2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. října 1901. Číslo 279.
4
article
Frant. Filipovi. Potleskem přivítán, vyložil
p. Filip klidným a přesvědčivým způsobem,
jak během zejmena posledního šestiletí vytvářila
se politická situace českého národa a dovodi
ze změny té nutnost svorného postupu při na-
stávajících volbách. Vytknuv ve hlavních rysech
úkoly, jež čekají nově zvolený sněm, prohlási
na konci své řeči, že slibuje, bude-li důvěrou
voličů poctěn, že vynasnaží se seč síly jeho budou,
aby zájmům volebního okresu posloužil a aby
pracoval tak, jak na poctivého syna vlasti ná-
leží. — Pan JUDr. Jak. Scharf, taktéž po-
tleskem přivílán, poukázal k rozdílu, jaký se
jeví mezi volbami nynějšími a volbami minu-
lými. Tenkráte, když situace národa byla mno-
hem přiznivější, byl postup jednotný, dnes z
poměrů neskonale obtížnějších jeví se všeobecná
rozháranost. Zmíniv se pak o některých z dů-
ležitějších politických události poslední doby
vytknuv taktéž některé z předních úkolů sněmu.
pojednal o několika záležitostech samého voleb-
ního okresu se dotýkajících, jichž projednání ve
příštím období sněmovním lze očekávati, ze-
jmena o úpravě řek, o novém řádu stavebním,
statutu pro budoucí velkou Prahu a opravě vo-
lebního řádu pro obecní zastupitelstvo pražské.
Na konci své řeči appelloval na voliče, aby
volbou schválili spravedlivou dohodu důvěrníky
učiněnou. Když se nikdo k dotazům nehlásil.
navrhl p. říd. uč. Svoboda resoluci, kterouž
shromáždění voličové kandidaturu pp. Fr. Fi-
lipa a JUDra. J. Scharía přijímají a pro-
hlašují, že se všemi silami o jich zvolení za-
sadí. Resoluce ta byla všemi hlasy proti dvěma
přijata, načež předseda p. Pine stručným.
ale důtklivým doslovem, vyzývajícím k úsilovné
práci, skončil zdařilou schůzi, provolávaje
zdárnému výsledku volby »Na zdar«, jež hlučně
opělováno.
František
Filipov
Filip klidný
JUDr
Scharf
J Scharía
Praha
5
article
Váženým voličům poslance na sněm
království českého v Nymburce!
Dne 11. t. m. přikročite k volebnímu osudí
abyste vykonali svou povinnost a své právo vo-
ličské a na dalších šest roků zvolili svého zá
stupee na snému král. českého. Činíte tak v těž-
kých dobách politických, jaké právě prožívá
český národ, v době, kdy naši úhlavní nepřátelé
Němci shlukli se pod jediný prapor všeněmecký
aby ještě i ten ždibec našeho práva nám po
brali a tak pozvolna sice, ale jistě nás národně
usmrtili.
Vážná tato doba vyžaduje také vážných
skutků. Pak-li Němci se shlukují k úsilovnému
zápasu o naše nebytí, jest na nás, abychom my
se spolčili k rázné obraně. A za tím účelem
také podařilo se po delším úsilí spojiti ve spo-
lečný šik čásť našich stran; známo, že uzavřena
byla dohoda mezi stranou naší a stranou ná
rodně-konservativní a radikálně-státoprávní. Ve-
liký ten čin, povně očekáváme, přinese blaho
dárné výsledky, poněvadž povede ke společné
zdárné práci ve p ospěch práv našeho národa
a také ke svorné a jednotné obraně zájmů ná-
rodních.
Němec
Nymburk
6
article
Jsme potěšeni opravdu nad skutkem, že
letos poprvé po delší době ubírati se budem
ve společném šiku k volebnímu osudí a želíme
jen toho, že svorný tento postup maří několik
lidí, kteří z choutky po mandátu štvou naše
voličstvo proti těm, kteří vždy za práva národa
bez ohledu na své osobní zájmy bojovali
zápasili.
Voličové! Těmto lidem musí býti dána dne
11. t. m. srozumitelná odpověď, z níž musi
nabýti hned poprvé vědomí, že věc národní vy-
žaduje něco více, než promluviti k několika
lidem několik planých frází. Naše rozvážné vo-
ličstvo nedá se zajisté zviklati ve svém dobrém
přesvědčení, že jen v rozvaze a pilné prác
spočívá zdar věci českél
Voličové! Dostavle se proto dne 11. t. m
svorně k volbě a odevzdejte své hlasy kandi
dátu naší strany, svému dosavadnímu osvědče
nému zástupci, panu
JUDru. Váelavu Škardovi,
advokátu v Praze.
Svornou volbou našeho kandidáta budete
nejlíp manifestovati souhlas s dohodou našich
stran, alo vedle toho také dáte zřetelně a jasné
Škarda
Praha
7
article
na jevo ten společný odpor proti našim úhlav
ním nepřátelům. Volbou dra. Václava Škardy
také dosvědčíme, že pochopili jsme dobu, v níž
žijeme!
Voličové ! Všem vám, jimž zdar české věci
na srdci leží, budiž dne 11. t. m. svorným
volebním heslem náš kandidát, pan JUDr
Václav Škarda, advokát v Praze.
V Nymburce, 3. října 1901.
Volební výbor.
Z Hradce Králové. V okrese králové
hradecko-nechanickém dopadla volba do sněmu
dne 8. t. m. konaná ve prospěch agrárníka H.
Srdínka ze Svobodných Dvorů, proti němuž
stál, jak známo, samostatný kandidát p. Viktor
Rašín, učitel z Brandýsa n. L. Zajímavo jest,
že všude, kde v obeích poněkud intelligence
svým osvětovým vlivem na lid venkovský blaho-
dárně působí, dostal většinu hlasů samostatný
kandidát p. V. Rašín, jehož program politický
se každému vzdělanému a upřímnému Čechu
plně zamlouvá. Obce Hradce Králové vzdále-
nější a přiškolené, kam paprsek vzdálání málo
zalétá, volily, jak očekávati se dalo, zpá-
tečnicky, agrárnika H. Srdínka. Snad časem
také tito voličové prohlédnou.
Škarda
JUDr
H Srdínko
Rašín
V Rašín
Čech
Praha
Nymburk
Hradec Králové
Brandýs
svobodný Dvůr
8
article
Ze Soběslavi. Voličstvu zdejšímu před
stavil se v pondělí 7. t. m. jako kandidát po
slanectvi pro sněm starosl. král. českého pan
JUDr. Alois Kotrbelec, advokát a sta-
rosta král. města Tábora. Jeho opravdu vla
stenecká řeč, v níž uvedl předem příčiny, pro
které dosavadní zástupce p. Jos. Brdlik, továr-
ník v Žirovnici, nemohl opětně mu nabízený
mandát přijmouti a v níž projevil své názory
o poměrech politických, sledována byla přítom-
nými se živým zájmem a s úplným souhlasem
se potkala. Zmíniv se o významu volebníh
kompromissu mezi stranami státoprávními a ná
rodními, jakož i kompromissu mezi velkostatkář-
skou stranou konservativní s německými ústa-
váky, odsoudil ostře provozování politiky sta-
vovské v nynější tak vážné pro nás době
projevíl ke konci přání, aby všechny politické
strany bez rozdílu za nynějších pro národ nás
těžkých poměrů vytrvaly svorně v boji proti
nám všem společnému nepřáteli. Po této velmi
významné řeči byla kandidatura p. dra. Alolsa
Kotrbelce hojně shromážděnými voliči jedno-
hlasně přijata. Schůzi, jež konána v zasedaeí
síni městské radnice, řídil starosta města pun
Jos. Mrázek.
JUDr
Kotrbelec
Alolsa Kotrbelec
Mrázek
Soběslav
Tábor
Žirovnice
Jos
9
article
Ctěným voličům
v Strakonicích, Sušici a Vodňanech;
Kompromissním jednáním mezi stranou
svobodomyslnou a radikální bylo ustanoveno.
dotázati se důvěrníkův oněch měst, zdali by na
kandidaturu p. dra. Jandače přistoupili, ve kte-
rémžto případě bych byl od kandidatury od-
stoupil.
Důvěrníci rozhodli se na tom, setrvati na
kandidatuře mé, následkem čehož prohlašuji, že
na své kandidatuře setrvává m
Zároveň prosím pány voliče, aby mi svoji do-
savadní přízeň i při této volbě osvědčili.
Prof. dr. Vilém Kurz,
říšský poslanec.
Svobodomyslnému voličstvu měsí
Jičína a Nového Bydžova!
Již zejtra přistoupíte k volebnímu osudl
byste Novému Bydžovu a Jičinu dali poslance
Koho vyšlete do sněmu království českého
Zajisté muže, který vyniká skvělými vlastnostm
ducha a charakteru. Jen muž, stojící na výš
vědění, jen muž, požívající všeobecné úctya
vážnosti, jen muž, jenž při těchto svých před
nostech představuje sbor národní jednoty a který
při veřejné práci své může opírati se o velk
sbor svých kollegů a politických přátel: jer
takový muž je s to, by zastupoval veškeré vaše
požadavky, veškerý váš program.
Mužem tím je
dr. Ferdinand Pantůček,
rada zemského soudu a říšský poslanec v Praze.
Nemyslete, že poslanci dru. Pantůčkov
může při jeho činnosti vaditi jeho úřad. Ni
Jandač
profesor
doktor
Kurz
Pantůček
Strakonice
Sušice
Vodňany
Jičín
Nový Bydžov
Praha
10
article
kterak! Poslanec dr. Pantůček je přece soud
cem, jemuž úplná neodvislost je zaručena stát
ním základním zákonem a mimo to jako po
slanec požívá immunity!
Svými vědomostmi, svým věhlasem ve v
řejnosti české i svým politickým významem stoj
posl. dr. Pantůček vysoko nad p. JUDrem
Kloučkem, pro něhož někteří zde pracují. Pa
dr. Klouček pak, kdyby byl zvolen, stál by na
sněmě království českého téměř osamocen a
té své osamoceností zajisté nemohl by pro vás
pracovati tak, jako vynikajíeí člen poslaneckého
sboru našeho dr. Ferd. Pantůček.
Z přesvědčení, že je vaší povinností zvoliti
za svého zástupce vždy muže nejlepšího, volte
zejtra svorně
JUDra. Ferdinanda Pantáčka,
radu zem. soudu a říšského poslance v Praze.
Důvěrníci nár. strany svobodomy
slné v Jičíně.
Důvěrníci nár. strany svobodomy-
slné v Novém Bydžově.
doktor
Pantůček
Klouček
Ferd
Pantáček
Praha
Jičín
Nový Bydžov
11
article
K volbám ve venkovských obcích ve
skupině Jaroměř- Králové Dvůr. Při včerej.
ších volbách ve zdejší volební skupině, jež byla
silně ohrožena Němci, docileno skvělého vítězstvi
kandidáta národní strany svobodomyslné p. Jana
Jaroše, okresního starosty a rolníka z Čáslavek.
Volební skupina Jaroměř- Králové-Dvůr čitá 4385
oprávněných voličů, z nichž 2430 českých
1955 německých. Napjetí tudíž bylo veliké, po-
něvadž vítězství záviselo pouze na účastenství
voličů při volbě. Toho byli si již předem dobře
vědomi Němci, kteří vedle toho spoléhali i na
to, že přemnohým českým voličům sklizeň řepní
zabrání dostaviti se k volbě, a to tím spíše,
poněvadž nynější počasí polním pracím jest ne-
příznivo a že tudíž každý bude spěchati, aby se
sklizní co nejdříve hotov byl. Avšak včerejší
volba ukázala zcela něco jiného. Nad slunce
jasněji vynesla, že naši čeští voličové pochopíli
zcela hrozící nebezpečenství, že byli si plně vě-
domi své vlastenecké povinnosti, nad niž v ten
den jiné neznali. Z 2430 českých voličů ode-
vzdalo 2349 svůj hlas pro našeho kandidáta
pana Jaroše, tedy plných 97 proc., kdežto
Němec Selisko (Želízko), okresní starosta krá-
lově-dvorský obdržel 1480 a jeho protikandidát
Matzner z Hradiště Choustníkova necelých 50
hlasů. Sociální demokrat Svěcený obdržel šest
hlasů. Tento výsledek jest skutečně skvělým
vysvědčením našemu voličstvu, zvláště českému
voličstvu z okresu král.-dvorského a z našich
národních menšin, z nichž jediný volič při volbě
nechyběl. Pochopitelno, že skvělý tento výsledek
a přímo imposantní počet voličů našich k volbě
se dostavivších naplňuje srdce veškerého českého
obyvatelstva naší volební skupiny radostným
uspokojením a že jest novou vzpruhou k dal-
šímu boji s našimi národními odpůrci.
Němec
Jaroš
Selisko
Želízko
Matzner
Choustníkův
Jaroměř
Králové Dvůr
Dvůr
Hradiště
JaroměřKrálové
12
article
Z Třeboně. Ve včorejší, přečetně navští-
vené schůzi voličů třeboňských byl po skvěle
řeči za nadšeného souhlasu všemi hlasy prol
šesti přijat za kandidáta posl. dr. Ryba. —
Vojtěch Máca, starosta města Třeboně,
Z Plotišť. K volebnímu ruchu! Největší ostudu
připravil sobě sám agrární kandidát Srdinko ze Svo-
bodných Dvorů a s ním jeho stoupenci agrární
straně na voličské schůzi v neděli v Plotištích
konané. Tento známý již dávno přítelíček učitelstva
promluvil »kandidátní řeč«, ve které v pravém slova
smyslu učitelstvu vynadal. Mezi jiným řekl, že učitel-
stvo ničemu rolnickému nerozumi, že učitelé jsou
největší nepřátelé rolníků; že kandidaturou p. Raší-
novou vnesli svár mezi lid a že usilují o zkazu
rolnictva. Za to vše dostalo se mu veliké pochvalya
potlesku a plotišťští rolníci volali hanba učitelům
Učitel p. Rašín snažil se v klidné řeči, bez urážek
vyvrátiti slova předřečníkova, ale byl stále voláním
»hanba učitelům« vyrušován.
V celém tom shromáždění nebylo jediného člo-
věka, který by se učitelů zastal! A to se stalo v Plo
tištích, kde učitelé tak velikých zásluh o obec
dobyli a dobývají. Pan starosta jako předseda schůze
byl by mohl nejlépe ukázati, jak si učitelé zasluhují
této pohany a co pro obec naší učitel znamená.
Na tom však neměli p. agrárníci dost. Po tako-
vém triumfu rozešli se do okolních obcí Kuklen
Předměřic (do poslední známý svým nepřátelstvím
vůči učitelům Hák).
V Kuklenách i Srdínko se zmírnil a v Předmi
řicích byl by málem Hák výletěl z hospody.
doktor
Ryba
Máca
Srdinko
Rašín
Hák
Třeboň
Plotiště
Svo
Kukleny Předměřice
Kukleny
13
article
Ve volebním okresu Kašperské Hory
Nýrsko a Vimperk, který zastupoval dosud posl
Arnošt Herbst, soustředil na sebe český sčí
taci kandidát p. Antonín Kalina 89
hlasy. K volbě dostavilo se ze 4408 oprávněných
voličů celkem 2596 a platnými uznáni 2591. Ně
mecký pokrokový kandidát Václav Gröss l obdrže
1051 hlasů, německý agrárník Fr. Reiterer 36
hlasů, samostatný německý kandidát 257 hlast
Třeba volby druhé.
Pan Jan Klecanda oznamuje nám,ž
do sněmu král. českého vůbec nekandidoval.
aniž koho oprávnil, aby jej kandidoval. Oněc
57 hlasů, jež obdržel, bylo así jen protestem
proti offieiální kandidatuře pana Rataje.
Řeč prof. Čelakovského ve schůz
voličské ve Vysokém Mýtě.
Jak bylo sděleno, dostavil se prof. dr. Jaro-
mr Čelakovský do četně navštívené schůze
voličské ve Vysokém Mýtě dne 6. října, aby
vyložil důvody, které jej k tomu přiměly, aby proti
původnímu svému úmyslu nekandidovati více do
sněmu, přijal kandidaturu, jež mu voličskou schůzí
ve Skuči a jednohlasným snesením pp. důvěrníků
strany svobodomyslné měst Vysokého Mýta, Hlinska
a Skuče byla nabídnuta.
Z řeči, kterou při tom pronesl a jež na mnoba
místech byla bouřlivým souhlasem přílomných pp.
voličů sprovázena, chceme tulo některá aspoň místa
uvésti. Dovolávaje se zprávy, kterou před prázdni-
nami ve voličské schůzi ve Skuči byl přednesl a ve
které podal obraz hlavních udalostí politických za
poslední léta, vyslovil své přesvědčení, že poslancové
čeští činili na prospěch národa co mohli; že tohoto
uznání žádný spravedlivý člověk jim upříti nemůže
a jestlíže jich usilování nemělo v mnohém směru
žádoucího úspěchu, tedy že nebyla vina na jich dobre
vůli neb na nedostatku borlivosti, nýbrž na známých
nepříznivých poměrech a bolestných událostech na
nich nezávislých.
Herbst
Kalina
Gröss
Klecanda
Rataj
profesor
Čelakovský
doktor
kašperský Hora
Nýrsko
Vimperk
Francie
Vysoký Mýto
Hlinsko
14
article
Nestalo se jejichi vinou, že proti spravedlivým
jazykovým nařízením zvedla se bouře na německé
straně, podporovaná sociálními demokraty, jež přešla
v násilnou obstrukci, kterou zastaven na několik lei
stroj parlamentní, aniž jich vinou se děje, že sněm
český za posledních šest let konal toliko 146 schůze
a že ve 24 schůzích na jeden rok připadajících ne-
mohl zmoci předměty, jež mu byly předloženy, b
že za poslední dvě léta ani rozpočet zemský nemohl
vyříditi. Při obmezené kompelenci sněmovní a při
okolnostech, že trvá nespravedlivost, dle které po-
slancové čeští tvoří menšinu všech poslanců (95 ze
253) a že nemají žádného vlivu na stanovení jedna-
cího pořadu sněmovního, mohla strana naše pro-
věsti toliko takové návrhy, k nimž i jiné strany sně-
movní byly přistoupily. Přes to všechno sněmování
nebylo docela neplodné. Sněm přijal v únoru 1898
adressu, ve které po dlouhém opět čase položen
byl náležitý důraz na naše stanovisko státo-
právní a vysloveno bylo přání, aby došlo k
korunovaci Jeho Veličenstva. Zvláštní komise
současně vypracovala zásady, podle kterých by mělo
dojíti ke změně zřízení zemského a vo
lebního řádu, kdyby stalo se dohodnutí s po
slanci německými v té věci, bez jichž souhtasu nelze
volební řád změniti.
státoprávní
15
article
Sněm po zrušení jazykových nařízení přijal
nejedny resoluce v zájmu rovnoprávnost
národní; vypracoval spravedlivé zákony o uží-
vání jazyků v úřadech autonomních
o zřizování a vydržování minoritníh
školství, jež, bohužel, nebyly předloženy nejvyšší
sankci, ačkoli při pracování jich sněm vybověl všem
požadavkům, které vláda činila. V posledním sezení
na rychlo schválil zákony o přímých volbách
ve venkovských obeích a o nové úprav
platů učitelských, když v předešlých zase-
dáních mnoho důležitého a záslužného byl vykona
na prospěch odborného vzdělávání a svépomocného
spolčování zejmena živnostnictva a rolnietva. Jubi-
lejní londy pro podporu živnostníků a rolníků, od-
borná musea a výstavy zemské i místní, zemská
komise živnostenská, snahy po zákonném upravení
odborného školství, nové školy hospodářské, řemesl
nické a pokračovací, podpory udělované spolkům
nákupním, výrobním, úvěrním za účelem opatřování
levného úvěru a usnadnění výroby atd. jsou toho
všeho dokladem. Sněm podporoval ekonomické
kulturní povznesení země zřizováním velkého počtu
lokálních dráh a podporou silničních a vodních
staveb, zakládáním ústavů humanitních ald. Vytýká-li
se poslancům, že nevykonali více a to pro nepříznivé
finanční i jiné poměry, tedy kdož činí takověto
výtky, nechať se obrací s nimi v ty strany, které
všechen neblahý slav země zavinily. Naopak, když
zejmena beru v úvahu loňské sněmování a spojené
s ním vídeňské konference, mám právo říci,že
dávno už nebylo na poslancích požadováno tolik
obětavosti a námahy, jako za poslední léta.
16
article
Ovšem velké jsou úkoly, jež čekají budoucí
sněm; ale také bohužel nové a nové překážky se
hromadí v cestu klidné, prospěšné jeho práci ve
prospěch všeho obyvatelstva. Vizme jenom volební
provolání, jež vydaly německé strany! Nejzajímavější
z nich, poněvadž nejupřímnější ze všech je provolání
strany všeněmecké, o které není pochybnosti.
že značně sesilena vyjde z voleb. Strana ta trvá na
lineckém programu, žádajíc zavedení německého
17
article
jazykastátního a bezohlednou germanisaci všeho ne-
německého obyvatestva. Ona nechce slyšeti o ně-
jaké dohodě s námi Čechy, vyzývá, aby se hezohledně
a útočně proti nám v celých Čechách vystupovaloa
považuje to za zradu na věci německé, že ostatní
strany německé žádaly rozdělení Čech, aby mohly
nejprvé v německé částí všechno bez překážky po-
němčiti. Země české celé mají se státopráv ně
spojiti s říší německou a s námi má býti zatočeno,
jako s Poláky pozňanskými. Na sněmě »české roz-
dělené provincie«, v které má všechno býti čistě
německé a všeněmecké, nemá se vůbec
připustiti, aby se jednalo o nějakých otázkách po-
litických, nýbrž toliko o otázkách hospo-
dářsko-finančních.
Neslýchané tyto názory nacházejí se také zcela
v souhlasu s nesčíslnými projevy publicistickými
v říši německé, ve kterých se napořáde opovídá nej-
zuřivější boj Rakousku a v něm zejmena nám Če-
chům. Nedávno byla vydána ze státní tiskárny ber-
línské brožura »Deutschland bei Beginn
des 20. Jahrhunder!se, ve které se za věc
samozřejmou prohlašuje, že Němci v Rakouskua
také v Nizozemsku a Švýcarsku stanou se co nej-
dříve zralými, aby byli připojeni k staré matce Ger-
manii. A nejenom Němci, ale i všickni sousední
menší národové neněmečtí. Jsou prý sice i v Ně-
mecku lidé, kteří se táží, co prý má se státi po roz-
bití Rakouska s Čechy. Slovinci atd.? Na to prý je
lehká odpověď. Pangermanisace bude možná, až
bude Rusko poraženo, neboť Rakousko nemá
do toho vůbec co mluviti. »Až potom — praví se tu
— budou sláti vítězné voje Německa od Vltavy at
po Adrii, pak bude možno neněmecké obyvate lstvo
Cislajtanie jednoduše vypověděti, vůbee
s ním krátký konec učiniti a na jeho
místo usaditi německé kolonisty«, kteří
z celého světa budou povoláni, aby se navrátili do
své vlasti
Čecho
Polák
Němec
Adrie
Čechy
Rakousko
Jahrhunder
Nizozemsko
Švýcarsko
Gera
Rusko
Německo
Vltava
Deutschland bei SF desátník 20
18
article
Takovéto záměry má s námi propaganda velko-
německá a když vidíme den co den, jaký vliv vyko-
nává na rozhodující kruhy ve Vídnia
také na druhé německé strany, tedy nelze
věc pohrdlivým mlčením podceňovati. Vliv tento je
zcela patrný v provoláních jak strany Pradovy čili
tak zv. lidové, tak strany staroliberální č. pokro-
kové, jež se od sebe liší vlastně toliko v otázce
antisemitismu. Strany ty ve svatodušním programu
r. 1899, sepsaném v době, kdy šlo o poražení mini-
sterstva Thunova, slibovaly sice, že nám dopřejí če-
ského úřadního jazyka ve státních úřadech a soudech
v českých okresích; avšak nyní podléhajíce diktátu
všeněmeckému výslovně odvolávají tento nám
druhdy činěný sústupek«, Patrně nyní, když dosáhli
zrušení jazykových nařízení a nastolení německé
vlády barona Körbra, není jim třéba dále se pře-
tvařovati a u německých voličů by jim škodila
každá jenom zmínka o urovnání sporů jazykovýchv
duchu aspoň částečné spravedlivosti.
Pradův
Thunův
Körbr
19
article
Kromě toho strany ty trvají na rozdělení Čech
na dva obvody správní, zejmena z toho důvodu, že
by prý německé okresy mnohem méně platily na
zemské potřeby, nežli nyní. Prof. Wieser prý v » Bo-
hemii« dokázal, že Němci v Čechách platí 52 proc.
všeobecné daně z příjmů a Čechové toliko 48 proc.
a tak prý dle toho poměru také platí přirážky k zem-
skému fondu. Nehledě k tomu, že vývody prof. Wie-
sera jsou velmi romantické, neboť všeobecnou daň
z příjmu platí netoliko přímí poplatníci (železnice,
banky, vyšší úřadníci, továrnici, kupci) ze svých
kapes, nýbrž z kapes i ostatního a to větším dílem
českého poplatnictva; vývody ty — i kdyby byly
správny, což je více nežli pochybno — o poplatnosti
Čechův a Němců k fondu zemskému ničeho
nedokazují, K potřebám země vybírají se přece při-
rážky k přímým daním a tyto platí české okresy
ve výši 62 proc., jak se každý na př. ze zprávo
nákladu na obecné školství může přesvědčiti; kdežto
německé okresy odvádějí toliko 38 proc, ačkoli
zemský náklad na německé školství činí posud přes
40 proc Německá argumentace pro rozdělení Čech
není tedy správná a není nejmenší pochybnosti, že
starším německým stranám jde o účely německo-
národní, kterých rozdělením tím snáze chtějí do-
sáhnouti.
profesor
Wieser
Němec
Čecho
Wie
Čechův
Čechy
Bo
20
article
Buď tedy nás poněmčiti rázem aneb po čá-
stech — to jsou německá hesla, a nutno se tázati,
co opravňuje německé strany k takové zpupné
mluvě a k takovému útočnému vystupování proti
nám Čechům? Jsou to zajisté vlivy zahranične
i vnitrné poměry rakuuské, jež jsou toho
příčinou; avšak doložme, že my Čechové sami
jsme toho také vinni, dávajíce při vnitřní rozhára-
ností naší odpůrcům našim naději, že bude přece
ještě možno nás povaliti a odnárodniti. Kolik jest
tu mezi námi dnes už stran, jež se navzájem potí-
rají a do lidu vnášejí otravného ducha zloby a ne-
vražívosti ? Máme strany stavovské, které zájmy
jednotlivého stavu kladou nad zájmy národl a
vlasti; ano jsou i takové, které nalezajíce se po
cizím vedením, prohlašují se samy za meziná-
rodní a skutky prokazují, že dovedou být i proti-
národními.
Vždyť tak daleko u nás došlo, že jsou také
čeští poslanci (sociálně demokratičtí), kteří na říšské
radě protestují proti státnímu právu českému, jsou
pro centralisaci, zejmena pro postátnění obecného
školství, jsou pro »národní autonomii«, při které by
němečtí továrníci na školy českých svých dělníků
nemusili ničeho platiti, kteří dělají obstrukci, když
vláda dá jazyku českému kus rovného práva, ale
mlčí a jsou spokojeni, když ten kousek práva ne-
zákonně národu českému se beře! A jsou stavovské
Čecho
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z brněnských letních pobytů.
»Víme tak málo o půvabech přírody mo-
ravské!« zvolal ondy ke mně jistý český du
chovní, jemuž jsem o svém pobytu na brčálo-
vých březích Svitavky vyprávěl. A pravdu děl
Kolik pak Pražanů shlédlo již přírodní krásy
této korunní země české? Zpíváme:
»Moravo, Moravičko milá !«
ale neznáme ji téměř! Tisíce našinců bylo i letos
v »saském Švýcarsku«. Běhali po znamenito-
stech saské přírody, z nichž jediná se nevy
rovná oněm v okolí Brna a pomáhali bohat
nouti našim úhlavním nepřátelům! ..
Sám jsem dále nezajel než ku hranicím
říše pohádkového krále Ječmínka, kde kdys:
»žil v radosti a nádheře
nach vlčích máků splýval s trůnu
a věnec chrpy za korunu
ovíjel zlaté kadeře,«
Ale i to stačilo, bych stal se enlhusiastem
pro moravský ráj. Přesvědčil jsem se, že Mrěti
ve své »Pohádce máje« nepřehání, líče tak
nadšeně bujnou scenerii země Svatoplukovy.
Škoda, přeškoda, že lelošní sezóna cestovní.
zdá se, už na určito skončena ! Jinak radil bych
ještě v poslední chvíli: jeďte na Moravu ! Ale
přes noc do žhava zrudlé listí jahodové jakoby
bylo vznítilo barevný požár jeseně. Chytly ostru-
žiny na sečích, z nich plamen podzimku vzpla-
nul do výše; hárá v korunách jeřabin, ba již
schvátil zlatem svým velebné klenby bučiny ...
Lesy oblité jitřním nachem dýmají namo-
dralé páry, jimiž mysteriosně probleskuje kli-
katý tok Svitavky . ..
Podzim
Patřiti na přírodu zamlkající v truchlé před
tuše zimy — jaké divadlo neveselé! A přec
to doba k cestování nad jiné přihodnější!
Ovzduší je tak čisté, jasné, pohoda stálá,
vytrvalá
Vystupte jen z Adamova na Vranov, pod
jehož poutnickým chrámem, v temné hrobce
Lichtenštejnské, katolický rek železa a krv
Pražan
Ječmínek
Mrěť
Svatoplukův
Morava
Švýcarsko
Brno
Adamov
Vranov
22
article
z doby pobělohorské očekává soud boží .
Jaké rozhledy odtud!
Anebo slezte nedaleký Báby Loml
Hledíce z údoli na tento lesem zarostlý
chlum, netušite jak divuromantické je temeno jeho
Divoce rozmetané balvany, podobajíces
tu vzepřelým krám ledovým, onde troskám
skalní stěny stržené lavinou neb se zřícené ně
jaké hradby kyklopské, svírají jako v kleštíeh
staleté sosny, jichž vrcholky zuráženy bleskem
a vichrem, tu onde podobny strašidelným pu
hýlům pňů pokrytých lišejníky a ze skalní pu
stiny vyčnívajících . ..
A což pohled do kraje! Opravdu překva
pující! Pokoušeli se tu o popis je opravdu n
vděčno! Nelze perem jako štětcem zopáčiti věrný
obraz krajiny! Malíři dopomáhá přebohatá stup
nice barev a tonů palety; jak ale slovy za-
chytiti třebas jen prostý obrázek ovocného sadu
nebo jen jediné koruny stromu? Jak naznačit
dojem barovné hry ve spleti ratolestí od svět-
lých vrcholků po tmavě, zrýhované sloupy kor-
natých půů, tratících se v jemné bledi travných
stébel?
Bába Loml
23
article
Nelze přesným popisem přiblížili se obraz
nému dojmu ani pusté zimní krajiny, když slun-
cem prozářený éther chvěje se nad jižkřící běli
sněhových vln, pod jichž zátopou, hebkou jako
rouno, vše mizí..... Všimněte si jednou t
nádherné, neposkvrněné, řasnaté řízy zimního
kraje — nechť klade se v prorvy a rozluky ro-
mantických strmin, nebo-li kryje pouze rmutnou
ornici, jejíž rýhy kreslí se jemnými stíny perle
ťového nádechu na skvělém povrchu! Pak s tím
obrazem srovnejte nejskvělejší, nejvěrnější vy
líčení zimy vašeho zámilovaného autora a shle
dáte, že vás — zklamal!...
Jistou výhodu má sice popisné umění spi-
sovatele se způsobem kreslíře nebo malíře. Na
obrázku lze snadno postřehnouti nesprávnost
kresby nebo vadu koloritu — méně snadno po-
daří se vám přistihnouti břídila krajinářského
ličení písemnického — zvlástě pustil-li se do
kontrofeje dojmů z nějakého vám neznámého
kouta světa! Proto snad v literatuře modern
právě cestopisy staly se beránkem (či kozlem
snímajícím hříchy většiny spisovatelů — dile
24
article
tantů, do jichž řady občas váš oddaný » podpis
čík« na bidélko přisedá. »Laskaví čtenáři« shovl
vavě posuzují naše pokusy o věrně zopáčení za
žitého krajinářského dojmu — než málokterý
věří právě doslova výkonům naší horlivé cvičby
účinných obratů vlasteneckého slohu, a ještě
méně bude asi těch, kteří na přesrok našich rad
a doporučení uposlechnou.
»Prosím vás, nikde u Chocně, u Jičína
nebo u Adamova — tak blízko, blizounko o
nás? Co pak tam zvláštního může býti ?«
Nepodařilo se před půl stoletím H. de Bal
zac-ovi poetickým vyličováním půvabů své vlast
zdržeti krajany od zábavných, letních zájezdů
do ciziny, podaři se tím méně nám, přemluvit
naše cestující obecenstvo, aby neutrácelo zby
tečně peněz mezi nepřáteli našeho národa. Př
padá někdy věru, jakoby velká část turistů ani
necestovala k vůli opravdovým svým dojmům,
nýbrž jen k vůli oněm známým i neznámým
struehlícím«, kteří proti své vůli doma » pozů-
stali«, a jichž adressy si pak za terč svých
z dálky ve spoustách s vášní odstřelovaných po-
hlednic vybírají. S politováním sleduji tlupy
oněch otroků mody a ješitnosti, ani shrbení nad
haldami pohlednic »ozdobených« hanebnou ma
zanicí litografa, neprojevivše nejmenšího úča
stenství pro skutečnou krásu okolní přírody,
sotva několik tuctů obrázkových »dokumentůe
počmáravše, chvátají o stanici dále, aby zde po-
kračovali v této dost primitivné »zábavě«, z
kterýmžto účelem sobě dost lopotně dovolenou
byli opatřili ! . ..
Choceň
Jičín
Adamov
25
article
Cestuji rád, vášnivě rád! Cestuji v letě
i v zimě, nelekám se žádného nepohodlí ani ob-
tíží. A právě těch nepříjemností cestovních, jež
pravému turistovi požitek jak náleží teprv oko-
ření, nacházím v českém kraji skoro více než
třeba ! Co chcete! Máme u nás pozoruhodnosti
prvého řádu, k nimž jako český turista ochotně
vážite i několikadenní cestu, ale které na konec
přece jen — nespatřítel
Dovolte, abych vám směl vyprávěti ta-
kovou episodku ze svého pobytu v Adamově.
O Býčí skále jste jistě slyšeli i čítali o ní
všelicos již ve škole. Je to ona proslulá je-
skyně, v níž objeveny stopy diluviálního člo-
věka (tuším r. 1868). Proslula i nálezem bron-
zových pamálek rázu hallslattského. Ve víden
ském »Naturhistorisches Hofmuseum« ve skř-
ních 55—60 a 76—78 nachází se dotyčný
poklad. Je tam bronzové žezlo, obrovské dute
náramky, zlaté náušnice, náramky, zbytky vozu
bronzem a železem okovaného a spousta jiných
překrásných klenotů oné doby. Odborníci soudi
na hrob jakéhos staromoravského knížete
s jehož mrtvolou, dle starodávného zvyku, as
40 otroků a žen upáleno.
Bronzový býček, v jeskyni nalezený
vzbudil domněnku, že snad sloužívala kdys
kultu býka. Někteří učenci prý se tomu výkladu
opírají. Název jeskyně zůstává tedy záhadou
nevysvětlenou a zajímavou. O tom všem více
vypravuje Niederle ve své knize »Lidstvo
v době předhistorické«.
Slovem »Býčí skála« je z předních atrakcí
brněnského okolí.
Navštívil jsem ji letos po druhé,v
všední den.
Niederle
Adamov
Naturhistorisches Hofmuseum
26
article
Jednoho odpoledne vyšli jsme si kn
z Adamova t. zv. »Josefským údolím«. P
jednohodinné procházce došli jsme ke švýcar-
skému domku, v jehož nitru objevili jsme
šťastně hospodu. Leč, bohužel, kliče k »Býč
skále« má prý jedině hajný p. Schenk a há-
jovna je až u samého Adamova, as 3i hodiny
od švýcarského domku . ... Poslali jsme tam
za sebe parlamentáře v podobě umouněného
kluka. Ten se však již po půl hodině s nepo-
řízenou vracel vyřizuje, že prý cestou viděl
dceru hajného při senoseči a zvěděl od ní,ž
je otec churav a ona že na žádný způsob a z
žádnou sebe větší odměnu »s mužskými do
jeskyně nepůjde«,
Nezbývalo, než přestaviti se osobně dámě
na zeleném palouku.
Po delším vyjednávání a upozo rňování, že
je ve společnosti přítomna také dáma, vdana
paní, slíbilo děvče zajíti domů pro kliče.
Vracím se uspokojen se zprávou do krěmy
Minula nová hodina — nikdo nepřichází! Ne
trpělivost společnosti rostla, všecka moje vý
mluvnost byla již vyčerpána a konečně nezbylo
než povoliti a vydati se k návratu. Připozdívalo
se zatím! Volil jsem naschvál zpáteční cestu
lesem, doufaje, že snad potkáme na ní přísnon
Schenk
Adamov
josefský údolí
27
article
lesní pannu — neboť damskému slovu naprosto
důvéřuji — a skutečně nezklamal jsem se ! Po
krátkém pochodu lesem vidíme přicházeti tou-
žebně očekávanou.
Klíče a svíce v rukou dívčiných vzpružily
nás k nové podníkavosti. To tedy zpěť k jeskyni l
Minula další hodina než jsme se k eíli naší
pouti dostali . ..
Po půlhodinném pobytu ve příšerném nitru
skály, při naprosto nedostatečném osvětlení (tř
svíčky), odměnivše neochotnou vílu průvodčí, vy-
kročili jsme z jeskyně. Venku čekalo na náš
návrat již několik nových přichozí. Přijechali
sem z daleka shlédnouti vnitřek skály. Jaké zkla-
mání je očekávalo! Naše krásná průvodkyně
rychle pod zástěrku nechala zmizeti svíce a pro-
hlásila: že nemá ani světla, ani chuti s pány
do jeskyně se vraceti.
Nepomohlo domlouvání. Ani velebníček v
společnosti se nalezající, neposílil důvěru
děvčete.
Ubozí turisté musili nastoupiti zpáteční cestu
bez pořízení.
28
article
Netřeba dokládati, že takto sousedsky opa-
třená otázka průvodu nepřispívá tuze k oživení
návštěvy turistické památnosti. Dotyčná instance
rozhodující měla by se postarati, aby vstup do
jeskyně za všech okolnosti byl zabezpečen, aniž
by bylo se turistovi obávati, že se octne v pode-
zření ohrožovatele dívči ctnosti. Také by nějaká
důkladnější pochodeň v rukou průvodčího ne-
byla na škodu!
O zlatém hřebu zdejší mapy památnosti,
o jeskyní sloupské, nepotřebuji se ani zmiňovati.
Je příliš známa a náleží spolu s výletem k Ma-
coše k ustálenému programu zdejších návštěv.
Právě zřizuje se všude elektrické osvětleníl
Poučnou brožuru pp. dra. Martina Kříže
Floriana Koudelky *) lze vřele doporučiti.
Pro českého turistu, který snad sjezdil půl
Evropy, ale ve Sloupsku ještě nebyl, čeká zde
nový, netušený svět krásna ve vlastní domovině!
Charles Hipman.
*) »Průvodce do moravských jeskyní.« DD
Ždáníce-Výškov.
Martino Kříž
Koudelka
Hipman
Ma
Evropa
DD ŽdánitVýškov