1
article
Z Londýna, 26. ledna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« uveřejňuje tuto depeši svého soukro-
mého dopisovatele z Petrohradu: Dle sdě-
lení z dobře zpravené strany vyjednávání jenom
nepatrně pokračuje, ačkoli Rusko určitě proje-
vuje přání, aby spor smírně byl vyřízen. Úsil
diplomacie je mařeno pocitem nedůvěry
mezi oběma spornými stranami, jakož i tím, že
následkem oné nedůvěry obě strany trvají na
požadavku pevných záru k.
Rusko chce zůstaviti Japonsku úplnou
volnost koprávněnému rozšíření
jeho vlivu v Koreji, ale žádá výměnou
za to záruku, že jižní pobřeží ko-
rejské nebude opevněno. Japonsko
zdráhá se přijati jakožto záruku povšechné uji-
štění Ruska, že svrchovanost Čínyv
Mandžursku bude uznávána, neb
ujištění, že bude respektován pře-
vážný vliv Japonska v Koreji. Ja-
ponsko obává se, kdyby se nyní v Koreji pevně
neusadilo, že by časem odtamtud Ruskem bylo
vytlačeno.
Požár v římské universitní knihovně.
Z Říma, 26. ledna: (C.-B.) Časopisy ozna-
mují z Turina, že je škoda, požárem v üniver
sitní knihovně způsobená, nad míru vebiká.
Knihovna čítala 350.000 tištěných knih,z
nichž asi 100.000 majících cenu asi půl
millionu lir, požárem bylo zniče no.
Universita byla uzavřena, ježto některé sály
hrozí sesutím.
Londýn
Petrohrad
Rusko
Japonsko
Korea
Řím
Reuterův kancelář
Čínyv Mandžursko
2
article
Nepokoje na Balkáně.
Ze Záhřeba. (Pův. zpr.) Pro případ, že by
Rakousko chtělo na jaře v Makedonii zakročiti
učiněna jsou již některá opatření. První byl by
mobilisován 13. sbor (záhřebský, mužstvo chor
vatské a srbské); ke konání posádkové služby
v okrsku tohoto sboru určeny jsou pluky z ostat
ních sborů, na př. 3. bosenský pluk odejde ihned
z Pešti do Záhřeba.
Dne 17. t. m. představil se v Sarajevě dů
stojnický sbor 38. pěšího pluku novému sboro
vému veliteli a chéfu vlády v Bosně, polnímu
zbrojmistru Alborimu; tento měl k důstojníkům
řeč, v níž velmi důrazně se zmínil o možném,
vítězném (?) tažení do Makedonie.
K bílecké katastrofě.
Ze Sarajeva, 26. ledna. (Pův. zpráva „Nár
Listů“.) Afféra bílecká blíží se ke konci; před
Vánocemi zasedala v Sarajevě válečná rada, zá-
ležející ze 2 generálů (Dillmanna a Terkulje)
2 plukovníků od 38. pěšího pluku, 2 setníkůa
vyšetřujícího soudce majora-auditora Franka;
předsedou je polní podmaršálek Frank, jenž má
2 hlasy.
Výsledek jednáni byl ihned odeslán do Vídně
vrchnímu vojenskému soudu, jenž pak vše před-
loží eisaři ke schválení. Rozsudek tento se
přísně tají.
Vyšetřováni kromě 3 již uvedených (gene
rála Dragonia, plukovníků Töröka a Grünzweiga)
rozšířeno bylo na 2 štábní důstojníky, setník
Aubrycha, z jehož setniny zbyl jediný bubennil
a nadporučíka, jenž měl v osudný den plukovní
inspekci. Všichni jmenovaní jsou od 12. pěšího
pluku.
Franco
Frank
Török
Grünzweig
Aubrych
Balkán
Záhřeb
Rakousko
Makedonie
Pešť
Sarajevo
Boseň
Vídeň
Dillmann
3
article
Zvláštním způsobem přišel do vyšetřování
ženijní ředitel v Bílku, major Laschi. V Čepe-
lici u Bílku je malé vojenské oddělení, jež musí
míti v cisterně vždy určitou výšku vody. Když
se mužstvo 12. pěš. pluku zásobovalo vodou
z oné cisterny, tázal se major Laschi poddůstoj-
níka, konajícího v Čepelici službu, mnoho-li vody
ještě v cisterně zbývá. Ten odpověděl maďarsky.
ukazuje rukama výšku vody nad potřebné množ
ství; Laschi tomu nerozuměl a jsa toho mínění.
že je v cisterně vody pouze na dně, zakázal ji dále
vydávati. Obžaloba mu vytýká, že z pohodlnost
nešel se přesvědčit a tím ke katastrofě přispěl.
Co se týče výše trestů, nebude prý veliká
nutno ovšem vyčkati publikování rozsudku.
Z Berlína, 26. ledna. (C.-B.) Krá
Belgů dnes večer sem přibyl. K jeho uvítání
dostavili se císař Vilém s kerunním princema
s princi královské rodiny, jakož i jiných panov-
nických rodin německých, císařská družinaa
členové belgického vyslanectva se svými damami.
Po vyměněných srdečných pozdravech odjeli
oba panovníci do zámku.
Z Petrohradu, 26. ledna. (C.-B.) Císař
císařovna přesídlili se z Carského Sela do Pe-
trohradu.
Z Petrohradu, 26. ledna. (C.-B.) Carským
úkazem zbaven byl náčelník gruzinské eparchie
arcibiskup Kevork Surenjane svého úřadu.
Bílek
Lasch
Čep
Belg
Vilém
Berlín
Petrohrad
4
article
Francouzský hlas o Češích.
Francouzský hlas o Češích.
Dnešní 5Bohemij« se zas jednou povedlo, že
nalezla ve francouzském tisku citát o Češích, ho-
dící se jí do krámu. Až dosud uváděla jenom ta-
kové ukázky z francouzské publicistiky, aneboi
z obchodních a jiných reklamních tiskopisů,z
nichž na jevo vychází, že i v Paříži jsou stále
ještě někteří lidé, kteři dobře nevědi, kde Praha
leží a ve své geografické naivnosti se zálibouji
kladou až do Uher. Kasíňácký tisk uváděl tyto
doklady zeměpisných mezer francouzských ja-
kožto pozoruhodně ukázky truchlivého stavu
česko-francouzské alliance, ve své horlivosti pře-
hlížeje, že tak shromažďuje vlastně doklady ne-
vědomosti francouzské o Praze, jakožto sídle
prý pradávné německé kultury a středisku ně-
mecké vzdělanosti v »sudetských zemích« shro-
mažďujícím zcela mimořádně nad míru neoby
čejný výkvět německé superintelligence rakouské
a že ušel-li francouzskému oku tento libovonný
německý leknín na záplavě českého barbarství
plovoucí, není to tak přespříliš dávno, co če-
skému národu připadla kulturní representace
Čech, a že od té doby podařilo se Čechům při
vésti Prahu k docela jiné cti na západě
zejmena u Francouzů než Němcům za německé
dvoustoletí pražské.
Leč tentokráte se »Boh.« jedná o neoby
čejně vážný doklad beznadějnosti česko-francouz
ských styků, ba přímo prý jich výpověd
V »Revue politique et parlamentaire« uveřejňuje
pan Faure-Lesteve pozoruhodný článek » Les
Tschques« (1 pravopis tento vůbec jasně na
značuje odkud vítr věje) a v něm se dovozuje.
že cesta obstrukce v říšské radě nemá pražád-
ného většího významu, ježto vláda vše, čeho
jí potřebí, dosahuje pomocí § 14. Vědomí, že
Češi nejsou s to dosíci splnění svých požadavků,
jest nyní příčinou, že obracejí zraky své k
Francii, jakožto jediné zemi dobré naděje.
Čech
Čecho
Francouz
Němec
Faur
Bohemij
Paříž
Uhry
Praha
Čechy
Francie
Les Tschque
5
article
Zřejmý zájem Francie směřuje však k tomu,
aby Rakousko zůstalo jednotné a silné. Leč
těchto několik slov nasvědčuje, že pan Faure-
Lesteve rozumí situaci v Rakousku a v Čechách
starého — výral
Nikomu ani nenapadlo hleděti k Francii jakožto
k zemi poslední naděje v příčiné splnění če-
ských požádavků vnitřní řeči úřadní anebo
druhé české university. Skuteční političtí my
slitelé ve Francii vědí, že česká otázka v nej
zazších a největších obrysech svého osudného
celku jest otázkou nikoli splnění neb nesplnění
nějakých českých požadavků, nýbrž otázkou
evropskou s velice ostrou pointou francouzskou.
Příznivé řešení otázky české ve smyslu českém
jest právě podmínkou toho, čemu se říká pan
F. L. jednotnost a síla Rakouska.
Řešení její ve smyslu státní řeči německé
vede k historicko-nacionálnímu a politicko-geo-
grafickému nesmyslu dvou německých císařství,
který logika dějin naprosto nesnese. Vítězství
české znamená udržení a zachování středoevrop-
ského státu království a zemi v jakémkol
útvaru, česká porážka dočasnost této monarchie
Kterak zazlívati p. Faure-Lestevovi, že to neví,
když ani ty jediné unavené oči, na nichž věc
dnes visí, neprohlížejí problém tak jndnoduchý
a jeho přesný závěr žádné pochybnosti nedo-
pouštějící.
Protož dlužno mu prominouti, vykládá-l
k situaci, že vídeňská vláda chybuje, pokládá-l
Čechy za protivníka, jakéhož odzbrojiti lze
ústupností (!!) a že jest nutno, aby vláda po-
skytla důkazy své odvahy a zaujala vůči Če-
chům stanovisko bezohledné.
Faur
Čecho
Francie
Rakousko
Čechy
6
article
Co se týče Francouzů, píše p. F. L., ne-
měli prý zapotřebí přimlouvati se za entente
cordiale s rakouskými Slovany a také nikolis
rakouskými Němci, i jest prý záhodno, aby se
Francouzi chovali vůči národnostnímu boji v Ra-
kousku naprosto neutrálně a přenechali starost
o modus vívendi rakouských národů rakouské
vládě.
Nuže pan Faure-Lesteve nenáleží k oněm
Francouzům, od nichž očekáváme šediny sta-
rostmi o náš osud, přes jeho článek jest a zů-
stane ve Francii již imponující množství hlav
stále přibývající, kteréž dobře vědí, že budoue-
nost Francie s budoucností Čechie dohromady
zpevněna jest hydraulickým tlakem chladné lo-
giky dějin budoucnosti, která postavila před velký
národ západu i před malý v srdci Evropy téhož
společného nepřítele a že od toho neuprosného
fakta není osvobození bez ohledu na stupen
vřelosti vzájemých cítů v Čechách a ve Francii.
Že společný osud takto svázaný úpraven
bude tím slibněji, čím vřelejší styky mezi
oběma národy budou panovati a čím spíše bude
národ český s to, co nejvýdatněji oplatiti fran-
couzskému ochránci vzájemného pojištění a že
k tomu vlastenncká Francie má ze všech sil
přispívati, jest zřejmo pro každého francouz-
ského politika, hledícího dále než přes obrubu
pověstné »Nouvelle Presse libre«.
Francouz
F L
Němec
Faur
Francie
Evropa
Čechy
Slovan
Čechie
Nouvelle Presse
7
article
Denní zprávy.
— Císařova rozmluva s drem
Žáčkem. Máme v úctě slova panovní-
kova, jak přírozeno při royalistickém smý-
šlení, jež je následek našeho státoprávního
přesvědčení, však nesdílíme náhled, jenž
z Byzancie přešel do západo-evropského
středověku a zapovídal jakýmkoli způsobem
slovem císařovým se obírati. Naopak, máme
ne pouze za právo, než i za povinnost o ka-
ždém výroku panovníkově uvažovati a tam,
kde toho zapotřebí, uctivým i mužným způ-
sobem říci: »V tom je mylka, Veličenstvo«.
Císař rozhovořil se, jak známo, s drem.
Žáčkem o německočeském vyrovnání, ze-
jmena o činnosti moravské vyrovnávací ko-
mise sněmovní. Při té příležitosti projevil,
jak přirozeno, touhu, aby akce ta
ukončila úspěšně, aby mír mezi Čechya
Němci na Moravě byl dosažen a odklizení
národního sporu v naší zemi sesterské aby
se stalo podkladem stejné akce v Čechách.
V rozmluvě té prones! se mezi jiným dr.
Žáček
Němec
Morava
Čechy
8
article
Žáček následovně: »Doufám, že kdyby
Vaše Veličenstvo nejvyšším rozhodnutím po-
skytlo oběma národům rovné právo, oba
národové by se tomuto milostivémua
spravedlivému rozhodnutí podvolili.« —
Nesdílíme sice tento náhled dra. Žáčka,
poněvadž vlastní zkušenost nás učí, že po-
volností a hýčkáním vídeňských vlád od
ochoty a vůle spokojiti se s rovným právem
čím dál tím více se vzdalují, však uzná-
váme, že kdyby Němci chtěli, tímto způ-
sobem by spor byl nejjednodušeji rozhod-
nut. Vizme, co na apostrofu dra. Žáčka
odvětil císař: »Ano, rovné právol
V tom právě to vězí, že oba ná-
rodové nechtějí totéž. Němei
chtějí víc než Čechové a Čecho-
vé víc než Němci«. V tom směru, pak
dovolujeme si v povinné uctivosti tvrditi,
bylo V. V. nesprávně informováno. Výtka
tato, pokud nás Čechů se týče, je bolestná,
poněvadž není odůvodněna. My Čechové,
jakkoli jsme v zemích svých ve značné vět-
šině, jakkoli representujeme po dnes tuto
zemi jako potomci zakladatelů českého státu,
jako potomci těch, jichž osud vždy byl to-
tožným s osudem této země — nikdy ne-
činili na práva národní větších
požadavků než Němci. Jakkoli by
nám dle přirozeného stavu věci nikdo ne-
měl vytýkati neskromnost nebo do konce
vládychtivost, kdybychom ve svých požadav-
cích dále šli, než spoluobyvatelé naši druhého
jazyka, naše snaha nenesla se od prvního
kroku nášeho na politické bojiště dál, než
abychom týchž dobyli pro sebe
práv, jaká mají Němci. Heslem
naším vždy byla rovnoprávnost.
Němec
Žáček
Čecho
Žáček
9
article
My tedy nechceme více než Němci,
naopak, my při této příležitosti
znovu opakujeme, že úplně by-
chom se spokojili s tím, coNěmci
už nyní mají. Naproti tomu nepopíratel-
nou pravdou je, že Němci chtějí více
než my. Z počátku to zakrývali a tajili,
dnes ale veřejně již s tímto svým rozšířeným
programem odvažují se na veřejný trh a hlá-
sají odtamtud: »My jsme a musí me
býti v Čechách i na Moravě náro-
dem privilegovaným, my ch ceme
v zemích těch býti první a vlád-
noucí!« Tak věc v pravdě se má.
— Kratochvilná historie germánského křtu
dvou stanic na dráze cís. Ferdinanda vzbuzuje
právě gaudium v interessovaných kruzích, odkudž
ji prozrazujeme veřejnosti. Běží o obce Svinov
a Studenku, jichž zněmčením germánští kmotři
ve vídeňském centrálním ředitelství tuze si hlavy
nenalámali, a z milého Svinova škrtnutím péra
měl se státi Sauding, ze Studenky Schönbrunn.
Jak duchaplné! A tak spěchaly příslušné fascikly
do ministerstva železnic pro nejvyšší sankci. Leč
zde zahrál si šotek náhody a přidělil je kterémusí
roztržitému či zamilovanému panu radovi, jenž
si spletl novokřtěnce a vedle panenské Studenky
ocitlo se v matrice Sauding, kdežto Svinov zapsán
jako Schönbrunn. Ale teď se teprve v kterési
hlavě rozleželo, co vlastně Sauding znamená.
Divné slovo, poukazující spíše k buršácké knajpě,
Němec
Ferdinand
rada
Čechy
Morava
Svinov
Studenka
Studenka Schönbrunn
Schönbrunn