ve prospech jednot sokolských v ohroženém území slavnostní představení za účasti pražských jednot sokolských. Představení bude zahájeno proslovem dr. Karla Pippicha »Sokol- stvu na pomezí!« přednese pan řed. V. Suk a pak živým obrazem »Sokolstvo häjí stráže na pomezí jazykovém.« Při živém obrazu zapěje pěvecký kroužek »So- kola pražského« »Kde domov můj!« Pak ná- sleduje působivý obrázek »Zlaté péro« o Karla Tůmy a veselohra ze života sokolského »Vzletem sokolím! od Jar. Borotínského. Předprodej vstupenek v trafice naproti »Špin- kům«. — Rodinné zprávy. Slečna Marie Se- quensova z Karlína a pan JUDr. Antonín Čikánek, c. a k. setník-auditor 9. pěšího pluku v Přemyšlu v Haliči, slaviti budou sňatek svůj dnes v sobotu 21. července t. r. o 5. hod. odpol. ve far- ním chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně. — Slečna Mařenka Brožova, dcera ředitele reálky v Hradci Králové, a pan JUDr. František Hrouzek, tajemník okres. zastupitelstva v Hradci Králové, slaviti budou sňatek svůj dne 24. července t. r. o 11. hod. dopolední v chrámu sv. Ducha v Hradci Králové. — Promoce. Pan MUC. Bedřich Rudol z Prahy prohlášen bude dne 23. července t. r. o 1/21. hod. pol. ve velké aule české university Karlo-Ferdi- nandovy doktorem veškerého lékařství. — Pan MUC. Josef Stock ze Staňkova bude dne 23. července t. r. o 12. hod. polední na českém vysokém učení Karlo-Ferdinandově doktorem veškerého lékař- ství veřejně prohlášen. — Pan MUC. Julius Kroupa ze Zašové na Moravě bude v pondělí dne 23. července o 1/21. hod. odpol. na c. k. české univer- sitě Karlo-Ferdinandově za doktora veškerého lékař- ství veřejně povýšen.

— Dary. Z čistého výnosu slavnosti, pořá- dané v Rokycanech na paměť 20letého působení Ústřední Matice školské v obnosu 750 K, věnováno 50 K ve prospěch pohořelých v Mýtě, ostatek 700 zaslán Ústřední Matici. — Z kruhů vojenských. Pěší pluk čís. 91 vrátil se dnes ráno z polního ležení u Černého Ko- stelce do kasáren na Malé straně. — Dva pluky pěš. pluku č. 88 vrátily se do Kasáren v Karlíně. — Místo supplentské. Při zemské vyšší reálce v Novém Městě na Moravě obsadí se počátkem příštího školního roku místo supplujícího učitele pro kreslení a měřictví. Při nedostatku zkoušených sil přijme se i síla nezkoušená. Žádosti buďte zaslány co nejdříve přimo ředitelství.

— Krupobítí v Poleni u Klatov. Píše se nám z městečka Poleni: Pod dojmem nevyslovitel- ného neštěstí, které stihlo okolní krajinu, píšu tuto zprávu. Den 17. červenec 1900 zůstane v mysli lidu ve smutné, neblahé paměti. Byl to den nevýslovné hrůzy a strachu. Obyvatelstvo městečka Poleněa okolních vesnic připraveno v krátkém čase o veške- rou úrodu, na kterou s dychtivostí čekalo a která ubohému lidu před rukama vzata. Poškozeny jsou nejvíce osady městečko Poleň, Polenka, Zdaslav, Slatina, Mlynec, Černíkov, Pušperk, Hrdoltice, Večko- vice až k Drslavicům, dále Balkovy k Dolanům. Celý den panovalo nesnesitelné vedro a odpolední mrtvé dusno pod jakoby olověnou oblohou bylo předzvěstí nepředvídané katastrofy. Kolem 2. hod. odp. počala se obloha pochmuřovati a vystoupil nad obzor ne- patrný mráček. Nikdo nesoudil, že stane se v krátce příčinou katastrofy, ba mnozí se domnívali, že zdejší krajinu nestihne, aniž že z něho větší dešť přijíti může. Před 3. hodinou krátce spadly první veliké kapky na vypráhlou zemi, po malé přestávce pak vše zahalilo se mlhou a větrná smršť, provázena hroz- ným krupobitím, snesla se nad krajinou. Následo- vala spousta k nevypsání. Střechy rvány, stromy v půli přelamovány neb vyvraceny, obilí pak zničeno tak, že ani není znáti, jaký druh obilí před tím na tom či onom poli se nacházel. Hlavní proud smrště táhl od Zdaslavi na městečko Poleň, obec Polenku a Slatinu, kteréž obce nejvíce postiženy. Ovoce úplně strháno, stromy okleštěny, množství ptactva potlučeno, množství střech na budovách rozerváno.

Na škole poleňské vytrhány prejzy silnými skohami přibité, děti ve škole meškající a naříkající musily ze tříd odvedeny býti do bytu řídícího učitele, ježto úplně rozbitými okny spousty krup sypaly se do tříd. Následoval příval vod, jímž cesty strbány, pole odplavena, louky zaneseny. Krup bylo takové množ- ství, že v závějích tvořily hromady tři čtvrti metru vysoké a celý druhý den na různých místech ve ve- likosti ptačích vajec v jeden celek slité se nachá- zely. Zničeno vše. Obilí, píce, ovoce, vytlučena okna, množství střech poškozeno, tak zejmena v Po- eni stodola Ant. Fejfárka, domek Ondř. Jíchy, Alž. Koboutové, škola a kostel v Mlynci, stodola Ž. Lud- víkové úplně poražena atd., v lesích pak veliké množství stromů spřeráženo a vyvráceno, Škoda jest ohromná. Pojištěni jsou pouze ve Zdaslavi, v Poleni 2, v Polence nikdo. Smutný jeví se všude pohled. Lid již s toužebností čekal na to zrno, nyní po na- ději. Obyvatelstvo s pláčem obchází svoji zničenou úrodu, viděti ženy na pole padající, lomící rukama a naříkající. Bolno vyjíti a býti svědkem scen srdce- rvoucích. Lid zdejšího okoli výhradně odkázán na

tu hroudu, jejíž úroda nyní jest zničena během 20 minut! Zádný jiný výdělek není a není dívu si zou- fati, když rodiny po celý rok mají vydäny býti na pospas nejkrutší bídě a nouzi. Co teď si počneme? Jsme prodluženi, nemáme co do úst dáti, čím znovu pole oseti. Trpíme zde každým rokem nějakou ži- velní pohromou, letos dílo zhouby zcela dokonáno. Nouze bude k nevypsání a všeobecná. Jistý hlad. Stát by měl poskytnouti větší podporu tomu lidu, o něhož tolik daní vybírá a jichž přebytky jinam po- nejvíce plynou. O tom by měli jednati konference, zavésti pojišťování nucené a věnovati více času otázkám rolnickým. Nové zbraně dostaneme hned, ale vyřízení podpory pro zadlužené rolnictvo sotva. Dlužno zahájiti akci, čím dříve tím lépe, by aspoň poněkud pomoženo bylo zuboženému lidu. — Onemocnění v Paříži. Do včerejší schůze městské rady pražské došla zpráva, že v Paříži ochu- ravěl druhý náměstek starosty a člen pražské de- putace p. Voitl tak, že nemohl se zúčastniti všech slavnostních poct, deputaci prokazovaných. Při pečlivém lékařském ošetřování stav jeho značně se zlepšil. — Při opravě vrchního vedení elektri- ckého. Po půlnoci na dnešek, po zastavení do- pravy na elektrické dráze, opravovali zřízenci elek- trických podníků vrchní vedení v Karlově třídě na Žižkově. Při práci té montér Rudolf Šedivý pod že- lezničním mostem české severní dráhy spadl s rekví- sitního vozu na dlažbu a utrpěl těžké vnítřní pora- nění. Soudruzí jeho dopravili zraněného do vše- obecné nemocnice.

— Při koupání utonul. Včera opět vyžádala si Vltava jednu oběť. Před 10. hod. vecerní přišli na pravý břeh Vltavy nedaleko Rustonovy plovárny mezi Karlínem a Libní dva mladíci, aby se vykou- pali. Když chtěli přeplouti řeku, byl jeden z nich proudem stržen do hlubiny, v níž zmizel. Zákopníci z nedaleké plovárny na upozornění vojenské hlídky vstoupili do loďky a pluli v ta místa, kde mladík pod hladinou zmizel, ale mrtvolu jeho nenalezli, ač bedlivě háky a bidly v řečišti pátrali. Druhý mladík vyplul na břeh, neznal však jmeno nešťastného sou- druha, ač s ním v Daňkově továrně společně pra- coval. Teprve dnes ráno bylo jmeno utonulého zji- štěno. Jest to 22letý kovářský pomocník Josef Nečas, bydlící v čís. 807 na Žižkově u Barbory Pasáčkové. — Hlučný výstup. Ve výčepu Aloisie Králové v Karlově ulici čís. 167—I. povstala včera po 10. ho- dině večerní hádka mezi 54letým písařem Karlem Gerlickým z čís. 553—I. a soukromníkem Mojžíšem Grafem z čís. 94—I. V průběhu sporu dal Gerlický sokovi svému opovržení na jevo tím, že mu do obli- čeje naplval. Graf velice se rozzlobil, uchopil půllitr a mrštil po Gerlickém. V nízké místnosti zasáhl půl litr visací lampu, která se rozbila a střepinami by Gerlický poraněn na hlavě. Oba nepřátelé byli stráží odvedeni na policejní strážnici, kde ponecháni byli prozatím v separaci. — Probodl se tužkou. Zvláštní způsob ne- bezpečného zranění přihodil se v těchto dnech ve Vysokém Mýtě. Dva žáci 4. třídy obecné školy tahali se o gumu, při čemž pojednou 12letý syn dělníka Kozák bolestně vykřikl a svalil se na zemi. Hoch měl v kapse kalhot tužku, kterou vrazil si ve rvačce tak prudce do slabin, že mu z rány i vnitřnosti vy- lézaly. Odnesen byl do tamní všeobecné nemocnice, kde se mu po zašiti rány daří lépe.

— Hadem uštknuta. Píše se nám z Rokycan; Dne 16. t. m. byla při sbírání jahod v lese uštknuta hadem jedna ženština ze Skomelna. Hledala pomoci u hostinského, který její prosbě nevyhověl, ačkoliv několik podobných případů vyléčil. Přivolaný lékai poskytl později nebohé ženě pomoci. Poblíž města Rokycan na vrchu »Žďár a Kotel« vyskytlo se letoš- ního roku tak neobyčejné množství hadů, že ofbecn zastupitelstvo uznalo za vhodné upozorniti obecenstvo na tyto nebezpečné plazy. — Hromem zabit. Dne 17. t. m. vznesla se nad obcí Planou u Břás silná bouře, při které udeřil hrom do rolníka Brunclíka, který právě na nádvoří s manželkou stál a zabil jej. Nešťastník zanechal dve dítky a byl dne 19. t. m. za hojného účastenství obe- censtva pochován. Srážka na elektrické dráze. Kočí Ant Nekvasil, zaměstnaný u povozníka Becka v Karlíně č. 268, včera jel s jednospřežním nákladním povozem Královskou třídou v Karlíně tak neopatrně, že za vinil srážku s motorovým vagonem elektrické dráby č. 202, jedoucím z Karlína do Prahy. Při srážce by kůň poraněn na zadní levé noze. Na motorovém va- goně byl roztříštěn reflektor. — Včera o 1/48. hodině večer jel motorový vůz č. 146 z Prahy do Král. Obory. Před Roubitschkovou továrnou vjél mu do cesty s párem koní kočí Josef Matoušek z Dejvic číslo 133. Oba koně byli povaleni a náruční značně pohmožděn. Jedině rychlému zabrzdění bylo vývarováno většímu něštěstí. Drobné místní zprávy. Poštovní sluha Josef Čapek utrpěl poranění na pravé ruce nikoliv na Nuselských schodech, nýbrž při svém zaměstnání ve skladišti hlavní poštovní budovy tím, že dostal se mezi dva vozy, které na sebe narazily. — České lázně. Do Rožnova p. R. (Morava) přibylo dle úřadního výkazu do 20. července t. r. 721 hostí. Teplota vody o 9. hodině dopolední byl + 25° C., vzduchu + 23° Č.

Z cizích soudů. Návštěvou v táboře Beduinů. Před okresním soudem vídeňským. Elegantní, jemná a umravnělá Vídeň hostí po několik týdnů karavanu čistokrevných Beduinů. Sy- nové Arabie rozbili svůj táhori ve sporých stínec bne ste zoologické zahrady a za vstupné několika haléřů produkují se obecenstvu ve svých domácích způso- a obyčejích. Minulou neděli dne 15. t. m. dopřál si pohledu na osmáhlé syny horkého nebe také 20letý strojník Benedikt Wildauer. Bodrý Vídeňák navštívil zoo- logickou zahradu v průvodu několika přátel, nebot by považoval přímo za neodpustitelný hřích, aby si jako človíček křtěný vodou z modrých vln Dunaje, nechal nějaký umělecký požitek vůbec ujít. Neuběhlo ani čtvrt hodinky času po příchodu pana Wildauera do zahrady a bodrý Vídeňan byl už ve společnosti Arabů jako doma. Vyhlédl si z nich příslušnici krásného pohlaví paní Fatme Bint Moha- medovou a nenuceně se s ní bavil. Ale neuplynulo opět ani čtvrt hodinky času a ze zahrady někoho vy- hazovali. Byl to zase bodrý Vídeňan p. Wildauer. Příčinu a průběh aféry, jež se nedělního odpo- ledne v improvisovaném táboře Beduinů sběhla, vysvětlovala včera okresnímu soudci v Leopoldové řada svědků, úřadně předvolaných za účelem prů- kazu žalobního děje, opfrajícího se o ustanovení § 411. tr. z., týkajícího se bodrého Vídeňana Benědikta Wildauera, obviněného z přestupku lehkého poško- zení těla. Při »zábavě« — vypravoval o tom krátký úřadní akt — již Wildauer s Arabkou v neděli zahájil, vy- tala mu Beduinka náhle dva pohlavky. Povstal obrovský skandál. Všichni členové cizozemské společnosti vrhli se na Wildauera a napráskali mu.

Výrostek vytáhl při tom z kapsy zavěrák a ohnav se jím několikráte, pobodal celkem pět Arabů a ředitele podniku dra. Goldmana. Po dlouhém odporu byl ko- nečně přemožen a odevzdán stráži bezpečnosti. Ku včerejšímu líčení předvoláno všech šest po- škozených osob, které se také v průvodu úřadního tlumočníka k soudu dostavily. Bylito Arabové: Abdul Mola Mohamed, Maori Issa, tanečnice Lala Yami- nova, Šejch Šída, Fatme Bint Mohamedova a konečně ředitel zahrady Goldman. Mimo to dostavil se do soudní místnosti četný počet posluchačů z ostatního členstva karavany, takže síň měla celkem vzhled ne- zvyklý. Beduini dostavili se sem vesměs v národním úboru, paní Fatme oděna byla červenou křiklavou sukní, hlavu majíc přikrytou stočeným hedvábným šátkemn. Žalovaný, jenž přiveden byl z vazby, vinu po- přel. Přišel prý v neděli do tábora Beduinů ve stavu podnapilém a zastavil se u stolu, za nímž seděla paní Fatme. Sotva že jej zahlédla, natáhla prý k němu ruku a řekla: »Dal krejcárek na futráž!« i hodil prý jí na dlaň dva krejcary. Předs.: Za jakým účelem jste vlastně Beduiny navštívil ? Obžal.: Měl jsem zájem na tom, abych je viděl. Předs.: Ale divně jste svůj zájem projevoval. Tvrdí se, že jste se vůči jedné z Beduinek neslušně zachoval, takže prý vás až od sebe odstrčila. Obžal.: Jakmile jsem jí daroval dva krejcary, vyťala mi paní Fatme dva pohlavky. Hned na to při- stoupil ke mně jeden z Arabů a vstrčil do mne. Předs.: A co jste vy učinil? O bžak.: Dal jsem mu za to také pohlavek. V téže chvíli sehnali se na mne ostatní Beduini se všech stran a každý do mne mlátil. A než jsem se nadál, odváděla mne policejní stráž.

Hlavní svědkyně, paní Fatme M ohamedov, ženuška čítající 25 roků, rodem z Alexandrie, uvádí, že se Wildauer k ní neslušně zachoval. Svědkyně dlela právě v ústraní a zabývala se v jistém směru se tříměsíčním synkem Abdulkem, když k ní žalo- vaný drze přistoupil a dotknuv se jí nestoudně, učinil na ni nemravný posuněk. Považujíc to za vrchol sprostáctví, nerozmýšlela se svědkyně a vlepila za to výrostkovi dva po- hlavky. Kdyby býval Abdulek jen o něco větší, byla by asi dotěru přetáhla kojencem. Na znamení, že mluvila soudci pravdu, skřížila svědkyně po skončeném výslechu ruce přes prsaa hluboce se sklonila. Na to vyslýchán manžel její, náčelník společno- sti Šejdi Šejd. Když se jej soudce tázal, jak je stár, odpověděl, že se o to až dosud nestaral a že to neví. Řízná odpověď účinkovala na bránice beduinského posluchačstva tou měrou, že se všichni rozřehtali na celé kolo. Soudce je však prostřednictvím tlumočníka upozornil, že v úřadovně není cosi podobného do- voleno, jinak že by musili opustit jednací síň Manžel uražené choti, jakož i ostatní svědci a zároveň poškození stvrdili sběh afféry tak, jak ji vy- líčila paní Fatme a ožnačili jednání žalovaného přímo za skandální. Soudce (k žal): Styďte se za to! Za- vítají knám lidé cizokrajní, aby si zdetěžice vydělalina krajíc chleba a jsou tu tak hanebně uražen i, tak Potupeni... Také Beduinka jest oprávněna hájit svou čest a domá- hati se satisfakce za urážku a spro- st'á ct ví l . . Ke konci líčení prohlásili všichni poškození, že se k trestnímu řízení nepřipojují, že se nároků ná svědečné zříkají a že žád- ných útrat vači žalovanému nelikvi- dují ..

Tak zachovali se potomci zdivočilých národu vůči bodrému Vídeňanu. Soudce (k žal.): Nejste takových ohledů ani hoden! Zastyďte se do duše a vštipte si do paměti, že jsou i Bednini lidé, s nimiž má se slušně zacházeti a že nejsou onucem i .. Na to vynesen byl rozsudek, jímž Wildauer uznán byl vinným z přestupků lehkého zranění a proti mravopočéstnosti a odsouzen do vězení na 14 dnů. Nepatrná, skoro všední historka ze zákulisí okrešního soudu. Ale mravokárná slövá söudcová ne- jsou přece jen tak béze všeho významu a tak na plano pronesená, Snad dalo by se k nim z pamětí posledních dob několikráte s důrazem poukázat