ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 475107b0-8f19-11dd-a8d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 60, person 72, org 7, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 4. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 272.
4 article
na ranní a večerní llety předplání, sa- V Frase v admainistrael na měsle ns čtvrt lsts * dvojí donáškou nésl nk dtvrt ieta. . 1 k anh ve filíšlkách sa měsle SK sO Foštou ns čtvrt feta . . . S R an s dvojí zásilkou sle zt an čtvrl is ta Dnešní číslo pro Prahu jest o B. s přílohou pro venkov o 12 stranách Nové sesílení trojdohody. Do válek na Balkáně zdálo se býti po- stavení trojspolku výhodnější a více vábívé než posíce trojdohody, Mluvilo-li se o sty- cích trojspolkových, nebylo nikdy opome- nuto dodati, že Německo má rozhodující vliv v Cařihradě t. j. že Turecko nalézá oporu v trojspolku; království rumunské pak označováno bylo jakožto čtvrtý člen jeho. Za obou posavadních válek balkán- ských Turecko bylo značně oslabeno, po- zbylo většinu své državy na půdě evrop- ské, Rumunsko pak „za změněných okol- ností má za nutno nevstupovati se žádnou mocností v těsnější politické svazky.“ Jak bude účinkovati na poměr mezi trojspolkovými mocnostmi konečné vyřeše- ní otázky albanské, zůstaniž tuto stranou. rovněž i dohad o tom, zda v balkánských zmatcích úspěšněji si vedl strojspolel anebo trojdohoda.
R an Praha Balkán Německo Cařihrad Turecko Rumunsko
5 article
Za to může se již s velikou pravdě- podobností o tom mluviti, že na západě evropském zatím trojdohodové státy, Fran- cie a Anglie budou co nejdříve s to vyká- zati se značným politickým úspěchem, jaký spočívá v okázalém sblížení se Franciea Španělska. Není pochybnosti, že o toto sblí- žení náleží značná část zásluh i diplomati- ckému přispění Anglie, jejíž jedna z prince- zen stala se chotí španělského krále Alfonse XIII.; tato událost sama znamena- la svého času pozoruhodný obrat v poli- tice španělské. Až do té doby zdálo se, že vliv troj- spolkový, přesněji řečeno vliv německý. jest vydatnější, a to tím spíše, že Špančlsko po svých porážkách na Kubě a na Filípi- nách nemohlo nikde jinde zjedati si jakési náhrady než v severní Africe — v Ma- rokku, na němž zatím již spočinuly zraky republiky francouzské. Němci proto mohli zdáti se vítanými pomocníky Španělům, jejchž někteří ministři přímo hlásali, že spo- lečný postup s německou říší jest pro Špa- nělsko nejvýhodnější, protože Anglie ani za války kubské nebyla mu přízniva. Angličané však se vzdali v dohodě s Francií všelikých nároků na Marokko s vý- hradou, že část jeho dostane se Španělsku. To, jakož i splnění těto podmínky vedlo k dalším politickým opatřením o vzájemném postavení Anglie, Francie a Španělskav obvodu průlivu gibraltarského, až konečně nyní se již pokládá za jisté, že Francie a Španělsko se úplně dohodly o svých zájmech, takže tímto sblížením poslední stává se i účastníkem trojdohody.
Alfons XIII Špančlsko Němec Španěl Angličan Anglie Španělsko Kuba severní Afrika Ma Francie Maroko
6 article
Jednání vedlo se velice opatrně za stá- lé účasti zástupců anglických a patrně až když již dohoda všestranně byla zajištěna, připravována i veřejnost na ni. Nedávno založen zvláštní orgán, v němž vynikající politikové šířili náladu pro sblížení obou bratrských národů románských; francouz- ský ministr Pichon napsal článek, v němž doznal, „že dva státy ujaly se v Marokku těžkého a nebezpečného díla, jež může do- spěti ke šťastným koncům, jen když oba státy budou solidárně postupovati. Jest proto nutno sblížiti Francii a Španělsko tak těsně, „jak si toho přeje veřejné mínění“. Romanones, předseda ministerstva španěl- ského, pak se vyslovil, že „Španělé jsou ná- rod, který se snaží v nynější chvíli zaujati místo v rodině směrodatných velmocí. Toho mohou dosáhnouti jedině těsným sblížením se sousední spřízněnou latinskou republi- Záhy na to oznamovalo se, že před- seda francouzské republiky Poincaré oplat návštěvu králi Alfonsovi, a tyto dny zajel si již předseda francouzského ministerstva Barthou do Madridu, smluviti formality návštěvy a projevy, jež se stanou při té přiležitosti, ve dnech nejbližších. Dopisova- tel předního listu o tom oznámil, že Poin- caré přibude počátkem měsíce října, a že smlouva spojenecká se dodělá, nebude-li již formálně hotova. K příjezdu Poincaréovu konají se v Madridě rozsáhlé přípravyz části velmi významné: Poincaré obdrží na příklad darem šavli, již nosil své doby Filip II. Také bude pořádána veliká pře- hlidka válečného loďstva ve přístavu karta- genském, při níž král a president budou na novém dreadnoughtu „Espaňa“ a pří- tomny budou též válečné lodi francouzské a anglické.
Pichon Španěl Poincaré Alfons Poincaréův Filip II Maroko Francie Španělsko Madrid
7 article
Barthou, jenž měl delší audienci u krá- le, na pozdrav starosty v San Sebastianu doložil, že „ho těší, že i on sdílí myšlenky a naděje, jež jsou drahé všem Francouzům. a k nimž se jako zástupci vlády s hrdosti připojuje. Sbližování obou národů musí po- číti již na školních lavicích. Není na něm, aby sblížení označil určitým slovem, ale ví, že Francie se všemožně přičiní, aby souhlas se utvářel co nejsrdečněji a nejtěsněji.“ Netřeba dodávati, že tyto projevy vzbu- zují v Německu nemalou pozornost a snahu, zmenšiti jejich význam. Nicméně se pří- pouští, že pracuje se o konečnou dohodu ve příčině Marokka, obchodní smlouvy a záležitostech vojenských. Válečné loďstvo obou států má udržovati rovnováhu na Středozemním moři, a pro případ evrop- ských nesnází poskytne prý Španělsko kou“ Francouzům oporu ve svých přístavech a převezme po případě dozor v osadách francouzských, kdyby z nich vojsko fran- couzské bylo odvoláno do Evropy. Ba mlu- ví se i o tom, že by se mohlo dostati přímé pomoci Francii početně stanoveným špa- nělským sborem vojenským. Francie pak mimo přispění v záležito- stech marockých poskytne prý výhody ob- chodní a značnou půjčku na dobudování vá- lečného loďstva a vyzbrojení přístavů špa- nělských. Je-li Anglie účastna při vyjedná- vání pouze jako prostředník, či zdali ijí připadnou určité povinnosti a nároky,o tom se dosud nic určitého neproslýchá.
Barthou Francouz San Sebastian Francie Netřeba Německo Maroko Španělsko Evropa Anglie
8 article
Posl. Maštálka o Friedjungově poselství míru. Z Vídně, 3. října. (Zvl. tel. „Nár, Listů“) Posl. Maštálka tady meškající prones se o stati dra. Friedjunga, uveřejněné ve dneš- ní „Nene Freiš Presse“ vůči redaktoru jme- novaného listu, takto: „Na všechen způsob, nepřihlížíme-li an k obsahu jeho, jest podnět dra. Friedjunga velmi pozpruhodný a možno zajisté vítati a po- zdraviti,že muž, který se dosud pohyboval na krajní čáře národní, nyní přimlouvá se za česko-německou dohodu slovy vřelými, mluvě tónem o poslancích českých, o české univer- sitě a českých soudcích, jenž zajisté přispěl k umírnění leckteré příkrosti, která ještě trvá ve stycích obou národů král. Českého. Stať dra. Friedjunga jest však zároveň dů- kazem, že přesvědčení o nezbytnosti dohody česko-německé rozšiřuje se do kruhů stále širších. Také my Čechové proniknuti jsme vírou, že česko-německé vyrovnání je nutné.
Posl Maštálek Friedjungův Friedjung Čecho Vídeň Freiš Presse
9 article
Naše strana národně svobodomyslná v posled- ní době vede rozhodný boj proti všem, kdož odmítají takový smír předem.lsou však u nás také lidé, kteří sice vyrovnání česko-německé chtějí, nemají však odvahy vytrvati do po- sledního okamžiku a čeliti nátlaku oposičních živlů. Takových lidí je zajisté hojně v obou národních táborech. V nynější chyil musí býti především za- bráněno, aby lidé neodhodlaní strachem před zodpovědností nezabránili skoncování česko- německé dohody. Že je situace v král. Českém krajně vážná, toho vnějším úkazem je dosazen zemské správní komise. Finanční tíseň země příměla zástupce obou národů, aby uznali, ž nemohou dále otáleti s převzetím odpověd- nosti. Tato se jim poněkud usnadní četným a vážnými hlasy a projevy, jež ozývají sez učitelstva, obchodnictva, živnostnictva a prů- myslnictva v král. Českém, vyzývajícími k ob- nově česko-německého vyrovnávacího jed- nání a uzavření česko-německého smíru. V takové chvíli doporučovat, aby česko- německé jednání vyrovnací konáno bylo jiným forem nežli zvolenými poslanci lidovými, z dá se mi býti věcí velmi povážlivou hlavně proto, že přijetí proposice té mělo by za následek opětný a nový odklad rozhodnutí. neboť by se začalo napřed přetřásati, může-li zásadně takové forum vůbec býti přijato. Musily by se bráti v úvahu jiné podobné ná- vrhy, které by se najisto vyskytly, musily by se vyslechnouti a požádati za votum Národni rady — vše to by způsobilo však jenom zmatky ještě větší.
Musil
10 article
Prakticky však přijetím pro- posice páně Friedjungovy nebylo by dosaženo pro vyrovnání samo ničeho, neboť také profesoři české a něme- cké university a komise z nich sestavené jenom stěží nalezli by střední linii, na které jedině může býti česko-německé vyrovnání hledáno a to vzhledem na faktum, že zvolení zástup- cové obou národů dosud takovéto střední li- nie přes to, že ji hledali celá dlouhá desítiletí. najíti nemohli. K tomu přistupuje pak ještě jiný moment- že komise universitní nebyla by politicky tak otužilou jako sbor poslanců, protože zástup- cové národů veřejným působením svým otuži- losti té již nabyli. Následkem toho dlužno se báti, že ani komise universitní nedospěje k žádné dohodě, jelikož nebude chtíti uvaliti na sebe výtku zrady na národě, která je u nás vždycky pohotově. Při tom dlužno uvážiti ještě moment vněj- ší: Zapracovati se do obrovského souboru spor- ných záležitostí a jejich detailů a subtilit, to- likéž pak studium průprav a všeho jednání předchozího vyžadoval5 by hodně mnoho času. Přes právě uvedené dlužno dru. Fried- jungovi jenom býti povděčnu, že zahájil svou stať slovy: „Musí se najiti cesta ke smíruvČechách.“ My Čechové pracujeme všemi silami, by pravda tohoto výroku se uznala všemi kruhy našimi. Ve skutečnosti také hlasy, by se nové česko-německé kon- ference neobesílaly, v poslední době na české veřejnosti nenalézají již takové odezvy, jaké v české veřejnosti nalézaly ještě před měsí- cem. Doufám, že je stejně tomu i na strani německé.“
Friedjungův Fried Čecho
11 article Nehezpečí třetí války balkánské
Nehezpečí třetí války balkánské Mocenské upozornění Z Bělehradu, 3. října. (K. k.) Úřadně oznamují: Rakousko-uherský diplomatický zástupce šl. Storck podnikl včera v úplně přátelské formě kroky u odborného předno- sty Spalajkoviče, pověřeného dočasnou sprá- vou ministerstva zahraničních věcí, sdělin mu, že rakousko-uherská vláda upozorňuje
Storck Bělehrad
12 article
srbskou na velmi vážné následky vojenské akce proti Albanii, poněvadž by akce tato odporovala usnesením londýnské konference a uvedla by po připadě Srbsko do rozporu s usnesením této konference. Král. vláda mohla by se snadno vyhnouti těmto násled- kům, kdyby těchto usnesení přesně dbala. Spalajkovič uznal přátelský ráz těchto kroků šl. Storcka a neopomenul potvrditi prohlášení, jež samoděl učinil zástupci Italie, toliž že Srbsko podnikne proti albanským útočníkům jen obrannou akci, ne- pomýšlí zmocniti se albanskěh území a že je pevně odhodláno dbáti usnesení londýnské kon- ference velvyslanecké, Spalajkovi podal na to diplomatickému zástupci ra- kousko-uherskému vysvětlení o vojenské akci Srbska a o stanovísku sybském. Popřené domněnky a napovězená překvaper, M. Z Kolína nad R., 3. října. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) Ač v Sofiji sleduj bedlivě nové albanské zmatky i türecký po- stup proti Řecku, konstatuje sofijský dopi- sovatel »Köln. Zigu«, že Bulhaři ne- mají chuti zúčastniti se bal- kánských sporů. Doposud nebylo svoláno žádné mužstvo. Oddíly, které ob- sadily územi západně od řeky Marice, byly sesíleny lidem z jiných pluků. Lituje se předčasného maření alba nske síly. Z Bulbarska neodcházejí dobrovolníc do albansko-makedonského tábora. Smyšlenkou je řecká zpráva o turecko- bulharských úmluvách stran budoucnosti Kavaly a Dramy, avšak v dalším vý voji věci na Balkáně může dojíti ke lecjakému překvapení.
Král Storck Köln Ziga Bulhar Marika Albánie Srbsko Kolín nad R Řecko Balkán Italia
13 article
Srbské dementi. Z Bělehradu, 3. října. (K. k.) Úřadní ti- sková kancelář srbská jest zmocněna pro- hlásiti, že všechny, zahraničními dopisovatel nebo jinými soukromými zprávami zahranič ních novin rozšiřované pověsti, že srbšt důstojníci hanobí ženy, jsou nejen lendenčními, nýbrž i ošklivými smyšlenkami, směřujícími k tomu, aby bylo ukřivděno Srbsku, jež hájí svá práva a brání své území. Rovněž jsou nepravdivými a stejný účel sledují vyvrácené již zprávy, že prý v srb- ské armádě došlo k renitenci. Nelze pochopiti, komu mají prospěti takové smy- šlené a nepravdivé zpcávy, neboť nelze do mnívati se, že v Evropě, která byla svěd kem hrdinských bojů srbských vojáků, bude se věřiti, že taková armáda kloní se k re nílenci ve chvíli, kdy hranicím Srbska hroz nebezpečí. Křížák »Göben« neodplul k Dedeagačí. Z Berlína, 3. řijna. (K. k.) Zpráva, že německý křižák »Göben« odplul do De- deogače, je nesprávná. »Göben« kotví stále před Puljí.
Dedeagačit Bělehrad Srbsko Evropa Berlín
14 article
Domnělé bulharské plány. Z Paříže, 3. října. »Temps« oznamuje z Athén: Snaha osvoboditi Thrakii a přáni v příčině Makedonie donutily Bulharsko, navrhnouti společný postup s Tu- reckem, kterým by docileno bylo sply- nutí Makedonie a Trakie v auto- nomní stát. Z tohoto návrhu vzešel dalš záměr společného polního tažení. jehož podrobnosti pozůstávají v tom, že 100.000 mohamedánských úprchliků, kteři přešli na turecké území, má býli ozbrojeno. spojiti se s dobrovolníky z Gymyldžiny a za podpory bulharských čet vtrhnouti do Tra kie a Makedonie, odkud by vypudili Řeky i Srby. Turecko o návrhu tom dosud se nevyslovilo. Řecká mobilisace. Z Atén, 3. října. Královským dekretem byly povoláni k plukům záložníci ročníků 1901 — 9. Bulharští delegáti u rak.-uh. velvyslance. Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Bulbaršt delegáti Savov, Načovič a Tošev byli dnes na snídani u rakousko-uherského velvyslance hr. Pallavicina.
Řek Srba Savov Načovič Tošev Paříž Atény Makedonie Bulharsko Turecko Cařihrad
15 title
Politický přehled.
16 title
Země české.
17 article Friedjungovo poselství míru.
Friedjungovo poselství míru. Co z Friedjungova článku ve včerejší „N Fr. Presse“ již našim večerním vydáním ob- šírně sděleného nejvíce překvapuje, toť po- znání, že prof. Friedjung až dosud mimo ve- škeru křivdu považovaný za jednoho z nej- vyslovenějších protivníků a zajisté i škůdců Slovanstva a rozsévačů nepřátelství proti nim najednou vystupuje pro zastavení nepřátel- ství mezi Němci a Čechy v Čechách slovy ne- popíratelné sympatie, která do jisté míry od- zbrojuje. Přes tuto vnější stránku uhlazeného článku Friedjungova nutno věcný jeho obsah jeho návrhu na sestavení rozhodčího soudu z profesorských sborů obou právnických fa- kult pražských k dokonání česko-německého vyrovnání dodáním hotových osnov vyrovna- cích, kteréž by musily býti beze změny při- jaty i na říšské radě i na zemském sněmu poe pohrůžkou rozpuštění a nových voleb — od- mitnouti bezpodmínečně jako cestu k vyrov nání naprosto neschůdnou a nemožnou. Př- tom netřeba se ani zdržovati u radimentár- ních věcných omylů Friedjungcvých, který na př. tvrdí, že se ve vyrovnání nejedná o nic ví
Friedjungův profesor Friedjung Němec Čecho Friedjungcvý Čechy N Francie Presse
18 article
než o jazykový spor, i bez toho celý koncepe Friedjungova nápadu jest v zásadě a konse kvencích pochybený a zbudovaný na hypo- tesách neuskutečnitelných. Což se domnívá že si dají volení zástupci obou národů, k to- mu účelu od svých mandantů, voličstev, ja- kožto výhradní representanti politické jich vůle dosazení poslanci, tak snadno vyrvat tuto kompetenci, jak snadno se napíše úvod- ník do „N. Fr. Presse“ o vnucení takovéhoto rozhodčího soudu vládou? A kdyby k takové vlastní dekapitaci svolili a voličstva ji schvá- lila, což máme za vyloučeno, jest možno, aby právnické fakulty se svými ordináři veřejného. slátního a ústavního práva v čele nejen uznaly toto porušení ústavy za přípustné, ale dokon- ce se k jeho provedení propůjčily? že by opravdový učenec, skutečný representané právnické vědy, který si zakládá na svěm jmeně a svrchovaném příkazu autoritám vědy společném, žádným osobním činem neprohře- šil se proti exaktně poznanému nálezu vědy projevil i jen ochotu a to jen ku přípravné práci pro takovou osnovu, která by byla před- ložena zákonodárnému sboru současně s po- hrůžkou rozehnání, nepřijme-li ji en bloc a ber nejmenší změny?! Myslíme, že by opravdový učitel práva, jemuž jeho věda je svatou věcí odmíti podobný požadavek jako insinuaci
Friedjungův právnický fakulta
19 article
Dejme tomu však, že takové vysunutí ústa- vou povolaných činitelů a zparlamentariso- vání fakulty jako neodvolatelného rozhodčího s pravomocí přesahující všechna práva parla- mentů, by opravdu bylo možno, ačkoli se o něm sotva kdy vážně bude mluvití — v tom případě může býti pan Friedjung ujištěn, že proti povolání Bachmannů, Pferschů a tutt k neodvolatelnému spolurozhodován o úpravě veřejnoprávných poměrů mezi obě- ma národy v Čechách nad všechen pro- lest a odpomoc povznesenému vzbudilo u české veřejnosti poplach, o jehož prudkosti sotva někdo mimo národní kruhy stojící má náležité poněti. Mezi profesory ně- mecké university v Praze zasedají krom jme- novaných nesmiřitelní, nejvýstřednější něme- ckonacionální fanatikové, jimž je věda v jich poslání komponentem oproti štvavé politice docela podřízeným, kteří za hlavní úkol svů považují spíše pěnění německé krve než jej uklidňování, a kteří mají na svědomí tal mnohou kaluž české krve, na dlažbě pražské z důvodů politických prolitou.
Friedjung Bachmann Pfersch Čechy Praha
20 article
Ano, prof. Friedjung střelil do samého středu vyrovnacího terče, vůdcové německého buršáctva v Praze k pouličním bojům na Pří- kopě, řečníci z komersů Germanie a Rede- balle o Praze jako německé baště na po- stupu k východu, také Friedjungoví tak dra- hěmu, svolavačí výminečných stavů a náhlých soudů na Prahu, to už věru budou ti pravi apoštolé a tvůrci míru v Čechách ... Friedjungův návrh, krom symptomu vzmá- hajícího neodolatelného tihnutí k národnímu vyrovnání v Čechách, praktické ceny nemá. Autoru jeho ušlo, že k souhlasu ke smíru ná- rodů v Čechách je zapotřebí především obou- stranného souhlasu nejširších vrstev, daného delegovanými k tomu jich representanty politickými, a že dohoda fakult nemohla by nikdy nahradit do- hodu národů a jich kompromis, i kdyby se dalo o dohodě obou fakult vážně i jen mluviti. Příliš dobře víme, že fakulta, na níž je mož- ným Bachmann a Pfersche, svou úrovní jest neuzdvižitelna na výši vědecké i politické in- tegrity sboru české právnické fakulty!
profesor Friedjung Friedjungův Bachmann Pfersch Praha Čechy český právnický fakulta
21 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 1. října 1913.
Morava
22 article
(Násilný čin proti české škole v Mi- roslavi. — Brněnský vodovod a bon bony. — Apel k Národní radě morav- ské.) Dlouho to trvalo, nežli mohlo se přikročiti k otevření české soukromé školy v Miroslavi, kde dle samého pověstného sčítání lidu je přes 600 Čechů, více jak 1/4 všeho obyvatelstva, a sotva že dne 28. září byla otevřena, dopustila se obec na ní násilného skutku a dne 30. září ji úřadně za- pečetila. Nicotné, vlastně žádné důvody, diktované pouze národní nesnášelivosti a německým šovi- nismem vedly obec k uzavření školních míslnosti. které úřadní komise c. k. okresní školní radou Moravském Krumolvě vyslaná, uznala za způsobilé pro vyučováni. To si troufá obec, v jejíž zastupi- telstvu dokoce zasedají Češi, ovšem dotud za hodne považovaní, dokud nepomohli ke zřízení české školy. Majitel uzavřené budovy školní, statečný rolník Ryšavý a vydržovatelka školy, brněnská Národní jednota, podniknou ovšem všechny po- třebné kroky, aby násilný čin miroslavské obce byl brzo zrušen. Miroslavský případ je dokladem, jak za české rozháranosti vyrostl hřebínek německé menšině moravské, která, opírajíc se o německou byrokracii a majíc před sebou rozhašteřené šiky české, nebojí se sebe většího násilí.
Apel Čecho Čech Ryšavá národní jednota
23 article
Brněnská obec za ohromné miliony — které však nepoužila pouze na vodovod, na který si je vy- půjčila, nýbrž i na germanisaci — postavila vodo- vod, který dne 4. října odevzdá veřejností. Smutné byly obrázky při nedávném komisionálním řízent vodovodu, jak naši lidé neinformovaní nevěděli, jak svá práva proti obci brněnské hájiti a jak také ná- rodnostní práva svá dovoliti šlapati. Obec brněnské lu slávu dne 4. října by měla také ráda za asisten- ce Čechů a proto, ač ja dělá v Německém domě. zve na ni také známé české osobnosti. Nepochybu- jeme ovšem, že české osobnosti i z řad úřadních dovedou se zdvořilou omluvou provokační pozvání brněnských germanisátorů odmitnouti a poděkovati se za banket a pod. laskavosti obce brněnské. v týž den pořádá německé Brno bonbonový den na fond pro chytání českých dětí. I zde je povinnosti českého Brna důkladně každého dotěrného bon- bonáře neb bonbonářku odmítnouti a na germa- nisační radniční pochopy odkázati. Národní rada moravská musí býti nyní velice zaměstnána, že nemá pořáde dosti času, aby ko- nečně ujala se iniciativy, aby národní insti- tuce byly ze štvanic politických vy- loučeny. Bude naše Národní rada příště spolu- zodpověna za škodu národní, jež ze štvanic těch vzejde. Dnes Matice naše, naše Národní Jednoty jacu v takové finanční tísni, že je obava, co se sta- ne se školami a podniky jimi vydržovanými — ale to nevadí Národní radě, aby dále mlčela, když na příklad klerikální „Den pau sálně protí drobném prodejle ranní čísle o sobě . večerní . . za 4 Ve fliälkách na venkově ranní čislo večerni . . sb lnseráts platí se botově napřed Předplacení a insorty přijímu sdministrace v Marianské ul., a Tam nacbázejí se táž rudakce, tiskárna a ekpedlne „Národnich Listů“ Rukopisy se novracsil
Čecho Brno
24 article
všem nár. jednotám píše dne 3. října .. . . pak nezbývá nic jiného, než od- ložiti všechny ohledy a postaviti Národní jednoty na pranýř — jako štváčské instituce, které uráže- jí katolieký lid, ač se dovolávají jeho pomoci.“ Toto paušální štvaní proti všem N á- rodním jednotám je k vůli seznamu předná- šek Národní jednoty na Olomoucku — tedy na jistém jen okrsku. To se jmenuje potom národní práce strany křesťansko-sociální. Rozlišovat se musí snad i v církvi hodný od špatného, řádný od chybujícího — a pro jednoho špatného snad kněze nelze všechno kněžstvo odsouditi. Národní rado moravská, kdy se probudiš?
Olomoucko
25 article
Ze Slezska.
Slezsko
26 article
(Ze školství. — Královský pruský vý- rok v Karvíně.) Veřejné školy, česká v Rychvaldě a polská v Polské Ostravě, přes výrok správního soudu ne- existují vlastně dosud. Učitelské síly sice placeny jsou ze zemského školského fondu, avšak úhrada věcných potřeb nadále leží na bedrách institucí soukromých, a sice Ústřední Matice školské, po- kud jde o Rychvald a Macierze Szkolně, pokud jde o Polskou Ostravu. A přece jen je ohromný rozdíl mezi stanovisky obou komun. Polská Ostrava brá- ní se, i v zájmu českých škol, vnucovanému vy- učování němčině na polské škole, a opírajíc se o jasné znění zákona, chce přivoditi zásadní roz- hodnutí správního soudu, jež bude směrodatným jak pro všechny obdobné případy, tak pro boj. o zrušení Zeynkových školských nařízení, která při nejmenším jsou nemravným přežitkem. Za to odpor obce rychvaldské jest diktován jen proti- českým záštím a nenávistí. Polský tisk rozdil obou stanovisek nechápe a odtud jeho zběsilé útočení na Polskou Ostravu, jež vyvrcholilo v těchto dnech výzvou k bovkotu českého obchodnictva, živ- nostnictva, českých lékařů, advokátů atd. Divná taktika, ale zajímavá se zřetelem k tomu, že proti Němcům až dosud nikdy k ničemu podobnému Poláci nesáhli, ať jim tito dělali, co chtěli. A přece jenom již několikrát s vážných polských stran po- ukázáno bylo k tomu, že od Němců Polákům slez- ským hrozí větší nebezpečí, než od Čechů... Quo vadis Polonia?
Zeynkův Němec Polák Čecho Karvína Rychvald Ostrava Quo vadis Polonia
27 article
Velmi zajímavý příspěvek ku poslednímu po- bytu císaře Viléma ve Šlezsku přináší Michejdův „Dziennik Cieszynski“. Reprodukujeme ho doslovně: „Za svého pobylu v Karvíně rozmlouval cl- sař Vilém, jak obvykle, po uvítání se starostou Staniekem. Ptal se ho na počet obyvatel Karvína a na jejich národnost, Když uslyšel, jak Němců jest v obci málo oproti Polákům, zvolal: „Die Polen haben sie auch? Da müssen Sie ja recht tüchtig dreinhauen!“ Tento výrok nesvědčí o veli- kém taktu pruského hosta. Přijeti do cizího moc- nářsíví na návštěvu, a štvát jednotlivé národnosti proti sobě, jest nejen nechutné, ale zvláště nepoli- lické, a to tím spíše, jestliže se uváží role, jako Poláci hrají v říšské politice se zřetelem k troj- spolku. To pochopil i karvinský starosta a proto učiněna byla opatření, aby výrok tak choulostivý netlostal se do veřejnosti. Císař Vilém jest znám v celém světě, že ne- umí držet jazyk za zuby. Nejedna jeho řeč vyvo- lala i v samotném Německu silné hnuti veřejnosti v tom směru, aby císař, jako osoba zaujímajíel výminečné postavení, choval se dle toho vždya všude.“ Ponechávajíce za tuto zprávu plnou zodpo- vědnost jmenovanému listu, soudíme, že, polvrdí-li se autentičnost Vilémova výroku, budou ve Víd- ni německému císaři za jeho slezskou návštěvu velmi málo vděčni. Zejména v tom případě, za- vdá-li karvínský případ Polákům podnět k nějaké akci. Docela vyloučeno to není, to jest patrnoi ze zdrželivých slov „Dz.“, jimiž královské pruské výroky jsou komentovány.
Vilém Michejdův Dziennik Cieszynski Staniek Němec Polák Dz Karvína Německo Vilémov
28 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Uherský sněm Dne 8. října skončí letošní dlouhé letní prázdniny uherského parlamentu, jenž byl dne 26. června královským reskriptem odročen. Ale ani v říjnu nebude míti mnoho práce, po- něvadž žádná vážnější předloha pro plenum není připravena. Do první schůze dostane se jen několik zpráv imunitního výboru a mimo to vláda podá některé předlohy, jež budou přikázány výborům, načež v zasedání posla- necké sněmovny nastane opět přestávka, v níž budou pracovati jen výbory. Plenum se sejde bezpochyby zase tenkrát, až budou svo- lány delegace, aby provedlo volbu uherských delegátů.
RakouskoUhersko
29 article
Haličský sněm.
30 article
„Nov. Ref.“ má opět velmi pesimistickou úvahu o haličském sněmě. Po zmařeném svo- lání sněmu počátkem října „N. R.“ soudí, že kez předběžného dorozumění o volební opra- vě bylo by svolání sněmu, v němž by opět triumiovala ukrajinská obstrukce, jak se sta- noviska polského, tak i s vládního stanoviska při nejmenším marným pokusem. Pesimisté prý tvrdí, že není vyloučena možnost, že sněm, zvolený v červenci, nebude vůbee svolán a že snad vláda shledá výhodnějším opět jej rozpustiti a vypsati nové volby. Te- prve, kdyby se podařilo uskutečniti nějaký kompromis o volební opravě, o němž se nyní začíná pracovati, byla by naděje, že by sněm byl svolán někdy v prosinci. Svolání říšs ké rady na 21. října jest krakovskému listu dů- kazem, že vláda ztratila naději v životnosta dělnost haličského sněmu. Důsledky toho ob- jeví se asi dosti brzo. Tiszovy námluvy s Rumuny rozbity. Již od r. 1910 hr. Tisza vyjednává čas ob čas s národními Rumuny, aby je převedl do vládního tábora. Jednání několikrát přeruše- no, ale znova navázáno. Nyní, zdá se, rozbilo se definitivně. Ve schůzi aradského stoličního zastupitelstva byl podán návrh, aby se hr. Ti- szovi a jeho vládě odhlasovala důvěra. Ke slovu se přihlásil vůdce národně smýšlejících Rumunů posl. Pop-Čičo a projevil ve své rumunské řeči hr. Tiszovi nedůvěru. Dotkl se při té příležitosti dlouhého vyjednávání mezi Tiszou a Rumuny, jehož účelem bylo uzavříti mír mezi Maďary t. j. uherskou vlá- dou a Rumuny, ale všechno vyjednávání bylo marné. S hr. Tiszou není možno uzavříti mír — pravil posl. Pop-čičo. — Tisza by si přál sice míru, ale s jednou podmínkou: Buď se pokoříš, nebo tě rozdrtím! Tisza zkompromi- toval každé pomyšlení na smír s uherskou
Tiszův Rumun Pop Čiča Maďar Tisza Tisza