1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 24. května 1913.
Praha
4
masthead
Na ranní avečerní liety
předplácí se
V Praze v administraci
na měste
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
na mésic. . . .
na čtvrt ieta . . . K al
na měsl, e frišlkáche
Praha
5
masthead
Palo 2 R ar
Palo 2 R ar
na mněste.
sk čvrt ieta . . . k on
s dvojí zisilkou
měsle
rr jeta
Pala
6
article
V Praze, 24. května.
Praha
7
article
Podivnou obranu Berchtoldovu podnik
dnešní „Zeit“. „Zeit“ vedl sice dlouho boj
proti nynější zahraniční politice rakousko-
uherské, ale teď se v něm asi hnulo svědom
a uvažuje o tom, možno-li tak přísně odsuzo-
vat Berchtolda, kdyžtč Berchtold byl nucen
pokračovat v politice Achrenthalově, r. 1912
dojidat to. co Achreníhal r. 1908 nadrobil
Jestliže Bismarkovy koncepce r. 1864. 186
a 1870 dnes z historické perspektivy zdai
se nám být dějinnými nutnostmi, které se
dané chvili musily stát, o Aehrenthalově an-
nexi můžeme říci jen tolik, že hlavní její po-
hnutkou bylo panovníkovo jubileum r. 1908
Aehrenthal nejednal jako pravý diplomat, al
jako dvořan, který se chtěl vlichotit jubilejním
dárkem. Jako mnohý moderní spekulant cenu
za svůj dárek dal vyplatit druhým.
Berchtoldův
Berchtold
Aehrenthalův
8
article
Právem „Zeit“ klade si otázku, zda by
nebylo bývalo výhodnější počkat s annexi.
zda právě annekční povyk nevchnal Srbsko
do náruče Bulharska a neuspíšil tak úspěchy
balkánského spolku? Snad byl by balkánský
spolek i tak se uskutečnil, ale stalo by se tak
později. Rakousko-Uhersko by zíckalo n
čase, potřebném v tomto státě, plném vnítř-
ního kvašení. Bez annexe bylo by Rakousko
zůstalo v přátelském poměru ke všem moc-
nostem (hlavně k Rurku), bez annexe těšili
bychom se posud těm dabrým financím,
nichž mohl nynější haličský náměsíek prohlá-
sit, že se nám vede dobře, bez annexe neměli
bychom té půlmiliardy výloh, tehdy na mobi-
lisaci do větru vyhozených. Bylo by snad ne-
štěstím, že by nebyla provedena posud annere
a s ni spojená politická reforma v Bosně
Hercegoviné? Dnes mohla by vláda vyjit vstříc
rozohněným myslem bosenského obyvatelstya
darováním ústavy a nepotřebovala by zavádět
a rušit výminečný stav v Bosně a Hercego-
vině, A byla by monarchii zachována nejen
Bosna a Hercegovina, leč i Novopazarský
sendžak. Bez Aehrenibalova činu byli bychoi
dnes aspoň o miliardu bohatší a neměli by-
chom vyslovených nepřátel v Evropě.
Aehrenibalův
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
Uhersko
Boseň
Bosna a Hercegovina
Evropa
9
article
Úvahy „Zeitu“ jsou rozumné, ale kdos
jich v rakousko-maďarském zahraničním úřa-
dě všímá. Tam jsou rádi, že se jim podařilo na
dlouhou dobu rozeštvat habsburskou monar-
chii s Jihoslovany a o víc jim nešlo. V našem
zahraničním úřadě pochopili v dané krisi jen
tolik, že z velkolených plánů maďarských n
uskutečnění maďarského imperialismu, saha-
jícího od Karpat až k Jaderskému a Egejské-
mu moři, nebude nic. Byla taková svědná my-
šlenka, spojit se i s Rumuny a Bulhary a byt
pánem čtyř moří: Černého, Mramorového.
Egejského, Jadranského! Dávný sen pánů ko-
runy svatoštěpánské. A nic z toho všehol
Proč by si maďarští diplomaté pálili prsty pro
zájmy rakouského průmyslu a obchodu na
Balkáně, když zemědělský Balkán může být
jen soutěží zemědělským Uhrám a ani politi-
cky nedá se Maďarům ovládnout?
Plány, jak by se Rakousko-Uhersko pře-
ce jen postavilo v čelo jihovýchodní Evropy.
objevují se stále. Počítá se s tím, že nynějš
napětí mezi balkánskými spojenci povede
k jich konečnému rozchodu. Nejvice by zále-
želo na Bulharsku, s kým půjde, zda
austrofilská politika, o jejíž obrození vídeňské
listy tak horlivě píší, opravdu tam má půdu.
Jihoslovan
Rumun
Bulhar
Černý
Maďar
Karpaty
Balkán
Uhry
Rakousko
Uhersko
Evropa
Bulharsko
zemědělský Balkán
Zeit
10
article
„Neue Freie Presse“ uveřejňuje dnes
článek z péra bývalého bulharského ministra
Načoviče, který vyznívá rozhodně proti
spolku se Srbskem. V tomto kolísání bulhar-
ského veřejného mínění třeba vidět asi též
rozpaky, proč Rusko příliš se nežene do
smírčí úlohy mezi Bulharskem a Srbskem.
Bulharsko podle dnešních zpráv částečně se
chystá k ústupu a nabízí Srbům Kumanovo.
Skoplje a Tetovo, ale rozhodně si chce podr
žet Prilep, Bitolji a Ochridu. Srbům záleži
zvláště na Bitolji, poněvadž obsazením tohoto
kraje nabyli by přímého spojení s Řeckem.
Bude-li o tom území Rusko rozhodovat, sotva
umnikne výčitkám jedné z obou stran a snad
obou stran. jako se stalo ve sporu Bulharsk
s Rumunskem. Bulhaři se dnes hněvají, že mu-
sili ustoupit Silistrii a Rumuni se hněvají, že
dostali jen Silistrii. V „Zeitu“ prozrazuje dnes
rumunský profesor Zorga, že na podzim
mluvilo se o společné akci Rumunska s Ra-
kousko-Uherskem a že při tom vybízeli Ru-
munsko, aby si obsadilo bulharské okolí měst
Ruščuku. Šumenu a Varny a srbské údolí Timo-
ku, kde žijí většinou Rumuni. Zorga není pří-
telem takového jednostranného postupu Ru-
munska, zdá se mu naopak, že Rumunsko ne-
má jít ani s Ruskem ani s Rakousko-Uher-
skem, poněvadž v těchto sousedních státech
má skoro 5 milionů svých rodáků dosud ne-
sjednocených, ale že budoucnost Rumunska je
ve stálém spolku s balkánskými státy
Načovič
Srba
Kumanovo
Ochrid
Bulhar
Rumun
Timo
Srbsko
Rusko
Bulharsko
Prilep
Bitolja
Řecko
Rumunsko
Silistrie
Ra
kouskoUhersko
Ruščuk
Šumen
Rakousko
Uhry
Neue Frei Presse
profesor Zorg
11
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Spor bulharsko-srbský.
Z Bělehradu, 24. května. „Tribuna“ pro-
hlašuje, že Bulharsko souhlasí, by Srbsko mělo
všechna obsazená území vyjma Bitolji a Ochri-
du. Bulhaři chtěli takovýmto způsobem kře-
sťanské Albance zceliti a při tom zabrániti.
aby Srbsko hraničilo s Řeckem. Srbsko však
k tomu souhlas dáti nemůže. Následkem toho
pohraniční záležitosti ještě dlouho nebudou
vyřízeny. „Pravda“ doufá, že král Ferdinand.
jsa si vědom důležitosti balkánského svazu.
také pro budoucnost bude působiti na bulhar-
skou politiku v tom změru, aby dosažena byla
dohoda pro obě strany spravedlivá.
Bulhar
Ferdinand
Balkán
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Řecko
12
article
Boje mezi Řeky a Bulhary.
Z Athén, 23. května. (K. k.) Řecký vy-
slanec v Sořiji Panas protestoval včera z roz-
kazu své vlády u ministerského předsedy Ge-
šova pro události u Panghajonu. Gešov ujisti
řeckého vyslance, že dá okamžitě nutné po-
kyny, aby nepřátelství ihned bylo zastaveno.
Ze Sofije, 24. května. (K. k.) „Bul. tel
zgentura“ sděluje: Bulharský hlavní stan uve-
řejňuje toto communiqué: Dne 22. května
5 hodin odpoledne zahájily řecké sbo-
rv, ktere jsou rozděleny kolem
vesnice Radoleva, palbu z pušek
a děl na bulharské vojsko, jež stojí
u mostů přes řeku Anghistu u Kučuk-Velesu
a Volčisky. Z počátku neopětovalo bulharské
vojsko sířelbu, když však řecké dělostřele-
ctvo poškodilo koleje a telegrafní vedení, za-
hájili Bulhaři ostrou palbu a po-
čali postupovati. Donutili Řeky
ku překotnému ústupu směrem k
zátoce orfantské. Tato řecká pro
vokace není první.
Řekové zakázali cyrilo-methodějskou slavnost
v Solunu.
Ze Soluna, 24. kvělna. (K. k.) K oslavě d
cyrilo-methodějského příbyl sem dnes také hu-
dební sbor 14. bulharského pěšího pluku, řeck
úrady však oznimily bulharském
arcibiskupekému vikáři, že jaká,
koliv nápadná cirkevní oslava a prů-
vod jsou zakáziny. Zdejší bulharský list
„Pravo byl pro útoky na úřadní opatření na
několik dní zastaven. Čelnický velitel učinil na
zítřek nutná bezpečnostní opatření.
Řek
Bulhar
Atény
Radolevo
Soluna
Anghist u Kučuk
Veles
u Panghajon
13
article
Řecký král v Solunu.
Ze Soluna, 23. kvěina. (K. k.) Král Kon
stantin přijel sem dnes večer se svým štáben
na torpédoborci „Panther
Z Athén, 23. května. (K. k.) Dle telegra-
fiekých zpráv z Panghajonu byla o polednáci
palba zastavena. Dle telegramu večer došlého
bylo slyšeti palbu pěchoty a dělostřelectra
směrem od Panghajonu, což nasvědčuje tomu.
že nepřátelství bylo opět zahájeno. Bližších
zpráv není.
Stíhání bulharských četových vůdců v Solunu
Ze Solije, 24. května. Bývali bulharšt
revolucionářští vůdcové byli řeckými úřady
v Solunu uvězněni, poněvadž lpi na nich po-
dezření,že připravovali proti řeckým úřadům
povstání. Techto 200 vůdců bude pohnán
před vojenský soud v Solunu. V Sofiji je prote
velké rozhořčení.
žádné vyvlastňování v albanském, Srby
obsazeném území.
Z Bělehradu, 23. května. (K. k.) [Z úřad-
ního pramene.] Zprávy z albanských kruhů
o úřadním vyvlastňování albanských statkův
obsazených krajích, zejména v Kosovu, jsou
naprosto bezpodstatny. Vláda nepomýšlí na
taková opatření a mimo to bylo úřadům eo
nejpřísněji uloženo, aby nepřipouštěly žád-
ných koupí nebo prodejů ani podobných ob-
chodních transakcí, a kdyby se takové bez
jejich vědomí staly, aby byly prohlášeny za
neplatné.
Zahájené jednání o rakousko-srbskou
obchodní smlouvu.
Z Bělehradu, 24. května. „Stampa“ ozna-
muje: Vídeňský srbský vyslanec Jovano-
vič byl včera přijat králem Petrem v audi-
enci. Pobyt vídeňského vyslance v Bělehradě
souvisí, jak oznamují zdejší listy, se zahájenim
rakousko-srbského vyjednávání o obchodn
smlouvě.
Srba
Stamp
Petro
Atény
Bělehrad
Kosov
audi
Kon
Soluna
Soluna
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Válečný tábor před vídeňskou universitou.
Z Vídně, 24. května. Na velkém prostran-
ství mezi universitní budovou, pomníken
Liebenbergovým a protějšími budovami Fran-
tiškovy třídy jest jediný válečný tábo
Jest tam rozestavena celá armá
da jízdní i pěši policie, která má z
úkol zabrániti srážkám mezi buršáky něme-
cko-nacionálními na straně jedné a německý-
mi klerikály a židovskými nacionály na straně
druhé. Ti všichní přišli dnes v počtu neoby-
čejně hojném, jdoucím do set. Policie totiž do-
šly zprávy, žetito synové Mus chtěji
se dnes častovati ranami z revol-
verů. Celou rampu universitní budovy obsa-
dili němečtí nacionálové. V dírkách u kabátů
mají chrpy a v rukou tlusté hole. Před nimi
stojí v několika řadách policejní stráž. Na dru-
hé straně ulice přešlapují holemi ozbrojení ne-
přátelé a celému tomuto válečnému napěti
přihlíží několik set zvědavých diváků. Napěti
mezi oběma vojsky jest ohromné a jest obava.
že policie vzájemnému nadílení nezabrání.
Liebenbergův
Fran
Vídeň
Musa
15
article
Z Vídně, 24. května. K dnešním událo-
stem před universitní budovou sděluje se je-
ště: Němečtí nacionálové bojíce se, že židov-
ští nacinálové je předstihnou, protože dnes
v sobotu jest před universitou buršácký buml.
usnesli se, obsaditi rampu budovy universitn
ještě za noci. Ještě nebyly 4 hodiny
ráno a již velké zástupy něme-
ckých nacionálů obsadily jak obe
rampy, tak schodiště. Bylo jich na
250. Tábořili do rána tam, jakož i celé dopo-
ledne. Jitro dnešní bylo velmi chladné. Když
pak židovští nacionálové nepřicházeli, mnozí
z německých nacionálů odebrali se do protějš
kavárny, aby se trochu ohřáli. Čekali tam na
pokyn svých soudruhů. Avšak židovšti nacio-
nálové pořáde ještě nepřicházeli. Teprve
3412. hod. polední přirazili na Františkovo
náměstí, kde je policie zatlačila na protějš
chodník. Tam vykonali svůj obvyklý buml
byvše při tom provázeni silnou policejní hlíd-
kou. Tak promenovali celou hodinu. Vyko-
navše tento čin, vrátili se do svých spolkových
místností.
Vyka
Vídeň
Františkův náměstí
16
article
Zvýšené příjmy obecních předáků ve Vídní.
Z Vídně, 24. května. Antisemitský klub obec
niho zastupitelstva se včera večer usnesl na ná
vrhu, a by zvýšeny byly íunkční příd av-
ky purkmistrovy ze 24.000 K na 40.000 K.
tří náměstků purkmistrových z 8000
na 12.000 K, měslských radnich a okres-
nich starostů ze 3000 na 6000 K. Okresní sta-
rostové jsou však povinni ročně postoupiti náměst-
kům svým 1200 K. Městská rada návrhy antisemit-
ského klubu schválilan dostanou se v úterýd
obecního zastupitelstva.
Z úřadního věstniku.
Z Vídně, 24. května. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař nařídil rozpu-
žtění druhého lodstva a jmenoval kontre-
admirála Fr. Löílera. velitele 2. loďstva, velite-
lem námoř. arsenálu v Pulji. Jeho Veličenstvo císat
udelil zemskému inspektorovi v Praz
Josefu Trötscherovi bez poplatků titul
charakter dvoraího rady. — Ministr kul-
(u a vyučevání prodicužil na školní leta
1912-13 až 1914-15 právo veřejnosti u dě-
lené soukromému dívčímu lyceu v
Praze-Holešovicích-Bubnech, jakož i
právo konati maturitní zkoušky a vydávati státné
platná vysvěděení. — Ministr kultu a vy-
učování udělil 1. 2. 3. 4. a 6. třídě německého
divčího lycen v Českých Budějovicích na školní
rok 1912-13 právo veřejnosti, jakož i právo konati
maturiíní zkoušky a vydávati státně platná vysvěd-
čeni. — Ministr kulty a vvučování uděli
1. a 3. třídě soukromého dívěího reálnéh
gymnasia v Pardubicich právo veřej-
nosti na dobu školního roku 1912-13.
Löíler
Trötscher
Vídeň
Francie
PrahaHolešovice
Bubno
Český Budějovice
Wiener Zeitung
17
article
Svatební slavnosti u dvora berlínského.
Z Berlína, 23. kvělna. [K. k.) Odpoledne na-
větivili královští manželé angliětí korunního prinee
a korunní princeznu. Car Mikuláš přijal několil
knížat na čaj a navštícil pak vévodské manžele
z Cumberlandu.
Z Berlinz, 23. května. (K. k.) Večer konala se
v královském zámku rodinná hostina, po které
bylo uspořádáno v královské opeře slavnostní
představení, kterého se záčastnili císaršti manželé
královští manželé angličii, car, nevěsta a ženicho
ostatní knižecí hostě, řišský kaneléř, ministři, di-
plomatický sbor a dvorní a státní hodnostáři. Bylo
provedeno první jedušní „Lohengrina“. Po před-
slavení se konsi cercle.
Z Borlina, 23. květes. K. k.) Vzhledem k dneš-
ní svatbě princezny Viktorie Louisy s princem
Arnožtem Augustem zavládá v residenci slavnostní
rych. Veřejné a soukremé budovy jsou bohatě zdo-
beny prapory. Ve výkladech jsou vystaveny květi-
nami zdobené portréty svateběanů, císařských man-
želů, andlických královských manželů a ruského
cara Od časného rána plní mnoho tisíc zvědaveů
hlavní tepny města a chystají vjíždějícím knížatům
srdečné ovace. Car Mikuláš a německý císař pro-
hlédli si dnes dopeledne zbrojníci a museum císaře
Bedřicha. Anglický král odejel na Tempelhofskou
pláň ku prohlidce svého zardového dragounského
pluku, královna prohližela památnosti města. Dne
oslaví také prine Jindřích s chotí svou stříbrnou
svatbu.
Mikuláš
Lohengrin
Arnožt
Bedřich
Berlín
Cumberland
Berlinz
Borlina
Viktoria Louis
18
article
Boje v Tripolsku.
Boje v Tripolsku.
Z Říma, 23. kvělna. (K. k.) Ag. Stefani sděluie
z Benéhazi ze věerejška: Teledramy generála Tas-
soniho sdělují nodrobnosti o operacích, vykonanýc
v Cyrenejce, které byly, jak povědomo, dne 20.
t. m. obsazením Cyreny ukončeny. Generál sděluje.
že při zdlouhavé výpravě byli dva důstojníci velmi
lehce raněni. 14 vojínů bylo raněno a 5 padlo.
Ztráty nepřítele jsou zajisté velmi značné. Ministr
osad telegrafoval generálu Bricolovi rozkaz, aby
vyslovil generálu Tassonimu a jeho vojsku jeho nej-
větší spokojenost
sděluie
Cyrit
Tassoni
Tripolsko
Řím
19
article
Otázka tříleté vojenské služby ve Francii
demonstrace proti ní.
Otázka tříleté vojenské služby ve Francii
demonstrace proti ní.
Z Paříže, 23. května. (K. k.) Návrh zákona, vy-
pracovaný bývalým ministrem vojenství Messimym
a bývalým ministrem Pavlem Boncourem jakožto
protinávrh proti vládní předloze, kte-
rý prý došel souhlasu zástupců republikánské le-
vice, stanoví m. j.: Uvolněný ročník má zůstati tak
dlouho pod prapory, až jsou nováčkové způsobili
k mobilisaci. Dle toho byl by nejstarší ročník jízdy
a dělostřelectva propuštěn místo 1. října teprv
mezi 20. a 30. březnem příštího roku, nejstarší roč-
nik ostatních druhů zbrojí mezi 10. a 20. únorem
přištího roku. Místo 36 měsíců sloužili by vojáci
průměrně jen 29 měsíců. Za to však mají záložníc
zůstati po pět let „v příkaznosti“ a býti povoláváni
k delším a častějším cvičením.
Z Paříže, 23. kvělno. [K. k.) Poněvadž projev
u Mur des Fžděrés byl zakázán, usnesli se sjed-
noceni socialisté konati za to 25. května
v Pré-Saint-Gervais v okolí Paříže schůzi. Ministr
prohlásil ve sněmovních kuloirech, že tuto schůzi
povolí, nedojde-li ku pouličním projevům.
Z Paříže, 23. května. (K. k.) „Temps“ přinái
podrobnosti o projevu vojšků v Rodezu.
které svědčí, že událost ja byla skutečně velmi
vážného rázu. Vyšetřováním prý se zjistilo, že
vzbouřenci chtěli postupovati dle
smluveného plánu. Měli v úmyslu při-
měti především prapor, v jiných ka-
sárnách ubytovaný, aby se připojil
ke vzpouře, pak chtěli táhnouti do
Albi a tam s 5. pěším plukem uspořádati pouliční
projev proti tříleté služební době. Dokonce prý
měli v úmyslu vypáčiti vrata ve skladišti nábojů
a potravin. Plán byl zmařen, poněvadž se včas do-
stavil plukovník a ostatní důstojníci.
Pavel Boncour
Francie
Paříž
Mura
Rodez
Albi
SaintGervaisa
20
article
Z Nancy se sděluje, že bylo dnes několik vo-
jáků 5. husarského pluku a 26. a 70. pěšího pluku
pod dozorem poddůstojniků dopraveno do Marsi-
lie, odkud budou posláni do aírických trestních
setnin. V torbách těchto vojáků nalezeny byly
různé antimilitaristické spisy, zejména antimilita-
ristické písně.
Z Montpellieru, 23. května. (K. k.) Dva desát-
níci a 13 vojáků, kteří se zúčastnili projevů v Ro-
dezu, bylo dodáno do zdejšího vojenského vězení
Z Paříže, 24. května. Vojenský soud XV. armád-
ního sboru v Marseillu odsoudil pěšáka Friand
pro výtržnosti protivojenské k trestu smrti.
Z Paříže, 24. května. Jak se zdá, počíná ji
protivojenské hnutiubývati. Proje v
jsou již řidší a konaji se také v men-
ších rozměrech. V neděli budou asi demon-
strace živější, ale vláda zapověděla veškeré pro-
jevy na Pére Lachnise. Spolupracovník „Humanité
dotazoval se Anatola France na jeho mínění
protivojenských výtržnostech. Anatol Frane
aní-
odpověděl: Zákon o tříleté služební době, který
nelze ospravedlniti, jest darem, který dalo reakcio-
nářské ministerstvo nacionalistům. Bude-li tento
zákon schválen, nebude to pro naší zemi posíle-
ním, nýbrž seslabením. Co se pak týče rozčilení
hnutí v jednotlivých posádkách, mohu vám jmeno-
vati jejich zodpovědné nůvodce: Jsou to členove
vlády
Na omlazení námořního důstojníctva fran-
couzského.
Fran
Nancy
Marsi
Montpellier
ro
Paříž
Marseille
Pére Lachnis
Anatol Franca
Zákon o tříletý
21
article
Z Paříže, 23. května. (K. k.) Ministr námoř-
nictví vypracoval osnovu zákona, která má z
účel omlazení důstojnického sboru ve válečném
loďstvu. Osnovou zavádí se nově hodnost korvet-
ních kapitánů a počet jich stanoví se na 325. Poče-
lodních poručíků zvyšuje se ze 754 na 830. Mime
to snižuje se hranice věku pro hodnosti od konlre-
admírála dolů.
Carem vyznamenaní francouzští námořní
důstojníci.
Z Petrohradu, 23. května. (P. t. a.) Minist
námořnictví odevzdal francouzskému admirálov
Le Brisovi udělený mu carem řád Bílého orla a ve-
liteli „Jeanne d'Arc“ Anenský řád druhé třídy
Také ostatním francouzským námořním důstojní
kům bylž dána řádová vyznamenání.
Jeanne d ' arkus
Paříž
Petrohrad
22
article
Japonský císař.
23
article
Z Berlina, 23. května. (K. k.) Něm. kab. spol
sděluje z Tokia: Dle včerejší lékařské zprávy má
císař teplotu 39 stupňů. Noc ztrávil klidně. Ministn
císařského domu prohlásil dnes ráno, že není pří-
činy k obám. Lékařská zpráva že byla vydána
jen k uklidhění obyvatelstva. Poslední zpráva pro-
hlašuje nemoc cisařovu za kruposní zánět plic
Z Tokia, 24. května. [Spb. Ag.) Včera v 9 hod.
večer byla o stavu mikadově vydána tato lékařská
zpráva: teplota 38.4. tep 80. dech 23.: císař ztrávi
noe dobře
Boje mezi Mongoly a číňany.
Z Urgy, 23. května. [Spb. Ag.) Při srážce mez
Mongoly a Čiňany odrazilo asi 200 Mongolů útok
čínského oddilu, čítajícího přes tisíc mužů. Číňané
měli ztráty 102 mrtvé, 18 raněných, dvě strojní
pušky a velké množství pušek a nábojů. Ztráty
Mongolů jsou nepatrny.
Mongol
Číňan
Berlín
Německo
Tokio
Urga
Aga
Mongol
24
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
O sjednocení českých stran na říšské radě
se zřetelem na socišlní demokracii má dnes „Práve
Lidu“ situační úvahu, takto zakončenou:
„V pevném sjednocení, jak si je představuji
Mladačeši, byly by na poli třídní politiky mě-
šťácké strany daleko větším nebezpečím pro třídu
pracujíci než v dnešním sočení a vzájemném od-
halování vlastních špatností a slabin. Socfál n
demokracie svou existenci v národ
nemálo k tomuto politickému roz-
vratu v řadách našeho českého mě-
šťáctva přispívá, to můžeme otevřeně při-
znat. Neboť jedině sirach před sociá l n
demokracií zdržuje národní socia-
listy od přistoupení na zásadu na-
prosté jednoty českých poslanců mě-
šťáckých, jak si ji představují Mladočeši. To jim
vytkly v těchto dnech samy „Národní Listy“. Tra-
sické při tom pro českou měšťáckou politiku je
že národní sociálové svým malomě-
štáckým radikálničením, kterým chtěji
čelit postupu soc. demokracie, naší slraně ni-
kterak neškodí, jak ukazuje obrovský roz-
mach našeho hnutí za šestnáct let národně sociální
„činnosti“, ale za to zasazují nezhojitel-
né rány české měšťácké politice, kte-
rá se nemůže dostat pro roztříštěno s
svých řad na říšské radě k žádném
významu, vlivu a moci. Ale za to necht
soudí Mladočeší sami sebe, oni přece národní so-
ciály stvořilil
Snad by se mohlo dodati, že sociální demo
kraté soustavně pečují o to, aby národní sociály
přímo i nepřímo vháněli do sterilního maloměštá
ckého radikálničení“, jež jim dnes „Právo Lidu
vytýká.
Mladočešit
národní sociát
25
article
Nová výpůjčka král. Českého
schválena.
Nová výpůjčka král. Českého
schválena.
Němci v Čechách založili svou zemskou
politiku na vyhladovění země a její zemské
samosprávy. Nedávno předpověděli, že dne
28. května letos nastane úplná insolvence
zemské pokladny, a do této předpovědí z jich
vlastních řad vyšlé se vžili tak, že byli již na-
prosto jisti svým úplným vítězstvím nad vět-
šinou českého sněmu, zejména nad lidem če-
ským.
Ale tato německá naděje se neuskutečni-
la. Již před svatodušními svátky zemský vý-
bor ve zvláštní schůzi své zmocnil nynějšíh
finančního zpravodaje svého dra. Pinkasa, aby
s peněžními ústavy vyjednával o novou vý-
půjčku zemskou, dr. Pinkas dal se do těžké
této práce s nezlomnou energii, v českých spo-
řitelnách s Městskou spořitelnou Pražskou
čele našel porozumění; i ujednal s ní zemskou
výpůjčku 8 mil. K. O tom vypracoval zprávu,
pro jejíž vyřízení se dnes za předsednictví
nejv. maršálka kn. Lobkovice konala zvláštní
schůze zemského výboru, jíž se účastnili
všichní přísedící a úřadující náhradníci.
Němec
doktor
Pinkas
Lobkovic
Čechy
26
article
Zpráva, kterou v této schůzi dr. Pinkae
podal, zní v podstatě takto:
Na základě zmocnění zemského výboru ze dn
10. května t. r. jednal referent s Městskou spoři-
telnou Pražskou o poskytnutí úvěru na udržen
zemského hospodářství v nynějších restringova-
ných rozměrechí snažil se ziskati úvěr na úhradu
nezbytných platů zemských do 1. října r. 1913
1. i. 12 mil. K. Podařilo se mu však ziskati 8 mil
korun, jež stačí na úhradu nezbytných výdajů zem-
ských do konce července t. ri; získán tedy čas pro
eventuelní vyjednáváni další, za jehož výsledel
však referent se zřetelem na obližné poměry n
trhu peněžním nemůže převzíti záruku.
Zpravodaj dr. Pinkas přečeil pak prohlášen
Městské spořitelny Pražské, vyslovující zásadn
ochotu, půjčiti zemi české 8 mil. K na úrok 1
proc. nad eskomptní sazbu Rakousko-uherské
banky, nejméně však na úrok 5 proc., splatný nej
déle do konce r. 1915, a do té doby amortisovan
částkou 1/.a proc.
V drobném prodeji
ranní čislo o sebě
za s
večevní
za db
Ve fliálkách na venkově
ranní čisle
večerní .
inserátv
platí se hotevě Bapřed-
Předplaceni a inserty přijím
admmnistrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se čěn
redakce, čiskárna a sxpedlee
„Národních Listů-
Rnkopisy se nevraceti
Pinkae
doktor
Pinkas
uherský banka
27
article
Dr. Pinkas vyložil toto ujednání v podstatě
takto: toto finanění opatření nevybočuje ani po
stránce právní, ani po stránce finanční z mezí těeh
opatření, která zemský výbor praktikuje po vy-
čerpání poslední výpůjčky sněmem povelené r.
1907, tedy od r. 1909.
Po stránce právní dlužno poukázati na to, z
použití úvěru má býti přesně obmezeno na umož-
nění platů žalovatelných, ať u říšského soudu nebo
u soudů řádných, tedy jen platů, založených na
zákoně, sněmovních usneseních nebo na smlouvě.
Opatření peněz na splnění takových závazků spadá
do kompetence zemského výboru (dle § 26. zem
rřízení), ježto se tu jedná o běžnou správu zem-
ského jmění, zemských fendů a ústavů: Poněvad
zemský výbor (dle 5 28. zem. zřízení) zastupuje
zemské zastupitelstvo ve všech právních jedná-
nich, je též oprávněn — v případě žaloby, zvláště
pak žaloby na plnění závazků, plynoucích ze zá-
kona, z usnesení sněmu nebo ze smlouvy, musi
by v řečeném smyslu submitovati — a v mezích
možnosti i povinen postarati se o to, aby k takové
žalobě nedošlo.
doktor
Pinkas
Poněvad zemský výbor
28
article
Při výpůjčce z Městské spořitelny Pražské je
novou věcí pouze vydání dluhopisu, jehož bylo
třeba, poněvadž Městská spořitelna Pražská po-
skytuje zemi zápůjčku kommunální, nikoli konto-
korrentní dvěr, jaký zemi poskytovala Zemská
banka. Konečná lhůta splatnosti je do konce roku
1915: to však není nic nového, poněvadž také př
dřívějších transakcích u Zemské banky jsou vy-
míněny konečné lhůty splatnosti. Amortisace ny-
nější výpůjčky u Měst. spoř. Pražské číní řočně
8000 korun, nepadá tedy na váhu; platí-li se pů-
letně (I. února a 1. srpna).
Výpůjěku tu lze s obou stran na půl roku
vypověděti. Platy, na něž výpůjčha jest určena
bude konati Městská spořitelna Pražská, a to tak.
že částky do 250.000 korun vyplati do 3 dnů.
částky nad 250.000 kerun do 14 dnů.
29
article
Úrok je sice dosti vysoký, ale není dražší nek
úrok dřívějších úvěrů. Činí nyní 71% %%, jakmile
však vskomptní sazba Rakousko-uherské banky se
sníží o 14, bude úrok tohoto dluhu u Městské
spořitelny činiti 634. Ostatně zemský výbor plati
úrok 71/49 již z úvěru, který byl umožněn vkla-
dem 2 mil. korun České spořítelny a 1 mil. kor.
pensijního ústavu textilníků u Zemské banky.z
úvěru, pochodicího z 1 mil. korun vkladu pensii-
ního ústavu textilníků, musí zemský výbor platiti
1 daně důchodové, takže zúročení půjčky te
činí 7.2862. Ještě více se úroči výpůjčka z vkladu
České spořitslny; neboť hledi-lí se na bursovni
diferenci, která tehdy činila 159.000 korun a byla
Zemské bance nahražéna, tož — dokud tato část-
ka se zemskému výboru dle úmluvy nevrátí —
musí se počítati se ztrátou interkalárního úrol
takže úroková míra tohoto úvěru činí při nej-
menším 71%. po připadě 87
Poněvadž výpůjčka od Městské spořitelny
Pražské obmezena je na známé platy, plynoucí ze
zákona nebo z usnesení sněmu nebo ze smluv, je
nulno všemožně šetřiti zbytku volného vkladu ze
státních údělů, jejž zemský výbor má k dísposici
zejména na úhradu výdajů personálních, jichž vze-
stup do konce r. 1913 čítá se na 520.000 K. Výdai
tento bude se ovšem uhražovati řádnými příjmy
zemskými (úroky z cenných papírů, nájemnýmz
budov, hudebným, atd.), ale poněvadž splácení té-
to úhrady se nekryje s výplatami příslušné potře-
by, je nutno miti pro ni po ruce řečený volný
vklad.
K Výdai
Rakousko
30
article
Zpráva dra. Pinkasa vypočitává posléze, jak
bude nutno výpůjčky z Městské spořitelny Pražské
použiti.
V podstatě takto:
Potřeba do konce července t. r. s annuitami
u Zemské banky činí 6.5 mil. K.
potřeba dne 1. července činí 815.0000 k.
další potřeba pro červenec t. r. činí 516.000 k
druhá část červencové dotace činí 270.000 K
což úhrnem znamená potřebu 8.091.000
Zpráva dra. Pinkasa končí návrhem, aby zem-
ský výbor schválil úmluvu jeho o výpůjčce 8 mil.
korun u Městské spořitelny Pražské.
doktor
31
article
Hned, jakmile dr. Pinkas přednesl svoji
zprávu, promluvil jménem Němců dr. Urban.
Výslovně — jako později druhý německý pří-
sedíci, prof. dr. Werunsky — uznal, že půj-
čka ta je sjednána za takových podminek, že
za nynějších peněžních poměrů by sotva bylo
možno dosíci příznivějších, že tedy proti pod-
mínkám těm nečiní námitek. Ale dr. Urban
vytýkal, že při dosavadních nezaložených
výpůjčkách se nevydávaly dluhopisy, ježto
byly brány ze Zemské banky, která dle práv-
ního názoru dra. Eppingra byla vůči zemské-
mu výboru negotiorum gestor ve smyslu pa-
ragrafu 1036, obč. zák., Zemská banka pal
byla zárukou, že výpůjčky zemské z ní vzaté
nebude použito jinak než na účely povinné.
Nyní se jedná o výpůjčku na dluhopis, a pro
usnesení o takové výpůjčce je třeba panovní-
kova schválení, neboť zemský výbor je vý-
konným orgánem pro usnesení sněmu, a když
pro novou výpůjčku na základě sněmovního
usnesení je třeba sankce panovníkovy, jestji
třeba pro obdobné usnesení zemského výboru.
Dle názoru prof. Ulbricha a prof. Siegla ne-
může zemský výbor konati samostatných opa-
tření, nýbrž právo to náleží vládě: také proí
Pražák žádá pro taková usnesení zemského
výboru sankci panovníkovu.
Dále namítal dr. Urban, že s výpůjčkou
nyni navrženou se vystačí pouze do konce
června.
Na konec prohlásil dr. Urban jménem
svým a dra. Werunského, že by pro návrh
dra. Pinkasa mohl hlasovati jen s podmínkou
že toto usnesení zemského výboru bude před-
loženo panovníkovi k sankci.
Zpravodaj dr. Pinkas poukázal na to, že
dlužní úpis je v tomte případě pouze průvad-
doktor
Pinkas
Němec
Urban
profesor
Werunsky
Ulbrich
Siegl
zemský banka