2
masthead
V Praze, v sobotu dne 24. ledna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předylácí se
v Praze v afims inis t rani
ak měs
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donžške-
na měsíe
7K 50
na čtvit lota
ve flialkách
na něsle . . . . . . 2 K 30h
Pošteut
a měsle.
k ek
na čtrrt lata
s drojí zisllkon
za měste
divrt lets . . . . 1 K 90
Praha
5
article
Kdo začne?
Kdo začne?
Branná předloha způsobila již ve svém pů
vodním, neopraveném vydání neobyčejně pře
kvapení ve všech nevojenských kruzích obou
polovin rakousko-uherského soustátí, protože
vpadla jaksi do okamžiku, kdy zdálo se, že po-
tíže vyrovnací mezi drem. Körbrem a Szellem
jsou nepřekonatelné. Zvláště v Uhrách zvedl se
jak v kruzích vládních, tak i opposičních stran
takový odhodlaný odpor, že bývalý ministr války
baron Krieghammer původní předlohu odvolal
nynější ji nahradil. Jak našim čtenářům známo
vytýkalo se odvolanému návrhu zejmena, že za-
mýšlel „obejíti“ potřebnou kvalifikovanou vět-
šinu sněmovní; nynější návrh sice nemá tento
fermální nedostatek, za to však je ve věci mno
hem říznější, žádá totiž mnohem značnější roz-
množení nováčků a tím i nákladu na vojsko.
I proti opravenému návrhu, jehož obsal
jsme včera tuto opětovali, ozval se mnohostranný
odpor, zvláště pak opposice uherská prohlásila
že nestane se zákonem. Vládní listy uherské vy
pomáhaly si tehdy proti útokům opposičním vy
táčkou, že o návrzích ministerstva války bud
se jednati napřed ve sněmovně vi-
deňské, že nemusí vždy Uhři projednávati
návrhy společného ministerstva napřed, při tom
však ve svěm nitru spolehaly na — pomoc říš-
ské rady.
Spolehaly dále na to, že vyřízení branno
předlohy nelze provésti dle čl. 14. stát
zákl. zák., protože zvýšení nákladů na vojsko
a rozmnožení jeho v době míru zvětšením počtu
nováčků by bylo nepochybným uvalením trva-
lého břemene na státní pokladnu, a tako-
véto zatížení výslovně se vylučuje
vonom článku.
Krieghammer
Uher
Uhry
6
article
Již tohdy bylo patrno, že v Uhrách náhl
předložení požadavků ministerstva války poklá-
dali za událost, kteráž do vnitřních politickýeh
poměrů cislajtánských hlouběji zasáhne.
Zatím se podařilo předsedům obou mini
sterstev dojednati na Sylvestra úmluvy o vyrov
nání rakousko-uherském; opposice uherská tímt
úspěchem Szellovým byla sice nemile pře-
kvapena, protože se domnívala, že nadejde
sám sebou stav celní rozluky území rakousko
uherského a hospodářské samostatnosti Uher
počínaje dnem 1. ledna t. r. To dala na jevo
prohlašujíc, že nedodržel Szell lhůtu, jež prý
stanovila provedení vyrovnání do koncer
1902 a spolu dovozovala, že sylvestrovským
úmluvami bylo sídlo politických zmatků pře-
loženo z Vídně do — Pešti, t. j., že uherská sně
movna přestane býtt dělnou. Nýní, brannou
předlohou se ukáže, co na tom bylo pravdy!
Branná předloha, jak známo, náleží k na-
lehavým předlohám vládním, protože již letošn
odvod má se předsevzíti na nových základech
a neni proto divu, že byla uváděna ihned po cu-
kerní brusselské konvenci jakožto předmět, jenž
nesnese dalšího odkladu.
Vláda vídeňská napjala síly všech svých
prostředníků, aby dostala brannou předlohu v
čelo jednacího pořadu, a také se jí dosud dařilc
odklizování různých pilných návrhův, ač-li
dnešním obratem mezi sociálními demokraty na
radě říšské nevzniknou nové nesnáze.
Strany velké již vesměs oznámily vládě své
podmínky, za nichž brannou předlohu
propustí, a k nim připojil se dle včerejšího
svého usnesení i klub poslanců českých.
Uher
Uhry
Vídeň
Pešť
7
article
Méně hladce mají se věci ve sněmovně
uherské. Tam dostalo se tontokráte opposie
mimořádné posily předsedou sněmovny hrab.
Apponyem. Někdejší vůdce tak zvané národní
strany oznámil totiž předsedovi ministerstva
Szellovi zvláštní požadavky své v příčině branné
předlohy, a ačkoliv jest známo odchylné stano-
visko jeho ještě z doby opposiční, přece
krok jeho způsobil vzrušení v politických kru-
zích peštských, protože vylučoval možnost smlu-
vené hry, jinak v Uhrách dosti oblíbené.
Připomínáme tu ještě, že hrabě Apponyi ná-
leží v Uhrách k mužům velmi oblíbeným, že
zvláště v poslední době si počínal jako nejhorli-
vější maďarský nacionalista, a že snad jen bý-
valý předseda ministerstva baron Banffy v tomto
směru s ním dovedl konkurovati svými projevy
proti národnostem, a akcí v panské sněmovně
proti chorvatským průvodním listům zahájenou.
Apponyi
Banff
Uhry
8
article
Rovněž jest známo, že mezi skupinou Appo
nyiovců ve vládní straně a ministrem honvédů
baronem Fejervarem trvá dávná nepřízeň, což
rovněž činilo vystoupení hraběte Apponye po-
zoruhodnějším.
První zprávy o nesnázích mezi Szellem
předsedou sněmovny přinesl „Budap. Hirlap“ a
zároveň provázel zprávu svou článkem, v němž
připomíná, že vyrovnání z r. 1867 nen
dosud provedeno po stránce vojen-
ské, žádal pak, aby důstojnící jak ve vojsku po-
zemním, tak námořním sborů uherských vy
znali se nejen v jazyce maďarském, ale i v ději-
nách uherských; aby se dle toho všechny ústavy
vojenské v Uhrách upravily, aby, vyjma Chorvaty-
nebyl nikdo jmenován záložním důstojníkem
uherským, kdo neumí maďarsky, aby u uher-
ských pluků byli důstojníci původu uherského
aby sirotci vojenšti a dívky důstojníků nebyly
v ústavech dotýčných zbavováni vlastního jazyka
Protože „Budap. Hirlap“ blíže stojí Szellovi
zdá se, že článkem oním se zároveň naznačilo
jaké jest vládní stanovisko ohledně branné před
Ichy, pokud se týká národních zájmů maďar
ských.
Fejervar
Appony
Budap
Chorvat
Szell
Uhry
9
article
Zatím dostal se ve Vídni na veřejnost obsa
požadavků Apponyiových, sdělených Szellovi a
známých mimo barona Féjérvara pouze ještě
dvěma důvěrníkům. Dle toho sdělení žádal hrabě
Apponyi, aby zákonem stanovil se počet vojska
v době míru i války na delšídobu, aby dány
byly záruky, že provede se oprava vojenského
trestního zákona i soudního řádu, již skoro po
čtyři desetiletí slibovaná, aby propouštěni byli
vojíni stejnoměrně (v Uhrách i v Cislajtanii) na
dovolenou, aby se kontingentovala náhradní zá-
loha a ostatní branci aby se přikázali honvedům
aby všickni důstojníci uherští byli přeloženi k
uherským plukům, aby vojenské prapory, od-
znaky a pod. odpovídaly státní dualistické formě
aby se obmezila působnost společného ministra
války při odvodu a osvobození, aby se změnily
v Uhrách doplňovaci okresy tak, že bylo by e
nejvíce pluků smíšených (rozuměj s plukovn
řečí maďarskou).
Prozrazení těchto požadavků způsobilo mez
Apponyiovci „rozhořčení“ a hrozby, že se ne
budou lekati ani „drastických“ prostředků, aby
vypátrali — „zrádce“
O těchto požadavcích bývalé národní stran
se dosud vyjednává a ač měla branná předloha
již včera (v pátek) přijítí v uherské sněmovně n
pořad jednání, odložena opětně.
Zatím dostavili se na bojiště i strany op-
posiční a prohlásily, že budou prováděti prot
branné předloze odpor co nejrozhodnější čili jal
„Magyar Ország“ vykládá, že branná předloh
v Uhrách se nestane zákonem.
Apponyiový
Féjérvar
Apponyi
Magyar Ország
Vídeň
Uhry
Cislajtanie
uherský sněmovna
10
article
Pouze vlastní Košutovci, o nichž se proslý
chá, že pomahávají Szellovi, stanovili následujíe
podmínky, za nichž brannou předlohu propustí
Bezpodminečnou dvouletou službu, maďarský
služební jazyk u pluků uherských, přeloženíu
herských pluků do Uher, státní občanství uherské
pro důstojníky uherských pluků, vykonání při
sahy všeho mužstva (nejen honvédů) na uherskou
ústavu, zavedení uherského znaku v odznacíel
společné armády, reformu vojenského soudnictví
odstranění tělesných trestů v
vojsku.
Jak skončí toto závodění v Uhrách? Dnešn
číslo orgánu hraběte Apponye prozrazuje pa
trné rozpaky a čeká — co se bude díti ve
Vídni.
Szell prý hledá náhradu za Apponyiovee
v kruzích opposice a někteří příliš horkokrevní
opposičníci již jásají, že spojením obou opposie.
Apponyiovské a posavadní — nastane nová si-
tunce ve sněmovně uherské. Známe však taktiku
maďarskou.
Všecky tyto válečné přípravy nemají jiného
účelu, než poskytnouti radě říšské příležitost.
aby se vyznamenala odhodlaným
započetím porad o branné před
loze, však oni se Maďaři potom včas srazí, aby
si zabezpečili nové úspěchy i ve vojsku a sne
různé požadavky uvedli v náležitý soulad s po
třebami armády s rázovitější formo
dualistickou.
Říšská rada má přednost a zahájí vytahován
horkých kaštano.
Appony
Maďar
Uhry
Vídeň
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
Schůze 193.
(Původní a telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 23. ledna.
Změna zákona o jednaeím řádě dostala
se dvěma pilnými návrhy, které podány byly za
strany centra, býv. předsedou drem. Fuchsem
a za křest.-sociální jednotu její předsedou drem.
Luegrem, dnes do sněmovny. Uvítání, které se
těmto podnětům tam dostalo, bylo nadmíru za-
jímavým.
Protože v jednacím řádě, který jest sdělár
pouze sněmovnou poslaneckou a pro sněmovnu
poslaneckou, který není schválen panskou sně-
movnou a který nemá sankce panovníkovy, jes
výslovně stanoveno, že jeho změna nemůže být
navrhována pilným způsobem, obě jmenované
strany, činice pokus o „reformu“ jednacího řádu,
po bedlivém zkoumání věcí, odhodlaly se, na-
vrhnouti pilně změnu zákona o jednacím řádu,
který má souhlas panské sněmovny a který má
také potvrzení mocnářovo. Připomínáme jen hi-
storickou pravdu, že bývalý předseda klubu
svobodomyslných lidových poslanců českých na
říšské radě dr. Engel ve výkonném výborua
v parlamentní komisi majority pravice opětněa
zase jen tuto cestu naznačil jako jedině možnou
a účelnou.
Sotva byly návrhy přečteny, ozval se odpor
proti jejich přípustnosti z tábora sociálně-demo-
kratického. Poslanec Pernerstorffer protestova
proti tomu, aby vůbec o nich se jednalo a navrh
hlasování dle jmen o tom. Formální jeho návrh
nebyl podporován a také věcný byl zamitnut.
Fuchs
doktor
Engel
Pernerstorffer
Vídeň
Luegr
poslanecký sněmovna
12
article
Seskupení stran při hlasování tom bylo velice
pozoruhodné. Proti přípustnosti návrhů těch byli
se sociálními demokraty v menšině německá
sírana pokroková, německá strana lidová, Wol-
fovci a národní socialisté čeští. Ve většině byla
celá „pravice“ a s ní čeští agrárníci, Schönere-
rovci, německý velkostatek a křesťanští socia-
Rozhodnutí toto předcházela dosti prudká
půtka, ve které došlo ku příkrým výstupům. D
Pattai dovozoval, že dlužno činiti rozdíl mezi zá-
konem a jednacím řádem a že ve příčině
tohoto jest změna pilnými návrhy navržitelná.
K témuž stanovisku přidal se předseda hr. Vet-
ter a také většina ze jmenovaných stran slo-
žená. Když posl. Wolf za řeči posl. Pattaie se
ozval, posl. Schneider vytáhl z kapsy kostky
cukrové a poházel jimi zástupce městské sku-
piny trutnovské. Byla to poněkud neněžná upo-
mínka na jeho poměr k cukernímu kartelu.
Pilné návrhy na změnu jednacího řádu ne-
byly dnes projednány. Byly odstaveny až
za předlohu brannou. Před tuto však
vrženy náhle nové dva pilné návrhy. Byly po-
dány českými agrárníky. Neměly potřebných 2
podpisů, nýbrž jen 11, pět dali národní socialisté.
čtyři dali čeští agrárníci a dva podpisy dali oppo-
siční Poláci. Když pak předseda položil otázku.
kdo návrhy dostatečně nepodepsané podporuje.
povstali ke všeobecnému překvapení sociální
demokraté. Netajili, naopak hlasitě volali, že
mstí se za to, že byly návrhy na změnu jedna
lové.
Schöner
Wolf
Schneider
Polák
13
article
cího řádu připuštěny jako pilně. Se socialisty
za jedno byly dnes dvě strany levice, německo-
pokroková na jednom křídle, něm. lidová n
druhém křídle, kteréž opětně ukázaly se vrtka-
vými, zvláště pokud jde o zjednání normálních
peměrů ve sněmovně vídeňské. Obě strany ve
svých řečech a ve svých žurnálech hořekují
lamentují nad obstrukel nynější, nad obstrukcí.
která, nechať se mluví, cokoliv, prováděna byla
prostředky parlamentními a tonem nejdůsto
nějším.
Jejich obstrukce, po 3 léta provozovaná
byla opakem toho. Nejen ve sněmovně, nejen
v novinách, ale také u stupňů trůnu mužové
jejich v poslední době přiznali, že primum neces-
sarium pro zjednání dělnosti sněmovny jest jiný
jednaci řád, kterým by se obstrukci učinila pří
trž. Dnes však, kdy měli osvědčiti tyto disposice
okázale hlásané, zaujali stanovisko zamítavé. Tin
pověděli, že nechtějí, by obstrukce zmizela z par
lamentu vídeňského, naopak, že si chtějí vyhra
diti ji pro všechny eventuality zase jako zbran
Proto právem pověděl dnes jeden konvervativn
kavalír, levici blízký: „Podle vůle německé stra
ny lidové jest dovolena obstrukce jen pro 140
Němců, nemá býti však dovoleno provozovati ob
strukci 64 Čechům. Několikráte již demaskovaly
se obě německé strany. Tak šeredně však, jak
dnes, ještě nikdy.
Tina
Čecho
Němec
14
article
Český klub nalézá se v krajní opposici, ba
stojí jednou nohou ještě v bojí obstrukčním
Není pravda, co se tvrdí v dnešní „Bohemii“
„N. Fr. Presse“, že klub včera tajně se usne l
propustiti také budžet. Nepropustil ani brannou
předlohu ve druhém čtení. Nevzdal se svýchu-
snesení, podle kterých užíti chce proti vlád
„podle okolností náležitých zbraní.“ Nicméně
tento český klub opposičně-obstrukční nepoložii
dnes své votum proti návrhům na změnu jedna-
cího řádu, která by stejnou měrou platila proti
obstrukci každé.
Ostatek schůze vyplněn byl rozpravou o ná
vrhu národních socinlistů ve příčině nedostatk
na české universitě a české technice v Praze. Pro
vypuštěn byl z návrhu toho český technický ústav
brněnský, který nemá dosud své vlastní budovy
jakkoliv peníze na ni jsou povoleny již několik
rozpočty po sobě, nevíme. Právem a důvodně vy
tkl to ve své stručné řeči poslanec za městskou
skupinu píseckou. Dr. Lad. Dvořák prohlásil
také jménem české delegace, že tuto záležitost
tak velkého dosahu vyhražuje si uvésti na přetře
na místě náležitém a „y příhodné chvfli.
Kompromisem, který byl uzavřen mezi ná
rodními socialisty a ostatními stranami umož
něno bylo skonciti schůzi již před 6. hodinou ve
černí. Řečníci jmenované skupiny jednak zkrátil
své hovory, jinak se slova vzdali. Nebýti toh
kompromisu, byla by seděla poslanecká sněmovn
celot noc.
Zejtra projedná se zákon o kontingentu eu
korním. Napřed ovšem odbudou se oba pilné ná
vrhy českými agrárníky dnes podané. Potom bude
přestávka do středy, kterého dne jest úmysl
vykonati první čtení branné předlohy.
doktor
Lada
Dvořák
Praha
Bohemia
15
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod
20 min. dopol.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslane
Alv. Hanicha a sp. po pověstech o nastávajíeí
mobilisaci III., IX. a XII. armádního sboru;—
Schückra a sp. po průkazech na svobodnou nebo
levnější jízdu po železnici; — Alv. Hanicha
sp. po potreslání původce železničního neštěsti
Hajdě dne 15. října 1902.
Posl. dr. Brzorád a Bečvář podali pilný
návrh na státní pomoc povodní postiženým ve Zrue
(okr. ledečský)
O slovo k formálnímu návrhu přihlásil se
posl. Pernerslorler, aby se ohradil proti názoru
předsedy ve příčině projednání pilných návrhů posl.
dra. Fuchsa a Luegra a sp.
na změnu jednacího řádu.
Nepopírá, že každý člen každé frakce má právo
navrhnouti změnu jednacího řádu. Ale s takovým
návrhem musí se naložiti dle jednacího řádu dnes
platného. Předčítá poslední odstavec čl. 80, jedn. ř.
dle něhož zkrácené projednání nějakého návrhu n
změnu jednacího řádu se nepřipouští. Zmíněné ná-
vrhy nemají jiného účelo než spáchati zadními dvíř
kami attentát na jednací řád. Nechce rozebírat, proč
se tak děje, ale připadá mu, jakoby se v tom jevila
ochota nahoru. Po názoru řečníkově předseda nemě
připustiti tyto návrhy jako pilné. Appelluje na sně-
movnu a navrhuje, aby neuznávala tyto návrhy za
pilné. O tomto svém návrhu navrhuje hlasován
dle jmen.
Posl. Paltai dovozuje, že nynější poměry v par-
lamentě jsou neudržitelny, že každý opravdový příte
parlamentarismu musí se domáhati, aby byly odkli
zeny. Tím více musí překvapiti stanovisko sociálnícl
demokratů, kteří ve svých orgánech hlásají vždy po-
třebu parlamentu schopného práce. Ospravedlňuje n
základě čl. 30. odst. 1. jedn. ř. přípustnost, aby ná
vrhy na změnu jednacího řádu byly projednány
pilně.
Vetter
Hanich
Posl
doktor
Brzorád
Bečvář
Fuchsa
Luegr
Zrue
16
article
Ohražuje se posléze rozhodně proti výčitce zad
ních dvířek. (Hlučná pochvala. Pokřiky sociálních
demokratů.) Dovozuje, že nejde o změnu jednacího
tádu samého, která se má stát usnesením sněmovny
a pro niž je pilné projednávání dle čl. 80. arci vy
loučeno, nýbrž o změnu říšského zákona, který tvoře
rámec pro jednací řád a oběma sněmovnami říšské
rady musí býti schválen a císařem potvrzen.
Posl. Pernerstorfer: Dle tradice jsme povinn
chrániti jednací řád tak jako v listopadu r. 1897
(Smích mezi křesť. sociály.) Kdyby nás nebývalo
vládl by Badeni dosud a rány by na vás dopadaly
každý den. Polemisuje s Kaflanovými vývody
praví: Všeliká změna zákona o jednacím řádu zahrnuje
také změnu samotného řádu a rozuměti tomu, není
třeba být advokátem.
Posl. Schumeler: A jmenovati se Pattai.
Posl. Pernerslorfer: Již jednou stal se pokus
o změnu jednacího řádu přes moc, avšak my ne-
máme chuti dáti se »falkenhaynovati nebo balle-
stremovati.« Zvedneme rázný odpor proti takovým
praktikám.
Předseda hr. Velter prohlašuje, že trvá při svěn
prohlášení, protože § 80. jedn. ř. zmiňuje se ponze
o této změně (Souhlas.) a nedopouští ji cestou pil-
nosti. Podané pilně návrhy netýkají se změny jedna-
cího řádu, nýbrž navrhují pouze změnu zákona
jednacím řádu (Výkřiky a hluk mezi sociálními de
mokraty.) Dále sluší uvážiti, že zákon, jenž se zd
skoncuje, musí projíti mnohými instancemi, než stane
se skutečným zákonem. Souhlasím s vývody dra
Paltaje.
Poslanec Pernerstorfer: To jsme věděl
jiného náhledu nemáte.
Posl
Baden
Kaflanový
Paltaj
Pernerstorfer
17
article
Poslanec Eldersch: To se nařídilo na dvor
ním plesu.
Při hlasování propadl Pernerstorfrův návrh, pre
nějž povstali pouze sociální demokratě, němečtí po
krokáři, německá lidová a Wolfova strana, čeští radi
kálové a agráři, poslanec Breiter a dva ruští radiká
lové, 164 proti 79 hlasům.
Za sčitání hlasů stihla se prudká hádk
mezi posl. Schreiterem a Steinem. Spilalis
a Schreiter hrozil Steinovi, že ho v palamentě zbije
Prudká hádka byla také mezi sociáln ím
demokraty a křesťanskými sociály.
Poslanee Gessmann volal něco na sociáln
demokraty, načež Schuhmeler odpověděl: Vem
ho! Vem ho! — Gessmann: To také uděláme
— Schuhmeier! Ano, jako ve Florisdorfu. —
Posl. Wolf, jenž právě vstoupil do zasedací síně
zvolal: Co se to zase děje? načež Schnei de
odpověděl: Wolfe, lady je cukr — cuxr ! a bázel po
něm koslkami. — Wolí: Tak si počíná všívák!
Poslanci Zůzvorka, Prášek a soudruzi čin
pílný návrh na zřízení zvěrolékařské vysoké školy
v Praze.
Poslanec Klofáč a soudruzi podávají pilný
návrh ve příčině uhražení nových výdajů, které na
slanou brannou předlohou.
Tyto návrhy nejsou podepsány dostatečným po
čtem poslanců, pročež táže se předseda, kdo je pod
poruje.
Povstávají čeští sociálové, čeští agrárníci, so
ciální demokraté a poslanec Breiter-
Předseda vyhlašuje, že návrhy jsou dostatečně
podporovány.
Poslanec Klofáč v dotazu k předsedovi naleh
na odpověď na dnešní dotaz po příčině upotřeben
úvěrů povolených na stavby železnic a upravení řek
při čemž si stěžuje, že v Čechách nestaví se an
železnice, ani řeky se neupravují.
Poslanec Schönerer nalehá v dotazu k před
sedovi na odpověď na svou interpellaci o císařském
nařízení stran zalfmného rozpočtu.
Předseda hrabě Vetter slibuje, že oznámí
obsah toboto dotazu předsedoví ministerstva.
Eldersch
Pernerstorfrův
Wolfův
Breiter
Schreiter
Stein
Gessmann
Schuhmeier
Posl
Wolf
Zůzvorka
Prášek
Klofáč
Schönerer
Vetter
Čechy
zvěrolékařský vysoký škola v Praga
18
article
Posl. Choc (v dotazu k předsedovi) zmiňuje se
o císařově rozmluvě s místopředsedou Kaisrem n
dvorním plesu a pravil: Myslíme, že panovník do
poměrů poslanecké sněmovny vůbec se nemá vmě-
šovati (Hlučný souhlas na strané českých sociálů)
neboť není to odůvodněno dle ústavního práva
informační prostředky, jež má císař po ruce, nejsou
objektivními (Opět hlučný souhlas na straně českých
sociálů) a také nejsou tyto prostředky dostatečnýmí
aby si cisař o našem počínání mohl učiniti spravný
úsudek.
Posl. Fresl (volá): Je to velmi smutné, dává-l
se panovník informovati od místopředsedy Kaisra
Posl. Choc: Proto protestujeme proti každe
kritice našeho počínání se strany císařel
Předseda: Prosím, byste korunu nevtahova
do debaly a abyste se omezil na podání dotazu
jinak bych vám odňal slovo.
Posl. Choc: My protestujeme proti tomu, aby
pánové z předsednictva a především místopředse
Kaiser v nás neprospěch, v neprospěch našic
práv — -
Předseda: Odnímám vám slovo. (Odpor
pluk na lavicích českých sociálů.)
Na to přikročeno k jednání
o nedostatcích na české technice a univezsitě v Praze
Poslanec Klofáč praví: Jsme v boji proti brann
předloze docela sami. Svými pilnými návrhy demon
strujeme, že jame nesmiřitelnými nepřáteli milita-
rismu a že český národ nemůže jej nikdy podporo
vati, poněvadž správa vojenská chová se vůči němu
nepřálelsky. Musí také císaři býti řečena pravda
Kdyby v tomto parlamentě bylo dvacet českých ná-
rodních socialistů, nedostala by vláda rekruty nikd
Co chceme svými pilnými návrhy řící? Chceme jim
osvědčiti své protivojenské přesvědčení. Vůdcové v
likých stran mlavili s císařem. Dostanou medail
statečnosti za boj s divokou obstrukcí. My divo
obstrukcionisté jsme pravými zástupci lidu, druz
však jsou zrádci lidu.
Posl
Choc
Kaiser
Kaiser Posl
Klofáč
Praha
19
article
Poslanec Choc: Pání z presidia chodí na dvorn
plesy, agituji tam pro zkrácení práv poslaneckých
zapomínají, že jsou sami poslanci.
Poslanec Klofáč: Jest skandál, že musíme platit
svá gymnasia sami. To je krádež, která se děje n
českém národě vládou. Na medicinské fakultě v Praze
jest jeden pán již 20 let professorem a nedostáv
dosud žádného platu. Třetina universitních učitel
v Rakousku nedostává zádných platů. Hospodářstv
s nehonorovanými docenty jest evropský skandál
Sekční chefové říkaji takovým docentům, ovšem če
ským: nepracujte vědecky, nemáte-li peněz. Řečník
pojednává o věcných a osobních nedostatcích české
university, klinik a nemocnice a zabývá se také
tyfem pražským.
Posl. Suhönerer: Pane presidente, jest to n
odůvodnění piiného návrhu?
Posl. Klofáč: Pane, dnes jsem připraven, mám
vše napsáno, mám dokumenty!
Postanec Walz: Pane presidente, Klofáč usta
vičně čtel
Posl. Klofáč: Ale mám k tomu dovolení. Mějte
jen strpení, vojáci již budou povoleni.
Posl. Erler: Pane presidente, Klofáč opět čte
čte již přes čtvrt hodiny.
Choc
Pání
Klofáč
Posl
Praha
Rakousko
20
article
Posl. Klofáč: Mám k tomu svolení praesid
Jest pravda, že u nás v Praze jest dnes tyfus. Pán
Němci křičí po pitné vodě pro Prahu. Ano, při-
znávám, že ji potřebují. Avšak jaké jsou u nás v ne-
mocnici poměry! Při velkém počtu nemocných ty-
fem, leží většina jich mezi jinými nemocnými. V noe
leží na podlaze a jiní pacienti, kteří leží nahoře, pli
vají na ně dolů na zem. Jest to neuvěřitelné, ale
pravdivě.
Posl. Fresl: To jsou poměry jako v anglický h
koncentračních láborecb.
Posl. Kloláč: Ještě horší! Ministr zeměbrany ne
učinil ničeho, čímž by uspokojil nás po strance n
rodní, ve přičině snížení služební doby vojenské
ve příčině reformy vojenského trestního řízení. T
jsou příčiny, proč obstrnujeme. Budeme obstruovati
dokud sily naše slačí. Jest to demonstrace jménem
našeho lidu, který jest nespokojen s vojenskou
správou. Vláda, která nechce slyšeti o zaopatření ve
stáří, která nechce slyšeti o populárních a lidových
požadavcích, nemá práva žádati na nás povolen
branné předlohy, ukládající lidu nová břemena.
Posl
Klofáč
Němec
Fresl
Praha
21
article
(Hlučný souhlas u národních socialistů.)
Po posl. Klofáčoví, jenž mluvil čtyři hodiny —
až do 4 hod. odp. — a posl. Zázvorkovi navrh
posl. Löcker o 4.30 hod. konec debaty, což přijato
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Choc (pro) a
Dvořák (contra)
Posl. Dvořák učinil stručné prohlášení: Všichní
poslanci čeští vždycky při každé přiležitosti zasazo-
vali se o zvelebení a vývoj vysokých škol a konalí
po této stránce vždycky povinnost svoji. Čeští po-
slanci vytkli laké nedostalky české university v Pra
v plenárních schůzích této sněmovny a při rokováni
o rozpočtu ministra vyučování, posuzujíce poměry
věcně. Na tomto základě také já sám jsem jménen
klubu českého a českých poslanců před dvěma roky
na sněmu českém podal návrh ve příčině účelům
vyhovujícího, moderního vybudování všech fakult
české university a techniky v Praze. Také v tět
sněmovně dne 14. listopadu min. roku v té věc
podal jsem pilný návrh a rozšířil jsem svůj návr
také na českou techniku v Brně, která jest nyní
v pilném návrhu úplně přehlédnuta. Tuto svoji ná-
rodní povinnost ludeme konali i přišlě. Vzhlede
na dosah a vážnost věci, vzhledem na sympathie,
které chováme pro vysoké školy dovolují si prohlá-
siti, že isme zalím odstavili svůj pilný návrh je
V drebném prodejt:
runíi číslo o sobě . . . ra s
o lpoladní
.. . nazh
Ve lilialkůch na venkové
rasní číšlo. . . . . . . . 10
spolední . . . . . . . . 3h
Iuserát
platí se hotově napřsd.
Předplsenní a luterty přijimá odmini-
strace v Marianské elikci č. 3
Tansacbizejí se též rodakee.
Hlskirnaa erpedice, Nirodinšeh Listě-
Rukopisy se novrnesi
Klofáčový
Zázvorka
Choc
Dvořák
Posl
Praha
Brno
22
article
z toho důvodu, abychom mohli zájmy vysokých škol
fedrovati v pravý čas a na náležitém místě.
Posl. Choc měl delší českou řeč.
Posl. Klofáč sřekl se doslovu
Při blasování pilnost návrhu propadla a roko-
vání přerušeno.
Posl. Malik lázal se předsedy, postará-li s
konečně, aby nařízení, vydaná dle § 14., projednala
se ústavně sněmovnou; — předsedy ústavního vý-
boru domnívá-li se, že není třeba podati zprávy
o § 14., jež dle říjnového usnešení měly se podati
v 8 měsících, nebo hodlá-li žádati za prodloužení
lhůty dřív, než nová branná předloha bude přikázána
výboru.
Předseda hr. Vetter odpověděl, že dotyčné
předlohy jsou dílem ve výboru, dílem čekají 1. čtení
ve sněmovně. Da je dle možnosti na jednací pořad.
Posl. Lupul jako předseda branného výboru,
ře nesvolal výbor, chtěje projednali předlohu v bra-
neckém kontingentu zároveň s oběma nařízenímu.
Ostatně připomíná události ve sněmovně, pro něž
nobylo možno unavovati členy ještě více dlouhými
výborovými poradami. Projedná-li se předloha o bra-
neckém kontingentu ve sněmovně spěšně, výbor do-
spěje záhy k usnešení o obou nařízeních dle § 14.
Předseda navrhuje příšli schůzi na zejtřiek
o 11. hod. s jednacím pořadem: 1. náhradní volba
do výboru pro cukerní daň; 2. 1. čtehí zákonao
kontingenlaci cukerní; 3. 1. čtení branné předlohy;
4. 1. čtení státního rozpočtu; 5. 1. čtení tiskového
zákona.
Posl. Stein navrhuje, aby mezi 3. a 4. od-
stavec navrženého jednacího pořadu vřadila se cí-
sařská nařízení o zatímném rozpočtu.
Předseda hr. Vetter slibuje vyhověti tak, že
současně s 1. čtením státního rozpočtu provede s
1. čtení zmíněného nařízení.
Konec schůze o 6. hod, več.
Posl
Choc
Klofáč
Malik
Vetter
Stein
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. ledna. (Ještě o konferen-
cích.) Přese všechno tvrzení orgánů německé
levice, že Němci jsou nevinni zmarem smiřova-
cích konferencí, všechny slovanské listy souhlasí
v názoru, že se konference rozbily jen o odpo
Němců. „Slovenski Narod“ píše, že rozbitím kon-
ferenci splnilo se jen přání Němců. Účastniliť se
jich s nechutí, jen z přinucení a od samého po-
čátku vyjednávání číhali na okamžik, kdy budou
moci jednání přerušiti, aniž by se musili báti
výtky, že neúspěch konferencí zavinili svou tvrdo-
hlavostí nesmiřitelností.
Krakovský „Czas“ tvrdí, že Pacákovo pro-
hlášení bylo Němcům známe již dříve. Na výtku
německých listů, že česká delegace změnila své
stanovisko následkem agrární obstrukce a úmysl-
ně provokovala Němce, odpovídá: „Jest zjištěno,
že mladočeská deklarace byla hotova již týden
před agrární obstrukcí, a za druhé, že němečtí
vůdcové od několika dní znali obsah deklarace
a přece nemluvili o přerušení konference. Teprve,
když přijel delegát pražského kasína dr. Eppinger,
stalo se usnesení, že se konference přetrhnou
Pražské německé kasíno — konči „Czas“ — tedy
opět jednou působilo nešťastně na rozvoj parla-
mentních poměrů.“
Druhý hlavní orgán polského kola, „Gaz
Narodowa“, píše v téže věci: „Němci z Četh
přerušili rokování s tajeným úmyslem, buď aby
přispěli na pomoc moravským Němcům, jimž sm-
řovací konference nebyly na ruku, anebo aby dru.
Němec
Pacákův
doktor
Eppinger
Praha
Czas
Slovenski Narod
Gaz Narodow
24
article
Körbrovi usnadnili prověsti jazykový návrh ce-
stou nařízení. Němci sice prohlásili — dodává
„Gaz. Nar.“ — že Körbrův návrh jest pro ně
nepřijatelný, ale ve skutečnosti byli by rádi,
kdyby se tento projekt stal zákonem třebas cestou
nařízení.“
Z Lublaně, 20. ledna. (Nové zprá vy
z Ricmaní.) Terstská konsistoř nepřestává
pronásledovati riemaňské osadníky, kteří se
brání proti povlaštění skrze církev a zvolili ra-
ději se státi členy církve pravoslavné, než by
se podvolili diktátu konsistoře, která jim vnu-
cuje vlašského duchovního správce. Sdělili jsme
nedávno, že komisař koperského hejtmanství ná-
silně otevřel filiální kostelik a farní budovu
Ricmaních a odvezl odtud slovanské bohoslu-
žebné knihy. Dne 18. t. m. přibyli do Ricmaní
opět hosté z Kopru. Na žádost biskupského or-
dinariátu vydala se tentokrát do Ricmaní celá
válečná výprava. Už na úsvitě obklopilo celou
ves 70 četníků, za nimi přibyli okresní hejtman
Neys s komisařem Gasserem, úřadním sluhoua
zámečníkem. Spolu s nimi přišel také farář z Do-
liny, k níž byli Riemanští přifařeni. Komise ode-
brala se nejprvé k obecnímu starostovi pro klíče
od kostelíka. Starosta klíčů nevydal. Komise ode-
šla tedy ke kostelu, dala zámečníkem zavřiti
všechny dvéře, také u zvonice, přivěsiti na ně
visací zámky, které pak opatřeny ještě úřadní
pečeti. Totéž vykonáno u kaple v sousední osadě
Logu. Od tě doby se v Ricmaních a v Logu ne-
zvoní. Ke kaplím postaveni strážníci a v obcích
nalepena úřadní oznámení o trestech, které by
stihly toho, kdo by se odvážil pečeti porušiti.
Němec
Körbrův
Gasser
Nara
Lublaň
25
article
Pochybujeme, že i tato opatření přesvědčí Ric-
maňské, že jest pro ně výhodnější, modliti se
k bohu v jazyku vlašském a latinském, než ve
slovanském.
Ze Zadru, 18. ledna. (Rak.-u h. bank
chorvatština.) Rakousko - uherský bank
zřídil v největším dalmatském městě, ve Splitu,
filiálku. Ale přes to, že ve Splitu jest více než
90% obyvatelstva chorvatského, všechny nápisy
na místnostech filiálky provedeny v jazycích ně-
meckém a vlašském, o chorvatštině nikde ani
stopy! Posl. Borčič zaslal následkem toho pre-
sidentu banku ryt. Bilinskému do Vídně telegra-
ficky stížnost, která měla tentokrát úspěch. Ryt.
Biliňski odpověděl ihned telegraficky, že vydal
již nařízení, aby nápisy na místnostech bankov-
ních ve Splitu byly provedeny také v jazyku
chorvatském.
Ze Záhřeba, 20. ledna. (O secký „D a n“.)
Je tomu rok, co si národní (vládní) chorvatská
strana založila v Oseku chorvatský denník
„Dan“, aby šířil v lidu jejím názory. Nemělat
tato strana, jež rozhoduje na zemském sněmu,
dosud nijakého orgánu, poněvadž všechny ostatní
chorvatské denníky, vyjma úřadní „Nar. Nov.“,
jsou opposiční. Ale „Dan“ nepřečkal ani prvého
výročí svého trvání. Nedávno začala vycházeti
v Oseku opposiční „Narod. Obrana“, která uči-
Posl
Bilinský
Ryt
Biliňski
Zadr
Split
Vídeň
Záhřeb
Osek
Nara