ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4980f4f0-7633-11dc-9550-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 81, work 3, person 71, org 11
1 masthead
Ročnik XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 29. prosince. 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 358.
4 article
Na ranní avečerní lioty předplácí set V Praze v administraci- na měsle, na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškon na měsie. . . . na čtvrt lota . . . . 7 K 5oh ve fillálkách na měsíc. . . . . . 2 K 30h na měsla Poštoua na čtvrt ieta . . . . 9 R s dvoji zásilkou na měsie. . . 8 K 80h na čtvrt leta . . . . 11 K c0n
Praha 9 R
5 article Večerní
Večerní dání V drobném prodejle ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4h Ve filiAlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 5b lnseráty platí se hotově napřed ředplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se táž redakce, tískárna a expedie „Národních Listů- Rukoplsy se nevracojí.
6 title
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
7 article Baron Bionerih u cisaře.
Baron Bionerih u cisaře. Z Vídně, 29. prosince. Císař přijal dnes ve dlouhém slyšení ministerského předsedu bar. Bicnertha, kterého zmoc- nil ku prohlášení v panské sně- movně. Změna ve statu vojenských lékařů. Z Vídně, 29. prosince. Císař schválil, ab počet vojenských lékařů se rozmnožil o jednoho generálního vrchního štábního lékaře, o 3 gene- rální štábní lékaře, o 5 vrchních štábních lékařů I. třídy, o 7 vrchních štábních lékařů II. třídy a 26 štábních lékařů, zároveň pak, aby se po čet lékařů vojenských zmenši o 42 vrchních lékařů. Dr. Wokerle vyjednává. Z Pešti, 29. prosince. Dr. Wekerle po- kračoval dnes v poradách o fusi, ktere jsou však zatlačeny do pozadí úplně zále- žitosti bankovní. Bankovní otázka v Uhrách. Z Pešli, 29. prosince. Hlavní orgán strany neodvislosti »Magyar Ország« oznamuje, že zástupce rakousko-uherské banky ve dnech nejblíže přištích oběma ministerským předsedům předloži návrh generální ho tajemníka banky dvorního rady Prangera ve příčině obnovy privi- legil. Na základě návrhu toho uherská vláda zahájl ústní jednání s bankou ve příčině dvojdílnosti její. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 29. prosince. (K. k.) »Wiene Zeitung« oznamuje: Císař pověřil vlastnoručním listem ze dne 23. prosince tajného radu, prv ního štolbu, rylmislra Ferdinanda hr. Kin ského z Vchynie a Tetova správou nejvyššího štolbovského úřadu.
Bicnerth doktor Wokerle Wekerle Magyar Ország Ferdinand Vídeň Pešť Uhry Pejít Vchynie Tetov rakouskýuherský banka Pranger Wien Zeitung
8 article
Zmalky v Persii.
Persie
9 article
Z Teheranu, 28. prosince. (K. k.) (Reuter.) Situace jest znepokojující. Bazar jsou částečně zavřeny. Hlídky v městě jsou neobyčejně sesíleny- Zprávy z venkova znějí vepr nabýva znivě. Nacionalisti pruves pody. V Mešedu vpraln u io znovu. V Reště našlo přes stb ob- chodníků útočiště v tureckém konsulátu. Tamější guvernér vyhrožuje, že je dá násilně zatknouti. Situace je clel- ko mi váž ná. K úloku na presidenta Falliěresa. Z Paříže, 28. prosince. (K. k.) Proti po- slanci Bietrovi, jenž v místnostech svého listu »Le Jaune« odstranil pečeti úřadní, bylo zahá- jeno vyšetřování
Hlídek Falliěresa Paříž Reuter
10 article Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně Terrorismus boykotového výboru. Z Cařihradu, 29. prosince. „Osmanský Lloyd“ poukazuje na terrorismus boyko- tového výboru, jímž trpí též nerakouské zboží, jež nedováží se na lodích rakouského Lloydu a určeno jest nerakouským obchodní kům; uvádí Bismarkův výrok, že totiž musí ko- nočně vlády zaplatiti okna, jež byla rozbita špatně řízeným tiskem, nebo davem soustavně popuzovaným.
Lloyd Balkán Cařihrad
11 article
Vyjednáváni rakousko-turecké. Z Cařihradu, 29. prosince. (K. k.) „Šuraj Ummet“ sděluje, že velevyslanec markrabě Pallavicini měl včera s velkým vezírem a s mini- strem zahraničních záležitostí delší rozmluvu. K definitivnímu usnesení dojde prý za 4 nebo 5 dnl. Nesprávně provedená annexe. Z Londýna, 29. prosince. (K. k.) „Daily Graphic“ praví: Všude se uznává, že annexe Bosny a Hercegoviny jest pouhou změnou jmé- na, jež nikoho neurazila; nejhorší, co se může říci, záleží v tom, že annexe tato byla nesprávně provedena. Tento názor od poruje náhradě, nebo náhradám, jež jsou od Ra- kousko-Uherska žádány. Tu není obtížno se- znati, na koho padá zodpovědnost za všechen nynější nebozpečný zmatek. Smýšlení v Bosně a Hercegovině Z Londýna, 25. prosince. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) „Daily Mail“ uveřejňuje velmi důležitou zprávu svého zvláštního zpravodaje v Bosně a Hercegovině W. Maxwella, která potvrzuje moje dřívější informace o zabraných zemích. William Maxwell jest válečným zpravodajem a znalcem olázek zahraniční politiky, jenž se v poli- tických kruzích londýnských těší značné důvěře. Jeh depeše, odeslaná 23. prosince a datovaná v Moslaru zasluhuje proto pozornosti. V podslatě praví Maxwell: Představují-li si vel- moci, že konference, jejíž jediným účelem by bylo schváliti čin Rakouska, by zajistila mír, velice s klamou. Hercegovina stejně jako Černá Hora zůstává klidna a mlčí prostě proto, že lid věří, že konferenc nalezne nějaký prostředek k uskutečnění snů o auto- nomii národa. Tato naděje ovládá /2 obyvalelstv hercegovského stejně na straně musulmanů jako pra- voslavných Srbů a následkem toho může jejich k mitét udržeti klid.
Pallavicini W Maxwell Maxwell Srba Cařihrad Londýn Bosna Hercegovina Uhersko Boseň a Hercegovina Rakousko Šuraj Ummet Daily Graphic Daily Maila Maxwell
12 article
Nikdo nepochybuje, že osud Bosny a Hercego viny jest rozhodnut již před svotáním konference. A se to zde zví, bude nebozpečí velké Smýšlení lidu v této věci jesl jasné a přesné. Ostatně jsou Herce govci chudí a nemohou mnoho ztratit uři konfliklu lejich naděje jest jediným jejich bohatstvím. Rskousko ví velmi dobře o temto nebezpečía proto učinilo veškerá opatření. Všechny dráby, jež mají po výtce strategick vr. znamlgu dobžgy ste- byl chráněn hlídkami a strážemi. Celá zemé vypadt jako by byla obsazena vojskem, jak bývá v předveče zahájení nepřátelství. Pravda dochází ponenáhlu k ušim Evropy, al tentokráte je již zjevna. S jiné strany se dovídám, že předák musulman z Bosny a Hercegoviny, velmož patriarchálního vze zření, přibude do Paříže a Londýna, aby se tu při pojil k delegátům, kteří zde již dl. Konečně pak delogáti bosensko hercegovští u řejní memorandum, jež G. Veselický, tehdejší olici ální zástupce Bosny a Hercegoviny, zaslal p'něrnee- níkům mocností, zasedajícím na kengresu berlínském Memorandum toto bude provázeno úvodem a poznám- kami in margine a doplněno výkiadem, jaké ná sledk měla okupace a jaká slluace byla ulvořena prohla J. Condurier. šením annexe.
G Veselický J Condurier Bosna Evropa Bosna a Hercegovina Paříž Londýn
13 article Vážná politika
Vážná politika V berlínském »Tagu« uveřejnil v těcht dnech německý legační rada mimo službu von Rath politickou úvahu »Vážná politika« o evrop- ské situaci, věnovanou důkazu, že nynější za- hraniční polilika říše německé je správna
Rath
14 article
Dle Rathova výkladu objevily se na poli- tické obloze Evropy dva bouřné mraky; jeden z Anglie, druhý z Ruska. Britská strana válečná nalehá prý se svým korunovaným vůdcem v čele na postup proti Německu, a zimničné námořn zbrojení Německa dráždí v Anglii i hlavy střízli- vých politiků. Britské pikle dovedly dosud zmařiti každé dorozumění na Balkáně, poněvadž válkou, z bal kánské krise vzniklou, by Anglie zasažena ne byla, a obmezila by se pravděpodobně na mravní podporu jednoho z válčících táborů, by pakz dobrou odměnu převzala úkol počestného pro- středníka: této odměny obávají se již i Mlado- »Válečný postup Rakouska« — vykládá šl. Rath dále — »proti Turecku nespoře vyzbroje- nému, při čemž Srbsko a Černá Hora jako vá- leční činitelé znamenaji jen málo co, spotře- boval by jistě část vojenských sil rakousko- uherských. Rusko není teď as ochotno ani s to, aby na váhu hodilo celou svoji moc. Pan Izvolský naléhá sice z osobních dů- vodů na válku a ve stejném směru působí též některé strany ruské. Neboť vědí, že celé Ru- sko bylo by jejich v okamžiku, kdy vojska ca- rova byla by zaměstnána na hranici. Sotva však lze souditi, že vůdčí státníci ruští, kteří nyní řídí politickou a finanění výstavbu Ruska, chtěli by viděti, kterak se rozpoutává bouře, jež by jejich dílo smetla jako domeček z karet.
Rathův Mlada Rath Izvolský Evropa Anglie Rusko Německo Balkán Rakousko Turecko Srbsko
15 article
Po této úvaze vrací se šl. Rath zase k an- glické diplomacii, kterou obviňuje, že na Bal- káně rozdmychuje požár proto, že doufá, ž najde příznivý okamžik, aby se vypořádala s oblížným loďstvem německým. Ale tyto plány byly ve svém běhu zmírněny především brzdou v Petrohradě, kde uvažovali, jaký prospěch by válka přinesla Rusku, když Anglie si znova za- bezpečila klič k Dardanellám, po kterém Rusko již po staletí touží. Vůdčí státníci rušti zamitají tudiž chladné domněnku, aby připustili světovou válku k vůli prašpatné založeným kompensač ním nárokům Srbska a Černé Hory. Upjatosti směrodatného Ruska všimli si dobře v Paříži a porozuměli mu. Francie nemá nyní chuť na válku, ježto středem sporu je východ.
Rath Bala Petrohrad Rusko Anglie Černá Hora Paříž Francie
16 article
Válečná strana anglická chystala se učinit poslední krok, aby jím připravila diplomalickou základnu np nastávašjeí zkcj vžlyňnvamnva adontrlnu nového trojspolku. Tu však politikové francouzšu zahějili stávku, vidouce, že anglická politika hrozi strhnouti Francii do propasti. Francouzové připomenuli si možnost válečné porážky a pak obrovského finančního krachu. Francouzští střá dalové svěřili ruským a balkánským dlužníkům svým asi 20 miliard. Kdyby vznikla evropsk válka, neví se, jak by se po ní utvářily Rusk a Turecko, nevznikla-li by z těchto říší potom řada slovanských republik a jak by se tyt nové útvary státní zachovaly ke státním dluhům dřivějších vlád. Na situaci v Evropě, takto zmatenou, půso bila vyjasňujícím vlivem pevnost politiky ně mecké tak, že toho téméř nebylo pozorovati Neprávem němečií horlivci pro sbratření s Franci vytýkali německé diplomacii, že se v čas nedo- hodla s diplomacií francouzskou. Německ postavilo se správně po bok svém spolkovému spojenci a byl ochotno, vyvoditi ze spojenecké povinnosti i poslední důsledky a Německo bude i příště každý den připra veno k boji. Tento postup Némecka přiměl Francii, by
Francouz Franek Francie Turecko Evropa Německo
17 article
turci. zaujala stanovisko ne dvojsmyslné; jakékoli ko lísání Německa bylo by krisi jen prodloužilo aniž by se bylo dospělo k uspokojivému jejímu řešení. Ukázalo se, že moc a postavení Ně- mecka v záloze jsou nepřekonatelny a ž by Německo bylo mohlo pozbyti části své váž nosti, kdyby se bylo pustilo do dobrodružství kdežto tiché vyčkávání jeho skýtá bezpečnost že nesmírná tíha obrovské válečné moci něme cké musí konec konců zaněsti rozhodnutí do jeho rukou. Co slovo Německa platí, dosvědčuje mírumilovná odpověď Francie na ně. Francie pochopí nyní, že Německo přeje si míru s n a v Londýně uvěří snad, že německé loďstvo není určeno ke vjezdu do Temže. To vše do- káže vážná politika německá. Stať sl. Ratha, zajisté celým obsahem svým zajímavé, zřetelně ukazuje, jak v Německu do- vedou novinářsky pracovat pro svoji zahraničn politiku.
Rath Německo Francie Londýn Temže
18 article Říšská rada
Říšská rada Panská sněmovna. Ve Vidni, 29. prosince. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů «.) Panská snémovna jest neoby čejně hojně navštívena pairy všech stran. Dostavil se také poprvé po svém pro- puštění bývalý ministerský předseda bar. Beck který byl všemi lordy nejsrdečněji pozdravován Vykonal ve sněmovně návštěvu všem členům nynějšího kabinetu, se kterými prodlel v dlouhém rozhovoru, nejděle pak s bar. Bienerthe m Bar. Beck postavil se také do veliké dvorany parlamentního paláce, kde rozmlouval se žurna- listy všech stran a dlouho s bývalým polským ministrem hr. Dzieduszycký m. Bar. Beck vrátil se po několikanedělním pobytu v Paříži a vzezření jeho jest znamenité. Pairové pravice pozdravovali nadšeně kn. Karla Sehwarzen- berga, kterému grálulovali k jeho uzdravení Velmi dlouho trvala četba došlých spisů. Pravou ostudou byl hluk a lom oz za kterého věnoval prine Alfred Windisehgraetz posmrtné vzpomínky Inama-Sterneggo vi nejvyššímu hofmistru knižeti Liechtenste- novi a nejvyššímu bývalému maršálkovi král českého knižeti liřimu 1 vi. sněmovnu za pokoj a klid takola aby mohl nekrology pročisti a teprve když důrazně vyzval pairy, aby tlumil své rozhovory, nastalo ztišení aspon takové, že kníže Windischgraetz mohl životopisy posledně zesnulých členů přečisti, Když byl předseda učinil proje v s y m- pathii obětem zemětřesení v Italii přešlo se k jednacímu pořadu, a sice ku pro- jednávání zatímního rozpočtu na první polovinu příštího roku. Předseda oznámil, žes přihlásili ke slovu dr. Russ, hr. Thun, bar Czedik, hr. Piniňski, dr. Eppinger dr. Plener a dr. Bacrnreither. Slova ujal se
Beck Bienerth Karel Sehwardit Windisehgraetz Windischgraetz doktor Russ Thun Czedik Eppinger Plener Bacrnreither Videň Paříž Liechtenste posmrtný vzpomínka Ina
19 article
dr. Russ.
doktor Russ
20 article
Mluvil, jako mluvíval ve sněmovně poslanecké protičesky. Tento pair pozastavova se nad tím, že se povolávají Čecho vé do ministerstev a nazval to počešťo- váním resortů. Při tom ukazoval na to, že český ministr býval) veřejně se chlubil, že dostal pělinu Čechů do jednoho resortu. (Prášek. Pozn red.) Řečník přimlouval se za to, aby povolá- vání byli do ministerstev lidé mladší, zem-
Čecho Prášek
21 article
ských poměrů znalí tak, aby se nestalo, by che- fem vlády jmenován byl člověk, jenž nikdy ne- vkročil na půdu království českého. (Řečník mluví dále.)
22 article Hrozné zemětřesení v jižní ltalli
Hrozné zemětřesení v jižní ltalli Těžce zkoušená Calabrie v jiho-východní části ital- ského poloostrova byla včera opět postižen těžkou kata strofou. Celé obce byly prudkým zemětřesením zni- čeny a mnoho lidí zahynulo. V Calabrii v poslední době často řádilo země- třesení, poslední velké zemětřesení událo se koncem října 1907. Také tehdy bylo postiženo zvláště Ca- lanzoro a sousední provincie Cosenza a Reggio. Ka- tastrofa vyžádala si za oběť mnoho lidských života a škoda činila mnoho milionů lir. Mnohem hroznější byla katastrofa počátkem zářl 1905. Tři kvetoucí města Pippo, Monteleone a Mar- tirano byla úplně zničena a na sta lidí při tom za- hynulo. Škoda byla nesmírná.
Cosenza Reggio Ka Pippa Monteleone Mar Ca
23 article
Ke včerejší katastrofě docházejí další zprávy: Z Palerma, 28. prosince. (K. k.) Zprávy do- cházející nepřímo přes Me ssinu znějí stále vážněji. Dvě třetiny mě sta je prý zničeno. Z Palerma, 28. prosince. (K. k.) Přesných zpráv o rozsahu neštěstí v Messině dosud není. Koluje pověst, že tisíce lidí zahynulo Pravdivost zpráv těchto nelze však dosud zjistiti. Pověst, že veliká část Messiny jest zbořena, se potvrzuje. Rozsah nešlěslí byl ještě zvětšen požárem, jenž vzniki výbu- cbem plynu. Moře zaplavilo prý ve- likou částulic a naplnilo je bahnem, čímž byly záchranné práce velice sti- ženy. Do Messiny přibude zítra ráno celé létací loďstvo, záležející ze tří lodl. Rovněž přibudou zítra do Messiny na pomoc 2 poštovní lodi s vojskem z Neapole. Proslýchá se, že předměst messinská Foro a Ganzirris povrcbu země úplně zmizela. Z Ř'ma, 29. prosince. Zprávy o zboření Messiny dovezl torpědový člun »Spica«: Zemětřesením zbořena větší část Messiny. Mnoho lidlí mrtvých a na sta domů se sesulo. Po- traviny jsou nedostatečny. Město P'almi jest také celé zbořeno, Cannitello jest srovnáno se zemi. Mésto Stefanaconi, které bylo už jednou postiženo země- třesením, jest tentokráte úplně zni- čeno. Ni jediný dům není obydlitelny.
Ř ma Palermo Messina Neapol Spica
24 article
Také domy, které byly nákladem státu roku 1905 vystavěny, jsou z bo- řeny. 2000 lidí jest bez přístřeší. Lej se jako z konve. z Ríma, 29. prosince. Messinla byla země rspozryTzrpurry mr vmu přímo škody. Z Říma, 29. prosince. Z Palerma došly zprávy, že dvě třetiny Messiny se sesuly. Po- čet obětí lidských jest odhadován na 1000. Ponevadž se sbořilo také něko- lik budov kasárnícb, přišlo též o ži- vot mnoho vojín ů. Z Řima, 29. prosince. Luza drancuje v Messině, takže tam musil býti vyhlá- šen válečný stav. Generál Cossat jmenován vojenským velitelem v Mea- sině. Z Catanzara, 29. prosince. (K. k.) O půlnoci došly z Reggia di Calabria zprávy, ž město toto bylo postiženo tímže osu- dem, ja ko Messina. Telegrafní a telefonní úřady jsou pobořeny. Z Catanie, 29. prosince. (K. k.) V posledních zprávách z Messiny potvrzují se údaje o strašlivé katastrofě. Škoda nedá se od- hadnouti. Neví se, mnoho-li lidí zahynulo, pr- slýchá se však, že na tisíce osob byl usmrceno a zraněno. Do Catanie přibyli četn uprchlíci a zranění, mezi nimi několik vojáků. V- pravují, že část M ssiny, ležící u moře, jest v tro- skách. Do Messiny byla vyslána na pomoc eskadra. Z Řima, 29. prosince. První zprávy o brůzách a spoustách, způsobených zemětřesením se potvrdily. Messina, Catania a Riposto leží v ssuti- nách Blda lidí na živu zůsta v š í ch j e st
Cossat Rím Palermo Messina Řima Mea Catanzaro Reggio di Calabria Catania
25 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Jak Beethoven ohluchl. V Londýně vychází právě široce založený životopis Beethovenův od Alice H. Dieh lo- vé, kteréž podařilo se sebrati materiál vzácné úplnosti z celého života velkého mistra. Z části měla příležitost čerpati jej i ze spolehlivého po- dání ústního, jednak od vlastního otce, jenž jako žák Hummelův (německý klavírní vir- tuos, jenž z nedorozumění žil dlouhá léta s Beethovenovem v nepřátelství a teprve, když umíral, se s ním zase smířil r. 1827) velmi mnoho o Beethovenovi věděl z úst toboto jeho přítele a důvěrnika, jednak od zesnulého violi- nisty a skladatele Leopolda Jansy (rozumí se, že Čecha, rodilého z Ústí n. Orl.; žil v letech 1797—1875), jenž byl s Beethovenem důvěrně znám a jeho kvarieta hrával a zkousel zpravidla »ještě vlhká«. Ke zpracování svoj biografle, nad níž vyseděla téměř 20 let — »z lásky k mistrovi«, jak praví v předmluvě — použila Alice Diehlova vsí liter at u ry Beethovenovské, pokud se jí jen dopá- trati mohla. O tom, jak Beethoven ohluchl, vy- pravuje podle sdělení Angličana jménem Ch ar- les. Neate, jenž dostal kdysi od několika anglických přátel hudebních úkol, aby pozval proslulého skladatele do Londýna.
Beethoven Beethovenův H Dieh Hummelův Jansa Čecho Diehlův Angličan Neate Londýn Orlický
26 article
Neafe navštívil Beethovena ve Vídni aby jej spíše k málo lákavému výletu do Lon- dýna přiměl, vyprávěl mu, jak znamenitých ně- kolik odborníků ušních má tou dobou anglické hlavní město a že ti by mistrovi ne-li již úpl- ného pozdravení, jistě aspoň značné úlevy po- skytli. Beethoven potřásl na to jenom hlavou řekl: »Ne, nebudu nikdy vyléčen. Zkusil jsem už všecky lěkaře a všemožné prostředky a před- pisy a nic to nespomohlo, Musím vám vyprávět, jak se to stalo. Psal jsem tehdy právě operu..« »Fidelia«, plal se Neate. — »Nikoli,« odvěti Beethoven. »Měl jsem tenkrát právě mnoho práce se zhejčkaným a rozmazleným tenoristou. Napsal jsem už dvě velké arie na týž text žádná se mu nelibila a ani třetí arie při prvním
Beethoven Fidelius Neate Vídeň Lon
27 article
listování a zkoušení mu nevyhovovala. Konečné ji však milostivě sbalil a vzal s sebou Děkoval jsem nebesům, když jsem se ho konečně zbavil a mohl se věnovati práci, kterou jsem před ním odložil. Pracoval jsem tak pilné asi půl hodiny, když v tom slyším klepání na dvéře, a shledávám, že můj tenorista je tady zas už nazpět — plný výtek a nespokojenosti. Vyskočil jsem s takovou zuřivosti se židle, že jsem se až zapotácel a klesl na zem, právě když ten muž vkročil do měho pokoje, zrovn jak se to předpisovává na jevišti.« Beelhoven gestikuloval při tom živě ru kama, náznačuje nejvyšší stupeň zuřivosti »Když jsem zase povstal, shledal jsem, že jsem ohluchl. Všechny prostředky léčebné selhaly Lékaři tvrdí, že to je porucha nervová.« O Ludvíku van Beethovenovi napsána jes již celá veliká literatura, jak si zaslouží tako největší skladalel všech věků, ale životopis ta- kové rozsáhlosti a úplnosti, jako je nyní vydaná biografie miss Alice Diehlové, o něm dosud scházel.
Beethoven Diehl
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. V budově tureckého parlamentu. K novému tureckému parlamentu obracíse nyní pozornost celého světa na jeho úspěchu nebo neúspěchu totiž záleží, nastane-li skutečně obroda turocké říše a nová, šťastnější éra jejím národům. Je zajímavo zvěděti také, jak vypadá stánek tohoto zastupitelstva lidu v sídelním městě padíšahově. V Cařihradě vycházející list „Nové Turecko přinošl krátce před zahájenim parlamentu následující vylíčení Od posledního zasedání prvního parlament je stará parlamentní budova pohřížena v mlčení celých třicet let čekala na opětné otevření. Po tuto dobu byla uzavřena a všemi pomíjena jak: příšerné místo, kde sídlí duchové minulosti Nyní proudí opět světlo tmavými dlouhými seho- dišti, rozlehlými chodbami a zaprášenými slně mi, čerstvý podzimni vítr vyhání všechen prael a zápach stuchliny. Dělníci jsou při díle a praeují neúnavně dnem i nocí. Ani za bajramu neustali v práci Tak vidíme již, přicházíme-li od Svaté Mou drosti, příčně naproti východnímu vehodu této nejkrásnější budovy na světě kamenníky, pra- cující na opravě portálu. Vystupujeme po širo kém volném schodišti asi čtyřicet stupňů a sto- jíme na dlouhém koridoru, na nějž se otevirá asi patnáct místností. Největší z nich jest zasedacím sálem přl štího medžli. Je to pouze velmi prostorný poko což bude dodávati jednání intimního rázu. Sá! má 17.50 metrů šířky a 7.50 metrů výšky. Lož jest nemnoho a jsou velmi malé. Lože pro zá- stupce cizích mocností zdá se velmi úzkou excellence tam nebudou míti přílišné pohodli. Na proti tomu jest lože pro žurnalisty široká a pr storná, takže se tam směstná aspoň 30 rytířů péra. Tribuna předsednická jest prostá a dosti nízká, stejně jako tribuna řečnická.
Cařihrad Turecko Svatá Moa duch minulost
29 article
Nejobtížnější částí práce bylo vyklizení bu- dovy od prachu, špíny a ssutin, neboť, jak ře- čeno, nikdo se nestaral o zavřenou budovu svo- body a zájem o ni byl by jistě každý zaplatii svobodou vlastní. Dvéře k parlamentnímu sálu byly zatlučeny hřebíky a běda úřadníku ze sou- sednílo ministerstva spravedlnosti, jenž by se byl z nemístného zájmu před nimi zastavil. Sa byl úplně spustlý, okna se rozbila a déšť vnikal dovnitř, přilétalo také plactvo nebeské, zejmén holubi. Kde dříve zaznivaly řeči, ozývalo se nyn vrkání něžných ptáků Venušiných. Méně poeti eky vypadá, že pilní holubi nanosili státu nebo dělníkům za 30 liber guana. V sále opravují s nyní pulty, většina jich rozbita, ale nikoli ob strukčníky. Vcházíme také do ostatních míst ností, jejichž zařízení posud málo pokročilo, aby se mohlo poznati jejich určení. Ukazují nám ku řárnu, pokoj presidenta, parlamentního ředitele knihovnu a místnost pro stenografy, prozatin však vypadají všechny stejně. Ve druhém patře nalézáme sál senátu. M stejnou rozlohu jako sál sněmovny poslanecké která je zde skutečně i dle umístění dolní sně- movnou. Zde dělníci právě natírají strop. V tom- to patře je také pokoi pro sultána, kamž bude
Venušin
30 article
uveden, při návštěvě parlamentu. Na stropě, který se také právě maluje, spatřujeme datun ústavy a císařský znak. Nábytek tohoto pokoje bude prýzvláště nádherný a olegantní. Z okna otevírá se překrásný pohled na marmarské moře, asijské pobřeží a ostrovy. Z to hoto místa staré světové moci, kde stával sená justinianské Byzance, má nyní vzejíti východ- ním zemím slunce turceké svobody.
Byzanc
31 article
= Samostalné ženy se nevdávají. Tulo výstrahu dává všem sameslatně myslícím ženám a dívkám. všem, které se postavily na vlastní nohy a boj o existenci již vybojovaly, bostonský orgán žensků organisace. Dnem, kdy se samoslatná a společensky vysoké postavení zaujímající žena provdá, dostávo se do odvislosti, která jí byla posud cizí. Jako prvn důkaz toho odkládá jméno a obdrží za ně jiné, které s jeji osobností nemá nic společného. Musí míti c hle- dy na rozmary a přání bytosti, která jí byla po dvě nebo tři desetiletí cizi a nemá tušení o tom, co za- městnává jejího ducha, předovším však nebude chtil samostatného ducha uznati a trpěti. A lyto ohledy vyplňují od nynějška celý její život více než práce Musí se přesně dostaviti k jidlu a zameškává tím své sociální povinnosti. Nechce-li je však zanedbá- vati, tu musí počílati s manželskými scénami, kler zabavují jejího ducha a podkopávají radost z práce
Tula
32 article
Každá žena stává se v manželství ješifnou, je te všal pochopitelná ješitnosl, neboť směluje pouze k tomu zaujati vlastního muže zevnějškem tak, aby jeho oko nespočinulo se zálibou na jiné a téte jiné aby muž nedával přednost. Bylo-li dříve jeji snahou uká- zati světu, co dokáže, jest nyní timto světem jen její domácnost. Všechny provdané ženy prodělají v manželství dobu, kdy bývají stlačeny na dětské. lépe řečeno na „dětinské“ niveau. Všechny inladé ženy přijímají dětskou tvářnost, ba pozoruje se ča- sto, že mluvi mazlivou řeči malých dětí a stavi se naivními a nevědomými aby muže, kterého si zvo- lily — ponejvíce však on si zvolil je — zaujaly, ne- boť muže nebude nikdy vábiti rozumná, moudrá a duchaplná žena. Baví se rád s takovou, ale oženlli se chce toliko s ženou, Evou, která stojí pod ním Takovéto počínání pak znamená krok nazpět v vývoji, jenž se nedá vůbec napravili. Veškerá samo- slatnost a chuť k práci z dřivějších dob to nenahradí „Proto se nevdávejle, samostatné ženy,“ volá žurnál „neboť získáte za to velmi málo. Láska netrvá dlou- ho, jest u muže jen opojením. Dbejte výstrahy!“ — Jest příznačno, že výstraha dává se jen ženám, kter se postavily na vlastní nohy a tedy muže — alespoi hospodářsky — nepotřebují. Dle všeho nebude všal ani u takových míti výsledku
Eva
33 article Jindy a nyní.
Jindy a nyní. X Novoroční plání slaročeská. Marie Valdštel- ská z Martinic r. 1606 přeje Jaroslavu Bořitovi z Martinic; Modlilbu svů vzkazuji, urozený pane, pane strýče, synu a pane kmotře můj nejmilejší. Od vše- mohoucího Pána Boha Vám i všem Vaším dobré zdraví a při něm dobré a šťastně nové léto, abyste i se všemi Vašimi tento rok a mnoho plných let v do- brém zdraví ve vší pobožnosti dočkali a požehinání Pána Boha aby při Vás manželich zůstávalo, synův Vám přibývalo a požehnání Jcho svaté aby s dítkami Vašimi rostlo, pobožnosti a svatosti vždy víc a víc přibejvalo a podle vůle Jeho svaté abyste všichni živi jsouce, v cnoslech svatých prospívali. Vám toho všem srdečně od Jeho svaté milosti vinšuji a žádám.“
Valdštel Martinic Bořita Modlilba
34 article
— Karel ze Žerolína roku 1606 přeje Adamovi star- šímu z Valdštejna: „Nemaje pak na ten čas nic tak co nového T. Milosti psáti, T. Milosti se všelijak do- bře míti, vinšuji a na tento nastávající nový rok. ano i za mnohá jiná léta štěstí a hojného požehnání božského upřímně na Pánu Bohu žádám.“ — Kato- řina Talacková ze Žlunic r. 1617 přeje Johance Pěti- peské: „Má nejmilejší paní strejničko! Nemohla jsem toho pominouti, poněvadž tvůj služebník zde v Praze jest, akych tě neměla tímto, ač hrubě kratičkým psaním svým navštíviti a jak tobě, tak tvému nej- milejšímu pánu v tento nový nastalý rok, poněvada oustně nemohu, tedy touto cedulkou vašnostem přeji na pospěch na Pánu Bohu srdcem i ústy šťastný, veselý rok, aby Vám Pán Bůh ráčil dáti iéhož roku s polěšením, s menšími hříchy dočekati a v tom roce syna nebo dceru dáti. Má nejmilejší strejničko a sestřičko. Nemajíce jiného na dokázání lásky upřímné poslati, žličku (lžičku) ti posílám a věřím, že s ní každý den, dokuď se nezláme, jídati budeš, nebo já ti ji pro tu velikou lásku posílám. Prosím tě, má nejmilejší Jazličko, nemysli, sobě, abych ti ten špatný dáreček zase pro nějský dárek poslala.
Karel Adam star Kato Talacková bůh Valdštejn Žlunice Johanka Praha
35 article
Toť Bůh ví, že bych nic nevzala. Na duši to svou beru, že na dokázání veliké lásky, kterouž k tobě mám. S tím Pán Bůh s námi. Datum spěšně, spěšně. Kateřina Talacká, všecka tvá. Zdař Pán Bůh.“ — František Slavata přeje roku 1627 bratrovi Adamovi: „Vysoce urozený hrabě, pane bratře můj nejmilejší. Službu svou bratrskou etc. Psaní Vaše přijavše, ten veselý a radostný vinš k tomute novému letu jsem vyrozuměl a vděčně přijal. Já tolikéž V. Milosti ne- toliko tohoto přítomného, nového, ale taky jinejch budoucích mnohejch prodlouženejch a šťastnejch let a nad to v něm bohdá malýho a utěšenýho synáčka ku potěšení a rozšíření našeho vzácného rodu z tono srdce rád vinšovati neprestávám. A t tím milost Boží Č Zíbrt s námi zůstávali račl
Talacká bůh Slavata Adam Č Zíbrt bůh vědět