1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze,
Praha
3
masthead
v pátek 3. října 1913.
6
article
o ranní a večerní llaty
předplácí se.
V Praze v administranii
na měslo. . . 9 K —h
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí doná škon
na měsí
na čtvrt leta. . . . 7 Ke
na mási v* fliálkách
Poši2 K30
na ieta.
s dvojí aásílkou
a měsíe
n čtvrt lsta. K 0
Poš
Praha
9
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sohá. sa sh
vedhrní . . . . nao s b
Va filiálkách na venkově:
ranni čisle
1n t
večerni
Inaerátv
platí se hotově napřed.
Předplncení a inserty příjtana
hdministrace v Marianské ul., s
Tam nachäzeží se teh
redakce, tiskárna a sxpedlee
Národních Llstá“
Bakopisy se nevraosů
Virginie
Tama
10
article
ssělen dojt onište-
lěle osl vo
11
article
Na neschůdnou cestu česko-německého
vyrovnání pustil se dnes v „N. Fr. Pr.“ známý
historik H. Friedjung. Historik Friedjung
stal se populárnějším svou publicistickou čin-
ností než svými historickými pracemi; zejmé-
na jeho vystoupení v březnu 1909 proti Srbům
upozornilo na něj více než si dodatečně přál
Ale ať byla sebe osudnější a pro rakouskou
politiku i pro jeho vědeckou kritičnost ostud-
nější jeho kampaň proti Jihoslovanům, jedno
přece dokázala: že Friedjung je blízký vliv-
ným kruhům a že bývá od nich používán za
hlasatele.vee
Nechceme určovat, pokud za dnešním
projevem Friedjungovým máme hledat jen
jeho osobnost, či zda vyrovnávací plán, Fried.
jungem načrtnutý, došel již předběžného vyš-
šiho schválení, ale zaznamenáváme ho po-
drobně.
H Friedjung
Friedjung
Srba
Jihoslovan
Friedjungův
Fried
Francie
12
article
Rozhodně jest jakási cesta k vyrovnán
v Čechách — tvrdí Friedjung. — Proti pessi-
mistům třeba podotknouti, že dnes v Čechác
už se nevede boj národů, nýbrž jde jen
jazykový spor v oblasti veřejného prá-
va. Kdyby to byl boj národů, bylo by to cítit
všude v zemi, kdežto dnes v Čechách vědya
umění, technika a národní hospodářství, do-
prava a obchod kvetou. Jinak prý bylo za
předešlé generace, kdy se ještě rozhodovalo
o tom, zda Čechy budou slovanským státem
jako před Bílou Horou. Nemá prý se mluvit
posměvačně o ideálech českého národa, ale
budiž řečeno, že tyto krajní ideály nejsou
dnes předmětem vyrovnání. Možno tudíž mlu-
vit o zmírnění česko-německého sporu. Na do-
klad toho uvádi Friedjung slova Kaizlova, kte-
rý řekl, že dnes dělí Čechy a Němce jen tenká
zeď, a článek Kramářův, uveřejněný v „Zu-
kunft“
Ale přece prý dlužno hleděti s obavam
vstřic vyrovnávacím poradám, protože všichni
poslanci jsou zavázáni k určitým řešením svý-
mi voliči, mají hotové již formule a paragrafy
pro vyrovnání, kterých se nechtějí zříci
Friedjung nevěři, že by čeští a němečtí poli-
tikové se kdysi dohodli.
Friedjung
Kaizlův
Němec
Kramářův
Čechy
Bíla Hora
13
article
Proto hledá jiné forum, které by mohl
o výrovnání rozhodnouti, forum, které by
bylo co nejvzdálenější zodpovědným předsta
vitelům vůle národa. Toto forum vidí v če-
ské a německé universitě v Praze. „Jestl
že by tyto dvě university v úplné rovnopráv-
nosti ustavily smírčí soud k dokonání vyrov-
nání, kdo by se mohl opovážit popírat jejich
oprávněnost?
s Návrh Friedjungův směřuje tedy k usta-
novení smírčího soudu, uznaného Čechy
i Němci, rozhodujícího o vyrovnání česko-ně-
meckém. Provedení svého návrhu představuje
si takto:
Na obou národních stranách ať se zvolí.
pokud lze, na návrh právníckých fa-
kult obou pražských universit, 5—7 smír-
čich soudců, nejlépe ze stavu soudcov-
ského, jejichž úkolem budiž vytvořit na zá-
kladě dosavadních předběžných prací zákony
o které se poslanecké kruhy marně snažily
Smírčí soud ať má plnou moc vyslýchati po-
slance a vládní zástupce, žádati
zprávy od úřadů, bráti si na pomoc státnía
zemské úřadníky. Jeho porady ať jsou tajné
a členové ať jsou vázání slibem bezpodmíneč-
né mičelivosti, aby práce nebyly rušeny zasa-
hováním veřejnosti, které budou výsledky
oznámeny, až budou předloby hotovy.
Členy smírčího soudu mohou býti také
osvědčené síly z jiných oborů, nežli jen ze
stavu soudcovského, na př. obchodníci a prů-
myslníci. Rozhodně mají však býti vyloučen
poslanci zemští a říšští
Když budou předlohy úplně hotovy, bu-
dou uveřejněny a zároveň hned předloženy
říšské radě a zemskému sněmu ke schválení
Vláda ať prohlásí předem, že nedopustí žádné
změny: buď ať jsou přijaty en bloc, nebo vů-
bec zamítnuty. Nebudou-li předlohy do jistě
lhůty vyřízeny, budiž příslušný zákonodárný
sbor rozpuštěn a vypsány nové volby
Tak si představuje dr. Friedjung nepoliti-
cké řešení česko-německé krise.
V Praze, 3. října.
Friedjungův
Němec
Friedjung
Praha
Čechy
14
title
Nebezpečí třetí války balkánské
15
article
Boje Srbů s Albanci
Boje Srbů s Albanci
Z Bělehradu, 3. října. U vesnice Vraništé.
3 km. vzdálené od Prizrenu, zuři prudký
bojmezi Albanci a Srby. Albanci z po-
čátku měli výhodnější postavení, ale když
Srbové dostali posilu, byli Albanci zatla-
čeni. Jseu v nebezpečí, že se dostanou do
křížového ohně.
Z Bělehradu, 3. října. „Stampa“ oznamuje
U Debaru ztratili Albanci 600 mužů a Srbové
200 mužů.
Z Bělehradu, 3. října. Generalissimus voj-
voda Putnik prohlásil, že mobilisace dal-
šího vojska není potřebí, poněvadž dosavadn
vojsko stačí na potlačení vzpoury.
Princ Wied jako kandidát pro albanský
trůn.
M. Z Kolína nad Rýnem. (Zvl. telegr. „Nár
Listů.“) Vídeňský dopisovatel „Kölnische Ztgu.
potvrzuje zprávu, že princ Wied přibudev
polovici měsíce do Vídně a dodává k to-
mu, že z Vídně prine o djede do Řím a. Účelem
této cesty jest, aby se princ představil vedoucín
osobnostem a dále aby zvěděl podminky
za kterých by se o albanský trůn uchá-
zeti měl. Teprve až tyto podmínky sezná, roz-
hodne se prine definitivně, zdali kandidaturu
přijme nebo odmítne.
4e ae
Turecko opět zbrojí.
Z Cařihradu, 3. října. Turecká vo-
jenská správa provedla za po-
sledních týdnů opětné vyzbro-
jení armády a zvýšila její pohoto-
vost. Vysoké vojenské kruhy tvrdí, že je
turecká armáda v Thrákii na vál-
ku úplně připravena. Turecká armáda
čítá nyní 280.000 mužů ve frontě a má re-
servní vojsko asi 45.000 mužů. Také má po
ruce silný park létadel. Ministr války prohla-
šuje, že loďstvo v Dardanelách sto-
jící je dobrě. Také „Hamidie“ zase vypluje,
ježto došly zprávy o nové mobili s a c
loďstva řeckého. Tím časem do-
cházejí stále nové transporty
vojska z Malé Asie. Vojenská správa
učinila velké zakázky střeliva u státních i za-
hraničníc! továren.
Srba
Albanec
Stamp
Debar
Wied
Bělehrad
Prizren
Kolín nad Rýn
Vídeň
Řím
Turecko
Cařihrad
Thrákie
Dardanely
Asie
Kölnische Ztg
km
c loďstvo
16
article
Denní rozkaz tureckého generalissima.
Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Generalis-
simus Izzed paša vydal ke všem armádním
sborům denní rozkaz, v němž oznamuje pode-
psání turecko-bulharské mírové smlouvya
praví: Po velkých vojenských neštěstícha
vážném nebezpeči pro trvání říše
bylo dosaženo pevných hranie
Měst spojených s Tureckem dč-
jinnými tradicemi bylo znovu do-
byto. Vláda vyhrála politickou si-
tuaci. Tyto výsiledky, předstihu-
jící veškeré očekávání, jsou dů-
sledkem vytrvalosti, pevnosti
klidu, jaký projevovala armáda, provádějíc
přání sultánova. Denní rozkaz děkuje armádě
a vyslovuje naději, že bude pokračovati na
této cestě. Neboť armáda, která prosta osobní
ctižádosti oddána jest službě vlasti, může
blízké budoucnostidosíci ještě
větších úspěichů a znovu získat
ztracené.
Turecké nepravidelné vojsko k řecké hra-
nici.
Z Bělehradu, 3. října. Oznamuje se, že
turečtí bašibozuci obsadili Gimildžinu a Xan-
ti, když bylo bulharské vojsko z těchto měst
odešlo. Asi 20.000 bašibozuků blíž
prý se řecké hranici.
Poprava Řeků v Drinopoli.
Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Šest k smrti od
zouzených Řeků bylo včera v Drinopoli popraveno.
Ekumenický patriarchát podnikl kroky, aby ostat-
ní k smrti odsouzení Rekové dostali milost.
Xan
Řek
Cařihrad
Turecko
Bělehrad
17
article
Německá válečná loď v Dedeagači.
Z Berlína, 3. října. „Lokalanzeiger“ sděluje z
Athén, že německý křižák „Goeben“ připlul d
přístavu v Dedeagači, aby zabránil nepokojům po
odchodu řeckého vojska. Toto opustilo včera nejen
Dedesgač, nýbrž i Portlagos a Maronii.
Soustřeďování bulharského vojska.
Ze Solije, 3. října. Od několika dn
soustřeďuje se opět bulharské
vojsko, Vládní orgány prohlašují sice tute
koncentraci za věc bezvýznamnou, ale oba-
censtva vzmáhá se stále rostoucí nepokoj-
Třeti, čtvrtá a osmá divise stoj
už v plné pohotovosti u Harkova
Desátá divise je soustředěna u Ne-
vrokopu. Muži vojenskou službou ještě po-
vinní nesmějí za hranice. Dráhy jsou vo-
jenskými transporty zabrány tak,
že doprava zboží téměř docela uvázla. V obe-
censtvu kolují znepokojivé slechy, že se
Bulharsko chce vmisit do třet
balkánské války. Diplomaté tomu arci
odporují
Dobrá rada Bulharsku.
Ze Sofije, 3. října. („N. W. J.“) Zdejší vy-
slanci Ruska a Francie poradili bulharské vládě
aby zdržela se veškerého vměšování do albansko-
srbského sporu a zachovala se klidně.
Nový turecký vyslanec v Soliji.
Ze Soilje, 3. října. (N. Fr. Pr.] Jmenování Sa-
liha beje vyslancem v Sofiji bylo v politických kru-
zích přijato s povděkem. Salih byl před několika
roky prvním tajemnikem zdejšího fureckého vy-
slanectví. Narodil se v Bulharsku, zná úplně bul
harskou řeč a je známým přítelem Bulharů. Jeho
jmenování posuzuje se proto jako předzvěst srdeč-
ného sblížení oboul států.
Salihlava
Bulhar
Berlín
Atény
Solija
Bulharsko
Sofijá
Rusko
Francie
Soilje
18
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Barcn Conrad z Hötzendorfu zůstane náčel-
níkem generálního štábu.
Z Vídně, 3. října. „Neue Fr. Presse“ sdě-
luje: Císař přijal včera chefa generálního štá-
bu Frt. svob. pána Canrada z Hötzendorfu
delším slyšení. Krise, která propukla v řízent
generálního štábu, je tím ukončena. Svob.p.
Conrad z Hötzendorlu zůstane na-
dále v čele generálního štábu. Jak
se ve vojenských kruzích ujišťuje, císař ujistii
k audienci se dostavivšího chefa generálního
štábu svou neztenčenou důvěrou. Bar. Conrad
byl o rozhodnutí císařově, aby v čele generál-
náho štábu nenastala nyní žádná změna, již
zpraven, když k audienci u mocnáře se do-
stavil.
Rakouská ministerská rada odložena.
Z Vídně, 3. října. Ministerská rada n
zejtřek svolaná musela býti odložena, protože
jest pravděpodobno, že společná ministerská
konference potrvá ještě zejtra. Následkem
toho koná se ministerská rada teprve v pon-
dělí.
Conrad
Neue
Canrada
Hötzendorl
Hötzendorf
Vídeň
Francie . Presse
Conrad
19
article
Společná ministerská konference.
Z Vídně, 3. října. (K. k.) Dnes v 11 ho
dopol. konala se za předsednictví ministra zahr
záležitostí hr. Berchtolda společná ministerská
konference, které se zúčastnili společní mi-
nistři, velitel válečného loďstva, oba ministeršt
předsedové, oba ministři financí a oba ministř
zeměbrany. Proslýchá se, že předmětem po-
rady byly záležitosti, týkající se příštích de-
legací.
Otázka volební reformy v Haličí.
Ze Lvova, 2. října. (K. k.) V komuniké o p
radě vůdců tří konservativních skupin sněmu zem-
ského, konané zde za předsednictví zemského mar-
šálka hr. Goluchovského o reformě volební se pro
hlašuje, že střed, slupina autonamistů a strana kra-
kovská osvědčily svou snahu co nedříve reformu
volební provésti, a že názory na konferenci proje
vené byly sděleny míslodržiteli a zemskému ma
šálku za účelem dalšího jednání. Účastníci konfe
rence zároveň souhlasně prohlásili, že reforma vo-
lební může býti uskutečněna, jen bude-li zajištěna
normální činnost sněmu zemského.
Berchtold
Vídeň
Halič
Lvov
20
article
Pašič ve Vídni.
Z Vídně, 3. října. (K. k.) Srbský min. předsed
Pažič navštivil dnes dopoledne v ministeratvu za
hraničních záležitostí ministra zahr. záležitostí l
Berchtolda a vyhověl o polednách pozván
hr. Berchtolda k déjenner.
Hrahě Tiaza ve Vídn: o
Z Vídně, 3. října. (K. k.) Ministerský předsed
hr. Tisza a ministr financí Teleszky přijeli sem dne
ráno z Pešti
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 3. října. [„Wiener Ztg.“) Ministr ve
řejných prací jmenoval odborného přednostu, po-
věřeného řízením státní průmyslové školy v Liberci
profesora Ferdinanda Breinla ředitelem tohoto
ústavu. — Ministr veřejných prací jmenoval ad-
junkta báňské vysoké školy v Příbrami inž
Augustina Wildometze učitelem v IX. hodnost-
ní třídě na německé státní průmyslové škole v
Brně. — Ministr veřejných prací jmenoval inženýry
dra. Otakara Kaldu a Karla Friedla vrchními in-
ženýry pro státní stavební službu v Čechách.
Pašič
Berchtold
Wiener Ztg
Breinl
Augustin Wildometz
Kalda
Friedl
Vídeň
Pešť
Liberec
Čechy
báňský vysoký škola v Příbram
státní průmyslový škola v Brno
21
article
Ze zemskébo sněmu krajinského.
Z Lublaně, 2. října. (K. k.] V dnešní schů
zemského sněmu byla osnova zákona ve příčině
zatímního zavedení obecních úřadů sprostředko-
vacích příjata a vládní předloha ve přičině do-
plnění pozemkové knihy pojetím veřejného majetku
po delší debatě přikázána výbora zemskému s vy-
zváním, aby po dohodě s vládou předložil změně-
nou osnovu se zvláštním zřetelam na veřejný maje-
tek země a obcí. Zemský president svob. p. Schwar
odpověděl na interpelaci ve příčině domnělého pů-
sobení výboru zemského na sestavění listin poroteů
a dokázal, že se nestalo nepříslušné působení na
obec. V dobatě, zahájené o této odpovědi, byla in-
stituce porotních soudů ostře kritisována poslanei
Krekem a drem. Lampem, a přijata resoluce ve pří-
čině reformy porotních soudů ve smyslu usnesení
sněmovny panské. Vzhledem na samostatný návrh
peslance dra. Pegana podal zemský president vy-
světlení o úpravě personálních poměrů a jazyka
služebního u policejního ředitelství v Lublaní a od-
mítl útoky, pronesené pro domnělé tendence ger-
manisační. Příští sehůze zítra.
Pumový atentát ve Rjece.
Ze Rjeky, 3. října. V chodbě vládní zdejší bu-
dovy, vedoucí z kanceláří k bytu guvernera hr
Wickenburga, vybuchla v noci o 1/4! hod. puma
Budova byla hned obkličena velkým počtem poli
cistů. Výbuch bylo daleko slyšeti. V Rjece, jal
známo, vede město tuhý boj s uherskou vládou
proto, že v něm byla zavedena státní policie, ze-
jména pro dozorčí službu v přístavu a že obecn
zastupitelstvo bylo rozpuštěno.
Schwar
Lampe
Lublaň
Rjeka
22
article
Ze Rjeky, 3. října. (K. k. — Uh. tel.] Dnes pro-
vedly policejní orgány v 9 hodin dopoledne opětně
mísíní ohledání na jevišti výbuchu. Bylo nalezeno
při tom mnoho kusů pum a 3 m dlouhý hořák. Na
záhoně nedaleko okna, kde se výbuch udál, odha-
leny byly šlépěje. Zpráva, že byly zničeny doku-
menty archivu, jest přehnaná, pouze 20 spisů bylo
poškozeno. Pohraniční policie zatkla 3 podezřele
muže. Sluhové gubernia viděli včera odpoledne
velmi rozedraného muže, který dlouho si prohliže
guberniální budovu. Členové úřadní komise došli
přesvědšení, že puma bylav zhotovena znalcem
Stěna její byla silná 1 cm. Škoda obnáší několik
tisíc korun
Ze Rjeky, 3. října. (K. k. — Uh. tel.) V pol-
cejních kruzích vyslovuje se namnoze domněnka
že útočníkovi šlo patrně o to, aby položením pumy
zničil spis, na kterém mu záleželo. Tři podezřel
muží byli zatčení.
Ze Rjeky, 3. října. („Fremdenblatt.“) Myslí se
že pachatel chtěl zničiti spísy a listiny, a že aten-
tát nebyl namířen na gubernátora hr. Wicken-
burga, který ostatně mešká tou dobou na svém
statku v Čechách. Vrátný budovy udává, že v no i
viděl prchati po detonaci mladého člověka. Vý-
buch byl slyšen také v Opatiji, kde lázeňští hosle
mysleli, že jest to zemětřesení.
Z Peští, 3. října. „Az Estu“ telegrafují z
Rjeky: V pumě bylo 12 dynamitových patron. Roz-
třískáno bylo 112 oken. Z archivu zmizely důležité
listiny. Nikdo dosud nebyl zatčen. d
Aza Est
Rjeka
Čechy
Vý
Opatiji
Pešť
centimetr
23
article
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 2. října. (K. k. uh.) Zemský zdra-
votní úřad uveřejňuje statistiku cholery, dle která
bylo z venkova oznámeno 12 nových případů cho-
lery. Bakteriologický ústav uveřejáuje prohlášení
ve kterém vůči útokům listů zébřebských, kter
popíraly, že se v Oseku udál případ cholery, kon-
statuje, že bakteriolodické šetření konstatovalo v
dvou připadech nositele bacilů a v jednom případ
cholerové víbriony. Mikroskopické a serologické
vyšetřování dejektů potvrdilo disgnosu cholera
asjatica.
Hranice věku u francouzských generálá.
Z Paříže, 3. října. [K. k.) Poukazuje na zkuše-
nosti, učiněné za posledních maněvrů, žádá poslane
a bývalý ministr vojenství Messimy v „Matinu“
aby hranice věku byla pro generály snížena na
a pro plukovníky na 58 let. Tímto opatřením d -
stalo by se armádě nezměrného přírůstku sil. Pří-
ležitost jest prý přízniva. Parlament chystá se po-
voliti důstojníkům všech hodností velmi značné
zvýšení platů. Zvšení budiž provedeno jenom
bude-li současně snížením hranice věku pro gene-
rály a vyšší důstojníky doeíleno omlazení kádru.
Čínský parlament o volbě presidenta
lee
lnbolan
republíky.
Z Pekne, 3. října. (K. k.) Čínský parlamet
se usnesl, aby president byl voleni na
5 let a aby mohl býti volen také na druhé úřadní
období.
pri
Je
Japonsko a Čína.
Z Pekina, 3. října. (K. k.) Japonské vyslanectví
oznamuje, že Japonsko nevzneslo nových požadav-
ků na Číru. Čási původních požadavků Japonska
byla také k spokojenosti splněna a Japonsko oče-
kává, že Čína vyhoví také požadavkům po potre-
stání provinilých důstojníků a vojáků a zaplacení
náhrady pozůstalým po 3 zabitých Japoncích
Matin
Zvšení
Japonec
Chorvatsko
Záhřeb
Osek
Paříž
Japonsko
Čína
24
title
Poltická hlidka.
25
article
Němečtí radíkálové proti kn. Thunoví.
Němečtí radíkálové proti kn. Thunoví.
Jak již ohlášeno, mají němečtí poslanci z Čech
zítra v Praze valnou schůzi. Dle oficielního věstní-
ku němscké strany dělnické bude prý se na schůzi
té jednati hlavně o otázce účastenství míštodržifele
kn. Thuna na nastávající dorozumivací akci. Ná-
lada německých poslanců v Čechách prý je stejná
jako byla tehdy, když výkonný výbor jejich se v mi-
nulé schůzi své usnesl setrvati na chomutovské re-
soluci, která nechce kn. Thuna míti při dorozumí-
vací akci. A tak — prý — také zítra bude vládě
ozřejměno, že němečtí poslanci sice jsou ochotni
zúčastniti se jednání toho, ale že aktivní účasten-
ství kn. Thuna při něm považují za nevhodné, a ž
by tedy pod aegidou jeho nebyli s to, bráti podí
na meritorním jednání dorozumivacím.
Dle téže korespondence vláda nezamýšlí pro-
vésti v nejbližší době kontradiktorická jednání me-
zi oběma národními skupinami, a fo zvlášťě proto.
poněvadž Němci poukazují na to, že Češi se ještě
před zahájením konferencí pokoušejí zatáhnouti
do vyjednávacího souboru různé otázky, nesouvi-
sící s veřejnou správou v Čechách, a tím soubor
fen rozšířiti a vyjednávání protahovati.
Thun
Němec
Čech
Čechy
Praha
26
article
Německo-dělnická konference tu tvrdí proká-
zanou nepravdu, neboť právě z českého tábora
— bez rozdílu stran — bylo v poslední době zdů-
razňováno, že jednání, o něž jde, nesmějí býti pro-
tahována, a to již proto, aby vláda jich nemohla
ve svůj prospěch použíti v zasedání říšské rady.
A pokud jde o nevý útok německého radika-
liamu na kn. Thuna, stačí snad dnes připomenouti
kterak předevčirem výkonný výbor německé stra-
ny agrárni v Čechách důrazně prohlásil, že z dů-
vodů národních i hospodářských se zúčastní každé
akce dorozumivaci prohlášení to má jedinou vý-
hradu, směřující proti vládě v ten smysl, že ně-
mečtí agrárníci nechtějí, by vláda využitkovala
dorozumivací akce ve prospěch svých předloh. Ale
nějaké výhrady, týkající se kn. Thuna, německo-
agrární projev tento neobsahuje; když však v něm
byla vyjádřena výhrada proti vládě, těžko je my-
sliti, že by v něm nebyla bývala vyslovena i vý-
hrada proti kn. Thunovi, kdyby si ji němečtí ag-
rárníci vymiňovalí.
Thun
Čechy
Thun
27
article
Sčítání cizinců v Rakousku
Nedávno byla řada publikací o sčítání lidu
rozmnožena o další sešit, totiž o druhý sešit dru-
hého svazku „Rakouské statistiky“ pod názvem
„Cizozemci v královstvích a zemích
na říšské radě zastoupených“. Dílo toto
týká se cizích státních příslušníků, zjištěných při
sčitání lidu dne 31. prosince 1910 a podává zevrub-
né informace o rozšíření a původu cizozemců ao
jejich osobních poměrech. Výsledky sčítání cizinců.
shrnuté do osmi tabulek, podávají přehled cizinci
ve státě dle jich pobytu v jednotlivých politických
okresech a dle zemí, rozdělení dle pohlaví, dle ná-
boženského vyznání, dle doby pobytu, dle stáří a
stavu rodin, dle stupně vzdělanosti, konečně dle
povolání, dle postavení v povolání a dle způsobu
jejich pozemkového majetku. Také sčítání lidu
r. 1910 potvrzuje stálý vzrůst příslužníků cizích
států v Rakousku. Počet cizozemců v Ra-
kousku zvýšil se v posledních letech
o 184.5 proc., kdežlo celkového obyvatel-
stva v této době příbylo pouze o 40.1
proe., zjev to, který se vysvětluje z vel-
kého stoupnutí mezinárodních sty-
ků. Nejvíce isou záíčastněny sousední státy, zejmé-
Rakousko
Ra
29
article
ldíi e
.. Drobnosti umělacké. Peladanovo dra-
ma „Prine byzantský“ bude provedeno letok
v Berlíně M. Reinhardtem v německém znění. —
Člen vědeňské dverní opery Ludvik Mantler byl
jmenován lektorem zpěvu na vídeňské universitě.
— Xavier Leroux, francouzský komponista, zná-
mý také českému obecenstvu, napsal operu „Dce-
ry Fignrovy“, která je v obsahu pokračováním
Mozartovy „Fidarovy svatby“. Libretto napsnli
Hennegujn a Delorme. Opera má míti premiéru n
podzim v Paříži. — Jiří Brandes vypráví v „Mer-
cure de France“ o vzoru Ibsenově pro Peera
Gvnta. Byl to mladý Dán, s kterým se Ibsen se-
tkal několikrát v Italii, muž fantastický, osobivýa
hrdý. Italským dívkám na Capři vypravovával, že
jeho otec (který ve skutečnosti byl správcem ško-
jvl jest důvěrným přítelem dánského krále a on
sám, že jest mež velmi vznešený. Na důkaz toho
nosival často bílý hedvábný oblek. Sebe prohlašo-
val za básníka, ale musí prý vyhledávati velkolepe
krntiny, aby okřídlil svou poetickou sílu a tra-
gieky dovede prý cítiti jen v Alpách. Jednou ode-
jel na Krátu, aby tam napsal nějakou tragedii, vrá-
lii se věak s nepořízenou zpět a po letech marných
nadějí zemřel v Římě. Ibsenovo drama „Peera Gya-
ta chystá se uvésti na scenu vinchradské divaddlo.
—Max Brod napcal romantickou veselohru
Rozloučení s mládim“, kterou přijal ku
provozování M. Reinhardt, a drama „Záchranky-
ně“. — Fr. Zavřel. ředitel divadla na Mollen-
dorfském náměstí, známý český režisér. prodělal
v pesledních dnech těžký záně! podhrudnice. Jest
již pozdraven, ale následky nemoci brání mu, aby
se již nial uměleckého vedení divadla. — Umělečti
krilikové bývají také nenávidění jinde nežli po če-
ských vlastech. Personál královské opery uspořádá
v neděli v noci po představení protestní schůzi pro-
Peladanův
Prine
M Reinhardt
Ludvik Mantler
Leroux
Fignrův
Mozartův
Fidarův
Hennegujn
Delorme
Brandes
Franc
Ibsenův
Gvnt
Ibsen
Gya
Brod
Zavřel
Berlín
Paříž
Dánsko
Italia
Alpy
Řím
Francie
dorfský náměstí
univerzita
30
article
ti skladateli Pettersonu Bergerovi, který jako
hudební referent časopisu „Dagens Nyheter“ libuje
prý si v ostrých kritikách a tím vyvolává konflikty.
Uražení pěvci hrozí, že dřive nenstanou ve svém
boji, dokud nepohodlný kritik nebude odstraněn. —
Ředitel hudební školy Rud. Kadleček v Mor.
Ostravě napsal hudbu na slova Kalusovy pohádky
Janíček“, zdramatisované Zd. Christinovou. —
„Jihočeské Listy“ odůvodňuji zvláštním článkem
potřebu umělecko-průmyslové čítárny
v Čes. Budějovicích, poukazujíce hlavně na prakti-
cký význam její pro zdárný vývoj průmyslu a ře-
mesel všech druhů. — V Čes. Budšjovicích prove-
dena byla v úterý veselohra domácího autora A. O.
Petterson Berger
Kadleček
Mor
Kalusův
Janíček
Zdeněk
Christinová
Ostrava
Čes . Budějovice
Dagen Nyheter
31
article
Korače „Přijda jaro, přijde...“ — Pro galerii
plastik v Hořicích, která má býti zřízena na
úbočí Gothardského vrchu, zakoupen byl správním
výborem vhodný pozemek. V nejbližší době vypsá-
na bude soutěž na návrh stavby i úpravý okolí.
přístupná všem českým umělcům
= Rythmus lidského života a číslo sedm. Na
posledním sjezdu přírodozpytců ve Vídni přednesl
soukromý docent dr. Heřman Svoboda zajímavý
příspěvek k zákonu o dědičnosti, vyloživ a dolo-
živ obširně svou theorii o významu sedmileté
periody v životě. Dle této theorie není v životě
zjevu, z něhož by platnost vždy po 7 létech
rhytmicky se opětujícího vzkypění životních sil
nebylo lze vyvozovati. Děti, pocházející z vyvr-
šení sedmileté periody věku rodičů jsou nejschop-
nější života tělesného i rozvoje duševního. Z rodo-
kmenů lze zjistiti, že mnohé rody mají potomstvo
pouze z těchto let. tak zvláště četné rody panov-
nické, knížecí a také rodina Rotschildova, v níž
potemci následují pravidelně vždy v sedmiletí.
nebo že děti v těchto letech se zrodivší přežívají
ostatní sourozence, čehož dokladem ze známějších
přípedů je příkladem rodina Mozartova, z jebož
7 dětí zůstaly na živě pouze synové, zrození v ot-
cově 28. a 35. roce. Také o zvláštních duševníc
kdlodaki
Korač
doktor
Heřman Svoboda
Rotschildův
Mozartův
Hořice
Vídeň
32
article
schopnostech děti zrozených v sedmileté periodě
rodičů nebo aspoň jednoho z rodičů, uvedl doc. dr.
Svoboda četné doklady: Kant narodil se, když
bylo jeho matce 28, otci 42 léta, Jan Strauss
v 21. roce věku svého otce, Richard Strauss v 42..
Händl v 63., Alexandr Humboldt zase v 28. roce
věku své matky a 49. oteovu. Virchov v 35. roce
obou rodíčů. Mäterlinek v 28. obou rodičů. Billroth
v 21. roce své matky a 23. otce atd. Jak z těchto
příkladů je zřejmo, působí zvláště příznivě na po-
tomstvo, spadá-li zrození do sedmileté periody
věku obou rodičů. Ale pravidlo toto neplatí jen
vzhledem k věku rodičů, ale i ostatních předků
zvláště pokud se týče děda z matčiny strany, který
v otázce dědičnosii hraje vůbec nápadně význam-
nou roli, jak lze doložiti na příklad u Rousseaua.
docent
doktor
Svoboda
Kant
Strauss
Händl
Humboldt
Billroth
Rousseau
33
article
Bismarka a jiných vynikalících mužů, kteří zro-
díli se v sedmileté periodě svých dědů po matce,
jako oba uvedení v jich 63. roce. Goethe zrodil se
v 56. roce věku svého děda po otci, tento rovněi
v době sedmileté perlody svého otce a pravidlo
toto lze v temlo případě sledovati dokonce po pět
generací: Darwin v 77. roce svého děda z oteovy
strany, slovutného Erazma Darwina. A podobných
případů z rodokmenů vynikajících lidí lze uvésti
celou řadu. Alo i jinak uplatňuje se sedmička
v manželském životě vzhledem k potemstvu.
Shakespeare narodil se po sedmiletém manželstvi
svých rodičů a po několika živola neschopných
dětech, před a po zrození Schillerově shledáme
mezí dny narození jeho sourozenců sedmiletou
pausu atd. V oboru duševního života lze sledo-
vati význam sedmy však ještě dále: prvé projevy
duševních schopnosti velkých lidi lze pozorovat!
často v 7. a 14. roce, a první díla mistrovská ganiů
stvořena bývají v letech, jež lze děliti sedmou; tak
také Darwin vystoupil se svými pracemi v podob-
ném roce. Důvod. proě uvedené zjevy došly dosu
menší pozornosti, než zasluhují, nutno hledati
jednak v ckolnosti, že rhytmus životní nejeví se
Goethe
Darwin
Erazma Darwin
Shakespeare
Schillerův
34
article
často v životě jednotlivců tak nápadně a že ve
většině případů dopídíme se jeho projevu až při
pátrání v rodekmenech předků. Rhytmus tento
projevuje se ostatně také neodvisle od narození
a smrti celými generacemi a spojuje členy rodů.
vzešlých z téhož plasmatu. Je velmi komplikovár
čelným křížením, jež je u dnešního člověka pra-
vídlem a projevuje se velmi zřetelně zvláště u ro-
din, u nichž křížení není tak pravidlem. Ostatn
projevuje se nejen u lidí, ale i u cstatních živoči
chů a i u rostlin. Pěknými deklady toho je vym-
rající bison americký, který vrhá mláďata vžds
v sedmiletých periodách a smrk, objevující se jii
v dávných epochách zemského vývoje, který vžd
v sedmiletí má mizní rok... Jak je zřejmo, setká
váme se s theorif, která je v některých pravidleel
zdánlivě poněkud odlišná od dosavadní lheorie
prospěšném vlivu křížení, jež dává vznik vynikají-
cím jedincům. V jednom však theorie tato připo-
míná na nauky starých Egynťanů a lsraelů, v nichž
číslo sedm hrálo velikou úlohu jako číslo velmi
významné a posvátné. Také u Řeků mělo svůj vý-
znam jako číslo zasvěcené Apollonovi. Svůl vý-
znam zachovalo si v astronamii a astrologii dlouho
do středověka. Také v církvi katolické udrželo
si jistý význam. Den dělí se v 7 kanonických ho-
din, je 7 svátosti. 7 darů Ducha, 7 hlavních hříchů
a 7 ctností. 7 slov Kristových na kříži, 7 bolenti
marjanských a mluví se o 7 dáblech. V apokalypse
sedma hraje ještě významnější úlohu a v středo-
věkých pověrách byla číslem, věšlícím neštěstí.
Řek
35
article
Ale i ve vědě tak exaktní jako je matematika, čí-
slo 7 má své zvláštní postavení, vyniká nepravi-
delností a složitosli, zvláště je složitý jeho znak
dělitelnosti při číslech více než čtyřeiferných a ta-
ké sestrojení pravidelného sedmiúhelníku je obtíž-
nější než sestrojení mnohouhelníků jiných ..
— Zemětřesení v panamském území. Z Pana-
my. 2. října. (K. k.) Z míst v panamském nitrozemí
docházejí zprávy o škodách, které byly způsobeny
včerejším zeměťřesením. V Los Santos byla poško-
zena policejní stanice a vládní palác. V jiné osadě
byly pobořeny tři domy. V Macarase a Los Tabla
sřítily se dvě kostelní věže a několik budov. Plu-
kovník Göthals dostal zprávy ze všech částí prů-
plavního území, v nichž se sděluje, že na panam-
ském průplavě nebylo způsobeno škod.
— Zakázaná — resignace. Německý román
„Resignace“, který zabývá se poměry v rakouské
armádě a jehož autorem je prý rakouský důstoj-
ník v činné službě, byl v Rakousku zakázán.
Pla
Göthals
Los Santos
Los tablo
Rakousko
36
article
—Expresní vlnk uvázl ve vodní záplavě. Z Pa-
říže, 2. října. (K. k.) Z Perpignanu se sděluje, že
expresni vlak Bareelona—Pařiž byl v úterý v noei
pří vjezdu do tunelu u Viliy Guigy následkem prů-
trže mračen obklopen takovými vodními spoustami.
že nemohl ku předu. Voda vaikla do spacích vozů
a cesiující musili se utéci na nejvyšší lůůžká. Teprve
na úsvite podařilo se cestujícím a zřízencům vlaku
po velké námaze opustiti vlak a zachrániti se
domě železničního hlídače.
— Odeouvený spudce. Z Hlivice, 2. října.
IK. k.) Soudce Knittel byl pro urážku několika vy-
sokých důstojníků odsouzen k peněžní pokutě 2400
marak a k zaplacení úítrat
no povětři vyhozené železniční most u
Mounž Vernom. Z Nového Vorku, 2. října.
(K. k.) Bylzde zatčen muž jmánem Davis alias
Odonell. iaa obviněn. že dne 3. září 1911 vahodil
do rověiří velezniční mest u Mouní Vernonu ve
státě Nový ork Dle výpovědí policejních úřad-
níků, kteří jej zatkli, učinil Davis přizpání, jímž
jsou různí úřadníci Labour Union do záležitosti za-
pleteni. Aféra vrbudí asi stejný rozruch lako soudní
vyšetřování, jež bylo vedeno v r. 1912 v souvislosti
s několika dvnamitovými atentáty v západních stá-
tech proli několíka dělnickým vůdzům. Tyto aten-
táty dosáhly tehdy svého vrcholy lím, že byly vy-
hozeny do povětří obchodni místnosti časopisn
„Los Angelos Times .
Knittel
Odonell
přizpání
Perpignan
Hlivice
Ica
Davis
Mounět Vernon
Los Angelos Times