ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4a848b90-71fc-11dc-92a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: place 37, work 3, person 29, org 4
1 article
Z Londýna, 26. ledna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« uveřejňuje tuto depeši svého soukro- mého dopisovatele z Petrohradu: Dle sdě- lení z dobře zpravené strany vyjednávání jenom nepatrně pokračuje, ačkoli Rusko určitě proje- vuje přání, aby spor smírně byl vyřízen. Úsil diplomacie je mařeno pocitem nedůvěry mezi oběma spornými stranami, jakož i tím, že následkem oné nedůvěry obě strany trvají na požadavku pevných záru k. Rusko chce zůstaviti Japonsku úplnou volnost koprávněnému rozšíření jeho vlivu v Koreji, ale žádá výměnou za to záruku, že jižní pobřeží ko- rejské nebude opevněno. Japonsko zdráhá se přijati jakožto záruku povšechné uji- štění Ruska, že svrchovanost Čínyv Mandžursku bude uznávána, neb ujištění, že bude respektován pře- vážný vliv Japonska v Koreji. Ja- ponsko obává se, kdyby se nyní v Koreji pevně neusadilo, že by časem odtamtud Ruskem bylo vytlačeno. Požár v římské universitní knihovně. Z Říma, 26. ledna: (C.-B.) Časopisy ozna- mují z Turina, že je škoda, požárem v üniver sitní knihovně způsobená, nad míru vebiká. Knihovna čítala 350.000 tištěných knih,z nichž asi 100.000 majících cenu asi půl millionu lir, požárem bylo zniče no. Universita byla uzavřena, ježto některé sály hrozí sesutím.
Londýn Petrohrad Rusko Japonsko Korea Řím Reuterův kancelář Čínyv Mandžursko
2 article
Nepokoje na Balkáně. Ze Záhřeba. (Pův. zpr.) Pro případ, že by Rakousko chtělo na jaře v Makedonii zakročiti učiněna jsou již některá opatření. První byl by mobilisován 13. sbor (záhřebský, mužstvo chor vatské a srbské); ke konání posádkové služby v okrsku tohoto sboru určeny jsou pluky z ostat ních sborů, na př. 3. bosenský pluk odejde ihned z Pešti do Záhřeba. Dne 17. t. m. představil se v Sarajevě dů stojnický sbor 38. pěšího pluku novému sboro vému veliteli a chéfu vlády v Bosně, polnímu zbrojmistru Alborimu; tento měl k důstojníkům řeč, v níž velmi důrazně se zmínil o možném, vítězném (?) tažení do Makedonie. K bílecké katastrofě. Ze Sarajeva, 26. ledna. (Pův. zpráva „Nár Listů“.) Afféra bílecká blíží se ke konci; před Vánocemi zasedala v Sarajevě válečná rada, zá- ležející ze 2 generálů (Dillmanna a Terkulje) 2 plukovníků od 38. pěšího pluku, 2 setníkůa vyšetřujícího soudce majora-auditora Franka; předsedou je polní podmaršálek Frank, jenž má 2 hlasy. Výsledek jednáni byl ihned odeslán do Vídně vrchnímu vojenskému soudu, jenž pak vše před- loží eisaři ke schválení. Rozsudek tento se přísně tají. Vyšetřováni kromě 3 již uvedených (gene rála Dragonia, plukovníků Töröka a Grünzweiga) rozšířeno bylo na 2 štábní důstojníky, setník Aubrycha, z jehož setniny zbyl jediný bubennil a nadporučíka, jenž měl v osudný den plukovní inspekci. Všichni jmenovaní jsou od 12. pěšího pluku.
Franco Frank Török Grünzweig Aubrych Balkán Záhřeb Rakousko Makedonie Pešť Sarajevo Boseň Vídeň Dillmann
3 article
Zvláštním způsobem přišel do vyšetřování ženijní ředitel v Bílku, major Laschi. V Čepe- lici u Bílku je malé vojenské oddělení, jež musí míti v cisterně vždy určitou výšku vody. Když se mužstvo 12. pěš. pluku zásobovalo vodou z oné cisterny, tázal se major Laschi poddůstoj- níka, konajícího v Čepelici službu, mnoho-li vody ještě v cisterně zbývá. Ten odpověděl maďarsky. ukazuje rukama výšku vody nad potřebné množ ství; Laschi tomu nerozuměl a jsa toho mínění. že je v cisterně vody pouze na dně, zakázal ji dále vydávati. Obžaloba mu vytýká, že z pohodlnost nešel se přesvědčit a tím ke katastrofě přispěl. Co se týče výše trestů, nebude prý veliká nutno ovšem vyčkati publikování rozsudku. Z Berlína, 26. ledna. (C.-B.) Krá Belgů dnes večer sem přibyl. K jeho uvítání dostavili se císař Vilém s kerunním princema s princi královské rodiny, jakož i jiných panov- nických rodin německých, císařská družinaa členové belgického vyslanectva se svými damami. Po vyměněných srdečných pozdravech odjeli oba panovníci do zámku. Z Petrohradu, 26. ledna. (C.-B.) Císař císařovna přesídlili se z Carského Sela do Pe- trohradu. Z Petrohradu, 26. ledna. (C.-B.) Carským úkazem zbaven byl náčelník gruzinské eparchie arcibiskup Kevork Surenjane svého úřadu.
Bílek Lasch Čep Belg Vilém Berlín Petrohrad
4 article Francouzský hlas o Češích.
Francouzský hlas o Češích. Dnešní 5Bohemij« se zas jednou povedlo, že nalezla ve francouzském tisku citát o Češích, ho- dící se jí do krámu. Až dosud uváděla jenom ta- kové ukázky z francouzské publicistiky, aneboi z obchodních a jiných reklamních tiskopisů,z nichž na jevo vychází, že i v Paříži jsou stále ještě někteří lidé, kteři dobře nevědi, kde Praha leží a ve své geografické naivnosti se zálibouji kladou až do Uher. Kasíňácký tisk uváděl tyto doklady zeměpisných mezer francouzských ja- kožto pozoruhodně ukázky truchlivého stavu česko-francouzské alliance, ve své horlivosti pře- hlížeje, že tak shromažďuje vlastně doklady ne- vědomosti francouzské o Praze, jakožto sídle prý pradávné německé kultury a středisku ně- mecké vzdělanosti v »sudetských zemích« shro- mažďujícím zcela mimořádně nad míru neoby čejný výkvět německé superintelligence rakouské a že ušel-li francouzskému oku tento libovonný německý leknín na záplavě českého barbarství plovoucí, není to tak přespříliš dávno, co če- skému národu připadla kulturní representace Čech, a že od té doby podařilo se Čechům při vésti Prahu k docela jiné cti na západě zejmena u Francouzů než Němcům za německé dvoustoletí pražské. Leč tentokráte se »Boh.« jedná o neoby čejně vážný doklad beznadějnosti česko-francouz ských styků, ba přímo prý jich výpověd V »Revue politique et parlamentaire« uveřejňuje pan Faure-Lesteve pozoruhodný článek » Les Tschques« (1 pravopis tento vůbec jasně na značuje odkud vítr věje) a v něm se dovozuje. že cesta obstrukce v říšské radě nemá pražád- ného většího významu, ježto vláda vše, čeho jí potřebí, dosahuje pomocí § 14. Vědomí, že Češi nejsou s to dosíci splnění svých požadavků, jest nyní příčinou, že obracejí zraky své k Francii, jakožto jediné zemi dobré naděje.
Čech Čecho Francouz Němec Faur Bohemij Paříž Uhry Praha Čechy Francie Les Tschque
5 article
Zřejmý zájem Francie směřuje však k tomu, aby Rakousko zůstalo jednotné a silné. Leč těchto několik slov nasvědčuje, že pan Faure- Lesteve rozumí situaci v Rakousku a v Čechách starého — výral Nikomu ani nenapadlo hleděti k Francii jakožto k zemi poslední naděje v příčiné splnění če- ských požádavků vnitřní řeči úřadní anebo druhé české university. Skuteční političtí my slitelé ve Francii vědí, že česká otázka v nej zazších a největších obrysech svého osudného celku jest otázkou nikoli splnění neb nesplnění nějakých českých požadavků, nýbrž otázkou evropskou s velice ostrou pointou francouzskou. Příznivé řešení otázky české ve smyslu českém jest právě podmínkou toho, čemu se říká pan F. L. jednotnost a síla Rakouska. Řešení její ve smyslu státní řeči německé vede k historicko-nacionálnímu a politicko-geo- grafickému nesmyslu dvou německých císařství, který logika dějin naprosto nesnese. Vítězství české znamená udržení a zachování středoevrop- ského státu království a zemi v jakémkol útvaru, česká porážka dočasnost této monarchie Kterak zazlívati p. Faure-Lestevovi, že to neví, když ani ty jediné unavené oči, na nichž věc dnes visí, neprohlížejí problém tak jndnoduchý a jeho přesný závěr žádné pochybnosti nedo- pouštějící. Protož dlužno mu prominouti, vykládá-l k situaci, že vídeňská vláda chybuje, pokládá-l Čechy za protivníka, jakéhož odzbrojiti lze ústupností (!!) a že jest nutno, aby vláda po- skytla důkazy své odvahy a zaujala vůči Če- chům stanovisko bezohledné.
Faur Čecho Francie Rakousko Čechy
6 article
Co se týče Francouzů, píše p. F. L., ne- měli prý zapotřebí přimlouvati se za entente cordiale s rakouskými Slovany a také nikolis rakouskými Němci, i jest prý záhodno, aby se Francouzi chovali vůči národnostnímu boji v Ra- kousku naprosto neutrálně a přenechali starost o modus vívendi rakouských národů rakouské vládě. Nuže pan Faure-Lesteve nenáleží k oněm Francouzům, od nichž očekáváme šediny sta- rostmi o náš osud, přes jeho článek jest a zů- stane ve Francii již imponující množství hlav stále přibývající, kteréž dobře vědí, že budoue- nost Francie s budoucností Čechie dohromady zpevněna jest hydraulickým tlakem chladné lo- giky dějin budoucnosti, která postavila před velký národ západu i před malý v srdci Evropy téhož společného nepřítele a že od toho neuprosného fakta není osvobození bez ohledu na stupen vřelosti vzájemých cítů v Čechách a ve Francii. Že společný osud takto svázaný úpraven bude tím slibněji, čím vřelejší styky mezi oběma národy budou panovati a čím spíše bude národ český s to, co nejvýdatněji oplatiti fran- couzskému ochránci vzájemného pojištění a že k tomu vlastenncká Francie má ze všech sil přispívati, jest zřejmo pro každého francouz- ského politika, hledícího dále než přes obrubu pověstné »Nouvelle Presse libre«.
Francouz F L Němec Faur Francie Evropa Čechy Slovan Čechie Nouvelle Presse
7 article
Denní zprávy. — Císařova rozmluva s drem Žáčkem. Máme v úctě slova panovní- kova, jak přírozeno při royalistickém smý- šlení, jež je následek našeho státoprávního přesvědčení, však nesdílíme náhled, jenž z Byzancie přešel do západo-evropského středověku a zapovídal jakýmkoli způsobem slovem císařovým se obírati. Naopak, máme ne pouze za právo, než i za povinnost o ka- ždém výroku panovníkově uvažovati a tam, kde toho zapotřebí, uctivým i mužným způ- sobem říci: »V tom je mylka, Veličenstvo«. Císař rozhovořil se, jak známo, s drem. Žáčkem o německočeském vyrovnání, ze- jmena o činnosti moravské vyrovnávací ko- mise sněmovní. Při té příležitosti projevil, jak přirozeno, touhu, aby akce ta ukončila úspěšně, aby mír mezi Čechya Němci na Moravě byl dosažen a odklizení národního sporu v naší zemi sesterské aby se stalo podkladem stejné akce v Čechách. V rozmluvě té prones! se mezi jiným dr.
Žáček Němec Morava Čechy
8 article
Žáček následovně: »Doufám, že kdyby Vaše Veličenstvo nejvyšším rozhodnutím po- skytlo oběma národům rovné právo, oba národové by se tomuto milostivémua spravedlivému rozhodnutí podvolili.« — Nesdílíme sice tento náhled dra. Žáčka, poněvadž vlastní zkušenost nás učí, že po- volností a hýčkáním vídeňských vlád od ochoty a vůle spokojiti se s rovným právem čím dál tím více se vzdalují, však uzná- váme, že kdyby Němci chtěli, tímto způ- sobem by spor byl nejjednodušeji rozhod- nut. Vizme, co na apostrofu dra. Žáčka odvětil císař: »Ano, rovné právol V tom právě to vězí, že oba ná- rodové nechtějí totéž. Němei chtějí víc než Čechové a Čecho- vé víc než Němci«. V tom směru, pak dovolujeme si v povinné uctivosti tvrditi, bylo V. V. nesprávně informováno. Výtka tato, pokud nás Čechů se týče, je bolestná, poněvadž není odůvodněna. My Čechové, jakkoli jsme v zemích svých ve značné vět- šině, jakkoli representujeme po dnes tuto zemi jako potomci zakladatelů českého státu, jako potomci těch, jichž osud vždy byl to- tožným s osudem této země — nikdy ne- činili na práva národní větších požadavků než Němci. Jakkoli by nám dle přirozeného stavu věci nikdo ne- měl vytýkati neskromnost nebo do konce vládychtivost, kdybychom ve svých požadav- cích dále šli, než spoluobyvatelé naši druhého jazyka, naše snaha nenesla se od prvního kroku nášeho na politické bojiště dál, než abychom týchž dobyli pro sebe práv, jaká mají Němci. Heslem naším vždy byla rovnoprávnost.
Němec Žáček Čecho Žáček
9 article
My tedy nechceme více než Němci, naopak, my při této příležitosti znovu opakujeme, že úplně by- chom se spokojili s tím, coNěmci už nyní mají. Naproti tomu nepopíratel- nou pravdou je, že Němci chtějí více než my. Z počátku to zakrývali a tajili, dnes ale veřejně již s tímto svým rozšířeným programem odvažují se na veřejný trh a hlá- sají odtamtud: »My jsme a musí me býti v Čechách i na Moravě náro- dem privilegovaným, my ch ceme v zemích těch býti první a vlád- noucí!« Tak věc v pravdě se má. — Kratochvilná historie germánského křtu dvou stanic na dráze cís. Ferdinanda vzbuzuje právě gaudium v interessovaných kruzích, odkudž ji prozrazujeme veřejnosti. Běží o obce Svinov a Studenku, jichž zněmčením germánští kmotři ve vídeňském centrálním ředitelství tuze si hlavy nenalámali, a z milého Svinova škrtnutím péra měl se státi Sauding, ze Studenky Schönbrunn. Jak duchaplné! A tak spěchaly příslušné fascikly do ministerstva železnic pro nejvyšší sankci. Leč zde zahrál si šotek náhody a přidělil je kterémusí roztržitému či zamilovanému panu radovi, jenž si spletl novokřtěnce a vedle panenské Studenky ocitlo se v matrice Sauding, kdežto Svinov zapsán jako Schönbrunn. Ale teď se teprve v kterési hlavě rozleželo, co vlastně Sauding znamená. Divné slovo, poukazující spíše k buršácké knajpě,
Němec Ferdinand rada Čechy Morava Svinov Studenka Studenka Schönbrunn Schönbrunn