ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4a6a9af0-71fc-11dc-b2c6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 22, place 23, org 3, work 1
1 masthead
Denní zprávy.
2 article
Ze Záhřeba, 21. ledna. Stav bývalého před- sedy strany práva dra. Vřeštěnského zhoršilse tou měrou, že byl zaopatřen svátostmi umíra- jících.
doktor Záhřeb
3 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Ze Sofie, 20. ledna. (C.-B.) Generál Z on čev sem dnes přijel z Paříže. Z Paříže, 20. ledna. (C.-B.) Rozpočtová ko- mise schválila vládou žádaný úvěr 120.000f na obeslání lihovarnické výstavy ve Vídni. Z Tapolozy, 21. ledna. (C.-B.) Státní ta- jemník Géza Makfalvay byl zvolen většinou 813 hlasů poslancem proti kandidátovi strany neodvislosti Janu Pékovi. Z Kristianie, 20. ledna. (C.-B.) Král za- ložil nový norský řád pouze o jedné třídě „nor ský lev“. Z cizinců mohou řád obdržeti pouze panovnici a členové panovnických rodin. Rusko a Japonsko. Z Londýna, 21. ledna. (C.-B.) Berlínský telegram »Pall Mall Gazette« ujišťuje co nej- určitěji, že otázka války či míru jest rozhod nuta na prospěch míru. Jest pouze otázkou ještě, zdali vláda ruská učiní prohlášení, v němž jest obsaženo zachování míru, vůči Japonsku samotnému, anebo vůči všem mocnostem, nebo aspoň vůči mocnostem zvlášť interessovaným. Ať už nabude prohlášení to formy jakékoliv v Petrohradě bylo rozhodnuto vy- jfti přáním Japonska potud vstříc aby byl mir zajištěn. Z Tjencina, 20. ledna. (C.-B.) Z dobrého pramene se proslýchá, že místokrál Juanši- kaj učinil opatření na ochranu hranice mezi provincií Čili a Mandžurskem pro případ války rusko-japonské. Jest vše připraveno pro dopravu 20.000 mužů čínského vojska na hranice. Z Paříže, 20. ledna. Ruský státní rada Bezobrazov, který tou dobou na Rivieře mešká. projevil v rozmluvě s jistým redaktorem, že on a celá petrohradská bojovná strana podlehli, avšak že ruská shoda s Japonskem sotva jenom asi půlroku potrvá a že nebezpečí války v lětě znovu se dostaví.
Makfalvay Pék Sofie Paříž Vídeň Tapoloza Kristiania Rusko Japonsko Londýn Petrohrad Tjencina Riviera Mall Gazette Bezobrazov
4 article Proti reservátnímu rozkazu řišského ministra války.
Proti reservátnímu rozkazu řišského ministra války. Orgány německého souručenství oznamují, že se chystá důrazná akce proti ministrovi války šl. Pitreichovi za jeho reservátní rozkaz, ve kterémž němečtí politikové spatřují zás adní obrat armádní správy v příčině jazykové otázky ve vojsku. Sdělení, kterýmž se tato vý- prava ohlašuje, zní V kruzích německých poslanců projevovánov minulých dnech hojně mínění, že jest potřebí, protestovati se vším důrazem proti reservátnímu rozkazu říš- ského ministerstva války, proti to- muto nejnovějšímu jazykovému nařízení. Po- znává se vždy jasněji, jaký vliv a jak pro- nikavé účinky jazykové předpisy a no- voty tohoto výnosu nutně míti budou na ústro- nou souvislost armády. Vzhledem k veliké dů ležitosti tohoto předmětu žádá se za neprodlené svolání výkonného výboru německých stran, aby ne stala úrada o formě nějakého společného projeru.
5 article
»Prager Tagblatt« připojil ke včerejšímu (y dnešním ranním vydání uveřejněnému) berlin- skému telegramu c. k. korrespondenční kance- láře, kterýmž se v širší známost uvádí souhlasný ba pochvalný článek berlínského vládního žurnálu »Post« o Pitreichově reservátním rozkazu, kritický úvod, v němž druhý orgán německého kasina pražského praví: »Říš- ský ministr války šl. Pitreich doznal za svůt jazykový výnos a za řeč,, kterouž jej v delega- cích odůvodňoval, dosuď jenom málo souhlasu. A to vším právem vzhledem k obecné m odsouzení, jehož výnos v německých kru- zích došel a vzhledem k nejvážnějším následkům, jež z tohoto nařízení atrmádě vzejdou. Nyní však dostalo se ministrovi podpory, ovšem nikoli z Rakouska. Časopis v německé říši vycházející, »Posti«, uznal za dobré přispěti ministrovi války v jeho tísni ku pomeci a zlo- miti oštěp za jeho výjnos. »Post« přičítá nepří- znivá uvítání, jehož se (v německých kruzích) výnosu dostalo, trvajjící zvýšené národní citli- vosti a přenáší se přes dalekosáhlou jeho důle- žitost týmiž frázemi,, kterými šl. Pitreich svůj roz- kaz odůvodniti se snažil. Z toho lze soudit, odkud ten článek vlastně přišel. Ale nepochybnou jistotu o tom podává okolnost. že si c. k. telegrafní a korrespondenční kance
Prager Rakousko
6 article
lář přispíšila, aby článek »Postu« v poďstatném obsahu rozšířila. To byla zpáteční cesta z Ber lína; po týchž asi officiosních kolejích šel před tím článek do Berlína.« Pozoruhodnou známkou pro rozpoloženív německém táboře jest, že zdejší »Bohemie« te- legram korrespondenční kanceláře o článku ber linského žurnálu »Postu« vůbec ani neotiskla Takovéto rebellie proti vídeňskému vládnímu ti- skovému apparátu se »Bohemie« nedopustil snad ještě nikdy ! Z Vídně oznamuje se nám telefonicky, že »Neue Freie Presse« uveřejňuje proti Pitreichově výroku, jejž učinil o jazykové zna- losti poddůstojníků slova ministra vojenství Bylandta-Rheidta z r. 1885. Tehdy učinil tento ministr svůj známý výrok o vlasteneckých sta- rostech svých a prohlásil při tom, že poddůstoj- níci musí býti armádní řeči mocni. »Tak mluvil hr. Bylandt — přaví na konci svého článku »Neue Freie Presse« — jeden z nejvý- tečnějších vojenských administratorů. 20 let později vydán reservátní rozkaz, kterým se na- řizuje, že pro neznalost němčiny nemá býti nikdo vyloučen z postupu na poddůstojníka.«
Pitreichův Berlín Vídeň Bylandt Bohemia Neue Frei Presse
7 article Národ a národnost.
Národ a národnost. V uherském sněmu měl předseda tamějšího ministerstva hrabě Tisza řeč, v níž snažíl se uti- šiti bouři, jež se tam na novo rozburácela násled- kem zajímavého exposé, jež měl v delegaci cis- lajtánské ministr války Pitreich. Při tom nebylo nic tak karak teristického pro maďarskou smělost, jako ono místo v řeči maďarského předsedy, němž vyčítá ministru války, že mluvil o Mada- rech a o Němcích právě tak jako o národech, jako o »ostatních ve státním svazu rakouském ži- jících národnostech.« Jestli to prý rozčiluje pány z opposice, do toho nechť se pustí, nechť ale mají na mysli, že Němec nedovede označit tak jemně to, co Maďar jmenuje národ a co národnost.
Tisza Němec Maďar Mada
8 article
Ministr války prý dojista Maďary s ostatními národnostmi porovnávat nechtěl. Zeptáme se ho na to a uvidíme, zdali tak jako Tisza uraziti chtěl všechny ty, již hlásí se k národnosti jiné, než k oněm, jež chce míli maďarský parvenue jako privilegované, zvláštními právy a výsadami a zvláštní vážností nadané v čele ostatních Prozatím nás i ta mizerná statistika, z níž Ma- daři zrovna tak jako Němci udělali dávku svého národního chauvinismu, že v této říši příslušníků »povznesených«, v čele ostatních si vykračujících národů 16 millionů, těch ostat- ních ale 25 millionů! V armádě pak Němců a Maďarů celých 38 procent, však Neněmců Nemaďarů 62 procenta! A tu se tážeme, chtěl-li, aneb ještě lépe řečeno, směl-li vrchní ředitel takto složené armády uraziti po způsobu Tiszově velikou většinu téch, od nichž stát žádá v době míru největšího zapření a nejkraj- nějších obětí a kteří ve válce životy svými za- koupiti musejí vítězství myšlenky, jejíž triumí ani jim ku prospěchu není? Nechť jen nechá slova stát, jež ministr války promluvil. Týkala se všech národností a jakkoli přesvědčeni jsme, že činěny budou pokusy, aby naproti Maďarům vykládána byla jinak, než naproti ostatním ná- rodnostem, zejmena naproti nám a že jinak také budou praktikována, to nám nebudea nesmí vaditi dovolávati se s veškerou energií slov ministra války a vy- voditi z nich přirozené důsledky.
Maďar Němec Ma
9 article
Víme, co je armáda a nepopírali jsme nikdy, že poslání její jest: také nás a národnost našt chrániti v případě, že by se na nás nepřítel odvážil a že jest lež, co o nás se tvrdí, jakobychom my Čechové byli zásadnými nepřáteli armády. Nikoli. My ehceme pouze, aby ono vědomí onen cit, jenž má sídleti všude v nás a provázeti nás na každém kroku, byl mezi námi i v armádě. Nepropagujeme národnostní boje ve vojště, ale národnostní vědomí, jež boj samo sebou vylu- čuje. Neb kdo sám prodchnut citem národním, nebude zazlívati národní vědomí druhému. Známe maďarské žonglerství, jež provozují se slovem národnost v ohledu altrnickém a slo- vem národ, v ohledu politickém. Víme, jak ši- kovně dovedou nahraditi slovo Maďar slovem Uher a obráceně. Známe jejich theorie, dle nichž žádají jen politickou věrnost ke státu, ne národní, při kteréžto zásadě ale průběhem ne- málo let, když i ne de facto, tedy aspoň statistických výkazech stlačili: počet Slováků z tři millionů na dva. Tak šikovně my rozdílu mezi národem a národností dělat neumíme, však to bychom si vyprosili, aby Maďaři si za- povídali, rovnati se ve příčině národní kvality s — námi. My věru toho nemáme zapotřeb krčiti se vedle nich.
Čecho Maďar Slovák Uhry
10 article
— Prohnané německo-vídeňské vyděračstvi připadlo na zvláště rafinovaný prostředek koři- stění z lidské hlouposti také v Praze. Obehází tu agent jakési vídeňské společnosti a vnucůje zdejším obchodníkům jakýsi druh známěk, jež mají býti vlepovány zákazníkům do zvláštních knížeček, jež společnost vídeňská rozdává zase po domech obecenstvu s poučením, že až knížka zákazníkova bude plna známek jedním obchod- níkem nalepených, obdrží zákazník za knížku od řečené společnosti jakousi premii. Za to za vše žádá společnost od napadených živnostníků ma- ličkost — pěti procent zisku z odbytého zboží. Jest jasno, že tu máme co činiti s novou ukázkou vídeňského „gaunerství“, kteréž uvědo- mělý český obchodník co nejrozhodněji zamítne. Přípisy z kruhů obchodních, nám zasílané, vy- slovují se sice velice řízně proti vídeňským prstům, lovícím v kapsách českých kupců tučná procenta, poukazují však na lidskou hloupost, především na odběratele nejmenší, jež prý agenty a letáky vídeňské společnosti bude velice snadno svůdnou „prémií“ získati, ačkoli jinak jest jasno, že odběratel v poslední řadě musí zaplatiti i tuto prémii i případný zisk čisté vídeňské společnosti.
Praha
11 article
Nastane-li pak se strany těchto tříd obecenstva u kupců a obchodníků vůbee poptávka po znám- kách vídeňské společnosti, nebude prý možno odolati a bude nutno zavésti je. Jest zajisté věcí společenstev a gremií, aby proti tomuto vídeň- skému vydírání zahájila záhy kroky co nejenergi- čtější a ochránila obehodní a živnostenské kruhy proti tomuto druhu dobrodružné industrie, když jest již možno, a je-li vůbec možno, aby se k něčemu podobnému dávalo úřadní povo- lení. Pokus, učiniti pražské obchodnictvo poplat- ným několika vídeňským lenochům, setkává se ovšem ve zdejších kruzích s rozhořčením a po- ukazuje se k tomu, že mnohem spíše než vídeňská společnost zasluhovala by takový výnos dobro- velné daně Ústřední Matice školská — tedy účel dobročinný nikoli soukromý, a že přiměřeným adaptováním národního kolku mohlo by se po případě čeliti německé konkurenci pražské, kdyby zavedla vídeňské známky. V každém případě stojí věc za uváženou a měla by urychliti projed- nání otázky národního kolku v Národní radě. — Rusínská perlička v »Prager Tag- blattu«. Pod záhlavím »Ruthenen contra Tsche- chen« přináší dnešní »P. T.« následující kousek medu na německý jazyk. »Svoboda «, rusínský žurnál, ve Lvově vycházející, odpovídá »Ná- rodním Listům« za to, že pokáraly usnesení rusínského vedení v příčině vyučování něme- ckému jazyku na haličských národních školách následujícími větami: »Češi jsou kol do okola obklíčeni německým mořem a dle všeho také v jeho vlnách zahynou. Jich zášť proti Němcům a německému jazyku jest bezmocna. Právě Češi měli by co nejlépe chá- pati, proč se chceme my učiti německy, nebot celou svou kulturu děkují Češi německému jazyku.« Bratrský dík lvovské »Svobodě« z pokrevenskou věštbu našemu osudu v zátopě německé, věštbu, k jakéž si netroufají ani sami
Svoboda Čech Němec Lvov Ná
12 article
Němci! Právě ti nejradikálnější mezi Germány, kteří troufají naší záhubě v moři německém, pokládáni jsou od samých Němců za bláznya co se týče té kultury, právě ti Němci, kteří nás nejtěsněji obkličují, takměř žádné nemají, jestliže za kulturu považuje se pěco víc než tovární komín, jehož převaha jest ještě stále na ně- mecké straně, značí-li také néco kultura jemná, t. j. kniha a dílo umělecké. Víme ovšem, že smýšlení famosní lvovské »Svobody« není sdí- leno žádnou pozoruhodnou částí spřízněného ruského lidu v Haliči a že výlev její mu- sil zaboleti každého upřímného haličského Rusa. Souzen jest až tím, že si bo dal pan Mercy za klobouk. My jím ovšem ani nemůžeme býti dotčeni v naší největší cti a pýše, že nejen uhájili jsme svou národní državu na slovanské výspě v moři německém, jak jsme ji sdědili, ale že každodenně novou píď její ziskáváme z bývalého českého majetku. Kéž každá slovanská větev plní svou povinnost jako my Češí a západní břeh slovanský a kořeny slovanské lípy na vždy zůstane upevněn i moře německé pozbude pro Slovanstvo všech hrůz l — K obchodníkům, kteří neumějí česky, náleží také pan K. Bayer (dříve Barbara Bayer) c. k. dv. dodavatel v Karl. Varech, Firma tato vrátila dopis »Ústředního spolku českých kupců« s poznámkou: »Tschechisch adressirt retour !« (Český nadpis, nepřijímá se.) K. Bayer je známý karlovarský oplatkář, který ovšem už otevřel a vyřídil tisíce českých dopisů, v nichž čichal objednávku, čemuž ovšem při dopise
Němec Germán Rus Mercy K Bayer Barbaro Bayer Halič