1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. října 1913.
Praha
4
article
deobse
Ha ranni a večerní listy
předplacíi sen
V Praze v ndlministracír
na čtvrtO9 K —
sK -
s dvoji donáškou
na měste.
na čtvrtieta k esi
ve filiálkách
na měsic 2 K 30
na maslPošton
na vrjeta g
s dvoji zásilkou
na měslu. . . . . S K sO p
Praha
6
article
na čtvrt lota . . . . 11 K 40
7
article
e šás tužole
deřrd
9
article
V Praze, 2. října.
Vlaší stále ještě se rozčilují na zakročen
terstského místodržitele Hohenloha proti zří-
zencům ve veřejných službách, italským ob-
čanům. Nařízení Hohenlohova sice jsou v plat-
nosti a v Italii kalí vodu shody s Rakouskem.
ale neprovádějí se. Z Tyrolska přišly zprávy
že tyrolské místodržitelství učinilo podobné
nařízení o propuštění italských občanů z obec-
ních služeb v jižním Tyrolsku, ale dnes zprávy
tyto jsou popřeny. Nemají tedy Italové příli
mnoho příčin ke křiku, co jim však nevadí
aby v Miláně hospodářské spolky nehrozily
bojkotem zboží z Rakouska, aby italská di-
plomacie nelámala si hlavu, jak zakročit ve
prospěch italských poddaných na rakouské
půdě a nesvolávala za tím účelem poradu kon-
sulárních zástupců.
Mnoho povyku možno ovšem přiznat na
vrub nastávajících voleb italských, pro které
si hledají chytlavá hesla všechny strany. Opo-
sice může křičet, že vláda nechává na holi-
čkách irredentu, a vládní strany kříčí zase
proto, aby dokazovaly, že nedopustí úhony
italského občana ve spojeneckém státě. Křik
musí býti tím větší, že poprvé budou v Italii
volby na základě opravdu všeobecného hla-
sovacího práva. 8,672.249 hlasů, o 5,353.249
více než dříve, bude rozhodovat o příštím slo-
žení italského parlamentu. Před tolik voličů
není možno předstoupiti s tváří národního
provinilce, Co pomůže odvolávání se na zdár-
né tažení v Libyi, když zde v nejbližším sou-
sedství, v Terstě, na půdě, která podle ital-
ského veřejného mínění musí být jednou nejen
národně, i politicky sloučena s Italií, italský
občan nesmí zastávat veřejné služby!
Vlachý
Italos
Praha
Rakousko
Tyrolsko
jižní Tyrolsko
Milán
Libye
Terstě
10
article
Možno se příti o to, zda bylo politicky
vhodno, aby terstský mistodržitel Hohenlohe
vydal svá nařízení proti italským občanům
právě v době, kdy libyjský vítěz, generál Ca-
neva, v lšlu byl vyznamenáván, ale sotva lze
pochybovat o tom, že nařízení Hohenlehovo
je zákonem odůvodněno. V Rakousku jakov
každém jiném státě platí zákony, že do ve-
řejných služeb nemají být přijímáni v cizinci.
V Terstu naopak stalo se pravidlem, že do
obecních služeb v nejdůležitějším rakouském
přístavě byli přijímáni skoro výhradně jen ob-
čané italští. Vláda kromě toho nabyla množ-
ství důkazů o tom, jak tento cizí živel je právě
v kritických chvilích napětí mezi Rakouskem
a Italii krajně nespoleblivým. Není možno
přece dovolit, aby na rakousko-italských hra-
nicích pěstovala se redlovština ve velkém
Italové ovšem naříkají nad pronásledová-
ním, kterého se jím dostává pod rakouskou
vládou. Jejich žurnalista světového jména
Baržini, vylíčil v milánském „Corriere della
Sera“ černými barvami utrpení vlašské irre-
denty. Rakouská vláda prý podporuje všemi
sílami Slovany proti Vlachům. Mluví o syste-
matické slovanské propagandě škol zpolku
Cyrilla a Methoda jako o kulfúrním ekandálu.
Hohenlohe
Italos
Vlach
Ca
Rakousko
Terst
Corriere della Ser
11
article
Kulturní skandál v Terstu jest ovšem v tom.
že tam italský magistrát všemi prostředky
brání tomu, aby 3060 slovinských dětí nemo-
hlo navštěvovat slovinské školy. Tento kul-
turní skandál trpí rakouská vláda v Terstu
právě tak jako trpí, aby tiníce českých dětí
ve Vídni byly bez české školy.
University v Terstu arci Vlaši se ještě
nedočkali, za to si vláda pospíšila se zřízením
fakulty aspoň ve Vídni. Ale Vlaši, také jeden
z privilegovaných národů v Rakousku, pro-
hlásili, buď v Terstu nebo nikde! A proto na-
říkají.
sJinak my „Rakouskem protežovaní“ Slo-
vané rádi bychom zaměnili s postavením ra-
kouských Vlachů. Úřady v jejich kraji jsou
skoro výlučně vlašské: vnitřní řeč v jižním
Tyrolsku jest jen vlašská. S tamějšímic soudy
ny ostatní občané rakouští musíme si dopi-
sovat jen vlašsky. Kromě toho Vlaši, občané
italské říše, v celé monarchii požívaji stejných
soukromých práv jako rakoušlí občaně.
l Jestliže v Italii dnes se mluví o represá-
liích proti rakouským občanům. zaměstnaným
v Italii, možno jejich hrozby klidně přijímat.
odhodlá-lí se naše vláda k podobné odvetě.
protože italské úřady ani zdaleka nejsou tal
shovívavy k rakouckým poddaným v záležito-
Vlach
Terst
Vídeň
Rakousko
Tyrolsko
13
article
stech obchodních a živnostenských jako ra-
kouské k občanům italským. Je to vůbec zle
s rakouskými občany v cizině. Náš zahraniční
úřad má tolik diplomatických starosti s Al-
banci, že nemá kdy bránit občany svého státu.
Naši lidé jsou vyhánění z Německa, jsou ome-
zováni ve své živnosti v Italii, v poslední době
stále více jsou rakouští občané zkracovániv
Uhrách, kdežto u nás každý cizinec požívá
plných práv, jako bychom byli nějakým Ture-
ckem, kde každý cizinec je chráněn kapitula-
cemi svého státu a podléhá jen jeho jurisdikci.
Sami se snižujeme na jakousi kolonii pro ci-
zince.
Události na poloostrov
balkánském.
Nebezpečí třetí válk
del balkánskě,
ocboljlo Boje Srhů - Alhuncis sic o nn
Z Bělchradu, 1. října. (K. k. — Úřadní
zpráva.) Albanci byli poraženi u Lu-
pušku. Albanci, kteří nejsou již příliš četní.
bojují proti našemu vojsku, jež destalo posily.
Té chvíle boj trvá.nsie
Z Bělehradu, 1. října. (K. k. — Úřad
zpráva.) Dle posledních úřadních zpráv spá-
chali Albanci na ústupu před naším vojskem
četné ukrutnosti paličství a plenu.
Z Bělehradu, 1. října. (K. k. — Úřadn
zpráva.) Srbská armáda vtrhla včera
ráno do Dibry a Ochridy. V okolí Vra-
niště strhly se včera menší potyčky s Ar-
nauty.
Z Bělehradu, 2. řijna. Listy uveřejňují po-
drobné zprávy o bojíchu Dibry, kdeby-
lo zápaseno s nebývalou zuřivo-
sti. Vulicíchmuselbýtisveden' zá-
pas o každý dům. Když všechno střeli-
vo bylo vystříleno, chopili se Al-
bancii Srbové sekyra tak bojova-
limezisebou. Na každé straně činily ztrá-
ty asi tisíc mužů. Na konec museli Albanci mě-
sto vykliditi.
Albanec
Srba
Německo
Uhry
Bělehrad
Dibry
Ochrid
Ara
14
article
Z Bělehradu, 2. října. Srbské vojs ko
má teď rozhodné úspěchy na již-
nim i západním území, kde zuří alban-
ská vzpoura. Dibra jest zase dobyta. Na to jali
se Srbové vyklízeti okolí Dibry a podařilo se
jim vyrvati Albancům Ochridu. Pak
jestíhali až do okolí Strugy, která
také patrně byla dobyta. Zbývají jen
ještě boje na severním bojišti ljumském, kde
Albanci mají rozhodnou převahu. Postup Srbů
stěžován jest neschůdným terénem.
Z Bělehradu, 2. října. Plukovník Radoni
velitel 19. pěš. pluku, dobyl znovu Dibry a od-
řízl dva albanské oddíly od hlavního sboru
albanského. Kromě území ljumského a gor-
ského, kde se stále krvavě bcjuje, byli již Al-
banci zahnání z celého území Srbsku přiděle-
ného. Odhaduje se, že v bojích padlo dosud
téměř 15.000 Albanců. Mezi zabitými je také
vůdce albanských tlup Čaul ev.
Boje s Albanci a finance srbské.
Z Bělehradu, 2. října. Albanské zmatky
působí škodlivě na srbské finance. Proslýchá
se, že nejen francouzský bankovní syndikát.
který povolil nedávno Srbsku půjčku, dělá ob-
tíže stran vyplacení zálohy, nýbrž také fran-
couzská vláda zdráhá se vzhledem na nevy-
jasněnou situaci půjčku kotovati.
Srbsko a velmoci.
Z Bělehradu, 2. října. „Samouprava“ pro-
jevuje nevoli nad radami udělovanými velmo-
cemi, aby Srbsko vůči Albancům se mírnilo.
„Proč se máme mírniti,“ volá list, „vůči krve-
žíznivým bestiím, které nic jiného neumějí, než
vražditi? Což pak jest Srbsko jedinou zemív
Evropě, která může býti přepadána beztrest-
ně? Neuznají-li velmoci potřebu, aby Srbsk
v jeho nesporném právu podporovaly, neměly
by aspoň zadržovati srbského mstícího rame-
ne. Kdo se vyhýbá důkladnému řešení, často
způsobujejenomještě větši zmat-
Srba
Radoň
Albanec
Bělehrad
Struga
Srbsko
Evropa
Albanec
15
article
Pašíč ve Vídní.
Z Paříže, 2. října. (N. Fr. Pr.) Srbský mini-
sterský předseda Pašíč včera večer odjel z Pa-
říže a přibude dnes večer do Vídně, kde zdrží se
jeden nebo dva dny.
Z Vídně, 2. října. „Reichspost“ oznamuje, ž
srbský ministerský předseda P aši č zastaví se ve
Víďni a navštiví zítra mínistra zahraničních záleži-
tostí hr. Berchlolda. Srbský vyslanec ve Vídni
Jovanovič návštěvu tuto ujednal v minulých
dnech.
Pašič se vrací do Srbska.
Z Paříže, 1. října: (K. k.) Srbský předsed
ministerstva Pašič odcestoval večer do Bělehradu
Boje Černohorců s Albanci.
Z Vídně, 2. října. „Alban. Korrespondenz“ sdě-
luje z Cetyně: Přes veškeré úřadní popírání je jisto,
že na černohorsko-albanských hrani-
cích svedeny byly boje mezi černo-
horským vojskem a Malisory. Dne 15.
a 16. září přibyli v automobilech první dopravy
zraněných z okolí Tuz a Děčiče, načež bylo ne-
prodleně posláno na hranice 7 praporů vojska. P
několika dnech přibyly do Podgorice větší dopravy
raněných a dne 20. září poslány byly na hranice
další vojenské posily.
Essad paša odmítá spojenství s albanským
povstalci.
Pašič
Černohorec
Albanec
Vídeň
Paříž
Francie
Srbsko
Bělehrad
Tuz
Podgorica
16
article
Z Vídně, 2. října. „N. Fr. Presse“ obdržela z Du-
brovníku telegram ze dne 1. října. „Protože má
Ismajl Kemal bej kabelový drát v moci, přibyl jsem
z rozkazu Essada paše do Dubrovníka, abych pro-
testoval proti pomluvám Ismajla Kemala. Míčové
náměsti a konsuláty v Drači jsou již zpraveny
návrzích Essada paše Jsmajlu Kemalovi. Ess a
paša důrazně protestuje proti tomu.
aby uváděn bylv souvislost s povstal-
ci na srbsko-albanských hranicích: snaží se, aby
udržel ve vnitru země pořádek a klid. Essad paža
rovněž protestuje proti tomu, že noviny v cizině
podkládají mu úmysl prohlásiti se za knížete
prohlašuje to za naprostou nepravdu. Ve jménu
Essada paše prosím za uveřejnění tohoto protestu.
Derviš Hima.“
Z Vídně, 2. října. „Albanische Korrespondenr
oznamuje z Drače: Estad paša dal původně proza-
limní vládě lhůfu 8 dnů ke splnění známých poža-
davků Albanců. Mezi tím propukla však albanska
vzpoura a konsulové italský a rakouský radil
Essadu pačovi ke smičlivosti. Essad paža se pal
rozhodl, že svůj spor s prozalímní vládou ukonči
Mezinárodní komise pro stanovení jižních
hranic Albanska.
Kemal
Ismajl Kemal
Vídeň
Dubrovník
Drač
Esso
Estad paša
17
article
Z Říma, 1. října. (K. k.) „Stefanová agence
oznamuje z Bitolje: Mezinárodní komise pro sta-
novení jižních hranic Albanska očekává příjezdi
francouzských delegátů, načež se odebéře do vni-
trozemi a zahájí své práce.
Spor Řecka s Tureckem.
Z Cařihradu, 1. října. (K. k.) Poněvadž Rešic
bej jest dosud nemocen, uložila Porta právnímu
poradci ministerstva zahraničních záležitostí He-
rantu bejovi Abrovi, aby pokračoval ve
vyjednávání o mír s Řeckem. Kruhy Porty vyvra-
cejí pověsti, že Turecko chce vyjednávání prola-
hovati. Uhezpečuje se, že Porta projeví naopak
ochotu a že učiní v otázce statků vakufu koncese.
Herant bej Abro odjede pozítří do Alhén.
Z Athén, 1. října. (Agence d'Athénes.)
Ministerstvo námořnictví povolalo záložníky
ročníků 1900 až 1905. Oddělení, která jsou po-
věřena zeměbranou, číní v povšechné formě
opatření, kterých vyžaduje nerozhodná si-
tuace, utvořená jednáním Turků.
M. Z Kolína nad Rýnem 2. října. (Zvl
telegr. „N. L.“) Dopisovatel „Köln. Ztgu.“ te-
legrafuje: Ačkoli dle smlcuvy o míru s Bul-
harskem uzavřené do tří neděl demobilisace
obou armád provedena býti má, tvrdí se, že
Turecko v Thrakii neodzbrojí, do-
kud mír s Reckem nebude pevně
uzavřen. Naopak oznamuje se, že
thrackémilice, kterávícenež 20.000
mužů čítála svůjúkolproti Bulhar-
sku již vykonala, použito bude
aml-
Stefanová
Abr
Port
Abra
Alhén
Athénes
Turek
Köln
Bulhar
Řím
Řecko
Turecko
Cařihrad
Atény
Kolín nad Rýn
He
18
article
nyní jakožto hrozby a nátlaku
proti Recku.
Z Vídně, 2. října. „Nene Fr. Presse““ dovidá s
z povolaného místa, že zprávy, jakoby Porta svými
vyslanci byla prohlásila velmocem, že uzavřen
míru s Řeckem závislým je na definitivní úpravé
otázky ostrovů, jsou nesprávné. Domnělá okružní
nota je smyšlenkou a sotva k ní dojde.
Z Lipska, 2. října. „Leipziger Nachrichten“
oznamují z Cařihradu: Přes všechno opačné uji-
šťování z opačné strany soudí diplomatic ke
kruhy v Cařihradě, že nová válka s Řeckem
jest neodvratna.
Návrat řeckého krále.
Z Terstu, 1. října. (K. k.) Král řecký Konstan-
tin přibyl sem večer k 10. hod. Na nádraží by
uvitán řeckým generálním konsulem a chotí jeho.
jakož i personálem konsulátu. Za příjezdu uvital
krále velký počet příslušníků řecké kolonie nad-
šeným provoláváním „Zito“. Král odebral se na-
před do dvorní salonní čekárny, kdež rozmlouval
s předsedou zdejší řecké kolonie, Potom odjelv
průvodu generálního konsula automobilem ku pří-
stavišti ve starém přistavu, odkudž motorovým
člunem odplul na přichystanou řeckou královskou
jachtu „Amphitrite“.
Z Terstu, 1. října. (K. k.) Královská jachta
„Amphitrite“ s králem Konstantinem odplulao
půlnoci do Pírea, kamž přibude král v sobotu
Před odjezdem rozloučil se král co nejsrdečněji
se zdejším řeckým generálním konsulem a cholí
jeho, kteří jej doprovodili na jachtu.
Řecké vojsko opustilo Dedeagač.
Z Athén, 1. října. (K. k.) Pro podepsání fure
cko-bulharské smlouvy, již stanoveny jsou hranice
mezi oběma zeměmi, a poněvadž řecká vláda po-
važuje další obsazení Dedeagače za zbytečné, dala
rozkaz, aby vojenské sbory z tohoto města oka-
mžitě vstoupily zase na lod.
Port
Zita
Konstantinos
Vídeň
Francie . Presse
Řecko
Lipsko
Cařihrad
Terst
Pírea
Atény
Leipziger Nachrichten
řecký Konstan
19
article
Zastoupený guvernér v Solunu.
Z Athén, 1. října, (K. k.) Ministr vnitra Repuli
zastoupí zatím řeckého guvernéra solunského
Dragumise, který ze zdravotních důvodů opoušt
své místo.
Otázka západní Thracie.
Z Cařihradu, 1. října. (K. k.) Bulharský dalegá
Savov měl rozmluvu s Talnatem bejem. Praví se
že žádal za prostředkování Porty při úpravě otáz-
ky západní Thracie.
Blahopřání velkého vezíra bulharské vládě
Ze Solije, 2. října. (K. k.) Vláda dostalao
velkovezíra telegram, v němž jí blahopřeje k ob-
novení trvalého přátelského poměru mezi Ture
ckem a Bulharskem podepsáním mírové smlouvy
k obnovení diplomatických styků.hiee
Savov
Atény
Thracie
Cařihrad
Bulharsko
Soluna
20
article
Censura v Bulharsku, ae
Censura v Bulharsku, ae
Ze Solije, 1. října. (K. k.) Dnes byla zrušen
pl
le p
censura.
Cholera v Rumunsku.
Z Bukurešti, 1. října. (K. k.) Ve 183 zamořenýcl
obcích bylo dosud zjištěno 1159 případů cholery
76 lidí zemřelo a 89 se pozdravilo, takže nemoe-
ných jest dosud 994. Ministr vnitra Take Jonescu
klerý se vrátil z cíziny, odebral se do zamořených
krajá.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Audience v příčíně nových vojenských po-
žadavků.
Z Vídně, 2. října. Císař přijal dnes dopo-
ledne v dlouhé audienci chefa generálního
štábu generála pěchoty sv. p. Conr a da
z Hoetzendorfu a po něm ministra vo-
jenství pol. zbrojmistra ryt. Krobatina
Audience tyto, jak se ujišťuje, souvisely s no-
vými vojenskými požadavky.
Opatření proti vyhýbání se vojenské povin
nosti odchodem za hranice.t
Z Pešti, 2. říjaa. (N. Fr. Pr.) V Uhersku i
Rakousku vydáno bude záhy ministerské nařízení
kterým zavede se povinnost. že každý r ako us ký
příslušník při přechodu hranie do ci-
ziny musí prokázati průvodním li-
stem, že zadost učinil svě povinno sti
Take Jonescu
Conr
Bulharsko
Solija
Rumunsko
Bukurešť
Vídeň
Pešť
Francie
Uhersko
Rakousko
21
article
V drobném prodejlt
ranní čislo o sobě
za s
večernl
a d
Ve fliálkách na venkové
ranní dlslo . . . . . . . 1
večerni . . . . . . . . 5k
lnseráts
platí ne hotově napřed
Předplacení a inserty přijum
sdministrace v Marianské ul.,
Tam nacházejí se téš
rodakce, tisltárna a ezpedle
„Národních Llstá“
Eukopisy se navzasup
Eukopisa
národní Llstat
22
article
ohledně vojenského odvodu a brann
povinnosti. Ukáže-li se toho potřeba, žádány
při tom budou i osobní stvrzenky s foto-
grafi1. Opatřením tímto má se znemožniti velky
počet osob, které odchodem za hranice vyhýbaji
se branné povinnosti.
Předseda Ústředního svazu rakouských
obchodníků pro národnostní smír v Če-
slešvo
chách.
Z Vídně, 2. řijna. (K. k.) „Neues Wiener Ta-
blatt oznamuje: V poslední plenární schůzi gre-
mia vídeňských obchodníků prohlásil předseda
ústředního svazu rakouských obchodníků, poslanec
zemského sněmu Kornel Spitzer, že obchod-
nictvo musí z celého srdce vítati
akci českých obchodních gremiil za
národnostní mír v Čechách a navrhl vy-
sloviti jednomyslně ochotu přes všechny překážky
dospěti k dohodě obchodních a výrobních kruhů.
poněvadž bez úpravy hospodářské otázky nemo-
hou vůbec býti projednávány žádné politické
otázky. Akce českých obchodních gremií a jejích
ochota zasazovati se o národnostní mír svědčí
tom, že i fsm konečně uzřálo poznání, že náš
stát potřebuje především vnitřního míru, aby mohl
přestáli krisi posledních let a klidněji mohl po-
hlížeti do budoucnosti. Na konec prohlásil před-
seda, že ústřední svaz rakouských o b.
chodníků v brzku zaujme oficieln
stanovisko k mírové akci českých
obchodních gremií.
Konference o volební opravě v Haličí.
Ze Lvova, 2. října. Včera dopoledne i odpo-
ledne konala se za přítomnosti místodržitele ryt.
Wiener
Kornel Spitzer
Vídeň
Čechy
Halič
Lvov
23
article
Korytowského a za předsednictví zemského
maršálka hr. Goluchowského společná
porada vůdců všech konservativních
polských skupin na zemském sněmu, která
měla za účel, aby umožnil se jejich společný po-
stup v otázce volební opravy. Krakovští konser-
vativci uvedli své námitky proti osnově volební
opravy, cenkem vypracované. Vyslovili se zejměna
proti volební kurii majítelů středních statků a pro-
ti zemské finančnískontrolní komísi. Z vývodů čle-
nů centra bylo zřejmo, že tomuto požadavku kra-
kovských konservativců vyhoví. Pochybnosti také
vysloveny proti volebním okresům se 3 mandáty.
Z rozpravy bylo vidno, že ke sblížení mezi skupi-
nami konservativců došlo a že centrum je ochotno
podrobiti svůj návrh volební opravy revisi.
sa l
Z úřadního věstníku.
Z Vídně. 2. řijna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje. Jeho Veličenstvo císař jmenoval tyto úřad-
níky rakouských státních drah: vrchního inspek-
tora Karla Jenische, vrchního inspektora dra.
Viktora Desoyera, vrchního inspekfora s titu-
lem a charakterem vládního rady dra. Bedřicha
Žadnika, vrch. inspektora dra. Jiřího Eckla
a vrch. inspektora s titulem stavebního rady dra.
techn. Jana Baštu a stavebního radu v minister-
stvu železnic Václava Pokorného náměstky
ředitele státních drah v VI. hodnostní třídě stát.
úřadníků a udělil vrchním inspektorům Jeni-
schovi, dru. Desoyerovi, dru. Ecklovi
a dru. Baštovi a stav. radovi Pokornému
bez poplatků titul vládního rady. J. V. císař uděli
vrchnímu inspektorovi rakouských státních drah
s titulem centrálního inspektora Juliu Petzol-
dovi bez poplatků titul vládního rady. — Mi-
nistr veřejných praci jmenoval strojního asistenta
buštěhradské dráhy inženýra Fr. Schreitera
učitelem v IX. hodnostní třídě na státní průmyslo-
vé škole v Chomutově.
Wiener Ztg
Jenisch
Desoyer
Žadnik
Eckl
doktor
Bašta
Pokorný
císař
Petzol
Vídeň
Francie
Chomutov
24
article
Zemský sněm gorický.
Z Gorice, 1. října. (K. k.) Ve druhé schůzi sně-
mu zemského konané dnes odpoledne za přitom-
ností všech poslanců, byly vykonány volby do
zemského výboru. Byli zvoleni: za skupinu vše-
obecné třídy voličské a voličské třídy obcí van-
kovských dr. Petr šl. Flego, náhradníkem Antonín
Piecinin (oba členové italské str. lid.); ve volič-
ské třídě měst, městysů a míst průmyslových
obchodních komor dr. Petr Pinausig (it. lib.), ná-
hradníkem Prendi (it. str. lid.); za velkostatek dr.
Antonín Gregorčič (slovinská str. lid., starý směrl.
náhradníkem dr. Alois Franko (slovinská str. nár.):
z plena sněmu dr. František Dominko, náhradní-
kem dr. Karel Podgornik (oba slov. str. nár.). Po
volbách do výborů a po přečtení došlých spísů
byla schůze ukončena. Příští v pondělí.
Německý korunní pring na cestách, nle
Z Iněpruku, 2. října. [K. k.) Německý korunni
prine s chotí příjel včera automobilem přes Ober-
stauffen a Ege do Hopíredenu.
doktor
šl
Piecinin
Pinausig
Gregorčič
Franco
Dominko
Podgornik
Gorica
25
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
V „Kráse Našeho Domova“ (IX., 7.)
oliskuje K. Kněžourek úvahu o „Řešen
otázky o ochraně ptactva“. Ukazuje, jak
i v tomto oboru ochrany přírody pokročila cizina,
a co musíme i zde doháněti. V Prusku vydalo
již před časem ministerstvo orby návod ku pro-
vádění ochrany domácího ptuctva, v Hamburku
mají docela již od r. 1906 svého státního strážee
finspektora) pro ochranu ptactva, který se učil
po tři léta u barona Berlepsche, hlavního to pro-
pagátora ochrany ptactva, a u jeho starého strážce
v Kaselu a na pokusné staníci v Seebachu. Důvody
pro ochranu ptactva jsou hospodářské, ethické
esthetické. O posledních dvou není třeba se šířiti
jsouť příliš patrny: činí z ochrany ptactva důležitý
obor snah o ochranu přírodních památek. Méně
patrný je zisk z ochrany ptactva po stránce ho-
spodářské. A přece nejde tu o věc, snad zeela ne-
patrnou. Na př. když r. 1905 celý komplex lesa.
zvaného „Hainichwald (jižně od města Eisenachu)
— rozsáhlý mneho čtverečných mil — byl do hola
ožrán obalečem dubovým (tortrix viridana], hou-
senkou to nepatrného motýla, zůstal lesní porost
barona Berlepsche, ve kterém už po dlouhá léta
a i nyní je rozvěšeno přes 2000 ptačích budek,
pravím, zůstal úplně ušetřen, takže se vyjímal
v okolí ožraných lesů v pravém toho slova smyslu
jako zelená oasa. Teprve na kilometr od jeho
hranic bylo znáti prvé stopy žíru a po dalším půl-
kilometru bylo však již všecko zachváceno a ožrá-
no housenkami. Zde se patrně ukázalo, až kam
sýkory a jejich soudruhové opeřenci v zimě, zvlá-
ště pak mimo dobu hnízdění, zaletovali. — Daleko-
sáhlým používáním ptačích budek Berlepschových
v pruských státních lesích shledal se během dvou
let 1905 a 1906 místy nápadný úbytek chroustůa
zmíněného obaleče dubového a to zejména přiči-
něním špačků.“ Autor uvádí i některé doklady
K Kněžourek
Prusek
Berlepsch
Berlepschový
Hamburk
Kasel
Seebach
Eisenach
26
article
z Čech: Alej štěpů podél trati lokálky Čáslav—
Závratce u skovické bažantnice po 18 let, kdy j
pisatel pozoruje, vždy má dobrou úrodu ovoce
a i v době kalamity housenčí 1906 a 1907 nebyly
v ní stromy tou měrou ožrány, jako na př. aleje
kolem Filipova a jinde. Z prostředků na ochranu
ptactva článek zatím uvádí zakládání ochranných
porostů, zavěšování budek, krmení ptactva v zimě
hubení škodné. V celku a všeobecně jenom lze
říci, že veškerá ochrana ptactva může jedině a jen
spočívati na korektuře čili opravě přírody, člově-
kem pokažené a že se tak díti může zase jen pří-
rodou samou anebo přesným pokud možno jejím
napodobením. — V ostatním obsahu „Krásy Do-
mova“ je: H. Madlmayr, Údolí Vltavy a jeho bu-
doucnost. — Dr. K. Kavina, České rašeliny, jich
význam a meliorace. — Jan Obenberger. Několik
slov ku projektované labské reservaci. — Kalen-
dář prací v domovní zahrádce pro měsíc září.
Literatura. — Ochrana přírody. — Zprávy ze spol-
ků zalesňovacích a okrašlovacích.
Filipov
Krása
H Madlmayr
K Kavina
Obenberger
Čechy
Čáslav
Závratec
Český rašelina
údolí Vltava
27
article
V „Osvětě“ (XLIII., č. 9) liči Stanisla
Klima „Postup madarisace na Slovlen-
sku dle sčítání lidu roku 1910.“ Sčítání,
jak konstatoval již i denní tisk, ukázalo vzrůst
Maďarů (o 1,293.107 proti r. 1900, takže jich je dnes
v Zalitavsku 10,050.575 duží): za to Slováci poklesli
o 55.808 hlav, takže čítají 1.946.357 duší, t. j. 10.7
proc. všeho obyvatelstva Uher. Klíma nyní na zá-
kladě úřadní statistiky ziišťuje pohyb slovenského
obyvatelstva dle jednotlivých stolic, vypočítává
jmenovitě ztracené obce a odhaduje přičiny, které
zavinily slovenský populační pokles. Část úbytku
spadá nepochybně na konto způsobu, jakým se sčí-
tání dálo. Jistě bylo sčitání i nesprávné a uměle
stlačilo počet Slováků na prospěch Maďarů. Mimo
to však ještě při předposledním sčítání (1900)v
hornouherských, slovenských krajích byli Poláci
a Rusové z neznalosti čítáni za Slováky. Nyní však
Klim
Maďar
Slovák
Polák
Rus
Zalitavsko
Uhry
28
article
čitáni byli (r. 1910) samostatně a tím ubylo Slová-
kům as 15.000 duší na prospěch uherských Rust
a 15.675 v severní Oravě na prospěch Poláků.
Hlavní příčina však, proč ubylo slovenského oby-
vatelstva, Ježí hlavně ve vystěhovalectví. „Hornaté
Slovensko nemůže rolnictvím vyživiti více obyva-
telstva než dosud, zprůmyslovění jeho pokračeje jen
zvolna a proto nadbytek obyvatelstva ubírá se
hlavně do severní Ameriky. Přírozený vzrůst (nad-
bytek porodů nad úmrtámi) činil v desítiletí 1900 a
1910 v celých Uhrách 1.953.607, kdežto skutečně
vzrostlo obyvatelstvo jen o 1.426.278, tedy o 527.329
méně. Tento půl milionu duší odešel za hranice.
Na Slovensku činil přirozený vzrůst v témž období
397.733, skutečný pouze 158.137, tedy o 239.596
méně.“ Dle toho participovaly slovenské kraje více
než 45 proc. na celkovém počtu vystěhovalců. Pro-
to také vzrůst jejich obyvatelstva byl jen 5 proc.
kdežto vzrůst všeho obyvatelstva Úher činil 8.5
proc. Konečně utrpěli Slovácí i ztráty, poměrně do-
sti značné, skutečným — nejen sčítacím: na papíře
pomaďařením. „V Prešpurku pomaďarštily se
2 obce, v Nitře 1. v Tekově 6, v Hontě 5, v Novo-
hradě 19. v Gemeru 1. v Abanji 15, v Zemplíně 7.
celkem na národnostní hranici slovensko-maďarské
56 obcí. Na ostrovech slovenských pomaďarštily se
v stolici Komárňanské 1 obec a v Pešťanské 8 obcí.
v Čanadskké stolici, Bělehradské a Vesprímské po
1 obcij za to objevila se slovenská většina v Sa-
páru (Vesprim), kde z 657 obyvatelů je 345 Slováků.
Polák
Slovák
Orava
Slovensko
severní Amerika
Uhry
Prešpurk
Tekův
Honta
Gemer
Zemplín 7
Novahradit
Čanadskký stolice
29
article
Celkem tedy ztratili Slováci 68 obcí ve prospěch
Maďarů. Získali však poslovenštěním jediné 3 obce.
Ještě citelnější jsou ztráty, kterých utrpěli ve mě-
stech, Slováci postrádají na svém území většího
střediska. Větší města jsou jen dvě, obě téměř na
periferii Slovenska: Prešpurk a Košice. V Prešour-
ku slovenská menšina udržela se dosti dobře (ze
78.223 obyvatelů je 11.675 Slováků, ačkoli procento
jejich skleslo s 16.3 na 14.9, přibylo jich 958). Hůře
již je v Košicích. Tam kleslo procento Slováků
s 23.1 proc. na 14.8 proc., ubylo jich 2697. Jediné
Slovák
Maďar
Slovensko
Prešpurk
Košice
30
article
a bodade
municipální město, ve kterém Sloväci měli většinu
je Šťávnice, tam však většina jich klesla se 74 proe.
na 55 proc., Slováků ubylo 3775. Ale nejhůře po-
chodili v samém středu Slovenska, kde se odrodila
dvě krásná města slovenská, o nichž mnozi se do-
mnívali, že by svojí polohou mohla se státi stře-
disky slovenskými: totiž Zvolen, kde Slováci klesli
se 61 proc. na 40 proc. (se 4391 na 3579 duší).
kde z 8799 obyvatelů mají Madaři dnes 4973 duše
čili 56 proc., a Báňská Bystřice, kde Maďaži mají
z 10.776 cbyvatelů 5251 duši čili téměř 50 proc-,
kdežto Slováky stlačili s 52 proc. na pouhé 41
proc. (se 4852 na 4388 hlav). Mimo to procentově
i absolutně klesl počet Slováků i v Trenčině s 3715
duší na 3676, čímž s bývalé 52 proc. většiny klesli
na pouhou relativní většinu 47 proc. z úhrnného
počtu 7805 obyvatelů. V Nitře klesl počet Slováků
se 36 proc. na 30 proc. (s 5538 duší na 4929). Také
v Nové Vsi Spišské pozbyli Slováci absolutní vět-
šiny 53 proc. a uhájili jen relativní většinu 49 proc.
(5103 z úhrnného počtu 10.525 obyvatelů), ačkoliv
jich absolutně neubylo. V Prešově přebrali relntivní
většinu Slovákům Maďaři. Slováci klesli tu se 47
proc. na 40 proc. (s 6804 na 6494 z úhrnného počtu
16.323 obyvatelů). Jedině v Trnavě uhájili si Slo-
váci nadpoloviční většinu (mají 8032 duše, t.j.
53 proc. z 15.163 obyvatelů). V Pešti našlo poslední
sčítání jen 20.359 Slováků, kdežto před 10 léty
bylo jich tam 25.168.“ Je tedy slovenský vývoj po-
pulační opravdu velmi nentěšený. — „Osvěta!
dále obsahuje: H. Vysoký. Pommejské nápisy. —
Slovák
Maďar
St
Slovensko
Zvolen
Bystřice
Nitra
Spišský
Prešov
Trnava
Pešť
31
article
Božek, Rorstýlené kapitoly o životě a dílech dra
lánáce J. Hanuše. — Dr. M. Navrátil. MUDr. Frant.
Marcš. nově zvolený rektor České Karolo-Fer-
dinandey. — Dr. F. X. Harlas. Václav Jansa.
L. Suchý. Selkání. — F. Wenid. Moje vzpomínka
na Mikuláše Alše. — F. A. Šubert. U nás v Do-
brušce. — K. Drož. V srbském zajetí. — Nové pí-
semnictví. — Ad. Srb. Válka na Balkáně. — Roz-
hledy po dějinách současných.
Božek
Hanuš
M Navrátil
MUDr
František
doktor
Harlas
Jansa
L Suchá
F Wenid
Aleš
Šubert
K Drož
Srb
Roza
Balkán
Český KarolaFery
Ada
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
ai
= Nový tanec. Výslřední tanec „tango“ je již
opět překonán. V pařížských salonech počíná
vládnouti nový tanec, jehož název „Crawling“ při-
pomíná na americký původ, na původ z oné ob-
divuhodné pevniny, kde vedle velkých vynález-
ců rázu Edisonova a hrdinných průkopníků kul-
tury v pustinách hemží se potrhli a výstřední ka-
zatelé a hotoví blázni, k nimž jistě právem lze
přičísti vynálezce „Crawlingu“. Tanec popisován
je následovně: po několika prvých krocích vrhnou
se půrky náhle na zem a plazí se s „estheticky
nádhernými pohyby po způsobě hadů, načež opět
povstanou, aby po několika krocích znovu se vá-
leli po podlaze. Jak zřejmo, je základní myšlenks
tance stejně málo duchaplná jako pěkná. Dámyk
tanci oblékají přes plesovou robu arciť příléhavou
kutnu, účes chrání si čepcem a na ruce oblékait
rukavice, vycpané na způsob šermířských, čímž
nevkusný obraz bláznivého tance je doplňován na
hotovou maškarádu
Dvorní rada Pichler ryt. Tennenberg. Z
Lázní lšlu. 2. října. (K. k.) Dnes ráno zemřel
zde bývalý správce dvorních honů dvorní rada
Kristian Pichler ryt. Tennenberg.
— Záplava v Caříhradě. Z Cařihra d u. 2.
října. (K. k.) Bovší byly také na trati Východních
drah způsobeny škody. Několik mostů bylo poško-
zeno. Prozlýchá se nyní, že se v předměstích na
Bosporu a u Zlatého Rohu utopilo 200 lidí.
Autobus se převrhl. Z Bukurešti. 1. říj-
na. (K. k.) Autobus, který prostředkuje spojení
mezi bechetským přístavem a městem Kraljevem.
se včera převrhl. 4 lidé byli zraněni, četní jiní
utrpěli odřeniny
Edisonův
Pichler
Roh
Crawling
Cařihr d u
Bospor
Bukurešť
Kraljevo