ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47476ac0-8f19-11dd-965b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 80, person 95, org 6, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze,
Praha
3 masthead
v pátek 3. října 1913.
4 masthead
Číslo 271.
5 masthead
snsnl
6 article
o ranní a večerní llaty předplácí se. V Praze v administranii na měslo. . . 9 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí doná škon na měsí na čtvrt leta. . . . 7 Ke na mási v* fliálkách Poši2 K30 na ieta. s dvojí aásílkou a měsíe n čtvrt lsta. K 0
Poš Praha
7 title
Večernn
8 article
dlontova env
9 article
V drobném prodejii ranní čislo o sohá. sa sh vedhrní . . . . nao s b Va filiálkách na venkově: ranni čisle 1n t večerni Inaerátv platí se hotově napřed. Předplncení a inserty příjtana hdministrace v Marianské ul., s Tam nachäzeží se teh redakce, tiskárna a sxpedlee Národních Llstá“ Bakopisy se nevraosů
Virginie Tama
10 article
ssělen dojt onište- lěle osl vo
11 article
Na neschůdnou cestu česko-německého vyrovnání pustil se dnes v „N. Fr. Pr.“ známý historik H. Friedjung. Historik Friedjung stal se populárnějším svou publicistickou čin- ností než svými historickými pracemi; zejmé- na jeho vystoupení v březnu 1909 proti Srbům upozornilo na něj více než si dodatečně přál Ale ať byla sebe osudnější a pro rakouskou politiku i pro jeho vědeckou kritičnost ostud- nější jeho kampaň proti Jihoslovanům, jedno přece dokázala: že Friedjung je blízký vliv- ným kruhům a že bývá od nich používán za hlasatele.vee Nechceme určovat, pokud za dnešním projevem Friedjungovým máme hledat jen jeho osobnost, či zda vyrovnávací plán, Fried. jungem načrtnutý, došel již předběžného vyš- šiho schválení, ale zaznamenáváme ho po- drobně.
H Friedjung Friedjung Srba Jihoslovan Friedjungův Fried Francie
12 article
Rozhodně jest jakási cesta k vyrovnán v Čechách — tvrdí Friedjung. — Proti pessi- mistům třeba podotknouti, že dnes v Čechác už se nevede boj národů, nýbrž jde jen jazykový spor v oblasti veřejného prá- va. Kdyby to byl boj národů, bylo by to cítit všude v zemi, kdežto dnes v Čechách vědya umění, technika a národní hospodářství, do- prava a obchod kvetou. Jinak prý bylo za předešlé generace, kdy se ještě rozhodovalo o tom, zda Čechy budou slovanským státem jako před Bílou Horou. Nemá prý se mluvit posměvačně o ideálech českého národa, ale budiž řečeno, že tyto krajní ideály nejsou dnes předmětem vyrovnání. Možno tudíž mlu- vit o zmírnění česko-německého sporu. Na do- klad toho uvádi Friedjung slova Kaizlova, kte- rý řekl, že dnes dělí Čechy a Němce jen tenká zeď, a článek Kramářův, uveřejněný v „Zu- kunft“ Ale přece prý dlužno hleděti s obavam vstřic vyrovnávacím poradám, protože všichni poslanci jsou zavázáni k určitým řešením svý- mi voliči, mají hotové již formule a paragrafy pro vyrovnání, kterých se nechtějí zříci Friedjung nevěři, že by čeští a němečtí poli- tikové se kdysi dohodli.
Friedjung Kaizlův Němec Kramářův Čechy Bíla Hora
13 article
Proto hledá jiné forum, které by mohl o výrovnání rozhodnouti, forum, které by bylo co nejvzdálenější zodpovědným předsta vitelům vůle národa. Toto forum vidí v če- ské a německé universitě v Praze. „Jestl že by tyto dvě university v úplné rovnopráv- nosti ustavily smírčí soud k dokonání vyrov- nání, kdo by se mohl opovážit popírat jejich oprávněnost? s Návrh Friedjungův směřuje tedy k usta- novení smírčího soudu, uznaného Čechy i Němci, rozhodujícího o vyrovnání česko-ně- meckém. Provedení svého návrhu představuje si takto: Na obou národních stranách ať se zvolí. pokud lze, na návrh právníckých fa- kult obou pražských universit, 5—7 smír- čich soudců, nejlépe ze stavu soudcov- ského, jejichž úkolem budiž vytvořit na zá- kladě dosavadních předběžných prací zákony o které se poslanecké kruhy marně snažily Smírčí soud ať má plnou moc vyslýchati po- slance a vládní zástupce, žádati zprávy od úřadů, bráti si na pomoc státnía zemské úřadníky. Jeho porady ať jsou tajné a členové ať jsou vázání slibem bezpodmíneč- né mičelivosti, aby práce nebyly rušeny zasa- hováním veřejnosti, které budou výsledky oznámeny, až budou předloby hotovy. Členy smírčího soudu mohou býti také osvědčené síly z jiných oborů, nežli jen ze stavu soudcovského, na př. obchodníci a prů- myslníci. Rozhodně mají však býti vyloučen poslanci zemští a říšští Když budou předlohy úplně hotovy, bu- dou uveřejněny a zároveň hned předloženy říšské radě a zemskému sněmu ke schválení Vláda ať prohlásí předem, že nedopustí žádné změny: buď ať jsou přijaty en bloc, nebo vů- bec zamítnuty. Nebudou-li předlohy do jistě lhůty vyřízeny, budiž příslušný zákonodárný sbor rozpuštěn a vypsány nové volby Tak si představuje dr. Friedjung nepoliti- cké řešení česko-německé krise. V Praze, 3. října.
Friedjungův Němec Friedjung Praha Čechy
14 title
Nebezpečí třetí války balkánské
15 article Boje Srbů s Albanci
Boje Srbů s Albanci Z Bělehradu, 3. října. U vesnice Vraništé. 3 km. vzdálené od Prizrenu, zuři prudký bojmezi Albanci a Srby. Albanci z po- čátku měli výhodnější postavení, ale když Srbové dostali posilu, byli Albanci zatla- čeni. Jseu v nebezpečí, že se dostanou do křížového ohně. Z Bělehradu, 3. října. „Stampa“ oznamuje U Debaru ztratili Albanci 600 mužů a Srbové 200 mužů. Z Bělehradu, 3. října. Generalissimus voj- voda Putnik prohlásil, že mobilisace dal- šího vojska není potřebí, poněvadž dosavadn vojsko stačí na potlačení vzpoury. Princ Wied jako kandidát pro albanský trůn. M. Z Kolína nad Rýnem. (Zvl. telegr. „Nár Listů.“) Vídeňský dopisovatel „Kölnische Ztgu. potvrzuje zprávu, že princ Wied přibudev polovici měsíce do Vídně a dodává k to- mu, že z Vídně prine o djede do Řím a. Účelem této cesty jest, aby se princ představil vedoucín osobnostem a dále aby zvěděl podminky za kterých by se o albanský trůn uchá- zeti měl. Teprve až tyto podmínky sezná, roz- hodne se prine definitivně, zdali kandidaturu přijme nebo odmítne. 4e ae Turecko opět zbrojí. Z Cařihradu, 3. října. Turecká vo- jenská správa provedla za po- sledních týdnů opětné vyzbro- jení armády a zvýšila její pohoto- vost. Vysoké vojenské kruhy tvrdí, že je turecká armáda v Thrákii na vál- ku úplně připravena. Turecká armáda čítá nyní 280.000 mužů ve frontě a má re- servní vojsko asi 45.000 mužů. Také má po ruce silný park létadel. Ministr války prohla- šuje, že loďstvo v Dardanelách sto- jící je dobrě. Také „Hamidie“ zase vypluje, ježto došly zprávy o nové mobili s a c loďstva řeckého. Tím časem do- cházejí stále nové transporty vojska z Malé Asie. Vojenská správa učinila velké zakázky střeliva u státních i za- hraničníc! továren.
Srba Albanec Stamp Debar Wied Bělehrad Prizren Kolín nad Rýn Vídeň Řím Turecko Cařihrad Thrákie Dardanely Asie Kölnische Ztg km c loďstvo
16 article
Denní rozkaz tureckého generalissima. Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Generalis- simus Izzed paša vydal ke všem armádním sborům denní rozkaz, v němž oznamuje pode- psání turecko-bulharské mírové smlouvya praví: Po velkých vojenských neštěstícha vážném nebezpeči pro trvání říše bylo dosaženo pevných hranie Měst spojených s Tureckem dč- jinnými tradicemi bylo znovu do- byto. Vláda vyhrála politickou si- tuaci. Tyto výsiledky, předstihu- jící veškeré očekávání, jsou dů- sledkem vytrvalosti, pevnosti klidu, jaký projevovala armáda, provádějíc přání sultánova. Denní rozkaz děkuje armádě a vyslovuje naději, že bude pokračovati na této cestě. Neboť armáda, která prosta osobní ctižádosti oddána jest službě vlasti, může blízké budoucnostidosíci ještě větších úspěichů a znovu získat ztracené. Turecké nepravidelné vojsko k řecké hra- nici. Z Bělehradu, 3. října. Oznamuje se, že turečtí bašibozuci obsadili Gimildžinu a Xan- ti, když bylo bulharské vojsko z těchto měst odešlo. Asi 20.000 bašibozuků blíž prý se řecké hranici. Poprava Řeků v Drinopoli. Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Šest k smrti od zouzených Řeků bylo včera v Drinopoli popraveno. Ekumenický patriarchát podnikl kroky, aby ostat- ní k smrti odsouzení Rekové dostali milost.
Xan Řek Cařihrad Turecko Bělehrad
17 article
Německá válečná loď v Dedeagači. Z Berlína, 3. října. „Lokalanzeiger“ sděluje z Athén, že německý křižák „Goeben“ připlul d přístavu v Dedeagači, aby zabránil nepokojům po odchodu řeckého vojska. Toto opustilo včera nejen Dedesgač, nýbrž i Portlagos a Maronii. Soustřeďování bulharského vojska. Ze Solije, 3. října. Od několika dn soustřeďuje se opět bulharské vojsko, Vládní orgány prohlašují sice tute koncentraci za věc bezvýznamnou, ale oba- censtva vzmáhá se stále rostoucí nepokoj- Třeti, čtvrtá a osmá divise stoj už v plné pohotovosti u Harkova Desátá divise je soustředěna u Ne- vrokopu. Muži vojenskou službou ještě po- vinní nesmějí za hranice. Dráhy jsou vo- jenskými transporty zabrány tak, že doprava zboží téměř docela uvázla. V obe- censtvu kolují znepokojivé slechy, že se Bulharsko chce vmisit do třet balkánské války. Diplomaté tomu arci odporují Dobrá rada Bulharsku. Ze Sofije, 3. října. („N. W. J.“) Zdejší vy- slanci Ruska a Francie poradili bulharské vládě aby zdržela se veškerého vměšování do albansko- srbského sporu a zachovala se klidně. Nový turecký vyslanec v Soliji. Ze Soilje, 3. října. (N. Fr. Pr.] Jmenování Sa- liha beje vyslancem v Sofiji bylo v politických kru- zích přijato s povděkem. Salih byl před několika roky prvním tajemnikem zdejšího fureckého vy- slanectví. Narodil se v Bulharsku, zná úplně bul harskou řeč a je známým přítelem Bulharů. Jeho jmenování posuzuje se proto jako předzvěst srdeč- ného sblížení oboul států.
Salihlava Bulhar Berlín Atény Solija Bulharsko Sofijá Rusko Francie Soilje
18 article
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Barcn Conrad z Hötzendorfu zůstane náčel- níkem generálního štábu. Z Vídně, 3. října. „Neue Fr. Presse“ sdě- luje: Císař přijal včera chefa generálního štá- bu Frt. svob. pána Canrada z Hötzendorfu delším slyšení. Krise, která propukla v řízent generálního štábu, je tím ukončena. Svob.p. Conrad z Hötzendorlu zůstane na- dále v čele generálního štábu. Jak se ve vojenských kruzích ujišťuje, císař ujistii k audienci se dostavivšího chefa generálního štábu svou neztenčenou důvěrou. Bar. Conrad byl o rozhodnutí císařově, aby v čele generál- náho štábu nenastala nyní žádná změna, již zpraven, když k audienci u mocnáře se do- stavil. Rakouská ministerská rada odložena. Z Vídně, 3. října. Ministerská rada n zejtřek svolaná musela býti odložena, protože jest pravděpodobno, že společná ministerská konference potrvá ještě zejtra. Následkem toho koná se ministerská rada teprve v pon- dělí.
Conrad Neue Canrada Hötzendorl Hötzendorf Vídeň Francie . Presse Conrad
19 article
Společná ministerská konference. Z Vídně, 3. října. (K. k.) Dnes v 11 ho dopol. konala se za předsednictví ministra zahr záležitostí hr. Berchtolda společná ministerská konference, které se zúčastnili společní mi- nistři, velitel válečného loďstva, oba ministeršt předsedové, oba ministři financí a oba ministř zeměbrany. Proslýchá se, že předmětem po- rady byly záležitosti, týkající se příštích de- legací. Otázka volební reformy v Haličí. Ze Lvova, 2. října. (K. k.) V komuniké o p radě vůdců tří konservativních skupin sněmu zem- ského, konané zde za předsednictví zemského mar- šálka hr. Goluchovského o reformě volební se pro hlašuje, že střed, slupina autonamistů a strana kra- kovská osvědčily svou snahu co nedříve reformu volební provésti, a že názory na konferenci proje vené byly sděleny míslodržiteli a zemskému ma šálku za účelem dalšího jednání. Účastníci konfe rence zároveň souhlasně prohlásili, že reforma vo- lební může býti uskutečněna, jen bude-li zajištěna normální činnost sněmu zemského.
Berchtold Vídeň Halič Lvov
20 article
Pašič ve Vídni. Z Vídně, 3. října. (K. k.) Srbský min. předsed Pažič navštivil dnes dopoledne v ministeratvu za hraničních záležitostí ministra zahr. záležitostí l Berchtolda a vyhověl o polednách pozván hr. Berchtolda k déjenner. Hrahě Tiaza ve Vídn: o Z Vídně, 3. října. (K. k.) Ministerský předsed hr. Tisza a ministr financí Teleszky přijeli sem dne ráno z Pešti Z úřadního věstníku. Z Vídně, 3. října. [„Wiener Ztg.“) Ministr ve řejných prací jmenoval odborného přednostu, po- věřeného řízením státní průmyslové školy v Liberci profesora Ferdinanda Breinla ředitelem tohoto ústavu. — Ministr veřejných prací jmenoval ad- junkta báňské vysoké školy v Příbrami inž Augustina Wildometze učitelem v IX. hodnost- ní třídě na německé státní průmyslové škole v Brně. — Ministr veřejných prací jmenoval inženýry dra. Otakara Kaldu a Karla Friedla vrchními in- ženýry pro státní stavební službu v Čechách.
Pašič Berchtold Wiener Ztg Breinl Augustin Wildometz Kalda Friedl Vídeň Pešť Liberec Čechy báňský vysoký škola v Příbram státní průmyslový škola v Brno
21 article
Ze zemskébo sněmu krajinského. Z Lublaně, 2. října. (K. k.] V dnešní schů zemského sněmu byla osnova zákona ve příčině zatímního zavedení obecních úřadů sprostředko- vacích příjata a vládní předloha ve přičině do- plnění pozemkové knihy pojetím veřejného majetku po delší debatě přikázána výbora zemskému s vy- zváním, aby po dohodě s vládou předložil změně- nou osnovu se zvláštním zřetelam na veřejný maje- tek země a obcí. Zemský president svob. p. Schwar odpověděl na interpelaci ve příčině domnělého pů- sobení výboru zemského na sestavění listin poroteů a dokázal, že se nestalo nepříslušné působení na obec. V dobatě, zahájené o této odpovědi, byla in- stituce porotních soudů ostře kritisována poslanei Krekem a drem. Lampem, a přijata resoluce ve pří- čině reformy porotních soudů ve smyslu usnesení sněmovny panské. Vzhledem na samostatný návrh peslance dra. Pegana podal zemský president vy- světlení o úpravě personálních poměrů a jazyka služebního u policejního ředitelství v Lublaní a od- mítl útoky, pronesené pro domnělé tendence ger- manisační. Příští sehůze zítra. Pumový atentát ve Rjece. Ze Rjeky, 3. října. V chodbě vládní zdejší bu- dovy, vedoucí z kanceláří k bytu guvernera hr Wickenburga, vybuchla v noci o 1/4! hod. puma Budova byla hned obkličena velkým počtem poli cistů. Výbuch bylo daleko slyšeti. V Rjece, jal známo, vede město tuhý boj s uherskou vládou proto, že v něm byla zavedena státní policie, ze- jména pro dozorčí službu v přístavu a že obecn zastupitelstvo bylo rozpuštěno.
Schwar Lampe Lublaň Rjeka
22 article
Ze Rjeky, 3. října. (K. k. — Uh. tel.] Dnes pro- vedly policejní orgány v 9 hodin dopoledne opětně mísíní ohledání na jevišti výbuchu. Bylo nalezeno při tom mnoho kusů pum a 3 m dlouhý hořák. Na záhoně nedaleko okna, kde se výbuch udál, odha- leny byly šlépěje. Zpráva, že byly zničeny doku- menty archivu, jest přehnaná, pouze 20 spisů bylo poškozeno. Pohraniční policie zatkla 3 podezřele muže. Sluhové gubernia viděli včera odpoledne velmi rozedraného muže, který dlouho si prohliže guberniální budovu. Členové úřadní komise došli přesvědšení, že puma bylav zhotovena znalcem Stěna její byla silná 1 cm. Škoda obnáší několik tisíc korun Ze Rjeky, 3. října. (K. k. — Uh. tel.) V pol- cejních kruzích vyslovuje se namnoze domněnka že útočníkovi šlo patrně o to, aby položením pumy zničil spis, na kterém mu záleželo. Tři podezřel muží byli zatčení. Ze Rjeky, 3. října. („Fremdenblatt.“) Myslí se že pachatel chtěl zničiti spísy a listiny, a že aten- tát nebyl namířen na gubernátora hr. Wicken- burga, který ostatně mešká tou dobou na svém statku v Čechách. Vrátný budovy udává, že v no i viděl prchati po detonaci mladého člověka. Vý- buch byl slyšen také v Opatiji, kde lázeňští hosle mysleli, že jest to zemětřesení. Z Peští, 3. října. „Az Estu“ telegrafují z Rjeky: V pumě bylo 12 dynamitových patron. Roz- třískáno bylo 112 oken. Z archivu zmizely důležité listiny. Nikdo dosud nebyl zatčen. d
Aza Est Rjeka Čechy Vý Opatiji Pešť centimetr
23 article
Cholera v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 2. října. (K. k. uh.) Zemský zdra- votní úřad uveřejňuje statistiku cholery, dle která bylo z venkova oznámeno 12 nových případů cho- lery. Bakteriologický ústav uveřejáuje prohlášení ve kterém vůči útokům listů zébřebských, kter popíraly, že se v Oseku udál případ cholery, kon- statuje, že bakteriolodické šetření konstatovalo v dvou připadech nositele bacilů a v jednom případ cholerové víbriony. Mikroskopické a serologické vyšetřování dejektů potvrdilo disgnosu cholera asjatica. Hranice věku u francouzských generálá. Z Paříže, 3. října. [K. k.) Poukazuje na zkuše- nosti, učiněné za posledních maněvrů, žádá poslane a bývalý ministr vojenství Messimy v „Matinu“ aby hranice věku byla pro generály snížena na a pro plukovníky na 58 let. Tímto opatřením d - stalo by se armádě nezměrného přírůstku sil. Pří- ležitost jest prý přízniva. Parlament chystá se po- voliti důstojníkům všech hodností velmi značné zvýšení platů. Zvšení budiž provedeno jenom bude-li současně snížením hranice věku pro gene- rály a vyšší důstojníky doeíleno omlazení kádru. Čínský parlament o volbě presidenta lee lnbolan republíky. Z Pekne, 3. října. (K. k.) Čínský parlamet se usnesl, aby president byl voleni na 5 let a aby mohl býti volen také na druhé úřadní období. pri Je Japonsko a Čína. Z Pekina, 3. října. (K. k.) Japonské vyslanectví oznamuje, že Japonsko nevzneslo nových požadav- ků na Číru. Čási původních požadavků Japonska byla také k spokojenosti splněna a Japonsko oče- kává, že Čína vyhoví také požadavkům po potre- stání provinilých důstojníků a vojáků a zaplacení náhrady pozůstalým po 3 zabitých Japoncích
Matin Zvšení Japonec Chorvatsko Záhřeb Osek Paříž Japonsko Čína
24 title
Poltická hlidka.
25 article Němečtí radíkálové proti kn. Thunoví.
Němečtí radíkálové proti kn. Thunoví. Jak již ohlášeno, mají němečtí poslanci z Čech zítra v Praze valnou schůzi. Dle oficielního věstní- ku němscké strany dělnické bude prý se na schůzi té jednati hlavně o otázce účastenství míštodržifele kn. Thuna na nastávající dorozumivací akci. Ná- lada německých poslanců v Čechách prý je stejná jako byla tehdy, když výkonný výbor jejich se v mi- nulé schůzi své usnesl setrvati na chomutovské re- soluci, která nechce kn. Thuna míti při dorozumí- vací akci. A tak — prý — také zítra bude vládě ozřejměno, že němečtí poslanci sice jsou ochotni zúčastniti se jednání toho, ale že aktivní účasten- ství kn. Thuna při něm považují za nevhodné, a ž by tedy pod aegidou jeho nebyli s to, bráti podí na meritorním jednání dorozumivacím. Dle téže korespondence vláda nezamýšlí pro- vésti v nejbližší době kontradiktorická jednání me- zi oběma národními skupinami, a fo zvlášťě proto. poněvadž Němci poukazují na to, že Češi se ještě před zahájením konferencí pokoušejí zatáhnouti do vyjednávacího souboru různé otázky, nesouvi- sící s veřejnou správou v Čechách, a tím soubor fen rozšířiti a vyjednávání protahovati.
Thun Němec Čech Čechy Praha
26 article
Německo-dělnická konference tu tvrdí proká- zanou nepravdu, neboť právě z českého tábora — bez rozdílu stran — bylo v poslední době zdů- razňováno, že jednání, o něž jde, nesmějí býti pro- tahována, a to již proto, aby vláda jich nemohla ve svůj prospěch použíti v zasedání říšské rady. A pokud jde o nevý útok německého radika- liamu na kn. Thuna, stačí snad dnes připomenouti kterak předevčirem výkonný výbor německé stra- ny agrárni v Čechách důrazně prohlásil, že z dů- vodů národních i hospodářských se zúčastní každé akce dorozumivaci prohlášení to má jedinou vý- hradu, směřující proti vládě v ten smysl, že ně- mečtí agrárníci nechtějí, by vláda využitkovala dorozumivací akce ve prospěch svých předloh. Ale nějaké výhrady, týkající se kn. Thuna, německo- agrární projev tento neobsahuje; když však v něm byla vyjádřena výhrada proti vládě, těžko je my- sliti, že by v něm nebyla bývala vyslovena i vý- hrada proti kn. Thunovi, kdyby si ji němečtí ag- rárníci vymiňovalí.
Thun Čechy Thun
27 article
Sčítání cizinců v Rakousku Nedávno byla řada publikací o sčítání lidu rozmnožena o další sešit, totiž o druhý sešit dru- hého svazku „Rakouské statistiky“ pod názvem „Cizozemci v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených“. Dílo toto týká se cizích státních příslušníků, zjištěných při sčitání lidu dne 31. prosince 1910 a podává zevrub- né informace o rozšíření a původu cizozemců ao jejich osobních poměrech. Výsledky sčítání cizinců. shrnuté do osmi tabulek, podávají přehled cizinci ve státě dle jich pobytu v jednotlivých politických okresech a dle zemí, rozdělení dle pohlaví, dle ná- boženského vyznání, dle doby pobytu, dle stáří a stavu rodin, dle stupně vzdělanosti, konečně dle povolání, dle postavení v povolání a dle způsobu jejich pozemkového majetku. Také sčítání lidu r. 1910 potvrzuje stálý vzrůst příslužníků cizích států v Rakousku. Počet cizozemců v Ra- kousku zvýšil se v posledních letech o 184.5 proc., kdežlo celkového obyvatel- stva v této době příbylo pouze o 40.1 proe., zjev to, který se vysvětluje z vel- kého stoupnutí mezinárodních sty- ků. Nejvíce isou záíčastněny sousední státy, zejmé-
Rakousko Ra
28 title
Různé zprávy.
29 article
ldíi e .. Drobnosti umělacké. Peladanovo dra- ma „Prine byzantský“ bude provedeno letok v Berlíně M. Reinhardtem v německém znění. — Člen vědeňské dverní opery Ludvik Mantler byl jmenován lektorem zpěvu na vídeňské universitě. — Xavier Leroux, francouzský komponista, zná- mý také českému obecenstvu, napsal operu „Dce- ry Fignrovy“, která je v obsahu pokračováním Mozartovy „Fidarovy svatby“. Libretto napsnli Hennegujn a Delorme. Opera má míti premiéru n podzim v Paříži. — Jiří Brandes vypráví v „Mer- cure de France“ o vzoru Ibsenově pro Peera Gvnta. Byl to mladý Dán, s kterým se Ibsen se- tkal několikrát v Italii, muž fantastický, osobivýa hrdý. Italským dívkám na Capři vypravovával, že jeho otec (který ve skutečnosti byl správcem ško- jvl jest důvěrným přítelem dánského krále a on sám, že jest mež velmi vznešený. Na důkaz toho nosival často bílý hedvábný oblek. Sebe prohlašo- val za básníka, ale musí prý vyhledávati velkolepe krntiny, aby okřídlil svou poetickou sílu a tra- gieky dovede prý cítiti jen v Alpách. Jednou ode- jel na Krátu, aby tam napsal nějakou tragedii, vrá- lii se věak s nepořízenou zpět a po letech marných nadějí zemřel v Římě. Ibsenovo drama „Peera Gya- ta chystá se uvésti na scenu vinchradské divaddlo. —Max Brod napcal romantickou veselohru Rozloučení s mládim“, kterou přijal ku provozování M. Reinhardt, a drama „Záchranky- ně“. — Fr. Zavřel. ředitel divadla na Mollen- dorfském náměstí, známý český režisér. prodělal v pesledních dnech těžký záně! podhrudnice. Jest již pozdraven, ale následky nemoci brání mu, aby se již nial uměleckého vedení divadla. — Umělečti krilikové bývají také nenávidění jinde nežli po če- ských vlastech. Personál královské opery uspořádá v neděli v noci po představení protestní schůzi pro-
Peladanův Prine M Reinhardt Ludvik Mantler Leroux Fignrův Mozartův Fidarův Hennegujn Delorme Brandes Franc Ibsenův Gvnt Ibsen Gya Brod Zavřel Berlín Paříž Dánsko Italia Alpy Řím Francie dorfský náměstí univerzita
30 article
ti skladateli Pettersonu Bergerovi, který jako hudební referent časopisu „Dagens Nyheter“ libuje prý si v ostrých kritikách a tím vyvolává konflikty. Uražení pěvci hrozí, že dřive nenstanou ve svém boji, dokud nepohodlný kritik nebude odstraněn. — Ředitel hudební školy Rud. Kadleček v Mor. Ostravě napsal hudbu na slova Kalusovy pohádky Janíček“, zdramatisované Zd. Christinovou. — „Jihočeské Listy“ odůvodňuji zvláštním článkem potřebu umělecko-průmyslové čítárny v Čes. Budějovicích, poukazujíce hlavně na prakti- cký význam její pro zdárný vývoj průmyslu a ře- mesel všech druhů. — V Čes. Budšjovicích prove- dena byla v úterý veselohra domácího autora A. O.
Petterson Berger Kadleček Mor Kalusův Janíček Zdeněk Christinová Ostrava Čes . Budějovice Dagen Nyheter
31 article
Korače „Přijda jaro, přijde...“ — Pro galerii plastik v Hořicích, která má býti zřízena na úbočí Gothardského vrchu, zakoupen byl správním výborem vhodný pozemek. V nejbližší době vypsá- na bude soutěž na návrh stavby i úpravý okolí. přístupná všem českým umělcům = Rythmus lidského života a číslo sedm. Na posledním sjezdu přírodozpytců ve Vídni přednesl soukromý docent dr. Heřman Svoboda zajímavý příspěvek k zákonu o dědičnosti, vyloživ a dolo- živ obširně svou theorii o významu sedmileté periody v životě. Dle této theorie není v životě zjevu, z něhož by platnost vždy po 7 létech rhytmicky se opětujícího vzkypění životních sil nebylo lze vyvozovati. Děti, pocházející z vyvr- šení sedmileté periody věku rodičů jsou nejschop- nější života tělesného i rozvoje duševního. Z rodo- kmenů lze zjistiti, že mnohé rody mají potomstvo pouze z těchto let. tak zvláště četné rody panov- nické, knížecí a také rodina Rotschildova, v níž potemci následují pravidelně vždy v sedmiletí. nebo že děti v těchto letech se zrodivší přežívají ostatní sourozence, čehož dokladem ze známějších přípedů je příkladem rodina Mozartova, z jebož 7 dětí zůstaly na živě pouze synové, zrození v ot- cově 28. a 35. roce. Také o zvláštních duševníc kdlodaki
Korač doktor Heřman Svoboda Rotschildův Mozartův Hořice Vídeň
32 article
schopnostech děti zrozených v sedmileté periodě rodičů nebo aspoň jednoho z rodičů, uvedl doc. dr. Svoboda četné doklady: Kant narodil se, když bylo jeho matce 28, otci 42 léta, Jan Strauss v 21. roce věku svého otce, Richard Strauss v 42.. Händl v 63., Alexandr Humboldt zase v 28. roce věku své matky a 49. oteovu. Virchov v 35. roce obou rodíčů. Mäterlinek v 28. obou rodičů. Billroth v 21. roce své matky a 23. otce atd. Jak z těchto příkladů je zřejmo, působí zvláště příznivě na po- tomstvo, spadá-li zrození do sedmileté periody věku obou rodičů. Ale pravidlo toto neplatí jen vzhledem k věku rodičů, ale i ostatních předků zvláště pokud se týče děda z matčiny strany, který v otázce dědičnosii hraje vůbec nápadně význam- nou roli, jak lze doložiti na příklad u Rousseaua.
docent doktor Svoboda Kant Strauss Händl Humboldt Billroth Rousseau
33 article
Bismarka a jiných vynikalících mužů, kteří zro- díli se v sedmileté periodě svých dědů po matce, jako oba uvedení v jich 63. roce. Goethe zrodil se v 56. roce věku svého děda po otci, tento rovněi v době sedmileté perlody svého otce a pravidlo toto lze v temlo případě sledovati dokonce po pět generací: Darwin v 77. roce svého děda z oteovy strany, slovutného Erazma Darwina. A podobných případů z rodokmenů vynikajících lidí lze uvésti celou řadu. Alo i jinak uplatňuje se sedmička v manželském životě vzhledem k potemstvu. Shakespeare narodil se po sedmiletém manželstvi svých rodičů a po několika živola neschopných dětech, před a po zrození Schillerově shledáme mezí dny narození jeho sourozenců sedmiletou pausu atd. V oboru duševního života lze sledo- vati význam sedmy však ještě dále: prvé projevy duševních schopnosti velkých lidi lze pozorovat! často v 7. a 14. roce, a první díla mistrovská ganiů stvořena bývají v letech, jež lze děliti sedmou; tak také Darwin vystoupil se svými pracemi v podob- ném roce. Důvod. proě uvedené zjevy došly dosu menší pozornosti, než zasluhují, nutno hledati jednak v ckolnosti, že rhytmus životní nejeví se
Goethe Darwin Erazma Darwin Shakespeare Schillerův
34 article
často v životě jednotlivců tak nápadně a že ve většině případů dopídíme se jeho projevu až při pátrání v rodekmenech předků. Rhytmus tento projevuje se ostatně také neodvisle od narození a smrti celými generacemi a spojuje členy rodů. vzešlých z téhož plasmatu. Je velmi komplikovár čelným křížením, jež je u dnešního člověka pra- vídlem a projevuje se velmi zřetelně zvláště u ro- din, u nichž křížení není tak pravidlem. Ostatn projevuje se nejen u lidí, ale i u cstatních živoči chů a i u rostlin. Pěknými deklady toho je vym- rající bison americký, který vrhá mláďata vžds v sedmiletých periodách a smrk, objevující se jii v dávných epochách zemského vývoje, který vžd v sedmiletí má mizní rok... Jak je zřejmo, setká váme se s theorif, která je v některých pravidleel zdánlivě poněkud odlišná od dosavadní lheorie prospěšném vlivu křížení, jež dává vznik vynikají- cím jedincům. V jednom však theorie tato připo- míná na nauky starých Egynťanů a lsraelů, v nichž číslo sedm hrálo velikou úlohu jako číslo velmi významné a posvátné. Také u Řeků mělo svůj vý- znam jako číslo zasvěcené Apollonovi. Svůl vý- znam zachovalo si v astronamii a astrologii dlouho do středověka. Také v církvi katolické udrželo si jistý význam. Den dělí se v 7 kanonických ho- din, je 7 svátosti. 7 darů Ducha, 7 hlavních hříchů a 7 ctností. 7 slov Kristových na kříži, 7 bolenti marjanských a mluví se o 7 dáblech. V apokalypse sedma hraje ještě významnější úlohu a v středo- věkých pověrách byla číslem, věšlícím neštěstí.
Řek
35 article
Ale i ve vědě tak exaktní jako je matematika, čí- slo 7 má své zvláštní postavení, vyniká nepravi- delností a složitosli, zvláště je složitý jeho znak dělitelnosti při číslech více než čtyřeiferných a ta- ké sestrojení pravidelného sedmiúhelníku je obtíž- nější než sestrojení mnohouhelníků jiných .. — Zemětřesení v panamském území. Z Pana- my. 2. října. (K. k.) Z míst v panamském nitrozemí docházejí zprávy o škodách, které byly způsobeny včerejším zeměťřesením. V Los Santos byla poško- zena policejní stanice a vládní palác. V jiné osadě byly pobořeny tři domy. V Macarase a Los Tabla sřítily se dvě kostelní věže a několik budov. Plu- kovník Göthals dostal zprávy ze všech částí prů- plavního území, v nichž se sděluje, že na panam- ském průplavě nebylo způsobeno škod. — Zakázaná — resignace. Německý román „Resignace“, který zabývá se poměry v rakouské armádě a jehož autorem je prý rakouský důstoj- ník v činné službě, byl v Rakousku zakázán.
Pla Göthals Los Santos Los tablo Rakousko
36 article
—Expresní vlnk uvázl ve vodní záplavě. Z Pa- říže, 2. října. (K. k.) Z Perpignanu se sděluje, že expresni vlak Bareelona—Pařiž byl v úterý v noei pří vjezdu do tunelu u Viliy Guigy následkem prů- trže mračen obklopen takovými vodními spoustami. že nemohl ku předu. Voda vaikla do spacích vozů a cesiující musili se utéci na nejvyšší lůůžká. Teprve na úsvite podařilo se cestujícím a zřízencům vlaku po velké námaze opustiti vlak a zachrániti se domě železničního hlídače. — Odeouvený spudce. Z Hlivice, 2. října. IK. k.) Soudce Knittel byl pro urážku několika vy- sokých důstojníků odsouzen k peněžní pokutě 2400 marak a k zaplacení úítrat no povětři vyhozené železniční most u Mounž Vernom. Z Nového Vorku, 2. října. (K. k.) Bylzde zatčen muž jmánem Davis alias Odonell. iaa obviněn. že dne 3. září 1911 vahodil do rověiří velezniční mest u Mouní Vernonu ve státě Nový ork Dle výpovědí policejních úřad- níků, kteří jej zatkli, učinil Davis přizpání, jímž jsou různí úřadníci Labour Union do záležitosti za- pleteni. Aféra vrbudí asi stejný rozruch lako soudní vyšetřování, jež bylo vedeno v r. 1912 v souvislosti s několika dvnamitovými atentáty v západních stá- tech proli několíka dělnickým vůdzům. Tyto aten- táty dosáhly tehdy svého vrcholy lím, že byly vy- hozeny do povětří obchodni místnosti časopisn „Los Angelos Times .
Knittel Odonell přizpání Perpignan Hlivice Ica Davis Mounět Vernon Los Angelos Times