1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pondělí 26. května 1913.
Praha
4
article
Na rannl avečerní listy
předplácí se
V Praze v adminlstraci-
na ěs . . . k — k
a dvoji donáškou
a měsle
na čtvrt leta : . 7 K ezh
ve fliálkách
na měelo. . 2 K. Boh
a měsla. Poštou.
na čtvrt ieta : . . . k eoi
s dvoji zásilkou
něsíe
a riat : . . e
Boh
Praha
5
article
ečernt
dání-
V drobném prodejii
rann) čislo o sobě . za s
večerní
za 4
Ve flišlkách na venkově
ranní čislo-
večerni
Inaeráts
platí se hotově Bapřna
Předplaceni a inserty přijim
sdministrace v Marianské ula, a
Tam nacházeji se táa
redakce, tiskárna a expodie
„Národnich Llstů
Rukopisy se nevraen
6
title
Válka na Balkáně.
Balkán
7
article
Jednání o mir.
Jednání o mir.
Z Londýna, 25. května. (K. k.) Na dnešní
večerní společné schůzi mírových delegátů
balkánských států a Porty bylo dáno Niza-
movi pašovi ujištění, že žádný z balkán-
ských spojenců nemá v úmyslu na-
vrhnouti ještě další změny míro-
vých preliminářů, mimo ty, které již
byly žádány. Toto prohlášení považuje se z
závažný krok na cestě k dohodě,
neboť turečtí delegáti se obávali, že by se
otevřely dokořán dvéře dalším požadavkům
balkánských spojenců, kdyby se připustila ně-
jaká změna v mírových podminkách.
Z Vídně, 26. května. „Neue Freie Presse“
oznamuje: Z diplomatických kruhů se dovídá-
me, že podepsání prelimináře míru
dlužno bezprostředně očekávati,
poněvadž zejména Anglie naléhá, aby mír byl
co nejdříve uzavřen. Sir Edvard Grey trvá na
stanovisku, že mír musí býti uzavřen
bez ohledu na přání Srbska a Ře-
cka. Požadavky balkánských států mají býti
vepsány do jiného protokolu.
Port
Londýn
Vídeň
Anglie
Srbsko
Edvard Grey
Neue Frei Presse
8
article
Spor srbsko-bulharský.
M. Z Kolína nad Rýnem, 26. května. (Zvl.
telegr. „N. L.“) „Köln. Zeitung“ obdržela ze
Sofije telegram, ve kterém se praví: Zdejší
státníci jsou přesvědčeni, že byla mezi
Srbskem a Řeckem uzavřena smlou-
va o společné válečné výpravě
proti Bulharsku. Následkem toho
koná hlavní stan přípravy k boji
na dvě strany. Srbský vyslanec Spalajko-
vič vrátil se z Bělehradu. Ale návrhy, jež
přinesl, nevzbuzují valné naděje na
smírné rozřešení sporu. — Albanci slíbili
prý známému povstaleckému vůdci Sandan-
skému a jiným vůdcům makedonského lidu, že
se s ním spolčí k boji proti Srbům.
Z Bělehradu, 26. května. V tomto týdnu
srbsko-bulharský spor se rozhodne. Ve vlád-
ních kruzích se proslýchá, že kabinet Pašičův
dal v Sofiji v přátelské formě, ale s rozhodnou
určitostí prohlásiti, že Srbsko musítrva-
ti na revisi smlouvy. Poněvadž bulhar-
ský kabinet neodmítá již změnu smlouv
s takovou rozhodností jako dříve, jest domněn-
ka, že dojde k příznivému vyříze-
ní konfliktu a to vyjednáváním
bez smírčího rozhodnutí Ruska.
Potíže spočivají pouze v některých otázkách.
zejména v otázce Bitolje. Úřadní kruhy jsou
přesvědčeny, že sofijský kabinet usi-
luje rozhodně o pokojné rozřeše-
ní konfliktu. Obě vlády jednají pod vli-
vem petrohradského kabinetu, který v Sofiji i
v Bělehradě napomínal k mírnosti. Nebezpečí
spočívá pouze v tom, že snad posice Gešova
nebude dosti silna, aby zjednala platnost svo-
jí vůli vůči bulharské vojenské straně. Jest
však naděje, žerozhodující slovo krá-
le Ferdinanda způsobí pokojné vyřízení
konfliktu. Zprávy radikálních listů o nastá-
vající anexi obsazených území označují se na
směrodatných místech jako naprosto bezpod-
statné.
Köln
Srba
Pašičův
Ferdinand
Kolín nad Rýn
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Spalajko
Bělehrad
Rusko
Zeitung
9
article
Z Londýna, 26. května. Velký počet dovo-
lených, poskytnutých makedonským dobrovol-
níkům, byl dle došlých sem zpráv ze Sofije
odvolán. Všude jeví se čilý ruch. Na rozho-
dujících místech prohlašují, že spor se Srb-
skemjenyní velmipovážlivý. Jestli-
že Rusko co nejrychleji nezakročí, je situ-
ace nebezpečna. Třeba že by Bulharsko
na jedné nebo na druhé straně mohlo povoliti
ústupky, je jisto, že se nemůže vzdáti svých
nároků na okresy v západní Makedonií, které
mu byly smlouvou přiřknuty. V tom je celý
národ od krále až k sedláku za jedno. Tyto
okresy jsou bezpodmínečně bulharskou částí
Makedonie a byly jí uznány i Tureckem, když
Porta založila bulharská biskupství v Bitolji
Ochridě a Dibře. Kdyby Srbsko trvalo na tom.
že si tyto okresy podrží, je válka nevy-
hnutelna.
Ze Sofije, 26. května. (K. k.) Srbský vy
slanec Spalajkovič učinil včera úřadně prohlá-
šení, že si Srbsko přeje revise srbsko-bulhar-
ské smlouvy. Na kompetentním místě se pro-
slýchá, že bulharská vláda odpoví, že Bul-
harsko bezpodmínečně trvá na
provedení smlouvy a revisi jej
odmítá.
Z Bělehradu, 26, května, (K. k.) Proslý-
chá se, že ministerský předseda Pašič přednesl
ve včerejší konferenci vůdců strany expos
o všeobecné zahraniční situaci a sdělil vůd-
cům, že vláda dá jim doručiti dnes písemné
exposé o srbsko-bulharských sporných otáz-
kách, aby také strany byly informovány. Sou-
časně ohlásil ministerský předseda, že během
týdne zodpoví interpelaci Ribarcovu o srbsko-
bulharské rozhraničovací otázce.
Srb
Port
Pašič
Londýn
Rusko
Bulharsko
Makedonie
Turecko
Srbsko
Bělehrad
10
article
Boje mezí Bulhary a Řeky.
Z Paříže, 26. května. Z Athen došel sem
tento telegram: Včera ráno podnikli Bul-
haři útok na řecké válečné lod-
stvo, které pozůstávalo z pancéřového kři-
žáku „Averov“ a několika torpédoborců
křižovalo podél pobřeží u Kavaly ve vzdále-
nosti 5 km. od břehu. Jakmile Bulhaři zpo-
zorovali na lodích řecké vlajky, vypálili
na řecké loďstvo nejprve několik
ranztěžkých obléhacích děl a pak
zahájili prudkou kanonádu z ba-
terií. Palba tato nezpůsobila však řeckým
lodím žádných škod. Řecké loďstvo odplulo na
more, aniž na bulharský útok odpovědělo.
Zpráva o střelbě Bulharů na řecké válečné
loďstvo způsobila v Athenách velké rozčilení.
Vláda uložila řeckému vyslanci v Sofiji, aby
proti tomuto jednání energicky protestoval.
Ze Soluna, 26. května. (K. k.) Dle došlých
sem zpráv napadli Bulhaři řecké po-
sice u Sochosu a Řeky zatlačili.
Ztráty Řeků jsou prý jen nepatrny.
Černohorské a srbské vojsko v okolí Skadru.
Ze Skadru, 26. května. Ve Skadru dlí je-
ště několik černohorských důstojníků. Černo-
horské vojsko táboří na Taraboši a na obou
březích Bojany, jakož i ve Vrace, 7 km. se-
verně od Skadru. Srbské vojsko táboří v Oro-
ší a v Mirditě, 48 km. jihovýchodně od Skadru
a v Uce na hranicích mezi Mirditou a Dukačí-
nem, 31 km. východně od Skadru.
Bulhar
Řek
Averov
Černo
Bojan
Paříž
Skadr
Oro
Mirdita
km
Dukačitn
11
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Úřadnická deputace v záležitosti služební
pragmatiky.
Z Vídně, 26. května. Dnes byla přijata mi-
nisterským předsedou ir. Stürgkhem, mi
nistrem financí Zaleským a odborným che
fem v ministerstvu financí Galeckým de-
putace státního úřadnictva, a to Klubu českých
státních úřadníků jménem sdružených českých
spolků státních úřadníků. Svazu berních úřad-
níků. Svazu akademicky vzdělaných úřadníků.
Spolku poštovních úřadníků a Říšského spolku
státních úřadníků, vyšlých z řad vojenských
čekatelů, ve příčině služební pragmatiky.
Z tábora rumunských stran.
Z Bukurešti, 26. května. (K. k.) Výklad, který
podal předseda ministerstva v tajné schůzi senátu
a jehož přesvědčující síle nemohli ani odpůrei
vlády úplně odolati, měl ža následek, že Carp za-
stavil akci proti vládě namířenou, čímž se od-
nimá vnitřní síla též agitační činnosti Filipescově.
Též nasvěděují příznaky, že liberálové nebudou
vládě působiti obtíží, pokud zahraníční politika s
úplně neuklidní, což ovšem urovnáním sporu bul-
harsko-rumunského ještě nenastane.
Stürgkh
putace
Carp
Filipescův
Vídeň
Bukurešť
berní úřad
12
article
Italské finance.
Z Říma, 24. května. (K. k.) Senát pokra-
čoval dnes v rokování o rozpočtu. Ministr
pokladu Tedesco prohlásil, že ačkoliv v po-
sledních 5 měsících výdůje o 30 milionů stou-
ply, bude činiti aktivní přebytek 65 milionu
Z této částky má býti použito 42 milionů na
úhradu nákladů libycké výpravy, 4 milioní
na lesnictví a zbytek na zvýšení částky, urče-
né na stavbu lodí.
Nová dopravní anglická opatření v Egyptě.
Z Londýna, 26. května. Z Kahýry sem
oznamují: Anglická vláda zamýšli zříditi dvě
nové velké stanice lodní a to pro
velké lodi válečné v Aghami, druhou pro člu-
ny torpédové v Bamlo Bejda, západně o
Alexandrie. Tou dobou vyjednává Anglie
s Tureckem v příčině připojení drah
egyptských k železnicím syrským.
Turecko tomuto postulátu přeje.
Vojenské demonstrace ve Francií.
Z Nancy, 26. května. Vojíni 164. pluku pěchoty
usporadali v sobotu večr projevy proti antirili-
taristickým demonstracím v armádě, jakož i proti
demonstracím čelícím proti zavedení tříleté vojen-
ské služby. Vojsko při návratu ze cvíčení zpívalo
„marseillaisu“ a provolávalo slávu republi ce
a tříleté vojenské službě.
Z Clnirmont Ferrandu, 26. května. Vojíní zdej-
ši posádky nesmějí již po 3 dny kasárny
opustiti. Vojenská správa doufá, že tím za-
mezí ohlášenou demonstraci proti tří-
leté vojenské službě. Dlící zde německý
příslušník Kopp byl v sobotu večer zatčen, pro-
tože při čepobití pískal, ale záhy opět propuštěn
Záhy však byl zatčen znovu a bude nyní nepochyb-
ně vypovězen.
Z Paříže, 26. května. (K. k.) Počet demon-
strantů proti tříleté vojenské službe
včera v Pré St. Germaisu u Paříže odhaduje se n
100.000 až 120.000. Ohlášeno bylo 96 řečníků, kte
Tedesco
Kopp
Řím
Egypt
Londýn
Bamt Bejda
Alexandrie
Anglie
Turecko
Francie
Nancy
Paříž
St . Germais
Clnirmont Ferrand
13
article
nový zákon branný prudce odsuzovali. Policieu
činila nejpřísnější opatření. Vojsko a všechny
policejní brigady obs a dily
brány města a cesty vedoueí k místu
tábora.
Protivojenská demoustrace v Londýně.
Z Londýna, 26. května. Včera dopoledn
konala se na Trafalgar Squaru (Trafalgarském
náměstí) velká protivojenská demon-
strace. Četní řečníci protestovali proti zvý-
šenému zbrojení a vyzvali shromážděné, aby
se opřeli jakémukoliv pokusu zavésti v Angli
všeobecnou vojenskou povinnost.
Ruský car zase doma.
Z Petrohradu, 26. května. (K. k.) Car Mikulá
vrátil se o 9. hod. dopol. do carského Sela.
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 26. května. (K. k.) Za další de-
baty rozpočtové prohlásil nacionalista Laškarev, že
Rusko musí vzhledem na evropskou konstelae
zbrojiti též do války na dvě fronty. Zastupitelstv
lidu jest ochotno povoliti prostředky na materiál-
ní pohotovost armády ruské.
Vyzvědačská aléra v Sevastopolí.
Z Petrohradu, 25. května. (K. k.) Dl
zprávy listů ze Sevastopole byl tam zatčen
japonský důstojník pro podezření z vyzvědač-
ství. Ukázalo se, že zatčený je vojenský atta
ché velevyslanectvi japonského v Berlíně ma
jor Gomi. Major byl pak propuštěn.
Ze slovanského dobročinného spolku
v Petrohradě.
Z Petrohradu, 26. května. (K. k.) V dnešn
slavnostní sghůzi Slovanského dobročinného spol
ku podal předsedající generál Parensov přehled
pomoci, jež poskytnuta byla s ruské strany náro-
dům na Balkáně. Bašmakov promluvil o bu
doucnosti balkánského spolku.
Politický atentát v Číně.
Ze šanchaje, 25. května. (K. k.) Generá
Lsu Paosan, který byl znám všeobecně jak
„Tigr Lsu“, byl včera ráno zabit pumou. G-
nerál byl věrným stoupencem president-
Juanšikaje a byl zvlášť nenáviděn radikály
jihu.
Japonský císař.
Z Tokía, 26. května. (K. k.) Stav mikadův s
stále zlepšuje.
Paosan
Tigr
Londýn
Trafalgar Squar
trafalgarský náměstí
Angl
Petrohrad
Selo
Rusko
Sevastopol
Berlín
Gom
Balkán
Čína
Generý Ls
14
article
Politická hlídka
Politická hlídka
Z rozpravy o zřízení nového jednotného
českého klubu.
Od známého usnesení Českého klubu
znovuzřízení nového jednotného českého klu-
bu, založeného na zásadě majoritní, vede se
v české politice a jejích novinách horlivý roz-
hovor o této otázce a vede se tak, že thema
oposiční posuzuje se kriticky nejen se zřete-
lem na přítomnost, nýbrž i na budoucnost
S opravdovým povděkem dlužno zazname-
nati, že tato rozprava je klidná, vážná a také
jasná, takže je z ní zřejmě patrno, co na my-
sli mají ti, kdož nyní o nové jednotné organi-
saci českého poselstva na říšské radě uvažují
Posl. Udržal včera ve „Venkově“ zamítá
klepy „Lidových Novin“ brněnských, uveřej-
něné tam jako domnělý výsledek rozmluvy
Posl
Udržal
Český klub
15
article
s neznámým vynikajícím — prý — poslancem
agrárním a proti posl. Udržalovi namířené.
Této příležitosti použil posl. Udržal, aby ve-
řejnosti sdělil aspoň část svých názorů o jed-
notě poselstva českého ve Vídni. Prohlásiv,
že byl ochoten přijati předsednictví Jednot-
ného českého klubu, opakuje posl. Udržal, že
čeští agrárníci nepřestanou usilovati o sjed-
nocení české delegace, ale s podmínkou, jež
je nezbytna, t. j. s podmínkou discipliny,
proti tak zv. předsednictví bez předsedy musí
býti po zkušenostech, učiněných se „Svazem
českých poslanců“ i se „Slovanskou jedno-
tou“ každý, komu se o nápravu v českém tá-
boře vážně jedná — praví posl. Udržal do-
slovně.
Pro společný postup českých poslanců
na radě říšské uveřejnila také včera „Nár. Po-
litika“ pozoruhodnou vídeňskou stať. Soudí
že dnes jednotný postup český ve Vídni ne-
může býti než oposiční, ale soudí též, že ta-
kový závazek nelze jednotnému postupu če-
skému ukládati pro všechnu budoucnost:v
nové (zamýšlené) formaci musí se uplatniti
zásada majoriay, jež musí zůstati závaznou
pro veškeré části celku a pro všechny věcné
možnosti, neboť jde o politický, nikoli pouze
o taktický útvar klubovní; žádná jeho část
tedy nesmí odepřiti mu své spolupůsobení.
kdyby pro své stanovisko nezískala většiny.
neboť strnulá vládní politika musí býti z jed-
notné organisace vyloučena stejně jako fak-
ciosní oposice; jen taková společná organi-
sace stane se baštou českého národa.
Udržal
Vídeň
16
article
Koho se tato úvaha nejblíže týká, je
zřejmo ze včerejšího vídeňského článku „Ča-
su“, který se zvláštním zřetelem na národní
sociály má pochybnosti o prospěšnosti no-
vého jednotného českého klubu, neboť ná-
rodní sociálové by opět opustili jednotný
klub, jakmile by se mu třeba ve smyslu české
věci sympatickém podařilo způsobiti změnu
vlády a tudíž by mu nastala situace, znemož-
ňující mu další oposíci. Kdyby v takové chvili
národní sociálové vystoupili z jednotného
klubu, oslabili by jej a zmenšili by jeho úspěch.
a proto „Čas“ již nyní míní, že by bylo lépe
projektovaného jednotného klubu vůbec ne-
zakládati, nýbrž obmeziti se na společnou par-
lamentní komisi.
Tento úsudek o národních sociálech po-
tvrdil včera jeden z nich osobně plným svým
jmenem: posl. Stříbrný. V „Českém Slově“
uveřejnil článek, přímo konstatující, že se ná-
rodním sociálům nechce jíti do jednotného
klubu českého, řízeného na zásadě většinové.
a to výslovně proto, aby z něho nemusili vy-
stupovati v případě, že jednotný klub skončí
svůj postup oposiční. Tuto možnost považuje
posl. Stříbrný za velmi pravděpodobnou. Sou-
dí, že dny kabinetu nynějšího jsou sečteny.
že jeho nástupcem nebude moci býti vláda
úřadnická, nýbrž že bude musit býti dosa-
zeno ministerstvo parlamentní. Posl. Stříbrný
počítá na jisto, že české strany budou v mini-
sterstvu tom zastoupeny, nepodceňuje toho,
nýbrž přímo uznává výhody české účasti ve
vládě, zamítá přijímání portefeuillů jen z
vlastní osobu, ale právě proto pro všechno
projevuje již nyní nedůvěru projektům nové
české jednotné organisace oposiční. Za stra-
nu národně-sociální zároveň prohlašuje, žesi
nedá svázati ruce krátkodobou oposicí.
Posl
17
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „Obzoru Národohospodářském
(XVIII., č. 5.) ve stati „Věda národohospo-
dářská a soukromohospodářsk
piše prof. dr. C. Horáček o nyněj-
ších sporech poznatkově theoretických a me-
thodologických, v nichž se opětovně ocitá nauka
národohospodářská. V nové době vyskytly se totiž
v německé literatuře pokusy, postaviti a vytvořiti
vedle vědy národohospodářské zvláštní od ní
různou nauku: vědu soukromohospodářskou (zjm.
Ehrenberg). Prof. Horáčkovi jeví se rozčleňování
to nemístné a nedůvodné. Uvádí: „v theoretické
oblasti nauky národohospodářské jde o vyšetřenía
zjištění konkretních a typických jevů hospodářských
a jich příčinnosti na určitém stupni vývoje hospo-
dářského. Přihlížeti při tom k nějakému hle-
disku veřejnohospodářskému nebo soukromo-
hospodářskému nemá tu žádného smyslu. Na-
opak, vždyť celý náš společenskoprávní řád
spočívá až na řídké výjimky na zásadě sou-
kromohospodářské. Pro sestrojování abstraktních
zákonů hospodářských dle methody deduktivní jest.
jak známo, potřebí užívati jistých podmínečných
předpokladů, z nichž nejdůležitějšími jsou právě
soukromý zájem a svoboda smluvní, tedy
prvky ryze soukromohospodářské povahy. Živly ve-
řejnohospodářské v dnešní theorii národohospodář-
ské ustupují zcela do ponadí. Teprve snad v něja-
kém socialistickém zřízení společenském by bylo
možno sestrojiti národohospodářskou theorii na zá-
kladech ryze veřejnohospodářských. Je-li tedy
dnešní theorie národohospodářská vybudována na
soukromohospodářských základech platného zřízení
společenského, jaký tu zbývá prostor a jaký je dů-
vod pro tvoření nějaké nové theorie neb nauky
ryze soukromohospodářské? Dojista je to při nej-
menším zbytečností, neboť i dnešní theorie národo-
hospodářská uzavírá v sobě a jest zároveň naukou
soukromohospodářskou.“ — „Obzor“ dále obsahuje
profesor
doktor
Horáček
Ithodologický
18
article
Dr. Em. Meissner. O povinném předkládání knih
berním řízení. — Dr. Vl. Beneš, České živnost-
nictvo a jeho organisace v komorním obvodě cheb-
ském. — Zprávy. — Rozhledy hospodářské,
Věstník Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Če-
chách. — Knihy a časopisy.
Ve „Snaze“, měsíčníku mladé generace svo-
bodomyslné (II., č. 11.) uvažuje Rudolí Pro
cházka „O konservatismu a pokroko-
vosti“ a formuluje tu názor svobodomyslné mlá-
deže na uvedené, základní směry lidských snah
veřejnou úpravu všeho života. V pojímání konser-
vatismu a pokrokovosti vidí ovšem a právem plno
chaosu a neujasnění, z nichž praktické důsledky
jeví se ve zmatku našeho politického žití a jednání
ve všech těch sporech o malichernosti, v nízkém,
drobném zápasení příbuzných, vzájemně blízkých
stran a směrů, ve zbytečném plýtvání energií ve
směrech zcela nevhodných, zatím co velký, spo-
lečný eíl ztrácí se se zřetele a nedostává se sil, jež
doktor
em
Meissner
Beneš
Český živnost
19
article
by bylo třeba soustřediti ku rozhodnutí zásadníh
sporu mezi konservatismem a pokrokem. Dle Pro-
cházky „konservatism ve smyslu obsažného poli-
tického názoru, filosoficko-právně založeného, zna-
mená autoritarism, princip podstatné nerovnosti li-
dí, spoutávající a vydávající většinu dobréa
špatné vůli málo kterých, pojímající vládu ne jako
úřad, nýbrž jako panství, náboženství ne jako pří-
klad, nýbrž jako rozkaz, práci ne jako službu
celku, nýbrž jako nepříjemnou nutnost, kterou
dlužno přesunouti na massu méněcenných. Pokro-
kovost pojata rovněž jako princip obsažný, nikoliv
jako pouhé vágní tendence formální: ku předu, dál.
— znamená liberalism, zásadu přirozené, t. j. ideáln
rovnosti všech lidí jako bytostí duchových, odpou-
távající individna, usilující o neustálé vyrovnáváni
v historickém procesu nezbytně se tvořících ne-
srovnalostí a protiv, o nepřetržitý vzestup celku
největší možnou míru svobody každého zvláště.
slovem: o postupující racionalisaci skutečnosti
20
article
Konservatism zůstává při tom, co jest; pokrokovost
směřuje k tomu, co býti má; radikalismem (zinten-
sivněním) prvého jest reakce, stotožňující to, e
právě je, zcela s tím, co býti má, a bránící se proto
urputně každé změně, případně usilující o návrat k
minulému, o restauraci: (zintensivněním) druhého
je revoluce, věřící, že to, co býti má, lze uskuteční-
ti v tom, co jest, a rozbijející tudíž bezohledně
stávající formy společnosti. Oba jsou nedomyšleny.
jako každý radikalism.“ Antor počitá při tom
možností společného postupu, třeba ne jednotného
a přivoděného snad zevní organisací. Předpoklady
pro něj vidí již splněny revisionismem, jemuž
podlehl i socialism i liberalism. „Tak stojí dnes
tábor pokrokový ideově opět konsolidován na zása-
dě hospodářské, politické i kulturní svobody, všech
lidí, jež může býti uskutečněna jen ve společnosti.
v níž se každý vzdává takové míry libovůle, kolil
je třeba pro splnění vůle sociálnín a společného
ideálu, potřeby a dobře pochopeného zájmu všech
kulturní svoboda
21
article
Tedy liberál nebude hájit dktrinářský volnou sou-
těž a nedotknutelnost vlastnictví tam, kde ohrožen
bude prospěch obecný, socialista zase nebude trva-
ti na větší míře sespolečenštění, než co vyžaduje
bezpečnost společnosti (Bernstein. Steffen). A jest
zapotřebí tohoto semknuti pokrokového tábora.
neboť konservativní moci jsou dnes ještě neobyčejně
silny.“ — V ostatním obsahu čísla je: J. W. Goethe
Vítej a s bohemi — Henri Bergson. Smysl vývoie
Dr. Karel Hoch. Moderní nacionalism. —
Jirák. Český textilní průmysl v r. 1912. — Kulturn
obzor. — Literatura. — Poznámky. — Věstník
organisací mládeže.
„Styl“ věnoval své poslední dvojité číslo (3
a 4., ročníku V.) celé indieké architekt u-
ře, jejíž nejvýznamnějších děl přináší 39 repro-
dukci. V slovném doprovodu K. Čapka a Vla-
stislava Hoímana podávána je charakteri-
stika a ocenění indického umění se stanoviska, je
nejlépe formuluje úvodní pasus samé jejich studie
Dle ní indické umění je pro nás látkou, na kterou
nestačí technika našeho myšlení a kterou nemo-
hou proniknouti kritické nástroje našeho rozumu
Bernstein
Steffen
Goethe
Bergson
doktor
Karel hoch
Jirák
obzor
K Čapek
Vl
22
article
Stejně, kdybychom se v indické architektuře hle-
děli orientovati historicky, nedostali bychom se k
uspokojivému porozumění. Nejpřirozenější způsob
kterým můžeme se probrati k jakémusi pochopení
indického umění, jest jedině vycítiti povšechný ráz
jeho účinku, to jest určiti obeenou, formovou nála-
dovost indické architektury. V závěru svých vý-
kladů o indickém umění autoři pak se snaží po-
stihnouti jeho význam pro moderního člověk
evropské vzdělanosti. Soudí: „Indická architektu-
ra není pro moderního člověka jen zájmem histo-
rickým nebo exotickým; naopak, má pro něj moc-
né dráždidlo a vzrušuje jej něčím, co citově potře-
bujeme ve svém prudkém běhu života. Dnešní člo-
věk nalézá tu především pronikavou intensitu vý-
razu a nesmírné oživení, jaké by toužil i pro své
moderní umění. Proto moderní člověk miluje bar-
barská umění; neboť v nich je jakýsi kořen vzniku
výtvarné řeči, po níž dychtíme i dnes. Toužíme
po výrazu s tempem urychleným, ovšem jednoduš-
ším a jednotnějším (než je v umění indickém). To-
to urychlené moderní tempo bude musiti proraziti
zvyklosti, jež je váží; proto prozatím v tomto sta-
vu napětí milujeme umění, jež tak úchvatně pře-
konává evropské klasicistické zvyklosti jakoindická
architektura. Umění, jež nás takto překvapují, jsou
nám milá a usnadňují nám vývoj, neboť odhalují
nám ohromné možnosti tvořivého pohybu ducha
zcela mimo půdu zastavěnou klasíckými theorlemi
a pojetími. Dnes není ještě slohu; ale dnes vzniká
jakási chuť ke slohu a tím i chuť otevříti své ledvý
účinům silně působícím.“ — Obsah doplňuje Kro-
nika.
23
article
V „České Kultuře“ (I., č. 16) ve stati
„Češlí historikové v Římě“ stěžuje si dr.
VI. Kybal, že „v posledních letech lze vskutku
pozorovati silné ochabnutí českých sil v Římě —
o českých dějinách nepracuje zde oficiálně až na
jednu výjimku od r. 1907 nikdo.“ Dr. Kybal vidív
tom zjev nepříznivý: Pobyt v Římě přinášel osobně
českým historikům užitek, jejž přináší každá změ-
na prostředí, nucený pohyb novým směrem. „Ale
Řím přináší i více než pouhou změnu způsobu ži-
vota a pouhou možnost širšího názoru světového
svou velkolepou minulostí a staletou její ústřed-
ností a světovostí, jež naplnily město nesčetnými
památkami historickými i uměleckými, Řím posky-
tuje positivní materiál k historickému studiu a k
historické kuliuře, která se může na této posvátné
půdě rozšířiti a prohloubiti neobyčejně platněa
šťastně.“ K tomu přistupuje pro českého historika
vatikánský archiv s bohatstvím pramenů k českým
dějinám od 13. až do 18. století. „Čeští historikově
věnovali se s velkou horlivostí výzkumu toho ar-
chivu a jistě jak program, lak i výsledky dosu
dosažené jsou podstatnou částí organisace české
vědy historické a neposledním základem hlubšího
a správnějšího nazírání dějinného, opřeného o ne-
vé prameny . . . Posléze nelze zavírati očí před
významem vědecko-politickým, jejž české studium
v Římě má a míti může. Každý vědecký výkon o-
sobní i kolektivní jest zároveň výkon politický
doktor
VI
Kybal
Řím
Český kultura
24
article
kulturní. Lze se tudíž dívati na českou práci v Ři-
mě jako na projev českého ducha, t. j. české píle
české zdatnosti a českého soutěžení na meziná-
rodním poli vědeckém a podle toho ceniti její hod-
notu vědeckou i kulturní. Pracují-li čeští histori-
kové na místě, kde pracují historikové všech kul-
turních národů evropských i mimoevropských, je
to zajisté znamením stejné vyspělosti a stejného
rozpětí sil, jakými je na příklad čestná dčast če-
ského umění na uměleckých výstavách a soutěžích
mezinárodních.“ To jsou tedy zisky, o něž přichá-
zíme následkem ochablé účasti českých histori-
ckých pracovníků v Římě. — „Kultura“ dále při-
náší:, J. Bartoš, Juliusz Slowacki a jeho poslání.
— F. Chudoba, Keats. — R. Svobodová. Zahrad
Irémská. — Ignotus, Poutník. — Zd. Nejedlý, Wag-
nerismus T. Novákové. — Ivo Vojnovič, 1912
Čtvrtý zpěv „Smrti matky Jugovičů“. — F. Skáce-
lík, Jak vítr uzdravil prapor. Rozhledy a poznám-
V „Listech Filologických“ (XL., č. 2.)
J Bartoš
Slowacký
F Chudoba
Keats
R Svobodová
Ignotus
Zdeněk
Nejedlá
Wag
T Novák
Vojnovič
Jugovič
XL
Ře
Řím
Irémský
25
article
otiskuje dr. J. Hanuš příspěvek ku poznání doby
Josefínské v Čechách: „Týdenník Úber di
Broschüren unserer Zeiten“. Týdenník
ten byl založen na obranu proti osvícenskému tý-
denníku „Geiszel der Prediger“, který posuzoval
neúprosně soudobé kazatelství a kazatele, prot
nimž přípouštěl k slovu i laiky. „Úber die Broschů-
ren“ byl list konservativně katolický, stavící se
proti osvícenství, zejména pokud bojovalo i se-
směšňováním věcí dotud svatých, hájící kněze —
takže jej již pohoršuje, troufá-li si je kritisovati
laik, i mnichy a mnišství. Ale při tom sám zcel
neunikl duchu doby. Svědčí o tom, že doporučoval
kazatelům, aby místo učené theologie brali zřetel
k morálce; že káral materialistické pojetí kněžských
úkonů a zvláště přepjatost výroků, jako bylo na
př. tvrzení, že kněz nabývá moci nad samou oso-
bou a člověčenstvím Spasitelovým; že doporučuje
kazatelům, aby se dovolávali raději jen Písma sva-
tého, nikoliv revellací světců; že prohlašuje snáše-
livost za krásnou ctnost atd. Takové ústupky činil
pravověrní církevníci době, kdy nemohli a netrou-
fali si státi se vší příkrostí na svém. V tom směru
je „Úber die Broschüren“ jenom jedním z doklad
církevnické taktíky, při níž trvá katolicism dodne
a všude a jejíž devisou je: ústupnost, kde je slabý
bezohlednost, kde má moc. — „Listy Filologické“
mimo to podávají: K. Wenig. Rhetorismus v lite-
ratuře římské prvního století po Kr. — Ant. Kolář
O Gallově vztahu k Euforionovi a o jeho básnické
činnosti. — Jos. Zubatý. K. Chelčického Sieti víer
— Dr. J. L. Seifert. Klicperova Popelka Varšav.
ská. — Úvahy. — Hlídka programů středních škol
— Drobné zprávy.
doktor
Úber Broschüren
K Wenig
Kristus
Kolář
Gallův
Euforion
K Chelčický
Seifert
Klicperův
Čechy
Jos
Varšava
Geiszel der Prediger
Úbry die Broschr
26
article
V „Pokrokové revuí“ (IX., č. 6.) dr
Hanuš Opočenský pokračuje ve svém pře-
hledu „Bílá Hora a česká historiogra-
fie“. Konstruuje tu Palackého názor na katastrofu
bělohorskou (liberální) a reprodukuje Tomkův ná-
zor konservativní. V názoru Tomkově — soudi
autor — obžaloba stavů českých, povstavších proti
Ferdinandovi II., z anarchie padá na účet tradice,
kterou Tomek přijal (Beckovský. Cornova). Jinak
se to má s jeho názorem, že by husitství bylo
svedlo národ s určené mu dráhy kulturního vývoje
na scestí. Myšlenka ta objevuje se poprvé u J. A.
Helferta ve spise „Mistr Jan Hus“ (1857). K tomu
dr. Opočenský připomíná: „Nepochybuji, že badání
o myšlenkových proudech reakce, po roce 1848
následující, nám přinese jednou vysvětlení, kde hle-
dati vzník a prameny toho názoru. Je zajímavo, že
názor ten měl jistý vliv na celou generaci histo-
riků, že i Gindely do jisté míry mu ze začátku
podlehl. Reakční charakter této myšlenky objevi
se nejlépe, srovnáme-li ji s řešením problému bělo-
horského, které podalí Balbín a Beckovský, přece
také katolickým, kde oba moderní myšlence tole-
rance stojí mnohem blíže než Tomek (Balbín-kato-
lik lituje ztráty Čechů, vzniklé exilem, Tomek ob-
viňuje exulanty vlastně z vlastizrady — motiv, kte-
rý pak celá klerikální historiografie opakuje). —
Další obsah: Fr. Khol, Korrespondence vítězeu
Lipska. — G. Čadek, Sociální musea. — K. Šelepa.
Básně. — Dr. F. Novotný. Nálezy řeckých papyrů
v Egyptě. — Dr. O. Stehlik. Karel Havlíček Bo-
rovský o revoluční Polsce. — Ze současného ži-
vota.
Opočenský
Palacký
Tomkův
Ferdinand II
Tomek
Cornova
Helfert
Hus
doktor
Gindel
Balbín
Čecho
Khol
Korrespondence
G Čadek
K Šelepa
F Novotná
Stehlik
Havlíček
Bílá Hora
Francie
Lipsko
Egypt
Bo
27
article
„Epocha“ (XVIII., č. 14.] přináší zmínkuo
známém Orsatovu návrhu šifrového pisma,
jejž (F. Štěpánek) stručně posuzuje. Dle Orsala
měl by každý národ svůj slovník, rozdělený ve dvě
části, z nichž první, abecední, obsahuje všechna
slova — nejnutnější k dorozumění — skloňovaná
i časovaná. Každé ze slov je opatřeno mezinárod-
ním číslem. Druhá část je uspořádána postupem
mezinárodních čísel s jich významem slovnýmv
příslušné národní řeči. Tak na př. pro slovník
francouzský: 1 značí a, 18: avoir. 19: nous avons.
20: vous avez, 26: bagage, 57: cher, 221: nous: pro
slovník český: 1 značí a, 18: míti, 19: máme; 20.
máte: 26: zavazadlo; 57: u: 221: my (nás). Bude-li
tedy Čech chtíti Francouzí napsat „Máte zava-
zadlo u nás“, napíše: 20—26—57—221. Pomsocí čí-
selného slovničku přečte je (přeloží si je) Fran-
couz: „Vous avez bagage ckez nous“. Stejný vý-
znam si najde kdokoliv jiný v číselném slovníku
své mateřštiny, takže písmo šifrové by bylo lze
čísti jakoukoliv řečí. K tomu však F. Štěpánek
právem upozorňuje, že číselné písmo by přece sta-
čilo jen pro projevy nejjednodušší a i tu docházelo
by k nedorozuměním, vznikajícím na základě roz-
dílného vyjadřování se v různých řečech. Proto
mezinárodní šifrové písmo sotva nalezne přijetí
nezbude než spokojiti se mezinárodní řečí. —
„Epocha“ mimo to uveřejňuje: Inž. J. Žofka, Lino-
leum. — Prof. J. Zázvorka. Masky řivočíchů. —
Bezdrátová telegrafie ve vojsku. — Přehled vzdu-
choplavby za prosinec 1912. — Zprávy drobné.
F Štěpánek
Orsal
Čo
Francouzet
Fran
Štěpánek
profesor
J Zázvorka