1
masthead
Ročnik XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 29. prosince. 1908.
Praha
4
article
Na ranní avečerní lioty
předplácí set
V Praze v administraci-
na měsle,
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškon
na měsie. . . .
na čtvrt lota . . . . 7 K 5oh
ve fillálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 30h
na měsla Poštoua
na čtvrt ieta . . . . 9 R
s dvoji zásilkou
na měsie. . .
8 K 80h
na čtvrt leta . . . . 11 K c0n
Praha
9 R
5
article
Večerní
Večerní
dání
V drobném prodejle
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4h
Ve filiAlkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10k
večerní
. . . . . . . . 5b
lnseráty
platí se hotově napřed
ředplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se táž
redakce, tískárna a expedie
„Národních Listů-
Rukoplsy se nevracojí.
6
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
7
article
Baron Bionerih u cisaře.
Baron Bionerih u cisaře.
Z Vídně, 29. prosince. Císař přijal dnes
ve dlouhém slyšení ministerského
předsedu bar. Bicnertha, kterého zmoc-
nil ku prohlášení v panské sně-
movně.
Změna ve statu vojenských lékařů.
Z Vídně, 29. prosince. Císař schválil, ab
počet vojenských lékařů se rozmnožil o jednoho
generálního vrchního štábního lékaře, o 3 gene-
rální štábní lékaře, o 5 vrchních štábních lékařů
I. třídy, o 7 vrchních štábních lékařů II. třídy
a 26 štábních lékařů, zároveň pak, aby se po
čet lékařů vojenských zmenši
o 42 vrchních lékařů.
Dr. Wokerle vyjednává.
Z Pešti, 29. prosince. Dr. Wekerle po-
kračoval dnes v poradách o fusi, ktere
jsou však zatlačeny do pozadí úplně zále-
žitosti bankovní.
Bankovní otázka v Uhrách.
Z Pešli, 29. prosince. Hlavní orgán strany
neodvislosti »Magyar Ország« oznamuje, že
zástupce rakousko-uherské banky
ve dnech nejblíže přištích oběma ministerským
předsedům předloži návrh generální ho
tajemníka banky dvorního rady
Prangera ve příčině obnovy privi-
legil. Na základě návrhu toho uherská vláda
zahájl ústní jednání s bankou ve
příčině dvojdílnosti její.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 29. prosince. (K. k.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Císař pověřil vlastnoručním
listem ze dne 23. prosince tajného radu, prv
ního štolbu, rylmislra Ferdinanda hr. Kin
ského z Vchynie a Tetova správou nejvyššího
štolbovského úřadu.
Bicnerth
doktor
Wokerle
Wekerle
Magyar Ország
Ferdinand
Vídeň
Pešť
Uhry
Pejít
Vchynie
Tetov
rakouskýuherský banka
Pranger
Wien Zeitung
8
article
Zmalky v Persii.
Persie
9
article
Z Teheranu, 28. prosince. (K. k.) (Reuter.)
Situace jest znepokojující. Bazar
jsou částečně zavřeny. Hlídky
v městě jsou neobyčejně sesíleny-
Zprávy z venkova znějí vepr
nabýva
znivě. Nacionalisti
pruves pody. V Mešedu vpraln u io
znovu. V Reště našlo přes stb ob-
chodníků útočiště v tureckém
konsulátu. Tamější guvernér vyhrožuje, že
je dá násilně zatknouti. Situace je clel-
ko mi váž ná.
K úloku na presidenta Falliěresa.
Z Paříže, 28. prosince. (K. k.) Proti po-
slanci Bietrovi, jenž v místnostech svého listu
»Le Jaune« odstranil pečeti úřadní, bylo zahá-
jeno vyšetřování
Hlídek
Falliěresa
Paříž
Reuter
10
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Terrorismus boykotového výboru.
Z Cařihradu, 29. prosince. „Osmanský
Lloyd“ poukazuje na terrorismus boyko-
tového výboru, jímž trpí též nerakouské
zboží, jež nedováží se na lodích rakouského
Lloydu a určeno jest nerakouským obchodní
kům; uvádí Bismarkův výrok, že totiž musí ko-
nočně vlády zaplatiti okna, jež byla rozbita
špatně řízeným tiskem, nebo davem soustavně
popuzovaným.
Lloyd
Balkán
Cařihrad
11
article
Vyjednáváni rakousko-turecké.
Z Cařihradu, 29. prosince. (K. k.) „Šuraj
Ummet“ sděluje, že velevyslanec markrabě
Pallavicini měl včera s velkým vezírem a s mini-
strem zahraničních záležitostí delší rozmluvu.
K definitivnímu usnesení dojde prý za 4 nebo
5 dnl.
Nesprávně provedená annexe.
Z Londýna, 29. prosince. (K. k.) „Daily
Graphic“ praví: Všude se uznává, že annexe
Bosny a Hercegoviny jest pouhou změnou jmé-
na, jež nikoho neurazila; nejhorší, co se může
říci, záleží v tom, že annexe tato byla
nesprávně provedena. Tento názor od
poruje náhradě, nebo náhradám, jež jsou od Ra-
kousko-Uherska žádány. Tu není obtížno se-
znati, na koho padá zodpovědnost za všechen
nynější nebozpečný zmatek.
Smýšlení v Bosně a Hercegovině
Z Londýna, 25. prosince.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
„Daily Mail“ uveřejňuje velmi důležitou zprávu
svého zvláštního zpravodaje v Bosně a Hercegovině
W. Maxwella, která potvrzuje moje dřívější informace
o zabraných zemích.
William Maxwell jest válečným zpravodajem a
znalcem olázek zahraniční politiky, jenž se v poli-
tických kruzích londýnských těší značné důvěře. Jeh
depeše, odeslaná 23. prosince a datovaná v Moslaru
zasluhuje proto pozornosti.
V podslatě praví Maxwell: Představují-li si vel-
moci, že konference, jejíž jediným účelem by bylo
schváliti čin Rakouska, by zajistila mír, velice s
klamou. Hercegovina stejně jako Černá Hora zůstává
klidna a mlčí prostě proto, že lid věří, že konferenc
nalezne nějaký prostředek k uskutečnění snů o auto-
nomii národa. Tato naděje ovládá /2 obyvalelstv
hercegovského stejně na straně musulmanů jako pra-
voslavných Srbů a následkem toho může jejich k
mitét udržeti klid.
Pallavicini
W Maxwell
Maxwell
Srba
Cařihrad
Londýn
Bosna
Hercegovina
Uhersko
Boseň a Hercegovina
Rakousko
Šuraj Ummet
Daily Graphic
Daily Maila
Maxwell
12
article
Nikdo nepochybuje, že osud Bosny a Hercego
viny jest rozhodnut již před svotáním konference. A
se to zde zví, bude nebozpečí velké Smýšlení lidu
v této věci jesl jasné a přesné. Ostatně jsou Herce
govci chudí a nemohou mnoho ztratit uři konfliklu
lejich naděje jest jediným jejich bohatstvím.
Rskousko ví velmi dobře o temto nebezpečía
proto učinilo veškerá opatření. Všechny dráby, jež
mají po výtce strategick
vr. znamlgu dobžgy ste-
byl chráněn hlídkami a strážemi. Celá zemé vypadt
jako by byla obsazena vojskem, jak bývá v předveče
zahájení nepřátelství.
Pravda dochází ponenáhlu k ušim Evropy, al
tentokráte je již zjevna.
S jiné strany se dovídám, že předák musulman
z Bosny a Hercegoviny, velmož patriarchálního vze
zření, přibude do Paříže a Londýna, aby se tu při
pojil k delegátům, kteří zde již dl.
Konečně pak delogáti bosensko hercegovští u
řejní memorandum, jež G. Veselický, tehdejší olici
ální zástupce Bosny a Hercegoviny, zaslal p'něrnee-
níkům mocností, zasedajícím na kengresu berlínském
Memorandum toto bude provázeno úvodem a poznám-
kami in margine a doplněno výkiadem, jaké ná sledk
měla okupace a jaká slluace byla ulvořena prohla
J. Condurier.
šením annexe.
G Veselický
J Condurier
Bosna
Evropa
Bosna a Hercegovina
Paříž
Londýn
13
article
Vážná politika
Vážná politika
V berlínském »Tagu« uveřejnil v těcht
dnech německý legační rada mimo službu von
Rath politickou úvahu »Vážná politika« o evrop-
ské situaci, věnovanou důkazu, že nynější za-
hraniční polilika říše německé je správna
Rath
14
article
Dle Rathova výkladu objevily se na poli-
tické obloze Evropy dva bouřné mraky; jeden
z Anglie, druhý z Ruska. Britská strana válečná
nalehá prý se svým korunovaným vůdcem v čele
na postup proti Německu, a zimničné námořn
zbrojení Německa dráždí v Anglii i hlavy střízli-
vých politiků.
Britské pikle dovedly dosud zmařiti každé
dorozumění na Balkáně, poněvadž válkou, z bal
kánské krise vzniklou, by Anglie zasažena ne
byla, a obmezila by se pravděpodobně na mravní
podporu jednoho z válčících táborů, by pakz
dobrou odměnu převzala úkol počestného pro-
středníka: této odměny obávají se již i Mlado-
»Válečný postup Rakouska« — vykládá šl.
Rath dále — »proti Turecku nespoře vyzbroje-
nému, při čemž Srbsko a Černá Hora jako vá-
leční činitelé znamenaji jen málo co, spotře-
boval by jistě část vojenských sil rakousko-
uherských. Rusko není teď as ochotno ani s to,
aby na váhu hodilo celou svoji moc.
Pan Izvolský naléhá sice z osobních dů-
vodů na válku a ve stejném směru působí též
některé strany ruské. Neboť vědí, že celé Ru-
sko bylo by jejich v okamžiku, kdy vojska ca-
rova byla by zaměstnána na hranici. Sotva však
lze souditi, že vůdčí státníci ruští, kteří nyní
řídí politickou a finanění výstavbu Ruska, chtěli
by viděti, kterak se rozpoutává bouře, jež by
jejich dílo smetla jako domeček z karet.
Rathův
Mlada
Rath
Izvolský
Evropa
Anglie
Rusko
Německo
Balkán
Rakousko
Turecko
Srbsko
15
article
Po této úvaze vrací se šl. Rath zase k an-
glické diplomacii, kterou obviňuje, že na Bal-
káně rozdmychuje požár proto, že doufá, ž
najde příznivý okamžik, aby se vypořádala
s oblížným loďstvem německým. Ale tyto plány
byly ve svém běhu zmírněny především brzdou
v Petrohradě, kde uvažovali, jaký prospěch by
válka přinesla Rusku, když Anglie si znova za-
bezpečila klič k Dardanellám, po kterém Rusko
již po staletí touží. Vůdčí státníci rušti zamitají
tudiž chladné domněnku, aby připustili světovou
válku k vůli prašpatné založeným kompensač
ním nárokům Srbska a Černé Hory.
Upjatosti směrodatného Ruska všimli si
dobře v Paříži a porozuměli mu. Francie nemá
nyní chuť na válku, ježto středem sporu je
východ.
Rath
Bala
Petrohrad
Rusko
Anglie
Černá Hora
Paříž
Francie
16
article
Válečná strana anglická chystala se učinit
poslední krok, aby jím připravila diplomalickou
základnu np nastávašjeí zkcj vžlyňnvamnva adontrlnu
nového trojspolku. Tu však politikové francouzšu
zahějili stávku, vidouce, že anglická politika
hrozi strhnouti Francii do propasti. Francouzové
připomenuli si možnost válečné porážky a pak
obrovského finančního krachu. Francouzští střá
dalové svěřili ruským a balkánským dlužníkům
svým asi 20 miliard. Kdyby vznikla evropsk
válka, neví se, jak by se po ní utvářily Rusk
a Turecko, nevznikla-li by z těchto říší potom
řada slovanských republik a jak by se tyt
nové útvary státní zachovaly ke státním dluhům
dřivějších vlád.
Na situaci v Evropě, takto zmatenou, půso
bila vyjasňujícím vlivem pevnost politiky ně
mecké tak, že toho téméř nebylo pozorovati
Neprávem němečií horlivci pro sbratření s Franci
vytýkali německé diplomacii, že se v čas nedo-
hodla s diplomacií francouzskou. Německ
postavilo se správně po bok svém
spolkovému spojenci a byl
ochotno, vyvoditi ze spojenecké
povinnosti i poslední důsledky
a Německo bude i příště každý den připra
veno k boji.
Tento postup Némecka přiměl Francii, by
Francouz
Franek
Francie
Turecko
Evropa
Německo
17
article
turci.
zaujala stanovisko ne dvojsmyslné; jakékoli ko
lísání Německa bylo by krisi jen prodloužilo
aniž by se bylo dospělo k uspokojivému jejímu
řešení. Ukázalo se, že moc a postavení Ně-
mecka v záloze jsou nepřekonatelny a ž
by Německo bylo mohlo pozbyti části své váž
nosti, kdyby se bylo pustilo do dobrodružství
kdežto tiché vyčkávání jeho skýtá bezpečnost
že nesmírná tíha obrovské válečné moci něme
cké musí konec konců zaněsti rozhodnutí do
jeho rukou. Co slovo Německa platí, dosvědčuje
mírumilovná odpověď Francie na ně. Francie
pochopí nyní, že Německo přeje si míru s n
a v Londýně uvěří snad, že německé loďstvo
není určeno ke vjezdu do Temže. To vše do-
káže vážná politika německá.
Stať sl. Ratha, zajisté celým obsahem svým
zajímavé, zřetelně ukazuje, jak v Německu do-
vedou novinářsky pracovat pro svoji zahraničn
politiku.
Rath
Německo
Francie
Londýn
Temže
18
article
Říšská rada
Říšská rada
Panská sněmovna.
Ve Vidni, 29. prosince.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Panská snémovna jest neoby
čejně hojně navštívena pairy všech
stran. Dostavil se také poprvé po svém pro-
puštění bývalý ministerský předseda bar. Beck
který byl všemi lordy nejsrdečněji pozdravován
Vykonal ve sněmovně návštěvu všem členům
nynějšího kabinetu, se kterými prodlel v dlouhém
rozhovoru, nejděle pak s bar. Bienerthe m
Bar. Beck postavil se také do veliké dvorany
parlamentního paláce, kde rozmlouval se žurna-
listy všech stran a dlouho s bývalým polským
ministrem hr. Dzieduszycký m. Bar. Beck
vrátil se po několikanedělním pobytu v Paříži
a vzezření jeho jest znamenité. Pairové pravice
pozdravovali nadšeně kn. Karla Sehwarzen-
berga, kterému grálulovali k jeho uzdravení
Velmi dlouho trvala četba došlých spisů.
Pravou ostudou byl hluk a lom oz
za kterého věnoval prine Alfred Windisehgraetz
posmrtné vzpomínky Inama-Sterneggo vi
nejvyššímu hofmistru knižeti Liechtenste-
novi a nejvyššímu bývalému maršálkovi král
českého knižeti liřimu 1 vi.
sněmovnu za pokoj a klid takola
aby mohl nekrology pročisti a teprve když
důrazně vyzval pairy, aby tlumil
své rozhovory, nastalo ztišení aspon
takové, že kníže Windischgraetz mohl životopisy
posledně zesnulých členů přečisti,
Když byl předseda učinil proje v s y m-
pathii obětem zemětřesení v Italii
přešlo se k jednacímu pořadu, a sice ku pro-
jednávání zatímního rozpočtu na první
polovinu příštího roku. Předseda oznámil, žes
přihlásili ke slovu dr. Russ, hr. Thun, bar
Czedik, hr. Piniňski, dr. Eppinger
dr. Plener a dr. Bacrnreither.
Slova ujal se
Beck
Bienerth
Karel Sehwardit
Windisehgraetz
Windischgraetz
doktor
Russ
Thun
Czedik
Eppinger
Plener
Bacrnreither
Videň
Paříž
Liechtenste
posmrtný vzpomínka Ina
19
article
dr. Russ.
doktor
Russ
20
article
Mluvil, jako mluvíval ve sněmovně poslanecké
protičesky. Tento pair pozastavova
se nad tím, že se povolávají Čecho
vé do ministerstev a nazval to počešťo-
váním resortů. Při tom ukazoval na to, že český
ministr býval) veřejně se chlubil, že dostal
pělinu Čechů do jednoho resortu. (Prášek. Pozn
red.) Řečník přimlouval se za to, aby povolá-
vání byli do ministerstev lidé mladší, zem-
Čecho
Prášek
21
article
ských poměrů znalí tak, aby se nestalo, by che-
fem vlády jmenován byl člověk, jenž nikdy ne-
vkročil na půdu království českého. (Řečník
mluví dále.)
22
article
Hrozné zemětřesení v jižní ltalli
Hrozné zemětřesení v jižní ltalli
Těžce zkoušená Calabrie v jiho-východní části ital-
ského poloostrova byla včera opět postižen těžkou kata
strofou. Celé obce byly prudkým zemětřesením zni-
čeny a mnoho lidí zahynulo.
V Calabrii v poslední době často řádilo země-
třesení, poslední velké zemětřesení událo se koncem
října 1907. Také tehdy bylo postiženo zvláště Ca-
lanzoro a sousední provincie Cosenza a Reggio. Ka-
tastrofa vyžádala si za oběť mnoho lidských života
a škoda činila mnoho milionů lir.
Mnohem hroznější byla katastrofa počátkem zářl
1905. Tři kvetoucí města Pippo, Monteleone a Mar-
tirano byla úplně zničena a na sta lidí při tom za-
hynulo. Škoda byla nesmírná.
Cosenza
Reggio
Ka
Pippa
Monteleone
Mar
Ca
23
article
Ke včerejší katastrofě docházejí další zprávy:
Z Palerma, 28. prosince. (K. k.) Zprávy do-
cházející nepřímo přes Me ssinu znějí
stále vážněji. Dvě třetiny mě sta je
prý zničeno.
Z Palerma, 28. prosince. (K. k.) Přesných zpráv
o rozsahu neštěstí v Messině dosud není. Koluje
pověst, že tisíce lidí zahynulo Pravdivost
zpráv těchto nelze však dosud zjistiti. Pověst, že
veliká část Messiny jest zbořena, se
potvrzuje. Rozsah nešlěslí byl ještě
zvětšen požárem, jenž vzniki výbu-
cbem plynu. Moře zaplavilo prý ve-
likou částulic a naplnilo je bahnem,
čímž byly záchranné práce velice sti-
ženy. Do Messiny přibude zítra ráno celé létací
loďstvo, záležející ze tří lodl. Rovněž přibudou
zítra do Messiny na pomoc 2 poštovní lodi s vojskem
z Neapole. Proslýchá se, že předměst
messinská Foro a Ganzirris povrcbu
země úplně zmizela.
Z Ř'ma, 29. prosince. Zprávy o zboření Messiny
dovezl torpědový člun »Spica«: Zemětřesením
zbořena větší část Messiny. Mnoho lidlí
mrtvých a na sta domů se sesulo. Po-
traviny jsou nedostatečny. Město P'almi
jest také celé zbořeno, Cannitello jest
srovnáno se zemi. Mésto Stefanaconi,
které bylo už jednou postiženo země-
třesením, jest tentokráte úplně zni-
čeno. Ni jediný dům není obydlitelny.
Ř ma
Palermo
Messina
Neapol
Spica
24
article
Také domy, které byly nákladem
státu roku 1905 vystavěny, jsou z bo-
řeny. 2000 lidí jest bez přístřeší. Lej
se jako z konve.
z Ríma, 29. prosince. Messinla byla země
rspozryTzrpurry mr vmu
přímo škody.
Z Říma, 29. prosince. Z Palerma došly zprávy,
že dvě třetiny Messiny se sesuly. Po-
čet obětí lidských jest odhadován na
1000. Ponevadž se sbořilo také něko-
lik budov kasárnícb, přišlo též o ži-
vot mnoho vojín ů.
Z Řima, 29. prosince. Luza drancuje v
Messině, takže tam musil býti vyhlá-
šen válečný stav. Generál Cossat
jmenován vojenským velitelem v Mea-
sině.
Z Catanzara, 29. prosince. (K. k.) O půlnoci
došly z Reggia di Calabria zprávy, ž
město toto bylo postiženo tímže osu-
dem, ja ko Messina. Telegrafní a telefonní úřady
jsou pobořeny.
Z Catanie, 29. prosince. (K. k.) V posledních
zprávách z Messiny potvrzují se údaje
o strašlivé katastrofě. Škoda nedá se od-
hadnouti. Neví se, mnoho-li lidí zahynulo, pr-
slýchá se však, že na tisíce osob byl
usmrceno a zraněno. Do Catanie přibyli četn
uprchlíci a zranění, mezi nimi několik vojáků. V-
pravují, že část M ssiny, ležící u moře, jest v tro-
skách. Do Messiny byla vyslána na pomoc eskadra.
Z Řima, 29. prosince. První zprávy o brůzách
a spoustách, způsobených zemětřesením se potvrdily.
Messina, Catania a Riposto leží v ssuti-
nách Blda lidí na živu zůsta v š í ch j e st
Cossat
Rím
Palermo
Messina
Řima
Mea
Catanzaro
Reggio di Calabria
Catania
25
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Jak Beethoven ohluchl.
V Londýně vychází právě široce založený
životopis Beethovenův od Alice H. Dieh lo-
vé, kteréž podařilo se sebrati materiál vzácné
úplnosti z celého života velkého mistra. Z části
měla příležitost čerpati jej i ze spolehlivého po-
dání ústního, jednak od vlastního otce, jenž
jako žák Hummelův (německý klavírní vir-
tuos, jenž z nedorozumění žil dlouhá léta
s Beethovenovem v nepřátelství a teprve, když
umíral, se s ním zase smířil r. 1827) velmi
mnoho o Beethovenovi věděl z úst toboto jeho
přítele a důvěrnika, jednak od zesnulého violi-
nisty a skladatele Leopolda Jansy (rozumí
se, že Čecha, rodilého z Ústí n. Orl.; žil
v letech 1797—1875), jenž byl s Beethovenem
důvěrně znám a jeho kvarieta hrával a zkousel
zpravidla »ještě vlhká«. Ke zpracování svoj
biografle, nad níž vyseděla téměř 20 let —
»z lásky k mistrovi«, jak praví v předmluvě —
použila Alice Diehlova vsí liter at u ry
Beethovenovské, pokud se jí jen dopá-
trati mohla. O tom, jak Beethoven ohluchl, vy-
pravuje podle sdělení Angličana jménem Ch ar-
les. Neate, jenž dostal kdysi od několika
anglických přátel hudebních úkol, aby pozval
proslulého skladatele do Londýna.
Beethoven
Beethovenův
H Dieh
Hummelův
Jansa
Čecho
Diehlův
Angličan
Neate
Londýn
Orlický
26
article
Neafe navštívil Beethovena ve Vídni
aby jej spíše k málo lákavému výletu do Lon-
dýna přiměl, vyprávěl mu, jak znamenitých ně-
kolik odborníků ušních má tou dobou anglické
hlavní město a že ti by mistrovi ne-li již úpl-
ného pozdravení, jistě aspoň značné úlevy po-
skytli. Beethoven potřásl na to jenom hlavou
řekl: »Ne, nebudu nikdy vyléčen. Zkusil jsem
už všecky lěkaře a všemožné prostředky a před-
pisy a nic to nespomohlo, Musím vám vyprávět,
jak se to stalo. Psal jsem tehdy právě operu..«
»Fidelia«, plal se Neate. — »Nikoli,« odvěti
Beethoven. »Měl jsem tenkrát právě mnoho
práce se zhejčkaným a rozmazleným tenoristou.
Napsal jsem už dvě velké arie na týž text
žádná se mu nelibila a ani třetí arie při prvním
Beethoven
Fidelius
Neate
Vídeň
Lon
27
article
listování a zkoušení mu nevyhovovala. Konečné
ji však milostivě sbalil a vzal s sebou
Děkoval jsem nebesům, když jsem se ho
konečně zbavil a mohl se věnovati práci, kterou
jsem před ním odložil. Pracoval jsem tak pilné
asi půl hodiny, když v tom slyším klepání na
dvéře, a shledávám, že můj tenorista je tady
zas už nazpět — plný výtek a nespokojenosti.
Vyskočil jsem s takovou zuřivosti se židle, že
jsem se až zapotácel a klesl na zem, právě
když ten muž vkročil do měho pokoje, zrovn
jak se to předpisovává na jevišti.«
Beelhoven gestikuloval při tom živě ru
kama, náznačuje nejvyšší stupeň zuřivosti
»Když jsem zase povstal, shledal jsem, že jsem
ohluchl. Všechny prostředky léčebné selhaly
Lékaři tvrdí, že to je porucha nervová.«
O Ludvíku van Beethovenovi napsána jes
již celá veliká literatura, jak si zaslouží tako
největší skladalel všech věků, ale životopis ta-
kové rozsáhlosti a úplnosti, jako je nyní vydaná
biografie miss Alice Diehlové, o něm dosud
scházel.
Beethoven
Diehl
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
V budově tureckého parlamentu.
K novému tureckému parlamentu obracíse
nyní pozornost celého světa na jeho úspěchu
nebo neúspěchu totiž záleží, nastane-li skutečně
obroda turocké říše a nová, šťastnější éra jejím
národům. Je zajímavo zvěděti také, jak vypadá
stánek tohoto zastupitelstva lidu v sídelním
městě padíšahově. V Cařihradě vycházející list
„Nové Turecko přinošl krátce před zahájenim
parlamentu následující vylíčení
Od posledního zasedání prvního parlament
je stará parlamentní budova pohřížena v mlčení
celých třicet let čekala na opětné otevření. Po
tuto dobu byla uzavřena a všemi pomíjena jak:
příšerné místo, kde sídlí duchové minulosti
Nyní proudí opět světlo tmavými dlouhými seho-
dišti, rozlehlými chodbami a zaprášenými slně
mi, čerstvý podzimni vítr vyhání všechen prael
a zápach stuchliny.
Dělníci jsou při díle a praeují neúnavně
dnem i nocí. Ani za bajramu neustali v práci
Tak vidíme již, přicházíme-li od Svaté Mou
drosti, příčně naproti východnímu vehodu této
nejkrásnější budovy na světě kamenníky, pra-
cující na opravě portálu. Vystupujeme po širo
kém volném schodišti asi čtyřicet stupňů a sto-
jíme na dlouhém koridoru, na nějž se otevirá
asi patnáct místností.
Největší z nich jest zasedacím sálem přl
štího medžli. Je to pouze velmi prostorný poko
což bude dodávati jednání intimního rázu. Sá!
má 17.50 metrů šířky a 7.50 metrů výšky. Lož
jest nemnoho a jsou velmi malé. Lože pro zá-
stupce cizích mocností zdá se velmi úzkou
excellence tam nebudou míti přílišné pohodli. Na
proti tomu jest lože pro žurnalisty široká a pr
storná, takže se tam směstná aspoň 30 rytířů
péra. Tribuna předsednická jest prostá a dosti
nízká, stejně jako tribuna řečnická.
Cařihrad
Turecko
Svatá Moa
duch minulost
29
article
Nejobtížnější částí práce bylo vyklizení bu-
dovy od prachu, špíny a ssutin, neboť, jak ře-
čeno, nikdo se nestaral o zavřenou budovu svo-
body a zájem o ni byl by jistě každý zaplatii
svobodou vlastní. Dvéře k parlamentnímu sálu
byly zatlučeny hřebíky a běda úřadníku ze sou-
sednílo ministerstva spravedlnosti, jenž by se
byl z nemístného zájmu před nimi zastavil. Sa
byl úplně spustlý, okna se rozbila a déšť vnikal
dovnitř, přilétalo také plactvo nebeské, zejmén
holubi.
Kde dříve zaznivaly řeči, ozývalo se nyn
vrkání něžných ptáků Venušiných. Méně poeti
eky vypadá, že pilní holubi nanosili státu nebo
dělníkům za 30 liber guana. V sále opravují s
nyní pulty, většina jich rozbita, ale nikoli ob
strukčníky. Vcházíme také do ostatních míst
ností, jejichž zařízení posud málo pokročilo, aby
se mohlo poznati jejich určení. Ukazují nám ku
řárnu, pokoj presidenta, parlamentního ředitele
knihovnu a místnost pro stenografy, prozatin
však vypadají všechny stejně.
Ve druhém patře nalézáme sál senátu. M
stejnou rozlohu jako sál sněmovny poslanecké
která je zde skutečně i dle umístění dolní sně-
movnou. Zde dělníci právě natírají strop. V tom-
to patře je také pokoi pro sultána, kamž bude
Venušin
30
article
uveden, při návštěvě parlamentu. Na stropě,
který se také právě maluje, spatřujeme datun
ústavy a císařský znak. Nábytek tohoto pokoje
bude prýzvláště nádherný a olegantní.
Z okna otevírá se překrásný pohled na
marmarské moře, asijské pobřeží a ostrovy. Z to
hoto místa staré světové moci, kde stával sená
justinianské Byzance, má nyní vzejíti východ-
ním zemím slunce turceké svobody.
Byzanc
31
article
= Samostalné ženy se nevdávají. Tulo výstrahu
dává všem sameslatně myslícím ženám a dívkám.
všem, které se postavily na vlastní nohy a boj o
existenci již vybojovaly, bostonský orgán žensků
organisace. Dnem, kdy se samoslatná a společensky
vysoké postavení zaujímající žena provdá, dostávo
se do odvislosti, která jí byla posud cizí. Jako prvn
důkaz toho odkládá jméno a obdrží za ně jiné, které
s jeji osobností nemá nic společného. Musí míti c hle-
dy na rozmary a přání bytosti, která jí byla po dvě
nebo tři desetiletí cizi a nemá tušení o tom, co za-
městnává jejího ducha, předovším však nebude chtil
samostatného ducha uznati a trpěti. A lyto ohledy
vyplňují od nynějška celý její život více než práce
Musí se přesně dostaviti k jidlu a zameškává tím
své sociální povinnosti. Nechce-li je však zanedbá-
vati, tu musí počílati s manželskými scénami, kler
zabavují jejího ducha a podkopávají radost z práce
Tula
32
article
Každá žena stává se v manželství ješifnou, je te všal
pochopitelná ješitnosl, neboť směluje pouze k tomu
zaujati vlastního muže zevnějškem tak, aby jeho
oko nespočinulo se zálibou na jiné a téte jiné aby
muž nedával přednost. Bylo-li dříve jeji snahou uká-
zati světu, co dokáže, jest nyní timto světem jen
její domácnost. Všechny provdané ženy prodělají
v manželství dobu, kdy bývají stlačeny na dětské.
lépe řečeno na „dětinské“ niveau. Všechny inladé
ženy přijímají dětskou tvářnost, ba pozoruje se ča-
sto, že mluvi mazlivou řeči malých dětí a stavi se
naivními a nevědomými aby muže, kterého si zvo-
lily — ponejvíce však on si zvolil je — zaujaly, ne-
boť muže nebude nikdy vábiti rozumná, moudrá a
duchaplná žena. Baví se rád s takovou, ale oženlli
se chce toliko s ženou, Evou, která stojí pod ním
Takovéto počínání pak znamená krok nazpět v
vývoji, jenž se nedá vůbec napravili. Veškerá samo-
slatnost a chuť k práci z dřivějších dob to nenahradí
„Proto se nevdávejle, samostatné ženy,“ volá žurnál
„neboť získáte za to velmi málo. Láska netrvá dlou-
ho, jest u muže jen opojením. Dbejte výstrahy!“ —
Jest příznačno, že výstraha dává se jen ženám, kter
se postavily na vlastní nohy a tedy muže — alespoi
hospodářsky — nepotřebují. Dle všeho nebude všal
ani u takových míti výsledku
Eva
33
article
Jindy a nyní.
Jindy a nyní.
X Novoroční plání slaročeská. Marie Valdštel-
ská z Martinic r. 1606 přeje Jaroslavu Bořitovi z
Martinic; Modlilbu svů vzkazuji, urozený pane, pane
strýče, synu a pane kmotře můj nejmilejší. Od vše-
mohoucího Pána Boha Vám i všem Vaším dobré
zdraví a při něm dobré a šťastně nové léto, abyste
i se všemi Vašimi tento rok a mnoho plných let v do-
brém zdraví ve vší pobožnosti dočkali a požehinání
Pána Boha aby při Vás manželich zůstávalo, synův
Vám přibývalo a požehnání Jcho svaté aby s dítkami
Vašimi rostlo, pobožnosti a svatosti vždy víc a víc
přibejvalo a podle vůle Jeho svaté abyste všichni živi
jsouce, v cnoslech svatých prospívali. Vám toho
všem srdečně od Jeho svaté milosti vinšuji a žádám.“
Valdštel
Martinic
Bořita
Modlilba
34
article
— Karel ze Žerolína roku 1606 přeje Adamovi star-
šímu z Valdštejna: „Nemaje pak na ten čas nic tak
co nového T. Milosti psáti, T. Milosti se všelijak do-
bře míti, vinšuji a na tento nastávající nový rok.
ano i za mnohá jiná léta štěstí a hojného požehnání
božského upřímně na Pánu Bohu žádám.“ — Kato-
řina Talacková ze Žlunic r. 1617 přeje Johance Pěti-
peské: „Má nejmilejší paní strejničko! Nemohla jsem
toho pominouti, poněvadž tvůj služebník zde v Praze
jest, akych tě neměla tímto, ač hrubě kratičkým
psaním svým navštíviti a jak tobě, tak tvému nej-
milejšímu pánu v tento nový nastalý rok, poněvada
oustně nemohu, tedy touto cedulkou vašnostem přeji
na pospěch na Pánu Bohu srdcem i ústy šťastný,
veselý rok, aby Vám Pán Bůh ráčil dáti iéhož roku
s polěšením, s menšími hříchy dočekati a v tom
roce syna nebo dceru dáti. Má nejmilejší strejničko
a sestřičko. Nemajíce jiného na dokázání lásky
upřímné poslati, žličku (lžičku) ti posílám a věřím,
že s ní každý den, dokuď se nezláme, jídati budeš,
nebo já ti ji pro tu velikou lásku posílám. Prosím
tě, má nejmilejší Jazličko, nemysli, sobě, abych ti
ten špatný dáreček zase pro nějský dárek poslala.
Karel
Adam star
Kato
Talacková
bůh
Valdštejn
Žlunice
Johanka
Praha
35
article
Toť Bůh ví, že bych nic nevzala. Na duši to svou
beru, že na dokázání veliké lásky, kterouž k tobě
mám. S tím Pán Bůh s námi. Datum spěšně, spěšně.
Kateřina Talacká, všecka tvá. Zdař Pán Bůh.“ —
František Slavata přeje roku 1627 bratrovi Adamovi:
„Vysoce urozený hrabě, pane bratře můj nejmilejší.
Službu svou bratrskou etc. Psaní Vaše přijavše, ten
veselý a radostný vinš k tomute novému letu jsem
vyrozuměl a vděčně přijal. Já tolikéž V. Milosti ne-
toliko tohoto přítomného, nového, ale taky jinejch
budoucích mnohejch prodlouženejch a šťastnejch let
a nad to v něm bohdá malýho a utěšenýho synáčka
ku potěšení a rozšíření našeho vzácného rodu z tono
srdce rád vinšovati neprestávám. A t tím milost Boží
Č Zíbrt
s námi zůstávali račl
Talacká
bůh
Slavata
Adam
Č Zíbrt
bůh vědět