1
masthead
obnaá tav
Unjo 1e
2
masthead
V Praze, v sobotu ane 14. července.
Praha
4
masthead
K číslu 192
čiste v Praze za 2
a na venkově za 3h
Praha
5
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —l
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30n
Pošfou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
živnostenské soudy.
Z Vídně, 14. července. Úřadní list
uveřejňuje výnosy zúčastněných ministerstev
ve příčině zřízení živnostenských soudů
v Praze, v Plzni, v Teplicícha
v Ústí n. Labem. Soudy zahájí svou
činnost 1. říjnem. K obvodu nového soudu
živnostenského v Praze náleží celá Praha,
jakož obvody okresních soudů karlínského,
vinohradského, smíchovského a žižkovského.
Čítati bude tato instance 200 přísedícícha
100 náhradníků. Rozdělena jest na šest
skupin. Živnostenský soud v Plzni bude míti
56 přísedících, 36 náhradníků a 3 skupiny.
Soud v Teplicích 64 členy, 40 náhradníkůa
3 skupiny. Soud v Ústí nad Labem 52 pří-
sedících, 32 náhradníky a 3 skupiny.
Cesta do Išlu.
Z Vídně, 14. července. »Neue Fr
Presse« cestu ministrpresidenta dra. K ör
bra do Išlu provází statí, ve které na-
lehá na rozhodnutí. Když ministrpre-
sident dř. Körber v noci vzbudil císaře
ze spánku a vyžádal si zmocnění k uza
vření říšské rady, byla prý již dána sama
sebou nezbytnost, najíti prostředek k uzdra-
vení krise. Ba, dnešní situace ministerstva
musila býti předvídána v den, kdy bylo do
sazeno. Pan Körber nemohl dokonce spo-
léhati, že dorozumění s Čechy se podaří.
Tento pokus a jeho konec nikoho nepře-
kvapil. Když se rozbily předložené jazykové
zákony, dr. Körber zajisté nečekal, že
Čechové, kteří ustavičně chtějí vynutiti ně-
jaké tak zv. zadostučinění, podrobí se po-
kojnému smírčímu soudu, jenž by je donutil
zanechati dosavadní zvyklosti, ve které chtějí
jen bráti a nic dáti. Tato akce mohla býti
jen předehrou, nyní začne vlastní hra, vlastn
jednání, je-li p. dr. Körber s to, aby pro
vedl úkoly, jichž se mu dostalo ve chvíli,
Körber
doktor
Čecho
Vídeň
Plzeň
Teplicích
Ústí
Praha
Teplice
Ústí nad Labe
Išlu
Čechy
živnostenský soud v Praga
živnostenský soud v Plzeň
Neue Francie Presse
8
article
kdy byl jmenován. Vývoj krise není překva-
pující a dr. Körber mohl věděti, že bude
přinucen měřiti své síly, když mu svěřena
byla správa vniterní politiky.
Od té chvíle musil se strojiti, aby zod-
pověděti mohl otázku, »co se má státi, kdyby
říšská rada byla českou obstrukcí rozbita«.
Za jeho starým programem musil se nalézati
již nový, který by se aktivoval, kdyby plán
dorozumívací se stroskotal. Ministerstvo má
právo na existenci jen tenkráte, může-li cí-
saři pověděti, co se nyní má státi. To jest
význam cesty do Išlu. Pan Körber se bud
vrátí s novou plnou mocí, anebo si přinese
první zárodek hlubší choroby kabinetu.
doktor
Körber
Išlu
9
article
Afféra vojenská.
Z Vídně, 14. července. Včerejší »Reichs-
post« oznamovala, že markýz Tacoli vy-
zván byl na souboj důstojníkem husarským
jenž neuctivě se vyslovil o členu císařské
rodiny a kterému činil výtky, že však sou-
boj, který se konati měl na pistole, nepřijal
a to vzhledem na své katolické přesvědčení.
Následkem toho že konána byla čestná rada
vojenská, která ho zbavila jeho hodnosti.
ba dokonce titulu komořího. List dodal, že
věc bude míti ještě smutnou dohru.
V této záležitosti sděluje »Neue Freie
Presse», že věci se měly poněkud jinak, že
Tacoli byl důstojníkem sbit, ale že ho
sám nevyzval. Po té učiněna ohláška
čestného soudu, který rozhodl, jak připome-
nuto. Co se týká smutné dohry, jde prý o to,
by také vojenští rádcové markýze, kteří ho
přiměli, že souboj nepřijal, respektive k sou-
boji nevyzval, mají býti vzati do vyše-
třování.
»Vaterland« na čelném místě zabývá se
touto afférou a žádá důtklivě vysvětlení, je-li
pravda, že jmenovaný důstojník jedině z té
příčiny byl zbaven své hodnosti, že se zře-
telem na náboženství katolické souboj ne-
podstoupil.
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Vídeň
Neue Frei Presse
10
article
Posl. P. Žitník proti oktrojírkám.
Z Vídně, 14. července. Posl. P. Žit
ník měl v Zagorji řeč ke svým voličům.
ve které se zabýval zevrubně projekty na
oktrojírky. Vyslovil se proti nim a varoval
před nimi. Jedinou cestou k dorozumění
mezi Čechy a Němci jest nové vyjednávaní.
Ovšem jest první podmínkou při tom, aby
Němci vzdali se krajních požadavků, v první
řadě pak německého jazyka prostředkovacího,
který jest provokací.
Rakouská ústava nezná žádné státní
řeči, naopak stanoví plné právo všech ja-
zyků. Zákonné ustanovení státní němčiny jest
zbytečným. Dnes jest na jednacím pořadu
otázka, jaké záruky může dáti stát neněme-
ckým národům a jich jazykům a první
státní potřebou jest poctivé
provedení § 19. státních základ-
ních zákonů.
Posl
P Žitník
Němec
Vídeň
Čechy
12
article
Z Vídně, 14. července. Okresní ko-
misař Jindřich ryt. Eltz jmenován místo-
držitelským tajemníkem na Moravě.
Jindřich
Vídeň
Morava
13
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Londýna, 13. července. (C.-B.) Krá-
lovna jmenovala Earla of Hopetow na
prvním generálním guvernérem austrálského
spolku.
Z Vídně. 14. července. Listy ozna-
mují z Lubna: Pro výtržnosti erdberské při
slavnosti sv. Barbory dne 10. června bylo
odsouzeno z osob od 5 měsíců až do 2 let,
ostatních 31 obžalovaných na 10 dnů až tři
týdny.
svatý . Barbora
Londýn
Vídeň
Lubno
15
article
Z Vídně, 14. července. (C.-B.) Okres-
nímu hejtmanovi v Jáchymově Františku
Josefovi Poppischovi bylo vysloveno
za příčinou jeho odchodu na vyžádaný trvalý
Poppisch
Vídeň
Jáchymov
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ještě jsou dobří lidé na světě ..
Z českého zákoutí sděluje Bohdan Krajánek.
»Majánka Cískoje« či jak vlastně se jme-
nuje Mariánka Čížkovic, nechala hrabání senaa
opřevši se o hrábě, zadívala se kamsi »do kraje.«
»Mariánko, dělej, dělej, Slávek se tamhle
kouká za keřem,« zavolal na blízku zvučný
ženský hlas.
Trhla sebou. Na zvětralých lících prosko-
čilo cosi jako červánky růměnce; rty se široce
rozevřely k bezvýznamnému úsměvu. A zehromlé
ruce s novou chutí chopily se díla.
Slávek se kouká, tož ať vidí, jak je pilná
A přiblblé padesátileté děvče pohybovalo se tak
rychle jak mu možno — ty zmrzačené údy ja-
koby pocítily novou sílu a svěžest
Chasa Navrátilova se mohla smíchy ukuckat.
Pozorovali, jaký dojem učinila na »Majánku«
zvěst, že se »Slávek kouká« a měli »legraci«
zdarma... A v tom šel »Slávek« skutečne
okolo. Upozornili ho, jak se Mariánka přičiňuje
k vůli němu. Ohledl se po ní, usmál se a še
svou cestou dál.
Slávek — jinak Jarouš Mlynáříkův — není
zlý chlapec. Neublížil by kuřeti, natož takové
nebohé lidské bytosti, jakou je »Majánka Cís-
koje«, Ví to, že si ho ubohá oblíbila — a baví
ho, že ji chasa jeho jmenem zlobí. Ale při tom
zůstalo a zůstane. Jeť příliš dobrosrdečný a ne-
zkažené mysli, aby si z ní tropil smích, neboji
jinak pokořoval.
Ostatně Slávek není ani první ani poslední
»láskou« Mariánčinou. Milovalať už více švarných
jinochů »ze vsie, než by kdo řekl. A taky si
vždycky vybírala ty »onačejší« — hezké jenom
a mladé hochy, nejvíc osmnáctileté. Staršíse
jí tolik nelíbili.
Bohdan krajánek
Slávek
Navrátilův
Mariánek
Jarouš Mlynáříkův
Majánka Cís
Majánka Cískoj
Mariánek Čížkovice
17
article
Když si zamanula tenkrát na Jeníka Čime-
rovic, který se potom stal hajným — chlapík
to je jako jedle — brala tu lásku takydo
opravdy. Nešlechetná chasa podvečer fukávala
schválně na okno velké sednice, kde Mariánka
mezi ženskými »drávala« a někdo zevnitř od
povídal pak hlasitě:
»Dneska nechoď! Mariánka nemá kdy; a
zejtra.«
A ona už se všecka tetelila radostnými roz
paky, až se ženské pošťuchovaly a pod návalem
smíchu nejedné z nich se i přihodilo, že foukla
do své »hromádky«, až se peří na všecky strany
rozletělo .
Ale láska Mariánčina za všech případů zu-
stala čista. Ona milovala jen »pozdálečí«. Po-
hled, úsměv, zardění — na tyto projevy ome-
zila se vždy její náklonnost. Spokojovala se, jen
když svého »milence« vídala a o něm slýchala.
A nikdy se nenašlo černé duše, jež by
byla Majánčiny prostoty zneužíti chtěla.
Ubohá, ba ubohá bytost.
Od dětství byla považována za obecní
»břímě« — nemilé břímě.
Pochází z »baráčku«. Rodiče byli dost
hospodární: prostincí ti chuďasové navzdor vší
bídě a nuzotě uspořili pro svého mrzáčka ce-
lých sto zlatých. I nějakou tu peřinu a něco
šatstva jí zanechali. — Nejdřív zemřel otec —
po něm asi Mariánka zdědila chybnou výřečnost.
Matka brzy oslepla; živila pak sebe i dítě tím.
že chodila po vsi ženy »mazat«. Dávaly jí za
to jíst.
Po její smrti potloukalo se děvče od domu
k domu. Špatně mluvilo, bídně chodilo, ani ru-
kama nemohlo hýbat jak náleží a proto bylo
málokteré práce schopno. Musilo však dělat, byt
s bolestí. Atak nebohá pásala selkámi krávy
»tahala hnůj«, peří drala a podobně si vydělá-
vala na kus toho chleba, začasté pernými na-
dávkami kořeněného . ..
Čim
Mariánek
18
article
Dosti dobře se mívala u Nováčků. Aby se
Mariánka nepřejedla, postarala se sice šetrná
panímáma, ale celkem byla strava dobrá a práce
nepříliš těžká. Nováček za příčinou různých
kšeftů správných i nesprávných uznával za dobré,
okázale stavět na odiv, jak se stará o osiřelého
obecního mrzáka.
Když se ale nestalo po jeho přání a nebyl
zvolen podruhé za starostu, dopálil se a dobro-
činnost ho přešla. Přišel z »nepodařeně« schůze
domů nespokojen, ba rozezlen, a tu se mu ne-
šťastnou náhodou vpletla do cesty Majánka.
»A co já mám obci prokazovat dobrodiní,
když si mne neváží,« rozkřikl se a zaklel. A
že vyhodí Mariánku z domu. Chtěl to hned
provést, ale nešlo to, jak si myslil.
Majánka je sice chromá, ale když se opřela
zády o stěnu, vydaly její silné paže přece něco.
Nedala se pantátovi a nedala. A proč by
taky šla tak najednou pryč?
Tahali se tedy, tahali, až najednou báe
Porazili panímámin »sklenník«.
Když ona se Majánka chytla tolik pevně
pantáty, že se naň zavěsila »jako klíště«, až
spolu upadli !
Panímáma s nářkem přiběhla k té »spoušti«.
O, těch krásných »šlejfovaných« sklenic na
»kafe«, — těch sličných »štamprlátek« — těch
malovaných a zlacených »šálků« a koflíčků ; a
což mísy a talíře! Ze vší té nádhery zbyla hro-
mada pustých střepů. Nerozbily se leda jen ty
obrázky z pouti a ty dvě omalované plechové
»piksly« od cichorie: a což to je za náhradu
Do smrti panímáma té škody nezapomene.
Pantáta zatím ochladl.
Nebylo na tom dost, že se mu »obec« po-
stavila na odpor — i ve vlastním domě vzdo-
ruje mu — chromá Majánka. K tomu ten roz-
bitý sklenník a panímáminy výčitky.
Toť příliš mnoho ran osudu najednou. Po-
Nováček
Mariánek
Majánka