1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 31. prosince. 1908.
Praha
4
article
Maranní a večerní listy
předplácí s
v Praze v administraci:
na měslo
na čtvrt ieta . . . . 6 R —h
a dvejí donáškou
na měslo. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K b0h
ve fliálkách
na měslo. .
2 K 90n
Poštou:
na měsle.
na čtrrt iet : . . . 9 Konh
s dvojí zásilkou
na měsle
na čtvrt ieta . . . . 11 K coe
Praha
6
article
Vdlání
Vdlání
V drobném prodeji:
ranní čislo o sobě . . za sl
večerní
. . . za 4h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
vočerní . . . . . . . . 5 h
lnsoráty
platí se hotově napřed
ná
Předplacení a ineorty
administrace v Marianské ul., J.
Tam nacházeji se též
redakce, tískárna a expedice
Národních Listů“
Rukopisy se novracejl
7
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Ministerská rada s obsáhlým programem.
Z Vídně 31. prosince. Na sobotu svolán
jest opět ministerská rada. Práce má
dosti. Dlužno se rozhodnouti o disposicích
pro český sněm, pro nastávajíe
kampaň říšské rady, dlužno se rozhod-
nouti o vlašské právnícké fakultě.
dlužno učiniti rozhodnutí ve příčině j a zy-
kové otázky v poštovnictví v krá-
lovství českém nehledě ani k četným
jiným pilným záležitostem.
Jazyková otázka u pražského ředitelství pošt
a telegrafů.
Vídeň
8
article
Z Vídně, 31. prosince. »N. Fr. Pr. « ozna-
muje, že na včerejší poradě v mini
sterstvu obehodu poštovni presi
dent pražský Kraus zastupoval stanovi-
sko, že za dr. Fiedlera čeština zaváděn
do vnitřní služby pražského řed
telstv! via facti a že dostal ve
smyslu tom pokyny a že se mus
těmito říditi. Jaho náměstek Swoboda
zastával názor, že administrativní předpisy ne
mohou býti svévelně měněny jed no-
stranným opatřenlm a že tedy podle
práva němčina musí také nadále
býti výhradným jazykem vnitřn
služby pražského ředitelství. V téže
záležitosti oznamuje »Zeit«, že rozhodnut
nestane se ministerstvem obchodu, nýbrž mi-
nisterskou radou.
Ministr války uchází se o souhlas křesťanských
sociálů pro koncese Maďarům.
Z Vídně, 31. prosince. Společný ministn
vojenství bar. S chönaich dostavil se dnes
o polednách k purkmistru dru. Luegro-
vi a měl s ním poradu, které se také pozděj
súčastnil předseda poslanecké sněmovny a ředi
tel magistrátu vídeňského dr. Weiskir eh
n er.
Změna na presidentském křesle v Krajině.
Z Vídně, 31. prosince. Opětně a zase do
cházejí přes Štyrský Hradee z L ubl a ne
zprávy, že zemský president krajinský sv.p
Sohwarz hodlá podati demisi. Jes
zajímavo, že jest k ni donucen stranou
slovinsko-klerikální, klerá donutila
k odchodu jeho předchůdce nynějšího sekčního
cbefa v ministerstvu vnitra sv. p. Heina. Bar.
Kraus
Fiedler
Swoboda
Maďar
doktor
Weiskir
Štyrský Hradee
Jes
Hein
Vídeň
Francie
poslanecký sněmovna
9
article
Schwarz vynikl uměním rozezlíti na
sebe obě slovinské strany klerikální
i liberální. Svoje dílo dovršil pak jmenová-
ním německého zemského a o kres-
ního školního komisaře pro Kra-
jinu, které stupňovalo ještě oposiční smýšlení
v celém táboře slovinském a přimélo klerikální
»Slovenec« k výzvě: »Pryč se starým baro-
nem!« Nástupcem Schwarzovým jmenuje se hr
Chorinsky, který býval za bar. Calla v prae
sidiu ministerstva obchodu a jak jsme se pře-
svědčili, jest úplněmocen slovinské ho
jazyka. Zprávy lublaňského »Slovence«, že
při jmenování německých skolních dozorců pů-
sobil nynější správce ministerstva vyučování dr.
Kaněra, prohlášeny nám za naprosto bez
podstatné a dodáno, že jmenování to jes
výhradně vinou bývalého mini-
stra vyučování dra. Marcheta.
Zákon o vlašské právnické fakultě.
Z Vídně, 31. prosince. Jak se dovídáme,
pracuje vláda rychle o zákonu,
kterým se zřizuje vlašská právnická
fakulta. Taková osnova byla poslanecké
sněmovně již před lety podána za dra. Arnošt
Körbra. Mistem pro tuto fakultu stanoveno
město Roveredo. V poslední době jmenovala
se opětně Vídeň jako sídlo právnické fakully
vlašské. Slyšeli jsme však, že ministerstvo vzhle-
dem na odpor zdejších křesťanský ch
sociálů stejně jako vzhledem na
odpor zdejších německých na-
cionálů zdráhá se položili vlašskou právni-
ekou fakultu do Vídně. Bezpodstatny a lichy
jsou zprávy, že vláda se již rozhodla pro Tri-
dent. Dosud není nalezeno a stanoveno prc
právnickou fakultu vlašskou město žádně
Sesilený boykot na rakousko-uherské zbož
v Turecku.
Schwarz
Schwarzův
Chorinsky
Slovenka
doktor
Kaněra
Körbr
Vídeň
Roveredo
Turecko
vlašský právnický
Trident
10
article
Z Pešti, 31. prosince. »Pester Correspon-
denz« oznamuje: Boykot proti rakou-
ským tovarům v Turecku se neu-
menšil, naopak přiostřil se ještě
Dřive před dovozem rakouským byly uzavřeny
toliko přistavy, nyní připojila se
také vnitřní tržiště. V Drinopoli
Skopiji, jakož i jinde nemohou sklá-
dati došlé zboží, poněvadž syndikát no-
sičů a železničních dělníků se zdráhá tak uči-
niti. Na jednem místě polit vagon uher-
ského cukru petrolejem a zapálen.
Překupníkům dlužno přiznati, že chrání rakou-
ský dovoz. Prohlásili, že za škody, které vzniknou
továrníkům, sami ručí. Velké mno ž stv
cukru uherského složeno jest ve
akladišti zemunském, protože se nepo-
dařilo cukr ten zadržeti cestou. Sprostředkova-
telé vyjednávají se členy boykotového výboru.
aby aspoň propustili objednávky
[iž učiněné dřive. Doufá se, že se jim
to podaří.
Žádné nové ministerstvo v Srbsku.
Z Bělehradu, 31. prosince Založen
koaliční vlády se úplně rozbiloa
to z osobních příčin. Mladoradíkálo vé
nechtěli nikterak přijati návrh staroradikálů, by
v čelo kabinetu postaven byl Pašič. K abi-
net Velimirovičův zůstane ted
jesté v úrad ě. Poslavení Milovanoviče, mi
nistra zahraničních záležitostí, také při změně
kabinetu pokládá se pevným.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 31. prosince. (K k.) (»Wiener
Zeitung.«) Správce ministerstva veřejných prace
jmenoval adjunkta společnosti státní dráhy inž.
Františka Vostarka ve Vídni učitelem v Ix
třídě hodnostní na státní řemeslnické škole
v Jaroměři.
Správce ministerstva veřejný c
prací jmenoval ve stavu státních úřadníků
báňské správy naddůlního Stanisl. Hummela
v Příbrami skladníkem a kancelářského účetního
pomocníka Josefa Zpěváčka v Přibrami
účetním asistentem.
Pašič
Milovanovič
Ing
Vostarek
Hummel
Josef
Pešť
Turecko
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
Ix
Příbram
Pester Correspon
Wiener Zeitung
státní dráha
státní řemeslnický škola v Jaroměř
11
article
Povýšení ředitelové státních středních škol.
Z Vídně, 31. prosince. »Wiener Zeitung
oznamuje: Cisař povýsil rozhodnutím ze dne
24. prosince do VI třídy hodnostní ředitele stát
ních škol středních: Dra. Františka Bayera
na státním gymnasin s českým jazykem vyučo-
vacím v Praze, Nové město (Žitná ulice), dra.
Frant. Brdlíka na státním gymnasiu v Roud-
nici, Gustava Etfenbergra na státním gym-
nasiu v České Lipě, Adolfa Gottwalda na
státní reální škole v Liberci, Jana Johna na
státní reální škole v Táboře, Antonina Libi-
ckého na státní reální škole v Hradci Krá-
lové, Václava Machoně na státní reální škole
ve Vršovicích, Františka Picha na slát. gym-
nasiu v Táboře, Jana Plaeka na státním gým-
nasiu v Mladé Boleslavi, dra. Eduarda Šaršu
na stálním gymnasiu v Přibrami, Františka
Sehüllera na státní reální škole s českým
jazykem vyučovacím v Praze, Slaré město, Jana
Sommra na stálním gymnasiu v Jičíně, vlád-
ního radu Josefa Strnada na druhé české
státní reální škole v Plzni.
Bayer
František
Brdlík
Etfenbergr
Gottwald
Jan John
Machoň
Pich
Plaek
Eduard Šarša
Sehüller
Sommr
Strnad
Vídeň
Praha
Nová město
Žitná ulice
Roud
Český Lipa
Liberec
Hradec
Vršovice
Tábor
Mladá Boleslav
Slarý město
Jičín
Plzeň
Wiener Zeitung
státní reální škola v Tábor
Antonina Libi
12
article
Novi ředitelové
Z Vídně, 31. prosmnce. (K. k.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Správce ministerstva kultu
a vynčování jmenoval profesora na státní reální
škole v Praze (v Ječné ulici) Ferd. HIrubeše
ředitelem státní reální školy v Rakovníku a pro-
fesora na státním gymnasiu s českým jazykem
vyučovacím na Královských Vinohradech, okres-
niho školdozorce Jana Pelikána ředitelem
ústavu ke vzdělání učitelů v Poličce.
Na Moravě: Adolf Erhart na první české
slátní rešíce v Brně, dr Franlišek Kamení če
na prvním českém státním gymnasin. v Brně.a Vikddos
Navráti! na státním gymnasiu ve Valašském
Meziříče.
Pelikán
Erhart
Franlišek Kamený
Novi
Vídeň
Rakovník
Morava
Brno
státní reální škola v Praga
královský Vinohrady
Vikddo Navráťa
Wiener Zeitung
13
article
Prodloužené trvání obchodní smlouvy
se Srbskem.
Z Bělehradu, 30. prosince. (K. k.) Dnes
odpoledne byly mezi rakousko-uherským vy-
slancem hr. Forgachem a ministrem záležitost
zahraničních Milovanovičem vyměněny nóly.
jimiž se prodlužuje zatímní trván
obchodní smlouvy mezi Rakousko-
Uherskem a Srbskem až do 31
března 1909.
Persekuce dělnických organisaci v Uhrách.
Z Pešti, 30. prosince. (K. k.) Sdělení mi-
nistra vnitra ve příčině rozpuštění odbo-
rových organisací kovodělníků
a pomocníků truhlářských praví, že
vyšetfování o demonstracích dne 8. října pro
kázalo, že demonstranti obdrželi od oněch orga-
nisací revolvery a železné hole al dále
že v lůně oněch organisací bylo zamýšleno uspo-
řádati další demonstra ce.
Rusko učiní konec zmatkům v Persii.
Z Petrohradu, 30. prosince. (K. k.) Jak se
proslýchá, rozhodlo se Rusko prováděti
v Persli politiku energlckon, aby byla
učlněna přítrž anarchii. Dnes večer koná
se za předsednictví ministerského před sedy Stoly-
pina mimořádná ministerská rada, jež určiti má
prostředky a formu zakročení.
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 30. prosince. (P. t. a.
Řišská duma schválila v dnešní schůz
osnovu zákona, předloženou ministrem vojenství
ve příčině zvýšení platů důstojníků.
Forgach
Milovanovič
Srbsko
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
Uhry
Pešť
Rusko
Persie
Petrohrad
14
article
Nehezpečí války na Balkáně
Nehezpečí války na Balkáně
Ozbrojování mohamedánského obyvatelstva.
Ze Skopije, 31. prosince. Předevčírem
došlo ze Soluna 10.000 nových opa
kovaček systému Mauserova, které
rozdány mohamedánskěmu obyvatelstvu
sandžaku novopazarského a v Hor-
ním Vardaru Notáblové a bajraktáři těchto
krajů vzhledem na vyzbrojeni liduv
Černé Hoře a Srbsku podali do Cati-
hradu prosbu, aby obyvatelstvo moha-
medánské bylo vyzbrojeno moderními
puškami. Této prosbě bude vyhověno.
Pašičova řeč prý zklamala.
Z Bělehradu, 31. prosince. (»N. Wr. Tgblit.«)
Řeč Pašiče v tajné schůzi skupštiny ne zů-
stavila dojmu příznivého. Čekaly se
od něho vymoženosti. Musil však vzhledem na
řeč Izvolského vésti si velmi reser vo-
v ané.
Evropská konference.
Z Petrohradu, 31. prosince. (»N. Fr. Pr.«)
Anglická vláda vyslovila souhlas s postupem
pro evropskou konferenei, Rakou-
skem navrženým a Ruskem přijatým.
Stávka úřadníků civilní listy sullánovy.
Z Cařihradu, 31. prosince (K. k.) Podle
zpráv novin zahajilo včera 350 úřadník
civilní listy stávku. Cbtějí dne
demonstrovati před Portou a sn
movnou.
Mauserův
Pašičův
N Wr
Pašič
Musil
Balkán
Bělehrad
Petrohrad
Francie
Rusko
Cařihrad
Cathrad
15
article
Ačkoli posud nelze ani příbližně zjistiti
počet obětí, jež si vyžádala hrozná katastrofa
v jižní Italii, podávají docházející zprávy přece
stále větší přehled o nesmírném rozsahu po-
hromy, zemětřesením způsobené. Počet mrtvých
udávaný až příšerným číslem 150.000, zdá s
sice převyšovati skutečný stav, ale dle nejno-
vějších zpráv z místa hrůzy nesplnila se na-
déje, že první zprávy o neštěstí, které vzbu-
dily všude zděšení, byly snad přiliš přehnány.
V několika minutách zahynulo více lidí než
při zemětřesení v roce 1783, jež stíhalo tytéž
kraje v krátkých přestávkách po sedm měsíců
a zničilo více než 10 měst a 100 menších
obel. Velké zemětřesení na Siciliiroku 1693
vyžádalo si za oběť 60 000 lidských životů
při zemětřesení v Lissaboně r. 1755 bylo více
než 30 000 mrtvých, kdežto při výbuchu Mont
Pelé r. 1902, jenž tak těžce postihl Martinique
a St. Vincent, bylo asi 22 000 —25.000 obět.
Čím jsou proti těmto hrozným číslům ztráty
v Pompeji r. 79 před Kristem, kde zahynulo
2000 lidl?
Podobné ztráty lidských životů vykazují
jen velké války. Ve velké bitvě národů u Lipska
zahy nulo na příklad 90.860 mužů a ve válce
francouzsko-německé bylo mrtvých na straně
francouzské 156 000, na německé 44..000.
Pokud se týče škody hmotné, dá se posud
sotva z hruba odhadnouti. Poslanci odborníei
v ilalské sněmovně počítají, že jen znovuzbu-
dování Messiny bude vyžadovati nákladu více
než jedné mihardy lir. Prozatím ovšem je třeba
nejrychlejší pomoci na ulevení aatý a hitadu
těch ubožáků, kteří vyvázli holým ž. votem.
Stanislav
Vincent
Martinique
Lipsko
Messina
Mont Pelé
Krist
16
article
Přehled spousty.
Přehled spousty.
Z Říma, 31. prosince. Nutno pokládali za jistá
že v Messině polovina obyvatsl jest zabita nebo
těžce zranéna. Zjistti počet mrivých jest naprosto
nemožno, Mnozí jsou pohrobeni pod ssutinami, pře-
mnozi plovou na kanálech mezi sudy, trámy a tro-
skami lodí. Kanál jest pobliže přista v
poset mrtvolami. Předevčírem vyta že-
no několik set lidí. Jsou to oběti příboje, který
zničil městské čtvrti níže položené, Velitel torpédo-
vého člunu „Sasso“ viděl cestou do Nikoteri mno-
ho mrtvol venku na moři. Proud hnalje
poblíže pobřeží. Byly uchváceny proudem a slal
se kořisti žraleků. Teprve až bude prohlédnuí
seznam o sčítání lidu, buda mužno zevruhně zjistil
jee
Řím
Messina
Nikoteri
17
article
očet mrtvých.
řici. Radnice v Palmi, Baznate a Regzi
i Messiné byly úplně zbořeny a potom
shořely de základů. Všechny listiny,
zejména historické, jsou zničeny. Mi-
nou léta, nežli bude odčiněn strašný
zmatek, zemětřesením způsobený. Me-
sto Bagnara hořele jak vyschlá slám
ve výhni. Palmi, které bylo už jedno
postiženo zemětřesením r. 1894—5 jes
jediným rumištěm, pod klerým jest po-
chováno přes 6000 mrtvých. Předevěí
rem jich pochovali vojáci v jediném
hrobě na 3000. V Sant Eufemii zůstal
na živu sotva polovina obyvatel. Mes-
sina je jako po vyhoření. Poštovní úřad je prozatím
umistěn v nákladním voze. Ze 275 úřadní k
zachránilo se pouze 36; z celého 83. plu-
ku, který byl posádkou v Messině, zby
jediný prepor s několika důstojníky
V posledních třech dnech ze všech krajin svěla došlo
do Messiny na 60.700 depeší. Z těch bylo 58.000
uschováno v archivu, poněvadž jsou adresáti bud
mrtvi nebo zmizeli. V Reggiu vojáci nalezli po-
měry hrozné. Tam drancovatelé a žháři by-
li podle stanného práva zastřeleni
Vojáci nemohli tisícům strádajících obyvatel dodat
žádné potravy. Mohle se tak státi teprve včera.
Z Palmi, 30. prosince. (K. k.) Dvě třeti ny
města jsou zbořeny. Je nemožno udati počel
obětí. Seminara je zničena. 1500 osob byl
tam usmrceno a rovněž tolik raněno. Sino
poli, San Procopio a jiná malá měst
utrpěla velmi velikou škodu. Též tamj
mnoho mrtvých a raněných.
Regzi
Palmi
Baznate
Santa Eufemie
Mesa
Messina
Sina
Sana Procopio
18
article
Messina v troskách.
Messina v troskách.
Z Palíže, 31. prosince. „Tempsu“ telegrafuje se
že v Messině a okoli není vůbec žád
ných potravin a oděvu. Kromě velitele mes
sinského generála Costy zabilo ještě několik n
mořních důstejníků. Pensionát gymna sijn
jest úplně sbořen a všichni chovane
zabiti.
Z Neapole, 31. prosince. Mladá guvernanika vy-
pravuje o celé katastrofě v Messině: O 1/26. hodin
ranní byla jsem vyburcována zemětřesením ze spán
ku. Prchala jsem se dvěma dělmi na balkon. Tento
se nahle sřítil. Když jsem se obrátila, propadla se
pode mnou země. Podařilo se mi konečně dostati
na ulicí. Po obou stranách padaly domy. Nářky a bě
dování plnily vzduch. Pojednou udál se hrozný vý
buch. Plameny nás obklíčily. Šílení strachem běžel
lidé všemi směry, když postihla je nová nehoda. Ne
smírná vlna je odplavila. Také tentokráte jsem šťast
ně unikla a se mnou obě děli. Na to byly jsme za
chráněny na palubě lodi „Christoforo Colombo“. Moje
panstvo jest pochováno.
Z Říma, 31. prosince. Celní strážník vy
pravuje, že ze 300 jeho soudruhů zachrá-
nilo se jenom 50. Střelec jeden vypravoval: „By
jsem v den katastrofy operován a nalézal jsem se
messinské nemocnici vojenské. Najednou propadla se
podlaha. Spadl jsem leže na posteli do III. patra.
kteréž se rovněž propadlo. Spadl jsem pak do při-
zemí a ničeho se mi nestalo.
Z Říma, 31. prosince. Selník Hein na parníku
»Therapia« vypravuje, že v jedné škole messinské
bylo všecb 120 dětí zabito. Několik osob, které byly
zachráněny, vypravuje, že celá zkáza Messin
byla způsobena za 12 minut.
Costa
Selník Hein
Messina
Neapol
Řím
Christoforo Colombo
19
article
Selník Hein vypravuje dále: »Sotva jsme při
byli do Mrssiny, slyšeli jsme strašné volání o pomoc
Mužstvo bylo ibned vyloděno a zahájito pomocnou
akci. Za plavby lodi »Therapia« do Neapole jedna
žena, dě-em jata, předčasně porodila.
Z Říma, 31. prosince. Zlato banky ilalské ve
fillálkach v lleggiu a Messině dopraveno na válečnou
loď, kde střeženo jest vojíny. Z bankovních
úřadníků obou filiálek zůstalo na ži-
vu toliko 5. Všechno vojsko zahynulo
až na 13 mužů. Ze 400 finaněních stráz-
níků jest na živu toliko 15. Z 89. pluku
zůstalo toliko 110 mužů. Všechno muž-
stvo na pevnosti zabito. Četní měšta-
né sešíleli Jeden chopil se dvou revolverů a za-
střelil se, volaje: „V Messině se nic nestalo!“ Dělo-
střelecký vojin byl zachráněn na širém moli bárkou.
Když ho dopravili do Messiny, běžel rovnou do Aci-
reale a urazil 90 km za 11 hodin. V Messině, Regsiu
a Palmi není pitné vody a budou se tam kopati stud-
Selník Hein
Neapol
Řím
Messina
ac
km
20
article
Katastrofa v jižní htalii.
Katastrofa v jižní htalii.
nice Schulhoffovy, poněvadž všechna potrubí po
praskala.
Z Rěky, 31. prosince. Jednatel společnost
„Adria“ v Messině, který prchl se dvěma úřadníky
do Palerma, telegrafuje, že 11 úřadníků „Adrie
se pohřešuje. Velká skladiště uhelná
zásobárny „Adrie“ jsou sbořeny a od-
plaveny. Škoda jest veliká.
Příboj v přístavu.
Z Říma, 31. prosince. Kapitán lodi »HIr. Juliue
Andrássy« vypravuje: »O 5 hodině 30 minut ráno
povstalo náhle moře jako divoucí hora několik metro
vysoko a vrhlo lodi v přistavě kotvící proti sobě.
Všechny byly poškozeny, n které velmi vážně.
V málo okamžicích byl celý přístav pokryt ssutinami
člunů, beden s ovocem atd. Nad městem rozložen
byl hustý závoj prachu. Hlok dral se z přístavu to-
likéž slyšeli jsme stenání. Teprve ráno mohli jsme
rozpoznati celý rozsah kalastrofy, kterou proměněno
v několika vteřinách kvetouci město v jediné rumi
ště, v moře kamenů. Toliko kostry radnice a hotelu
Trinacria vynikají z rozvalin.
Novodobí flagelanti.
Z Říma, 31. prosince. V okolf Messiny uspořá
dána četna procesí. Osoby obou poblaví možno vi-
děti, kterak stejně jako fl zelanti středověcí, strašně
pokřikujíce, padaji na zem a vznášejí prosbu k sva-
lým a jako šilení bijí se do prsou a rvou si vlasy
s hlavy.
Schulhoffův
Adrie
Juliue Andrássy
Messina
Palermo
Řím
Trinacria
21
article
Záhuba Palml.
Záhuba Palml.
Z Říma, 31. prosince. »Agenzja D'aliana« ohla
šuje, že biskup v Palmi Morabito lele graloval, že ve
14.000 obyvatelů města Palmi nejměne
9000 jest mrtvých. 2219 bylo jteh přede
věírem pochovano. V měslysi Santa Eu-
femia jest 1500 mrtvých. Bagnara úpln
shořela.
Z Milána, 31. prosince. Zpravodaj »Secola« sdě-
luje z Palmi: Sirotčinec sbořil se a jeh
všichni obyvatelé pohřbeni byli v ssu-
tinách. Z elegvntniho paláce slyšeli jsme srdce
lomné výkřiky. Jsou pociťovány nové otřesy.
provázené podzemním pekelným ra-
cbolem. Celní strážník prosil mne, bych mu po
mohl při z teraňování muže ze ssutin. Chvilku j me
pracovali, polom najednou zeď se sbořila a musili
jsme chudáka zůstavíti jeho osudu. Datky volají po
matkách — zkrátka obraz si ašný.
Z Říma, 31. prosince. Poslanec Lolozzi vy
pravuje o zaliubě Palmi: »Au nejbujnější fan-
tasie nedovedla by vymyslití strašnřjní řormu, jaká
dána nešťas nému městu kalastrofou. Čstné domy
pukiy uprostřed, takže možno vaděti do obydlí, vy
zdobených obrazy svalých, jakož i ollaři P. Marle
Celé ulice jsou zprohýbány a naklon ny. Stara ka
tledrala zkomolena — zkratka jest to velkolepá apo
heosa chaose. Třod kestelem teží několík strašně
mačkaných, roreivznýeh a zkrvavených mrtvol,
kterych ženy se modi. Všude slyšeti ze ssutin pro
nikavé výkřiky o pomoc s úst tisíců lidí, kterým
nelze pomoci Zasypaných jest nekonečný početa
osud jejich jest zpečetěn. Vzezření města jest
pravdě pekelné. Výpary jsou úplně černé. Déšť lije
se divým proudy do města.
D alian
Lolozzi
Řím
Palmi
Milán
Santa eo
22
article
Lidě, kteří se zachránili, prchají nazí a šílen
před dešlěm, bouři a před budovami se řiticími
Catějí na šíré moře nebo na silnice. Mnoho jich
sahynulo jedině proto, že byli odstr-
čeni oslatními prchajícími lidmi d
výhně nebo do ssutin, neboťnikdo ne-
dbal ostatních, každý staral se jen o sebe
Ilasiči, námořní vojíni a vojíni pěší nemohli ni
poříditi. Policejní ředitel, který říditi chtěl práce zá
chranné, stal se obětí katastrofy. Tislce zohavenc
eží kolem Ti pak, kteří byli dosud zachránění na
živu, teď umírají hlady. Země pořád ještě se
třese. Pohled na dílo zkazy jest hrůzostrašný. Již
jest cititi pronikavý zápach mrtvol, do kterého se
mnísí čoud. Všechny ostatní obce proměněny jsou ve
ellké hřbitovy.
23
article
Královští manželé v Hesslně
a Reggiu.
Královští manželé v Hesslně
a Reggiu.
z Říma, 31. prosince. Kral Viktor provázen krá
lovnou Helenou přibyl do Messiny, kdež jej obkll
čilo několik set zachráněných, kteří však nemohl
pronésti ni jediného slova, nýbrž vatahovali pou
k nim ruce. Svědkové tvrdí, že král byl velmi po-
hnut, když viděl ssutiny Messiny a v ních sta
mitvol. Přání královu, by mohl prohlédnouti také
vnitřní město, nebylo vybověno, poněvadž jsou stále
ještě výbuchy. Královna Helena navštívila četné ra-
něné osoby v nemocnici, udělujíc všem útěchu
slibujíe, že jim bude pomoženo. Královští manželo
avštívili několik míst v městě, kde pochválili vo
jfny za jejich hrdinské chování při pracích zachra-
ňovacích. Uloženo, by též o ně bylo postaráno. Kra
ovští manželé dlouho zde prodleli, přihlížejic
s tomu, jak ze ssutin vynášeny jsou oběti kata
trofy. Hluboce dojat salutoval král mrtvolám. Kra-
lovně Heleně stále tekly slzy po tvářích.
Viktor
Helena
Řím
Messina
24
article
Z Říma, 31. prosince. Královští manželé odebral
se do pledměstí messinských a přijali tam kapitány
lodí, v přístavě zakotvených, kteří nápomocní byl
oři pracích zachraňovacích. Král žádal kapilány, by
slumočili jeho díky také lodníkům. Potom odebral
se královští manželé na palubu své lodi a jeli de
Kalabrie
Z Repgia di Calabrin, 30. prosince. (K. k.) Krá
sem přibyl a navštívil raněné. Vstoupil rak do člunu
a prohlédí si spousty na pobřeží, při čemž se pře-
svědčil o velikosti škody. Obyvatelstvo pozdravilo
krále hluboce dojato. Obrněnec „Napoli“ přibyl sen
jako první z lodí, na pomoc vyslaných. Obchod
s potravinami jsou střeženy vojskem
by se zamezilo drancování. Trestníci
odsouzení k těžkým trestům, byli dopravení na lo
Napoli“, oslatní propuštění ke svým rodinám. Z
talo se s pohrbíváním mrivol.
Z Reggia di Calabria, 30. prosince. (K. k.) Krá
zaslal předsedovi ministerstva telegram, ve kterém
mu sděluje, že nalezl Reggio di Calabria
postižené týmž osudem jako Messinu
a ohlašuje, že zejtra přibude ruská loď s 500 raně-
nými do Neapole, kdež má býti postaráno o jiei
vylodění a dopravu do nemocnic
Z Říma, 31. prosince. Ministerstvo pošt vyroz-
umělo telegraficky úřad tímto avisem o nemožnost
spojení s Reggiem: „Reggio zbořeno, telegralní úřad-
níci a ředitel mrtvi“
Lakonická zpráva ze Sapri zní: „Messina a Reg
gio jsou proměněny v Pompeje“
K pochování mrtvol v Messině vyslán celý ar
mádní sbor.
jít Kalabrie
Řím
Repgia di Calabrin
Napoli
Reggio di Calabria
Messina
Neapol
Reggio
Sapri
Pompeje
25
article
Zachránění.
Zachránění.
Z Říma, 31. prosince. Parník »Colombo« přibyo
s prvními upreblíky do Neapole. Paluba byla plná
nešťastníků, kteří zabaleni byli do bílých, rudých
hnědých houní. Mnozí měli obvázané hlavy. Na
břehu čekal nepřehledný dav lidu. Několik obyvatel
stále vyvolávalo jména svých příslušníků, nikdo se
však neozýval. Teprve při jméně Salvatore Contardo
zvolal ženský hlas: »Tady!« Když na loď posunut
byl most, skupina starců, žen a dětí vstupovala n
břeh. V koutě seděl muž s krvácejícím dítětem v ruce.
Na olázku: »To jest vaše dcera ?« »Nikoliv« — od-
větil. »Nalezl jsem ji, jda domů, před svým' bytem
Byl jsem půl dne u ní a když se nikdo o ni ne-
staral, vzal jsem ji s sebou, nemoha ji přece
opustiti.«
Z Neapole. 31. prosince. Ilalská pěvkyně Lydia
Marini se zachránila se svým kanárkem. To jest
jediná věc, klerou mohla při katastrofě s sebou
vzíti.
Z Říma, 31. prosince. V Neapoli čeká
dnes 70.000 zraněných. Kam se dají,
nikdo neví. Všechny drožky a omni-
busy najaty jsou k jich dopravě.
Contardo
Marini
Řím
Colombo
Neapol
26
article
Pomocná akce a projevy.
Z Říma, 31 prosince. Zdejší banky složily
k úleve nouze v Calabri a Sicilii jedenmilio
Z Říma, 30. prosince. (K. k.) Papež odložil při-
jetí římské šlechty, stanovené na den 4. ledna, a
nařidil slavné smuteční bohoslužby v Sixlinské
kapli.
Také Liparské ostrovy stiženy
katastrofou?
M. Z Kolina n. R., 31. prosince. (Pův.
tel. »N. L e) Velký obchodní dům v Brusselu
obdržel telegraliekou zprávu, dle níž byly sku-
tečně také Liparské ostrovy na severu Sicilie
postiženy silným zemětřesením. Lod, plují c
blizko, pokusila se přibližiti se
k ostrovům, byla však mohutný mi
vlnami, vzedmutými prudkým pod-
mořským zemětřesením, vržena na-
zpět. Z ostrovů je dnem i nocí sly-
šeti pronikavé volání o pomoe.
Jsou obavy, že i tam zahynulo mnoho lidí. Dle
spolehlivých zpráv pohřešovalo se do
včerejšího večera osm velkých
parníků, jež pluly pobliž místa něštěstl.
V Římě a v Neapoli není o nich posud zpráv.
N L
Řím
Sicílie
Kolina můj
Brusel
Lod
Neapol
27
article
Německý Volkstag v Opavě.
Německý Volkstag v Opavě.
(Pův. zpráva „Nár. Listůn)
Opava
28
article
V Opavě, 29. prosince.
Opava
29
article
Po celém téměř Slezsku rozhozeny byly tučné.
štvavě psané německé letáky, které vyzývají »utla-
čovaný německý lid« k protestu v den 6. ledna na
Volkstagu v Opavě.
Slezské poměry, národnoslně pro nás Čechy
ubohé, jsou konečně známy celému ostatnímu světu.
Ani v ohledech školských, ani u soudů, na drahách,
úřadech, zkratka nikde není šetřeno práv českého
občana, naopak surově šlapáno. Opava, známé hní-
zdo Kudlichových násilníků, má se opět státi svěd-
kem bohopustých, snad i krvavých štvanic, nebot
»deptaný« německý lid chystá se k rázným činům.
Nedavno zpustošena byla řada českých obydlí, vy-
tinčena byla v českých domech okna a surovci ně-
mečtí táhli za ochrany policie městem, ničíce, co jim
do rukou padlo.
Kudlichův
Slezsko
Opava
Čechy
30
article
Kdyby cos podobného apáchali Čechové, bylo by
stanné právo ihned pohotovým opatřením. Ve Slez.
sku je ale možno všecko. Stává se často, že český
klidný občan z venkova jdoucí na český projev jest
na ulicích Opavy insullován. »Deplaný« německý li
mluví pruskou kulturou. Šestý leden v Opavé má
umožnit německým zuřivcům násilí na bezbranné
menšině. Větší ironie jsme ještě nečetli, jako jest
eták, v desetilisích rozbozený po Slezsku: »O by-
vatelé od staletí německé léto země,
deptáni českým a polským živlem,v
postavení stále svízelnějším okrá-
dáni Čechy o výdělek, utiskováni a po-
škozováni přivandrovalými živly, po-
zvednou na Volkstagu svého hlasu
proti vládě, která, aby mohla zavěsti
trojjazyčný systém na tomto něme-
ckém území, zakládá české kolonie,
Němci prý jsou utlačováni na
úřadech, drabách, všude se vláda
stará o dvojjazyčné tabulky, vyhlá-
šky, lístky atd. Nejkrutší ale ironil
je, že vláda prý hodlá (I) poslovaníti
soudy, zatarasiti k nim cestu synům
Germanie a tak způsobiti nové násilí
na německém lidu. Tyto lži o utrpení Němců
a nestoudná tvrzení o násilnostech Čechů jsou
vrcholem klamu, kterým má býti obelhána politická
velejnost v Rakousku. Slezští Němci lhou
a štvou, neboťse jim jedná, aby 6. ledna
přivábili do Opavy násilníky ze
všech končin. Česká politická jednota svolala
na ten den rovněž schůzi českého lidu do Opavy.
Jame zvědavi, jak si budou počínáti c. k. úřadyi
Čecho
Němec
Germanie
Opava
Slezsko
Rakousko
Jam
31
article
Slavnostní otevření Národního
domu na Smichově.
Slavnostní otevření Národního
domu na Smichově.
Překrásná a velice účelně, prakticky a s neoby-
čejnou nádherou a vkusem zřízená budova města
Smíchova, Národní dům, byl dnes dopoledne
slavnostním způsobem odevzdán svému účelu. Ne-
spočetné množství bostů a zejména dam, projevovali
opravdové překvapení nad vnitřním zařízením télo
budovy, ozářené množstvím elektrických žároveka
ozdobené sxotickým kvítím. Po širokých, pohodlných
schodištích putovali zvaní hostě do prvého patra
k sálu, který se svým sousedstvím místností nemá
sobě rovného v žádné veřejné budově v Praze i sou-
sedních obcích. Sál je znamenitě akustický. V pří-
zemí zaujali místa pánové, v ložích byly dámyv
drahocenných robách.
O 11. hod. dopol. veškerá místa byla přeplněna.
Starosta města Smíchova p. dr. Koldinský se členy
rady městské v předsálí vítali zvané hosty. Byli
mezi nimi zejména: zástupcové král. hlav. města
Prahy pp. Hodek, Weiss a Náhlovský, dále poslanec
pan vrchní inž. Neumann, stav. radové místodrž.
Mach a Třebický, rada zem. s. Peška, ředitel
a spisovatel J. Kořenský, stav. rada Weingärtner,
deputace města Král. Vinohradů pp. M. Bílek a M.
doktor
Koldinská
Hodek
Weiss
Náhlovský
Neumann
Mach
Třebický
Pešek
J Kořenský
Weingärtner
Král
M Bílek
Smíchov
Praha
národní dom
národní dům
32
article
Novotný, za malostranskou reálku pp. Branžovskýa
Vojtíšek, majitel lomů Fr. Mestek, statkář Hustoles
z Dušník za okres unhoštský, bývalý starosta města
Smíchova stav. rada Al. Elhenický, spisovatel Josel
Holeček, zástupcové města Žižkova náměstek Kotland
a ředitel Klán, okresní školní inspektor Halaburd, za
okres vinohradský pan Friedländer, býv. ředitel F. A.
Šubrt, zástupcové firmy Ringhoffer ředitel Svobodaa
vrchní inženýr Vofek, za spolek »Manes« pp. No-
votný a Kačer, rada Habersberger, starosla města
Břevnova Kolátor, za Národopisné museum prof. Zu-
batý a prof. Kraus, posl. P. F. Krejčí za obchodní
komoru, prof. Krištof a Holeček za vinohradské di-
vadlo, dvor. rada Wenig, ředitel Národního divadln
G. Schmoranz, akadem. malíř L. Novak, škol. radu
Durdík, zástupcové společenstva maloobchodníků
četných jiných smíchovských spolků, za Malostranskou
besedu pp. Nykliček a Paroubek, dr. Houdek za měste
Bubeneč, dr. J. Víček za smíchovský akciový pivovar
řed. gymnasia a ob. st. Hansl, okr. hejtman Pokorný
s úřadnictvem, zástupcové N. J. P. prof. Nekut, stav.
Dědeček, Felber a Krátký, stav. rada Srb, řed. gym-
nasia Haas, mag. rada dr. Růžička, zástupcové Řoslt
Novotná
Branžovský Vojtíšek
Mestek
Hustoles
Dušníky
Al
Elhenická
Josel Holeček
Klán
Friedländer
F A Šubrt
profesor
Kraus
Krištof
Holeček
Wenig
G Schmoranz
L Novak
Durdík
Nykliček
Paroubek
doktor
Houdek
Hansl
Pokorná
Felber
Krátká
Srb
Haas
Růžička
Smíchov
Žižkov
Břevnov
Bubeneč
Ringhoffer
rada Habersberger