1
article
stávají, nesmí přece býti přehlíženo, že něme-
ckého jazyka neznalý vojín, nechť si jakkoli
snaživ a ve službě horliv jest, nikdy nedo-
vede dojmy, kterých v polní službě, v boji
atd. mabyl, německým jazykem tak
vyjádřiti, jak jich doznal. Vznikaj
tedy snadno nesprávná hlášení. Lepš
než takováto jsou zajisté hlášen
v mateřském jazyku, při čemž ale
nutno jest, aby příjemce zpráv tohoto jazyka
mocen byl.
Znalost plukovního jazyka činí krom toho
velitele nižších oddílů sehopna, aby se svými.
jinak než německy mluvícími podřízenými přímo,
bezprostředně se stýkal a jednal, což pro jeho
služební působnost vůbec a pro
nepředpojaté konání disciplinár-
ního práva trestního vysoce dů-
ležito jest. Avšak také plné, upřímné
oddanosti lze mnohem snáze docíliti, když
mužstvo ví, že se mu rozumí, a když před-
stavený s ním v jeho mateřském jazyku dovede
mluviti.
Zejmena v obtížných okolnostech má po-
vzbuzování mateřským ja zykem
cenu, kteráž se nikterak nesmí podceňovat.
Má-li vzhledem k tomu, co dosud bylo
uvedeno, znalost mateřského jazyka vojínůu
důstojníků a poddůstojníků již nyní největší
cenu pro službu, pro výcvik vejska a pro
zdárné spolupůsobení ve vážných případech,
stane se tato znalost needbytnou
nutností po případném zavedení
dvouleté doby služební; neboť kratší
služební doba, působíc nepříznivě na získání si
znalosti německého jazyka u mužstva, vyžaduje
zároveň podstatně hluhšího a rychlej-
šího výcviku, který však mežným bude
jenom za přímého styku instrukterů s vojíny.
Lepš
2
article
Musí tedy býti na příště vyšší měrou než
dosud požadována aspoň pro potřebu služby
postačující znalost jednoho neněmeckého
jazyka říše.
V armádních oddílech s muž-
stvem neněmeckého jazyka jsou
důstojníci s kadeti, jak už stanoveno
jest, povinni, osvojiti si jazyk plu-
ku (nebo praporu), ve sborech pak se dvěma
plukovními jazyky, jeden z nich do tří let.
Velitelů povinností jest, pečovati, aby zave-
dením jazykových kursů zjednána
byla možnost, předepsané jazykové vědomosti
si získati.
Avšak také ve vojenských sbo-
rech s mužstvem jenom německy
mluvícím musí důstojníci nějaký druhý
jazyk říše dostatečnou měrou znáti a vojenská
territoriální velitelství jsou povinna učiniti ve
příčině volby tohoto jazyka a přidělení důstoj-
níků a kadetů jazykovým kursům, čeho bude
potřebí.
V jazykových kursech nechf s
především vyučuje způsobem praktickým
Zvláštní péče budiž věnována vhodné volbě
učitelů a vyučovací hodiny buďtež určeny tak
aby jimi volný čas důstojníků a kadetů nebyl
zkrácen.
Dostatečná znalost pluko-
ního jazyka budiž prokázána pře
komisí, již vojenské territoriální velitelství
sestaví a jejímž předsedou bude některý z vyš-
ších velitelů. Také tento průkaz budiž požado-
ván a zjištěn způsobem hlavně praktickým
předmětem jeho budiž v přední řadě faktické
poučování mužstva o příkazech v polní službě
a v boji.
3
article
Má-li nabyti známky »uspokojivě«, mnsí dů-
stojník nebo kadet býti způsobilý m,
aby v plukovním jazyku theore-
tické vvučování ve smyslu instrukce
pro vojenské školy vyddané sám udílel i kontro-
loval, jakož aby před frontou v polní službě
v boji poučení udílel.
Nesmí býti se zřetele puštěno, aby důsto-
níci a kadeti, kteří už některého druhého ja-
zyka pro služební potřebu dostatečnou měrou
mocni jsou, v této jazykové znalo st
se utvrzovali
Štábní důstojníci mají mladší
důstojníky dobrým příkladem
předcházeti a dbáti, aby si plu-
kovní jazyk co nejlépe osyojili,
aby pak své orgány při instruování kontrolovati
a také před frontou poučení udíleti s to byli.
Musí býti při nejmenším s to, udí-
leti krátké rozkazy jazykem plu-
kovním a hlášení, jež se jim v tomto jazyku
činí, rozuměti.
Od reservních důstojníků (ka-
detů) nemůže arci znalost plukovního jazyka
býti požadována, avšak oni mají přece se vy-
nasnažit, aby si tento jazyk aspoň takovou mě-
rou osvojili, aby v polní službě hlášení v ma-
teřském jazyku vojínů přijímati a krátké rozkazy
jakož i poučení před frontou udíleti s to byli
Poddůstojníci musí plukovn
jazyk dostatečnou měrou ovlá
dati, aby na mužstvo potřebný vliv s to byl
konati.
Činí-li vlastnosti povahy, schopnost a vo
jenský výcvik žádoucím, aby ten který - vojín
poddůstojníkem byl učiněn, nesmí býti ne-
znalost německého jazyka na-
dále žádnou překážkou pro jeh
povýšení.
Tento výnos obdrží všechna vojenská terri
toriální velitelstva.
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Deputace u presidenta vrchního soudu.
U zdejšího zemského a obchedního soudu
uprázdnila se posledním jmenováním 4 místa ra-
devská. Mezitím, co německé štváčské listy za
vedeni poslanců nechtějí připustiti v krajinách
smíšených se skutečnou neb umělou většinou ně-
meckou žádných českých úřadníků, ačkoliv se
mnozí němečtí úřadníci s českým obyvatelstvem
ani dorozuměti nechtějí neb nedovedou, vypra-
vuje německé kasino ku presidentu vrchního
soudu p. baronu Wesselému deputaci s pp.
dry. Eppingrem a Schückerem v čele
aby obránila německý „besitzstand“ u praž-
ských soudů, jakkeli německá menšina vzhledem
k počtu ebyvatelstva v obvodu kraje pražského
jest mizivě nepatrná a vzhledem ke své české
klientele češtiny u soudů užívati musí. Pokud
se nám sděluje z informovaných kruhů,
byla svrehu uvedená deputace z německého ka-
sina vyslána ku presidentovi Wesselému, jenž
beztoho přespříliš jest choutek německých pa-
mětliv, za tím účelem, by prosadila jmenování
za rady tří německých soudních se-
kretářů, kteří jsou pro funkci soudcovskou
v Praze více méně nezpůsobilí. Pan sekretář
Rohn jen s bídou dorozumí se s českou stra-
nou, v písmu jest však češtiny nedostatečně
znalý, pan sekretář Trier jest svými jazyko-
vými i jinými zmatky nechvalně známý a pan
sekretář Hartisch se přímo chlubí, že není
češtiny znalý. Jsme žádostivi, jak pan president
Wesselý v tomto případě, jenž bude veřejně kon-
trolován, prokáže svou objektivnost. Po našem
mínění měli by i čeští poslanci upozorniti pana
presidenta na požadavky české rozhodující vět-
šiny a také obec pražská neměla by nečinně při-
hlížeti k tomu, jak nejlepší místa v Praze jedno
za druhým dostávají Němci.
Wesselý
Rohn
Wesselá
Němec
Praha
5
article
— Všeněmci a ministr spravedlnosti proti
českým uličním tahulkám v Praze. Vs těchto
dnech rozeslalo praesidium zemského soudu svým
podřízeným soudům tento výnos:
Praes. 205-17/4. Dle interpellace podané poslan-
cem Schönererem a soudr. velmi často se
stává, že zeměpanské úřady užívají také v něme-
ckých vyhotoveních českých názvů ulic a ná-
městí v Praze, a to i tehdy, když v udáních stran
uvedeno německé označení. Dle nařízení minister-
stva spravedlnosti ze dne 30. prosince 1903 čís.
29818/3 nařizuje se podřízeným soudům, aby do
3 dnů sem podaly zprávu, zda případy toho druhu
se staly a pakli ano, aby dotyčný postup jednání
uvedly a odůvodnilý. V Praze, dne 11. ledna
1994. zr Pallr.
Tento výnos ministerstva spravedlnosti jest
hrubou urážkou a provokací českého národa.
Zajímavo jest, s jakým chvatem ministerstvo
spravedlnosti vyšetřuje, zdali opovážil se některý
úřad užívati českých názvů ulic a náměstí
hlavním městě království českého, aby mohl p.
dr. Körber ihned po sejití se říšské rady na in-
terpellaci svých spojenců z tábora všeněmeckého
uspokojivě odpověděti. Na četné interpellace po-
slanců českých o porušování práv jazyka českého
ministr spravedlnosti buď vůbec neodpoví anebo
si dá s odpovědí na čas. České označení ulica
náměstí v Praze jest označením úřadním a ne-
dají se zajisté soudcovští čeští úřadníci, jak
pevně doufáme, komandem firmy Schönerera
Körber odstrašiti a budou nadále ve svých úřad-
ních přípisech užívati jen českých názvů ulig
náměstí v Praze, jinými slovy budou se říditi
příkazem práva a úřadní spravedlnosti. Toto
právo — stanoviti názvy svých ulic — bylo
král. Praze přiznáno i rozhodnutím správního
soudu. V jakém státě to žijeme?
doktor
Körber
Praga
Praha
a náměstí
ulica náměstí
ulig náměstí
Schönerer
6
article
— Úřadní oprava pana presidenta Wesse-
lého nás nikterak nepřesvědčila; byla vydána na
uchlácholení pobouřeného českého veřejného mí-
nění, ale naprosto selhala. Jest přece v interesso-
vaných kruzích dobře známo, že sám německy
personální referent p. vrchní rada Engel
se vyjádřil, že pan Schroubek není Čechem.
Ptáme se zcela otevřeně pana presidenta Wesse-
lého, z čeho soudí na českou národnost pana
Schroubka? Z jeho německé obeovací řeči?
— K. k. Schlosshauptmannschaft. Z obe-
censtva docházejí stále projevy nevole nad svrcho-
vanou beztaktností dotyčného orgánu, který na král.
hradě hradčanském dává k informaci obecenstva
na veřejné pasáži vyvěšovati němčourské tabulky.
Na sněmu byla v té věci už podána interpellace,
zdá se však, že panu místodržiteli nezbyle dosud
ehvilky, spojiti se telefonicky s příslušnou adresou.
Dotyčnému orgánu nezdá se destávati náležitého
porozumění pro jemnější otázky jeho funkce
slušelo by rozhodně dáti mu ponaučení, že krá-
lovský hrad není soukromý činžák, kde by si
směl komukoliv napadne vykládati krámek svého
německo-nacionálního smýšlení. Jestli snad v za-
staralé instrukci hofmistrovského úřadu není ta
otázka ještě náležitě vyparagrafována, mělo by
co nejrychleji býti postaráno o korrekturu textu,
aby křiklavému nešvaru byla učiněna přítrž.
Nelze přece předpokládati, že by si povolaný
úřad nebyl vědom své zodpovědnosti a přál si
vyčkati, až snad některému své povinnosti dba-
lejšímu pěšákovi hradní stráže napadne, expedo-
vati erárním bodáčkem pěknou dajčnacionální
vývěsku dolů s hřebíku, a to podle přísného
strážního předpisu, který káže, netrpěti ve svém
okolí žádnou — neplechu.
Wess
Engel
Schroubek
Čecho
7
article
— O reservátním rozkazu ministra války
ohledně plukovních jazyků, jejž na předním
místě v plném znění uvádíme, praví zdejší
»Tagblatt«: »Od doby, kdy hlášení se slovem
»zde« trestáno bylo, minul jenom krátký čas,
avšak tím časem stalo se mnoho důležitého
na důrazný armádní rozkaz ehlopský následo-
valy ústupky vojenskému programu madar-
skému a skoro zároveň vydán reservátní »js-
zykový výnos« ministra války šl. Pitreicha.
A čeho se při koncesích Madarů
učiněných báti lze bylo, činí re-
servátní rozkaz jistotou. Správa
armády opustila — patrně jenom z pg-
litických důvodů prospěšnosti — své dosa-
vadní rozhodné stanovisko a na-
stoupila na cestu, jež vede k začátku
konce, která jednotu armády podrýváa
tím i její ceně velkou ujmu činí, mravníi
hmotnou . . . Jeho reservatní rozkaz, jenž nyní
na veřejnost pronikl, jeví se v dosahu
svém mnohem důležitějším, než
se z počátku soudilo. Neboť on za-
vádí na místo dosavadního jednojazyčného zá-
kladu basis mnohojazyčnou, dávaje jazyku plu-
kovnímu přednost před jazykem armádním. Do-
sud bylo snahou vojenské správy, docíliti
u vojínů a poddůstojníků aspoň jakési zna-
losti německého armádního jazyka. Ale
teď bude vše jináče. Vojáci, ba ani pod-
důstojníci nepotřebují býti mocni jazyka
armádního, ale důstojníci a kadeti jsou
povinni osvojiti si dokonale jazyk plukovní.s Na
konec pak praví »Prager Tagblatt« kousavě:
»Snad by bylo lépe bývalo, vydati rozkaz, kte-
rýmž by se bylo trvání jednotné armádní řeči
utvrdilo. Pro armádu bylo by to lepší bývaloi
kdyby snad ministra bouře rozhorlení byla smetla.
Prager
8
article
Tím byli bychom málo ztratili;
žádným způsobem nebylo by se tolik ztratilo,
co armáda novým jazykovým nařízením utrpí.«
— Viděti »Prager Tagblatt« lamentující vůči
ministrovu nařízení nad ohroženou jednotou
armády, je věru podívaná pro bohy!
— V posledních dnech konala se velmi
značná řada agrárních schůzí, ostentativně pře-
dem ohlášených s programem: nouzová akce ve
prospěch rolnictva, loni postiženého živelní po-
hromou. Pompa, schůze tyto předcházející, byla
tak veliká, že polskému politikovi, který
v pondělí uveřejnil v krakovském „Czase“ po-
věstnou úvahu o česko-německém rokování, za-
vdala podnět ku předsudku, kterak agrárníci ve
spolku s knížetem drem. Bedřichem Schwarzen-
bergem a jeho šlechtickou skupinou by po
náhlém rozpuštění poslanecké sněmovny zaťali
ránu nynějšímu postupu mladočeských poslanců.
Polský politik jal se pojednou rozumovati, že
agrární akce, směřující ke svolání sněmu krá-
lovství českého, je negací české obstrukce na
říšské radě, protože německá obstrukce na sně-
mu království českého vede prý se k vůli české
obstrukci v poslanecké sněmovně. Neminul by
se ani praydou nikdo, kdo se domnívá, že tako-
vým způsobem čeští agrárníci svoje demonstra-
tivní schůze nezaložili. Při tom však musí se
v počet bráti skutečnost, že současně uspořá-
Prager
Bedřich Schwardit