1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 22. září 1913.
Praha
4
article
la rannt a večerní lety
předplácí sei
V Praze v admninistracii
na měsla
sk-
na čtvrt leta
* dvoji donáškou
na mnásle,
na čtvrt leta
kai
ve úiliálkách
sKn0m
na másle
Poštou:
a méste,
na črvre ieta ! . . . 9 k a0o
s dvojí zásllkou
na měsíc,
ne riet : . . k3
Praha
5
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Mírová smlouva mezi Tureckem
a Bulharskem.
Z Caříhradu, 21. září. (K. k.) Techničti
rádcové tureckých a bulharských delegátů
zkoumali po celý den zvláštní otázky a pra-
covali o definitivní redakci textu smlouvy, jež
bude míti 13 nebo 14 článků. O 9 článcích by-
lo již dosaženo úplné dohody. Smlouva
bude podepsána patrně 23. neb
25. t. m. — Turecko-bulharská
smlouva počíná slovy: „Oba souveréni
přejíce si, aby styky byly obnoveny na trvalém
a pevném základě....“ V úvodě nemluví se
jako v londýnské smlouvě, o „věčném“ přátel-
ství. článek 1. stanoví známé již hranice. člá-
nek 2. upravuje otázku národnostní. Obyvate-
lům území, jež bude ponecháno Bulharsku, dá-
vá se lhůta 4 let, po níž se mohou buď vystě-
hovati nebo přijmouti bulharskou národnost.
Po dobu těchto 4 let nebude toto obyvatel-
stvo povoláváno k vojenské službě. V čl. 3.
upravují se práva moslemínů a jejich obcí. Mo-
slemíni mají míti tatáž politická práva, jako
křesťanští Bulhaři. Dle čl. 4. budou vakuíy
spravovány moslemínskými obcemi. V čl. 5.
stanoví se všeobecné příměří. Dle čl. 6. bude
území, jež zůstane Bulharům, vyklizeno do
dvou měsíců. čl. 7. obsahuje ustanovení o vý-
měně zajatců. V dalším článku se stanoví, že
mír, uzavřený v Londýně, bude míti platnost
jen, pokud není změněn nynější smlouvou.
Bulhar
Turecko
Bulharsko
Caříhrad
Londýn
6
article
V jiném článku se stanoví, že nynější smlouva
nabývá platnosti dnem, kdy bude podepsána
Od požadavku Bulharů, aby do smlouvy byí
pojat zvláštní článek o zřizování a udržování
pomníků na bojištích, bylo upuštěno. Ke
smlouvě jest připojeno několik dodatečných
protokolů, v nichž jsou některé články vysvě-
tlovány, nebo upraveny podružné záležitosti
V jednom protokolu upravuje se placení re-
kvisicí za okupace Bulharskem.
Z Caříhradu, 21. září. (K. k.) Časopi
„Jeune Turc“ hájí v poloúřadní stati nutnost
přímé dohody Turecka s Řeckem, pokud jde
o ostrovy, aby se dospělo k uzavření druhé
mírové smlouvy, která by uspokojila obě
strany.
Z Caříhradu, 21. září. (K. k.) Techniět
rádci tureckých a bulharských vyjednavačůo
mír zkoumali nadále podružné otázky. Poku
jde vlevnv sajaee
náno, že Porta nahradí Bulharsku jen zapla-
cený žold.
O náhradě za stravování rozhodne haag
ský smírčí soud.
Turecký parlament.
Z Londýna, 22. září. Listům oznamuje se
z Cařihradu, že parlament sejde se ve třetím
týdnu listopadu, aby se usnesl o nové organi-
saci celé říše turecké.
Petrohradská misse gen. Dimitrieva.
Ze Sofije, 22. září. Generál Dimitriev
před svým odjezdem do Petrohradu, kde bude
vyslancem bulharským, byl přijat králem Fer-
dinandem ve dlouhém slyšení. Proslýchá se.
že generálovi bude vyřizovati nejen záležito-
sti vyslanecké, nýbrž že je pověřen také
zvláštním posláním k carovi.
Bulhar
Jeune Turc
Pok
Port
Dimitriev
Bulharsko
Caříhrad
Turecko
Řecko
Londýn
Petrohrad
král Fery
7
article
Krevní msta u Malisorů.
Z Vídně, 21. září. (K. k.) »Albanische
Korrespondenz« sděluje ze Skadru: Na schůzi
malisorských kmenů šulů, Šošů, šlaků a Te-
malů byl složen slavnostní slib, jímž bylo
přísežně prohlášeno, že krevní msta má byti
na vždy odstraněna. Kmeny se usnesly, že
všechny dosavadní případy krevní msty mají
se prohlásiti za odčiněné a že každý Mali-
sor, jenž by se prohřešil proti tomuto slav-
nostnímu slibu, má býti ze svého kmene
vyloučen.
Mladoturecký sjezd.
Z Cařihradu, 20. září. (K. k.) Mladoture-
cký sjezd sešel se za předsednictví místopřed-
sedy Fethia beje a vzal na vědomí výročn
zprávu generálního tajemníka o politických
událostech uplynulého roku, především o válce
balkánské, o pronásledování členů výboru ka-
binetem Kiamilovým a o činnosti výboru.
Zpráva odsuzuje čataldžský protokol o uza-
vření příměří, který zakázal zásobování Dri-
nopole, vyličuje pak, že Turecko, použivši
konfliktu mezi spojenci, dospělo k výhodnému
uzavření míru, a vypočítává reformy, o které
bude usilovati strana pro jednotu a pokrok.
tak zvláště rozmnožení lodstva. Zpráva konč
ohlášením, že výbor se přemění ve stranu po
litickou.
Šošo
Vídeň
Mali
Cařihrad
Turecko
Skadr
Albanische Korrespondenz
8
article
Řecký král v Paříží.
Z Paříže, 21. září. (K. k.) Král Kon-
stantin příjal dnes dopoledne ve slyšení
ministra zahr. záležitostí Pichona. Potom
odebral se do paláce elysejského a odevzdal
presidentu Poincaréoví velkokříž řádu Spasi-
telova. Hostiny, na počest krále uspořádané,
zúčastnili se m. j. ministerský předseda
Barthou, ministr zahr. záležitostí Pichon, mi-
nistr vojenství Etienne a generál Eydoux
O hostině pronesl president Poincaré pří-
pitek, v němž krále uvítal a ujistil jej, že Fran-
cie, jejíž city jsou neochvějné, zachová
Řecku loyální a bezpečné přátel-
ství, jež mu vždy projevovala. Král poděko-
val ve svém přípitku za uvítání a za výmluv-
ná slova, v nichž vzpomněl president nezmě-
nitelných citů přátelství, jež francouzský ná-
rod projevoval vždy Řecku, vzpomněl potom
francouzského vojenského poselství, jež pod-
jalo se s generálem Eydouxem v čele svého
úkolu s věcnou znalostí, horlivostí a s velkým
nadšením; jest mu obzvláště příjemno proje-
viti poselství pochvalu. Ujišťoval presidenta.
že si svrchovaně cení citů účinné sympatie,o
níž podala Francie Řecku tolik důkazů a že
klade největší váhu na to, aby bylo pěstěno
tradiční přátelství, jež spojuje obě země.
Pichon
Poincaréový
Spasi
Etienne
Eydoux
Poincaré
Fran
Paříž
Řecko
Francie
Kon
9
article
Z Paříže, 21. září. (K. k.) O dnešních při-
pitcích, pronesených v paláci Elysejském, po-
jednává pouze „Temps“, jenž mezi jiným píše-
Přípitky charakterisují šťastnými slovy fran-
couzsko-řecké vztahy a smýšlení, jimiž jsou
prodchnuty, shoduje se s city obou zpřátele-
ných národů. Je velikou radostí pro Francii,
pčslednímí vítezštvímí stejně uznává prudkou
statečnost řecké armády a methodické úsil
její francouzských učitelů. Řecko, díky obrat-
nosti své politiky a zdatnosti svých vojáků
stalo se velikou mocí při Středozemním moři
Tato nová role bude rozmnožena jeho politi
kou styků s Francií. Doufáme pevně, že také
vzájemným chráněním zájmů se utuží pásky
spojující Řecko s Francií.
Paříž
Francie
Řecko
Elysejský
10
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
12
article
Z Vídně, 22. září. Ministerský předsed
hr. Stürgkh byl včera císařem na zámku
schönbrunnském přijat ve slyšení celohodin-
ném, ve kterém mu referoval o vnitřní situac
a disposicích, které se staly pro parlamentn
sbory.
„Montagsrevue“ zaznamenává zprávu, že
poslanecká sněmovna sejde s
opět 16. října. Stane-li se tak, potom ne-
může býti žádného zasedání nového sněmu
haličského.
Ministr ryt. Zaleski vrátil se, jak ozna
muje „Montagsrevue“, ze svého letního bytu
do Vídně. Zdraví jeho, které nebylo valné, po-
lepšilo se a je opět normální.
Stürgkh
Zaleski
Vídeň
13
article
Porady Tíszy s Krobatinem.
Z Pešti, 22. září. Porada, kterou měl mi
nistr vojenství Krobatin s ministerským
předsedou hr. Št. Tiszou na jeho statkuv
Gesztu za přítomnosti ministra honvédů bar
Hazaie, trvala v sobotu pozdě do noci
Rozhodnutí na ní nestalo se žádné. Hr. Tisza
vyslechl toliko požadavky společné správy
vojenské, mezi nimiž a mezi stanoviskem vlá
dy uherské je ještě velká protiva, jež dosu
vyrovnána nebyla.
Pověsti o odstoupení Conrada z Hötzen-
dorfu.
Z Pešti, 22. září. »Budapesti Hirlap-
oznamuje, že v nejbližší době odstoupí svob
pán Conrad z Hötzendorfu, ché
generálního štábu a že nástupcem stane s
sborový velitel peštský Karel Tersztyonszky
de Nadas.
Z pražské universitní knihovny.
Z Vídně, 22. září. Bibliotékářům universitni
knihovny pražské dru. B. Prusikovi, dru. S.
Wukadinovičovi a dru. Z. Tobolkovi u-
dělen titul a charakter vrchních bibliotěkářů.
Oslava výročí dobytí Říma.
Z Říma, 20. září. (K. k.) Výročí dobyti
Říma bylo v celé Italii okázale oslaveno.
U historického průlomu měl starosta Nathan
řeč, ve které pozdravil nejprvé slavnou ar-
mádu a loďstvo a pak poukázal na to, že
země, jež si dobyla v řadě národů onoho
místa, jež jí příslušelo vznešenými tradicemi.
zároveň upevnila své vnitřní postavení, an
povolala všechny občany ve jménu svobody
práva a občanských povinností k osudí vo-
lebnímu. Starosta sdělil na konci svých vý-
vodů, že poslal králi pozdravný telegram
Pak přečetl odpověď královu, v níž král
vzpomíná, že zdatností národa a statečnost
vojska Lybie stala se italskou, a vyjadřuje
přání, aby požehnání míru oplodnilo svornou
práci národa, jenž povolav veškeré své syny
k účasti na politickém životě, s oprávněnou
důvěrou hledí vstříc svému osudu.
Tisza
Conrad
Tersztyonszky Nadas
doktor
B Prusik
S Wukadinovič
Z Tobolka
Nathan řeč
Pešť
Hradec
Hötdit
Hötzendorf
Vídeň
Řím
Libye
Tisza
Hazaie
Budapest Hirlap
14
article
Nové persekuce na Slovensku.
Nové persekuce na Slovensku.
Spolupracovník „Slovenského Den
nika“ Ivan Lilge odsouzen na jeden
rok vězení a 1000 K pokuty.
Lilge
Slovensko
15
article
Na Slovensku začínají nové persekuce. Veřej
Na Slovensku začínají nové persekuce. Veřej
lovcích (zemplinská stolíce), který bez příčiny
nejmenšího odůvodnění dal zavřit filiálku „Ustred
nej banky“ v Budapešti, afiliovaného ústavu Ústřed-
ní banky českých spořitelen, s odůvodněním, že
stěny na domě jsou mokré a nebezpečné pro zdrav
personálu a obecenstva, a už přichází druhá J -
bová zvěst, která je ještě pozoruhodnější, nebo s
týká našeho jediného československého denníh
listu „Slovenského Denníka“ v Budapešti.
Ivan Lilge, ev. kaplan v Petrovci (v báčské
stolici) napsal před půl rokem článek proti mada-
rizačnému spolku „Demke“, článek, v kterém vy-
světloval svým sourodakům, jaké cíle má tento
maďarizační spolek — maďarský Schulverein —
pro tento článek byl peštskou porotou dnes po-
souzen na hrozný trest 1 roku vězení a 1000 k
pokuty. „Slovenský Dennik“ píše o krvavom soud
nasledovné:
Dňa 26. febr. novosadski funkcionaři maďari-
začného spolku „Délmagyarországi közmüvelödés
egyesület“ (Dolnozemský vzdelávací spolok, krátk
Demka) zariadilí v Petrovci (v Báčke) prednášku
o Bosne a Hercegovine a bubnom váběli na ňiu po
slucháčov. Spolok takto pomocou prednášok chce
sa zahniezdiť v rýdzo slovenskom Petrovci. Nie
kolkí petrovski inteligentí šli na prednášku a
nimi i viac gazdov. Lilge-Lysecký napísal do Slo
venského Dennika (číslo 43. zo 4. marca t. r.) člá
nok, v ktorom vystápil proti zámerom maďarizač-
ného spolku a pokarhal tých Slovákov, že svojou
účasťou na prednáške ukázali zlý priklad sloven
skému l'udu, ktorý by sa mal všemožne chránit
aby sa nedostal do krážov Demky.
Lilge
Petrovec
Demek
Slovensko
Budapešť
Báčke
Ustréd nej banka
Ústřed
16
article
Obžalované byly hlavně nasledovné věty:
„DMKE“, „EMKE" a „FMKE“ tri rodné sestr
jedna ohavnejšia od druhej, zrodené z neslávnycl
rodičov, z otca: túžby po maďarčení, z matky: ne-
statočnosti odrodilcov. Všetky majú za ciel' ma-
darčiť a maďarčiť v krajine žijúcich Nemaďarov
bez rozdielu náboženstva, veku a stavu: jedna
Femka, Slovákov a Malorusov na Horniakoch
druhá Emka, Rumunov v Sedmohradsku a tretia
Demka, Srbov a Slovákov na Dolniakoch, teda
Petrovčanov. Utvorily sa z dobrovol'ných obet
horlivých vlastencov alebo z peňazí, ukradnutých
od Slovákov, ako Femka z majetku našej bývale
Matice Slovenskej a dostávajú i od vlády peniaze
ktoré i my Nemaďari platíme. Ciel' svo
chcú dosiahnut nasledovne: Vysielajú svojich
pohlavárov po krajine, ktorí po róznych mestách
a dedinách držia osprosťujúce prednášky, nie za-
darmo, spolok im dobre zaplati, že zvýši i na dobrý
oldomáš. Vydávajú knihy len otravného obsahu
ktoré by statočný Slovák. Rumun alebo Srb ani do
ruky nemal vziať, starajú sa s pomocou vládnych
gročí o noviny: Vlasť a Svet. Krajan. Slovenské
Noviny a tomu podobné. Zakládajú po národnost-
ných krajoch knižnice s dielami maďarskými a na
zaslepenie očí i slovenskými, ale takými, ktoré majt
za ciel presviedčať Nemaďarov, že nám nikde na
svete tak dobre nebude, jako nám je v Uhorsku,
že nám vláda všetko dáva a nič neodoberá, len m
sme nespokojní atď. atď. Zakladajú i elementárne
školy, pravda s vyučovacou rečou maďarskou.
Demek
Srbov
Slovákov
Femek
Slovák
Rumun
Srb
Slovákov
Vlasť a Svet
17
article
Z tohoto je vidět, co je všechno v Uhrách vla-
stizrádné. Marná byla obhajoba dra. Emila Sto-
dolu, který vysvětloval poroteům a soudcům, že
zákoně stojí: (§ 172.), že kdo přímo a veřejně pod-
něcuje jednu národnost, cirkev, atd., proti druhej
kdo zlechčuje verejné štátne ustanovizně, že jenom
ten spácha přečin pobuřovánu. V článku není ani
slovička o národě alebo národnosti maďarske, an
jedině proti maďarizacii spolku „Demke“ psal. Soud
se postavil na stanovisko, že, kdo píše proti ma-
darizační práci „Kultúrních“ spolků a úřadů, ž
bouří protí štátu a jednotě maďarského národa.
Z tohoto vidět, že těžké časy koalicie se na
vracejí, a že Slováci budou muset podstoupit no-
vú Kalvariu, lebo „Dennik“ má už i druhý proces
který onedeho skončí asi tak jak nynějši. Vláda
chce zničit tento časopis, lebo je maďarizácii ne-
bezpeční ne sice pobuřováním, ale je čisto česko-
slovenským stanoviskem, jeho nsochvěinpu prona-
Emil
Kultúrne
Slovák
Uhry
18
article
Budapešt, 20. září.
19
article
úmyslně neřádne doručuje „Dennik“ abonentům
Tento způsob politické perzekuce je nejnovějših
dáta a působí přirozeně hrozně na odberatelů.
20
title
Politický přehled.
21
article
Země české.
Země české.
Německý zemský sněm v Čechách
že Ringelhahnův návrh „zemského zříze-
ní“ a „jednací řád zemského německého zří-
zení v Čechách“ na schůzi 24 německých dů-
věrníků v sobotu nebyl schválen, nýbrž odká-
zán politickým stranám německým ku pře-
zkoušení, oznámili jsme ještě v nedělním čísle
podle úřadního oběžníku německého. Tímto
usnesením dožil se dr. Titta, jenž byl Ringel-
hahnem vyhlédnut za jakéhosi nejv. maršálk
Němců v Čechách, velmi citelné porážkya
němečtí radikálové, posílení německými agrár-
níky, nejmocnějšími to odpůrci politikaření ve
Volksratu, triumfovali, ačkoli ani německo-
radikální návrh v příčině Pacherova statutu
nebyl přijat. O osudu Ringelhahnova statutu
uveřejňují německé listy zprávu, podle kte-
réž dr. Walter z Teplic před jednáním o Rin-
gelhahnově statutu učinil návrh, aby byl svo-
lán Volkstag na základě Pacherova statutu
s přibráním zástupců obou německých ústře-
V drohném prodeji
ranní číslo o soba
sa s
večerní
za d k
Ve fliátkách na venkov
ranní čisle
večerní
lnserát
plati se hotově napřea
Přodplaceni a inserty příjtm
administrace v Marlanské ul., s
Tam nacházejí se tál
rodukca, tiskárna a expedin
„Národnich Listů
Rukopisy se nevrnosii
Ringelhahnův
doktor
Titt
Ringel
Němec
Pacherův
Walter
Čechy
Teplice
Marlanský ulice
22
article
den, městské i venkovské. Návrh tento byl
však zamítnut a přikročeno ku prvnímu čtení
Ringelhahnovy „osnovy“. Jménem německo-
radikálních zástupců prohlásil redaktor Tins,
že se jeho stoupenci nezúčastní ani jednání,
ani hlasování, prohlásil stanovisko, podle kte-
rého se o statutu nejdříve vysloviti musí po-
litické strany. K tomuto názoru připojili se
i německo-agrární zástupci, načež projednán
Ringelhahnův statut ve všech „třech čteních“
a s výhradou, že o něm bude usneseno teprve
až se o něm vysloví politické strany. Na to
usneseno svolati do Ústí n. L. Volkstag Němců
z Čech na den 5. října. Tím zpečetěna proza-
tím prohra se sázkou „německého zemského
sněmu v Čechách“ a může se říci, že němečti
radikálové společně s německými agrárníky
zachránili politický intelekt německý před
blamáží, která zatím spadá na Liberec a na
LovosiceRingelhahnovi společně s Tittou ná-
leží zásluha, že společnou nohou překročili
hranice, jež dělí vznešeno od směšného na po-
litickém dějišti.
K usnesení Jednoty českých obchodních
Ringelhahnův
L Volkstag
Titta
Čechy
Liberec
Ringelhahnův
24
article
přináší včerejší „Bohemia“ úvodník, v němž
vítá tuto akci hospodářských korporací ja-
kožto posílení těsných styků poslanců s těmito
sbory a tím postavení poslanců. Komory vždy-
cky pracovaly pro spravedlivé vyrovnání
vždy se budou o ně zasazovati. Něco jiného
jest prý však, mají-li býti Němci ve svých sna-
hách za samosprávu, co je jí zapotřebí k ochra-
ně a zachování jich národnosti (I!). odkázáni
jen na ochotu Čechů a vlády. Lidem, kteří ne-
stojí příliš blízko vyrovnací politice něme-
ckých vyslanců, zdá prý se nezřídka, jako
kdyby nejnaléhavějším příkazem německé po-
litiky v Čechách mělo býti vyrovnání s Čechy
za všech okolností a zvláště prý za trapně pe-
člivého, ano přímo hysterického šetření české
zásady o nedělitelnosti a neroztržitelnosti ze-
mě, tento názor, jak ukázalo důvěrnické shro-
máždění v Chomutově, naprosto však nekotví
v německém lidu. List poukazuje na veliké
úspěchy, jichž Češi dosáhli přes svou zdánli-
vou rozervanost ve všech oborech správy a
politiky bez vyjednávání s vládou a Němci.
Osud Němců v Čechách nesmi nadále záviseti
výhradně od českého zemského výboru.
Němec
Čecho
Čech
Čechy
Chomutov
Bohemia
25
article
Není snad pro německou politiku v Če-
chách žádné via facti? táže se list. Německý
lid není prý dostatečně politicky vychován,
to prý dokázáno nenochonením « hláp a
učitelských platů. Češi vždy prý dovedli
„ohnouti“ zákonodárství říšské i zemské ke
svému prospěchu, výtečnou bankovní techni-
kou, otevřenou rukou svých spořitelen a zá-
ložen, obětavosti celého českého národa do-
sáhli takové hospodářské expanse, jaké ne-
bylo lze nadíti se ještě před několika lety.
„Boh.“ srovnává dále živnostenskou politiku
českou s německou, která ovšem musí vypad-
nouti v český prospěch. Němci v Čechách musí
prý se starati také o říšskou politiku, jihoslo-
vanská otázka jest prý neméně naléhavá než
vyrovnání v Čechách a nemá-li její řešení do-
padnouti v neprospěch Němců, jest prý ne-
vyhnutelno, aby se Němci v Ra-
kousku sepjali ve státoprávní sva-
zek, podobný, jakého se Češi domáhají v ze-
mích koruny české. Souručenství Něm-
ců v Rakousku musí prý býti vlito
ve státoprávní formu, naproti slovan-
ským podstátům a zemím v Rakousku musí
býti postaveno Německorakousko, přístavním
městům může se dostati říšské bezprostředno-
sti. „Boh.“ má tolik bystrozraku, že si neza-
pírá — obtíže takovéhoto plánu, ale vyslovně
vážně vyzývá Němce v Čechách a jich poslan-
ce, aby hledali, „která vlákna, spojující je s
zemským výborem českým, možno odvázati
navázati se sousedními německými korunními
zeměmi a hledati v té příčině styk s poslanci
Čech
Němec
Čechy
Německo
Rakousko
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Po Rýně, Labi a Vltavě.
O „báječně krásné“ plavbě po Rýně slý-
cháme v Praze a v Čechách často, o „krásné“
cestě po Labí zřídka kdy, o toku vítavském
skoro nikdy. O letošních prázdninách naskytla
se mi vzácná zajisté příležitost, že jsem v je-
diném měsíci poznal nejkrásnější partie všech
tří uvedených řek. Počátkem srpna projel jsem
po lodi Rýn z Mohuče do Kolína, za týden
na to poznal jsem Labe při jízdě parníkem
z Drážďan do Litoměřic a v posledních dnech
měsíce srpna plavil jsem se po vorech z Vltavo-
týna do Prahy po Vltavě. Mohu je tudíž za
čerstvé paměti porovnati a správně posouditi.
I když se zhostíme jakékoli zauja tosti
vůči cizině a též lákavého, všude dosti ob-
vyklého přeceňování věcí demácích, musíme
nepokrytě doznati, že cesta po Vltavě co d
přírodních krás daleko předčí i Labe
Rýn. Naopak byl jsem úplně zklamán při cestě
rýnské, kterou obyčejně do nebe slýcháme
vychvalovati. Odmyslíme-li si mohutnost
Rýna, jež při prvním pohledu zejména Hidem.
zvyklým na řeky malé, neobyčejně imponuje.
vypustíme-li z představy své velkolepou frek-
venci na Rýnu i při něm, vynecháme-li lidnatá
a kvetoucí města rýnská s četnými průmyslo-
vými podniky, zbudou nám z celé rýnské jízdy
toliko kamenité stráně, porostlé vinicemi, ně-
kde trochu lesa a četné zbořené i zachovalé
skutečné, často však též napodobené rýnské
hrady, z nichž však toliko hrad Rheinstein
zámek Stolzenfels vyniká malebností. Avšal
nevyrovná se žádný z nich ani labskému Stře-
kovu a Königsteinu, tím méně pak vltavskému
Zvíkovu a Orlíku co do polohy a romantické
krásy okolí.
Königstein
Rýn
Labe
Vltava
Praha
Čechy
Mohuč
Kolín
Drážďany
Litoměřice
Zvíkov
Labe Rýn
27
article
Imposantní šířka Rýna, jež nás při prvnim
pohledu překvapuje, je právě na závadu sou-
středěnosti a mohutnosti dojmu; neboť ne-
příjemně široké koryto rýnské, povlovně vy-
stupující a mírně nakloněné stráně na obou
březích způsobují, že zdají se býti nižší než
skutečně jsou.
Jak zcela jinak imponují, ba mohutnost
svou až zarážejí skály vltavské, jež po celém
takřka toku řeky nás provázejí a jako hradby
strmí tu do oblak, obři to plní síly, mohut-
nosti a vzácné rozmanitosti v tvaru i barvách
A také vysoké a strmé bašty labské mezi Dě-
čínem a Žandavou marně na Rýně bychom
hledali.
Stráně rýnské pokryty jsou po většině
nepříjemnou, jednotvárnou a stále nudnou
šedí popelavého kamene, z něhož tu a tam
vyčnívají zelená místa vinic a na některých
místech též jehličnatých lesů.
Krajiny vltavské a částečně též labsk
těší nás stále sytou zelení krásných, hlubo-
kých a rozlehlých lesů a hájů a malebné sku-
piny skal hrají tu všemi barvami, zejména
odrazu zrcadlící se hladiny vodní.
A ta ubohá, v celém světě proslavená
Loreley, opěvaná velebnou písni německou.
Slýchal a čítal jsem často o Loreley. Před-
stavoval jsem si ohromné skály, které jako
valy proti sobě vystupují do Rýna, jejž zúžuj
a způsobují mocné, plavcům nebezpečné prou-
dy plné úskalí a burácejících vln. Proto pln
nedočkavosti a částečně i bázně jsem očeká-
val, až spatříme tyto proslulé skály. Náhl
slyším na lodi: „Tamhle je Loreley!“ Rychle
obrátím kukátko v tu stranu, avšak již zase
jiný turista namítá: „To ještě není Loreley!“
„Je to!“ „A není!“ Povstává rozepře. Přicház
lodník, ukazuje holou skálu, asi tak vysokou
jako jsou vltavské skály u Podbaby, a ozn-
muje: „To je Loreley!“ Ihned celá loď spust
Rýn
Loreley
Podbaba
28
article
nadšeně: „Ich we nicht, was soll es be-
deuten!“ Velebné :vuky krásné písně nesou
se vzduchem a já liuji, že jsem skutečnou Lo-
reley spatřil, neboť z mé krásné a velkolepé
představy o památrých skalách těch nezbyl
takřka pranic. Rýn plyne tu klidně jako jinde
o hukotu vln a životu nebezpečných úskalích
a proudech ani panátky. Píseň je krásná, L-
reley však ne. A tkk jako při Loreley, pelich
pomalu představa naše „o báječně krásné
plavbě po Rýně, ji jsme si utvořili z přehna-
ných líčení němeclých nadšenců a pražských
turistů.
Radím proto taždému ctiteli přírod-
ních krás: „Necheš-li být zklamán, nejezd
na Rýn!“ Ulož devět desetin svých peněz, jež
jsi připravil na cesu po Rýně a zajeď si s ně-
kolika korunami pes Tábor do Jetětic, sedn
na vory a naši bodí plavci povezou tě za ko-
runku bezpečně i losti pohodlně po dva dny
krajinami, nad niniž ti srdce v těle zajásá
Uzříš nejvyšší želaniční most naší vlasti
překrásný kout u Červené, spatříš malebný
Zvikov, romanticlý a divoce krásný Orlík
idylický a zádunčivý Černý Vír, projedei
velkolepými skalani a peřejemi ve Svatojan-
ských Proudech, ři kteréžto jízdě zatají se
úžasem a snad i strachem dech, spatříš ma-
lebné věže nejkásnějšího města na souši
naší zlaté Prahy potěšíš se pohledem na vi-
nice mělnické, nsytíš se tolika milými a krás-
nými dojmy, že o celý život na cestu tu ne
zapomeneš.
Aneb asi zi čtvrtinu peněz, jež cesta rýn
ská nutně vyžduje, projedeš pohodlně parní-
kem z Litoměk do Drážďan homolovitými
v dálce jako py skleněnými vrchy našeho
Středohoří a tohutnými pískovcovými děčín-
skými skalami uzříš hrad Střekov a pevnost
Königstein, kásná města, milé zahrady
sady, četné kásné vily u Drážďan, můžeš si
L reley
Rýn
Tábor
Jetětice
Praha
Litoměk
Drážďany
Střekov
Königstein
ich I nicht
29
article
prohlédnouti české a saské švýcarsko, a v
konati vděčné tury horské.
Avšak odneseš si i hořkost v nitru svém
neboť řekneš si v duchu: „Tolik krásy u sa-
mé Prahy a my jezdíme si za drahé peníze n
Rýn pro zklamání.
Stydím se do duše, že jsem dříve jel p
Rýně, než po Vltavě, že jsem dříve projíždě
jezera švédská a obdivoval vodopády Troll-
hatenské, nežli jsem poznal naše velkolep
Svatojanské proudy a naši krásnou Vltavu
Myslím však, že nejsem sám, naopak, že ta-
kových lidí je u nás velice mnoho.
Byl-li však někdo na Rýně a na Labi, po-
cítí ještě jednu bolest. Tam na obou březích
podél celé řeky mihnou se co chvíli rychlíky,
osobní i nákladní vlaky, na řece pak plno vel-
kých i malých parníků, motorových člunůa
jiných lodí; veliká, kvetoucí města a zámožný
lid jsou nejlepším dokladem, jak obětavá péče
věnuje se jak od státu, tak od země těmto ci-
zinci a turisty hemžícím se krajinám. Zde na
Vltavě houžvemi svázané kmeny, na březích
pak malé, doškami kryté chaloupky s prohnu-
tými střechami, zdravý sice, avšak velice
chudý lid, který na některých místech má šest
i více hodin k nejbližší dráze.
Na vorech je dosti času a klidu ku pře-
mýšlení. Uvažoval jsem o tom, když už stá
nemá „pro nás“ peněz — na alpské dráhy
tunely pasivních zemí je peněz dosti — když
země naše nemůže se pro odboj nepřátel
zmoci, proč nespojí se alespoň Praha s při-
lehlými k Vltavě okresy a městy a nezřídí
spojenými silami alespoň několik malých mo-
torových člunů s nízkým ponorem, jež by
sprostředkovaly dopravu osob a zboží, zejmé-
na turistů v době letní a v místech, kde to je
zatím možno, nežli budou tyto vzácné, dosud
úplně ladem ležící přírodní krásy a vydatné
vodní síly řádným způsobem plně otevřeny
Troll
Rýn
Vltava
Praha
30
article
turistickému a cizineckému ruchu, jakož i prů-
myslu a obchodu. Jsem přesvědčen, že by tím
velice získala i Praha i veškeré kraje po-
vltavské
že obyvatelstvo Porýnska samo cítí pří-
rodní nedostatky svého Řýna, patrno zajisté
z toho, že při veškeré své nadmuté reklamě
rýnských krás, nahrazuje a doplňuje je četný-
mi imitacemi zbořených hradů i velkolepými
pomníky, jako je na př. National-Denkmal
Niederwaldu a Kaiser-Wilhelm-Denkmal n
rýnském břehu v Koblenci.
Kaiser
Wilhelm
Praha
Porýnsko
Koblenc
National
Denkmal Niederwald
31
article
Ant. Mráček.
Mráček
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Skandální aféra ve Vratislavi. Z Vrati-
slavi, 22. září. Skandální aféra zdejší nabývá vel-
kého rozsahu. Je zjištěno, že četní a čelní mu-
žové jsou kompromitováni pro nemravné styky
s děvčátky školou povinnými. Dosud vyžádalasi
aféra osm obětí. Čelný obchodník vratislavský
se předevčírem odpoledne zastřelil. Státní zastu-
pitelstvo poručilo vykopati mrtvolu nedávno ze-
mřelého obchodníka, poněvadž je domněnka, že
nezemřel smrtí přirozenou, nýbrž že skončil sebe-
vraždou. Dosud zatčeno je čtrnáct osob. Dvanáct
děvčat je do skandálu zapleteno.
= Bouře na moři. Z Rigy, 21. září. (K. k.)
Z Revelu došly zprávy o prudkě námořní bouři-
= Neštěstí při cvíčení dělostřelectva. Z Cer-
běre, 21. září. (K. k.) Ze Saragossy se sděluje, že
za cvičení dělostřelectva ve střelbě zalétla střela
poblíž skupiny důstojníků, při čemž byl jeden
setník těžce zraněn
= Požár skladiště. Z Bremerhavenu,
21. září. (K. k.) Velké skladiště dříví firmy
Suhrovy bylo dnes ráno zničeno požárem, jenž
trval dvě hodiny. Požárem bylo zničeno dříví z
více nežli 200.000 marek.
= Stávka přístavních dělníků. Z Nikola-
jeva, 21. září. (K. k.) Protože přístavní dělníci
stávkují, kotví v přístavu 23 zahraniční lodi. Bur-
sovní komitét vyslal agenty do sousedních rayonů
povolat tam odtud dělníky. Dnes přibyla první
skupina dělníků.
Vratislav
Vrat
Revel
Bremerhaven
Bura
Suhrův