1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 16. června 1913.
Praha
4
article
a ranní a večernílisty
předplácí se
V Prazo v administraei
na měsle . . . . . 2 K —h
6 K — h
s dvoji donáškou
na měsle. . . .
na čtvzt leta . . . . 7 Ke
ve fliálkách.
na měsle . -
2 K 80
Pošton.
aa měslo. . . . . . 8 K
na čtvrt ieta . . . . 9 K 3o
a dvají zásilkou
na měsle.
na čtvrt ieta: . . K h
6
article
IST
IST
ání
Ist
7
article
V drobném prodejir
ranní čtalo o sobě . . za sh
večerni
. . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
. . . . . 10h
večerní .
. . . . . . 5k
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., 5.
Tam nacházeji se tál
rodakce, tiskárna a expediee
„Národních Listů“.
Rukopisy se nevracet
8
article
Spor srbsko-bulharský
Spor srbsko-bulharský
a ostatní věci halkánské.
Petrohradská konference balkánských mini-
sterských předsedů.
Ze Sofije, 16. června. Vlády došlo již po-
zvání z Petrohradu ke konferenci 4 minister-
ských předsedů. Dr. Danev odebere se tam
provázen referenty. Koníerenci před-
sedati bude Sazonov. Její výsle-
dek předloží se carovi, jenž povolá s
znalce a rozhodne sám, nejsa kryt svoj-
vládou.
Bulharská odpověď Srbsku.
Ze Sofije, 16. června. Odpověď Bulharsk
na srbskou nótu v příčině revi-e spojenecké
smlouvy a demobilisace obsažena jest ve vel-
kémexposé, které pojednává o ve-
škerých otázkách politiky bulhar-
ské. Exposé toto podáno bude srbské vládě
jak se ujišťuje, ještě dnes.
Ministerská krise v Srbsku.
Z Bělehradu, 16. června. Přese všechno
vyvracení potvrzují se zprávy, že Pašičův
kabinet podal demisi. Král si však
vyhradil o ní rozhodnutí. Pašič prohlásil králi
že není ochoten převzíti zodpo-
vědnost za postoupení území na pravém
břehu Vardaru Bulharsku.
Z Bělehradu, 16. června. Předseda mini-
sterstva podal včera večer králi de-
misi kabinetu, protože Srbsko nen
ochotno odstoupiti Bulharsku území na břehu
Vardaru. Polifická situace se tím stížila. Král
vyhradil si své rozhodnutí.
Z Bělehradu, 15. června. (K. k.) Z úřad-
ního srbského pramene se sděluje: Otázky
plynoucí ze situace politické, posunují do bliz-
kosti možnost krise ministerské, která všal
skutečně ještě nevypukla. Jest pravděpodob-
no, že bude urovnána. Definitivní rozhodnut
nelze před pozítřkem očekávati.
doktor
Danev
Sazonov
Pašičův
Pašič
Petrohrad
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
Vardar
9
article
Ofíciosní tísk srbský o carově telegramu.
Z Běléhradu, 16. června. Sazonov pozva
ministerské předsedy 4 balkánských států
aby co možná nejdříve sešli se ke konferenc
v Petrohradě. Carův telegram se už v oficios-
ním tisku poněkud lépe posuzuje. „Sa-
mouprava“ vykládá jej ve smyslu přízni-
vém pro Srbsko. Stalo se poprvé, pravi
list, v ruských dějinách, že se car obrací
na nanovníky Balkánu ve imé n
Slovanstva, aby je odvrátil od vzájem-
ného boje, který by byl zločinem na slo-
vanské věci. Car neodvolává se na ně-
který článek srbsko-bulharské smlouvy, nýbrž
staví se na stanovisko všeobecně
slovanské.
Balkánská fínanční konference v Paříží.
Z Paříže, 16. června. Potíže na balkán-
ské konferenci finanční jsou, jak
oznamuje „Echo de Paris“, uklizeny. Ra-
kousko vyslovilo zásadní souhlas, aby jak zá-
stupce Porty, tak zástupcové čtyř států bal-
kánských měli na koníerenci té po
hlase. Od požadavku, aby 4 státy balkánské
měly dohromady hlas toliko jediný, bylo již
upuštěno, konference zahájila dnes práci.
Potyčky bulharsko-řecké.
Ze Solije, 16. června. Bulharské přední
stráže na pohoří Bešiku, severovýchodně o
Soluna, musily v posledních dnech snésii
prudké útoky řeckého vojska. Čtvrtá a sedmá
divise řecká pokusily se vytlačiti Bulhary
z jejich opevněných posic na návrších podál
řeky Bešiku, ale byly Bulhary s velkými ztrá-
tamí odraženy.
Sazonov
Carův
Paris
Bešika
Bulhar
Petrohrad
Srbsko
Balkán
Paříž
Soluna
10
article
Turecké vojsko do Albanie.
Z Caříhradu, 15. června. (K. k.) Neustále
docházejí transporty s tureckým vojskem do
Albanie. Dosud připluly 4 lodi s vojskem. Též
vrchní velitel Ali Ríza paša sem přibyl.
Z Caříhradu, 15. června. (K. k.) Sy
Kiamilův Munib byl zatčen. Ve spo-
jení s atentátem bylo v Trapezuntě
zatčcno několik osob. Zatčení, mezi
nimiž jest vyšetřující soudce a dva turečtí
žurnalisté, budou dopravení do Cařihradu.
Ríza
Kiamilův
Albánie
Cařihrad
11
article
Zavraždění Mahmuda Šefketa
Zavraždění Mahmuda Šefketa
paše.
Zatýkání spíklenců.
M. Z Kolína nad Rýnem, 16. června. (Zvl
tel. „N. L.“) Cařihradský dopisovatel „Köln
Zeitungu“ oznamuje: Jest už nade všechnu
pochybnost zjištěno, že spiknutí, jeh ož
obětí se stal velký vezír Mahmu
Šeíket paša, mělo za účel svrhnou-
ti nynější mladotureckou vládu
a odstraniti vůdčí osobnosti mla-
dotureckého komitétu. Úřady pra-
cují s neobyčejnou energií, aby zjistily a do
rukou dostaly vrahy, zvláště pak strůjce ce-
lého spiknutí. Mezi zatčenými nalézají se též
Řekové vynikajícího společenského posta-
vení. Spiknutí zosnovaly vesmě
vysoce postavené osobnosti, mim
jiné dva generálové, bývalý velký vezír. Kia-
mil paša a vůdcové liberální strany starotu-
recké. Zatčeno bylo dosud jíž více než čtyří
sta osob. Všechna vězení jsou přeplněna.
Kiamil paša duší spiknutí.
Z Paříže, 16. června. „Matin“ uveřejňuje
sensační zprávu: Porta má důkazy, že duš
posledního spiknutí byl Kiami
paša. Jeho cesta do Cařihradu s tímto spik-
nutím souvisí. Kiamil paša chtěl po pádu
mladoturecké vlády státi se opět velkým ve-
zírem. Kiamilův syn a jeho dva příbuzní byl
zatčení. Jiní tři příbuzní zachránili se útěkem
na italskou loď. Všichni zatčení strůjcí spik-
nutí budou dnes postaveni před válečný soud
Šefket
Řek
paša
Kiamilův
Kolín nad Rýn
Paříž
Cařihrad
Köln Zeitung
Matin
KIAmil paša
12
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
13
article
Ministerská rada.
14
article
Z Vídně, 16. června. Odpoledne konal
se ministerská rada, ve které učiněny byly
po vyřízení běžných záležitostí disposice pr
středeční koníerenci předsede
klubovnich.
Projev ústředního svazu rakouských spolk
státních úřadníků.
Z Vídně, 16. června. Ústřední svaz ra-
kouských spolků státních úřadní-
ků usnesl se na včerejší schůzi na proje vu.
kterým se všechny strany parla-
mentu žádají, aby bez ohledu na
eventuální červencové zasedán
při projednávání prozatímního rozpočtu hl a-
sovali bezpodmínečně pro návrh
posl. dra. Lechera, dra. Lichta, dra.
Wabera a soudruhů, aby ustanovení o ber-
ní amnestii a žvýšení berních sazeb, nebo pro
návrh posl. dra. Diamanda a soudr., by
úhrady pro služební pragmatiku vložily se do
rozpočtového provisoria.
Noví tajní radové.
Z Vídně, 16. června. (K. k.) Císař vzal
v 10 hod. dop. v Schönbrunnu do přísahy nově
jmenované tajné rady: velitele 15. sboru a ve-
lícího generála v Sarajevu, pol. podm. šl.
Lecher
Waber
Vídeň
Schönbrunn
Sarajevo
15
article
Appela a dědičného člena uherské sně-
movny magnátů hr. Josefa Teleka, jakož
i zemského hejtmana v arcivévodství Solno-
hradském, domského školastika Winklera.
Vláda Tíszova a Chorvaté.
Ze Záhřeba, 16. června. Demisí uherského
m.-p. Lukácse přerušené konference s
chorvatskými politiky byly dnes
opět hr. Tiszou zahájeny. Na návrh
bývalého bána dra. Tomašiče povolát byl hr
Tiszou do Pešti první z řady tak zvaných
unionistů bar. Pavel Rauch, který se přede-
včírem odebral do Pešti v průvodu známého
bývalého státního zástupce ze záhřebskéha
velezrádného procesu Milana Aceurtiho
Ve zdejších politíckých kruzích se proslýchá
že hr. Tisza zasazuje se tak zvanými s'taro-
unionisty všemožně o to, aby Acc urt
byl jmenován vicebanem.
Appel
Telek
Winkler
Tíszův
Chorvat
Lukács
Tisza
Pavel Rauch
Aceurti
Acca
Záhřeb
Pešť
Tisza
16
article
Sjezd pro ženské hlasovací právo v Pešti.
Z Peští, 15. června. (Uh. tel. kor, kanc.) Sjez
pro ženské hlasovací právo. (Pokr.) V dalším prů-
běhu pronesla předsedkyně pořádajícího výboru
hraběnka Telekiová uvítací proslov
jehož výroky o anglických sufražetkách vzbudily
velikou pozornost. Sympatisujeme, pravila, úplně
cíly sufražetek, aniž se stotožňujeme s prostředky
jimi používanými. Přes to tyto jich prostředky ne-
odsuzujeme, protože musíme zůstaviti volbu těchto
prostředků svým soudružkám, které tamější okol-
nosti lépe znají než my. Další uvítací proslovy
pronesli paní Wilma Glücklichová jakožto
předsedkyně uherského svazu pro ženské hlasovací
právo, ministr kultu a vyučování šl.
Jankovich jménem vlády, konečně starosta
Barczy jménem demokratického hlavního města
Pešti. Sekretářka světového svazu pro ženské hla-
sovací právo Anna Lindemannová děkovala
jménem hostů za srdečné uvitání. Program byl
ukončen slavnostní řečí předsedkyně Chaplan-
nové-Cattové, která pojednávala o mezi-
národní solidaritě žen. Večer konalo se
v Opeře slavnostní představení na počest účast-
níků sjezdu. Byla provedena „Figarova svatba“ o
Telekiová
Glücklichová
Lindemannová
Figarův
Pešť
Barcz
světový svaz pro ženská
17
article
Mozarta.
Mozarta.
Z Peští. 15. června. (Uh. tel. kor. kanc.) V zá-
ležitosti suspendování práva kolportáže pro ve-
černík „Az Est“ dostavil se dnes odpoledne cheí-
redaktor. člen sněmovny magnátů, Zikmund Singer
s redaktory drem. Jindřichem Schillerem a Gust
Lenkeyem k ministru vnitra Sandorovi, aby vy-
mohli odvolání tohoto opatření. Ministr přijal no-
vináře s největší laskavostí a projevil ochotu od-
volati zákaz kolportáže, vydaný vládou zajisté
oprávněných důvodů, aby tím také dokumentoval
že nová vláda nechce brániti svobodnému projevu
mínění a vykonávání kritiky prostřednictvím tisku.
Protest proti šilanováni ruských. studenti
v Německu.
Z Petrohradu, 15. června. Právě konaný
kongres lékařů usnesl se na projevu proti
šikanování ruských studentů v Německu.
Kongres vyslovil svůj podiv nad tím, že vě-
decké a hospodářské styky Německa a Ruska
nezajišťují ruským studentům v Německu
klidného studia a prohlásil, že lékaři a veške-
rá vzdělaná ruská společnost považuje za
svou povinnost, udělatí vše, aby bylo ruským
studentům umožněno studium doma v Rusku.
Z řeči francouzského ministra války.
Z Rennes, 15. června. (K. k.) U příležitosti
slavnostní střelby pronesl ministr vojen-
ství Etienne řeč, v níž poukázal
na nutnost zavést tříletou dobu
služební. Vůči aktivnímu stavu
470.000 mužů ve Francii je v Němec-
ku 880.000 mužů. Vláda měla odvahu žádat
od země těžké oběti, jež však považovala za
nutné, protože nechce, aby si cizina
s Francií zahrávala. Nechceme
býti vasaly neb trabanty Německa.
Půjdeme za cílem, nechť jsou obtíže sebe větší,
a budeme triumfovati. Chceme mír ve cti, ale
Mozart
Aza Est
Singer
Schiller
Lenkey
Sandor
Etienne řeč
Němec
Pešť
Německo
Petrohrad
Rusko
Rennes
Francie
18
article
kdybychom snad byli napadeni,
půjdeme k vítězství s celý m náro-
dem a svým nepřirovnatelným
sboremdůstojnickým, jejž nám všecka
cizina závidí, protože je nejlépe vycvičenýa
nejobětavější, i se svými výtečnými poddů-
stojníky.
Povstání v Marokku.
Z Madridu, 15. června. (K. k.) Kolona
Prima de Riveras, vyslaná posíliti posice Lau-
rientu, odrazila útok silného oddělení po-
vstalců. Padlo 10 Španělů a 22 bylo raněno.
Z Paříže, 15. června. (K. k.) Dle zprávy
z Mogadoru odplul včera prapor, záležející ze
zuavů a pomocného vojska, a dva oddíly
dělostřelectva dopravními loďmi do Agadiru.
aby obsadily tamější tvrz. Dva křižáky do-
provázely dopravní lodi, aby, bylo-li by tře-
ba, podporovaly vojsko za přistání a obšazen
tvrze. V parlamentních kruzích se proslýchá.
že vláda bude žádati v zítřejší schůzi snč-
movny poslanecké za odročení odpovědi na
interpelaci Jaurésovu o událostech v Marokku
a za pokračování v debatě o tříleté době slu-
žební.
Z Paříže, 16. června. (K. k.) Jak se sdě-
luje z Melilly, nabývá jitření v území muluj-
ském povážlivého rozsahu. Proti Fran-
couzům a Španělům hlásá se svatá
válka. Z nitra Marokka přibyly
kmeny kabylské, by sesílily tvrze,
nacházející se na výšinách Ceuty
a Tetuanu. Jsou obavy, že povstalecké
hnutí ihned po ukončení žní bude všeobecné.
Jak se proslýchá, hodlá španělská vláda vy-
slati 20.000 mužů posily do Marokka.
Španěl
Jaurésův
Fran
Maroko
Madrid
Lau
Paříž
Agadir
Melilla
Ceuta
Mogador
Prima jít Riveras
19
article
Panovnické jubileum císaře
Panovnické jubileum císaře
německého.
20
article
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Za příčinou pa-
novnického jubilea císaře jsou všecky úřady za-
vřeny. Ve školách se nevýučuje. Od časného rána
jsou slavnostně ozdobené ulice naplněny tisíci lidu
Zvlášť vyzdobena je Postupimská brána a Paříž-
ské náměstí. U oné je vystavena mohutná slavo-
brána, nesoucí čislice 1881 a 1913. Na Pařížském
náměstí jsou postavezy vysoké sloupy se zlatýmí
ozdobami a květinovými podstavci, na nichž jsou
ve zlatých písmenech nejvýznačnější výroky z řeč
císaře Viléma.
Z Berlína, 16. června. (K. k.) „Reichsan-
zeiger“ uveřejňuje holdovaci článek k jubileu
v němž se praví: Císař Vilém zachoval svému pru-
skému lidu a německému lidu mír na jisté půdě
starých tradic naší politiky zahraniční v těsném
spojení se spojenci, které si vznešený obnovitel
císařství německého ještě v prvém desítiletí nov
říše získal. Německý delensivní spolek s Rakousko-
Uherskem, který první trůnní řeč našeho císaře
nazvala odkazem dějin německých, udržovaným ve-
řejným míněním celé říše německé, náleží po více
než třicetiletém trvání sám už dějinám a jeho roz-
šíření, nastavší brzy po jeho utváření ve trojspo-
lek s Italií osvědčil se do dneška rovněž nepře-
tržitě jako podklad a záruka rovnováhy evropské.
Vilém
Berlín
Paříž
ský náměstí
pařížský náměstí
RakouskoUhersko
21
article
Další posilu dal císař Vílém myšlence míru mezi-
národního pečlivým pěstováním přátelství osobníh
s panovníky též jiných slátů evropských, jakž
průběhem dějin našich dané pokojné styky Ně-
mecka s Ruskem a Velkou Britannií ještě nedávno
dostaly nový výraz za povznášející slavnosti v naší
rodině císařské schůzkou tří mocných panovníků
Z Vídně, 16. června. Jeho Veličeníst v
císař vydal tento nejvyšší armádní rozkaz
Jeho Veličenstvo Vilém II., císař německý a král
pruský, slaví jubileum svého 25letého požehnaného
panování. Od r. 1881 může se moje vojsko honositi
cti, že počilá Jeho Veličenstvo mezi své. Mnoho-
násobné jsou důkazy účasti a milostivosti, které
ráčil dáti Jeho Veličenstvo nejen plukům, které
s hrdostí nesou jeho vznešené jméno, nýbrž také
mojí veškeré branné moci za všech příležitostí, kte-
ré k nim obrátily zraky Jeho Veličenstva. Jestliže
nyní vojsko a loďstvo v říši německé s nadšením
jásá vstříc svému nejvyššímu vojevůdci, zúčastňují
se též vojíni a námořníci Rakousko-Uherska nej-
radostněji tohoto jásotu. JJá v čele vyslovuji Jeho
Veličenstvu, svému věrnému příteli a vznešenému
spojenci pozdrav svého vojska, svých zeměbrana
Britannia
Vilém II
Rusko
Vídeň
Rakousko
Uhersko
22
article
svého válečného námořnictva se srdečným přáním
nás všech: Všemohoucí udělujž plnost své milosti
Jeho Veličenstvu císaři Vilému až do nejdálnější
budoucnosti ke blahu jeho slavné branné moci a
k blahu říše německé. — Ve Vídni, dne 16. června
František Josef v. r.
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Dopoledne přijí-
mali císařští manželé gratulace princů a princezen
rodiny královské a dvorní družiny
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Císař Vilém pro-
půjčil knižeti Maxu Egonovi z Fürstenbergu
velkokomturský kříž královského rodinného řádu
Hohenzolernů a knížeti Bülowovi svou podo-
biznu ve formě portretní plakety.
Z Cetvně, 15. června. (K. k.) Za příčinou pa-
novnického jubilea císaře německého byla dnes ve
zdejším německém velvyslanectví přijímána blaho-
přání.
Vilém
František Josef
Maxa
Fürstenberg
Bülow
Vídeň
Berlín
Egon
23
article
Král Mikuláš dostavil se osobně do vysla-
nectví a gratuloval vyslanci šl. Eckartovi. Ministr
zál. zahr. Plamenac projevil blahopřání jménem
vlády. Král zaslal císaři Vilémovi nejvřelejší blaho-
přejný telegram.
Z Berlína, 16. června. (K. k.) Zvláštní vydání
„Reichsanzeigeru“ uveřejňuje velkou řadu výnosů
o císařské amnestii a vyznamenání, a to především
tři výnosy o rozsáhlé amnestii pro osoby občanské,
pro příslušníky vojska a námořnictva, dále o pře-
vzetí protektorátu Kyfíhäuserského svazu něme-
ckých pozemních svazů válečnickým císařem, za
třetí výnos ve příčině utvoření jednotné organisace
pro pěstování mládeže, ze školy propuštěné, za
čtvrté povolení daru z milosti po 50 markách 600
účastníků válký. Mezi osobami, jimž uděleno
šlechtictví, jest Walter šl. Rath, místopředseda
sněmovny poslanecké Krause, spisovatel Joseí
Laufí, generálové Gildwitz a Mudra, admirálové
Thomsen, Coerper. Pohl. Lans a Karpí. Do sně-
movny panské byli m. j. povoláni: taj. komerční
Arnhold. Dernburg, president říšské banky šl.
Havenstein a František šl. Mendelsohn.
Z Vídně, 16. června. Ministerský předseda hr.
Stürgkh navštívil dnes dopoledne německého
velvyslance ve Vídni sl. Tschirského, aby k vlád-
nímu jubileu německého císaře přednesl vřelé přá-
ní rakouské vlády.
Mikuláš
Eckart
Vilém vřelý
Walter
Rath
Kraus
Laufí
Gildwitz
Mudra
Thomsen
Coerper
Pohl
šl
Mendelsohn
Stürgkh
Berlín
Vídeň
Reichsanzeiger
Kyfíhäuserský svaz
sněmovna
25
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Fantastické pověsti
26
article
o změně ministerstva předložil včera „Prager
Tagblatt“ svému čtenářstvu. Ve vídeňském
parlamentě prý se mluví o částečné změně
nynějšího ministerstva, aby se její pomocí vy-
vázlo z nynějších vnitropolitických zmatká
předlitavských. Prý obrat českých agrárníků
v radikální opposici není nežli spekulací, smě-
řující k jich zastoupení v příštím minister-
stvu; k vůli tomu prý čeští agrárníci strhli n
sebe vedení české věcí ve Vidni a chtějí svou
oposicí prokázati, že bez českých stran není
vídeňskému parlamentu možno, by provedi
velké svoje úkoly. Ale českým agrárníkům
prý tyto plány hatí čeští radikálové, kteří ne-
chtějí jednotu českých stran ve Vídni míti
rozšířenu i na případ, že by české strany se
vyslovily pro politiku vládní. Proto prý vláda,
jež o těchto nesnázích ví, se chová zcela
chladně vůči podnětům prostředníků, kteří
chtějí krisi ve vídeňském parlamentě odstra-
niti změnou vlády: mimo to prý nynější vláda
namítá, že se na české hlasy nemůže bezpe-
čiti při důležitých otázkách, nepříjemných če-
ským stranám.
Ani na zlepšení situace českoněmeckého
dorozumívání prý nelze pomysliti pro případ,
že by Češi vstoupili do vládní většiny, nebot
radikální české strany budou potírati jaké-
koli české ústupky Němcům, a agrárnícii
Mladočeši musejí se zřetelem na blízké volby
činiti určité ústupky radikalismu. Proto české
strany — prý — se hotoví, svésti vládu hrab.
Stürgkha k nerozvážnému činu, tak vyvolati
v parlamentě zmatky a těžiti z nich. Zvláštní
prý je, že zmíněných úvah a akcí se zúčast-
nili i vůdčí poslanci křesťansko-sociální, ba
i někteří vůdčí mužové německo-nacionálního
svazu. Ale Němci dobře informovaní myslí,
že řečené záměry se českým stranám nepo-
Čech
Němec
Stürgkh
Vídeň
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Votes for women.
28
article
Klademe níže soukromý dopis, zaslaný naše-
mu redaktorovi, ježto se obsah jeho týká olázky,
která také naši veřejnost již silně začala zajímatl.
Dopis ten zní: Milý pane doktorel Než jsme se
onehdy rozešli, otázal jste se mne, jak že vlastně
soudím o nejnovější fázi ženského hnutí, o tak
zvaném boji za volební právo žen? Nikdy jste mi
dosud takové otázky nepoložil, proto neměla jsem
odpověď ihned pohotovu a než jsem si ji poněkud
sformovati mohla, přišli známí a musilo se mluvit
— o něčem jiném. Ale já nezůstávám ráda něco
dlužna, nejméně pak — jak už víte — odpověďa
proto... nu, zde ji máte, černé na bílém. Prostu-
dujte si ji, stojí-lí Vám za to a pak suďte zase Vy
— třeba o mém věhlasu.
Tak tedy slyšte, nebo lépe řečeno, čtěte! Dne
10.VI. byla bych velmi ráda se dostavila do skvě-
lé zajisté schůze v Obecním domě, když tu byly
proslulé bojovnice za volební právo žen z Holand-
ská. Německa, Norska atd., nikoli snad, abychsi
teprve odtamtud přinesla odpověď na Vaši
otázku, nýbrž abych seznala předbojnice a prů-
kopnice novodobého ženského hnutí, které zavíta-
ly přes moře a hory k nám a tolikéž abych uzřela
přední stoupenky jejich v naší drahé vlasti. Chtěla
jsem viděti své spolusestry na řečnické tribuně av
prostoru vyhraženém poslouchajícímu obecenstvu
a seznati, kterak si počínají na kolbišti, které do-
sud ovládali jedině muži. Bohužel, nebylo mi to
možno, jsem tedy zůstavena jenom svým myšlen-
kám a svojí četbě. Sleduji ženské hnutí v novinách
a utvořila jsem si o něm úsudek, pokud je to
možno ve zdech mého útulného domova a s hle-
diska mých nesporných povinností i vrozených tu-
žeb měho ducha a —— srdce.
Prost
Holand
Německo
Norsko
obecní dům
29
article
Soudím tedy takto:
Že vůbec vznikla mocná touha a snaha po
změně ve veřejném postavení žen, po uplatnění je-
jich práv ve společnosti lidské vedle vážnýcha
těžkých povinností, kterě jim určeny jsou příro-
dou, dlužno považovati a také uznati za věc v pří-
rodě založenou, ze samy bytosti ženské plynoucía
tedy podstatně důvodnou a nikoli za nějakou jen
libůstku, vzniklou snad jenom z řevnivosti na
domnělou, námi přeceňovanou jakousi, privilegiem
sivořenou vyvýšenost pohlaví mužského. Vyprý-
ští-li hospodáři na jeho statku na místě třebas ne-
pohodlném voda, nepomůže nic, zasype-li hospo-
dář studánku; tím nezabrání, aby se voda vrátila
znova a znova. Proud nevznikl dnem, kdy vyprý-
štil na světlo, nýbrž dlouho před tím v hlubokých
vrstvách země sbíhaly se tenounké praménky, pra-
covaly netušeně, klidně a vlastní silou, až přemo-
hly poslední odpor. Jen hospodář nemoudrý jest
tím trapně překvapen, rozumný „gazda“ vítá pra-
mének jako původní hybnou silu, jež mu usnadnía
ušetří mnohou práci, která spočívala dosud vý-
hradně na jeho důmyslu i rukou.
Tak ženské toto hnutí kotví ve sta- — ba tisí-
cileté připravě, ono nesčíslněkráte v historii lid-
stva vyvřelo na povrch, bylo sice vždy potlačeno
mocí, ale ono znovu vždy zase vytrysklo nezlomnou
silou. Ono je tedy přirozeným vývojem oprávněno
a neznám /aspoň vzdělaného) muže, jenž by nám
právo na činné účastenství ve veřejném život
odpíral. Námitky činí se jenom z důvodů účelnosti
žádané novoty a namnoze i z obav před jejími ná-
sledky.
30
article
„Gazdou“, který tento čistý, silný a bystrý
zdroj našeho snažení v blahodárný proud uvede,
musí býti rozum. Ale tu ovšem nejsem s to potla-
čití doznání: my ženy máme v sobě velkého ne-
přítele rozumu a tím je náš — citl Jsme vtělený
cit a my bezděky, zcela instinktivně citu podléhá-
me. Pod vlivem, ba pod vládou tohoto citu zname-
ná celý náš život namnoze sloužiti těm, kdož jsou
bezmocni a bezbranní: našim dětem a pak také
našim mužům. Aspoň našim mužům „civilisova-
ným“, neboť muži naši jsou svojí výchovou oproti
četným a důležitým požadavkům života bezradni.
jako naše děti. Dětem chystáme potravu, šat, pří-
jemné osvěžení uspořádaným bytem, vlídným po-
zdravem a klidným hovorem, když vracejí se domů
po denním vyučování ve školách — a konečně jim
zabezpečujeme klidný odpočinek moudrým rozdě-
lením domácí práce, vykonané za jejich nepří-
tomnosti. Ano, tak děláme aspoň my, které ve
starých tradicích žijeme a dle nich svůj životní
úkol pojímáme. Myslíte, že já pojímám poslání nás
žen ve světě a člověčenstvu nějak skromně, nebo
dokonce poníženě? Naopak! Sebevědomě a s hrdým
pathosem pravím: Hledal-li Archimedes bod.
odkudž by svět vyzvedl ze základů, já jej známi je
to žena! Ušlechtilá žena vychovává děti a lidi
svým slovem a příkladem, přesvědčuje a povznáší
je vytrvalou silou svého čackého ducha, šlechtí, či-
stí a tříbí svatosti svého milosrdného srdce,
vroucnosti svého citu a moudrostí svého ryzího,
Gazda
Archimedes
31
article
láskou prodchnutého světového názoru. Žena veli-
ká duchem i srdcem, vychovává syny, kteří v úctě
mají ženu... A zde bych nasadila páku: vychová-
vejme své syny, aby nám rozuměli, aby ženy
jimi kdysi nebyly jenom milovány, nýbrž i váženy.
po zásluze váženy a ctěny. V tom vidím zářnou
budoucnost ženského hnutí, v tom spatřuji záruku
našeho úspěchu, našeho povznesení, našeho vítěz-
ství. Mužové, na jichž uznání a rozhodnutí závisi
výsledek našeho hnutí za dobytí aktivního a pas-
sivního volebního práva žen, jsou vychováni v zá-
sadách jiných.
Jest nutno získati muže, nikoli prudkými slo-
vy nebo vášnivými impetuosními nájezdy, nýbrž
jasným a důrazným přesvědčováním, že rozšířením
volebního práva na ženy a otevřením politické drá-
hy příslušnicím ženského pohlaví nikterak nepod-
kopá se základ národní a společenské organisace.
kterýmž je rodina a že ani jinak se nezanesou do
ústavního života zárodky nějakého rozkladu. Taktu-
plným vystupováním v agitaci pro volební právo
žen dlužno ukázati jasně, přesvědčivě a mile, řekla
bych vábně, že přibráním nebo získáním vzdělané-
ho ženského živlu veřejný náš ižvot, zejména poli-
tický, se žádoucí měrou zjemní a zušlechtí, a pak
také lákavějším stane mnohým vynikajícím muž-
ským silám, kteréž se nyní veřejného působení
straní, protože je odpuzují drsné a namnoze i ne-
urvalé formy tohoto života. Ukažme tedy jaksi ná-
zorně a obrazně, že aktivním účastenstvím žen v
veřejném životě tento veřejný život jenom získá.
jenom příjemnějším a půvabnějším se stane, a pro-
spějeme tím věci a snaze svojí nejiépe.
32
article
Avšak nechť se z nás žádná nemýlí: získáním
politických práv a účastenstvím ve veřejném životě
šťastnějšími se nestaneme! To vidíme na svých mu-
žích a bratřích. Veřejný politický život je boj, je
stálé válčení a válka zasazuje rány a jenom rány.
I vavřín na skráni vítězů je trním propletení
Tedy sumárně řečeno, jest moje mínění tako-
vétot požadavek hesla „Votes for women!“ je
oprávněný a poněvadž je oprávněn, bude mu jistě
dříve nebo později zadost učiněno. Ale žena se
proto šťastnější nestane. Tím je moje theoretické
vyznání tak asi vyjádřeno.
A nyní dovolte mi, milý pane doktore, abych
vrhla na papír — k vašemu snad nevelikému po-
těšení — několik porůzných myšlenek, kteréž m
při této rozpravě jaksi ve druhé řadě se vtírají
Josefa Nyklesová-Bukovanská.
Nyklesová
34
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Rakousko koupí šest Zeppelinů. Jak se do-
vídá „Zeit“, dodá Zeppelinova společnost Rakous-
ku, počínajíc r. 1915, šest vzduchových kři-
žáků. Vzducholodi budou míti svá stanoviště ve
Vídni, v Praze, ve Lvově, v Iněpruku, Pešti a S-
rajevu, kdež budou pro ně' všude zřízeny hangary
Každá vzducheloď bude opatřena určitým počtem
strojních pušek.
= Desatero zdravotních přikázání. Známý
heidelberský klinik, tajný rada prof. Vincenc Čer-
ný, sestavil na základě svých dlouholetých zkuše-
ností desatero životních pravidel. Tři prvá pra-
vidla jsou jakýmsi úvodem do myšlenkového po-
chodu, kdežto ostatních sedm jsou praktické rady
pro život, které svým čtenářům tuto citujeme
Zeppelin
Zeppelinův
profesor
Čer
Rakousko
Rakousy
Vídeň
Praha
Lvov
Iněpruk
Pešť
35
article
Svého ducha i tělo správně pěstuj, den rozděl do-
bře mezi práci a odpočinek, požívej zdravé po-
travy, dbej čistoty v každém směru a obývej suchý
slunečný a dobře větraný byt. Osm hodin věnui
svému povolání, osm hodin osvěžení a vzdělání
osm hodin spaní a odpočinku, což je tak nejlepší
rozdělení času. Pro spánek jsou nejlepší dvě hodiny
před půlnocí a dvě hodiny po půlnoci. Ty nejvíce
osvěží. Doba osvěžení obsahuje dvě hodiny pro
tři jídla, dvě hodiny pro umění a četbu, dvě hodiny
pro rodinu, přátele a veřejnost, dvě hodiny pro
rozumný sport (procházka do hor, jezdění na koni
veslování, plování, tělocvik, hra na volném vzdu-
chu). Strava má býti lehko stravitelná, silná, po-
měrům přiměřená. Více nežli 1 litr nápojů a pev-
ného pokrmu nemělo by se při každém ze tří jidel
snístí. Co jest nad to, obtěžuje žaludek. Z toho
vyplývá povinnost střídmosti v jídle a pití. Vý-
hradně rostlinná strava nemá v tom množství, kte-
ré žaludek a střeva mohou zpracovati, dosti síly
(kalorif). Musí býti proto k rostlinné stravě při-
dáváno dostatečné množství bílkovin a tuku (ma-
so, ryby, vejce, máslo, mléko, sýr). Nebuď otrokem
požitků. Alkohol (pivo, víno, kořalka, likéry], ká-
va, čaj a tabák nemají žádné výživnosti, staly se
však požíváním v několika generacích nepostrá-
datelným zvykem kulturního člověka a jsou těžko
nahraditelny něčím lepším. Jsou jedy, které zvy-
kem staly se méně nebezpečnými, ale při nemír-
ném požívání zkracují disponovaným lidem život
36
article
Tabák a alkohol ruší nervový system a půsohí
snadno kornatění cév. Káva a čaj ruší spánek
neměly by proto býti požívány po 4. hodině od-
polední. Alespoň jednou v životě měl by si člověk
na čas odepříti všechny tyto požitky. Již děti mají
býti vychovávány k čistotě. Nutno aspoň omýti
denně celé tělo houbou, namočenou ve studené
vodě, dvakráte denně vyčistit zuby, vypláchnouti
ústa a omýti obličej a ruce. Jednou týdně důklad-
nou lázeň. Pravidelná výména prádla i osobního
i ložního. Nepoužívej cizího nádobí nebo vany.
nejsi-li jist, že to bylo důkladně umyto. Byt má
býti prostranný, suchý, slunečný a hlavně tam.
kde se spí, musí býti dobře větráno. Nedávej život
více dětem, nežli můžeš řádně vychovati a uživiti.
Jsi-li nemocen, neopomeň vyhledati dobrého lé-
kaře a říditi se dle jeho pokynů.
— Eskamotér — zloděj. Ve středu přišel k ji-
stému brémskému klenotníkovi neznámý elegantní
pán, vybral si za 23.000 marek klenotů a nezaplativ,
požádal, aby mu byly poslány do jeho hotelu. Dvě-
ma zřízencům závodu, kteří mu šperky přinesli
řekl, že chce skvosty poslati na ukázku přibuzným
do Paříže a dal skvosty do připravené skříňky, kte-
rou zapečetil. Na to odešel do vedlejšího pokojea
dlouho se nevracel. Zřízence přes to, že měli za-
pečetěnou skříňku stále na očich, pojalo neblahé
tušení; otevřeli skříňku a našli v ní břitvu a ná-
dobku s mýdlem. Skvosty byly pryč. Podvodník
utekl zadními dveřmi.
Paříž
37
article
= Neštěstí v horách. V Inšpruku, 16.
června. Z Wilderkaiseru spadl včera mag. far.
Schnablegger z Kitzbůhelu. Byl na místě mrtev.
— Neštovíce ve Rěce. Ze Rěky, 16. června.
(K. k.) Po několikadenní přestávce udály se v so-
botu dva nové případy onemocnění neštovicemi.
Počet nemocných stoupl nyní z 9 na 11. Kromě
jediného případu je průběh nemoci bez nebezpečí.
Přes to daly úřady dnes zavříti všecky školy.
= Velký lesní požár v Bozenu. Z Bozenu,
15. června. Nedaleko Griesu vypukl včera lesní
požár, který okolní vesnice velice ohrožoval. Pla-
meny, podporované panujícím větrem a velkým
suchem, šířily se s ohromnou rychlostí. Na ome-
zení požáru pracovalo množství hasičských sborů
a vojsko. Teprve po šestihodinné námaze podařilo
se oheň uhasiti. Škoda je veliká. Příčina požáru
nebyla dosud zjištěna.
= Střílel v kostele. Z Bozenu, 15. června.
Baron August Sordeau, který sem přijel z Levica.
vnikl v záchvatu šílenství do zdejšího kapucínské-
ho kláštera a střílel v kostele na mnichy, kteří
před ním v zděšení prchali. Ubožák byl konečně
přemožen a odvezen do ústavu pro choromyslné.
Pla
Baron Sordeau
Wilderkaiser