1
article
něhož skvělými výsledky vášně prosté vytrva-
losti tak hluboko byl zatažen.
Čeští poslanci vyčkají klidně
této chyíle a nezmění svého stanoviska, at
se jim hrozí nebo slibuje. Hrozebse nikdo
nebojí a slibům nikdo nevěří. Du-
vody této pevnosti jsou známy. V důvěřivosti
šlo se na české straně až příliš daleko. Však ni-
koli ze slabosti anebo naivní lehkověrnosti, ni-
koli: jenom proto, že se učiniti chtělo vše
možně, aby se státu bez krise pomohlo z krise.
Vykládá-li se pak obrat v české politice osob-
ními pohnutkami jednotlivých vůdců a dělají-li
v této šlechetné výpravě časopisy, tiskovou kan-
celáří inspirované, neslýchané výkkony, vidno
z toho jenom, že se zrovna tam jiné, než
osobní politice vůbec nerozumí.
O tom se ostatně hlubší znalci pohnutek nynější
vládní politiky již dávno neklamotu.
Když pak konečně zřejmo bylo, že každý
slib jenom proto se dávlá, aby byl
obcházen a že jest holou naivností, věřiti,
že má ministerský předseda vůbec vůle učiniti
nějaký energický krok, stala se česká politik
nepovolnou a neoblomnou A ona se také žádným
vyjednáváním nedá zviklati, o tom nechť se ni-
kdo neklame!
JJsme vždy ochotni pojednati s Němci o ně-
jakém snesitelném spolužití, a to v našem
zájmu i v zájmu Němců, v zájmu našich zem
— avšak žádným způsobem k vůli tomu, aby-
chom vládě pomohli z její tisně. Vláda můžesi
sama pomoci, beze všeho vyjednávání, jenom
když učiní svou zákonnou povinnost. Vnitřní
úřadní a služební řeč jest oprávněna
dle státního základního zákona, ona byla tři léta
v platnosti a osvědčila se skvěle, ona jest tedy
také na prospěch služby a přispívá k zamezení
třenic, jež vnitřní život úřadů ohrožují, a ko-
nečně uznali její oprávněnost už také sami
Němec
2
article
Němci. Každý — vyjma nepříčetné štváče, kteří
však, bohužel, nejsou bez vlivu — uznává, že
bylo Čechům učiněno bezpráví. Co vadí tedy
vládě, aby učinila svoji zákonnou
povinnost? Nikdo nemůže ji obžalovat a
nikdo odsoudit, když na místech, kde její vý-
hradná kompetence předmětem sporu býti ne-
může, to učiní, co státní základní zákony před-
pisují. Vláda, která odvahu míti musí, činiti
zadost zákonům, nesmí znáti strachu, ve-
řejně to doznati. K tomu není potřeb
žádného vyjednávání s Němci, ne-
boť není přece lze předpokládat, že by Němei
pro provedení státního základního zákona, který
jejich dílem jest, dělali obtíže a to tím méně
ježto jejich národní zájmy vnitřní úřadní
češtinou, jak výnosy ministerstva Gautsehova —
podepsanými také nynějším ministerským před-
sedou — stanovena / jest, naprosto nikterak ne-
jsou dotčeny.
Co pak se týče české university na
Moravě, musí býti veřejně konstatováno, že
se čeští poslanci domáhají jenom toho, co již
baron Gautseh jakožto ministr vyučování jasně
a zřetelně přislíbil. Ačkoli by bylo v zájmu kul-
turní důležitosti universit pro Moravu, kdyby
vůle mocnářtova zde slavně platnou
byla učiněna, jesti přece obecné přesvědčení, že
university jenom cestou zákonodár-
sfví, přiměřeným povolením rozpočtu skutkem
státi se mohou. A tak rozumí se samo sebou, že
tomuto oprávněnému požadavku českého národa
ústavní cestou, zadost učiněno býti může
a také zadost učiněno bude. — Cesty
k uvolnění dráhy jsou jasny, prosty — a jenom
předsudek nebo nevraživost může je neschůd-
nými učinit. Čekáme, až se nalezne státník, jenž
bude míti odvahu, cestu uvolnit. Kdoto bude,
je nám lhostejno, ale on musí při-
jiti a brzo
Němec
Čecho
Gautseh
univerzita na Morava
univerzita pro Morava
3
article
lidské tělesné tresty, toť methoda, kterou pod-
důstojníci vojínům pravidla vojenské služby vště-
pují. Tímte způsobem stává se doba, kterou
nucen jest prostý vojín v armádě stráviti, pro
něho dobou nepřetržitých svízelů a utrpení. Jsou
to zejmena někteří poddůstojníci, kteří se v su
rovém zacházení s mužstvem v pravdě předsti-
hují, snažíce si takto zjednati dobré oko u nad
řízených důstojníků.
Každý týraný vojín má sice právo stěžo-
vati si na poddůstojníka hrubě s ním jednají-
cího, avšak běda mu, použije-li tohoto svého
práva. Tu teprve zhorší si svoje postavení, již
samo sebou dosti trpké, neboť málo který dů-
stojník zastane se muže týraného. Z pravidla
přidá se ještě na stranu trýznitele, a od té doby
má onen ubožák teprve krutou vojnu. V této
příčině pozorovati lze mezi poddůstojníky a dů-
stojníky, mezi nimiž jinak zeje veliká stavovská
mezera, naprostou harmonii a solidaritu. V od-
poledním vydání svého listu ze dne 14. t. m.
zmínili jsme se stručně o týrání mužstva u dě-
lostřeleckého pluku č. 23. na Hradčanech. Dnes
dodáváme ke své dřivější zprávě některé po-
drobnosti, jež jsme na základě veskrze spoleh-
livých informací zjistili. Po zavraždění vojína
zběsilým desátníkem Dufkem vnikly mezi
hradčanské občanstvo pověsti, jak krutě nakládá
se s vojíny dělostřeleckého pl. č. 23. v Černín-
ských kasárnách.
Dle zpráv těch odbývá si mužstvo, které
u tohoto pluku slouží, zejmena však u batterie
č. I., pravý očistec již na zemi, jsouc vydáno
nejsurovějšímu týrání se strany poddůstojníků.
Dufek
Hradčany
Černín
4
article
Krátce před vánočními svátky předešlého roku
konal dělostřelec Kozler ruční cvičení s puš-
kou za dozoru svohodníka od batterie č. I.,
cvičení to velice namahavé. Ač mu ruka úna-
vou již tak seslábla, že nemohl pušky ani udr-
žeti, nutil jej stále svobodník k dalším pohy-
bům s puškou v ruce. Když konečně Kozler
svobodníka upozornil, že již dále cvičiti ne-
může, uchopil tento jinou pušku a pažbou její
udeřil vojína takovou silou, že Kozler klesl
k zemi a upadl do mdlob. Dlouho ležel ztýraný
vojín na zemi v bezvědomí, neboť přes úsilí
přítomných vojínů nebylo lze jej k vědomí opět
přivésti, pročež bylo posláno pro plukovního
lékaře, který teprve Kozlera k vědomí přivedl.
Pravým postrachem mužstva jest četař Bu-
dilovský u téhož pluku, který s vojíny pod-
řízenými jedná hůře nežli s dobytkem, věda
dobře, že nikdo z vojínů neodváží se proti němu
si stěžovati, poněvadž těší se neobmezené přízni
svých představených. Dělostřelec Hrobák při
jakémsi cvičení vzbudil nelibost Budilovského,
takže tento kopl jej prudce nohou do břicha,
následkem čehož byl nebohý vojín několik dní
nemocen, Jiného vojína zase nemilosrdně ztloukl
silným koňským postrojem (řemenem).
Kozler
5
article
Dělostřelec Zpěvák, aby unikl stálému
týrání tohoto surového poddůstojníka, hlásil se
o přeložení k jiné batterii. To když Budilovský
zvěděl, vyjádřil se k jmenovanému vojínovi, že
jej bude za to tak týrati, až jej přinutí, by se
zastřelil. Téhož dne při cvičení na dvoře kasáren
spílal mu nejsprostšími výrazy vybrané vojenské
květomluvy; konečně pak uchopil veliký škopek
k napájení koní a hodil jej prudce nenáviděné-
mu vojínu na hlavu. Tento se sice uhnul, byl
však nicméně zasažen do páteře. Následkem této
rány utrpěl Zpěvák povážlivé vnitřní zranění,
avšak u lékařské vojenské prohlídky nemocným
uznán nebyl. Praktika některých pánů plukov-
ních lékařů jest ovšem velice pohodlna. Ne-
má-li vojín již duši na jazyku, nebo nemá-li
zlámanou ruku nebo nohu, jsou se svojí diagno-
sou ihned hotovi.
6
article
— »Moderní stoupenci Husovi.« Veliký
spor a boj s pruskorealistickým klerikalismem,
v červenci minulého roku námi zahájený a pro
nejširší obecenstvo již vyřízený a do nejtajeněj-
ších hlubin objasněný, ještě stále není ukončen
v revuích, týdennících a konfesijních časopisech.
V Pelclových »Rozhledech« stále ještě K. Ro-
han pokračuje v anatomování a mikroskopování
realistické loutky, z níž vyndal již takové spousty
koudele a drtin, tvořících krásnou duši tak zv.
lidové strany. Moravský pan biskup Císař ve
svém časopise jediný snaží se drahými mastmi
Arabie a balsámem svého ducha obmýti malou
ručku pana náměstka Duška, která napsala ně-
kolik nesmrtelných řádek třebenickému amts-
brudru Hochstetterovi so předních strá-
žích« a vykonává tento úkol tak, že
vzbuzuje živé projevy nevolnosti u boskovického
místního listu, jinak panu biskupovi na smrt
oddaného. Hrdinským způsobem snáší rozvě-
šování vlastních útrob na plot realistický ex-
chefredaktor s »uříznutou hvězdičkou« a —
ostudou. Mlčí k zevrubné Rohanově analyse
každého slůvka, každé větičky jeho práce pro
český rozum a českou duši a jen někdy si bo-
lestí hvízdne, jako se to stalo minulé neděle
poznámkou o Rohanově kritice naší kritiky
dreyfusovského listu Duškova. Rohan dokončil
zevrubný svůj po celé týdny vedený dokumen-
tární důkaz, že není pravda tvrzení evangeli-
ckých klerikálů o našem domnělém překruco-
vání Duškovy famosní korrespondence — »eož
následkem naprosté a příkladné jasnosti toho
dopisu není vůbec možné« (Rohan) a dospívá
k závěrku, kterak »uboze hájili Dušek a ostatní
Hus
K ro
Císař
Dušek
Hochstetter
Duškův
Rohan
Arabia
Rohanov
7
article
Časisté list Duškův«, ježto »hájiti s úspěchem,
že dvakrát tři je devatenáct, nelze.« Že přece
jen lze, dokázal exchefredaktor, tento mužíček
z bezové dužiny s olověným cvokem v patách,
hned v neděli. Najednou prý není panu Roha-
novi« možné něco, co se skutečně
stalo!« To se opováží napsati realistický
list, orgán professora Masaryka, tohoto oož-
stva a mučedníka »pravdy« po železném,
každou realistickou pilinu obrátivším důkazu
Rohanově, i pro hlemýždě hmatavém! Za tako-
vých okolností nezbude ovšem nic jiného, než
aby exchefredaktor s uříznutou hvězdičkou uřízl
svému listu také i límec se známými „ zlatými
výložkami z Palackého, Havlíčka a Nerudy. Pře-
devším heslo »S pravdou ven«, jež pod stým
záhlavím nosí, leda že by se toto heslo roz-
umělo takto: »S každou pravdou ven z reali-
stické radakce — na smetiště . . .«
Místodržifel hr. Coudenhove dnes ráno vrátil
se z Vídně do Prahy.
— Promoce. Pan JUDr. Josef Rezníček z Ha-
vlovic, právní praktikant při kraj. soudě v Chrudimi,
byl dne 12. ledna o půl 1. hod. polední na českém
vysokém učení Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora
veškerých práv veřejně povýšen.
— Úmrtí. Včera zemřela v Praze ve stáří 77 let
pí. Frant. Píšová-IIlová roz. Kerlilc ká,
někdejší majitelka klenotnického závodu v Ovocné
ulici.
— Přednášky. Právnická Jednota v
Praze má ve čtvrtek dne 21. ledna o 6. hodině
večerní týdenní schůzi v malé promoční síni české
university Karlo-Ferdinandovy v Praze. Na programu
jest rozhovor: »Historism ve vědě právní«, který za-
hájí pan JUDr. Josef Trakal, ředitel akademie hra-
běte Straky v Praze.
— Z kruhů advokátních. Dr. simon Freiber-
ger, kandidát advokacie v Praze, byl zanesen do se-
znamu obhájců ve věcech trestních.
Duškův
Roh
Masaryk
Palacký
Havlíček
Neruda
Coudenhove
JUDr
Rezníček
František
Píšová
IIlová
Trakal
Straka
doktor
Rohanov
Vídeň
Praha
Chrudim
ovocný ulice
Freibry
vysoký učený KarlaFerdinandov
český univerzita KarlaFerdinandov
akademie hra
8
article
— V patronátní komisi obce pražské adm. pan
Mellan poukázal k nesvaru, který se často opakuje
při pohřebních průvodech, zejmena z pathologických
ústavů. Jakmile dospěje průvod na hranice města,
vyřítí se ministranti po účastnících pohřbu a po-
vozech a žebrají dotěravě a neodbytně. Na tuto ne-
přístojnost obecenstvo často si stěžovato, neboť činí
to dojem velmi nepříznivý, ale náprava se nestala.
Zejmena děje se to v Žitné ulici a na Komenského
náměstí. Řečník doporučoval, aby městská stráž,
která se nalezá na městištích u potravní daně byla
poukázána bdíti nad tím, aby podobný zlořád při
pohřbech zamezila. Návrh tento jednomyslně od-
kázán komisi nad městskou stráží.
— Hradčanské písničky. Neobyčejný úspěch, je-
hož se tato kniha v českém čtenářstvu dodělala, při-
měl Moravsko-slezskou besedu k tomu, že básníka,
jejž s chloubou mezi své členy čítá, pozvala, by sam
několik písní těch recitoval. Básník ochotně vybověl
a předčítal na večeru, v sobotu dne 16. t. m. pořá-
daném a starostou besedy doc. drem. Honle m
stručným poukazem na veliký úspěch knihy zaháje-
ném, osm čísel z »Hradčanských písniček« a sice:
Vstupní, Belvedere, Lví sny, Rajská zahrada, Píseň
ke svatému Jiří, Mrtvá země, Nenie a Voli Václa-
vovi. Písně, výrazně a vřele přednesené, měly mo-
hutný účinek na posluchačstvo a nadšený potlesk
stupňoval se od čísla k číslu. V zábavné části večera,
jež potom následovala, zapěla sl. Holzrova ně-
kolik písní a přednesl p. M. dva žertovné výstupy.
Také přítomný p. Krtička dal zavzněti čarovnému
stříbru svého hlasu a přednesl se známou dokonalo-
stí několik národních písní. Nálada byla velice živá.
Z účastníků večera uvádíme stavebního radu Sla-
víka, ředitele Fr. Bílého, prof. Kotalíka atd.
Mellan
docent
doktor
Václ
Holzrův
Krtička
Kotalík
Žitná ulice
Komenský náměstí
Belveder
svatý Jiří
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Týrání mužstva v armádě. Čtenářům
denních listů zajisté neušly v poslední době
často se vyskytující zprávy o sebevraždách
nebo desercích vojínů. Jsou již tak časté,
že by mohla v denních listech pro ně
býti ustanovena zvláštní stálá rubrika. Příčinou
tohoto žalostného zjevu jest surové zacházení
s mužstvem a tělesné jeho týrání některými
jeho představenými. Co platno, že vojenský
trestní zákon přísně zapovídá tělesné tresty muž-
stva, ano i pouhé jemu spílání, co platno, že
nový vojenský ministr šl. Pitreich před dvěma
měsíci vydal přísný zákaz týrati mužstvo, když
dotýčná zákonná ustanovení i nařízení minister-
stva vojenství se prostě ignorují.
Podaří-li se někomu nahlednouti do tajno-
stí života kasárenského, užasne nad duchem,
jaký nyní tam panuje. Surová nadávka a ne-
Za několik dní po této příhodě rozkázal Bu-
dilovský asi 10 vojínům, aby čistili stáje. Tito
byli sice do 6 hodin večer, kdy nastává ob-
vyklý odpočinek, s prací hotovi, avšak Budi-
lovský nedovolil jim odebrati se do jejich síně.
nýbrž poručil jim, aby ve stáji zůstali až do
půl 9. hodiny večerní. Když pak dělostřelec
Viták nad tímto bezohledným jednáním pro-
jevil nespokojenost, nařídil zběsilý četař něko-
lika vojínům, aby Vítáka uchopili a dvakráte
jím o zem mrštili, což tito také učiniti musili.
Tyto ukázky surové soldatesky musí zajisté
vzbuditi úžas každého člověka. Jedná-li se takto
v rakouské armádě s vojínem, jak může se o
něho žádati, aby v případě války čelil nepříteli
a byl ochoten i život svůj nasaditi, když nej-
větší nepřátele má vojín v řadách nadřízených
poddůstojníků? O tom měla by vojenská správa
uvažovati.
Viták