1
article
těžší, totiž přemlouvati zde obyvatelstvo, aby
následovalo nás na cestě, vedoucí jedině k upev-
nění této veliké říše. Londýn jest Clearing-House
světa. Jeho blahobyt jest podmíněn a sloučen
s blahobytem a velkostí říše.
Chamberlain litoval pak, že okol
nostmi bylo zabráněno, aby schůze mohla v reso
luci vysloviti své mínění. V další své řeči do-
vozoval, že by si měl Londýn vzíti dříve než
bude pozdě, naučení g minulosti Benátek, Ho-
landska a států hansových, jichž velkost mizela
poněvadž už neměly tvůrčí činnosti. Londýr
nezůstane déle Clearing-Hohse světa, budou-l
dosavadní styky s osadami a s velkými neutrál-
ními zeměmi porušeny.
Řečník poukázal pak s důrazem na to, že
ačkoliv vývoz anglický do kolonií dosud stoupá.
vzrůstá vývoz cizích zemí do kolonií ještě více.
Popíral tvrzení horovatelů pro svobodný obchod.
o výsledcích ochranného cla německého a do-
vozoval, že statistika vykazuje rozkvět Německa
pod clem ochranným, který jest větší než rozkvět
Anglie. Také vklady bankovní v Německu stouply
a to více než v Anglii, kdežto stěhování z Anglie
jest pětkráte tak velké, jako z Německa.
Rusko a Japonsko.
Z Pekina, 19. ledna. (C.-B.) Ruské vojen-
ské oddíly v Čin-Kvan-Tau a v Šanhaj-Kvanu
byly odvolány a odeberou se do Mandžurska.
Jediné ruské vojsko, jež zůstane v Pečili, má
malé oddíly v Tjencinu a v Pekině na ochranu
vyslanectev.
Z Londýna, 19. ledna. (C.-B.) Ruský vele
vyslanec, který činil v pošlední době časté ná-
vštěvy v ministerstvu zahraničních záležitostí
byl tam také dnes odpoledne delší dobu.
Z Tokia, 19. ledna. (G.-B.) »Reuterova
kanc!« oznamuje: Ruská odpověď očekává se
v krátkě době. Má se za to, že Rusko učiní
menší nebo větší ústupky, ale pochybuje se,
budou-li dostatečnými.
Chamberlain
Londýn
Benátky
Německo
Anglie
Rusko
Japonsko
Šanghaj
Tokio
Hohs svět
Reuterův Inc
2
article
Pověsti o zamýšleném sňatku arci
vévody Ferdinanda Karla.
Pověsti o zamýšleném sňatku arci
vévody Ferdinanda Karla.
se slečnou Czuberovou jsou všeobecnou sensac
těchto dnů. Jestiť arcivévoda, jakožto bratr ná-
sledníka trůnu jednou z nejbližších osobností
vládnoucí dynastie, takže otázka jeho sňatku
v příčině budoucích nositelů koruny jest nemálo
důležitou. Uvedli jsme již, že arcivévoda už před
několika týdny svěřil se svými plány o sňatku
císaři a že požádá o jeho svolení. Ve skutečnosti
však až dosud panovníkovi svou žádost nepřed-
nesl, jakkoliv v těcnto dnech ve Vídni meškal.
Proslýchá se, že rádcem arcivévodovým v
této záležitosti byl plukovník císařských my
slivců v. v. Sahola, jenž s ním v Inšpruku sloužil,
udržovav s ním po řadu let nejpřátelštější styky,
Počátkem minulého týdne přijel plukovník Sa-
hula do Prahy a byl ve společnosti arcivévodově
stále pozorován. V sobotu ráno odjeli spolu
z Prahy do Vídně. Včera večer pořádán byl zde
ples německého divadelního spolku, kamž arci-
vévoda byl pozván. Podle referátu pražských ně-
meckých listů se tam arcivévoda skutečně také
objevil a po další dobu bavil se velmi živě
s místodržitelem hr. Coudenhovem.
Schválně si večer stoupl na ozářené měsícem
místo a chytal v rybníce ryby. Dlouho nikdo ne.
šel. Po hlídači ani památky. Jožko už se mrzel
„Co to tady robíš?!“ ozval se pojedno
za cikánem hlas.
„Šel jsem na procházku, měsíc tak pěkně
svítí,“ ozval se cikán a schoval nápadně vak
s rybami za záda.
Hlídač to ovšem zpozoroval a brzy octl se
vak s rybami v jeho ruce.
„Já chytám ryby pro velkomožného pána,
tvrdil cikán.
„Snad ne pro grófa,“ posmíval se mu hlídač
„Ne, pro velkomožného pána notára,“ pravi
vítězně Jožko, „tady ten vak je jeho.
Ferdinand Karel
Czuberová
Sahola
Coudenhove
Jožko
Cikán
Vídeň
Praha
3
article
„Myslíš, že ti věřím, ty chlape, ten si může
ryby koupit. Ty lžeš jako každý cikán! Ten vak
jsi asi ukradl!“
Marné bylo všecko tvrzení cikánovo, Ran
dostal nespočítaných. A notář, zvěděv co se
stalo, pobídl četníky, aby jen cikána notně zase
ztloukli pro jeho opovážlivost. Vak prý mu byí
ukraden.
Cikán seděl ve vězení ještě déle než dříve
Přemítal o trudném svém osudu.
„S pány cežko chodzi na l'ad,“ utěšova
se spišským pořekadlem.
Velkomožný pán notář litoval jenom těc
krásných, laciných ryb.
O osobnosti arcivévodově zaznamenávají
vídeňské listy: Arcivévoda Ferdinand Karel jest
štíhlý, urostlý mladík, jenž již od úflěho dětství
byl z duše oddán divadlu a těšil se pověsti na-
dšeného ctitele umění vůbec. Až do nedávné doby
mělo jeho vzezření ráz zvláště mladický, ač čítá
již 36 roků. V posledních dvou létech se tvářnost
jeho značně změnila. Růzový nádech lící zmizel
a obličej na pohled chlapecký nabyl rysů váž-
nějších, jakoby ustaralejších. Víc a více bral na
se podobnost svého otce, zemřelého arci-
vévody Karla Ludvíka a byl mu ze všech svých
bratři nejvíce podoben. A ještě větší změna
vzezření byla na něm znáti v době posledních
šesti měsíců.
I nejbližšímu okolí zdála se změna tato
velice nápadneu, takže s různých stran proneseny
náhledy, že asi arcivévodu tíží jakési neoby-
čejně starosti.. Ba vyskytli se i mnozí, kdož
areivévodu z častých styků výborně znali a kdož
se vší určitostí prohlašovali, že by jej na prvn
pohled ani nepoznali o:,
„Arčivévoda jest jedním z nejsympatičtěj-
ších členů císařské rodiny, praví vídeňský list.
z něhož citujeme.
Cikán
Cikánův
Vak
Karel
Karel Ludvík
arcivévoda Ferdinand
4
article
„Dle tradice nastoupil vojenskou dráhu
tak lze vysvětliti, že byl ve vojenských kruzíe
lépe znám, nežlí v občanských. Nicméně i osob-
nosti stavu občanského, jež s arcivévodou přišly
kdy do styku, mluví o něm jakožto muži neoby-
čejně sympatickém. V době, kdy byl velitelem
třetího vídeňského pluku císařských mysliveů,
žil s důstojnictvem v nejlepší přátelské shodě;
častokráte obědval v důstojnické menáži Rudolf-
ských kasáren, při čemž si stanovil za podmínku,
že mu nesmí býti prokazováno žádných zvlášt-
ních poct a pozorností, nežli ostatním důstoj-
níkům se činí. Následkem toho objevoval se dů-
stojnický sbor při tabuli v jednoduchém úboru,
totiž v obvyklých bluzách a jednotlivci odcházeli,
kdy chtěli, bez různých ceremoniálních poct.
Rudolf
5
article
Pokud se týká arcivévodova otce, byl Ferdinan
Karel jeho rodinným miláčkem. Zvěčnělý otee
přímo velebil v užších kroužcích svého syna ja-
kožto mladíčka výtečného srdce a často se pro-
nášel: „Můj Karel nalezne všudy přátele, vždyt
není nad něho lepšího člověka.“ Karel Ferdi-
nand splácel lásku svého otce vzájemnou láskou
synovskou. Když mu otec zemřel — mladý
arcivévoda čítal tehda 28 roků — byl Ferdínand
Karel bolestí přímo zdrcen a musil býti přímo
násilím odveden od lože, na němž spočívala
mrtvola otcova ...
Osobnost z arcivévodova okolí uvádí tyto
zajímavé drobnůstky: Arcivévoda Ferdinand
Karel jest prodchnut láskou k umění a požívá
značného uměleckéhc nadání a horuje zvláště
pro divadlo. Na prešpurském zámku arcivévody
Bedřicha účinkoval při divadelním večírku a
hrál úlohu Valdštýna a vedl zároveň režii kusu.
Mimo to nastudoval s mladými areivévodkyněmi
několik divadelních kusů, jež pak sehrány byly
o narozeninách jeho otce, areivévody Karla
Ludvíka.
Při jedné z těchto příležitostí pravil zesnulý
arčivévoda: „Lásku k divadlu zdědil můj Ferdi-
nand po mně.“ A lásku k výtvarnému umění
vštěpoval mu jeho vychovatel baron Blanchi, jenž
i na vývoj jeho duševních vlastností měl největší
Karel
Ferdi
Karel bolest
Ferdinand Karel
Bedřich
Karel Ludvík
Blanchi
6
article
V zasvěcených kruzích zdejších jest arci-
věvoda velmi oblíben. Ihned jakmile příbyl do
Prahy, kdež jest velitelem 18. brigády, bylo jeho
prvním úkonem, že si s veškerou přís-
ností zakázal, aby byl pří vycház-
kách policejně střežen. Večer, oby-
čejně po divadle docházívá arcivévoda do hotelu
k „modré hvězdě“ a odtud v noci zcela sáma
bez průvodu ubírá se pak domů na Hradčany.
Slečnu Czuberovu poznal areivévoda již před
několika léty ve Vídni. Upoutala jej k sobě svou
vynikající krásou. Zahořel k ní nezměrnou lá-
skou, tak že se již v době, kdy byl z Vídně do
Trahy přeložen, zabýval v mysli nejvážnějšími
úmysly sňatku. Také pobyt slečnín v Praze
nebyl jen nahodilým. Přijela sem na arcivévo-
dovu žádost a v Praze bylo za krátko známa
o vespolném styku obou.
S knížetem Windischgrätzem se arcivévoda
jen zřídka kdy stýkal a byl v Praze osobností
známější nežli onen.
Náklonností arcivévody ke slečně Czuberově
rozpadlo se v niveč několik plánů o jeho ženitbě
Před několika lety musil odcestovati do Španěl
aby se seznámil s nejstarší dcerou královny Marie
Kristiny, priceznou Asturskou, kterou měl pojati
za choť. Ale ze zamýšlené syatby sešlo. A byl
tc právě arcivévoda Ferdinand Karel, jenž pro-
hlásil, že princeznu za choť nepojme, protože
prý by sí ve Španělích nezvykl trvale sídliti. Jestit
vliv.
Czuberův
Windischgrätz
Španěl
Marie
Kristin
Ferdinand Karel
Praha
Hradčany
Vídeň
Traha
7
article
princezna asturská dědičkou trůnu i musil by její
choť tak dlouho ve Španělích bydliti, až by se
královna stala matkou korunního prineél C! Po
rozejití se s arcivévodou Ferdinandem Karlem
provdala se princezna asturská za prince Karla
sicilského z Bourbonu, jenž pak obdržel titul in-
fanta španělského.
Rovněž mluvilo se v zasvěcených kružích
o tom, že se arcivévoda státi má manželem ruské
velkokněžny Heleny, kteráž později se provdala
za řeckého prince Mikuláše. Také
z tohoto sňatku sešlo a brzy na to objevila se
ve Vídní opět královna španělská, tentokráte se
svou druhou dcerou, infantkou Marií Terezií,
kteráž na novo určena za příští choť arcivévo-
dovu. Nicméně i tentokrátearcivěvoda dal na
jevo, že se — ženiti nehodlá.
K úplnosti zprávy budiž zaznamenán
zpráva inšpruckého listu, jenž uvádí, že arci-
věvoda Ferdinand Karel měl již zá doby, kdy
v Inšpruku meškal, známost s jistou dámou
z občanských kruhů.
Se stran, jež zdají se býti věrohodnými a
o věci z bezprostřednicho pramenů zpravenými
tvrdí se se vší určitošti, že známost arcivévo-
dova se slečnou Czuberovou jest z c'el a vážná
a že arcivévoda se vší rozhodno-
stí vůči svým příbuzným přohlási
již, že jej od zamyšleného sňatku
nikdo neodvráti..
Španěl
Ferdinand Karel
Karel sicilský
Bourbon
Helena
Mikuláš
Marie Terezia
Czuberová
Vídeň
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Šlechtic Körber a kraje české živeln
pohromou stížené. Včerejší velkopanské odbytí
žádosti okresů českých, živelní katastrofou po-
stižených, za zvýšení státního přispění, šlechti-
cem Körbrem v »Abendpostu« uveřejněné, způ-
sobilo právý příval vody na svatoanenský mlýn
synů Bohumila Háze. »Bohemia« skáče radost
jako potřeštěná nad tím, že českým obcím, zá-
dajícím, za chléb dostává se kamene, či lépe
hada místo rýby. Možno říci, že zrovna sýkot
jedovatého zadostučinění vyznívá z článku polo-
úřadního »Abendpostu« a jestliže se také »Bo-
hemia« dostavuje s ohlasem vřele procítěným,
důvod je na snadě, orgán p. dra. Eppingra po-
zdravuje čin velkého aranžéra německé sněmovní
obstrukce, jímž není nikdo jiný, leč Körber Sámn.
Toť zřejmo z jeho famösní odpovědi na devate-
náct telegramů českých poslanců o bídě v kra-
jich jimi zastupovaných a zejmena z odstavce,
v němž Körber praví, že jest ochoten k bezod-
kladnému svolání sněmu, jakmile bude podána
záruka jeho dělnosti. »Bohemia« připojuje k tomu
následující výklaď. V moci Čechů leži dáti tuto
záruku, neboť známé heslo německých poslanců
zní: »Bez dělně říšské rady žádný český zem-
ský sněm.« Nestoudněji a drzeji ještě neagito-
val žádný tiskový oficíál pro německou obstrugci
a také dosud nebylo tak demonstrativní vládní
posilení obstrukce německé tak tempo oa
našich Němců kvitováno a tak vděčně a okázale.
Körber
Háze
Körber Sámn
Čecho
Němec
Bohemia
9
article
Tajný snatek Körbrův s německou sněmovn
obstrukcí byl včera v »Abendpostu« a v »Bo-
hemii« veřejně prohlášen. Tím ovšem, že Körber
posílá české petentý k Němeům o stvrzenku,
že nebudou dělat ná zemském snému obstrukci,
dřív než da Čechům připověď svolání sněmu,
rozmnožil důvody nezlomnosti českého vytrvání
při obstrukci na říšské radě o důvod snad ze
všech nejpádnější Možnolli Čenhům po tomto
posupném, německou obstrakci aněmovní na
státní raison promovujícím činu Körbrově sku-
tečně upustiti od prostředku nejkrajnější, říšský
parlament znemožňujíeí obstrukce? Lze skutečně
pomýšleti i jen vzdáleně na to, že by spor českého
národa se státem bylo možno vyříditi jinak, než
vyčerpáním nejkrajnějších, nejzoufalejších pro-
středků obrany se strany české ? Zajisté, že ni-
koli, neboť co Körber provedl svou odpovědí,
posl. Práškovi zaslanou a ke zvýšení dojmu v
»Abendpostu« publikovanou, jest švihnutím bi-
číku do české tváře za jásotu německého, tedy
čínem, po jakém může následovati jenom boj
na život a na smrt. Třebas by hrsťi telegramů
z Čech Körbrovi poslaných nemohla činiti ná-
roky na jednosvorné sympatie všeho českého
lidu, zvláště ovšem obyvatel krajů živelními po-
hromami ušetřených, kteří nemají strašnou bídu
svých trpících bratří na očích, přece vyřízení
těchto telegramů dopisem a publikací Körbrovou
v poloúřadním listě není ničím jiným, leč vy-
díráním na poslancích českých, aby se ob-
strukce vzdali. Předseda ministerstva, který jest
hotov provésti — vyrovnání s Uhry pomoeí
§ 14, a kterýž nuzným prostředkem neparlamen-
tární výpomoci prodlužuje i obchodní smlouvy,
najednou má ústavní rozpaky rozpočtové.
se státní pomoci krajům v Čechách pohromou
Körber
Něme
Čecho
Körbrův
Prášek
Čo
Uhry
Čechy