1
article
zvati presidenta Roosevelta a kongres k okamžitému
zakročení, aby byly uzavřeny vzájemné ob-
chodnísmlouvy mezi Amerikou a ostat-
ními státy.
Demonstrace nezaměslnanýchi v Chicagu.
Z Chicea, 23. ledna. (K. k.) (Něm. atlant. kabel.)
Policie srazila se t nezaměstnanými,
kteří chtěli uspořádati průvod městem k radnici a
žádati tam za práci. Dav neuposlechl vyzvání
k rozchodu, načež policie podnikla nan
útok a rozehnala je] obušky.
Přípravy k ravoluci v Haiti a v San Domingu.
Z Nového Yorku, 23. ledna. (K. k.) Vyšetřováním
nedávno zatčeného muže jménem Giordana, který
padělal peníze pro revoluční hnuti v Hait
a v San Domingu, byl tak kompromitován ame-
rický konsul ve St. Marku (na Haiti), že byl
zbaven úřadu. Na základě vyšetřování proti Giorda-
novi bylo zabaveno 2000 ručnic a 800.000 dolarů
padělaných peněz
Roosevelt
Giordano
Marek
Amerika
Chicago
Chicea
Německo
Haiti
San Domingo
Nový York
St
2
article
K „Organisaci pro positivní práci“
K „Organisaci pro positivní práci“
(proč ne pro »positivní politiku« ?) volal středečn
„Plzeňský Obzor“ v článku, vysunutém z ve-
škeré míry a slušnosti, kypře tak půdu ke vše-
rejší schůzi místní organisace národní strany
svobodomyslné. Mohlo se očekávati, že orgán.
sloužící propagandě tak zvané positivní politiky
v největším západočeském městě, bude to moc
učiniti důvody, kteréž snesou měřítko normálné
logiky a méně nehoráznými slovy, aby se projev
srovnával se střediskem politické inteligence zá-
padní končiny vlasti. Avšak úvaha, která hemží
se spíláním a podezřiváním, „ničivé práce“,
„pohnutek osobní ctižádosti“, „politiky nezra-
lých chlapců“ „zákeřných zbraní“, „nízkých
zbraní“, „klepů“, „pomluv“ a „očerňování“ už
z předu ospravedlňuje domněnku, že silná slo-
vesnost podpírati bude slabounké vývody. A to-
mu jest tak! Pod heslem positivní politiky hlásá
organizace národní strana
3
article
„Plzeňský Obzor“ čirý politický fatalismus a
naprostou resignaci na jakékoli politické sebe-
určení. Utkvělá idea, že nemůže býti jiného po-
stavení české delegace, než služebného „bez za-
placení“, poněvadž „za nového rozvrstvení sil
není tu možnou jiná většina organická než vět-
šina ku projednání státních nezbyt-
ností“ a že delegace česká musí stůj co
stůj v této většině být, „poněvadž takovou vět-
šinu dovede si vždy každá vláda utvořiti“, vy-
zírá z každé řádky plzeňsko-obzorovského pozo-
rování středečního. A bezprostředně před tako-
výmto názorem postavil plzeňský svobodomyslný
list tvrzení: „Strana mladočeská (rozuměj ve-
Gení strapy!) pracovala vždy poctivě a ne-
zradila ani jednu ze svých zásad, ale byla nu-
cena svoji taktiku přizpůsobiti
nové situaci na říšské radě.“ Vedení
strany, aby mohlo „přizpůsobiti svoji taktiku
nové situaci na říšské radě“, čili lépe řečeno
vstoupiti do vládní většiny v lády nám
nepřátelské a nepřátelství své ná-
rodu osvědčující až do nejnověj-
šího dáta, aby mohlo vstoupiti do té vlády
beze splnění i jen jediného z postu-
látů národních, jichž splnění strana uči-
nila podmínkou vzdání se oposičního sta-
noviska, opustilo především tuto taktickou
zásadu strany a dovolává-li se
vedení na prosincové usnesení výkonného vý-
boru, který vedení strany dal bezpodmínečné
svolení k tomu, jest očividno, že tuto taktickou
zásadu strany opustiti musil především positivi-
stický výkonný výbor! Pánové v „Plzeňském
4
article
Obzoru“ žijí snad také v začarování tiskového
výboru národní strany svobodomyslné, že mo-
hou tisknouti takové odstavce, jako následující:
„Dokud vláda bue s námi jednati spra-
vedlivě, musíme ji podporovati, a by
se v ní jiné, nám nepřátelské proud
nedostaly na vrch; rozumí se samo sebou
že by rázem se museli všicci čeští poslane
cctnouti v oposici, kdyby počala vláda tajn
či zřejmě jednati proti těmto zájmům
našeho národa. “
Která jsou ta spravedlivá jednání vlády
s námi? A kterak možno postrádati zřejmo-
sti v jednání vlády proti zájmům našeho ná-
roda po jazykových aférách chebské a česko-
lipské?! Stačí-li vyznavačům takového opti-
mismu vládní prohlášení, že zákony, před-
pisy a nařízení jazyková jsou platna v celém
obvodu a dopouští-li za to vládě odírati české
menšiny o jazykové právo do nahého bez-
práví, potom ovšem tací politikové mohou
týmž dechem pronášeti tvrzení, že se vedení
strany nezpronevěřilo žádné ze zá-
sad mladočeských. Nepřátelské proudy!
Po třicet let nebylo nepřátelštějších nám proudů
ve vládě nad tyto, za jichž „proudění“ bylo
umožněno soudcům přísežně zpronevěřilým
sáhnouti na Stremayrova jazyková nařízení bez
vládní nápravy, bez zjednání nedotknutelnosti
právu, jakého nezkráceně požívají i černošské
kmeny v německém území — africkém! Jestliže
pak práce k umožnění takového stavu a k strpe-
ní stavu toho v národě může se dnes nazývati
„organisací pro positivní práci“,
potom ovšem jest nebezpečí, že tito organistatoři
národu prohrají jeho existenci ve smiřovačkách
po volbách chystaných positivnější, než
cokoli v éře nynější positivné polt-
tikyl
národní strana
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Spisovatel
6
article
Jan Červenka.
Jan Červenka.
Dnes o 7. hodině ranní skonal po delším
utrpení spisovatel a básník český pan Jan Čer-
venka, posléze konceptní adjunkt městského
úřadu na Král. Vinohradech. Narodil se v Praze
r. 1861 a po absolvování gymnasia v Hradei
Králové věnoval se studiím právnickým. Lite-
rární jeho činnost byla jednak původní, jednak
překladatelská. Poprvé vystoupil na veřejnost
r. 1879 s překladem básně Fr. Coppéea ve
»Květech«. Pak následovaly již samostatné
sbírky jeho čisté lyriky: »Amoroso«, »Ztišené
vlny« a r. 1891 »Písně Závišovy«, které mu
dobyly čestného místa v produkci básnické. Než
i prósu pěstil a práce jeho, uveřejněné většinou
v »Lumíru«, vydány byly pod názvem »No-
velly«, druhá pak sbírka nadepsána »Dětské
kartony«. Z překladatelské činnosti dlužno uvésti
překlad »Legend« španělského básníka G. A.
Becquera a pro Národní divadlo přeložené drama
»Sudí Zalamejský« od Calderona. Čestná budiž
mu pamětl
= České nápisy Ha teplickém hřbitově se Hislrpí.
Píše se nám: Chci podati nový doklad, že Němci
pronásledují nás Čechy surově a nelidsky až za hrob.
Červenka
Čer
Král
Závišův
Becquer
Calderon
Němec
Čecho
Praha
Francie
Lumír
národní divadlo
7
article
Dne 9. května min. roku zemřel v teplické nemocnici
pan Zdenko Šrámek, úřadník c. k. státních drahv
Hrobech, i byl dne 12. května na hřbitově v Tepli-
cích, číslo hrohu 172, pochován. Otec zesnulého,
pan Tom. Šrámek, jub. učitel v Jinäřichově Hradci,
dal dne 10. srpna min. roku postaviti na hrobě synově
pískovcový podstavec, na němž umístěná mraemnorová
deska česky hlásala: „Zde k spánku klidnému uložen
Zdenko Šrámek, úřadník státní dráhy, * 183/270,
19207.“ Pe Novém roce 1908 šel hrobi zesnulého na
přání jeho otce navštíviti Václav Zedník, dělník pe-
kařský, t. č v Bilíně a ten shledal, že na hrobě tolíko
podstavec pískovcový se nalézá a na něm tužkou.
psáno: Zdenko Šrámek, Heska však že je ta tam. Vy-
hledal ihned hrobníka i tázal se, kam se deska po-
děla. Hrobník sdělil, že deska uložena jest ve skla-
dišti, „ježto na hřbitově teplickém české
nápisy trpěny nejsou.“ Pan Zedník oznámii
tento vandalismus ihned otci zesnulého, který dopsal
panu Plecha tému, naddozorci finanční stráže v Bilině
i požádal ho, aby se o pravdivosti zprávy pana Zed-
níka přesvědčil, Pan Plechatý vyhověl žádosti pana
učitele Šrámka i shledal, že zpráva je pravdivou. Na
jeho urgenci bylo mu správcem hřbitov. sděleno, že
„české nápisy na hřbitově se netrpál
Tak tedy německý furor objevil se ve své šeredě
znovu na — hřbitově, sídle míru a klidu. Co jse
platna rozhodnutí a nařízení úřadní, když němečt
zuřivci jich neuznávají, ba zřejmě a beztrestně protí
nim jednají? Teplický případ bude prý předmětem
interpelace na radě říšské.
Zdenko Šrámek
Tom
Šrámek
Zedník
Hesek
Plech
Zeda
Plechatá
Tepli
Jinäřichov Hradec
8
article
— Arcivévoda Karel Frantižek Jozef vrátil se
dnes ráno z Vídně do Prahy.
— Úmrtí. Na Malé straně v Nostitzově palácí čp
471-III. zemřela v noci na dnešek hrab. Sitta No-
stitzová, rozená hraběnka Thun-Hohensteinová,
matka hraběte Ervína Nostitze. Dosáhla věku 71 let.
— Vyplacení odkazů zvěčnělého továrníka p.
Boh. Bondyho. Synové zemřelého vynikajícíhc prů-
myslnka p. Bohumila Bondyho, pánové Leon Bondy,
prozatímní předseda obchodní a živnostenské komory
a Otto Bondy, ve smyslu závěti svého otce, bývaléh
presidenta obchodní komory, vyplatili velkolepý od-
kaz 100.000 K pro umělecko-průmyslové museum
obchodní komory v Praze k nakoupení uměleckých
předmětů. Dále vyplatili řadě spolků a korporaci,
v závěti uvedených, obnos 30.000 K.
Frantižek
Jozef
Nostitzův
Sitta
Thun Hohensteinová
Nostitz
Bondy
Bond
Vídeň
Praha
živnostenský komora
uměleckýprůmyslový muzeum obchodní komora
9
article
— Z obcí předměstských. V sezení rady městsk
na Smíchově dne 22. t m. za předsednictví sta-
rosty dra. Aloisa Koldinského předložil p. prof. dr
A. Čenský návrh nábytku pro damský salon a ku-
řácký pokoj v obecním domě, kterýžto nábytek obec
smíchovská na jubilejní výstavě obchodní a živno-
stenské komory vystaviti míní. Rada městská předl.-
žený návrh schválila a usnesla se vypsati na prove-
dení tohoto nábytku ofertní řízení. — Proti pásmo-
vým sazbám, zavedeným na elektri-
ckých drahách král, hlav. města Prahy usne-
seno podati protest, jelikož jimi obyvatelstvo Smí-
chova, jmenovitě na trati Smíchov—Žižkov proti dří-
vějšímu stavu jest zkráceno, kdežto by se v zájmu
většího používání elektr. drah spíše snížení sazeb do-
poručovalo. — Vzhledem k tomu, že mládež ze Smí-
chova ve velkém množství musí docházeti do reál-
ných škol pražských, které jsou následkem toho pře-
plněny, usneseno k návrhu starosty domáhati se
zřízení české reálky na Smíchově
současně žádati, aby dosavadní reálné a vyšší gym-
nasium smíchovské proměněno bylo jen na gymna-
sium — Vzata na vědomí zpráva o utěšených vý-
sledcích her školní mládeže v létě r. 1907, jichž po-
řádání bylo svěřeno tělocvičné jednotě Sokol smní-
chovský. — Žádost J. Kratochvíla za koncesi ke zří-
zení hotelového pensionátu v domě č. p. 100/1 v
Karlově ulici, kde k účelu tomu jest vzorně zaří-
zeno celé poschodí, doporučena příznivému vyřízení
jako podník, jehož potřeba obyvatelstva velkého mě-
sta požaduje. — Štukatérská práce na stavbě ústřední
tržnice zadána p. J. Říhovi, na stavbě obec. domu
p. Márovi, truhlářská práce tamtéž zadána p. Kelle-
rovi, zazdívka kotlů p. B. Nedvědovi. — Vrch. inž.
Koldinský
profesor
A Čenská
J Kratochvíl
J Říha
Mára
Kell
Nedvěd
Ing
Smíchov
Praha
Žižkov
Karlov ulice
Sokol smní
obecní dům
10
article
J. Vancl předložil obšírný pamětní spis o projektu
jednotného vodovodu, který vypracoval dle usnesení
zástupců obcí předměstských. — Návrh nových sta-
nov a plánů pro zaměstnání dítek v měst. školách
mateřských v zásadě schválen s dodatkem, aby byl
na jeden rok na zkoušku zaveden. — Mimo to vy-
řízena řuda záležitostí stavebních, chudinských, hos
spodářských atd.
— Amnestie brancům a vojínům. Rozhodnutím
panovníkovým ze dne 26. listopadu 1907 udělena
byla následovní amnestie rakouským i uherským
státním občanům: 1. Veškeren trest i další vyšetřo-
vání, jakož i prodloužení činně služby promíjí se
všem brancům, povinným k odvodu, kteří
až do 2. prosince 1907 pro útěk před odvodem byli
odsouzeni neb se nacházejí ve vyšetřování. 2. Pro-
minutí vztahuje se i na ty brance, kteří posud nebyli
odsouzeni neb ve vyšetřování v tom případě, když
se podrobí odvodní povinnosti a službě vojenské neb
zeměbranecké (honvedské) a když se k tomu účelu
osobně nejdéle do 1. prosince 1909 přihlásí u po-
litického úřadu okresního své domovské obce za úče-
lem pojetí do amnestie. 3. Pokud amnestovaní budou
odvedeni, musí si odsloužiti svou praesenční službu
a předepsaná cvičení nejposléze do 31. prosince ono-
ho roku, v němž dosáhnou 33. roku svého. Po té
době služební povinnost nesahá. — Veškeren trest,
další vyšetřování a prodloužení činné služby promíjí
se všem příslušníkům vojska (námořni-
ctva) a zemské obrany (honvédů), kteří do
2. prosince 1907 byli odsouzeni neb vyšetřováni p ro
neuposlechnutí vojenského rozkazu
povolávacího (ke službě praesenční neb ke
cvičení). Téže milosti mohou dosáhnouti i oni pří-
slušníci vojska (námořnictva) a zemské obrany (hon-
védů), kteří posud pro neuposlechnutí vojenského roz4
J Vancl
11
article
kazu povolacího nebyli ve vyšetřování, pokud o so b-
ně se přihlásí ku pojetí do amnestie u některého
politického, okresního úřadu neb u vojenského úřadu
v době od 2. prosince 1907 do 1. prosince 1909. Ti,
kteří podali žádost za pojetí do amnestie, pokud jsou
vedeni jako uprchlíci mimo stav mužstva, považují
se za zbaveny vojenské své holnosti. Zameškanou
praesenční službu a výcvik osminedělní nutno v do-
bě služební povinnosti dosloužiti. Zameškaná cvičení
se nedosluhují. Doba nepřítomnosti uprchlíka se do
12leté služební povinnosti započítává. Prominutí se
poskytuje i oněm, kteří vedle deserce spáchali i jiný
čin trestný, pokud však pro tento jiný skutek nebyli
ještě odsouzeni. Amnestie se však nevztahuje na
tyto trestní činy: I. kteří již odsouzeni byli pro trest-
ný čin pojatý do amnestie a jiný trestný skutek zá-
roveň; II. kteří uprchli z praesenční služby neb z vý-
minečné služby aktivní. Při okolnostech ohledu hod-
ných mohou býti předloženy návrhy na udělení mi-
losti, pokud bylo uprchnutí spácháno poprvé; III
kteří se dopustili zvádění k neuposlechnutí povolá-
vacího rozkazu. — Žadatelé o tuto milost musí
osobně dostaviti se nejdéle do 1 prosince 1909
buď ku politickému úřadu okresnímu své obce do-
movské nebo k rakousko-uherskému konsulátu, pos
kud se zdržují v cizině. S žadately bude sepsán pod
drobný zápis se zjištěním vyškerých osobních dat.
Zápis se zasílá vojenskému neb zeměbraneckému
(honvédskému) sboru žadatele, pokud je odveden, neb
se poznamená v odvodních listinách. Zastupitelské
úřady v cizině vydávají zvláštní průkazní listiny o
přihlášce žadatele neb potvrzení v pase za účelem
volného vstupu do států rakousko-uherských. za-
datelé však musí splniti veškeré podmínky, za nichá
amnestie se udílí, a musí splniti svou služební i od-
vodní povinnost.
12
article
— Dary. Pan cís. rada Karel Dimmer, bývalý
dlouholetý starosta smíchovský, daroval obci vagon
uhlí, které ku přání dárcovu nejchudším metarům
obecního hospodářství na Smichově k rozdělení pri-
kázáno bylo. — Komitétu pro ošacení chudé školní
mládeže na Král. Vinohradech věnovali k uctění
památky zesn. pana Vojtěcha Lešetického, c. k. škol-
ního rady: Představenstvo kláštera chudých škol-
ských sester De Notre Dame v Horažďovicích 5 K.
paní Vilma Lešetická 10 K, sbor profesorský c. k.
učitelského ústavu v Hradci Králové 20 K, veldůst.
pan P. Jan Veverka, c. k. profesor náboženstvív
Hradci Králové 10 K a Ph. Míg. A. Sašek 10 korun,
úhrnem 55 K.
— Nebezpečí požáru v Náprstkově musen. Po
sluhovačka Antonie Vančurová přišla dnes po 7. hod.
ranní do Naprstkova musea v čís. 291-I., aby zametla
a vyvětrala místnosti. Jakmile otevřela dvéře čítárny,
byla ovanuta dýmem, který ji zabráni! další vstup.
Na pomoc byli zavoláni sousedé a po otevření oken
se zjistilo, že holi podlaha u kamen. Oheň byl uha-
šen a další škodě zabráněno. Na místo přijeli hasiči
z radnické pobočky a ze staroměstské centrály.
— Nehoda. Anna Křížová, 66letá manželka žes
lezničního dozorce z Ouval, byla včera u Prašné brá-
ny povalena fiakrem a utrpěla pouze lehké poranění
Po lékařském přispění nastoupila stařena cestu k do-
movu.
— Do nepravých dveří, čili honba na domnělého
zloděje. Velký shon obecenstva povstal včera odpo-
ledne v Prokopově třídě na Žižkově. Způsobilo to
vojání: „Zloděj, chytte ho!“ V tom vyrazil z domu
Dimmer
Král
Vojtěch lešetický
Dam
Vilma
P Veverka
A Sašek
Náprstkův
Vančurová
Nehoda
Křížová
Horažďovice
Hradec Králové
Prokopův třída
Žižkov
klášter chudá škola
profesorský c
Naprstkov muzeum