ze předsedů obou odborů rady zemědělské a zemských jednot hasičských a z 6 zástupců vysokých škol praž- ských jako expetrů. Litovati sluší vřele, že k anketě nebyli přizváni zástupci velkých i malých pojišťoven na vzájemnosti spočívajících, po případě i společnosti soukromých — aby byla slyšána také allera pars — a aby seznány byly úsudky pojišťovacích praktiků společností v království působících Otázky, které zemský výbor pojišťovací anketě předložil, dolýkají se : 1. vad pojišťování soukromého; 2. nedostatků pojišťovacího regulativu ze dne 5. března 1896: 3. způsobu jak odpomoci těmto nedostatkům (změnou regulativu, zákonnou úpravou pojišťování anebo upravením pojišťování způsobem veřejnopráv- ním)? 4. nucenosti nebt dobrovolnosti pojišťování požárního a krupobitního? 5. zřízení zvláštního zomského úslavu neb pojišťoven okresních? 6. úpravy sazeb premiových; 7. příspěvku zemského fondu; 8. spolupůsobení obcí při pojištění požárním; 9. působ- nosti pojištění požárového na věci nemovité či také movité? Kromě toho zodpovídati má anketa 8 otázek týkajících se pojištění dobytka.
22 article
Anketa zahájena byla přisedícím zemského vý- boru p. drem. Werunským, jenž rekapitulovav usnesení se sněmovní komise, oznámil, že zemský výbor v tomto stadiu záležitosti pojišťovací prozatím nepozval vládní zástupce, kteří slanovisko vlády již v komisi praecisovali, a omezil se na členy svrchu jmenované. V hojné účasti zejmena zástupců vysokých škol pražských shledává nejlepší záruku, že otázka bude projednána co nejdůkladněji Po projednání způsobu rokování konstatuje posl. prof. Blažek, že město Praha, které již od let má zařízenou městskou pojišťovnu, podporující instituce hasičské značnými příspěvky, necítí potřebu úpravy pojišťování tak jako venkov, pro který, kdyby k úpravě pojišťování dojíti mělo, zemský ústav pojišťovací proli ohni by se zaříditi měl. Potřeba toho jeví se velmi nalehavá, neboť při vyšetřování škod soukromými společnostmi nepostupuje se velmi často s kulantností. jaké by bylo zapotřebí. Při krupobitním pojištění nelze pomýšleti na nucenost. Řečník doporučuje po- skytovati premie zvláštní obcím, v nichž po dlouhou řadu let požáry se nevyskytly, aby se zakládání po- žárů takovým způsobem činila přítrž Dv. rada prof. dr. Bráf uvádí, že znění olázky první jest toho rázu, jakoby se předpokládalo, že na soukromých pojišťovnách lpí jisté vady. Existují pojišťovny solidní a nesolidní; generalisovati se však
Werunský profesor Blažek Dv doktor Bráf Praha
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Přes Šipku. Z balkánské cesty. Josef L. Stádník. Byli jsme pouze dva. Nikomu ze známých nechtělo se tentokráte na prázdninový pochod de končin, kde stále něco vře. Hlavním čislem programu byla pěší túra přes Balkán, přes Šipku, proslavenou z vojny r. 1877—78. Tedy výlet, který vymáhá přede- vším, zřici se všeho pohodlí, obvyklého v ze- mích jinak pro turistiku lépe zařízených. Dne 13. srpna t. r. (dle pravosl. 31. čer- vence) opustili jsme po dvoudenním pobytu Plovdiv a jeli směrem na Tirnovo-Stará Zágora. Kolem širá rovina; „pole zágorské“, žitnice Rumelie, vlasť proslulé v Orientě pšenice „za- garky“. Mezi poli kukuřičnými a tabákovými lze rozeznati také pole růžová, blížímeť se Ka- zanliku, okrsku růžových polí a výroby růžo- vého oleje (bulharsky: ružovo maslo, tranda- filovo). Ze Slaré Zágory pak už s vreckem na zádech, dost obtěžkaným, s pláštěm přes levou ruku a s holí okovanou v pravici, ještě téhož dne po 6. hod. več. pěšky přes Starozagorskou Goru (Karadža Dag) do sirných lázní „Ča- naktšická banja“. Poděl horského potoku, skal- ními soutěskami dostupujeme k holému sedlu „Derbenköj“. Pomalu zatáhla se obloha, záhy nastala tma. Nevidíme než bílou silnici, na níž přes kotníky práchu, jenž tlumí ozvuk kroků. Chlad večera začíná se citelně ohlašovati, jako za dne nesnesitelné vedro. Cesta čirou tmou, neznámými končinami, k tomu nikterak nepro- slulými svou bezpečností, s pocitem únavy po celodenní cestě stále přibývající, zdá se už tvati věčnost. Konečně v dáli zakmitala světla! Však silnice od vrcholu sedla různě se klikatí dolů kolem srázů. Světla chvilkami opět mizí, zase jako bludičky se objevují. Tak zpoceni a zaprášeni, došli jsme konečně vsi, jež od uvede- ných lázní jest ještě nějaký hon vzdálena. Kudy
Šipka L Stádník jít končina Karadža Dag Čo Balkán Tirnovo Rumelie Orient Ka Slarý Zágora Starozagorska Gor
24 article
teď do lázní? Tma jako v pytli, lidé nám tu ne- rozumí, my zase jim. Známe z bulharštiny jen nejpotřebnější pro turistu zásobu slovíček. Náble před námi vynoři se postava jezdce. Jizdní stráž! Táboři tu bulharské vojsko, připraveno k velikým maněvrům v okoli Šipky. Silnice je střežena. Čiperný obránce vlasti brzo poroz- uměl, co vlastně hledáme, vede nás do hanu. Venkovská hospoda, špinavá, dusná, kde do- staneš — a to ne vždycky — kousek kaška- valu = žlutého kravského sýra, někdy tvaroh něco luky (= cibule, česnek) a bílý, nevype čený chléb, k piti rakiji (kořalka), tureckou kávu a víno, pivo málokdy a jestli, tedy špatné drahé. Při tom sta much útočí na tvé znavené tělo. To je „han“ Stráž nás zavedla, leč v hanu noelehu ne mají. Tedy do druhého. Tu nám nabízejí noclel v šenkovně na holé zemi, ale — až hosté ode jdou, kteří tu popíjejí. A ti, zdá se, nemají tuz na spěch.
Šipka Ted
25 article
Co dělat? Je hezky pozdě. Rozpaků našicl ujal se posléze jeden z hostí. Scbere nás a do vede někam, kde bude lépe. Muž, dle našeho zdání čeledín, vede nás po tmě přes selou ves Třetí han! Konečně tady bude nocleh! Sice také na zemi, ale aspoň pod půdou. Zaplatíme každý 1 lev (= 1 frank). Hladové žaludky ukojili jsme kouskem ra- hatu (sultánův chléb) a červeným vínem, zře- děným pitnou vodou, ale teplou. Vše, co bylo k jídlu, vojáci sebrali. Jsme hodně hladovi, ne závidíme však důstojníkovi, jenž si tu před námi pochutnává na polévce z rajských jablíček! V malém kumbálku vítají nás dva chudě nacpané slamníky, nepříjemně páchnoucí starou slamou a špinavým povlakem, a hejno much. Na jediný nábytek, židli, položíme si hodinky a tobolku. Svoje svršky rozdělíme hezky na dvě poloviny, jednak pod hlavu, jednak k nohám. Po umývadle, ručníku, skleničce, pitné vodě — bylo by neskromno za těchto okolností se ohlížeti.
lev
26 article
Do „libého“ usnutí mňoukala nám na chodbě nějaká kočka líbeznou „ukolébavku“ Byli jsme rádi, když nás o páté hod. ranní pro budila vojenská trubka. K toiletě seběhnuto na dvůr. Voják, čistící důstojníkovi boty, ukazuje na zvláštní nádržku pro vojsko. Ale voda je všecka jako popelavá. Zůstaneme raději bez ob- čerstvení! A tak špinaví, jak jsme včera přišl. nastupujeme v den Páně s panenskými vnitř- nostmi další cestu ke Kazanliku. Snad aspoř osvěží nás pohled na růžová pole a procházk ořechovými háji, o nichž jsem kdesi četl, že jimi vede cesta ke Kazanliku. Leč, zklamáníl Všecko všude vypráhlo, sluncem spáleno! Oře- chové pak háje, bohužel! táhnou se hodně stra- nou silnice. Nezbývá, než slunečním úpalem se lopotiti cestou kamenitou. Podél silnice, v ji- stých vzdálenostech vždy studně — ale bez vody. Vesnice žádné. Po-delším pochodu dostih jsme při silnici hanu. Posnídáme čisté turecké kávy za 5 stotinek (= asi 5 hal.). Pak ještě ho- dinka ostrého šlapání a jsme před Kazanlikem Rozsáhlé hřbitovy turecké poděl silnice mnoho mohyl ruských z r. 1877—8 zahajuj vstup. V městě množství kašen (česmy), vodo- vodů a potůčků! Výborná pitná voda! Ocenil jsme náležitou měrou její hodnotu! Budtež blahoslaveni věrni Mohamedovi, kteří máte chvalný zvyk, všude česmy zřizovati, kde s usadite!
Budtež Mohamed
27 article
Na náměsti hotel Balkán na způsob našieh venkovských. Uvnitř velmi útulno! V šenkovně nejen se jí, pije, hraje v karty, kostky, domino ale také se tu — holí a stříhá. Pan hostinský je zároveň holičem. K ruce má pomocníka a učed- níka, kteří zase pro vystřídání jsou číšníky. Z „holbu“ bylo nám zaplatiti nezvyklý obnos 1/2 lv (franku) skoro tolik, jako potom za oběd. Majíce doporučení české rodiny vyššíh úřadníka v Plovdivě, mohli jsme se koupí opa- třiti vzácným výrobkem zdejším, dávkou nefal šovaného nijak růžového oleje. Kazanlik nemá zvláštních pamětihodností Opouštíme místo odpoledne přes vesnici Chasut (tur. Chalkči). K večeru dorazíme do vesnice Šipky. Spousta vysokých mohyl dodává okoln rovině rázu krajiny pahorkovité. Na mnohých pahorcích trčí pomníky se zábradlím a rusk pravoslavné kříže. Ve vsi Šipce zabezpečujeme si nocleh v hanu, nesoucím pyšný štít „hotel Moskva“. Postel po 1 lvu málo vábná, ale přece lepší nežli včerejší kutě na zemi. Umyvadlo n chodbě společno pro všecky pasažéry. Vymá- cháme si v něm hned svoje zpocená trika a po- nožky, aby se zejíra přes Šipku lépe šlapalo. Ho- stinský je přívětivý muž, obsluha čiperná. Snesl by modré s nebe. Za míchaná vajíčka k večeř platíme 40 stot., za (ři malé láhve píva 1.20 lva.
hostinský Šipka Balkán Chasut Moskva lev
28 article
Ráno, skoro ještě za imy, setkáváme se u společného umyvadla se sousedkami z vedlej šího pokoje. Pozorujeme, že se ony nikterak ne upejpají před námi, proč bychom měli plýtvat ostychem my před nimi? Čekáme tedy společně až se cestující z pokoje čís. 3 opláchne a nám přístup uvolní. Pak vysrkneme nezbytné mokka. a opouštíme ves kolem nádherné ruské erkve spo jené tu se seminářem — vzhůru na Šipku! Jde tu již silnice, ale tak málo upravená že kdo může, volí raději aspoň místy starou pě- šinu. Ta sice stoupá někde těsně podél srázů, ale je vyšlapanější a kratší. I koníci a osli s těžkým břemenem, po případě i pohodlnějším turistou v sedle, rádi vystřídají starou cestu s novou sil nici. Také my — pokud nevadí k rozhledu na partie horské, vyhýbáme se silnici zvláště z oba- vy, abychom se na druhou stranu nedostali zcel besi. Domorodcům šlape se lépe. Majíť opánky. obalené hadry až po kolena, kamení je netlačí. Jsme u první studánky! Voda však teče tak slabě, že se ani nenamáháme pro ten trošek se shýbati. Vzpomínáme turistického pravidla, kdo mnoho pije, více žízní. Již stoupáme k vrcholi sv. Nikoly, kde vztýčen vysoký ruský kříž —a dále až na vrchol Šipky! Stanuli jsme u obrov- ského pomníku ruského. Před dvěma léty jej zde odhalili. Rozpomínáme se dějů zde sběhlých
Šipka svatý . Nikola
29 article
tajíme dech nad pohledem, jenž za svitu ranního slunce vůkol se otvírá. Kolem samý hřbitov, pomníky a kříže blízko i v dálce. Podnes najde tu ještě množství kostí padlých bojovníků rusko- turecké srážky Ubíráme se dále kolem budov určených pro četníky, již tu operují proti hojným loupeživým četám. Hranice rumelsko-bulharská označenaje dřevěným sloupem. Zde ve strážném domku hle- dáme útočiště a občerstvení. Jest nám se po- hříchu spokojiti jen plecháčkem vody, již sem až z dola ze vsi dovážejí. Ani chleba nemají. Ne- zbývá, než smířiti se s osudem a vydati se na další pout. Po krátkém výstupu od strážného domku nastává místy příkré klesání kamenité cesty, obl čas vystřídané slabým stoupáním. A pořád samý hřbitov a pomníky! Potkáváme četníka na koni v plné zbroji. Také turistu jizdného, jenž proti účinkům palčivého slunce brání se rozevřeným deštníkem Sestup s vrchole Šipky směrem na Gabrovo je skoro obtížnější než byl výstup oč Kazan- liku. Asi po deseti kilometrech cesty kyne nám spása u druhé studánky. Ta má výtečnou vodu! Vysvlečení, hovíme si tu hezkou chvilku. Od studánky jde to už zostra dolů až do vsi Červen brak. Zde v hanu za kus tvarohu s chle- bem a červené víno zaplatíme pouze 35 sto- tinek. Láce báječná! Jen teplého nic nemají, aspoň ne pro náš žaludek! Hned za vsí v potoce u mlýna schladíme rozžhavené polodenní ce- stou v úpalu ústrojí tělesné. Jaká slasť, v tom čerstvém objetí chladného živlu! Po lázni ve sladkém zemdlení uleháme na vypráhlou půdu ve stínu. Do Gabrova přitrhneme až k večeru! Pochod přes Šipku přes všecky svízele byl krásný. Rádi vzpomínáme. Jen chyba, že jsme se na přechod nijak nezásobili! Někdy je radno, nelekati se malé přítěže do rance. A ten případ platí zde rozhodně.
Šipka Gabrovo