ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4764efc0-8f17-11dd-96c7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 57, person 70, org 8, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 24. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 262.
4 article
I ranni a vočerní llsty předplácl se V Praze v administraele na měslo. sk- na čivrt lota a dvajt donáškou měste, . . . na čtvrt lsta . . . . 7 KEžk ve Hliálkách na měsle.. . . 2 K toh Poštou a měsle- na čtvrt ista . . . . B K ao s dvojí zásilkou na měsíe na tvrtieta: : . . kS l
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Obrat v Jeně.
Obrat v Jeně. Když August Bebel zavřel oči, bylo všeobecně vzpomínáno největšího úspěchu. který zažil ve své straně: to bylo na dráž- ďanském sjezdu, který tak ovládl svou váš- nivou výmluvností, že shromáždění vyneslo krutý rozsudek proti revisionistickým ka- cířům a prohlásilo s veškerou rozhodnosti svoji neochvějnou víru ve všecky články socialistického katechismu. Tam triumfo- val Bebel jako hlasatel třídního boje, tam se zápalem prohlásil, že na smrt nenávidi měšťácký stát i společnost a že je také bude nenávidět a podkopávat až do konce a tam se mu také podařilo udržeti sociálni demokracii stranou od všech ostatních po- litických a sociálních proudů a sil, jakousi republiku uprostřed císařství, silnou právě svým úmyslným osamocením a vírouv převrat a budoucí stát. Tam ještě na celé čáře zvítězili stoupenci staré víry proti novotářům, kteří se nebáli zbraně kritiky. jež Marx zdvihl proti kapitalismu, obrátití i proti němu, a už tehdy čelili theorii o po- stupném zbídačení dělníků a rozvratu mě- šťácké společnosti poukazem na skuteč- nost, která vypadá jinak, a požadavkem positivní reformní práce. Byli poražení, a to nejenom zbraněmi ducha, nýbrž i zved- nutím rukou, a strana zůstala ještě věrna svým tradicím. Ale nevzdali se, pracovali dále — a v těchto dnech se dočkali.
Bebel Marx Jena
7 article
Celé poslední období vývoje německé sociální demokracie leží mezi Drážďanami a Jenou. V Drážďanech ještě vítězství porthodoxie, ortel nad kacíři, neochvějná víra v konečný cil, přítomnost a její zápasy posuzují se jen pod zorným úhlem šťastné budoucnosti, která přinese zrození sociali- stického státu, vezdejší život dnešního pro- letariátu považuje se docela ve shodě s názory jiných církví jenom za čas zkoušky a přípravy pro lepší svět. Tak to věřil sta- rý Bebel, kázal nesčetným posluchačůma dovedl také hájit na všech sjezdech strany. třebas se tu a tam staral, aby i revisionisté mohli ve straně žíti. Ale jen se stoupenc vrátili z jeho pohřbu, již tu byl všeobecný pocit, že se mnoho změnilo, a že sociáln demokracie půjde nyní cestou docela jinou než ji vedl zvěčnělý vůdce. A sjezd v Jeně si pospišil ohlásiti tento obrat co nejrychle- ji celému světu. Není to dávno, co se ještě němečtí socialisté vážně přeli, smí-li sociální de- mokrat hlasovati pro rozpočet. Přišla všal nová branná a finanční předloha, a stojede- náct poslanců strany vstalo v říšském sně- mu jako jeden muž pro obě daně z ma- jetku, které jediné umožnily ohromné se- sílení německé armády. Radikálové ve straně hrozili — ale sjezd v Jeně postup říšských poslanců hladce schválil. Není to dávno, co němečtí socialisté slibovali hro- madnou prudkou agitaci pro reformu po- věstného volebního řádu do pruského sně- mu. Sjezdu byla za tím účelem navržena známou Rosou Luxemburgovou resoluce pro hromadnou politickou stávku — ale sjezd ji 335 proti 142 hlasům zamítl. A tak se v Jeně vedlo všem radikálním návrhům i všem radikálním řečníkům, ano, delegát odborových sdružení, Bauer, zvolal při debatě o všeobecné stávce: „nechte ji
Bebel Luxemburgův Bauer Drážďany Jena
8 article
(navrhovatelku) žvanit!“ Antimilitarismu a revoluční taktika byly veřejně odpraveny docela otevřeně, ale jiným heslům se ne- vedlo lépe. Nic nemluví proti Marxově theorii o postupujícím zbídačení mass rozhodněji, nežli ta okolnost, že vedení jenského sjezdu se domohli vůdcové odbo- rových sdružení, jichž existence sama do- kazuje, že massy věří ve zlepšení svého hmotného postavení, a to ne až v onom světě socialistickém, nýbrž hned v přítom- nosti. Vzpomenutý delegát Bauer prohlá- sil, že odborová sdružení nemají, proč by se zabývala diskusí o všeobecné stávce, neboť vliv organisovaného dělnictva den ode dne roste, ono nemá docela žádného důvodu k zoufalství, neboť dělá všude po- kroky, vykonává pomocí odborových sdru- žení značný hospodářský vliv a vybojovalo si zvýšení životní míry, které dřív nebylo ani považováno za možné. Tak triumfo- valo na sjezdu Bernsteinovo heslo o důle- žitosti socialistického hnutí, se kterým druhdy vystoupil proti taktice, jež všecko chtěla obětovati konečnému cíli.
Marxův Bauer Bernsteinův
9 article
To je faktum velkého dosahu nejenom pro sociální demokracii v Německu i v ji- ných zemích, nýbrž i pro ostatní strany, které na půdě socialismu nestojí. Německá sociální demokracie opouští dřívější po- stup pouhé agitace a propagandy. Miliony jejích stoupenců poznávají, že jejich po- chod za socialistickým státem je vlastně pouhým přešlapováním místa, a že při tom ohromná politická energie, v nich spočí- vající, leží ladem. Obracejí se tedy víc víc k přítomnosti a jejím úkolům, chápou se dosažitelného, uplatňují svůj vliv posi- tivně v parlamentech — stávají se radikál- ní reformní stranou. S celou velkou silou, kterou propůjčují miliony přívržencůa touha emancipovati je a vymocí jim větší podíl na hmotné a duchovní kultuře, po- čínají zasahovati do života hospodářského a sociálního, ozbrojení při tom onou bez- ohledností, která vyznačuje mladé strany.
Německo
10 article
jež si jdou teprve vybojovat ve světě svo- je místo. Sociálně-demokratičtí poslanc přestanou státi v koutě, jak to dosud dě- lali ve většině parlamentů, sesilujíce tím namnoze váhu reakčních stran, na které vlády musily apelovati. Nikde také ne- způsobil zřejmý obrat socialistické taktiky v Německu větší rozruch, než právěu konservativních stran, jimž dosavadní re- voluční propaganda dodávala nejvíce ar- gumentů. Socialisté, kteří přestanou věc pokroku kompromitovati násilnostmia přeháněním, zaujmou teprve náležité místo uprostřed ostatních reformních stran a po- hnou tím na levo všemi sněmovnami a vlá- dami světa. Co to znamená v Rakouskua v Čechách, řekli jsme už dosti často. Na druhé straně není pochybnosti, že obrátí-li se k positivní činnosti strana tak mocná, donutí pouhým tlakem situace ostatní strany nesocialistické, aby pamatovaly tro- chu víc na to, co je v jejich programech společného, obmezily přepych, který spo- čívá v jejich dosavadní roztříštěnosti. I po této stránce má cesta, kterou němečti socialisté urazili od drážďanského k jen- skému sjezdu, svůj velký všeobecný vý- znam.
Německo Rakousku Čechy
11 title
Krise v Bosně.
Boseň
12 title
Z Vídně, 23. září.
Vídeň
13 article (Zvl. telef. zpráva „N. L.“)
(Zvl. telef. zpráva „N. L.“) Chef zemské vlády bosensko-hercegovské Potiorek sem přibyl a zůstane tady skoro dvě neděle. Bude míti četné porady, zvláště s ministrem společných finane drem. Biliňským o způsobu, jakým dala by se napraviti krise, která vznikla včera v Bosně resignací Srbů na zemský mandát. K situaci tímto exodem způsobení sděluje se z dobře zpraveného pramene „Sla- vische Korr.“ „Již v letě t. r. konaly se mezi vůdci stra bosenského sněmu na podnět jeho předsedy dra. Mandiče rozpravy na základě společ- ného pracovního programu. Účelem jejich bylo založiti pracovní většinu, ve které by se nalé- zali také umírnění Srbové. Vyjednávání, které trvalo do poslední doby, vedlo k výsledku po- tud, že jak mohamedáni, tak Chorvaté dohodl se o společném akčním programu a dosadil komisi ku poradě s vládou. Skupina srbská teprve v poslední době zahájila své porady Pracovní program, který také došel zásad- ného souhlašu Chorvatů a mohamedánů, byl zatím vypracován posl. Srskičem a zastupo- ván na schůzi voličské, ve které většina dala mu souhlas. V posledních dnech nastal všal ve smýšlení obrat. Vůdce Srbů Jeftanovič změnil dosavadní svoje stanovisko a na so- botní konferenci srbské frakce vystoupil roz hodně proti vstupu Srbů do pracovní většiny Následkem neshod, které pak vyskytly se názorech jednotlivých rozhodujících osobnost v táboře umírněných Srbův, učiněno usnesen vzdáti se mandátů.
Potiorek Srba Mandič Chorvat Jeftanovič Srbův Boseň
14 article
Pokud jde pak o stanovisko vlády k těm to událostem, budiž zdůrazněno, že společný ministr financí (ryt. Biliňski) od prvopočátku hájil názor, že napřed dojíti musí mezi stra- nami samými k dohodě, než vláda účinně do jednání zasáhne. Teprv až bude pracovní vět- šina vybudována, teprv až bude smluven pra- covní program, ve kterém by vláda mohl jednati, chtěl společný ministr financí zahá- jiti rozpravy o programu tom se stranami. Děl- nost zemského sněmu je zajisté vroucím přá- ním vlády, je však hlavně zájmem zemského sněmu a země samé, poněvadž četné a důle- žité hospodářské osvětové předlohy dlužno vyříditi, kterých obyvatelstvo silně si přálo Vláda pokládá tedy vše, co se dosud klubech a stranách sarajevských odehrálo. pouze za vnější události stran samých, nemajíc nižádné příčiny do nich zasahovati. Jisto jest že společný ministr financí, ať se utváří si- tuace bosenská jakkoliv, tou dobou nepomýšl ani na rozpuštění sněmu bosensko-hercegov- ského, ani na změnu volebního práva do něho které by si strany na zemském sněmu úřadně nepřály. Nebude-li moci zemský sněm zasedati uspokojí společný ministr financí podle pro středků, které má, potřeby země.
15 title
K pověstem o demisi chefa generálního štábu.
16 article
Z Pešti, 23. září.
Pešť
17 article
Pověsti o změně v generálním štábu ozna- čují se zde za pravdivé. Formální demise Conrada z Hötzendorfu podána ještě nebyla, ale po vypršení své dovolené odstou- pí nejpozději na začátku prosince. O příčinác demise se proslýchá: Rozladění chefa gene- rálního štábu datuje se jíž ode dávna. Když byl reaktivován, doufal, že jako chef generál- ního štábu dosáhne velkého vlivu. Měl ne- omezenou důvěru následníka trůnu a na to počítal. Tento poměr změnil se v posledním měsíci a chef generálního štábu poznal, že dů- věra v něj jest otřesena. Četné návrhy jeho byly následníkem zamítány a zvláště při vy- pracování nové reformy nebyl mu vyhrazen onen vliv, na jaký si činil právo. V jmenování následníka trůnu generálním inspektorem ve- škeré ozbrojené moci, jež stalo se bez vě- domi Conrada z Hötzendorfu, spatřoval nedů- věru ke své osobě. Nevyvodil z toho sice ihned konsekvence, nýbrž převzal ještě veden manevrů. V těch činil však následník opět samostatná rozhodnutí a nedbal jeho návrhů. takže se cítil odstaven, při čemž tak zv. Con- ratský systém v manevrech byl úplně opuštěn. V posledních měsících vynořila se také otázka
Conrad Hötzendorf Con
18 article
reorganisace generálního štábu, k čemuž ovšem nemálo přispěla aféra Redlova. Conrad z Hötzendorfu choval se k těmto plánům za- mítavě, až se dověděl, že reforma bude pro- vedena bez jeho spolupůsobení. Všechny tyto okolnosti činí pochopitelným, že v Hötzen- dorfovi uzrála myšlenka demise. Jeho nástup- cem jmenuje se v první řadě osobnost, které reorganisace štábu úplně může býti svěřena. Následník trůnu jednal v této záležitosti s vy- sokými vojenskými hodnosty, ale k rozhodnuti dosud nedošlo. Jakmile se vrátí Conrad z Hötzendorfu z dovolené, bude přijat v audi- enci jak u císaře, tak u následníka a při tom jim předloží ve vší formě svou demisi.
Redlův Conrad Hötzendorf audi
19 title
Politický přehled.
20 title
Země české.
21 article Německé názory o obeslání nových vyrovna- cích jednání.
Německé názory o obeslání nových vyrovna- cích jednání. Večerník „Prager Tagblattu“ reprodukuje výrok posl. Knirsche, pronesený na schůz 24členného německého výboru pro pořádání německých zemských sněmů, důvěrnických a jiných podobných shromáždění, v ten smysl že již nyní různí bývalí zemští poslanci něme- čtí prohlásili veřejně, že se nedomnívají, že mají právo jen tak beze všeho, zúčastniti se nových vyrovnacích jednání, pročež prý je nutno, zjednati v té věci vyjasnění. Také před- seda Volksratu dr. Titta prohlásil, že to na- léhavá věc, liberecký magistrátní ředitel dr Ringelhahn má za to, že k novým vyrovnacím jednáním nade vší pochybu povoláni býti mají bývalí zemští poslanci, říšští poslanci a něme- cký výbor pro rozdělení země. Také šest až osm členů shora dotčené 24členné komise mělo by prý býti do vyrovnací komise vy- sláno. V řadách německých panuje vůbec notný zmatek v příčině vyrovnacích jednání zvýšený ještě úžasnou komplikací, způsobe- nou přečetnými jich navrženými a částečně u usnesenými sněmy a sjezdy všeho druhu V téže 24členné komisi bylo totiž k tomu po- ukazováno, že vzhledem k tomu, že se bude konati německý sněm zemský (jinak také ře- čený „lidový sjezd“ anebo „shromáždění dů- věrníků“) až dne 5. října (až jestliže bude stra- nami schválen!), měla by se volba těchto dů- věrníků vyrovnacích provéstí už dříve a sice v samotném 24členném výboru pro ten přípae ovšem, že by vyrovnací jednání započalo dří- ve než 5. října, jinak nechť prý delegáty zvol „Volkstag“. K tomu konci dějí prý se ostatn vyjednávání mezi předsedou 24čienného vý- boru a předsednictvem Verbandu býv. zem- ských poslanců.
Prager doktor Titt Ringelhahn
22 article
Matenice pojmů, institucí a kompetene v německém táboře vzniklá soutěží třebeni- ckého Volksratu s Verbandem poslaneckým mezi organisačními projekty, zamýšlenými Verbandem a Volksratem a konečně výborem dosazeným v Chomutově, jest naprostá. Kolik hlav, tolik smyslů, kolik německých mluvčích ozve se na veřejnosti, tolik je různých nápadů Tak na př. bývalý zemský poslanec Heiser v- jádřil se podle „Prager Tagblattu“ takto: „JJal nám bude statut pana dra. Ringelhahna“ (roz- uměj statut pro „německý zemský sněm“ ne- boli „shromáždění německých důvěrníků“ atd.) „hověti, nemohu říci, poněvadž jej neznám celý. Mně zdá se důvěrnické shromáždění pečlivě vybrané podle statutu Pacherova, roz- množené o zástupce okresní centrály, měst- ské kanceláře a Volksrátu vhodnějším a po- volaným k tomu, aby ustanovili jednatele pro nastávající vyrovnací jednání. Při volbě těchto jednatelů musí se k tomu hleděti, aby obzvlá- ště z kruhů oněch pánů, kteří s dřívějšími zá- stupci nebyli spokojeni a jich práci kritiso- vali, byl vybrán přiměřený počet zástupců aby konečně ukázali, jak se vyrovnání děla lépe.“ Zajímavé to pohledy do nálad něme- ckých politických kruhů, fascinovaných zápa- sem Volksratu a jeho předsedy o politický primát a velitelství mezi Němci v Čechách. Odpověď německého kupectve na akci Zem ské jednoty českých obchodních gremií. Z „rozhodující strany“ sděluje se „Pra Tagblattu“, že akce k znovuzahájení vyrovna cích jednání, zahájená českým obchodnictvem v kruzích německého obchodnictva překvapila svou nenadálostí a spontanností a vzbudila veliký zájem.
Heiser Prager Ringelhahn Pacherův Němec Chomutov Čechy okresní centrála
23 article
Ačkoli prý již došel značný počet sym patických projevů z kruhů něme- ckého obchodnictva k návrhu obchod nictva českého, přece nemohlo vedení zemské organisace německého obchodnictva svoje sta- novisko dříve precisovati, dokud nedošlo slov- né znění návrhu české organisace. To nyn došlo a bude předmětem porady výkonného výboru Zemského sva- zu německého kupectva na schůz v nejbližších dnech. Po této předběžné poradě bude tato záležitost v úterý dne 30. 1. m. předložena výboru Zemského sva zu obchodních společenstev a ob- chodních gremií s německou jed- nací řečí, kterýž usnese se na tom jaké stanovisko k záležitosti zaujmouti má ně- mecká zemská organisace obchodnická. Návrh cís. rady Leglera ve prospěch učitelstva. Ve včerejší schůzi německého odboru zemské školní rady schválen byl návrh cís.r Leglera, aby odbor učinil u min. vyučování přiměřené kroky, přiměti vládu k tomu, aby se rychle a energicky zasadila o brzké a vy datné zlepšení hmotného stavu učitelstva. Pasívní resístence německého učitelstva. Jak se z Jablonce sděluje, prohlásil n okresní školní konferenci učitel Wildner, že následkem hmotného nedostatku nemel tolil času aklidu, aby vypracoval návrh na zave- dení nových učebnic. Učitel Fischer prohlásil že učitelstvo okresu, nejkrajněji rozhořčeno dlouholetým nedbáním jich nouze, není s to aby se vyslovilo o otázce nových početnic.
Legler Wildner Fischer Jablonec
24 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Maďarská nadvláda v Rakousku. Po balkánské válce vystřízlivěli znenáhla i rakouští Němci. Nedělní „Grazer Tagbl.“ do- znává, že balkánská politika rakouského ka- binetu byla nejen nešťastná, nýbrž že směřo- vala i proti nejvlastnějším zájmům rakouskýc Němců. A přirozeně, neboť rakouská diplo- macie po celou válku na Balkáně hájila jen zájmů maďarských proti zájmům rakouským, poněvadž v ministerstvě vněj- ších věcí a ve všech hlavních rakouských po- selstvech v cizině rozhodují Maďaři. Bylo již mnohokrát ukázáno a povolanými odbornými kruhy z obchodních komor dokázáno, že srb- ský obchodní přístav na Adrii, kterým se měl státi Drač, přinesl by veliký prospěch rakou- skému obchodu a průmyslu, a přece rakouská diplomacie vynaložila všechny své síly všechno své diplomatické umění, aby Srby odehnala od moře, poněvadž Maďaři sí přejí aby Srbsko zůstalo odvislým od Uher a ne- mělo ze svého vlastního přístavu volného ob- chodního styku s cizinou. „Gr. Tagbl.“ uznává nyní, jak německý nacionální tisk chyboval. když za války stranil hr. Berchtoldovi a tím vlastně poškozoval své vlastní zájmy. Na vy- světlení maďarského vlivu v rakouské zahra- niční politice cituje pak výkaz o nynějším složení ministerstva vnějších věcí, v němž je jediný rakousky smýšlející odborový před- nosta, bar. Macchio, kdežto ministr hr. Berch told a ostatní odb. přednostové jsou Maďaři; podobně mezi deseti rakousko-uherskými velevyslanci jsou pouze tři Rakušané a sedm Maďarů, při němž ze tří Rakušanů jsou dva na bezvýznamných místech v Madridě a Vati- káně a pouze jeden v Londýně, kdežto Ma- daři sedí v tak důležitých politických stře- dech, jakými jsou Berlín, Paříž, Cařihrad, dostanou v nejbližší době i Petrohrad.
Němec Maďar Adrie Drač Srba Berchtold Macchio Rakušan RakouskoUhersko Rakousko Balkán Srbsko Uhry Madrid Vat Londýn Ma Berlín Paříž Cařihrad Petrohrad Grazer Tagblishing
25 article
Nová krise v Bosně. Zpráva, že zahájené minulý týden vyjed- návání všech tří sněmovních skupin o společ ný program a dělnost bosenského sněmu náhle rozbitojježto 13 umírněných Srbů se vzdalo man- dátů, překvapila potud, že právě se strany srbské se jevila opravdová ochota, učinit sněm dělným. V prohlášení odstouplých srb- ských poslanců, k nimž se připojil i náměstel sněmovního předsedy, Vojislav Šola, se prav sice, že příčinou odstoupení jest neochota vlá- dy k požadavkům srbským a štvaní radikální srbské skupiny, která chce úmyslně sněmovní práce mařiti, ale pravá příčina spočívá asi ve shovívavosti ryt. Biliňského k nejnověj- šimu kousku arcibiskupa Stadlera. Společný pracovní program, o němž jsme nedávno referovalí, vypracoval člen umírněné srbské skupiny, dr. Srškič v dorozumění se svými srbskými přáteli a zástupci skupiny chorvatské, drem. Mandičem a skupiny mohamedánské, Šerifem Arnautovičem Srbové prohlásili nedávno svým vůdcem Gli- gorijem Jeftanovičem zemskému šéfu gener. Potiorkovi, že s vypracovaným progra- mem souhlasi přes to, že věděli tehdy, jako dnes, kterak je vláda k jich požadavkům ne- ochotna a kterak radikální skupina ve svém orgáně „Narodě“ neurvale na ně útočí. Od té doby stala se však známá již příhoda s pravo- slavnou Srbkou, Jiřinou Pavlovičovou, která byla arcibiskupem Stadlerem přijata do církve katolické, ačkoli o svém přechodu neuvědo- mila ani svého pravoslavného duchovního, ani politický úřad, jak zákon v Bosně přímo naři- zuje. Arcibiskup Stadler na výtky jemu či- něné odpověděl, že zákon ten, ač panovníkem schválen, ho neváže, protože nebyl uznán papežem a ačkoli od tohoto stře dověkého prohlášení minulo již kolik dní, mi nistr ryt. Biliňski se ani neozval a tím jed nání Stadlerovo mlčky schválil.
Srba Vojislav Šola Stadler doktor Srškič Mandič Šerif Arnautovič Srbka Pavlovičův Stadlerův Boseň Gt
26 article
Svévolné jednání katolického arcibiskupa. jenž směl beztrestně veřejně prohlásiti,že autorita papežova jest mu více než autorita panovníkova, byla onou poslední kapkou, kte- rou přetekla trpělivost bosenských Srbů, tak- že přerušili jednání o sněmovní dělnost vzdali se mandátů. Jest to patrno z toho, že současně, když 13 srbských poslanců s Voji- slavem Šolou a Gligorijem Jeftanovičem v čele se vzdali mandátů, vydáno v „Srbské Riječi“ provolání k občanstvu, zvoucí je na protestní schůzi, v níž se má dokázati, plati-liv Bosně více papežské buly než cí- sařské zákony, a že provolání toto vedle pravoslavného metropolity Letici podepsali také četní odstouplí srbští poslanci, jako na příklad Gl. Jeftanovíč a dr. Srškič. Srbové bosenští se z toho posledního případu přesvědčili, že i po zkušenostech, jichž Vídeř mohla nabýti za války balkánské, ničemu se tam nenaučili a ve své bosenské politice řídí se stále jen dvěma zásadami: katoličtit a poněměovati.
Srba Letice doktor Srškič Boseň Gligorij Jeftanovič
27 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Nová Srbije.
Nová Srbija
28 article
V rozmluvě s dopisovatelem záhřebského „Srbobrana“ srbský ministr pověděl, jak srb- ská vláda hodlá upraviti poměry v „Nov Srbiji“ — tak se totiž nazývati bude dobyté územi. Řekl: Musíme ukázati světu i svým novým ob- čanům, že nové pořádky jsou: stálé, i nezměr- ně lepší jak starých, tak těch, které slibovaly V drobném prodejl ranní číslo a sebě . . za večernl . . za dk Ve fliálkách na venkově večurní . . . . . . j Inseráty platí se hotově Bapřed. Předplacení a inserty příjímí sdministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těl redaken, tiskárna a sxpedlce „Národnlch Llstě Rukopisy se nevraceji
Srbija
29 article
různé propagandy. V Nové Srbiji nesmí zbýt ani stopa turecké éry násilí a občanské války. Soukromým i sborovým počinům na poli ho- spodářském dáme nejširší rozmach a stát je v tom bude nejúčinněji podporovati. Srbsko nikdy nebylo nábožensky nesná- šelivé a proto považuje pod svou ctí, žádají-li se od něho zvláštní záruky pro nepravoslavná vyznání. Do škol ovšem zavedeme srbský ja- zyk a srbskou historií, ale jináče i druhé národnosti budou míti svobodu zřizovati si školy svého jazy ka; jen si vyhradíme, aby se i v jinojazyčných ško- lách vyučovalo dle vládní osnovy, jež musí býti jednotná. Zástupci velmoci učinili u srb- ské vlády kroky, aby zaručila svobodu všem vyznáním i národnostem, a tu svobodu žádali i pro „černohorskou národnost a víru“ v Srb- sku. Je-liž třeba pádnějšího důkazu, že Evro- pa nemá o našich věcech ponětí! A přece by chtěla míti na ně rozhodující vliv! Musíme jednati podle svého vědomí a svědomí, a to bude nejlépe i pro srbský stát, i pro naše nové občany, pokud nejsou Šrbové a pravoslavní. Vojenská správa musí v nových krajích ještě nějaký čas potrvati, neboť bez ní by ne- snadno byl zastaven anarchický stav, který byl v Makedonii a Starém Srbsku do nás. Jakmile se poměry urovnají a ustálí. Srbsko prohlásí v Nové Srbiji konstitučná práv a.
Srb Evra Nová Srbija Srbsko Makedonie Nová Srbija konstitučný práv a
30 article
Albanská otázka.
31 article
„Le Temps“ přináší článek Andrije Rado- viče (býv. předsedy ministerstva na Černé Hoře, potom pro velezradu vězněného, nyní amnestovaného) o černohorsko-albanské hra- nici. Radovič praví, že nynější čehnohorsko- albanská hranice, v Londýně po návrhu Ra- kousko-Uherska ustanovená, bude věčně pra- menem konfliktů mezi Černou Horou a Alba- nií, a těmi konílikty věčně bude ohrožován evropský mír, neboť jedny velmoci budou chrániti Černou Horu, druhé Albanii. Evropa může neštěstí zabrániti jen opravou této hra- nice a přiřčením Skadru Černé Hoře. Albanie má bohaté roviny ve vnitrozemí a na jihu. Po odstoupení Gusině, Plava, Dakovice a Prizre- nu Skader ztrácí všecku důležitost pro Alba- nii, v níž byl do války hlavním městem. Před- honěn bude Valonou, Tyranou, Elbasanemi Krojou. Skader nemůže žíti bez uvedených měst, jež jsou nyní černohorská a srbská. Lá- ska Rakousko-Uherska Skader zničila a Evropa osud jeho zpečetila. Jediná je cesta, která jej může zachrániti: připojení k Černé Hoře.
Radovič Dakovice Prizre Londýn Uhersko Černá Hora Albánie Evropa Skadr Černá hoře RakouskoUhersko Elbasane Kroja Le Temps Andrij Radovič
32 article
Albanské nebezpečenství. Na Balkáně vyvstalo znovu albanské nebez pečenství. Když se už myslelo, že mír jest zase zjednán, vznikl konflikt srbsko-albanský z krva- vých událostí na hranicích srbo-albanských. V Srb- sku jsou velmi tím všim vzrušeni a vláda se roz- hodla učiniti co nejráznější opatření. Jestliže její zakročení u velmocí nebude míti žádoucího účin- ku, Srbsko obsadí Albanii a podrží ji. Dnes se mlu- ví důvěrně i o mobilisaci armády první výzvy. Nelze stanoviti přesně motivy, které příměly srbskou vládu k tak energické akci. Možná, že to jest jen snaha v zárodku potlačiti albanský poku o vyvolání zmatků na hranicích a tak ochromití část srbské moci tím, že jest imobilisována střeže- ním hranic. Avšak jest také možno, že Srbsko chce využitkovati příležitosti, aby pro vždy učinilo ko- nec albanskému nebezpečenství, doljd se nepo- daří Albanii sorganisovati po evropském způsobu armádu, kterou by chtěla zvýšiti až na 100.000 mužů. Tato druhá domněnka jest potvrzena okol- nosti, že energická nota v srbské mluvě se ozvala skoro v téže chvíli, kdy přišla zpráva, že byl ujed- nán spolek albansko-bulharský proti Srbsku. Bělo. hradské „on dit“ označuje tuto alianci za dílo ra- kouské a vidí v tom začátek akce, která ohrožuje bezpečnost, ba existenci Srbska.
Srb Běla Balkán Albánie Srbsko
33 article
„Než nečinně nechat železný kruh nás za- rdousit, raději chceme v případě potřeby rísko- vati vše pro vše, roztrhati předivo intrik našich nepřátel, dokud jest čas“ — říkají srbští ministři. vykládajíce své zmíněné rozhodnutí. Zbývá otázka, jaké obtíže mohou vzniknouti Srbsku z nového obsazení Albanie. Tázal jsem se mnoha osobností, co by učinilo Srbsko, odhodlané zůstati v Albanii, kdyby mu hrozila mobilisace rakouská a italská? V tomto ohledu lidé i z oficiel- ních kruhů jsou klidni, a s úsměvem praví: „To jest nemožno. Co se děje na jaře, nemůže se už státi nyní: toho máme jistotu.“ Máme dojem, že Srbsko má od některých velmocí jisté záruky. Zkrátka situace začíná býti velmi zajímavá a kritická.
Srbsko Albánie Srbsko
34 article Manifestační schůze za druhou
Manifestační schůze za druhou českou universitu v Brně. Z Roudnice. Krajinský spolek Řipe uspo- řádal za protektorátu městské rady manifestační schůzi v místnosti besedy »Řip« za velké účastí obecenstva a delegátů městské rady, okresního zastupitelstva a četných spolků. Schůzi zahájil Mag. Ph. F. Zinke a po uvítání četných hostí zvolen předsedou kol. Havránek a jako místo- předsedově zástupci politických stran. Referát o nutnosti zřízení druhé české university na Mo- ravě v Brně a přehled bojů za tento požadavek přednesl kol. PhC. Vladimír Frumar. Po jeho řeči promluvili zástupci politických stran, za stranu agrání pan Klindera, zástupce strany národně so- ciální, za akční výbor národní strany promluvil starosta města pan Ervín Špindler, který ve svém projevu vyličil práci národní strany svo- bodomyslné o školství národní i vysoké a vyložil nynější stadium otázky druhé české university v Brně. Na to promluvil za sociální demokracii říšský poslanec pan Biňovec, za stranu státo- právně pokrokovou učitel p. Spurný a za českou stranu pokrokovou p. prof. Milan Svoboda. Zda- řilá, četně navštívená schůze skončena jednomysl- ným přijetím resoluce. Z Klatov. Na podnět Svazu českosl. student- stva uspořádal akademický spolek »Úhlava« ve- řejnou manifestační schůzi za II. českou univer- situ, která se za protektorátu městské rady Kla- tov konala v sále radničním dne 21. září o2. hod. odpol. za značné účasti obecenstva. Do před- sednictva zvoleni zástupce města a zástupci stu- dentstva. Hlavním referentem byl pan JUC. V.- Holeček, jenž ve své řeči odůvodnil potřebu a právo českého národa na II. universitu, doloživ vše statistickým materiálem, a probrav historii boje české delegace za moravskou universltu. skončil apelem na společný postup všech politi- ckých stran v této věci. Po řeči potleskem při
Mag F Zinke Havránek Frumar Klinder Špindler Biňovec profesor Svoboda JUC Holeček Roudnice Brno Klatovy český univerzita v Brno Řipe výbor národní strana spolek » Úhlava Kltov