1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 4. října 1913.
Praha
4
article
na ranní a večerní llety
předplání, sa-
V Frase v admainistrael
na měsle
ns čtvrt lsts
* dvojí donáškou
nésl
nk dtvrt ieta. . 1 k anh
ve filíšlkách
sa měsle
SK sO
Foštou
ns čtvrt feta . . . S R an
s dvojí zásilkou
sle
zt
an čtvrl is ta
Dnešní číslo pro Prahu jest o B.
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Nové sesílení trojdohody.
Do válek na Balkáně zdálo se býti po-
stavení trojspolku výhodnější a více vábívé
než posíce trojdohody, Mluvilo-li se o sty-
cích trojspolkových, nebylo nikdy opome-
nuto dodati, že Německo má rozhodující
vliv v Cařihradě t. j. že Turecko nalézá
oporu v trojspolku; království rumunské
pak označováno bylo jakožto čtvrtý člen
jeho.
Za obou posavadních válek balkán-
ských Turecko bylo značně oslabeno, po-
zbylo většinu své državy na půdě evrop-
ské, Rumunsko pak „za změněných okol-
ností má za nutno nevstupovati se žádnou
mocností v těsnější politické svazky.“
Jak bude účinkovati na poměr mezi
trojspolkovými mocnostmi konečné vyřeše-
ní otázky albanské, zůstaniž tuto stranou.
rovněž i dohad o tom, zda v balkánských
zmatcích úspěšněji si vedl strojspolel
anebo trojdohoda.
R an
Praha
Balkán
Německo
Cařihrad
Turecko
Rumunsko
5
article
Za to může se již s velikou pravdě-
podobností o tom mluviti, že na západě
evropském zatím trojdohodové státy, Fran-
cie a Anglie budou co nejdříve s to vyká-
zati se značným politickým úspěchem, jaký
spočívá v okázalém sblížení se Franciea
Španělska. Není pochybnosti, že o toto sblí-
žení náleží značná část zásluh i diplomati-
ckému přispění Anglie, jejíž jedna z prince-
zen stala se chotí španělského krále
Alfonse XIII.; tato událost sama znamena-
la svého času pozoruhodný obrat v poli-
tice španělské.
Až do té doby zdálo se, že vliv troj-
spolkový, přesněji řečeno vliv německý.
jest vydatnější, a to tím spíše, že Špančlsko
po svých porážkách na Kubě a na Filípi-
nách nemohlo nikde jinde zjedati si jakési
náhrady než v severní Africe — v Ma-
rokku, na němž zatím již spočinuly zraky
republiky francouzské. Němci proto mohli
zdáti se vítanými pomocníky Španělům,
jejchž někteří ministři přímo hlásali, že spo-
lečný postup s německou říší jest pro Špa-
nělsko nejvýhodnější, protože Anglie ani za
války kubské nebyla mu přízniva.
Angličané však se vzdali v dohodě s
Francií všelikých nároků na Marokko s vý-
hradou, že část jeho dostane se Španělsku.
To, jakož i splnění těto podmínky vedlo k
dalším politickým opatřením o vzájemném
postavení Anglie, Francie a Španělskav
obvodu průlivu gibraltarského, až konečně
nyní se již pokládá za jisté, že Francie a
Španělsko se úplně dohodly o svých
zájmech, takže tímto sblížením poslední
stává se i účastníkem trojdohody.
Alfons XIII
Špančlsko
Němec
Španěl
Angličan
Anglie
Španělsko
Kuba
severní Afrika
Ma
Francie
Maroko
6
article
Jednání vedlo se velice opatrně za stá-
lé účasti zástupců anglických a patrně až
když již dohoda všestranně byla zajištěna,
připravována i veřejnost na ni. Nedávno
založen zvláštní orgán, v němž vynikající
politikové šířili náladu pro sblížení obou
bratrských národů románských; francouz-
ský ministr Pichon napsal článek, v němž
doznal, „že dva státy ujaly se v Marokku
těžkého a nebezpečného díla, jež může do-
spěti ke šťastným koncům, jen když oba
státy budou solidárně postupovati. Jest
proto nutno sblížiti Francii a Španělsko tak
těsně, „jak si toho přeje veřejné mínění“.
Romanones, předseda ministerstva španěl-
ského, pak se vyslovil, že „Španělé jsou ná-
rod, který se snaží v nynější chvíli zaujati
místo v rodině směrodatných velmocí. Toho
mohou dosáhnouti jedině těsným sblížením
se sousední spřízněnou latinskou republi-
Záhy na to oznamovalo se, že před-
seda francouzské republiky Poincaré oplat
návštěvu králi Alfonsovi, a tyto dny zajel
si již předseda francouzského ministerstva
Barthou do Madridu, smluviti formality
návštěvy a projevy, jež se stanou při té
přiležitosti, ve dnech nejbližších. Dopisova-
tel předního listu o tom oznámil, že Poin-
caré přibude počátkem měsíce října, a že
smlouva spojenecká se dodělá, nebude-li již
formálně hotova. K příjezdu Poincaréovu
konají se v Madridě rozsáhlé přípravyz
části velmi významné: Poincaré obdrží na
příklad darem šavli, již nosil své doby
Filip II. Také bude pořádána veliká pře-
hlidka válečného loďstva ve přístavu karta-
genském, při níž král a president budou
na novém dreadnoughtu „Espaňa“ a pří-
tomny budou též válečné lodi francouzské
a anglické.
Pichon
Španěl
Poincaré
Alfons
Poincaréův
Filip II
Maroko
Francie
Španělsko
Madrid
7
article
Barthou, jenž měl delší audienci u krá-
le, na pozdrav starosty v San Sebastianu
doložil, že „ho těší, že i on sdílí myšlenky
a naděje, jež jsou drahé všem Francouzům.
a k nimž se jako zástupci vlády s hrdosti
připojuje. Sbližování obou národů musí po-
číti již na školních lavicích. Není na něm,
aby sblížení označil určitým slovem, ale ví,
že Francie se všemožně přičiní, aby souhlas
se utvářel co nejsrdečněji a nejtěsněji.“
Netřeba dodávati, že tyto projevy vzbu-
zují v Německu nemalou pozornost a snahu,
zmenšiti jejich význam. Nicméně se pří-
pouští, že pracuje se o konečnou dohodu
ve příčině Marokka, obchodní smlouvy a
záležitostech vojenských. Válečné loďstvo
obou států má udržovati rovnováhu na
Středozemním moři, a pro případ evrop-
ských nesnází poskytne prý Španělsko
kou“
Francouzům oporu ve svých přístavech a
převezme po případě dozor v osadách
francouzských, kdyby z nich vojsko fran-
couzské bylo odvoláno do Evropy. Ba mlu-
ví se i o tom, že by se mohlo dostati přímé
pomoci Francii početně stanoveným špa-
nělským sborem vojenským.
Francie pak mimo přispění v záležito-
stech marockých poskytne prý výhody ob-
chodní a značnou půjčku na dobudování vá-
lečného loďstva a vyzbrojení přístavů špa-
nělských. Je-li Anglie účastna při vyjedná-
vání pouze jako prostředník, či zdali ijí
připadnou určité povinnosti a nároky,o
tom se dosud nic určitého neproslýchá.
Barthou
Francouz
San Sebastian
Francie
Netřeba
Německo
Maroko
Španělsko
Evropa
Anglie
8
article
Posl. Maštálka o Friedjungově
poselství míru.
Z Vídně, 3. října.
(Zvl. tel. „Nár, Listů“)
Posl. Maštálka tady meškající prones
se o stati dra. Friedjunga, uveřejněné ve dneš-
ní „Nene Freiš Presse“ vůči redaktoru jme-
novaného listu, takto:
„Na všechen způsob, nepřihlížíme-li an
k obsahu jeho, jest podnět dra. Friedjunga
velmi pozpruhodný a možno zajisté vítati a po-
zdraviti,že muž, který se dosud pohyboval
na krajní čáře národní, nyní přimlouvá se za
česko-německou dohodu slovy vřelými, mluvě
tónem o poslancích českých, o české univer-
sitě a českých soudcích, jenž zajisté přispěl
k umírnění leckteré příkrosti, která ještě trvá
ve stycích obou národů král. Českého.
Stať dra. Friedjunga jest však zároveň dů-
kazem, že přesvědčení o nezbytnosti dohody
česko-německé rozšiřuje se do kruhů stále
širších. Také my Čechové proniknuti jsme
vírou, že česko-německé vyrovnání je nutné.
Posl
Maštálek
Friedjungův
Friedjung
Čecho
Vídeň
Freiš Presse
9
article
Naše strana národně svobodomyslná v posled-
ní době vede rozhodný boj proti všem, kdož
odmítají takový smír předem.lsou však u nás
také lidé, kteří sice vyrovnání česko-německé
chtějí, nemají však odvahy vytrvati do po-
sledního okamžiku a čeliti nátlaku oposičních
živlů. Takových lidí je zajisté hojně v obou
národních táborech.
V nynější chyil musí býti především za-
bráněno, aby lidé neodhodlaní strachem před
zodpovědností nezabránili skoncování česko-
německé dohody. Že je situace v král. Českém
krajně vážná, toho vnějším úkazem je dosazen
zemské správní komise. Finanční tíseň země
příměla zástupce obou národů, aby uznali, ž
nemohou dále otáleti s převzetím odpověd-
nosti. Tato se jim poněkud usnadní četným
a vážnými hlasy a projevy, jež ozývají sez
učitelstva, obchodnictva, živnostnictva a prů-
myslnictva v král. Českém, vyzývajícími k ob-
nově česko-německého vyrovnávacího jed-
nání a uzavření česko-německého smíru.
V takové chvíli doporučovat, aby česko-
německé jednání vyrovnací konáno bylo jiným
forem nežli zvolenými poslanci lidovými, z dá
se mi býti věcí velmi povážlivou
hlavně proto, že přijetí proposice té mělo by
za následek opětný a nový odklad rozhodnutí.
neboť by se začalo napřed přetřásati, může-li
zásadně takové forum vůbec býti přijato.
Musily by se bráti v úvahu jiné podobné ná-
vrhy, které by se najisto vyskytly, musily by
se vyslechnouti a požádati za votum Národni
rady — vše to by způsobilo však jenom zmatky
ještě větší.
Musil
10
article
Prakticky však přijetím pro-
posice páně Friedjungovy nebylo
by dosaženo pro vyrovnání samo
ničeho, neboť také profesoři české a něme-
cké university a komise z nich sestavené jenom
stěží nalezli by střední linii, na které jedině
může býti česko-německé vyrovnání hledáno
a to vzhledem na faktum, že zvolení zástup-
cové obou národů dosud takovéto střední li-
nie přes to, že ji hledali celá dlouhá desítiletí.
najíti nemohli.
K tomu přistupuje pak ještě jiný moment-
že komise universitní nebyla by politicky tak
otužilou jako sbor poslanců, protože zástup-
cové národů veřejným působením svým otuži-
losti té již nabyli. Následkem toho dlužno se
báti, že ani komise universitní nedospěje k
žádné dohodě, jelikož nebude chtíti uvaliti na
sebe výtku zrady na národě, která je u nás
vždycky pohotově.
Při tom dlužno uvážiti ještě moment vněj-
ší: Zapracovati se do obrovského souboru spor-
ných záležitostí a jejich detailů a subtilit, to-
likéž pak studium průprav a všeho jednání
předchozího vyžadoval5 by hodně mnoho času.
Přes právě uvedené dlužno dru. Fried-
jungovi jenom býti povděčnu, že zahájil svou
stať slovy: „Musí se najiti cesta ke
smíruvČechách.“ My Čechové pracujeme
všemi silami, by pravda tohoto výroku se
uznala všemi kruhy našimi. Ve skutečnosti
také hlasy, by se nové česko-německé kon-
ference neobesílaly, v poslední době na české
veřejnosti nenalézají již takové odezvy, jaké
v české veřejnosti nalézaly ještě před měsí-
cem. Doufám, že je stejně tomu i na strani
německé.“
Friedjungův
Fried
Čecho
11
article
Nehezpečí třetí války balkánské
Nehezpečí třetí války balkánské
Mocenské upozornění
Z Bělehradu, 3. října. (K. k.) Úřadně
oznamují: Rakousko-uherský diplomatický
zástupce šl. Storck podnikl včera v úplně
přátelské formě kroky u odborného předno-
sty Spalajkoviče, pověřeného dočasnou sprá-
vou ministerstva zahraničních věcí, sdělin
mu, že rakousko-uherská vláda upozorňuje
Storck
Bělehrad
12
article
srbskou na velmi vážné následky vojenské
akce proti Albanii, poněvadž by akce tato
odporovala usnesením londýnské konference
a uvedla by po připadě Srbsko do rozporu
s usnesením této konference. Král. vláda
mohla by se snadno vyhnouti těmto násled-
kům, kdyby těchto usnesení přesně dbala.
Spalajkovič uznal přátelský ráz těchto
kroků šl. Storcka a neopomenul potvrditi
prohlášení, jež samoděl učinil zástupci Italie,
toliž že Srbsko podnikne proti albanským
útočníkům jen obrannou akci, ne-
pomýšlí zmocniti se albanskěh
území a že je pevně odhodláno
dbáti usnesení londýnské kon-
ference velvyslanecké, Spalajkovi
podal na to diplomatickému zástupci ra-
kousko-uherskému vysvětlení o vojenské akci
Srbska a o stanovísku sybském.
Popřené domněnky a napovězená překvaper,
M. Z Kolína nad R., 3. října. (Zvláštn
telegr. »Nár. Listů«.) Ač v Sofiji sleduj
bedlivě nové albanské zmatky i türecký po-
stup proti Řecku, konstatuje sofijský dopi-
sovatel »Köln. Zigu«, že Bulhaři ne-
mají chuti zúčastniti se bal-
kánských sporů. Doposud nebylo
svoláno žádné mužstvo. Oddíly, které ob-
sadily územi západně od řeky Marice, byly
sesíleny lidem z jiných pluků. Lituje se
předčasného maření alba nske
síly. Z Bulbarska neodcházejí dobrovolníc
do albansko-makedonského tábora.
Smyšlenkou je řecká zpráva o turecko-
bulharských úmluvách stran budoucnosti
Kavaly a Dramy, avšak v dalším vý
voji věci na Balkáně může dojíti ke
lecjakému překvapení.
Král
Storck
Köln
Ziga
Bulhar
Marika
Albánie
Srbsko
Kolín nad R
Řecko
Balkán
Italia
13
article
Srbské dementi.
Z Bělehradu, 3. října. (K. k.) Úřadní ti-
sková kancelář srbská jest zmocněna pro-
hlásiti, že všechny, zahraničními dopisovatel
nebo jinými soukromými zprávami zahranič
ních novin rozšiřované pověsti, že srbšt
důstojníci hanobí ženy, jsou nejen
lendenčními, nýbrž i ošklivými smyšlenkami,
směřujícími k tomu, aby bylo ukřivděno
Srbsku, jež hájí svá práva a brání své
území.
Rovněž jsou nepravdivými a stejný účel
sledují vyvrácené již zprávy, že prý v srb-
ské armádě došlo k renitenci. Nelze
pochopiti, komu mají prospěti takové smy-
šlené a nepravdivé zpcávy, neboť nelze do
mnívati se, že v Evropě, která byla svěd
kem hrdinských bojů srbských vojáků, bude
se věřiti, že taková armáda kloní se k re
nílenci ve chvíli, kdy hranicím Srbska hroz
nebezpečí.
Křížák »Göben« neodplul k Dedeagačí.
Z Berlína, 3. řijna. (K. k.) Zpráva, že
německý křižák »Göben« odplul do De-
deogače, je nesprávná. »Göben« kotví stále
před Puljí.
Dedeagačit
Bělehrad
Srbsko
Evropa
Berlín
14
article
Domnělé bulharské plány.
Z Paříže, 3. října. »Temps« oznamuje
z Athén: Snaha osvoboditi Thrakii a přáni
v příčině Makedonie donutily Bulharsko,
navrhnouti společný postup s Tu-
reckem, kterým by docileno bylo sply-
nutí Makedonie a Trakie v auto-
nomní stát. Z tohoto návrhu vzešel dalš
záměr společného polního tažení.
jehož podrobnosti pozůstávají v tom, že
100.000 mohamedánských úprchliků, kteři
přešli na turecké území, má býli ozbrojeno.
spojiti se s dobrovolníky z Gymyldžiny a za
podpory bulharských čet vtrhnouti do Tra
kie a Makedonie, odkud by vypudili Řeky
i Srby. Turecko o návrhu tom dosud se
nevyslovilo.
Řecká mobilisace.
Z Atén, 3. října. Královským dekretem
byly povoláni k plukům záložníci ročníků
1901 — 9.
Bulharští delegáti u rak.-uh. velvyslance.
Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Bulbaršt
delegáti Savov, Načovič a Tošev byli dnes
na snídani u rakousko-uherského velvyslance
hr. Pallavicina.
Řek
Srba
Savov
Načovič
Tošev
Paříž
Atény
Makedonie
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
15
title
Politický přehled.
17
article
Friedjungovo poselství míru.
Friedjungovo poselství míru.
Co z Friedjungova článku ve včerejší „N
Fr. Presse“ již našim večerním vydáním ob-
šírně sděleného nejvíce překvapuje, toť po-
znání, že prof. Friedjung až dosud mimo ve-
škeru křivdu považovaný za jednoho z nej-
vyslovenějších protivníků a zajisté i škůdců
Slovanstva a rozsévačů nepřátelství proti nim
najednou vystupuje pro zastavení nepřátel-
ství mezi Němci a Čechy v Čechách slovy ne-
popíratelné sympatie, která do jisté míry od-
zbrojuje. Přes tuto vnější stránku uhlazeného
článku Friedjungova nutno věcný jeho obsah
jeho návrhu na sestavení rozhodčího soudu
z profesorských sborů obou právnických fa-
kult pražských k dokonání česko-německého
vyrovnání dodáním hotových osnov vyrovna-
cích, kteréž by musily býti beze změny při-
jaty i na říšské radě i na zemském sněmu poe
pohrůžkou rozpuštění a nových voleb — od-
mitnouti bezpodmínečně jako cestu k vyrov
nání naprosto neschůdnou a nemožnou. Př-
tom netřeba se ani zdržovati u radimentár-
ních věcných omylů Friedjungcvých, který na
př. tvrdí, že se ve vyrovnání nejedná o nic ví
Friedjungův
profesor
Friedjung
Němec
Čecho
Friedjungcvý
Čechy
N Francie
Presse
18
article
než o jazykový spor, i bez toho celý koncepe
Friedjungova nápadu jest v zásadě a konse
kvencích pochybený a zbudovaný na hypo-
tesách neuskutečnitelných. Což se domnívá
že si dají volení zástupci obou národů, k to-
mu účelu od svých mandantů, voličstev, ja-
kožto výhradní representanti politické jich
vůle dosazení poslanci, tak snadno vyrvat
tuto kompetenci, jak snadno se napíše úvod-
ník do „N. Fr. Presse“ o vnucení takovéhoto
rozhodčího soudu vládou? A kdyby k takové
vlastní dekapitaci svolili a voličstva ji schvá-
lila, což máme za vyloučeno, jest možno, aby
právnické fakulty se svými ordináři veřejného.
slátního a ústavního práva v čele nejen uznaly
toto porušení ústavy za přípustné, ale dokon-
ce se k jeho provedení propůjčily? že by
opravdový učenec, skutečný representané
právnické vědy, který si zakládá na svěm
jmeně a svrchovaném příkazu autoritám vědy
společném, žádným osobním činem neprohře-
šil se proti exaktně poznanému nálezu vědy
projevil i jen ochotu a to jen ku přípravné
práci pro takovou osnovu, která by byla před-
ložena zákonodárnému sboru současně s po-
hrůžkou rozehnání, nepřijme-li ji en bloc a ber
nejmenší změny?! Myslíme, že by opravdový
učitel práva, jemuž jeho věda je svatou věcí
odmíti podobný požadavek jako insinuaci
Friedjungův
právnický fakulta
19
article
Dejme tomu však, že takové vysunutí ústa-
vou povolaných činitelů a zparlamentariso-
vání fakulty jako neodvolatelného rozhodčího
s pravomocí přesahující všechna práva parla-
mentů, by opravdu bylo možno, ačkoli se o
něm sotva kdy vážně bude mluvití — v tom
případě může býti pan Friedjung ujištěn, že
proti povolání Bachmannů, Pferschů a tutt
k neodvolatelnému spolurozhodován
o úpravě veřejnoprávných poměrů mezi obě-
ma národy v Čechách nad všechen pro-
lest a odpomoc povznesenému
vzbudilo u české veřejnosti poplach, o jehož
prudkosti sotva někdo mimo národní kruhy
stojící má náležité poněti. Mezi profesory ně-
mecké university v Praze zasedají krom jme-
novaných nesmiřitelní, nejvýstřednější něme-
ckonacionální fanatikové, jimž je věda v jich
poslání komponentem oproti štvavé politice
docela podřízeným, kteří za hlavní úkol svů
považují spíše pěnění německé krve než jej
uklidňování, a kteří mají na svědomí tal
mnohou kaluž české krve, na dlažbě pražské
z důvodů politických prolitou.
Friedjung
Bachmann
Pfersch
Čechy
Praha
20
article
Ano, prof. Friedjung střelil do samého
středu vyrovnacího terče, vůdcové německého
buršáctva v Praze k pouličním bojům na Pří-
kopě, řečníci z komersů Germanie a Rede-
balle o Praze jako německé baště na po-
stupu k východu, také Friedjungoví tak dra-
hěmu, svolavačí výminečných stavů a náhlých
soudů na Prahu, to už věru budou ti pravi
apoštolé a tvůrci míru v Čechách ...
Friedjungův návrh, krom symptomu vzmá-
hajícího neodolatelného tihnutí k národnímu
vyrovnání v Čechách, praktické ceny nemá.
Autoru jeho ušlo, že k souhlasu ke smíru ná-
rodů v Čechách je zapotřebí především obou-
stranného souhlasu nejširších vrstev,
daného delegovanými k tomu jich
representanty politickými, a že
dohoda fakult nemohla by nikdy nahradit do-
hodu národů a jich kompromis, i kdyby se
dalo o dohodě obou fakult vážně i jen mluviti.
Příliš dobře víme, že fakulta, na níž je mož-
ným Bachmann a Pfersche, svou úrovní jest
neuzdvižitelna na výši vědecké i politické in-
tegrity sboru české právnické fakulty!
profesor
Friedjung
Friedjungův
Bachmann
Pfersch
Praha
Čechy
český právnický fakulta
21
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 1. října 1913.
Morava
22
article
(Násilný čin proti české škole v Mi-
roslavi. — Brněnský vodovod a bon
bony. — Apel k Národní radě morav-
ské.)
Dlouho to trvalo, nežli mohlo se přikročiti k
otevření české soukromé školy v Miroslavi, kde
dle samého pověstného sčítání lidu je přes 600
Čechů, více jak 1/4 všeho obyvatelstva, a sotva že
dne 28. září byla otevřena, dopustila se obec na
ní násilného skutku a dne 30. září ji úřadně za-
pečetila. Nicotné, vlastně žádné důvody, diktované
pouze národní nesnášelivosti a německým šovi-
nismem vedly obec k uzavření školních míslnosti.
které úřadní komise c. k. okresní školní radou
Moravském Krumolvě vyslaná, uznala za způsobilé
pro vyučováni. To si troufá obec, v jejíž zastupi-
telstvu dokoce zasedají Češi, ovšem dotud za hodne
považovaní, dokud nepomohli ke zřízení české
školy. Majitel uzavřené budovy školní, statečný
rolník Ryšavý a vydržovatelka školy, brněnská
Národní jednota, podniknou ovšem všechny po-
třebné kroky, aby násilný čin miroslavské obce byl
brzo zrušen. Miroslavský případ je dokladem, jak
za české rozháranosti vyrostl hřebínek německé
menšině moravské, která, opírajíc se o německou
byrokracii a majíc před sebou rozhašteřené šiky
české, nebojí se sebe většího násilí.
Apel
Čecho
Čech
Ryšavá
národní jednota
23
article
Brněnská obec za ohromné miliony — které
však nepoužila pouze na vodovod, na který si je vy-
půjčila, nýbrž i na germanisaci — postavila vodo-
vod, který dne 4. října odevzdá veřejností. Smutné
byly obrázky při nedávném komisionálním řízent
vodovodu, jak naši lidé neinformovaní nevěděli, jak
svá práva proti obci brněnské hájiti a jak také ná-
rodnostní práva svá dovoliti šlapati. Obec brněnské
lu slávu dne 4. října by měla také ráda za asisten-
ce Čechů a proto, ač ja dělá v Německém domě.
zve na ni také známé české osobnosti. Nepochybu-
jeme ovšem, že české osobnosti i z řad úřadních
dovedou se zdvořilou omluvou provokační pozvání
brněnských germanisátorů odmitnouti a poděkovati
se za banket a pod. laskavosti obce brněnské. v
týž den pořádá německé Brno bonbonový den na
fond pro chytání českých dětí. I zde je povinnosti
českého Brna důkladně každého dotěrného bon-
bonáře neb bonbonářku odmítnouti a na germa-
nisační radniční pochopy odkázati.
Národní rada moravská musí býti nyní velice
zaměstnána, že nemá pořáde dosti času, aby ko-
nečně ujala se iniciativy, aby národní insti-
tuce byly ze štvanic politických vy-
loučeny. Bude naše Národní rada příště spolu-
zodpověna za škodu národní, jež ze štvanic těch
vzejde. Dnes Matice naše, naše Národní Jednoty
jacu v takové finanční tísni, že je obava, co se sta-
ne se školami a podniky jimi vydržovanými — ale
to nevadí Národní radě, aby dále mlčela, když na
příklad klerikální „Den pau sálně protí
drobném prodejle
ranní čísle o sobě .
večerní
. . za 4
Ve fliälkách na venkově
ranní čislo
večerni
. . sb
lnseráts
platí se botově napřed
Předplacení a insorty přijímu
sdministrace v Marianské ul., a
Tam nacbázejí se táž
rudakce, tiskárna a ekpedlne
„Národnich Listů“
Rukopisy se novracsil
Čecho
Brno
24
article
všem nár. jednotám píše dne 3. října
.. . . pak nezbývá nic jiného, než od-
ložiti všechny ohledy a postaviti
Národní jednoty na pranýř — jako
štváčské instituce, které uráže-
jí katolieký lid, ač se dovolávají jeho
pomoci.“ Toto paušální štvaní proti všem N á-
rodním jednotám je k vůli seznamu předná-
šek Národní jednoty na Olomoucku — tedy na
jistém jen okrsku. To se jmenuje potom národní
práce strany křesťansko-sociální. Rozlišovat se
musí snad i v církvi hodný od špatného, řádný od
chybujícího — a pro jednoho špatného snad kněze
nelze všechno kněžstvo odsouditi. Národní rado
moravská, kdy se probudiš?
Olomoucko
25
article
Ze Slezska.
Slezsko
26
article
(Ze školství. — Královský pruský vý-
rok v Karvíně.)
Veřejné školy, česká v Rychvaldě a polská
v Polské Ostravě, přes výrok správního soudu ne-
existují vlastně dosud. Učitelské síly sice placeny
jsou ze zemského školského fondu, avšak úhrada
věcných potřeb nadále leží na bedrách institucí
soukromých, a sice Ústřední Matice školské, po-
kud jde o Rychvald a Macierze Szkolně, pokud jde
o Polskou Ostravu. A přece jen je ohromný rozdíl
mezi stanovisky obou komun. Polská Ostrava brá-
ní se, i v zájmu českých škol, vnucovanému vy-
učování němčině na polské škole, a opírajíc se
o jasné znění zákona, chce přivoditi zásadní roz-
hodnutí správního soudu, jež bude směrodatným
jak pro všechny obdobné případy, tak pro boj.
o zrušení Zeynkových školských nařízení, která
při nejmenším jsou nemravným přežitkem. Za to
odpor obce rychvaldské jest diktován jen proti-
českým záštím a nenávistí. Polský tisk rozdil obou
stanovisek nechápe a odtud jeho zběsilé útočení
na Polskou Ostravu, jež vyvrcholilo v těchto dnech
výzvou k bovkotu českého obchodnictva, živ-
nostnictva, českých lékařů, advokátů atd. Divná
taktika, ale zajímavá se zřetelem k tomu, že proti
Němcům až dosud nikdy k ničemu podobnému
Poláci nesáhli, ať jim tito dělali, co chtěli. A přece
jenom již několikrát s vážných polských stran po-
ukázáno bylo k tomu, že od Němců Polákům slez-
ským hrozí větší nebezpečí, než od Čechů... Quo
vadis Polonia?
Zeynkův
Němec
Polák
Čecho
Karvína
Rychvald
Ostrava
Quo vadis Polonia
27
article
Velmi zajímavý příspěvek ku poslednímu po-
bytu císaře Viléma ve Šlezsku přináší Michejdův
„Dziennik Cieszynski“. Reprodukujeme ho
doslovně:
„Za svého pobylu v Karvíně rozmlouval cl-
sař Vilém, jak obvykle, po uvítání se starostou
Staniekem. Ptal se ho na počet obyvatel Karvína
a na jejich národnost, Když uslyšel, jak Němců
jest v obci málo oproti Polákům, zvolal: „Die
Polen haben sie auch? Da müssen Sie ja recht
tüchtig dreinhauen!“ Tento výrok nesvědčí o veli-
kém taktu pruského hosta. Přijeti do cizího moc-
nářsíví na návštěvu, a štvát jednotlivé národnosti
proti sobě, jest nejen nechutné, ale zvláště nepoli-
lické, a to tím spíše, jestliže se uváží role, jako
Poláci hrají v říšské politice se zřetelem k troj-
spolku. To pochopil i karvinský starosta a proto
učiněna byla opatření, aby výrok tak choulostivý
netlostal se do veřejnosti.
Císař Vilém jest znám v celém světě, že ne-
umí držet jazyk za zuby. Nejedna jeho řeč vyvo-
lala i v samotném Německu silné hnuti veřejnosti
v tom směru, aby císař, jako osoba zaujímajíel
výminečné postavení, choval se dle toho vždya
všude.“
Ponechávajíce za tuto zprávu plnou zodpo-
vědnost jmenovanému listu, soudíme, že, polvrdí-li
se autentičnost Vilémova výroku, budou ve Víd-
ni německému císaři za jeho slezskou návštěvu
velmi málo vděčni. Zejména v tom případě, za-
vdá-li karvínský případ Polákům podnět k nějaké
akci. Docela vyloučeno to není, to jest patrnoi
ze zdrželivých slov „Dz.“, jimiž královské pruské
výroky jsou komentovány.
Vilém
Michejdův
Dziennik Cieszynski
Staniek
Němec
Polák
Dz
Karvína
Německo
Vilémov
28
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Uherský sněm
Dne 8. října skončí letošní dlouhé letní
prázdniny uherského parlamentu, jenž byl dne
26. června královským reskriptem odročen.
Ale ani v říjnu nebude míti mnoho práce, po-
něvadž žádná vážnější předloha pro plenum
není připravena. Do první schůze dostane se
jen několik zpráv imunitního výboru a mimo
to vláda podá některé předlohy, jež budou
přikázány výborům, načež v zasedání posla-
necké sněmovny nastane opět přestávka, v
níž budou pracovati jen výbory. Plenum se
sejde bezpochyby zase tenkrát, až budou svo-
lány delegace, aby provedlo volbu uherských
delegátů.
RakouskoUhersko
29
article
Haličský sněm.
30
article
„Nov. Ref.“ má opět velmi pesimistickou
úvahu o haličském sněmě. Po zmařeném svo-
lání sněmu počátkem října „N. R.“ soudí, že
kez předběžného dorozumění o volební opra-
vě bylo by svolání sněmu, v němž by opět
triumiovala ukrajinská obstrukce, jak se sta-
noviska polského, tak i s vládního stanoviska
při nejmenším marným pokusem. Pesimisté
prý tvrdí, že není vyloučena možnost, že
sněm, zvolený v červenci, nebude vůbee
svolán a že snad vláda shledá výhodnějším
opět jej rozpustiti a vypsati nové volby. Te-
prve, kdyby se podařilo uskutečniti nějaký
kompromis o volební opravě, o němž se nyní
začíná pracovati, byla by naděje, že by sněm
byl svolán někdy v prosinci. Svolání říšs ké
rady na 21. října jest krakovskému listu dů-
kazem, že vláda ztratila naději v životnosta
dělnost haličského sněmu. Důsledky toho ob-
jeví se asi dosti brzo.
Tiszovy námluvy s Rumuny rozbity.
Již od r. 1910 hr. Tisza vyjednává čas ob
čas s národními Rumuny, aby je převedl do
vládního tábora. Jednání několikrát přeruše-
no, ale znova navázáno. Nyní, zdá se, rozbilo
se definitivně. Ve schůzi aradského stoličního
zastupitelstva byl podán návrh, aby se hr. Ti-
szovi a jeho vládě odhlasovala důvěra. Ke
slovu se přihlásil vůdce národně smýšlejících
Rumunů posl. Pop-Čičo a projevil ve své
rumunské řeči hr. Tiszovi nedůvěru. Dotkl
se při té příležitosti dlouhého vyjednávání
mezi Tiszou a Rumuny, jehož účelem bylo
uzavříti mír mezi Maďary t. j. uherskou vlá-
dou a Rumuny, ale všechno vyjednávání bylo
marné. S hr. Tiszou není možno uzavříti mír
— pravil posl. Pop-čičo. — Tisza by si přál
sice míru, ale s jednou podmínkou: Buď se
pokoříš, nebo tě rozdrtím! Tisza zkompromi-
toval každé pomyšlení na smír s uherskou
Tiszův
Rumun
Pop
Čiča
Maďar
Tisza
Tisza