1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 24. září 1913.
Praha
4
article
I ranni a vočerní llsty
předplácl se
V Praze v administraele
na měslo.
sk-
na čivrt lota
a dvajt donáškou
měste, . . .
na čtvrt lsta . . . . 7 KEžk
ve Hliálkách
na měsle.. . . 2 K toh
Poštou
a měsle-
na čtvrt ista . . . . B K ao
s dvojí zásilkou
na měsíe
na tvrtieta: : . . kS l
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Obrat v Jeně.
Obrat v Jeně.
Když August Bebel zavřel oči, bylo
všeobecně vzpomínáno největšího úspěchu.
který zažil ve své straně: to bylo na dráž-
ďanském sjezdu, který tak ovládl svou váš-
nivou výmluvností, že shromáždění vyneslo
krutý rozsudek proti revisionistickým ka-
cířům a prohlásilo s veškerou rozhodnosti
svoji neochvějnou víru ve všecky články
socialistického katechismu. Tam triumfo-
val Bebel jako hlasatel třídního boje, tam
se zápalem prohlásil, že na smrt nenávidi
měšťácký stát i společnost a že je také
bude nenávidět a podkopávat až do konce
a tam se mu také podařilo udržeti sociálni
demokracii stranou od všech ostatních po-
litických a sociálních proudů a sil, jakousi
republiku uprostřed císařství, silnou právě
svým úmyslným osamocením a vírouv
převrat a budoucí stát. Tam ještě na celé
čáře zvítězili stoupenci staré víry proti
novotářům, kteří se nebáli zbraně kritiky.
jež Marx zdvihl proti kapitalismu, obrátití
i proti němu, a už tehdy čelili theorii o po-
stupném zbídačení dělníků a rozvratu mě-
šťácké společnosti poukazem na skuteč-
nost, která vypadá jinak, a požadavkem
positivní reformní práce. Byli poražení, a
to nejenom zbraněmi ducha, nýbrž i zved-
nutím rukou, a strana zůstala ještě věrna
svým tradicím. Ale nevzdali se, pracovali
dále — a v těchto dnech se dočkali.
Bebel
Marx
Jena
7
article
Celé poslední období vývoje německé
sociální demokracie leží mezi Drážďanami
a Jenou. V Drážďanech ještě vítězství
porthodoxie, ortel nad kacíři, neochvějná
víra v konečný cil, přítomnost a její zápasy
posuzují se jen pod zorným úhlem šťastné
budoucnosti, která přinese zrození sociali-
stického státu, vezdejší život dnešního pro-
letariátu považuje se docela ve shodě s
názory jiných církví jenom za čas zkoušky
a přípravy pro lepší svět. Tak to věřil sta-
rý Bebel, kázal nesčetným posluchačůma
dovedl také hájit na všech sjezdech strany.
třebas se tu a tam staral, aby i revisionisté
mohli ve straně žíti. Ale jen se stoupenc
vrátili z jeho pohřbu, již tu byl všeobecný
pocit, že se mnoho změnilo, a že sociáln
demokracie půjde nyní cestou docela jinou
než ji vedl zvěčnělý vůdce. A sjezd v Jeně
si pospišil ohlásiti tento obrat co nejrychle-
ji celému světu.
Není to dávno, co se ještě němečtí
socialisté vážně přeli, smí-li sociální de-
mokrat hlasovati pro rozpočet. Přišla všal
nová branná a finanční předloha, a stojede-
náct poslanců strany vstalo v říšském sně-
mu jako jeden muž pro obě daně z ma-
jetku, které jediné umožnily ohromné se-
sílení německé armády. Radikálové ve
straně hrozili — ale sjezd v Jeně postup
říšských poslanců hladce schválil. Není to
dávno, co němečtí socialisté slibovali hro-
madnou prudkou agitaci pro reformu po-
věstného volebního řádu do pruského sně-
mu. Sjezdu byla za tím účelem navržena
známou Rosou Luxemburgovou resoluce
pro hromadnou politickou stávku — ale
sjezd ji 335 proti 142 hlasům zamítl. A tak
se v Jeně vedlo všem radikálním návrhům
i všem radikálním řečníkům, ano, delegát
odborových sdružení, Bauer, zvolal při
debatě o všeobecné stávce: „nechte ji
Bebel
Luxemburgův
Bauer
Drážďany
Jena
8
article
(navrhovatelku) žvanit!“ Antimilitarismu
a revoluční taktika byly veřejně odpraveny
docela otevřeně, ale jiným heslům se ne-
vedlo lépe. Nic nemluví proti Marxově
theorii o postupujícím zbídačení mass
rozhodněji, nežli ta okolnost, že vedení
jenského sjezdu se domohli vůdcové odbo-
rových sdružení, jichž existence sama do-
kazuje, že massy věří ve zlepšení svého
hmotného postavení, a to ne až v onom
světě socialistickém, nýbrž hned v přítom-
nosti. Vzpomenutý delegát Bauer prohlá-
sil, že odborová sdružení nemají, proč by
se zabývala diskusí o všeobecné stávce,
neboť vliv organisovaného dělnictva den
ode dne roste, ono nemá docela žádného
důvodu k zoufalství, neboť dělá všude po-
kroky, vykonává pomocí odborových sdru-
žení značný hospodářský vliv a vybojovalo
si zvýšení životní míry, které dřív nebylo
ani považováno za možné. Tak triumfo-
valo na sjezdu Bernsteinovo heslo o důle-
žitosti socialistického hnutí, se kterým
druhdy vystoupil proti taktice, jež všecko
chtěla obětovati konečnému cíli.
Marxův
Bauer
Bernsteinův
9
article
To je faktum velkého dosahu nejenom
pro sociální demokracii v Německu i v ji-
ných zemích, nýbrž i pro ostatní strany,
které na půdě socialismu nestojí. Německá
sociální demokracie opouští dřívější po-
stup pouhé agitace a propagandy. Miliony
jejích stoupenců poznávají, že jejich po-
chod za socialistickým státem je vlastně
pouhým přešlapováním místa, a že při tom
ohromná politická energie, v nich spočí-
vající, leží ladem. Obracejí se tedy víc
víc k přítomnosti a jejím úkolům, chápou
se dosažitelného, uplatňují svůj vliv posi-
tivně v parlamentech — stávají se radikál-
ní reformní stranou. S celou velkou silou,
kterou propůjčují miliony přívržencůa
touha emancipovati je a vymocí jim větší
podíl na hmotné a duchovní kultuře, po-
čínají zasahovati do života hospodářského
a sociálního, ozbrojení při tom onou bez-
ohledností, která vyznačuje mladé strany.
Německo
10
article
jež si jdou teprve vybojovat ve světě svo-
je místo. Sociálně-demokratičtí poslanc
přestanou státi v koutě, jak to dosud dě-
lali ve většině parlamentů, sesilujíce tím
namnoze váhu reakčních stran, na které
vlády musily apelovati. Nikde také ne-
způsobil zřejmý obrat socialistické taktiky
v Německu větší rozruch, než právěu
konservativních stran, jimž dosavadní re-
voluční propaganda dodávala nejvíce ar-
gumentů. Socialisté, kteří přestanou věc
pokroku kompromitovati násilnostmia
přeháněním, zaujmou teprve náležité místo
uprostřed ostatních reformních stran a po-
hnou tím na levo všemi sněmovnami a vlá-
dami světa. Co to znamená v Rakouskua
v Čechách, řekli jsme už dosti často. Na
druhé straně není pochybnosti, že obrátí-li
se k positivní činnosti strana tak mocná,
donutí pouhým tlakem situace ostatní
strany nesocialistické, aby pamatovaly tro-
chu víc na to, co je v jejich programech
společného, obmezily přepych, který spo-
čívá v jejich dosavadní roztříštěnosti. I po
této stránce má cesta, kterou němečti
socialisté urazili od drážďanského k jen-
skému sjezdu, svůj velký všeobecný vý-
znam.
Německo
Rakousku
Čechy
11
title
Krise v Bosně.
Boseň
12
title
Z Vídně, 23. září.
Vídeň
13
article
(Zvl. telef. zpráva „N. L.“)
(Zvl. telef. zpráva „N. L.“)
Chef zemské vlády bosensko-hercegovské
Potiorek sem přibyl a zůstane tady skoro
dvě neděle. Bude míti četné porady, zvláště
s ministrem společných finane
drem. Biliňským o způsobu, jakým dala
by se napraviti krise, která vznikla včera
v Bosně resignací Srbů na zemský
mandát. K situaci tímto exodem způsobení
sděluje se z dobře zpraveného pramene „Sla-
vische Korr.“
„Již v letě t. r. konaly se mezi vůdci stra
bosenského sněmu na podnět jeho předsedy
dra. Mandiče rozpravy na základě společ-
ného pracovního programu. Účelem jejich bylo
založiti pracovní většinu, ve které by se nalé-
zali také umírnění Srbové. Vyjednávání, které
trvalo do poslední doby, vedlo k výsledku po-
tud, že jak mohamedáni, tak Chorvaté dohodl
se o společném akčním programu a dosadil
komisi ku poradě s vládou. Skupina srbská
teprve v poslední době zahájila své porady
Pracovní program, který také došel zásad-
ného souhlašu Chorvatů a mohamedánů, byl
zatím vypracován posl. Srskičem a zastupo-
ván na schůzi voličské, ve které většina dala
mu souhlas. V posledních dnech nastal všal
ve smýšlení obrat. Vůdce Srbů Jeftanovič
změnil dosavadní svoje stanovisko a na so-
botní konferenci srbské frakce vystoupil roz
hodně proti vstupu Srbů do pracovní většiny
Následkem neshod, které pak vyskytly se
názorech jednotlivých rozhodujících osobnost
v táboře umírněných Srbův, učiněno usnesen
vzdáti se mandátů.
Potiorek
Srba
Mandič
Chorvat
Jeftanovič
Srbův
Boseň
14
article
Pokud jde pak o stanovisko vlády k těm
to událostem, budiž zdůrazněno, že společný
ministr financí (ryt. Biliňski) od prvopočátku
hájil názor, že napřed dojíti musí mezi stra-
nami samými k dohodě, než vláda účinně do
jednání zasáhne. Teprv až bude pracovní vět-
šina vybudována, teprv až bude smluven pra-
covní program, ve kterém by vláda mohl
jednati, chtěl společný ministr financí zahá-
jiti rozpravy o programu tom se stranami. Děl-
nost zemského sněmu je zajisté vroucím přá-
ním vlády, je však hlavně zájmem zemského
sněmu a země samé, poněvadž četné a důle-
žité hospodářské osvětové předlohy dlužno
vyříditi, kterých obyvatelstvo silně si přálo
Vláda pokládá tedy vše, co se dosud
klubech a stranách sarajevských odehrálo.
pouze za vnější události stran samých, nemajíc
nižádné příčiny do nich zasahovati. Jisto jest
že společný ministr financí, ať se utváří si-
tuace bosenská jakkoliv, tou dobou nepomýšl
ani na rozpuštění sněmu bosensko-hercegov-
ského, ani na změnu volebního práva do něho
které by si strany na zemském sněmu úřadně
nepřály. Nebude-li moci zemský sněm zasedati
uspokojí společný ministr financí podle pro
středků, které má, potřeby země.
15
title
K pověstem o demisi chefa
generálního štábu.
16
article
Z Pešti, 23. září.
Pešť
17
article
Pověsti o změně v generálním štábu ozna-
čují se zde za pravdivé. Formální demise
Conrada z Hötzendorfu podána ještě
nebyla, ale po vypršení své dovolené odstou-
pí nejpozději na začátku prosince. O příčinác
demise se proslýchá: Rozladění chefa gene-
rálního štábu datuje se jíž ode dávna. Když
byl reaktivován, doufal, že jako chef generál-
ního štábu dosáhne velkého vlivu. Měl ne-
omezenou důvěru následníka trůnu a na to
počítal. Tento poměr změnil se v posledním
měsíci a chef generálního štábu poznal, že dů-
věra v něj jest otřesena. Četné návrhy jeho
byly následníkem zamítány a zvláště při vy-
pracování nové reformy nebyl mu vyhrazen
onen vliv, na jaký si činil právo. V jmenování
následníka trůnu generálním inspektorem ve-
škeré ozbrojené moci, jež stalo se bez vě-
domi Conrada z Hötzendorfu, spatřoval nedů-
věru ke své osobě. Nevyvodil z toho sice
ihned konsekvence, nýbrž převzal ještě veden
manevrů. V těch činil však následník opět
samostatná rozhodnutí a nedbal jeho návrhů.
takže se cítil odstaven, při čemž tak zv. Con-
ratský systém v manevrech byl úplně opuštěn.
V posledních měsících vynořila se také otázka
Conrad
Hötzendorf
Con
18
article
reorganisace generálního štábu, k čemuž
ovšem nemálo přispěla aféra Redlova. Conrad
z Hötzendorfu choval se k těmto plánům za-
mítavě, až se dověděl, že reforma bude pro-
vedena bez jeho spolupůsobení. Všechny tyto
okolnosti činí pochopitelným, že v Hötzen-
dorfovi uzrála myšlenka demise. Jeho nástup-
cem jmenuje se v první řadě osobnost, které
reorganisace štábu úplně může býti svěřena.
Následník trůnu jednal v této záležitosti s vy-
sokými vojenskými hodnosty, ale k rozhodnuti
dosud nedošlo. Jakmile se vrátí Conrad
z Hötzendorfu z dovolené, bude přijat v audi-
enci jak u císaře, tak u následníka a při tom
jim předloží ve vší formě svou demisi.
Redlův
Conrad
Hötzendorf
audi
19
title
Politický přehled.
21
article
Německé názory o obeslání nových vyrovna-
cích jednání.
Německé názory o obeslání nových vyrovna-
cích jednání.
Večerník „Prager Tagblattu“ reprodukuje
výrok posl. Knirsche, pronesený na schůz
24členného německého výboru pro pořádání
německých zemských sněmů, důvěrnických
a jiných podobných shromáždění, v ten smysl
že již nyní různí bývalí zemští poslanci něme-
čtí prohlásili veřejně, že se nedomnívají, že
mají právo jen tak beze všeho, zúčastniti se
nových vyrovnacích jednání, pročež prý je
nutno, zjednati v té věci vyjasnění. Také před-
seda Volksratu dr. Titta prohlásil, že to na-
léhavá věc, liberecký magistrátní ředitel dr
Ringelhahn má za to, že k novým vyrovnacím
jednáním nade vší pochybu povoláni býti mají
bývalí zemští poslanci, říšští poslanci a něme-
cký výbor pro rozdělení země. Také šest až
osm členů shora dotčené 24členné komise
mělo by prý býti do vyrovnací komise vy-
sláno. V řadách německých panuje vůbec
notný zmatek v příčině vyrovnacích jednání
zvýšený ještě úžasnou komplikací, způsobe-
nou přečetnými jich navrženými a částečně u
usnesenými sněmy a sjezdy všeho druhu
V téže 24členné komisi bylo totiž k tomu po-
ukazováno, že vzhledem k tomu, že se bude
konati německý sněm zemský (jinak také ře-
čený „lidový sjezd“ anebo „shromáždění dů-
věrníků“) až dne 5. října (až jestliže bude stra-
nami schválen!), měla by se volba těchto dů-
věrníků vyrovnacích provéstí už dříve a sice
v samotném 24členném výboru pro ten přípae
ovšem, že by vyrovnací jednání započalo dří-
ve než 5. října, jinak nechť prý delegáty zvol
„Volkstag“. K tomu konci dějí prý se ostatn
vyjednávání mezi předsedou 24čienného vý-
boru a předsednictvem Verbandu býv. zem-
ských poslanců.
Prager
doktor
Titt
Ringelhahn
22
article
Matenice pojmů, institucí a kompetene
v německém táboře vzniklá soutěží třebeni-
ckého Volksratu s Verbandem poslaneckým
mezi organisačními projekty, zamýšlenými
Verbandem a Volksratem a konečně výborem
dosazeným v Chomutově, jest naprostá. Kolik
hlav, tolik smyslů, kolik německých mluvčích
ozve se na veřejnosti, tolik je různých nápadů
Tak na př. bývalý zemský poslanec Heiser v-
jádřil se podle „Prager Tagblattu“ takto: „JJal
nám bude statut pana dra. Ringelhahna“ (roz-
uměj statut pro „německý zemský sněm“ ne-
boli „shromáždění německých důvěrníků“ atd.)
„hověti, nemohu říci, poněvadž jej neznám
celý. Mně zdá se důvěrnické shromáždění
pečlivě vybrané podle statutu Pacherova, roz-
množené o zástupce okresní centrály, měst-
ské kanceláře a Volksrátu vhodnějším a po-
volaným k tomu, aby ustanovili jednatele pro
nastávající vyrovnací jednání. Při volbě těchto
jednatelů musí se k tomu hleděti, aby obzvlá-
ště z kruhů oněch pánů, kteří s dřívějšími zá-
stupci nebyli spokojeni a jich práci kritiso-
vali, byl vybrán přiměřený počet zástupců
aby konečně ukázali, jak se vyrovnání děla
lépe.“ Zajímavé to pohledy do nálad něme-
ckých politických kruhů, fascinovaných zápa-
sem Volksratu a jeho předsedy o politický
primát a velitelství mezi Němci v Čechách.
Odpověď německého kupectve na akci Zem
ské jednoty českých obchodních gremií.
Z „rozhodující strany“ sděluje se „Pra
Tagblattu“, že akce k znovuzahájení vyrovna
cích jednání, zahájená českým obchodnictvem
v kruzích německého obchodnictva překvapila
svou nenadálostí a spontanností a vzbudila
veliký zájem.
Heiser
Prager
Ringelhahn
Pacherův
Němec
Chomutov
Čechy
okresní centrála
23
article
Ačkoli prý již došel značný počet sym
patických projevů z kruhů něme-
ckého obchodnictva k návrhu obchod
nictva českého, přece nemohlo vedení zemské
organisace německého obchodnictva svoje sta-
novisko dříve precisovati, dokud nedošlo slov-
né znění návrhu české organisace. To nyn
došlo a bude předmětem porady
výkonného výboru Zemského sva-
zu německého kupectva na schůz
v nejbližších dnech. Po této předběžné
poradě bude tato záležitost v úterý dne 30.
1. m. předložena výboru Zemského sva zu
obchodních společenstev a ob-
chodních gremií s německou jed-
nací řečí, kterýž usnese se na tom
jaké stanovisko k záležitosti zaujmouti má ně-
mecká zemská organisace obchodnická.
Návrh cís. rady Leglera ve prospěch
učitelstva.
Ve včerejší schůzi německého odboru
zemské školní rady schválen byl návrh cís.r
Leglera, aby odbor učinil u min. vyučování
přiměřené kroky, přiměti vládu k tomu, aby
se rychle a energicky zasadila o brzké a vy
datné zlepšení hmotného stavu učitelstva.
Pasívní resístence německého učitelstva.
Jak se z Jablonce sděluje, prohlásil n
okresní školní konferenci učitel Wildner, že
následkem hmotného nedostatku nemel tolil
času aklidu, aby vypracoval návrh na zave-
dení nových učebnic. Učitel Fischer prohlásil
že učitelstvo okresu, nejkrajněji rozhořčeno
dlouholetým nedbáním jich nouze, není s to
aby se vyslovilo o otázce nových početnic.
Legler
Wildner
Fischer
Jablonec
24
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Maďarská nadvláda v Rakousku.
Po balkánské válce vystřízlivěli znenáhla
i rakouští Němci. Nedělní „Grazer Tagbl.“ do-
znává, že balkánská politika rakouského ka-
binetu byla nejen nešťastná, nýbrž že směřo-
vala i proti nejvlastnějším zájmům rakouskýc
Němců. A přirozeně, neboť rakouská diplo-
macie po celou válku na Balkáně hájila jen
zájmů maďarských proti zájmům
rakouským, poněvadž v ministerstvě vněj-
ších věcí a ve všech hlavních rakouských po-
selstvech v cizině rozhodují Maďaři. Bylo již
mnohokrát ukázáno a povolanými odbornými
kruhy z obchodních komor dokázáno, že srb-
ský obchodní přístav na Adrii, kterým se měl
státi Drač, přinesl by veliký prospěch rakou-
skému obchodu a průmyslu, a přece rakouská
diplomacie vynaložila všechny své síly
všechno své diplomatické umění, aby Srby
odehnala od moře, poněvadž Maďaři sí přejí
aby Srbsko zůstalo odvislým od Uher a ne-
mělo ze svého vlastního přístavu volného ob-
chodního styku s cizinou. „Gr. Tagbl.“ uznává
nyní, jak německý nacionální tisk chyboval.
když za války stranil hr. Berchtoldovi a tím
vlastně poškozoval své vlastní zájmy. Na vy-
světlení maďarského vlivu v rakouské zahra-
niční politice cituje pak výkaz o nynějším
složení ministerstva vnějších věcí, v němž je
jediný rakousky smýšlející odborový před-
nosta, bar. Macchio, kdežto ministr hr. Berch
told a ostatní odb. přednostové jsou Maďaři;
podobně mezi deseti rakousko-uherskými
velevyslanci jsou pouze tři Rakušané a sedm
Maďarů, při němž ze tří Rakušanů jsou dva
na bezvýznamných místech v Madridě a Vati-
káně a pouze jeden v Londýně, kdežto Ma-
daři sedí v tak důležitých politických stře-
dech, jakými jsou Berlín, Paříž, Cařihrad,
dostanou v nejbližší době i Petrohrad.
Němec
Maďar
Adrie
Drač
Srba
Berchtold
Macchio
Rakušan
RakouskoUhersko
Rakousko
Balkán
Srbsko
Uhry
Madrid
Vat
Londýn
Ma
Berlín
Paříž
Cařihrad
Petrohrad
Grazer Tagblishing
25
article
Nová krise v Bosně.
Zpráva, že zahájené minulý týden vyjed-
návání všech tří sněmovních skupin o společ
ný program a dělnost bosenského sněmu náhle
rozbitojježto 13 umírněných Srbů se vzdalo man-
dátů, překvapila potud, že právě se strany
srbské se jevila opravdová ochota, učinit
sněm dělným. V prohlášení odstouplých srb-
ských poslanců, k nimž se připojil i náměstel
sněmovního předsedy, Vojislav Šola, se prav
sice, že příčinou odstoupení jest neochota vlá-
dy k požadavkům srbským a štvaní radikální
srbské skupiny, která chce úmyslně sněmovní
práce mařiti, ale pravá příčina spočívá asi ve
shovívavosti ryt. Biliňského k nejnověj-
šimu kousku arcibiskupa Stadlera.
Společný pracovní program, o němž jsme
nedávno referovalí, vypracoval člen umírněné
srbské skupiny, dr. Srškič v dorozumění se
svými srbskými přáteli a zástupci skupiny
chorvatské, drem. Mandičem a skupiny
mohamedánské, Šerifem Arnautovičem
Srbové prohlásili nedávno svým vůdcem Gli-
gorijem Jeftanovičem zemskému šéfu
gener. Potiorkovi, že s vypracovaným progra-
mem souhlasi přes to, že věděli tehdy, jako
dnes, kterak je vláda k jich požadavkům ne-
ochotna a kterak radikální skupina ve svém
orgáně „Narodě“ neurvale na ně útočí. Od té
doby stala se však známá již příhoda s pravo-
slavnou Srbkou, Jiřinou Pavlovičovou, která
byla arcibiskupem Stadlerem přijata do církve
katolické, ačkoli o svém přechodu neuvědo-
mila ani svého pravoslavného duchovního, ani
politický úřad, jak zákon v Bosně přímo naři-
zuje. Arcibiskup Stadler na výtky jemu či-
něné odpověděl, že zákon ten, ač panovníkem
schválen, ho neváže, protože nebyl
uznán papežem a ačkoli od tohoto stře
dověkého prohlášení minulo již kolik dní, mi
nistr ryt. Biliňski se ani neozval a tím jed
nání Stadlerovo mlčky schválil.
Srba
Vojislav Šola
Stadler
doktor
Srškič
Mandič
Šerif Arnautovič
Srbka
Pavlovičův
Stadlerův
Boseň
Gt
26
article
Svévolné jednání katolického arcibiskupa.
jenž směl beztrestně veřejně prohlásiti,že
autorita papežova jest mu více než autorita
panovníkova, byla onou poslední kapkou, kte-
rou přetekla trpělivost bosenských Srbů, tak-
že přerušili jednání o sněmovní dělnost
vzdali se mandátů. Jest to patrno z toho, že
současně, když 13 srbských poslanců s Voji-
slavem Šolou a Gligorijem Jeftanovičem v čele
se vzdali mandátů, vydáno v „Srbské Riječi“
provolání k občanstvu, zvoucí je na protestní
schůzi, v níž se má dokázati, plati-liv
Bosně více papežské buly než cí-
sařské zákony, a že provolání toto vedle
pravoslavného metropolity Letici podepsali
také četní odstouplí srbští poslanci, jako na
příklad Gl. Jeftanovíč a dr. Srškič.
Srbové bosenští se z toho posledního případu
přesvědčili, že i po zkušenostech, jichž Vídeř
mohla nabýti za války balkánské, ničemu se
tam nenaučili a ve své bosenské politice řídí
se stále jen dvěma zásadami: katoličtit
a poněměovati.
Srba
Letice
doktor
Srškič
Boseň
Gligorij Jeftanovič
27
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Nová Srbije.
Nová Srbija
28
article
V rozmluvě s dopisovatelem záhřebského
„Srbobrana“ srbský ministr pověděl, jak srb-
ská vláda hodlá upraviti poměry v „Nov
Srbiji“ — tak se totiž nazývati bude dobyté
územi. Řekl:
Musíme ukázati světu i svým novým ob-
čanům, že nové pořádky jsou: stálé, i nezměr-
ně lepší jak starých, tak těch, které slibovaly
V drobném prodejl
ranní číslo a sebě . . za
večernl
. . za dk
Ve fliálkách na venkově
večurní . . . . . . j
Inseráty
platí se hotově Bapřed.
Předplacení a inserty příjímí
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se těl
redaken, tiskárna a sxpedlce
„Národnlch Llstě
Rukopisy se nevraceji
Srbija
29
article
různé propagandy. V Nové Srbiji nesmí zbýt
ani stopa turecké éry násilí a občanské války.
Soukromým i sborovým počinům na poli ho-
spodářském dáme nejširší rozmach a stát je
v tom bude nejúčinněji podporovati.
Srbsko nikdy nebylo nábožensky nesná-
šelivé a proto považuje pod svou ctí, žádají-li
se od něho zvláštní záruky pro nepravoslavná
vyznání. Do škol ovšem zavedeme srbský ja-
zyk a srbskou historií, ale jináče i druhé
národnosti budou míti svobodu
zřizovati si školy svého jazy ka;
jen si vyhradíme, aby se i v jinojazyčných ško-
lách vyučovalo dle vládní osnovy, jež musí
býti jednotná. Zástupci velmoci učinili u srb-
ské vlády kroky, aby zaručila svobodu všem
vyznáním i národnostem, a tu svobodu žádali
i pro „černohorskou národnost a víru“ v Srb-
sku. Je-liž třeba pádnějšího důkazu, že Evro-
pa nemá o našich věcech ponětí! A přece by
chtěla míti na ně rozhodující vliv! Musíme
jednati podle svého vědomí a svědomí, a to
bude nejlépe i pro srbský stát, i pro naše nové
občany, pokud nejsou Šrbové a pravoslavní.
Vojenská správa musí v nových krajích
ještě nějaký čas potrvati, neboť bez ní by ne-
snadno byl zastaven anarchický stav, který
byl v Makedonii a Starém Srbsku do nás.
Jakmile se poměry urovnají a ustálí. Srbsko
prohlásí v Nové Srbiji konstitučná
práv a.
Srb
Evra
Nová Srbija
Srbsko
Makedonie
Nová Srbija konstitučný práv a
30
article
Albanská otázka.
31
article
„Le Temps“ přináší článek Andrije Rado-
viče (býv. předsedy ministerstva na Černé
Hoře, potom pro velezradu vězněného, nyní
amnestovaného) o černohorsko-albanské hra-
nici. Radovič praví, že nynější čehnohorsko-
albanská hranice, v Londýně po návrhu Ra-
kousko-Uherska ustanovená, bude věčně pra-
menem konfliktů mezi Černou Horou a Alba-
nií, a těmi konílikty věčně bude ohrožován
evropský mír, neboť jedny velmoci budou
chrániti Černou Horu, druhé Albanii. Evropa
může neštěstí zabrániti jen opravou této hra-
nice a přiřčením Skadru Černé Hoře. Albanie
má bohaté roviny ve vnitrozemí a na jihu. Po
odstoupení Gusině, Plava, Dakovice a Prizre-
nu Skader ztrácí všecku důležitost pro Alba-
nii, v níž byl do války hlavním městem. Před-
honěn bude Valonou, Tyranou, Elbasanemi
Krojou. Skader nemůže žíti bez uvedených
měst, jež jsou nyní černohorská a srbská. Lá-
ska Rakousko-Uherska Skader zničila a
Evropa osud jeho zpečetila. Jediná je cesta,
která jej může zachrániti: připojení k Černé
Hoře.
Radovič
Dakovice
Prizre
Londýn
Uhersko
Černá Hora
Albánie
Evropa
Skadr Černá hoře
RakouskoUhersko
Elbasane Kroja
Le Temps
Andrij Radovič
32
article
Albanské nebezpečenství.
Na Balkáně vyvstalo znovu albanské nebez
pečenství. Když se už myslelo, že mír jest zase
zjednán, vznikl konflikt srbsko-albanský z krva-
vých událostí na hranicích srbo-albanských. V Srb-
sku jsou velmi tím všim vzrušeni a vláda se roz-
hodla učiniti co nejráznější opatření. Jestliže její
zakročení u velmocí nebude míti žádoucího účin-
ku, Srbsko obsadí Albanii a podrží ji. Dnes se mlu-
ví důvěrně i o mobilisaci armády první výzvy.
Nelze stanoviti přesně motivy, které příměly
srbskou vládu k tak energické akci. Možná, že to
jest jen snaha v zárodku potlačiti albanský poku
o vyvolání zmatků na hranicích a tak ochromití
část srbské moci tím, že jest imobilisována střeže-
ním hranic. Avšak jest také možno, že Srbsko chce
využitkovati příležitosti, aby pro vždy učinilo ko-
nec albanskému nebezpečenství, doljd se nepo-
daří Albanii sorganisovati po evropském způsobu
armádu, kterou by chtěla zvýšiti až na 100.000
mužů. Tato druhá domněnka jest potvrzena okol-
nosti, že energická nota v srbské mluvě se ozvala
skoro v téže chvíli, kdy přišla zpráva, že byl ujed-
nán spolek albansko-bulharský proti Srbsku. Bělo.
hradské „on dit“ označuje tuto alianci za dílo ra-
kouské a vidí v tom začátek akce, která ohrožuje
bezpečnost, ba existenci Srbska.
Srb
Běla
Balkán
Albánie
Srbsko
33
article
„Než nečinně nechat železný kruh nás za-
rdousit, raději chceme v případě potřeby rísko-
vati vše pro vše, roztrhati předivo intrik našich
nepřátel, dokud jest čas“ — říkají srbští ministři.
vykládajíce své zmíněné rozhodnutí.
Zbývá otázka, jaké obtíže mohou vzniknouti
Srbsku z nového obsazení Albanie. Tázal jsem se
mnoha osobností, co by učinilo Srbsko, odhodlané
zůstati v Albanii, kdyby mu hrozila mobilisace
rakouská a italská? V tomto ohledu lidé i z oficiel-
ních kruhů jsou klidni, a s úsměvem praví: „To jest
nemožno. Co se děje na jaře, nemůže se už státi
nyní: toho máme jistotu.“ Máme dojem, že Srbsko
má od některých velmocí jisté záruky. Zkrátka
situace začíná býti velmi zajímavá a kritická.
Srbsko
Albánie
Srbsko
34
article
Manifestační schůze za druhou
Manifestační schůze za druhou
českou universitu v Brně.
Z Roudnice. Krajinský spolek Řipe uspo-
řádal za protektorátu městské rady manifestační
schůzi v místnosti besedy »Řip« za velké účastí
obecenstva a delegátů městské rady, okresního
zastupitelstva a četných spolků. Schůzi zahájil
Mag. Ph. F. Zinke a po uvítání četných hostí
zvolen předsedou kol. Havránek a jako místo-
předsedově zástupci politických stran. Referát
o nutnosti zřízení druhé české university na Mo-
ravě v Brně a přehled bojů za tento požadavek
přednesl kol. PhC. Vladimír Frumar. Po jeho
řeči promluvili zástupci politických stran, za stranu
agrání pan Klindera, zástupce strany národně so-
ciální, za akční výbor národní strany promluvil
starosta města pan Ervín Špindler, který ve
svém projevu vyličil práci národní strany svo-
bodomyslné o školství národní i vysoké a vyložil
nynější stadium otázky druhé české university
v Brně. Na to promluvil za sociální demokracii
říšský poslanec pan Biňovec, za stranu státo-
právně pokrokovou učitel p. Spurný a za českou
stranu pokrokovou p. prof. Milan Svoboda. Zda-
řilá, četně navštívená schůze skončena jednomysl-
ným přijetím resoluce.
Z Klatov. Na podnět Svazu českosl. student-
stva uspořádal akademický spolek »Úhlava« ve-
řejnou manifestační schůzi za II. českou univer-
situ, která se za protektorátu městské rady Kla-
tov konala v sále radničním dne 21. září o2.
hod. odpol. za značné účasti obecenstva. Do před-
sednictva zvoleni zástupce města a zástupci stu-
dentstva. Hlavním referentem byl pan JUC. V.-
Holeček, jenž ve své řeči odůvodnil potřebu
a právo českého národa na II. universitu, doloživ
vše statistickým materiálem, a probrav historii
boje české delegace za moravskou universltu.
skončil apelem na společný postup všech politi-
ckých stran v této věci. Po řeči potleskem při
Mag
F Zinke
Havránek
Frumar
Klinder
Špindler
Biňovec
profesor
Svoboda
JUC
Holeček
Roudnice
Brno
Klatovy
český univerzita v Brno
Řipe
výbor národní strana
spolek » Úhlava
Kltov