ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 476c1fe0-8f10-11dd-a26f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 79, person 61, org 11, work 9
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 24. května 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 140.
4 masthead
Na ranní avečerní liety předplácí se V Praze v administraci na měste na čtvrt leta s dvojí donáškou na mésic. . . . na čtvrt ieta . . . K al na měsl, e frišlkáche
Praha
5 masthead Palo 2 R ar
Palo 2 R ar na mněste. sk čvrt ieta . . . k on s dvojí zisilkou měsle rr jeta
Pala
6 article
V Praze, 24. května.
Praha
7 article
Podivnou obranu Berchtoldovu podnik dnešní „Zeit“. „Zeit“ vedl sice dlouho boj proti nynější zahraniční politice rakousko- uherské, ale teď se v něm asi hnulo svědom a uvažuje o tom, možno-li tak přísně odsuzo- vat Berchtolda, kdyžtč Berchtold byl nucen pokračovat v politice Achrenthalově, r. 1912 dojidat to. co Achreníhal r. 1908 nadrobil Jestliže Bismarkovy koncepce r. 1864. 186 a 1870 dnes z historické perspektivy zdai se nám být dějinnými nutnostmi, které se dané chvili musily stát, o Aehrenthalově an- nexi můžeme říci jen tolik, že hlavní její po- hnutkou bylo panovníkovo jubileum r. 1908 Aehrenthal nejednal jako pravý diplomat, al jako dvořan, který se chtěl vlichotit jubilejním dárkem. Jako mnohý moderní spekulant cenu za svůj dárek dal vyplatit druhým.
Berchtoldův Berchtold Aehrenthalův
8 article
Právem „Zeit“ klade si otázku, zda by nebylo bývalo výhodnější počkat s annexi. zda právě annekční povyk nevchnal Srbsko do náruče Bulharska a neuspíšil tak úspěchy balkánského spolku? Snad byl by balkánský spolek i tak se uskutečnil, ale stalo by se tak později. Rakousko-Uhersko by zíckalo n čase, potřebném v tomto státě, plném vnítř- ního kvašení. Bez annexe bylo by Rakousko zůstalo v přátelském poměru ke všem moc- nostem (hlavně k Rurku), bez annexe těšili bychom se posud těm dabrým financím, nichž mohl nynější haličský náměsíek prohlá- sit, že se nám vede dobře, bez annexe neměli bychom té půlmiliardy výloh, tehdy na mobi- lisaci do větru vyhozených. Bylo by snad ne- štěstím, že by nebyla provedena posud annere a s ni spojená politická reforma v Bosně Hercegoviné? Dnes mohla by vláda vyjit vstříc rozohněným myslem bosenského obyvatelstya darováním ústavy a nepotřebovala by zavádět a rušit výminečný stav v Bosně a Hercego- vině, A byla by monarchii zachována nejen Bosna a Hercegovina, leč i Novopazarský sendžak. Bez Aehrenibalova činu byli bychoi dnes aspoň o miliardu bohatší a neměli by- chom vyslovených nepřátel v Evropě.
Aehrenibalův Srbsko Bulharsko Rakousko Uhersko Boseň Bosna a Hercegovina Evropa
9 article
Úvahy „Zeitu“ jsou rozumné, ale kdos jich v rakousko-maďarském zahraničním úřa- dě všímá. Tam jsou rádi, že se jim podařilo na dlouhou dobu rozeštvat habsburskou monar- chii s Jihoslovany a o víc jim nešlo. V našem zahraničním úřadě pochopili v dané krisi jen tolik, že z velkolených plánů maďarských n uskutečnění maďarského imperialismu, saha- jícího od Karpat až k Jaderskému a Egejské- mu moři, nebude nic. Byla taková svědná my- šlenka, spojit se i s Rumuny a Bulhary a byt pánem čtyř moří: Černého, Mramorového. Egejského, Jadranského! Dávný sen pánů ko- runy svatoštěpánské. A nic z toho všehol Proč by si maďarští diplomaté pálili prsty pro zájmy rakouského průmyslu a obchodu na Balkáně, když zemědělský Balkán může být jen soutěží zemědělským Uhrám a ani politi- cky nedá se Maďarům ovládnout? Plány, jak by se Rakousko-Uhersko pře- ce jen postavilo v čelo jihovýchodní Evropy. objevují se stále. Počítá se s tím, že nynějš napětí mezi balkánskými spojenci povede k jich konečnému rozchodu. Nejvice by zále- želo na Bulharsku, s kým půjde, zda austrofilská politika, o jejíž obrození vídeňské listy tak horlivě píší, opravdu tam má půdu.
Jihoslovan Rumun Bulhar Černý Maďar Karpaty Balkán Uhry Rakousko Uhersko Evropa Bulharsko zemědělský Balkán Zeit
10 article
„Neue Freie Presse“ uveřejňuje dnes článek z péra bývalého bulharského ministra Načoviče, který vyznívá rozhodně proti spolku se Srbskem. V tomto kolísání bulhar- ského veřejného mínění třeba vidět asi též rozpaky, proč Rusko příliš se nežene do smírčí úlohy mezi Bulharskem a Srbskem. Bulharsko podle dnešních zpráv částečně se chystá k ústupu a nabízí Srbům Kumanovo. Skoplje a Tetovo, ale rozhodně si chce podr žet Prilep, Bitolji a Ochridu. Srbům záleži zvláště na Bitolji, poněvadž obsazením tohoto kraje nabyli by přímého spojení s Řeckem. Bude-li o tom území Rusko rozhodovat, sotva umnikne výčitkám jedné z obou stran a snad obou stran. jako se stalo ve sporu Bulharsk s Rumunskem. Bulhaři se dnes hněvají, že mu- sili ustoupit Silistrii a Rumuni se hněvají, že dostali jen Silistrii. V „Zeitu“ prozrazuje dnes rumunský profesor Zorga, že na podzim mluvilo se o společné akci Rumunska s Ra- kousko-Uherskem a že při tom vybízeli Ru- munsko, aby si obsadilo bulharské okolí měst Ruščuku. Šumenu a Varny a srbské údolí Timo- ku, kde žijí většinou Rumuni. Zorga není pří- telem takového jednostranného postupu Ru- munska, zdá se mu naopak, že Rumunsko ne- má jít ani s Ruskem ani s Rakousko-Uher- skem, poněvadž v těchto sousedních státech má skoro 5 milionů svých rodáků dosud ne- sjednocených, ale že budoucnost Rumunska je ve stálém spolku s balkánskými státy
Načovič Srba Kumanovo Ochrid Bulhar Rumun Timo Srbsko Rusko Bulharsko Prilep Bitolja Řecko Rumunsko Silistrie Ra kouskoUhersko Ruščuk Šumen Rakousko Uhry Neue Frei Presse profesor Zorg
11 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Spor bulharsko-srbský. Z Bělehradu, 24. května. „Tribuna“ pro- hlašuje, že Bulharsko souhlasí, by Srbsko mělo všechna obsazená území vyjma Bitolji a Ochri- du. Bulhaři chtěli takovýmto způsobem kře- sťanské Albance zceliti a při tom zabrániti. aby Srbsko hraničilo s Řeckem. Srbsko však k tomu souhlas dáti nemůže. Následkem toho pohraniční záležitosti ještě dlouho nebudou vyřízeny. „Pravda“ doufá, že král Ferdinand. jsa si vědom důležitosti balkánského svazu. také pro budoucnost bude působiti na bulhar- skou politiku v tom změru, aby dosažena byla dohoda pro obě strany spravedlivá.
Bulhar Ferdinand Balkán Bělehrad Bulharsko Srbsko Řecko
12 article
Boje mezi Řeky a Bulhary. Z Athén, 23. května. (K. k.) Řecký vy- slanec v Sořiji Panas protestoval včera z roz- kazu své vlády u ministerského předsedy Ge- šova pro události u Panghajonu. Gešov ujisti řeckého vyslance, že dá okamžitě nutné po- kyny, aby nepřátelství ihned bylo zastaveno. Ze Sofije, 24. května. (K. k.) „Bul. tel zgentura“ sděluje: Bulharský hlavní stan uve- řejňuje toto communiqué: Dne 22. května 5 hodin odpoledne zahájily řecké sbo- rv, ktere jsou rozděleny kolem vesnice Radoleva, palbu z pušek a děl na bulharské vojsko, jež stojí u mostů přes řeku Anghistu u Kučuk-Velesu a Volčisky. Z počátku neopětovalo bulharské vojsko sířelbu, když však řecké dělostřele- ctvo poškodilo koleje a telegrafní vedení, za- hájili Bulhaři ostrou palbu a po- čali postupovati. Donutili Řeky ku překotnému ústupu směrem k zátoce orfantské. Tato řecká pro vokace není první. Řekové zakázali cyrilo-methodějskou slavnost v Solunu. Ze Soluna, 24. kvělna. (K. k.) K oslavě d cyrilo-methodějského příbyl sem dnes také hu- dební sbor 14. bulharského pěšího pluku, řeck úrady však oznimily bulharském arcibiskupekému vikáři, že jaká, koliv nápadná cirkevní oslava a prů- vod jsou zakáziny. Zdejší bulharský list „Pravo byl pro útoky na úřadní opatření na několik dní zastaven. Čelnický velitel učinil na zítřek nutná bezpečnostní opatření.
Řek Bulhar Atény Radolevo Soluna Anghist u Kučuk Veles u Panghajon
13 article
Řecký král v Solunu. Ze Soluna, 23. kvěina. (K. k.) Král Kon stantin přijel sem dnes večer se svým štáben na torpédoborci „Panther Z Athén, 23. května. (K. k.) Dle telegra- fiekých zpráv z Panghajonu byla o polednáci palba zastavena. Dle telegramu večer došlého bylo slyšeti palbu pěchoty a dělostřelectra směrem od Panghajonu, což nasvědčuje tomu. že nepřátelství bylo opět zahájeno. Bližších zpráv není. Stíhání bulharských četových vůdců v Solunu Ze Solije, 24. května. Bývali bulharšt revolucionářští vůdcové byli řeckými úřady v Solunu uvězněni, poněvadž lpi na nich po- dezření,že připravovali proti řeckým úřadům povstání. Techto 200 vůdců bude pohnán před vojenský soud v Solunu. V Sofiji je prote velké rozhořčení. žádné vyvlastňování v albanském, Srby obsazeném území. Z Bělehradu, 23. května. (K. k.) [Z úřad- ního pramene.] Zprávy z albanských kruhů o úřadním vyvlastňování albanských statkův obsazených krajích, zejména v Kosovu, jsou naprosto bezpodstatny. Vláda nepomýšlí na taková opatření a mimo to bylo úřadům eo nejpřísněji uloženo, aby nepřipouštěly žád- ných koupí nebo prodejů ani podobných ob- chodních transakcí, a kdyby se takové bez jejich vědomí staly, aby byly prohlášeny za neplatné. Zahájené jednání o rakousko-srbskou obchodní smlouvu. Z Bělehradu, 24. května. „Stampa“ ozna- muje: Vídeňský srbský vyslanec Jovano- vič byl včera přijat králem Petrem v audi- enci. Pobyt vídeňského vyslance v Bělehradě souvisí, jak oznamují zdejší listy, se zahájenim rakousko-srbského vyjednávání o obchodn smlouvě.
Srba Stamp Petro Atény Bělehrad Kosov audi Kon Soluna Soluna
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Válečný tábor před vídeňskou universitou. Z Vídně, 24. května. Na velkém prostran- ství mezi universitní budovou, pomníken Liebenbergovým a protějšími budovami Fran- tiškovy třídy jest jediný válečný tábo Jest tam rozestavena celá armá da jízdní i pěši policie, která má z úkol zabrániti srážkám mezi buršáky něme- cko-nacionálními na straně jedné a německý- mi klerikály a židovskými nacionály na straně druhé. Ti všichní přišli dnes v počtu neoby- čejně hojném, jdoucím do set. Policie totiž do- šly zprávy, žetito synové Mus chtěji se dnes častovati ranami z revol- verů. Celou rampu universitní budovy obsa- dili němečtí nacionálové. V dírkách u kabátů mají chrpy a v rukou tlusté hole. Před nimi stojí v několika řadách policejní stráž. Na dru- hé straně ulice přešlapují holemi ozbrojení ne- přátelé a celému tomuto válečnému napěti přihlíží několik set zvědavých diváků. Napěti mezi oběma vojsky jest ohromné a jest obava. že policie vzájemnému nadílení nezabrání.
Liebenbergův Fran Vídeň Musa
15 article
Z Vídně, 24. května. K dnešním událo- stem před universitní budovou sděluje se je- ště: Němečtí nacionálové bojíce se, že židov- ští nacinálové je předstihnou, protože dnes v sobotu jest před universitou buršácký buml. usnesli se, obsaditi rampu budovy universitn ještě za noci. Ještě nebyly 4 hodiny ráno a již velké zástupy něme- ckých nacionálů obsadily jak obe rampy, tak schodiště. Bylo jich na 250. Tábořili do rána tam, jakož i celé dopo- ledne. Jitro dnešní bylo velmi chladné. Když pak židovští nacionálové nepřicházeli, mnozí z německých nacionálů odebrali se do protějš kavárny, aby se trochu ohřáli. Čekali tam na pokyn svých soudruhů. Avšak židovšti nacio- nálové pořáde ještě nepřicházeli. Teprve 3412. hod. polední přirazili na Františkovo náměstí, kde je policie zatlačila na protějš chodník. Tam vykonali svůj obvyklý buml byvše při tom provázeni silnou policejní hlíd- kou. Tak promenovali celou hodinu. Vyko- navše tento čin, vrátili se do svých spolkových místností.
Vyka Vídeň Františkův náměstí
16 article
Zvýšené příjmy obecních předáků ve Vídní. Z Vídně, 24. května. Antisemitský klub obec niho zastupitelstva se včera večer usnesl na ná vrhu, a by zvýšeny byly íunkční příd av- ky purkmistrovy ze 24.000 K na 40.000 K. tří náměstků purkmistrových z 8000 na 12.000 K, měslských radnich a okres- nich starostů ze 3000 na 6000 K. Okresní sta- rostové jsou však povinni ročně postoupiti náměst- kům svým 1200 K. Městská rada návrhy antisemit- ského klubu schválilan dostanou se v úterýd obecního zastupitelstva. Z úřadního věstniku. Z Vídně, 24. května. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Jeho Veličenstvo císař nařídil rozpu- žtění druhého lodstva a jmenoval kontre- admirála Fr. Löílera. velitele 2. loďstva, velite- lem námoř. arsenálu v Pulji. Jeho Veličenstvo císat udelil zemskému inspektorovi v Praz Josefu Trötscherovi bez poplatků titul charakter dvoraího rady. — Ministr kul- (u a vyučevání prodicužil na školní leta 1912-13 až 1914-15 právo veřejnosti u dě- lené soukromému dívčímu lyceu v Praze-Holešovicích-Bubnech, jakož i právo konati maturitní zkoušky a vydávati státné platná vysvěděení. — Ministr kultu a vy- učování udělil 1. 2. 3. 4. a 6. třídě německého divčího lycen v Českých Budějovicích na školní rok 1912-13 právo veřejnosti, jakož i právo konati maturiíní zkoušky a vydávati státně platná vysvěd- čeni. — Ministr kulty a vvučování uděli 1. a 3. třídě soukromého dívěího reálnéh gymnasia v Pardubicich právo veřej- nosti na dobu školního roku 1912-13.
Löíler Trötscher Vídeň Francie PrahaHolešovice Bubno Český Budějovice Wiener Zeitung
17 article
Svatební slavnosti u dvora berlínského. Z Berlína, 23. kvělna. [K. k.) Odpoledne na- větivili královští manželé angliětí korunního prinee a korunní princeznu. Car Mikuláš přijal několil knížat na čaj a navštícil pak vévodské manžele z Cumberlandu. Z Berlinz, 23. května. (K. k.) Večer konala se v královském zámku rodinná hostina, po které bylo uspořádáno v královské opeře slavnostní představení, kterého se záčastnili císaršti manželé královští manželé angličii, car, nevěsta a ženicho ostatní knižecí hostě, řišský kaneléř, ministři, di- plomatický sbor a dvorní a státní hodnostáři. Bylo provedeno první jedušní „Lohengrina“. Po před- slavení se konsi cercle. Z Borlina, 23. květes. K. k.) Vzhledem k dneš- ní svatbě princezny Viktorie Louisy s princem Arnožtem Augustem zavládá v residenci slavnostní rych. Veřejné a soukremé budovy jsou bohatě zdo- beny prapory. Ve výkladech jsou vystaveny květi- nami zdobené portréty svateběanů, císařských man- želů, andlických královských manželů a ruského cara Od časného rána plní mnoho tisíc zvědaveů hlavní tepny města a chystají vjíždějícím knížatům srdečné ovace. Car Mikuláš a německý císař pro- hlédli si dnes dopeledne zbrojníci a museum císaře Bedřicha. Anglický král odejel na Tempelhofskou pláň ku prohlidce svého zardového dragounského pluku, královna prohližela památnosti města. Dne oslaví také prine Jindřích s chotí svou stříbrnou svatbu.
Mikuláš Lohengrin Arnožt Bedřich Berlín Cumberland Berlinz Borlina Viktoria Louis
18 article Boje v Tripolsku.
Boje v Tripolsku. Z Říma, 23. kvělna. (K. k.) Ag. Stefani sděluie z Benéhazi ze věerejška: Teledramy generála Tas- soniho sdělují nodrobnosti o operacích, vykonanýc v Cyrenejce, které byly, jak povědomo, dne 20. t. m. obsazením Cyreny ukončeny. Generál sděluje. že při zdlouhavé výpravě byli dva důstojníci velmi lehce raněni. 14 vojínů bylo raněno a 5 padlo. Ztráty nepřítele jsou zajisté velmi značné. Ministr osad telegrafoval generálu Bricolovi rozkaz, aby vyslovil generálu Tassonimu a jeho vojsku jeho nej- větší spokojenost
sděluie Cyrit Tassoni Tripolsko Řím
19 article Otázka tříleté vojenské služby ve Francii demonstrace proti ní.
Otázka tříleté vojenské služby ve Francii demonstrace proti ní. Z Paříže, 23. května. (K. k.) Návrh zákona, vy- pracovaný bývalým ministrem vojenství Messimym a bývalým ministrem Pavlem Boncourem jakožto protinávrh proti vládní předloze, kte- rý prý došel souhlasu zástupců republikánské le- vice, stanoví m. j.: Uvolněný ročník má zůstati tak dlouho pod prapory, až jsou nováčkové způsobili k mobilisaci. Dle toho byl by nejstarší ročník jízdy a dělostřelectva propuštěn místo 1. října teprv mezi 20. a 30. březnem příštího roku, nejstarší roč- nik ostatních druhů zbrojí mezi 10. a 20. únorem přištího roku. Místo 36 měsíců sloužili by vojáci průměrně jen 29 měsíců. Za to však mají záložníc zůstati po pět let „v příkaznosti“ a býti povoláváni k delším a častějším cvičením. Z Paříže, 23. kvělno. [K. k.) Poněvadž projev u Mur des Fžděrés byl zakázán, usnesli se sjed- noceni socialisté konati za to 25. května v Pré-Saint-Gervais v okolí Paříže schůzi. Ministr prohlásil ve sněmovních kuloirech, že tuto schůzi povolí, nedojde-li ku pouličním projevům. Z Paříže, 23. května. (K. k.) „Temps“ přinái podrobnosti o projevu vojšků v Rodezu. které svědčí, že událost ja byla skutečně velmi vážného rázu. Vyšetřováním prý se zjistilo, že vzbouřenci chtěli postupovati dle smluveného plánu. Měli v úmyslu při- měti především prapor, v jiných ka- sárnách ubytovaný, aby se připojil ke vzpouře, pak chtěli táhnouti do Albi a tam s 5. pěším plukem uspořádati pouliční projev proti tříleté služební době. Dokonce prý měli v úmyslu vypáčiti vrata ve skladišti nábojů a potravin. Plán byl zmařen, poněvadž se včas do- stavil plukovník a ostatní důstojníci.
Pavel Boncour Francie Paříž Mura Rodez Albi SaintGervaisa
20 article
Z Nancy se sděluje, že bylo dnes několik vo- jáků 5. husarského pluku a 26. a 70. pěšího pluku pod dozorem poddůstojniků dopraveno do Marsi- lie, odkud budou posláni do aírických trestních setnin. V torbách těchto vojáků nalezeny byly různé antimilitaristické spisy, zejména antimilita- ristické písně. Z Montpellieru, 23. května. (K. k.) Dva desát- níci a 13 vojáků, kteří se zúčastnili projevů v Ro- dezu, bylo dodáno do zdejšího vojenského vězení Z Paříže, 24. května. Vojenský soud XV. armád- ního sboru v Marseillu odsoudil pěšáka Friand pro výtržnosti protivojenské k trestu smrti. Z Paříže, 24. května. Jak se zdá, počíná ji protivojenské hnutiubývati. Proje v jsou již řidší a konaji se také v men- ších rozměrech. V neděli budou asi demon- strace živější, ale vláda zapověděla veškeré pro- jevy na Pére Lachnise. Spolupracovník „Humanité dotazoval se Anatola France na jeho mínění protivojenských výtržnostech. Anatol Frane aní- odpověděl: Zákon o tříleté služební době, který nelze ospravedlniti, jest darem, který dalo reakcio- nářské ministerstvo nacionalistům. Bude-li tento zákon schválen, nebude to pro naší zemi posíle- ním, nýbrž seslabením. Co se pak týče rozčilení hnutí v jednotlivých posádkách, mohu vám jmeno- vati jejich zodpovědné nůvodce: Jsou to členove vlády Na omlazení námořního důstojníctva fran- couzského.
Fran Nancy Marsi Montpellier ro Paříž Marseille Pére Lachnis Anatol Franca Zákon o tříletý
21 article
Z Paříže, 23. května. (K. k.) Ministr námoř- nictví vypracoval osnovu zákona, která má z účel omlazení důstojnického sboru ve válečném loďstvu. Osnovou zavádí se nově hodnost korvet- ních kapitánů a počet jich stanoví se na 325. Poče- lodních poručíků zvyšuje se ze 754 na 830. Mime to snižuje se hranice věku pro hodnosti od konlre- admírála dolů. Carem vyznamenaní francouzští námořní důstojníci. Z Petrohradu, 23. května. (P. t. a.) Minist námořnictví odevzdal francouzskému admirálov Le Brisovi udělený mu carem řád Bílého orla a ve- liteli „Jeanne d'Arc“ Anenský řád druhé třídy Také ostatním francouzským námořním důstojní kům bylž dána řádová vyznamenání.
Jeanne d ' arkus Paříž Petrohrad
22 article
Japonský císař.
23 article
Z Berlina, 23. května. (K. k.) Něm. kab. spol sděluje z Tokia: Dle včerejší lékařské zprávy má císař teplotu 39 stupňů. Noc ztrávil klidně. Ministn císařského domu prohlásil dnes ráno, že není pří- činy k obám. Lékařská zpráva že byla vydána jen k uklidhění obyvatelstva. Poslední zpráva pro- hlašuje nemoc cisařovu za kruposní zánět plic Z Tokia, 24. května. [Spb. Ag.) Včera v 9 hod. večer byla o stavu mikadově vydána tato lékařská zpráva: teplota 38.4. tep 80. dech 23.: císař ztrávi noe dobře Boje mezi Mongoly a číňany. Z Urgy, 23. května. [Spb. Ag.) Při srážce mez Mongoly a Čiňany odrazilo asi 200 Mongolů útok čínského oddilu, čítajícího přes tisíc mužů. Číňané měli ztráty 102 mrtvé, 18 raněných, dvě strojní pušky a velké množství pušek a nábojů. Ztráty Mongolů jsou nepatrny.
Mongol Číňan Berlín Německo Tokio Urga Aga Mongol
24 article Politická hlídka.
Politická hlídka. O sjednocení českých stran na říšské radě se zřetelem na socišlní demokracii má dnes „Práve Lidu“ situační úvahu, takto zakončenou: „V pevném sjednocení, jak si je představuji Mladačeši, byly by na poli třídní politiky mě- šťácké strany daleko větším nebezpečím pro třídu pracujíci než v dnešním sočení a vzájemném od- halování vlastních špatností a slabin. Socfál n demokracie svou existenci v národ nemálo k tomuto politickému roz- vratu v řadách našeho českého mě- šťáctva přispívá, to můžeme otevřeně při- znat. Neboť jedině sirach před sociá l n demokracií zdržuje národní socia- listy od přistoupení na zásadu na- prosté jednoty českých poslanců mě- šťáckých, jak si ji představují Mladočeši. To jim vytkly v těchto dnech samy „Národní Listy“. Tra- sické při tom pro českou měšťáckou politiku je že národní sociálové svým malomě- štáckým radikálničením, kterým chtěji čelit postupu soc. demokracie, naší slraně ni- kterak neškodí, jak ukazuje obrovský roz- mach našeho hnutí za šestnáct let národně sociální „činnosti“, ale za to zasazují nezhojitel- né rány české měšťácké politice, kte- rá se nemůže dostat pro roztříštěno s svých řad na říšské radě k žádném významu, vlivu a moci. Ale za to necht soudí Mladočeší sami sebe, oni přece národní so- ciály stvořilil Snad by se mohlo dodati, že sociální demo kraté soustavně pečují o to, aby národní sociály přímo i nepřímo vháněli do sterilního maloměštá ckého radikálničení“, jež jim dnes „Právo Lidu vytýká.
Mladočešit národní sociát
25 article Nová výpůjčka král. Českého schválena.
Nová výpůjčka král. Českého schválena. Němci v Čechách založili svou zemskou politiku na vyhladovění země a její zemské samosprávy. Nedávno předpověděli, že dne 28. května letos nastane úplná insolvence zemské pokladny, a do této předpovědí z jich vlastních řad vyšlé se vžili tak, že byli již na- prosto jisti svým úplným vítězstvím nad vět- šinou českého sněmu, zejména nad lidem če- ským. Ale tato německá naděje se neuskutečni- la. Již před svatodušními svátky zemský vý- bor ve zvláštní schůzi své zmocnil nynějšíh finančního zpravodaje svého dra. Pinkasa, aby s peněžními ústavy vyjednával o novou vý- půjčku zemskou, dr. Pinkas dal se do těžké této práce s nezlomnou energii, v českých spo- řitelnách s Městskou spořitelnou Pražskou čele našel porozumění; i ujednal s ní zemskou výpůjčku 8 mil. K. O tom vypracoval zprávu, pro jejíž vyřízení se dnes za předsednictví nejv. maršálka kn. Lobkovice konala zvláštní schůze zemského výboru, jíž se účastnili všichní přísedící a úřadující náhradníci.
Němec doktor Pinkas Lobkovic Čechy
26 article
Zpráva, kterou v této schůzi dr. Pinkae podal, zní v podstatě takto: Na základě zmocnění zemského výboru ze dn 10. května t. r. jednal referent s Městskou spoři- telnou Pražskou o poskytnutí úvěru na udržen zemského hospodářství v nynějších restringova- ných rozměrechí snažil se ziskati úvěr na úhradu nezbytných platů zemských do 1. října r. 1913 1. i. 12 mil. K. Podařilo se mu však ziskati 8 mil korun, jež stačí na úhradu nezbytných výdajů zem- ských do konce července t. ri; získán tedy čas pro eventuelní vyjednáváni další, za jehož výsledel však referent se zřetelem na obližné poměry n trhu peněžním nemůže převzíti záruku. Zpravodaj dr. Pinkas přečeil pak prohlášen Městské spořitelny Pražské, vyslovující zásadn ochotu, půjčiti zemi české 8 mil. K na úrok 1 proc. nad eskomptní sazbu Rakousko-uherské banky, nejméně však na úrok 5 proc., splatný nej déle do konce r. 1915, a do té doby amortisovan částkou 1/.a proc. V drobném prodeji ranní čislo o sebě za s večevní za db Ve fliálkách na venkově ranní čisle večerní . inserátv platí se hotevě Bapřed- Předplaceni a inserty přijím admmnistrace v Marianské ul.,a Tam nacházeji se čěn redakce, čiskárna a sxpedlee „Národních Listů- Rnkopisy se nevraceti
Pinkae doktor Pinkas uherský banka
27 article
Dr. Pinkas vyložil toto ujednání v podstatě takto: toto finanění opatření nevybočuje ani po stránce právní, ani po stránce finanční z mezí těeh opatření, která zemský výbor praktikuje po vy- čerpání poslední výpůjčky sněmem povelené r. 1907, tedy od r. 1909. Po stránce právní dlužno poukázati na to, z použití úvěru má býti přesně obmezeno na umož- nění platů žalovatelných, ať u říšského soudu nebo u soudů řádných, tedy jen platů, založených na zákoně, sněmovních usneseních nebo na smlouvě. Opatření peněz na splnění takových závazků spadá do kompetence zemského výboru (dle § 26. zem rřízení), ježto se tu jedná o běžnou správu zem- ského jmění, zemských fendů a ústavů: Poněvad zemský výbor (dle 5 28. zem. zřízení) zastupuje zemské zastupitelstvo ve všech právních jedná- nich, je též oprávněn — v případě žaloby, zvláště pak žaloby na plnění závazků, plynoucích ze zá- kona, z usnesení sněmu nebo ze smlouvy, musi by v řečeném smyslu submitovati — a v mezích možnosti i povinen postarati se o to, aby k takové žalobě nedošlo.
doktor Pinkas Poněvad zemský výbor
28 article
Při výpůjčce z Městské spořitelny Pražské je novou věcí pouze vydání dluhopisu, jehož bylo třeba, poněvadž Městská spořitelna Pražská po- skytuje zemi zápůjčku kommunální, nikoli konto- korrentní dvěr, jaký zemi poskytovala Zemská banka. Konečná lhůta splatnosti je do konce roku 1915: to však není nic nového, poněvadž také př dřívějších transakcích u Zemské banky jsou vy- míněny konečné lhůty splatnosti. Amortisace ny- nější výpůjčky u Měst. spoř. Pražské číní řočně 8000 korun, nepadá tedy na váhu; platí-li se pů- letně (I. února a 1. srpna). Výpůjěku tu lze s obou stran na půl roku vypověděti. Platy, na něž výpůjčha jest určena bude konati Městská spořitelna Pražská, a to tak. že částky do 250.000 korun vyplati do 3 dnů. částky nad 250.000 kerun do 14 dnů.
29 article
Úrok je sice dosti vysoký, ale není dražší nek úrok dřívějších úvěrů. Činí nyní 71% %%, jakmile však vskomptní sazba Rakousko-uherské banky se sníží o 14, bude úrok tohoto dluhu u Městské spořitelny činiti 634. Ostatně zemský výbor plati úrok 71/49 již z úvěru, který byl umožněn vkla- dem 2 mil. korun České spořítelny a 1 mil. kor. pensijního ústavu textilníků u Zemské banky.z úvěru, pochodicího z 1 mil. korun vkladu pensii- ního ústavu textilníků, musí zemský výbor platiti 1 daně důchodové, takže zúročení půjčky te činí 7.2862. Ještě více se úroči výpůjčka z vkladu České spořitslny; neboť hledi-lí se na bursovni diferenci, která tehdy činila 159.000 korun a byla Zemské bance nahražéna, tož — dokud tato část- ka se zemskému výboru dle úmluvy nevrátí — musí se počítati se ztrátou interkalárního úrol takže úroková míra tohoto úvěru činí při nej- menším 71%. po připadě 87 Poněvadž výpůjčka od Městské spořitelny Pražské obmezena je na známé platy, plynoucí ze zákona nebo z usnesení sněmu nebo ze smluv, je nulno všemožně šetřiti zbytku volného vkladu ze státních údělů, jejž zemský výbor má k dísposici zejména na úhradu výdajů personálních, jichž vze- stup do konce r. 1913 čítá se na 520.000 K. Výdai tento bude se ovšem uhražovati řádnými příjmy zemskými (úroky z cenných papírů, nájemnýmz budov, hudebným, atd.), ale poněvadž splácení té- to úhrady se nekryje s výplatami příslušné potře- by, je nutno miti pro ni po ruce řečený volný vklad.
K Výdai Rakousko
30 article
Zpráva dra. Pinkasa vypočitává posléze, jak bude nutno výpůjčky z Městské spořitelny Pražské použiti. V podstatě takto: Potřeba do konce července t. r. s annuitami u Zemské banky činí 6.5 mil. K. potřeba dne 1. července činí 815.0000 k. další potřeba pro červenec t. r. činí 516.000 k druhá část červencové dotace činí 270.000 K což úhrnem znamená potřebu 8.091.000 Zpráva dra. Pinkasa končí návrhem, aby zem- ský výbor schválil úmluvu jeho o výpůjčce 8 mil. korun u Městské spořitelny Pražské.
doktor
31 article
Hned, jakmile dr. Pinkas přednesl svoji zprávu, promluvil jménem Němců dr. Urban. Výslovně — jako později druhý německý pří- sedíci, prof. dr. Werunsky — uznal, že půj- čka ta je sjednána za takových podminek, že za nynějších peněžních poměrů by sotva bylo možno dosíci příznivějších, že tedy proti pod- mínkám těm nečiní námitek. Ale dr. Urban vytýkal, že při dosavadních nezaložených výpůjčkách se nevydávaly dluhopisy, ježto byly brány ze Zemské banky, která dle práv- ního názoru dra. Eppingra byla vůči zemské- mu výboru negotiorum gestor ve smyslu pa- ragrafu 1036, obč. zák., Zemská banka pal byla zárukou, že výpůjčky zemské z ní vzaté nebude použito jinak než na účely povinné. Nyní se jedná o výpůjčku na dluhopis, a pro usnesení o takové výpůjčce je třeba panovní- kova schválení, neboť zemský výbor je vý- konným orgánem pro usnesení sněmu, a když pro novou výpůjčku na základě sněmovního usnesení je třeba sankce panovníkovy, jestji třeba pro obdobné usnesení zemského výboru. Dle názoru prof. Ulbricha a prof. Siegla ne- může zemský výbor konati samostatných opa- tření, nýbrž právo to náleží vládě: také proí Pražák žádá pro taková usnesení zemského výboru sankci panovníkovu. Dále namítal dr. Urban, že s výpůjčkou nyni navrženou se vystačí pouze do konce června. Na konec prohlásil dr. Urban jménem svým a dra. Werunského, že by pro návrh dra. Pinkasa mohl hlasovati jen s podmínkou že toto usnesení zemského výboru bude před- loženo panovníkovi k sankci. Zpravodaj dr. Pinkas poukázal na to, že dlužní úpis je v tomte případě pouze průvad-
doktor Pinkas Němec Urban profesor Werunsky Ulbrich Siegl zemský banka