2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
11. října 1901. Číslo 280.
4
article
rodní strany svobodomyslné přijal, protože jest
přesvědčen, že snahy její jsou poctivé a že pod
praporem jejím v pevném šiku možno se po-
staviti ve společném odporu proti úhlavním ne-
přátelům našim. K tomu povedou veškeré snahy
jeho. Řeč jeho vyslechnutá se všeobecným zá-
jmem a provázená místy bouřlivou pochvalou,
vzbudila u shromážděných voličů jednohlasné
vyjádření, že dnes přistoupí k volebnímu osudí
aby odevzdali své hlasy do jednoho panu Ron-
zovi, neboť jsou přesvědčeni o jeho způsobi-
losti jako poslance a zástupce nejen města
Karlína a jeho zájmů, nýbrž i zájmů celé
české věci.
Z Týna n. Vlt. Voličům měst
Týna n. VIt. Dostavie se dnes k volebnímu
osudí všichni a volte svorně za poslance na
zemský sněm redaktora pana Viléma Rybu.
Nedejte se másti klamnými zprávami a agitá-
tory. K objasnění věci rozesíláme po městě pro-
volání a doporučujeme za zemského poslance
našeho delegáta na radě říšské, redaktora pana
Viléma Rybu v tom pevném přesvědčení,
že jistě volen bude. Kdo má prospěch města na
zřeteli, ani jinak voliti nemůže. Veselý, starosta.
Z Nového Bydžova, 10. října. (Zvl. tel.
»N. L.«) Na voličské schůzi, konané zde z
přítomnosti asi 300 voličů, byl pan dr. Ferdi-
nand Pantůček po své řeči a po odpovědi
pana dra, Kloučka přijat za kandidáta
poslanectví na sněm králol vi stv
českého za volební skupinu Nový
Bydžov-Jičín. Proti kandidatuře jeho zvedi
ruku jediný volič, kterého byl s sebou pan dr
Klouček z Jičína přivezl.
Ron
Ryba
Veselá
doktor
Ferdi
Pantůček
Klouček
Karlín
Vltava
Nový Bydžov
Nová Bydžov
Jičín
5
article
Z Manětína. Na Manětínsku konány6
října dvě hojně navštivené schůze voličů skupiny
manělinsko-žlutieko-bochovské, a sice prvá o 9.
hod. dopol. v Dolní Bělé, druhá o 3. hod.
odpol. v Manětíně. Předsedou sehůze dolno-
bělské byl p. Ondřej Gross, mlynář v Dolní
Bělé, zapisovatelem p. učitel Turek, před-
sedou schůze manětínské starosta města pan
Václav Křížek a zapisovatelem městský ta-
jemník p. František Furch.
V obou schůzích promluvil o důležitost
nynějších voleb p. JUC. Jaromír K nedlhans
tajemník okresní v Kralovicích, jakožto kandidát
poslanectví zemského, navržený lidu českému
ve jmenované skupině okresů, jenž vylíčil poli-
tickou situnci národa českého a v ní význam
českých menšin a objasnil program náš národní
Za bouřlivého souhlasu vyzval voličstvo, aby
nedbajíc, že na vítězství není za stávajících po-
měrů valné naděje, svorně hlasy svými doká-
zalo, že jakož národ nezapomíná svého Maně-
tinska, nezapomíná ani Manětinsko svého ná-
roda. — Po řeči rozproudil se čilý rozhovor
o různých otázkách národních, hospodářskýcha
j., v Manětíně pak zejmena o stavhě dráhy, jež
je naléhavým požadavkem pro celou krajinu,
načež kandidatura p. JUC. Jar. Knedlhanse
jednomyslně přijata.
Gross
Turek
Křížek
Furch
Jaromír
Knedlhans
Manětín
Manětínsko
Dolní Bělá
Kralovice
6
article
Čeští voličové skutečně také dostáli svému
slibu, neboť český kandidát zčitací obdržel 246
hlasů, tedy více než jich měl dosavadní po-
slanec zemský, dr. Em. Milner (216), následkem
čehož třeba jest ve skupině manětínsko-žluticko-
bochovské volby druhé.
V zájmu společné věci národní, v zájmu
cti národní a v zájmu práv českých menšin žá-
dáme, aby pp. voličové čeští jmenované sku-
piny dostavili se v plném počtu znov
k volebnímu osudí i při druhé volbě a ode-
vzdali znova lístky hlasovací vyplněné jménem
p. JUC. Jaromíra Knedlhanse, tajem
níka okresního v Kralovicích.
Totéž necht učiní také při užší volbě
jestliže k ní dojde.
doktor
em
Milner
Knedlhans
Kralovice
7
article
Voličská schůze v Rakovníku. Ve
středu po 7. hod. večerní konala se v hofelu
Schneidrově v Rakovníku schůze voličská, svo
laná starostou města a předsedou sboru důvěr
nického panem Jos. Čermákem, který zvo-
len byl též jejím předsedou. Kandidát poslanectví
pan JUDr. Ladislav Dvořák v delší řeči
promluvil o politiekých poměrech, volební do-
hodě se stranami státoprávními uzavřené,
volbách právě ve skupině obcí venkovských
provedených a úkolech příštího sněmu i příšt
politiky české. Řeč pana dra. Dvořáka prová-
zena byla všeobecným hlučným potleskem pří-
tomných. Rozhovoru zúčastnil se pan JUDr.
Emanuel Musil, advokát v Rakovníku, k jehož
dotazu o chystané dani z piva p. dr. Dvořák
zovrubně odpověděl. Potom za souhlasných
projevů shromáždění prohlásil pan starostaJ.
Čermák, že přítomní souhlasí s činností do-
savadního svého poslance a vyslovil pevnou
naději, že také při volbě dne 11. t. m. bude
opět zvolen poslancem. Schůze skončena o
9. hod. večer. Většina přítomných uchýlila se
pak do sousedlcích místností besedních, kdev
čilém přátelském rozhovoru politickém ještě
delší dobu setrvala.
Schneidrův
Jos
JUDr
Dvořák
Musil
doktor
starostaj
Rakovník
8
article
České hasičstvo ve vleku agrárníků
Z kruhů hasičských se nám píše: Všecky ha-
sičské sbory v okresu horažďovickém i sušickém
obdržely v minulých dnech tištěný oběžník, po-
depsaný fotografem Jiřičkem z Horažďovic, ve
kterém se důtklivě doporučuje za poslance na
sněm agrární kandidát Stan. Majer, hostinskýv
Horaždovicích. Protože pan Majer i fotograf Ji-
říček jsou blízeí ústřednímu vedení, domníváme
vším právem, že čin ten je předsedovi
zemsk. hasič. jednot p. Mat. Majerovi znám. My
čeští hasiči měli jsme dosud za to, že jsme
organisováni chrániti statek bližního a zatím se
nám velí chrániti agrární kandi-
dáty. Naposledy se rozdělíme na hasiče
agrární, klerikální, radikální atd. Ohražujeme
se proti tomu, zanášeti v naše řady polítiku a
upozorňujeme patřičné kruhy na tuto ne
správnost.
Z Litně. Dne 7. října konala se v Litn
voličská schůze, v niž představil se zdejším vo-
ličům kompromissní kandidát, p. JUDr. A. So-
botka ze Zbraslavi. Nálada shromážděných n
počátku schůze byla velmi povznesená. Ani časté
nájezdy a výkřiky příslušníka strany agrární ne-
byly by rušily a průběh její mohl býti až do
konce klidný, shromáždění vážných mužů du-
stojný, kdyby nebyl přítomen býval občan, jenž
vyzývavým způsobem urážel národní přesvědčení
přítomných. Zdejší c. k. poštmistr Wildt pro-
vázel neobyčejným chováním zvláště ona místa
vývodů řečníkových, v nichž rozvinul otázku
naši státoprávní. Shromážděné občanstvo, sledu-
jíc vtolá slova rečníkova, právě v okamažiku
Jiřičko
Stan
Majer
Horaždovice
JUDr
A so
Wildt
Horažďovice
Liteň
Zbraslav
9
article
kdy všeobecné nadšení dostoupilo vrchole, vy-
rušeno bylo nápadným smichem c. k. poštmistra,
provázeným posměšnými posunky, jimiž posvát
nost a vážnost našich národních snah měla být
zlehčena a směšnou učiněna. Celé shromáždění
jednáním takovým, které nemá příkladu, dalo
na jevo své rozechvění všeobecnou bouří nevole
a rozhořčení. Na blavu c. k. poštmistra sesypal
se příval titulů.
Z Plzně, 10. října. K zejtřejší volbě po-
slance za město Plzeň vystoupil, jak známo,
proti kandidátu nár. strany svobodomyslné panu
Fr. Schwarzovi kandidát strany nár.-soe.
posl. Fressl, který rozhlašuje, že navržen by
za kandidáta organisací strany nár. sociální.
Předáci této strany prohlašují však toto tvrzení
Fresslovo za výmysl, protože organisace Fressla
za svého kandidáta nenavrhla. — Zejtra dne
11. t. m. bude voliti 7570 voličů, z nichž jest
500 žen. Volby konati se budou na dvou
místech a sice v zasedací síni měslského z-
stupitelstva a v porotní síni krajského soudu.
Z Plzně. Dosavadní zástupce plzeňské
obchodní komory na sněmu zemském p. Jindřieh
Leminger vzdal se ze zdravotních ohledo
kandidatury. Místo něho navržen za kandidát
els. r. p. Jan V ý t v ar.
Schwarz
Fressl
Leminger
Jan
Plzeň
Francie
strana národní
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. října. (Němečtí nac io-
nálové z Čech a ze zemí alpský ch.
Schůze německých nacionálů, konané minulou
neděli v Liberci a v Radgoně, ukázaly po-
znovu, že ve smýšlení obou nacionálních sku
pin na severu a na jihu nepanuje už ten sou
lad, který členy politické strany pojí v jedn
pevné těleso. Němci ze zemí koruny české
přestali býti vůdci rakouských Němců vůbec
do popředí vystupují zástupcové německých
zemí alpských, kteří dávno již nejeví ochotu
podřizovati své zájmy choutkám panovačných
Němců z Čech. »Pester Lloyd«, mluvě o vý-
znamu nedělních nacionálních schůzí, upozor-
ňuje také na rozpor mezi českou a alpskou
skupinou nacionální strany a píše při té přile-
žitosti: »Česká skupina chce prováděti vysokou
politiku, chce provésti linecký program a roz-
řešiti »rakouský problem«; skupina ze zemi
alpských nevznáší se naopak v tak fantastických
oblastech, zůstává pěkně na půdě konkretních
poměrů a chce se zabývati hlavně naléhavými
úkoly. Dříve, když převaha německých poslanců
z Čech byla ještě v plném květu, byl by tento
taktický spor skončil najisto vítězstvím české
skupiny. Dnes se toho netřeba obávati. Spíše
možno očekávati, že na řišské radě, až se ně-
mečtí nacionálové opěť sejdou, budou spojené
straně diktovati směr poslanci z alpských zemí
jednak následkem své značnější politické způ-
sobilosti, jednak svou rozumnější politikoua
taktikou. Jakmile to se stane, připojí se k alp-
ským nacionálům také ústavověrní velkostatkáři
a strana pokroková, čímž na levici povstane
skupina více než sta poslanců, přejícíchsi
klidné a plodné práce. To bude míti již svůj
význam; ostatní se pak najde samo sebou,-
dodává »P. L..e.
Němec
Lloyd
Praha
Čechy
Liberec
Radgona
11
article
V Praze, 10. října. (Předsednictv
haličského sněmu.) Lvovské úřadní no-
viny otiskují dnes jmenování hr. Ondřeje Po-
tockého nejvyšším maršálkem haličským
arcibiskupa hr. Ondř. Šeptického jeho ná-
městkem. Potvrzeny tím zprávy, jež už delšt
dobu kolovaly novinami. Stručný životopis no
vého maršálka podali jsme minulý měsíc. O ře-
cko-sjednoceném arcibiskupu hr. Ondř. Šepti-
ekém, jenž má býti ve sněmovním předsedni-
ctvu zástupcem ruského obyvatelstva haličského,
poznamenáváme, že jest sice vyznání řecko-
sjednoceného, t. j. pochází z rodiny původně
ruské, jest však smýšlením Polák, jako všechna
ostatní původně ruská šlechta v Haliči. Narodi
se v r. 1865 v Přelbicch, vstoupil v r. 1889
do řádu basiliánského, v r. 1892 byl vysvěcen
na kněze a stal se professorem bohosloveckého
ústavu v Krystynopoli. Když se stanislavovský
biskup Kujilovský stal arcibiskupem lvovským,
povolán hr. Šeptický na jeho místo a odtud po
smrti Kujilovského v r. 1900 převeden na arci-
biskupskou stolici lvovskou. Z kratičké jeho
činnosti politické stojí za zmínku leda to, že na
sněmě haličském, v němž zasedá jako virilista
podporoval žádost ruských poslanců za zřízení
ruského gymnasia ve Stanislavově.
V Praze, 10. října. (K politice no-
vých poslanců slovenských.) Peštské
listy mají zprávu o podzimní schůzi stoličné
kongregace liptovské, v níž mluvil také poslanec
dr. Ružiak. Hájil své politické stanovisko,
podotknuv s důrazem, že nemaďarské národ-
nosti stojí na půdě zákona, v celku pak jsou
srozuměny s vládními zásadami Kolom. Szella.
Ondřej
Polák
Kujilovský
Stanislavův
doktor
Ružiak
Praha
Halič
Přelbic
12
article
Podrobností z jeho řeči peštské listy nepřinášejí.
— Obšírnější zprávu o politice slovenských
poslanců přináší »Mag. Hirlap«, jehož zástupee
měl rozmluvu s poslancem Frant. Veselovským.
Obsah rozmluvy shoduje se s politickým pro-
gramem, jejž národní strana slovenská vydala
před volbami. S důrazem se tu žádá přesné
provádění národnostního zákona, jenž zůstává
bohužel i za Szella jen na papíře. Dle dalších
slov poslance Veselovského slovenští poslanei
budou se snažiti o sblížení s ostatními zástupei
nemaďarských národnosti, zvláště se Sasíky.
čímž by mohli utvořiti samostatnou skupinu as
15 poslanců. Přibliží li se Slováci na sněmu k li
dovcům neb k poslancům strany neodvislosti
není dosud rozhodnuto. Hlavně jim však půjde
o to, aby veřejnost poznala požadavky a zásady
Slováků a svět nabyl přesvědčení, že Uhry ne-
jsou země obydlená jen Maďary. Na otázku
jak slovenští poslanci smýšlejí o Češích a Rusech
odvětil poslanec Veselovský: »Čteme českou.
ruskou, vůbec všechnu slovanskou literaturu.
Slovanské literatuře vůbec zavírati se nemůžeme.
Tím však nebudiž řečeno, že jsme panslávy
Maďaři vůbec nemají příči n
stavěti se nepřátelsky k Čechům
neboť kdyby nebylo v říši království českého.
byl by i stát uherský dávno již zmizel v řís
rakouské.
Mag
Hirlap
František
Veselovský
Slovák
Uher
Maďar
Čech
Čecho
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1S. ríjna.
Co Rusové pokládají za prvou
povlanost Čechů.
Jen nejpodlejší Čech může nevidět,že
český národ bliží se jednomu z nejdůležitějších
momentů svých dějin. Němci v říši, která je
spojencem Rakousko-Uherska, mluví už o brzkém
rozpadu tohoto mocnářství bez estychu a obalu,
brousí si zuby na Cislajtanii aneb aspoň n
země koruny české, ano nám Čechům dokonce
slibují, že nás násilím přestěhují někam do jižní
Afriky a dávné vlasti naše nám uloupí. Že by
nás Rakousko ochránilo, na to nepočítají. Jedinou
podmínkou, aby své plány na záhubu národa
českého uskutečnili, jest porážka Ruska od Ně-
mecka.
Bylo by trestuhodnou lehkomyslností, kdy
bychom hlasy takové prohlašovali za nevážné
pošetilé. Ony se povážlivě množí, ba již se
týle našem rozlehají divokým řevem bersekerů.
V tom položení, kde Němci výslovně spo-
jují příští náš osud s osudem Ruska, je zapo-
třebí, abychom si dobře všímali hlasů ruského
časopisectva o našich věcech.
»CsT« V. V. Komarova v článku, věno-
vaném připravám k českým volbám do sněmu,
praví: Pangermanské hnutí roste ve vážné n
bezpečí pro český národ. Nebezpeči je tím větší,
že vídeňská vláda ve všech společenských
státních směrech pangermanismu povoluje, tl
že český národ musí sám, vlastními silami zá
politi se všeněmeckou přemocí, neboť tu jes
mu činiti s celým Německem. V takové nebez-
pečné situaci český národ musí doká-
zati, že neohroženě stojí za ce-
listvost a nedílnost českého krá-
lovstvi. Nesmi dopustiti, aby roz-
tržen byl tisíciletý svazek ze m
české koruny, a tím méně smí do
pustit, aby české země, tvořivš
někdy samostatný stát, mohly býti
připojeny jakkoli, buď hospo-
dářsky nebo politicky, k Německu
Rus
Čecho
Němec
Cst
V V Komarov
Praha
Čechy
Rakousko
Uhersko
jižní Afrika
Rusko
Německo
1 S
14
article
Naopak, na Češích nyní jesit, aby
dokázali, že české země dobro-
volným státním aktem vstoupily
ve spolek s královstvími a zeměmi
utvořivšími rakouské mecnářství
Následkem toho Čechové maj
právo na samostatný státní ž ivot
v této monarchii. Český náro
musí dokázati, že nikdy se nevzdá
boje za své státoprávní položení,
v čemž je prospěch i jeho, i habs-
burského mocnářství a v čemž
mohla by býti pevná hradba prot
velkoněmecké vlně. Musí dokázati,
že nezvratně stojl na právech
přednostech svého jazyka, mus
se práv těch domáhati jak ve škole,
tak vúřadech a církvi, a nikdy o
nich neustoupiti.
Srbsko a Černá Hora.
Na Cetyní opět residuje srbský vyslanec
v osobě p. Vasy Antoniče, podplukovníka gen.
štábu. Ministerský orgán srbský »K« vy-
kládá o významu této udalosti:
Po šťastném obratu ve vniterných našich
záležitostech nadešel obrat i v poměrech zahra-
ničných, neboť není možná, aby politika vniterná
byla národní a zahraničná protinárodní. Nastaly
nejupřímnější poměry s Ruskem, zlepšily se
s Bulharskem a obnovily se s bratrskou Černou
Horou nejsrdečnější přátelské svazky. Kdyby
předešlá vláda byla bývala moudrá a vlaste-
necká, nikdy by poměry se slovanskými státy
a národy nebyla přervala nebo zhoršila, nýbrž
by je stále zlepšovala a upevňovala. Napravení
tohoto zla patři mezi zásluhy nynějšího zahra-
ničného ministra dra. Vujiče. Mračné dni srbské
minuly bohdá jednou pro vždy.
Čech
Čecho
Vasa Antonič
Vujič
Srbsko
Černá Hora
Rusko
Bulharsko
15
article
Rusové a Polácl.
Rusové a Polácl.
Z Varšavy oznamují »Kur. Poznaňskému«
že za nedlouho jmenována bude cel
řada Poláků na rozličná míst
v oboru školství v obvodu krá
lovství polského. Prof. Julian Kosiňský
jenž byl před několika lety složen s professury
chirurgie při universitě varšavské, bude na tu
stolici opět dosazen a povýšen na šefa chirur-
gického oddělení. Prof. Dydyňského, jenž mě
vsloupiti do výslužby, zadrželi na stolici práva
řimského při varšavské universitě. V Skerněvi-
cích za posledních manevrů car vyvolal s
z řady Poláka hr. Prězdzeckého a blahopřál mu
k povýšení.
Německý podnik na východě.
Americký »The Sun«, který vychází v Nev
Yorku a často bývá tlumočníkem minění většiny
republikánské v Severních státech amerických,
píše: »Porážku velmi citelnou utrpělo Rusko
jeho zahraniční politika v Turecku Německem.
Anglie vzdala se odporu a námitek
proti udělení koncese na stavb
bagdadské dráhy Německu. O kon-
cesi tuto, jak známo, dávno již ucházelos
Německo a napjalo všechny síly k dosažení cíle.
Okázalé přátelství Německa k sultánovi, ličené
a egoistické, jako každé přátelství Německa,
mělo mezi jinými hlavní cíl: bagdadskou dráhu.
Rus
profesor
Kosiňský
Dydyňský
Varšava
Něva York
severní stát
Rusko
Turecko
Německo
Anglie
the Sun
16
article
Interessování jsou Anglie a Rusko obchodně
i politicky. Bagdadská dráha bude pojítkem že-
leznic evropských s indickými. Doposud je Anglie
úplným pánem obchodu v zálivu perském
samozřejmě v zemích přiléhajících. Ale jest
samozřejmo, že německý průmysl, jenž bez toho
již všude s prospěchem konkuruje s Anglií, při
tak výhodném spojení na dobro zabije a zničí
obchodní nadvládu Anglie v jihozápadní Asil
ovládne v krátké době všechny trhy, nad nimiž
panovala dosud Anglie. Rusko jest neméně in-
teressováno než Anglie. Bagdadská dráha jest
spojením dráh indických s evropskými; jakmile
bude vystavena východní čásť této trati, která
bude asi vedena po břehu perského zálivua
Beludžistanem, bude Rusko tak odříznuto i o
perského zálivu i od perského moře. Kdyb
chtělo Rusku postupovati k jihu, bude musi
užiti nejen moci a násilí, nýbrž musí nevyhnu-
telně naraziti na tuhý odpor Německa i Anglie
Německo, jež jest největším nepřitelem Slo
vanstva a slovanských států, jest tedy vítězem.
Dlužno dodati k hlasu tomu ovšem, že Rusko
v záležitosti této, zajisté velmi důležité, nepro
mluvilo ještě slovo poslední.
Anglie
Rusko
perský moře
Německo
17
article
Zvláštní příhody na lodech
Zvláštní příhody na lodech
německých.
Včera podali jsme zprávu o důsledeích od-
boje na německém křižáku »Gazelle«, kteroužte
zprávu ovšem při velikém nedostatku místa
tísněného na čas ruchem volebním, mohli jsme
teprve včera zařaditi. Dnes dodává se k ní, že
německý křižák »Gazelle« ponechán na dále ve
službě a že odpluje do východní Asie. Snad
dokonce i s mužstvem, které dovršilo právě
dobu služební a oddávalo sé naději, že se vráti
v domovy své!
dopisovatel náš mnichovský podává nám
zprávu o nové podivné, dosud neobyčejné pří-
hodě z vojenského námořnictva německého.
Píše: Tajuplná úřadní noticka novinářská, jež
vrhá zvláštní světlo na poměry říšského námoř
nictva německého, ktoréž beztoho již přihodam
na křižáku »Gazelle« osvětleny byly, budl opráv
něnou pozornost. Jak se praví, nalezena v pon-
dělí ráno při cvičení torpédových člunů v Kiel
kasetta s 10.000 markami. Tato byla, j ak
se teprve nyní sdělilo, již v srpn
z torpédového člunu »D II.« beze
stopy zmizela. Zvláštní věru duch zdá s
zavládati v námořnietvu německéml
Prozrazené tajemství v Německu
Jak jsme již sdělili, vykonána byla domovn
prohlídka v redakci socialistického listu berlín
ského »Weckruf«, aby se zjistilo, kdo mu po-
dal zprávy o novém Kruppově děle, při němž
postaráno jest prý o co největší zmírnění zpět
ného nárazu. Jak se nyní dodává, v redake
nenalezeno žádného dokladu, ale redaktoru listu
pohroženo prý vazbou, jestliže nesdělí pramen
zprávy. Tedy prostředek donucovací, který všude
jinde z moderního soudnictví jest již dávno vy
loučen. Praví se, že také proti jedno mu
úřadníku firmy Kruppovy zave
deno bylo vyšetřování pro prozra-
zování vojenských tajemství.
Kruppův
Asie
Kiel
Německo
D II
18
article
Z rozmarů Vlléma II.
Za nedávných slavností dvoustého výroč
prohlášení Pruska za království v Gdánsku,
Vilém II. vjel okázale do města v čele brigády
husarův »umrlčí hlavy«. Císař vsedl na bílého
koně, celá ostatní brigáda musila vsednouti na
koně černě. Důstojniekému kasinu v Gdánsku
věnoval Vilém II. obraz, představující tento
jeho vjezd do Gdánska; jenže na obraze, na
zvláštní příkaz efsařův, musil maliř namalovat
i koně císařského černě, aby nebyl prý rušen
soulad celku.
Na radnici v Gdánsku visel od mnohých
let obraz, představující schůzku cara Alexandra
III. a císaře Viléma I. Vilém II. nařídil, aby na
místě děda jeho namalován byl na obraze on.
vnuk. A tak bude postava jeho shlížeti s obrazu
historické scény, kteréž on ve skutečnosti se
ani nezúčastnil.
Zaznamenáváme vše to prostě z pařížskéh
»Journalu«, ovšem s reservou, třeba že po
posledních zkušenostech některých — o
Fridriehshofu až po Vištynce — bylo by llze
věřiti málem již v šemu.
Prusek
Vilém II
Vilém
Gdánsko
Vllém II
19
article
Také o slyšení vrchního purkmistra ber-
línského Kirsehnera a městského stavebního
rady Hoffmanna u Viléma II. na Hubertusstocku
sdělují se nyní některé podrobnosti: V otázce
přetnutí třídy »Pod lípami« elektriekou dráhou
v úrovni ulice setrval Vilém II. na svém od-
poru proti projektu tomu z ohledu prý na bez-
pečnost obecenstva. Lze prý umístiti zde zdvi-
hadla — lifty — jež na jedné straně třídy on
vůz elektrické dráhy spusti pod úroveň uličn
a na druhé straně opět i s obecenstvem je
zvednou. Technické obtíže mohou prý němečt
technikové, budou-li chtiti, dobře překonati. Tak
v příčině plastické výzdoby tak zv. »Pohádkov
studně« setrval Vílém II. na tom, aby skupina
rozložena byla ve víee drobných skupin, »by
děti měly bezprostřední přístup a aby mohl
bezprostředně k srdelm jich mluviti.« Dále
setrval Vilém II. na tom, že připustí opravu
třídy »Pod lipamis, jen když bude po obou
stranách osázena stromy. Jiný projekt prý ne-
schváli a může prý — čekati.
Hoffmann
Vilém II
20
article
Dále uvedl Vilém II. jako hlavní námitku
proti schválení volby Kaufmannovy za purkmistra
berlínského, že tento mival velmi radikální řeč
i když byl ještě záložním důstojníkem a že by
pro ně z vojska vyloučen.
Kirschner namitl, to že bylo již pře
dvaceti lety a že sám starý eísař Viléml
tehdejší rozhodnuti »čestné rady« vojenské proti
Kaufmannovi jako nespravedlivé zrušil.
Na to děl Vilém II.: »Dám si volební akt
předložiti a prozkoumám je ještě jednou.s
Výsledky návštěvy carovy.
S různých stanovisek se pohlíží na cestu
carovu a na jeji následky. Tak píší americké
listy, že návštěvou tou byl spolek francouzsko
ruský utužen. Veliký novoyorský list praví,
že spolek ten jest příčinou evropské rovnováhy
a rovnováha že je bezpečným základem míru
»I president Loubet«, píše list dále, »spatřoval
v přátelství Rusů a Francouzů záruku míru.
Rakousko dostává však z této »záruky míru-
křečovité škubání a Německo se utěšuje, ž
carova návštěva ve Francii »nic vlastně nezna-
mená.« Anglie však patří na tuto velikou
událost opravdově a vážně. Ví, že má nesmírný
význam pro východní Evropu a se-
verní Afriku. A čeká, že každým dnem
válečné lodstvo francouzské odpluje k Soluni.
aby vymáhalo na sultánu peníze, jež francouz-
ským poddaným zadržuje — a nevymůže-li ni-
čeho po dobrém, aby do toho začalo bušiti.
A první výstřel na Soluň, po níž
práhne Rakousko, by znamenal počátek kone
turecké říše v Evropě a hroznou tahanici o tu-
recké dědictví.« Tak píše jeden z největších
listů amerických, novoyorský »Sun«. Ilias jeho
prostě zaznamenáváme.
Vilém II
Kaufmannův
Kirschner
Kaufmann
Loubet
Rus
Francouz
Sun
Ilias
Rakousko
Německo
Francie
Anglie
Evropa
Afrika
Soluň
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“
— Němci v Praze. Zmínili jsme se již
ve včerejším odpoledním čísle ve zprávách tele-
fonických o článku, v němž »Neue Fr. Pressee
reklamuje Prahu také pro Němce a velmi roz
hodně se vyslovuje proti domnělému utlačování
německého obyvatelstva v tomto našem hlavním
městě. Je to stará německá praktika : všechn
tam, kde nás je více, kdé my rozhodujeme
a jsme pány, jmenem rovno p r ev
nosti reklamovati také pro sebe
avšak tam, kde Němci rozhodují, co oni mají
ve svém držení, nás vylučovati a nám jakékol
právo popírati. Tak má se to i s Prahou. Je t
stará písnička a musili bychom ze své publici-
stické zásobárny vyjati opět válce, které dávno
již jsme odložili, domnívajíce se, že nebude jich
více třeba, anť každému, kdo se chice poučiti,
dávno vše již jasno. Což jde tu pouze o Prahu,
což neotvíráme Němeům ochotn
celou zemi, což jich nezveme, a by
všude s námi společně se cítili
býti doma, nechať jsou v kterékoli
obci tohbto královatví a bez ohledu
na to, jakým kde mluví se jazykem?
Hlídek
Němec
Neue
Praha
22
article
Žádáme ovšem, aby toto právo platilo i pro nás
v celé zemi a také my abychom mohli se v
Trutnově, v Liberci, v Chebu a v Ústi n. Lab.
doma cftiti, jako oni. Jaká ale burácí pře
vrehole Středohoří a hor Jizerských, z Krkono
i ze Šumavy na přátelskou tuto nabídku odpo-
věď? Toť se ví, že chceme býti stejné
oprávněni v celé zemi, tam ale, kde
nás je více, chceme býti pány bez
vás, vás Čechy odtamtud vypudíme.
Takové je stanovisko jejich, stanovi s ko
menšiny, stanovisko nároďa do
země později vniklého. Ne, ne! Na
tomto podkladě se nikdy nesrovnáme, neboť po-
zbýti bychom musili úcty i vážnosti k sobě sa-
mým, kdybychom k polupě té svolili. Doku
trvati budou Němci na stanovisku, že naše mi-
nority musejí býti zničeny, minority jejich že
ale mají právo žádati, aby byly pěstěny, dotud
všechno namahání Němeů dobýti Prahy jest
marné. Ta dnes už se vámi dobýti nedá. Máme
ji v moci a pokud deptati budete ve prach
naše práva, o to se zasazovati budeme, abyste
v Praze nenabyli posice takové, jakou byste zde
rádí mělí. Což není také Brno střediskem
Moravy? A jak jste se tam zachovali před ně-
kolika dny, když jste tam mělí schůzí německého
Schulvereinu? A my, neskonale slabší v této říši,
měli bychom býti tak naivními a dobrovolně
vám vydati, co ještě českého v našem majetku
Čecho
Němec
Trutnov
Liberec
Cheb
Šumava
Praha
Brno
Morava
23
article
Ne, ne. Tak naivními nehudeme. Ostatně může
býti »N. Fr. Presse« upokojena: zde v Praze
skutečně nežije Němců víc, než co jich bylo
před rokem napočtěno. Jestli s některé strany
při sčítání děly se švindle, děly se právě n
straně německé. A tvrdi-li »N. Fr. Pr.«, že
mezi těmi 17.000 Němci, v Praze napočtěnými,
jsou jen ti, kteří měli odvahu přihlásiti se
k jazyku obcovacímu německému, my ihned
na mistě projevujeme ochotu změ-
niti způsob sčítání a nezjišťovati
řeč obeovací, nýbrž národnost. Vie
Němců než 17.000 v Praze skutečně není, naopak
bylo by jich méně, kdybychom z nich podle něme-
ckého zvyku vyloučili všechny vyznání židov-
ského a přijali zásadu, že Němcem může být
jen, kdo je čistého jen původu arijského. Do-
volává-li se »N. Fr. Pr.« počtu německých dět
v Praze a výpočítává-li, že by dle počtu těchto
musilo býti v Praze Němců aspoň 30.000, je
to počtářství velmi nesprávné. Kdo se vyzná
v prosté trojčlence, vypočte si, že poměr oby-
vatelstva ku počtu dětí je na sťraně české týž,
jako na struné německé. Dokážeme to. Je ovšem
pravda, že v Praze na 1000 obyvatelů připadá
asi 120 ke škole povinných děti, že by tedy
mělo býti německých dětí pouze 2200, kdyby
všech Němců bylo v Praze jen 17.900. Poně-
vadž jich ale 3800, že Němců musí býtiv
hlavním městě našem nejméně 30.000—32.000.
Němec
Praha
Francie
Němec
24
article
Zcela správně dle Adama Riese a přece to ne-
vědomost neb švindl, jenž pramenem této de-
dukce. Vyzýváme dobrého muže z »N. Fr. Pr.«,
který připadl na tento vynález, aby nás navšuivil.
Provedeme jej německými školami a zjistíme,
mnoho-li v nich dětí cizích, v Praze
nebydlícich, které tedy s německým oby-
vatelstvem domácím nemaji nejmenší souvislosti.
Těch je tam přes tisíc. A potom neza-
píráme, že mnozí nesvědomití čeští rodi-
čové, aby snadněji děti své do německé školy
dostali, při zápisu je označují ja ko
Němce a tím statistickou pravdu
falšují. V Praze vůbec nelze z návštěvy
školské ve směru národním činiui žádných
statistických závěrků, to měli by učenciz
»N. Fr. Pr.« také vědět. Mluviti v Praze ale o
útisku německém, je frivolnost. Nasvědčují opaku
právě ony argumenty, z nichž »Neue Fr.
Presse« pokouší se čerpati data proti nám. Co
v Praze nákladně zřízených německých škol
obecných a jiných! Němee v Praze nikdy ne-
pocití, že národnosti jeho se křivdí, Němec
tomto městě žije u porovnání s Čechem ve smí-
šeném kraji jako v ráji. Nikda mu stébla nepře-
loží přes cestu a soukmenovci naši by šťastnými
se cítili uprostřed Němců, kdyby tak se s nimi
zacházelo, jako e Němei v Praze. Co chtějí
Němci zabezpečiti si ve velké Praze? My napřed
již jim oznamujeme, že podrobíme se všemu,
co oni navzájem ochotni jsou po-
skytnouti soukmenovcům naši m
Brně a v Opavě. Jsme zvědavi, co na t
odpovědí.
Ries
Němec
Neue
Čecho
Francie
Praha
Francie . Presse
můj m Brno
Opava
25
article
— »Zajímavě se čte«. Včerejší večerní
list staročeského orgánu Bráfova po úryvcích
uvádí pozorování »Po volbách ve venkovsk
kurii učiněná »Plzeňskými Listy«. Leceos se mu
libí v plzeňském listě, ale obzvlášť vytýká jako
sensaci jistý passus »P. L. «, jejž uvádí takto
»Zajímavě se čte následující pas-
sus »Plzeň. Listů«: »Velice uškodilo
straně mladočeské, že uzavřela se Staročechy
kompromisa pozdě, neboť před tím už č est n
Staročeši zavázali seslo vem
agrárníkům, že půjdou s nimi,a
slovu dostáli« Ještě zajimavějším jest,
že věc tu shledává zajimavou — »Večerní list
Hl. N.« a nic víc, než zajimavou. Mohlo by se
mysliti, že representativní orgán strany přede-
vším se opře kalumnii plzeňského listu, která
v tom záleží, že se vytýká četným Staročechům,
že mohli dát dvojí slovo, jedno agrárníkům
druhé kompromissu, respektive že staročešt
kompromittenti zadávali slovo svých voličů jinak
už zadané. Nechápe líst páně Bráfův, že po
tvrzuje pozorování »Plzeňských Listů« ? Véru
velmi zajímavo!
— Podivné jsou cesty páně. Ze Záluž
u Mostu piše se nám: Těl. jednota »Sokole
žádala po úmrtí člena p. Jana Bukovského, řid
učitele, c. k. okr. hejimanství v Mostě, by do
volilo zúčastniti se členům »Sokola« pohrbe
v krojí spolkovém. Hejimanství zakázalo »So
Bráfův
P L
Bukovský
Plzeň
Záluž
Most
Sokol