ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4740c5f0-8f17-11dd-974b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 78, person 59, org 15, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 22. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 260.
4 article
la rannt a večerní lety předplácí sei V Praze v admninistracii na měsla sk- na čtvrt leta * dvoji donáškou na mnásle, na čtvrt leta kai ve úiliálkách sKn0m na másle Poštou: a méste, na črvre ieta ! . . . 9 k a0o s dvojí zásllkou na měsíc, ne riet : . . k3
Praha
5 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Mírová smlouva mezi Tureckem a Bulharskem. Z Caříhradu, 21. září. (K. k.) Techničti rádcové tureckých a bulharských delegátů zkoumali po celý den zvláštní otázky a pra- covali o definitivní redakci textu smlouvy, jež bude míti 13 nebo 14 článků. O 9 článcích by- lo již dosaženo úplné dohody. Smlouva bude podepsána patrně 23. neb 25. t. m. — Turecko-bulharská smlouva počíná slovy: „Oba souveréni přejíce si, aby styky byly obnoveny na trvalém a pevném základě....“ V úvodě nemluví se jako v londýnské smlouvě, o „věčném“ přátel- ství. článek 1. stanoví známé již hranice. člá- nek 2. upravuje otázku národnostní. Obyvate- lům území, jež bude ponecháno Bulharsku, dá- vá se lhůta 4 let, po níž se mohou buď vystě- hovati nebo přijmouti bulharskou národnost. Po dobu těchto 4 let nebude toto obyvatel- stvo povoláváno k vojenské službě. V čl. 3. upravují se práva moslemínů a jejich obcí. Mo- slemíni mají míti tatáž politická práva, jako křesťanští Bulhaři. Dle čl. 4. budou vakuíy spravovány moslemínskými obcemi. V čl. 5. stanoví se všeobecné příměří. Dle čl. 6. bude území, jež zůstane Bulharům, vyklizeno do dvou měsíců. čl. 7. obsahuje ustanovení o vý- měně zajatců. V dalším článku se stanoví, že mír, uzavřený v Londýně, bude míti platnost jen, pokud není změněn nynější smlouvou.
Bulhar Turecko Bulharsko Caříhrad Londýn
6 article
V jiném článku se stanoví, že nynější smlouva nabývá platnosti dnem, kdy bude podepsána Od požadavku Bulharů, aby do smlouvy byí pojat zvláštní článek o zřizování a udržování pomníků na bojištích, bylo upuštěno. Ke smlouvě jest připojeno několik dodatečných protokolů, v nichž jsou některé články vysvě- tlovány, nebo upraveny podružné záležitosti V jednom protokolu upravuje se placení re- kvisicí za okupace Bulharskem. Z Caříhradu, 21. září. (K. k.) Časopi „Jeune Turc“ hájí v poloúřadní stati nutnost přímé dohody Turecka s Řeckem, pokud jde o ostrovy, aby se dospělo k uzavření druhé mírové smlouvy, která by uspokojila obě strany. Z Caříhradu, 21. září. (K. k.) Techniět rádci tureckých a bulharských vyjednavačůo mír zkoumali nadále podružné otázky. Poku jde vlevnv sajaee náno, že Porta nahradí Bulharsku jen zapla- cený žold. O náhradě za stravování rozhodne haag ský smírčí soud. Turecký parlament. Z Londýna, 22. září. Listům oznamuje se z Cařihradu, že parlament sejde se ve třetím týdnu listopadu, aby se usnesl o nové organi- saci celé říše turecké. Petrohradská misse gen. Dimitrieva. Ze Sofije, 22. září. Generál Dimitriev před svým odjezdem do Petrohradu, kde bude vyslancem bulharským, byl přijat králem Fer- dinandem ve dlouhém slyšení. Proslýchá se. že generálovi bude vyřizovati nejen záležito- sti vyslanecké, nýbrž že je pověřen také zvláštním posláním k carovi.
Bulhar Jeune Turc Pok Port Dimitriev Bulharsko Caříhrad Turecko Řecko Londýn Petrohrad král Fery
7 article
Krevní msta u Malisorů. Z Vídně, 21. září. (K. k.) »Albanische Korrespondenz« sděluje ze Skadru: Na schůzi malisorských kmenů šulů, Šošů, šlaků a Te- malů byl složen slavnostní slib, jímž bylo přísežně prohlášeno, že krevní msta má byti na vždy odstraněna. Kmeny se usnesly, že všechny dosavadní případy krevní msty mají se prohlásiti za odčiněné a že každý Mali- sor, jenž by se prohřešil proti tomuto slav- nostnímu slibu, má býti ze svého kmene vyloučen. Mladoturecký sjezd. Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Mladoture- cký sjezd sešel se za předsednictví místopřed- sedy Fethia beje a vzal na vědomí výročn zprávu generálního tajemníka o politických událostech uplynulého roku, především o válce balkánské, o pronásledování členů výboru ka- binetem Kiamilovým a o činnosti výboru. Zpráva odsuzuje čataldžský protokol o uza- vření příměří, který zakázal zásobování Dri- nopole, vyličuje pak, že Turecko, použivši konfliktu mezi spojenci, dospělo k výhodnému uzavření míru, a vypočítává reformy, o které bude usilovati strana pro jednotu a pokrok. tak zvláště rozmnožení lodstva. Zpráva konč ohlášením, že výbor se přemění ve stranu po litickou.
Šošo Vídeň Mali Cařihrad Turecko Skadr Albanische Korrespondenz
8 article
Řecký král v Paříží. Z Paříže, 21. září. (K. k.) Král Kon- stantin příjal dnes dopoledne ve slyšení ministra zahr. záležitostí Pichona. Potom odebral se do paláce elysejského a odevzdal presidentu Poincaréoví velkokříž řádu Spasi- telova. Hostiny, na počest krále uspořádané, zúčastnili se m. j. ministerský předseda Barthou, ministr zahr. záležitostí Pichon, mi- nistr vojenství Etienne a generál Eydoux O hostině pronesl president Poincaré pří- pitek, v němž krále uvítal a ujistil jej, že Fran- cie, jejíž city jsou neochvějné, zachová Řecku loyální a bezpečné přátel- ství, jež mu vždy projevovala. Král poděko- val ve svém přípitku za uvítání a za výmluv- ná slova, v nichž vzpomněl president nezmě- nitelných citů přátelství, jež francouzský ná- rod projevoval vždy Řecku, vzpomněl potom francouzského vojenského poselství, jež pod- jalo se s generálem Eydouxem v čele svého úkolu s věcnou znalostí, horlivostí a s velkým nadšením; jest mu obzvláště příjemno proje- viti poselství pochvalu. Ujišťoval presidenta. že si svrchovaně cení citů účinné sympatie,o níž podala Francie Řecku tolik důkazů a že klade největší váhu na to, aby bylo pěstěno tradiční přátelství, jež spojuje obě země.
Pichon Poincaréový Spasi Etienne Eydoux Poincaré Fran Paříž Řecko Francie Kon
9 article
Z Paříže, 21. září. (K. k.) O dnešních při- pitcích, pronesených v paláci Elysejském, po- jednává pouze „Temps“, jenž mezi jiným píše- Přípitky charakterisují šťastnými slovy fran- couzsko-řecké vztahy a smýšlení, jimiž jsou prodchnuty, shoduje se s city obou zpřátele- ných národů. Je velikou radostí pro Francii, pčslednímí vítezštvímí stejně uznává prudkou statečnost řecké armády a methodické úsil její francouzských učitelů. Řecko, díky obrat- nosti své politiky a zdatnosti svých vojáků stalo se velikou mocí při Středozemním moři Tato nová role bude rozmnožena jeho politi kou styků s Francií. Doufáme pevně, že také vzájemným chráněním zájmů se utuží pásky spojující Řecko s Francií.
Paříž Francie Řecko Elysejský
10 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
12 article
Z Vídně, 22. září. Ministerský předsed hr. Stürgkh byl včera císařem na zámku schönbrunnském přijat ve slyšení celohodin- ném, ve kterém mu referoval o vnitřní situac a disposicích, které se staly pro parlamentn sbory. „Montagsrevue“ zaznamenává zprávu, že poslanecká sněmovna sejde s opět 16. října. Stane-li se tak, potom ne- může býti žádného zasedání nového sněmu haličského. Ministr ryt. Zaleski vrátil se, jak ozna muje „Montagsrevue“, ze svého letního bytu do Vídně. Zdraví jeho, které nebylo valné, po- lepšilo se a je opět normální.
Stürgkh Zaleski Vídeň
13 article
Porady Tíszy s Krobatinem. Z Pešti, 22. září. Porada, kterou měl mi nistr vojenství Krobatin s ministerským předsedou hr. Št. Tiszou na jeho statkuv Gesztu za přítomnosti ministra honvédů bar Hazaie, trvala v sobotu pozdě do noci Rozhodnutí na ní nestalo se žádné. Hr. Tisza vyslechl toliko požadavky společné správy vojenské, mezi nimiž a mezi stanoviskem vlá dy uherské je ještě velká protiva, jež dosu vyrovnána nebyla. Pověsti o odstoupení Conrada z Hötzen- dorfu. Z Pešti, 22. září. »Budapesti Hirlap- oznamuje, že v nejbližší době odstoupí svob pán Conrad z Hötzendorfu, ché generálního štábu a že nástupcem stane s sborový velitel peštský Karel Tersztyonszky de Nadas. Z pražské universitní knihovny. Z Vídně, 22. září. Bibliotékářům universitni knihovny pražské dru. B. Prusikovi, dru. S. Wukadinovičovi a dru. Z. Tobolkovi u- dělen titul a charakter vrchních bibliotěkářů. Oslava výročí dobytí Říma. Z Říma, 20. září. (K. k.) Výročí dobyti Říma bylo v celé Italii okázale oslaveno. U historického průlomu měl starosta Nathan řeč, ve které pozdravil nejprvé slavnou ar- mádu a loďstvo a pak poukázal na to, že země, jež si dobyla v řadě národů onoho místa, jež jí příslušelo vznešenými tradicemi. zároveň upevnila své vnitřní postavení, an povolala všechny občany ve jménu svobody práva a občanských povinností k osudí vo- lebnímu. Starosta sdělil na konci svých vý- vodů, že poslal králi pozdravný telegram Pak přečetl odpověď královu, v níž král vzpomíná, že zdatností národa a statečnost vojska Lybie stala se italskou, a vyjadřuje přání, aby požehnání míru oplodnilo svornou práci národa, jenž povolav veškeré své syny k účasti na politickém životě, s oprávněnou důvěrou hledí vstříc svému osudu.
Tisza Conrad Tersztyonszky Nadas doktor B Prusik S Wukadinovič Z Tobolka Nathan řeč Pešť Hradec Hötdit Hötzendorf Vídeň Řím Libye Tisza Hazaie Budapest Hirlap
14 article Nové persekuce na Slovensku.
Nové persekuce na Slovensku. Spolupracovník „Slovenského Den nika“ Ivan Lilge odsouzen na jeden rok vězení a 1000 K pokuty.
Lilge Slovensko
15 article Na Slovensku začínají nové persekuce. Veřej
Na Slovensku začínají nové persekuce. Veřej lovcích (zemplinská stolíce), který bez příčiny nejmenšího odůvodnění dal zavřit filiálku „Ustred nej banky“ v Budapešti, afiliovaného ústavu Ústřed- ní banky českých spořitelen, s odůvodněním, že stěny na domě jsou mokré a nebezpečné pro zdrav personálu a obecenstva, a už přichází druhá J - bová zvěst, která je ještě pozoruhodnější, nebo s týká našeho jediného československého denníh listu „Slovenského Denníka“ v Budapešti. Ivan Lilge, ev. kaplan v Petrovci (v báčské stolici) napsal před půl rokem článek proti mada- rizačnému spolku „Demke“, článek, v kterém vy- světloval svým sourodakům, jaké cíle má tento maďarizační spolek — maďarský Schulverein — pro tento článek byl peštskou porotou dnes po- souzen na hrozný trest 1 roku vězení a 1000 k pokuty. „Slovenský Dennik“ píše o krvavom soud nasledovné: Dňa 26. febr. novosadski funkcionaři maďari- začného spolku „Délmagyarországi közmüvelödés egyesület“ (Dolnozemský vzdelávací spolok, krátk Demka) zariadilí v Petrovci (v Báčke) prednášku o Bosne a Hercegovine a bubnom váběli na ňiu po slucháčov. Spolok takto pomocou prednášok chce sa zahniezdiť v rýdzo slovenskom Petrovci. Nie kolkí petrovski inteligentí šli na prednášku a nimi i viac gazdov. Lilge-Lysecký napísal do Slo venského Dennika (číslo 43. zo 4. marca t. r.) člá nok, v ktorom vystápil proti zámerom maďarizač- ného spolku a pokarhal tých Slovákov, že svojou účasťou na prednáške ukázali zlý priklad sloven skému l'udu, ktorý by sa mal všemožne chránit aby sa nedostal do krážov Demky.
Lilge Petrovec Demek Slovensko Budapešť Báčke Ustréd nej banka Ústřed
16 article
Obžalované byly hlavně nasledovné věty: „DMKE“, „EMKE" a „FMKE“ tri rodné sestr jedna ohavnejšia od druhej, zrodené z neslávnycl rodičov, z otca: túžby po maďarčení, z matky: ne- statočnosti odrodilcov. Všetky majú za ciel' ma- darčiť a maďarčiť v krajine žijúcich Nemaďarov bez rozdielu náboženstva, veku a stavu: jedna Femka, Slovákov a Malorusov na Horniakoch druhá Emka, Rumunov v Sedmohradsku a tretia Demka, Srbov a Slovákov na Dolniakoch, teda Petrovčanov. Utvorily sa z dobrovol'ných obet horlivých vlastencov alebo z peňazí, ukradnutých od Slovákov, ako Femka z majetku našej bývale Matice Slovenskej a dostávajú i od vlády peniaze ktoré i my Nemaďari platíme. Ciel' svo chcú dosiahnut nasledovne: Vysielajú svojich pohlavárov po krajine, ktorí po róznych mestách a dedinách držia osprosťujúce prednášky, nie za- darmo, spolok im dobre zaplati, že zvýši i na dobrý oldomáš. Vydávajú knihy len otravného obsahu ktoré by statočný Slovák. Rumun alebo Srb ani do ruky nemal vziať, starajú sa s pomocou vládnych gročí o noviny: Vlasť a Svet. Krajan. Slovenské Noviny a tomu podobné. Zakládajú po národnost- ných krajoch knižnice s dielami maďarskými a na zaslepenie očí i slovenskými, ale takými, ktoré majt za ciel presviedčať Nemaďarov, že nám nikde na svete tak dobre nebude, jako nám je v Uhorsku, že nám vláda všetko dáva a nič neodoberá, len m sme nespokojní atď. atď. Zakladajú i elementárne školy, pravda s vyučovacou rečou maďarskou.
Demek Srbov Slovákov Femek Slovák Rumun Srb Slovákov Vlasť a Svet
17 article
Z tohoto je vidět, co je všechno v Uhrách vla- stizrádné. Marná byla obhajoba dra. Emila Sto- dolu, který vysvětloval poroteům a soudcům, že zákoně stojí: (§ 172.), že kdo přímo a veřejně pod- něcuje jednu národnost, cirkev, atd., proti druhej kdo zlechčuje verejné štátne ustanovizně, že jenom ten spácha přečin pobuřovánu. V článku není ani slovička o národě alebo národnosti maďarske, an jedině proti maďarizacii spolku „Demke“ psal. Soud se postavil na stanovisko, že, kdo píše proti ma- darizační práci „Kultúrních“ spolků a úřadů, ž bouří protí štátu a jednotě maďarského národa. Z tohoto vidět, že těžké časy koalicie se na vracejí, a že Slováci budou muset podstoupit no- vú Kalvariu, lebo „Dennik“ má už i druhý proces který onedeho skončí asi tak jak nynějši. Vláda chce zničit tento časopis, lebo je maďarizácii ne- bezpeční ne sice pobuřováním, ale je čisto česko- slovenským stanoviskem, jeho nsochvěinpu prona-
Emil Kultúrne Slovák Uhry
18 article
Budapešt, 20. září.
19 article
úmyslně neřádne doručuje „Dennik“ abonentům Tento způsob politické perzekuce je nejnovějših dáta a působí přirozeně hrozně na odberatelů.
20 title
Politický přehled.
21 article Země české.
Země české. Německý zemský sněm v Čechách že Ringelhahnův návrh „zemského zříze- ní“ a „jednací řád zemského německého zří- zení v Čechách“ na schůzi 24 německých dů- věrníků v sobotu nebyl schválen, nýbrž odká- zán politickým stranám německým ku pře- zkoušení, oznámili jsme ještě v nedělním čísle podle úřadního oběžníku německého. Tímto usnesením dožil se dr. Titta, jenž byl Ringel- hahnem vyhlédnut za jakéhosi nejv. maršálk Němců v Čechách, velmi citelné porážkya němečtí radikálové, posílení německými agrár- níky, nejmocnějšími to odpůrci politikaření ve Volksratu, triumfovali, ačkoli ani německo- radikální návrh v příčině Pacherova statutu nebyl přijat. O osudu Ringelhahnova statutu uveřejňují německé listy zprávu, podle kte- réž dr. Walter z Teplic před jednáním o Rin- gelhahnově statutu učinil návrh, aby byl svo- lán Volkstag na základě Pacherova statutu s přibráním zástupců obou německých ústře- V drohném prodeji ranní číslo o soba sa s večerní za d k Ve fliátkách na venkov ranní čisle večerní lnserát plati se hotově napřea Přodplaceni a inserty příjtm administrace v Marlanské ul., s Tam nacházejí se tál rodukca, tiskárna a expedin „Národnich Listů Rukopisy se nevrnosii
Ringelhahnův doktor Titt Ringel Němec Pacherův Walter Čechy Teplice Marlanský ulice
22 article
den, městské i venkovské. Návrh tento byl však zamítnut a přikročeno ku prvnímu čtení Ringelhahnovy „osnovy“. Jménem německo- radikálních zástupců prohlásil redaktor Tins, že se jeho stoupenci nezúčastní ani jednání, ani hlasování, prohlásil stanovisko, podle kte- rého se o statutu nejdříve vysloviti musí po- litické strany. K tomuto názoru připojili se i německo-agrární zástupci, načež projednán Ringelhahnův statut ve všech „třech čteních“ a s výhradou, že o něm bude usneseno teprve až se o něm vysloví politické strany. Na to usneseno svolati do Ústí n. L. Volkstag Němců z Čech na den 5. října. Tím zpečetěna proza- tím prohra se sázkou „německého zemského sněmu v Čechách“ a může se říci, že němečti radikálové společně s německými agrárníky zachránili politický intelekt německý před blamáží, která zatím spadá na Liberec a na LovosiceRingelhahnovi společně s Tittou ná- leží zásluha, že společnou nohou překročili hranice, jež dělí vznešeno od směšného na po- litickém dějišti. K usnesení Jednoty českých obchodních
Ringelhahnův L Volkstag Titta Čechy Liberec Ringelhahnův
24 article
přináší včerejší „Bohemia“ úvodník, v němž vítá tuto akci hospodářských korporací ja- kožto posílení těsných styků poslanců s těmito sbory a tím postavení poslanců. Komory vždy- cky pracovaly pro spravedlivé vyrovnání vždy se budou o ně zasazovati. Něco jiného jest prý však, mají-li býti Němci ve svých sna- hách za samosprávu, co je jí zapotřebí k ochra- ně a zachování jich národnosti (I!). odkázáni jen na ochotu Čechů a vlády. Lidem, kteří ne- stojí příliš blízko vyrovnací politice něme- ckých vyslanců, zdá prý se nezřídka, jako kdyby nejnaléhavějším příkazem německé po- litiky v Čechách mělo býti vyrovnání s Čechy za všech okolností a zvláště prý za trapně pe- člivého, ano přímo hysterického šetření české zásady o nedělitelnosti a neroztržitelnosti ze- mě, tento názor, jak ukázalo důvěrnické shro- máždění v Chomutově, naprosto však nekotví v německém lidu. List poukazuje na veliké úspěchy, jichž Češi dosáhli přes svou zdánli- vou rozervanost ve všech oborech správy a politiky bez vyjednávání s vládou a Němci. Osud Němců v Čechách nesmi nadále záviseti výhradně od českého zemského výboru.
Němec Čecho Čech Čechy Chomutov Bohemia
25 article
Není snad pro německou politiku v Če- chách žádné via facti? táže se list. Německý lid není prý dostatečně politicky vychován, to prý dokázáno nenochonením « hláp a učitelských platů. Češi vždy prý dovedli „ohnouti“ zákonodárství říšské i zemské ke svému prospěchu, výtečnou bankovní techni- kou, otevřenou rukou svých spořitelen a zá- ložen, obětavosti celého českého národa do- sáhli takové hospodářské expanse, jaké ne- bylo lze nadíti se ještě před několika lety. „Boh.“ srovnává dále živnostenskou politiku českou s německou, která ovšem musí vypad- nouti v český prospěch. Němci v Čechách musí prý se starati také o říšskou politiku, jihoslo- vanská otázka jest prý neméně naléhavá než vyrovnání v Čechách a nemá-li její řešení do- padnouti v neprospěch Němců, jest prý ne- vyhnutelno, aby se Němci v Ra- kousku sepjali ve státoprávní sva- zek, podobný, jakého se Češi domáhají v ze- mích koruny české. Souručenství Něm- ců v Rakousku musí prý býti vlito ve státoprávní formu, naproti slovan- ským podstátům a zemím v Rakousku musí býti postaveno Německorakousko, přístavním městům může se dostati říšské bezprostředno- sti. „Boh.“ má tolik bystrozraku, že si neza- pírá — obtíže takovéhoto plánu, ale vyslovně vážně vyzývá Němce v Čechách a jich poslan- ce, aby hledali, „která vlákna, spojující je s zemským výborem českým, možno odvázati navázati se sousedními německými korunními zeměmi a hledati v té příčině styk s poslanci
Čech Němec Čechy Německo Rakousko
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Po Rýně, Labi a Vltavě. O „báječně krásné“ plavbě po Rýně slý- cháme v Praze a v Čechách často, o „krásné“ cestě po Labí zřídka kdy, o toku vítavském skoro nikdy. O letošních prázdninách naskytla se mi vzácná zajisté příležitost, že jsem v je- diném měsíci poznal nejkrásnější partie všech tří uvedených řek. Počátkem srpna projel jsem po lodi Rýn z Mohuče do Kolína, za týden na to poznal jsem Labe při jízdě parníkem z Drážďan do Litoměřic a v posledních dnech měsíce srpna plavil jsem se po vorech z Vltavo- týna do Prahy po Vltavě. Mohu je tudíž za čerstvé paměti porovnati a správně posouditi. I když se zhostíme jakékoli zauja tosti vůči cizině a též lákavého, všude dosti ob- vyklého přeceňování věcí demácích, musíme nepokrytě doznati, že cesta po Vltavě co d přírodních krás daleko předčí i Labe Rýn. Naopak byl jsem úplně zklamán při cestě rýnské, kterou obyčejně do nebe slýcháme vychvalovati. Odmyslíme-li si mohutnost Rýna, jež při prvním pohledu zejména Hidem. zvyklým na řeky malé, neobyčejně imponuje. vypustíme-li z představy své velkolepou frek- venci na Rýnu i při něm, vynecháme-li lidnatá a kvetoucí města rýnská s četnými průmyslo- vými podniky, zbudou nám z celé rýnské jízdy toliko kamenité stráně, porostlé vinicemi, ně- kde trochu lesa a četné zbořené i zachovalé skutečné, často však též napodobené rýnské hrady, z nichž však toliko hrad Rheinstein zámek Stolzenfels vyniká malebností. Avšal nevyrovná se žádný z nich ani labskému Stře- kovu a Königsteinu, tím méně pak vltavskému Zvíkovu a Orlíku co do polohy a romantické krásy okolí.
Königstein Rýn Labe Vltava Praha Čechy Mohuč Kolín Drážďany Litoměřice Zvíkov Labe Rýn
27 article
Imposantní šířka Rýna, jež nás při prvnim pohledu překvapuje, je právě na závadu sou- středěnosti a mohutnosti dojmu; neboť ne- příjemně široké koryto rýnské, povlovně vy- stupující a mírně nakloněné stráně na obou březích způsobují, že zdají se býti nižší než skutečně jsou. Jak zcela jinak imponují, ba mohutnost svou až zarážejí skály vltavské, jež po celém takřka toku řeky nás provázejí a jako hradby strmí tu do oblak, obři to plní síly, mohut- nosti a vzácné rozmanitosti v tvaru i barvách A také vysoké a strmé bašty labské mezi Dě- čínem a Žandavou marně na Rýně bychom hledali. Stráně rýnské pokryty jsou po většině nepříjemnou, jednotvárnou a stále nudnou šedí popelavého kamene, z něhož tu a tam vyčnívají zelená místa vinic a na některých místech též jehličnatých lesů. Krajiny vltavské a částečně též labsk těší nás stále sytou zelení krásných, hlubo- kých a rozlehlých lesů a hájů a malebné sku- piny skal hrají tu všemi barvami, zejména odrazu zrcadlící se hladiny vodní. A ta ubohá, v celém světě proslavená Loreley, opěvaná velebnou písni německou. Slýchal a čítal jsem často o Loreley. Před- stavoval jsem si ohromné skály, které jako valy proti sobě vystupují do Rýna, jejž zúžuj a způsobují mocné, plavcům nebezpečné prou- dy plné úskalí a burácejících vln. Proto pln nedočkavosti a částečně i bázně jsem očeká- val, až spatříme tyto proslulé skály. Náhl slyším na lodi: „Tamhle je Loreley!“ Rychle obrátím kukátko v tu stranu, avšak již zase jiný turista namítá: „To ještě není Loreley!“ „Je to!“ „A není!“ Povstává rozepře. Přicház lodník, ukazuje holou skálu, asi tak vysokou jako jsou vltavské skály u Podbaby, a ozn- muje: „To je Loreley!“ Ihned celá loď spust
Rýn Loreley Podbaba
28 article
nadšeně: „Ich we nicht, was soll es be- deuten!“ Velebné :vuky krásné písně nesou se vzduchem a já liuji, že jsem skutečnou Lo- reley spatřil, neboť z mé krásné a velkolepé představy o památrých skalách těch nezbyl takřka pranic. Rýn plyne tu klidně jako jinde o hukotu vln a životu nebezpečných úskalích a proudech ani panátky. Píseň je krásná, L- reley však ne. A tkk jako při Loreley, pelich pomalu představa naše „o báječně krásné plavbě po Rýně, ji jsme si utvořili z přehna- ných líčení němeclých nadšenců a pražských turistů. Radím proto taždému ctiteli přírod- ních krás: „Necheš-li být zklamán, nejezd na Rýn!“ Ulož devět desetin svých peněz, jež jsi připravil na cesu po Rýně a zajeď si s ně- kolika korunami pes Tábor do Jetětic, sedn na vory a naši bodí plavci povezou tě za ko- runku bezpečně i losti pohodlně po dva dny krajinami, nad niniž ti srdce v těle zajásá Uzříš nejvyšší želaniční most naší vlasti překrásný kout u Červené, spatříš malebný Zvikov, romanticlý a divoce krásný Orlík idylický a zádunčivý Černý Vír, projedei velkolepými skalani a peřejemi ve Svatojan- ských Proudech, ři kteréžto jízdě zatají se úžasem a snad i strachem dech, spatříš ma- lebné věže nejkásnějšího města na souši naší zlaté Prahy potěšíš se pohledem na vi- nice mělnické, nsytíš se tolika milými a krás- nými dojmy, že o celý život na cestu tu ne zapomeneš. Aneb asi zi čtvrtinu peněz, jež cesta rýn ská nutně vyžduje, projedeš pohodlně parní- kem z Litoměk do Drážďan homolovitými v dálce jako py skleněnými vrchy našeho Středohoří a tohutnými pískovcovými děčín- skými skalami uzříš hrad Střekov a pevnost Königstein, kásná města, milé zahrady sady, četné kásné vily u Drážďan, můžeš si
L reley Rýn Tábor Jetětice Praha Litoměk Drážďany Střekov Königstein ich I nicht
29 article
prohlédnouti české a saské švýcarsko, a v konati vděčné tury horské. Avšak odneseš si i hořkost v nitru svém neboť řekneš si v duchu: „Tolik krásy u sa- mé Prahy a my jezdíme si za drahé peníze n Rýn pro zklamání. Stydím se do duše, že jsem dříve jel p Rýně, než po Vltavě, že jsem dříve projíždě jezera švédská a obdivoval vodopády Troll- hatenské, nežli jsem poznal naše velkolep Svatojanské proudy a naši krásnou Vltavu Myslím však, že nejsem sám, naopak, že ta- kových lidí je u nás velice mnoho. Byl-li však někdo na Rýně a na Labi, po- cítí ještě jednu bolest. Tam na obou březích podél celé řeky mihnou se co chvíli rychlíky, osobní i nákladní vlaky, na řece pak plno vel- kých i malých parníků, motorových člunůa jiných lodí; veliká, kvetoucí města a zámožný lid jsou nejlepším dokladem, jak obětavá péče věnuje se jak od státu, tak od země těmto ci- zinci a turisty hemžícím se krajinám. Zde na Vltavě houžvemi svázané kmeny, na březích pak malé, doškami kryté chaloupky s prohnu- tými střechami, zdravý sice, avšak velice chudý lid, který na některých místech má šest i více hodin k nejbližší dráze. Na vorech je dosti času a klidu ku pře- mýšlení. Uvažoval jsem o tom, když už stá nemá „pro nás“ peněz — na alpské dráhy tunely pasivních zemí je peněz dosti — když země naše nemůže se pro odboj nepřátel zmoci, proč nespojí se alespoň Praha s při- lehlými k Vltavě okresy a městy a nezřídí spojenými silami alespoň několik malých mo- torových člunů s nízkým ponorem, jež by sprostředkovaly dopravu osob a zboží, zejmé- na turistů v době letní a v místech, kde to je zatím možno, nežli budou tyto vzácné, dosud úplně ladem ležící přírodní krásy a vydatné vodní síly řádným způsobem plně otevřeny
Troll Rýn Vltava Praha
30 article
turistickému a cizineckému ruchu, jakož i prů- myslu a obchodu. Jsem přesvědčen, že by tím velice získala i Praha i veškeré kraje po- vltavské že obyvatelstvo Porýnska samo cítí pří- rodní nedostatky svého Řýna, patrno zajisté z toho, že při veškeré své nadmuté reklamě rýnských krás, nahrazuje a doplňuje je četný- mi imitacemi zbořených hradů i velkolepými pomníky, jako je na př. National-Denkmal Niederwaldu a Kaiser-Wilhelm-Denkmal n rýnském břehu v Koblenci.
Kaiser Wilhelm Praha Porýnsko Koblenc National Denkmal Niederwald
31 article
Ant. Mráček.
Mráček
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Skandální aféra ve Vratislavi. Z Vrati- slavi, 22. září. Skandální aféra zdejší nabývá vel- kého rozsahu. Je zjištěno, že četní a čelní mu- žové jsou kompromitováni pro nemravné styky s děvčátky školou povinnými. Dosud vyžádalasi aféra osm obětí. Čelný obchodník vratislavský se předevčírem odpoledne zastřelil. Státní zastu- pitelstvo poručilo vykopati mrtvolu nedávno ze- mřelého obchodníka, poněvadž je domněnka, že nezemřel smrtí přirozenou, nýbrž že skončil sebe- vraždou. Dosud zatčeno je čtrnáct osob. Dvanáct děvčat je do skandálu zapleteno. = Bouře na moři. Z Rigy, 21. září. (K. k.) Z Revelu došly zprávy o prudkě námořní bouři- = Neštěstí při cvíčení dělostřelectva. Z Cer- běre, 21. září. (K. k.) Ze Saragossy se sděluje, že za cvičení dělostřelectva ve střelbě zalétla střela poblíž skupiny důstojníků, při čemž byl jeden setník těžce zraněn = Požár skladiště. Z Bremerhavenu, 21. září. (K. k.) Velké skladiště dříví firmy Suhrovy bylo dnes ráno zničeno požárem, jenž trval dvě hodiny. Požárem bylo zničeno dříví z více nežli 200.000 marek. = Stávka přístavních dělníků. Z Nikola- jeva, 21. září. (K. k.) Protože přístavní dělníci stávkují, kotví v přístavu 23 zahraniční lodi. Bur- sovní komitét vyslal agenty do sousedních rayonů povolat tam odtud dělníky. Dnes přibyla první skupina dělníků.
Vratislav Vrat Revel Bremerhaven Bura Suhrův