ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 472d7a20-8f19-11dd-8c43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 106, person 91, work 9, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 270.
4 article
deobse Ha ranni a večerní listy předplacíi sen V Praze v ndlministracír na čtvrtO9 K — sK - s dvoji donáškou na měste. na čtvrtieta k esi ve filiálkách na měsic 2 K 30 na maslPošton na vrjeta g s dvoji zásilkou na měslu. . . . . S K sO p
Praha
5 article
ieánokav 0000
6 article
na čtvrt lota . . . . 11 K 40
7 article
e šás tužole deřrd
9 article
V Praze, 2. října. Vlaší stále ještě se rozčilují na zakročen terstského místodržitele Hohenloha proti zří- zencům ve veřejných službách, italským ob- čanům. Nařízení Hohenlohova sice jsou v plat- nosti a v Italii kalí vodu shody s Rakouskem. ale neprovádějí se. Z Tyrolska přišly zprávy že tyrolské místodržitelství učinilo podobné nařízení o propuštění italských občanů z obec- ních služeb v jižním Tyrolsku, ale dnes zprávy tyto jsou popřeny. Nemají tedy Italové příli mnoho příčin ke křiku, co jim však nevadí aby v Miláně hospodářské spolky nehrozily bojkotem zboží z Rakouska, aby italská di- plomacie nelámala si hlavu, jak zakročit ve prospěch italských poddaných na rakouské půdě a nesvolávala za tím účelem poradu kon- sulárních zástupců. Mnoho povyku možno ovšem přiznat na vrub nastávajících voleb italských, pro které si hledají chytlavá hesla všechny strany. Opo- sice může křičet, že vláda nechává na holi- čkách irredentu, a vládní strany kříčí zase proto, aby dokazovaly, že nedopustí úhony italského občana ve spojeneckém státě. Křik musí býti tím větší, že poprvé budou v Italii volby na základě opravdu všeobecného hla- sovacího práva. 8,672.249 hlasů, o 5,353.249 více než dříve, bude rozhodovat o příštím slo- žení italského parlamentu. Před tolik voličů není možno předstoupiti s tváří národního provinilce, Co pomůže odvolávání se na zdár- né tažení v Libyi, když zde v nejbližším sou- sedství, v Terstě, na půdě, která podle ital- ského veřejného mínění musí být jednou nejen národně, i politicky sloučena s Italií, italský občan nesmí zastávat veřejné služby!
Vlachý Italos Praha Rakousko Tyrolsko jižní Tyrolsko Milán Libye Terstě
10 article
Možno se příti o to, zda bylo politicky vhodno, aby terstský mistodržitel Hohenlohe vydal svá nařízení proti italským občanům právě v době, kdy libyjský vítěz, generál Ca- neva, v lšlu byl vyznamenáván, ale sotva lze pochybovat o tom, že nařízení Hohenlehovo je zákonem odůvodněno. V Rakousku jakov každém jiném státě platí zákony, že do ve- řejných služeb nemají být přijímáni v cizinci. V Terstu naopak stalo se pravidlem, že do obecních služeb v nejdůležitějším rakouském přístavě byli přijímáni skoro výhradně jen ob- čané italští. Vláda kromě toho nabyla množ- ství důkazů o tom, jak tento cizí živel je právě v kritických chvilích napětí mezi Rakouskem a Italii krajně nespoleblivým. Není možno přece dovolit, aby na rakousko-italských hra- nicích pěstovala se redlovština ve velkém Italové ovšem naříkají nad pronásledová- ním, kterého se jím dostává pod rakouskou vládou. Jejich žurnalista světového jména Baržini, vylíčil v milánském „Corriere della Sera“ černými barvami utrpení vlašské irre- denty. Rakouská vláda prý podporuje všemi sílami Slovany proti Vlachům. Mluví o syste- matické slovanské propagandě škol zpolku Cyrilla a Methoda jako o kulfúrním ekandálu.
Hohenlohe Italos Vlach Ca Rakousko Terst Corriere della Ser
11 article
Kulturní skandál v Terstu jest ovšem v tom. že tam italský magistrát všemi prostředky brání tomu, aby 3060 slovinských dětí nemo- hlo navštěvovat slovinské školy. Tento kul- turní skandál trpí rakouská vláda v Terstu právě tak jako trpí, aby tiníce českých dětí ve Vídni byly bez české školy. University v Terstu arci Vlaši se ještě nedočkali, za to si vláda pospíšila se zřízením fakulty aspoň ve Vídni. Ale Vlaši, také jeden z privilegovaných národů v Rakousku, pro- hlásili, buď v Terstu nebo nikde! A proto na- říkají. sJinak my „Rakouskem protežovaní“ Slo- vané rádi bychom zaměnili s postavením ra- kouských Vlachů. Úřady v jejich kraji jsou skoro výlučně vlašské: vnitřní řeč v jižním Tyrolsku jest jen vlašská. S tamějšímic soudy ny ostatní občané rakouští musíme si dopi- sovat jen vlašsky. Kromě toho Vlaši, občané italské říše, v celé monarchii požívaji stejných soukromých práv jako rakoušlí občaně. l Jestliže v Italii dnes se mluví o represá- liích proti rakouským občanům. zaměstnaným v Italii, možno jejich hrozby klidně přijímat. odhodlá-lí se naše vláda k podobné odvetě. protože italské úřady ani zdaleka nejsou tal shovívavy k rakouckým poddaným v záležito-
Vlach Terst Vídeň Rakousko Tyrolsko
13 article
stech obchodních a živnostenských jako ra- kouské k občanům italským. Je to vůbec zle s rakouskými občany v cizině. Náš zahraniční úřad má tolik diplomatických starosti s Al- banci, že nemá kdy bránit občany svého státu. Naši lidé jsou vyhánění z Německa, jsou ome- zováni ve své živnosti v Italii, v poslední době stále více jsou rakouští občané zkracovániv Uhrách, kdežto u nás každý cizinec požívá plných práv, jako bychom byli nějakým Ture- ckem, kde každý cizinec je chráněn kapitula- cemi svého státu a podléhá jen jeho jurisdikci. Sami se snižujeme na jakousi kolonii pro ci- zince. Události na poloostrov balkánském. Nebezpečí třetí válk del balkánskě, ocboljlo Boje Srhů - Alhuncis sic o nn Z Bělchradu, 1. října. (K. k. — Úřadní zpráva.) Albanci byli poraženi u Lu- pušku. Albanci, kteří nejsou již příliš četní. bojují proti našemu vojsku, jež destalo posily. Té chvíle boj trvá.nsie Z Bělehradu, 1. října. (K. k. — Úřad zpráva.) Dle posledních úřadních zpráv spá- chali Albanci na ústupu před naším vojskem četné ukrutnosti paličství a plenu. Z Bělehradu, 1. října. (K. k. — Úřadn zpráva.) Srbská armáda vtrhla včera ráno do Dibry a Ochridy. V okolí Vra- niště strhly se včera menší potyčky s Ar- nauty. Z Bělehradu, 2. řijna. Listy uveřejňují po- drobné zprávy o bojíchu Dibry, kdeby- lo zápaseno s nebývalou zuřivo- sti. Vulicíchmuselbýtisveden' zá- pas o každý dům. Když všechno střeli- vo bylo vystříleno, chopili se Al- bancii Srbové sekyra tak bojova- limezisebou. Na každé straně činily ztrá- ty asi tisíc mužů. Na konec museli Albanci mě- sto vykliditi.
Albanec Srba Německo Uhry Bělehrad Dibry Ochrid Ara
14 article
Z Bělehradu, 2. října. Srbské vojs ko má teď rozhodné úspěchy na již- nim i západním území, kde zuří alban- ská vzpoura. Dibra jest zase dobyta. Na to jali se Srbové vyklízeti okolí Dibry a podařilo se jim vyrvati Albancům Ochridu. Pak jestíhali až do okolí Strugy, která také patrně byla dobyta. Zbývají jen ještě boje na severním bojišti ljumském, kde Albanci mají rozhodnou převahu. Postup Srbů stěžován jest neschůdným terénem. Z Bělehradu, 2. října. Plukovník Radoni velitel 19. pěš. pluku, dobyl znovu Dibry a od- řízl dva albanské oddíly od hlavního sboru albanského. Kromě území ljumského a gor- ského, kde se stále krvavě bcjuje, byli již Al- banci zahnání z celého území Srbsku přiděle- ného. Odhaduje se, že v bojích padlo dosud téměř 15.000 Albanců. Mezi zabitými je také vůdce albanských tlup Čaul ev. Boje s Albanci a finance srbské. Z Bělehradu, 2. října. Albanské zmatky působí škodlivě na srbské finance. Proslýchá se, že nejen francouzský bankovní syndikát. který povolil nedávno Srbsku půjčku, dělá ob- tíže stran vyplacení zálohy, nýbrž také fran- couzská vláda zdráhá se vzhledem na nevy- jasněnou situaci půjčku kotovati. Srbsko a velmoci. Z Bělehradu, 2. října. „Samouprava“ pro- jevuje nevoli nad radami udělovanými velmo- cemi, aby Srbsko vůči Albancům se mírnilo. „Proč se máme mírniti,“ volá list, „vůči krve- žíznivým bestiím, které nic jiného neumějí, než vražditi? Což pak jest Srbsko jedinou zemív Evropě, která může býti přepadána beztrest- ně? Neuznají-li velmoci potřebu, aby Srbsk v jeho nesporném právu podporovaly, neměly by aspoň zadržovati srbského mstícího rame- ne. Kdo se vyhýbá důkladnému řešení, často způsobujejenomještě větši zmat-
Srba Radoň Albanec Bělehrad Struga Srbsko Evropa Albanec
15 article
Pašíč ve Vídní. Z Paříže, 2. října. (N. Fr. Pr.) Srbský mini- sterský předseda Pašíč včera večer odjel z Pa- říže a přibude dnes večer do Vídně, kde zdrží se jeden nebo dva dny. Z Vídně, 2. října. „Reichspost“ oznamuje, ž srbský ministerský předseda P aši č zastaví se ve Víďni a navštiví zítra mínistra zahraničních záleži- tostí hr. Berchlolda. Srbský vyslanec ve Vídni Jovanovič návštěvu tuto ujednal v minulých dnech. Pašič se vrací do Srbska. Z Paříže, 1. října: (K. k.) Srbský předsed ministerstva Pašič odcestoval večer do Bělehradu Boje Černohorců s Albanci. Z Vídně, 2. října. „Alban. Korrespondenz“ sdě- luje z Cetyně: Přes veškeré úřadní popírání je jisto, že na černohorsko-albanských hrani- cích svedeny byly boje mezi černo- horským vojskem a Malisory. Dne 15. a 16. září přibyli v automobilech první dopravy zraněných z okolí Tuz a Děčiče, načež bylo ne- prodleně posláno na hranice 7 praporů vojska. P několika dnech přibyly do Podgorice větší dopravy raněných a dne 20. září poslány byly na hranice další vojenské posily. Essad paša odmítá spojenství s albanským povstalci.
Pašič Černohorec Albanec Vídeň Paříž Francie Srbsko Bělehrad Tuz Podgorica
16 article
Z Vídně, 2. října. „N. Fr. Presse“ obdržela z Du- brovníku telegram ze dne 1. října. „Protože má Ismajl Kemal bej kabelový drát v moci, přibyl jsem z rozkazu Essada paše do Dubrovníka, abych pro- testoval proti pomluvám Ismajla Kemala. Míčové náměsti a konsuláty v Drači jsou již zpraveny návrzích Essada paše Jsmajlu Kemalovi. Ess a paša důrazně protestuje proti tomu. aby uváděn bylv souvislost s povstal- ci na srbsko-albanských hranicích: snaží se, aby udržel ve vnitru země pořádek a klid. Essad paža rovněž protestuje proti tomu, že noviny v cizině podkládají mu úmysl prohlásiti se za knížete prohlašuje to za naprostou nepravdu. Ve jménu Essada paše prosím za uveřejnění tohoto protestu. Derviš Hima.“ Z Vídně, 2. října. „Albanische Korrespondenr oznamuje z Drače: Estad paša dal původně proza- limní vládě lhůfu 8 dnů ke splnění známých poža- davků Albanců. Mezi tím propukla však albanska vzpoura a konsulové italský a rakouský radil Essadu pačovi ke smičlivosti. Essad paža se pal rozhodl, že svůj spor s prozalímní vládou ukonči Mezinárodní komise pro stanovení jižních hranic Albanska.
Kemal Ismajl Kemal Vídeň Dubrovník Drač Esso Estad paša
17 article
Z Říma, 1. října. (K. k.) „Stefanová agence oznamuje z Bitolje: Mezinárodní komise pro sta- novení jižních hranic Albanska očekává příjezdi francouzských delegátů, načež se odebéře do vni- trozemi a zahájí své práce. Spor Řecka s Tureckem. Z Cařihradu, 1. října. (K. k.) Poněvadž Rešic bej jest dosud nemocen, uložila Porta právnímu poradci ministerstva zahraničních záležitostí He- rantu bejovi Abrovi, aby pokračoval ve vyjednávání o mír s Řeckem. Kruhy Porty vyvra- cejí pověsti, že Turecko chce vyjednávání prola- hovati. Uhezpečuje se, že Porta projeví naopak ochotu a že učiní v otázce statků vakufu koncese. Herant bej Abro odjede pozítří do Alhén. Z Athén, 1. října. (Agence d'Athénes.) Ministerstvo námořnictví povolalo záložníky ročníků 1900 až 1905. Oddělení, která jsou po- věřena zeměbranou, číní v povšechné formě opatření, kterých vyžaduje nerozhodná si- tuace, utvořená jednáním Turků. M. Z Kolína nad Rýnem 2. října. (Zvl telegr. „N. L.“) Dopisovatel „Köln. Ztgu.“ te- legrafuje: Ačkoli dle smlcuvy o míru s Bul- harskem uzavřené do tří neděl demobilisace obou armád provedena býti má, tvrdí se, že Turecko v Thrakii neodzbrojí, do- kud mír s Reckem nebude pevně uzavřen. Naopak oznamuje se, že thrackémilice, kterávícenež 20.000 mužů čítála svůjúkolproti Bulhar- sku již vykonala, použito bude aml-
Stefanová Abr Port Abra Alhén Athénes Turek Köln Bulhar Řím Řecko Turecko Cařihrad Atény Kolín nad Rýn He
18 article
nyní jakožto hrozby a nátlaku proti Recku. Z Vídně, 2. října. „Nene Fr. Presse““ dovidá s z povolaného místa, že zprávy, jakoby Porta svými vyslanci byla prohlásila velmocem, že uzavřen míru s Řeckem závislým je na definitivní úpravé otázky ostrovů, jsou nesprávné. Domnělá okružní nota je smyšlenkou a sotva k ní dojde. Z Lipska, 2. října. „Leipziger Nachrichten“ oznamují z Cařihradu: Přes všechno opačné uji- šťování z opačné strany soudí diplomatic ke kruhy v Cařihradě, že nová válka s Řeckem jest neodvratna. Návrat řeckého krále. Z Terstu, 1. října. (K. k.) Král řecký Konstan- tin přibyl sem večer k 10. hod. Na nádraží by uvitán řeckým generálním konsulem a chotí jeho. jakož i personálem konsulátu. Za příjezdu uvital krále velký počet příslušníků řecké kolonie nad- šeným provoláváním „Zito“. Král odebral se na- před do dvorní salonní čekárny, kdež rozmlouval s předsedou zdejší řecké kolonie, Potom odjelv průvodu generálního konsula automobilem ku pří- stavišti ve starém přistavu, odkudž motorovým člunem odplul na přichystanou řeckou královskou jachtu „Amphitrite“. Z Terstu, 1. října. (K. k.) Královská jachta „Amphitrite“ s králem Konstantinem odplulao půlnoci do Pírea, kamž přibude král v sobotu Před odjezdem rozloučil se král co nejsrdečněji se zdejším řeckým generálním konsulem a cholí jeho, kteří jej doprovodili na jachtu. Řecké vojsko opustilo Dedeagač. Z Athén, 1. října. (K. k.) Pro podepsání fure cko-bulharské smlouvy, již stanoveny jsou hranice mezi oběma zeměmi, a poněvadž řecká vláda po- važuje další obsazení Dedeagače za zbytečné, dala rozkaz, aby vojenské sbory z tohoto města oka- mžitě vstoupily zase na lod.
Port Zita Konstantinos Vídeň Francie . Presse Řecko Lipsko Cařihrad Terst Pírea Atény Leipziger Nachrichten řecký Konstan
19 article
Zastoupený guvernér v Solunu. Z Athén, 1. října, (K. k.) Ministr vnitra Repuli zastoupí zatím řeckého guvernéra solunského Dragumise, který ze zdravotních důvodů opoušt své místo. Otázka západní Thracie. Z Cařihradu, 1. října. (K. k.) Bulharský dalegá Savov měl rozmluvu s Talnatem bejem. Praví se že žádal za prostředkování Porty při úpravě otáz- ky západní Thracie. Blahopřání velkého vezíra bulharské vládě Ze Solije, 2. října. (K. k.) Vláda dostalao velkovezíra telegram, v němž jí blahopřeje k ob- novení trvalého přátelského poměru mezi Ture ckem a Bulharskem podepsáním mírové smlouvy k obnovení diplomatických styků.hiee
Savov Atény Thracie Cařihrad Bulharsko Soluna
20 article Censura v Bulharsku, ae
Censura v Bulharsku, ae Ze Solije, 1. října. (K. k.) Dnes byla zrušen pl le p censura. Cholera v Rumunsku. Z Bukurešti, 1. října. (K. k.) Ve 183 zamořenýcl obcích bylo dosud zjištěno 1159 případů cholery 76 lidí zemřelo a 89 se pozdravilo, takže nemoe- ných jest dosud 994. Ministr vnitra Take Jonescu klerý se vrátil z cíziny, odebral se do zamořených krajá. Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Audience v příčíně nových vojenských po- žadavků. Z Vídně, 2. října. Císař přijal dnes dopo- ledne v dlouhé audienci chefa generálního štábu generála pěchoty sv. p. Conr a da z Hoetzendorfu a po něm ministra vo- jenství pol. zbrojmistra ryt. Krobatina Audience tyto, jak se ujišťuje, souvisely s no- vými vojenskými požadavky. Opatření proti vyhýbání se vojenské povin nosti odchodem za hranice.t Z Pešti, 2. říjaa. (N. Fr. Pr.) V Uhersku i Rakousku vydáno bude záhy ministerské nařízení kterým zavede se povinnost. že každý r ako us ký příslušník při přechodu hranie do ci- ziny musí prokázati průvodním li- stem, že zadost učinil svě povinno sti
Take Jonescu Conr Bulharsko Solija Rumunsko Bukurešť Vídeň Pešť Francie Uhersko Rakousko
21 article
V drobném prodejlt ranní čislo o sobě za s večernl a d Ve fliálkách na venkové ranní dlslo . . . . . . . 1 večerni . . . . . . . . 5k lnseráts platí ne hotově napřed Předplacení a inserty přijum sdministrace v Marianské ul., Tam nacházejí se téš rodakce, tisltárna a ezpedle „Národních Llstá“ Eukopisy se navzasup
Eukopisa národní Llstat
22 article
ohledně vojenského odvodu a brann povinnosti. Ukáže-li se toho potřeba, žádány při tom budou i osobní stvrzenky s foto- grafi1. Opatřením tímto má se znemožniti velky počet osob, které odchodem za hranice vyhýbaji se branné povinnosti. Předseda Ústředního svazu rakouských obchodníků pro národnostní smír v Če- slešvo chách. Z Vídně, 2. řijna. (K. k.) „Neues Wiener Ta- blatt oznamuje: V poslední plenární schůzi gre- mia vídeňských obchodníků prohlásil předseda ústředního svazu rakouských obchodníků, poslanec zemského sněmu Kornel Spitzer, že obchod- nictvo musí z celého srdce vítati akci českých obchodních gremiil za národnostní mír v Čechách a navrhl vy- sloviti jednomyslně ochotu přes všechny překážky dospěti k dohodě obchodních a výrobních kruhů. poněvadž bez úpravy hospodářské otázky nemo- hou vůbec býti projednávány žádné politické otázky. Akce českých obchodních gremií a jejích ochota zasazovati se o národnostní mír svědčí tom, že i fsm konečně uzřálo poznání, že náš stát potřebuje především vnitřního míru, aby mohl přestáli krisi posledních let a klidněji mohl po- hlížeti do budoucnosti. Na konec prohlásil před- seda, že ústřední svaz rakouských o b. chodníků v brzku zaujme oficieln stanovisko k mírové akci českých obchodních gremií. Konference o volební opravě v Haličí. Ze Lvova, 2. října. Včera dopoledne i odpo- ledne konala se za přítomnosti místodržitele ryt.
Wiener Kornel Spitzer Vídeň Čechy Halič Lvov
23 article
Korytowského a za předsednictví zemského maršálka hr. Goluchowského společná porada vůdců všech konservativních polských skupin na zemském sněmu, která měla za účel, aby umožnil se jejich společný po- stup v otázce volební opravy. Krakovští konser- vativci uvedli své námitky proti osnově volební opravy, cenkem vypracované. Vyslovili se zejměna proti volební kurii majítelů středních statků a pro- ti zemské finančnískontrolní komísi. Z vývodů čle- nů centra bylo zřejmo, že tomuto požadavku kra- kovských konservativců vyhoví. Pochybnosti také vysloveny proti volebním okresům se 3 mandáty. Z rozpravy bylo vidno, že ke sblížení mezi skupi- nami konservativců došlo a že centrum je ochotno podrobiti svůj návrh volební opravy revisi. sa l Z úřadního věstníku. Z Vídně. 2. řijna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje. Jeho Veličenstvo císař jmenoval tyto úřad- níky rakouských státních drah: vrchního inspek- tora Karla Jenische, vrchního inspektora dra. Viktora Desoyera, vrchního inspekfora s titu- lem a charakterem vládního rady dra. Bedřicha Žadnika, vrch. inspektora dra. Jiřího Eckla a vrch. inspektora s titulem stavebního rady dra. techn. Jana Baštu a stavebního radu v minister- stvu železnic Václava Pokorného náměstky ředitele státních drah v VI. hodnostní třídě stát. úřadníků a udělil vrchním inspektorům Jeni- schovi, dru. Desoyerovi, dru. Ecklovi a dru. Baštovi a stav. radovi Pokornému bez poplatků titul vládního rady. J. V. císař uděli vrchnímu inspektorovi rakouských státních drah s titulem centrálního inspektora Juliu Petzol- dovi bez poplatků titul vládního rady. — Mi- nistr veřejných praci jmenoval strojního asistenta buštěhradské dráhy inženýra Fr. Schreitera učitelem v IX. hodnostní třídě na státní průmyslo- vé škole v Chomutově.
Wiener Ztg Jenisch Desoyer Žadnik Eckl doktor Bašta Pokorný císař Petzol Vídeň Francie Chomutov
24 article
Zemský sněm gorický. Z Gorice, 1. října. (K. k.) Ve druhé schůzi sně- mu zemského konané dnes odpoledne za přitom- ností všech poslanců, byly vykonány volby do zemského výboru. Byli zvoleni: za skupinu vše- obecné třídy voličské a voličské třídy obcí van- kovských dr. Petr šl. Flego, náhradníkem Antonín Piecinin (oba členové italské str. lid.); ve volič- ské třídě měst, městysů a míst průmyslových obchodních komor dr. Petr Pinausig (it. lib.), ná- hradníkem Prendi (it. str. lid.); za velkostatek dr. Antonín Gregorčič (slovinská str. lid., starý směrl. náhradníkem dr. Alois Franko (slovinská str. nár.): z plena sněmu dr. František Dominko, náhradní- kem dr. Karel Podgornik (oba slov. str. nár.). Po volbách do výborů a po přečtení došlých spísů byla schůze ukončena. Příští v pondělí. Německý korunní pring na cestách, nle Z Iněpruku, 2. října. [K. k.) Německý korunni prine s chotí příjel včera automobilem přes Ober- stauffen a Ege do Hopíredenu.
doktor šl Piecinin Pinausig Gregorčič Franco Dominko Podgornik Gorica
25 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. V „Kráse Našeho Domova“ (IX., 7.) oliskuje K. Kněžourek úvahu o „Řešen otázky o ochraně ptactva“. Ukazuje, jak i v tomto oboru ochrany přírody pokročila cizina, a co musíme i zde doháněti. V Prusku vydalo již před časem ministerstvo orby návod ku pro- vádění ochrany domácího ptuctva, v Hamburku mají docela již od r. 1906 svého státního strážee finspektora) pro ochranu ptactva, který se učil po tři léta u barona Berlepsche, hlavního to pro- pagátora ochrany ptactva, a u jeho starého strážce v Kaselu a na pokusné staníci v Seebachu. Důvody pro ochranu ptactva jsou hospodářské, ethické esthetické. O posledních dvou není třeba se šířiti jsouť příliš patrny: činí z ochrany ptactva důležitý obor snah o ochranu přírodních památek. Méně patrný je zisk z ochrany ptactva po stránce ho- spodářské. A přece nejde tu o věc, snad zeela ne- patrnou. Na př. když r. 1905 celý komplex lesa. zvaného „Hainichwald (jižně od města Eisenachu) — rozsáhlý mneho čtverečných mil — byl do hola ožrán obalečem dubovým (tortrix viridana], hou- senkou to nepatrného motýla, zůstal lesní porost barona Berlepsche, ve kterém už po dlouhá léta a i nyní je rozvěšeno přes 2000 ptačích budek, pravím, zůstal úplně ušetřen, takže se vyjímal v okolí ožraných lesů v pravém toho slova smyslu jako zelená oasa. Teprve na kilometr od jeho hranic bylo znáti prvé stopy žíru a po dalším půl- kilometru bylo však již všecko zachváceno a ožrá- no housenkami. Zde se patrně ukázalo, až kam sýkory a jejich soudruhové opeřenci v zimě, zvlá- ště pak mimo dobu hnízdění, zaletovali. — Daleko- sáhlým používáním ptačích budek Berlepschových v pruských státních lesích shledal se během dvou let 1905 a 1906 místy nápadný úbytek chroustůa zmíněného obaleče dubového a to zejména přiči- něním špačků.“ Autor uvádí i některé doklady
K Kněžourek Prusek Berlepsch Berlepschový Hamburk Kasel Seebach Eisenach
26 article
z Čech: Alej štěpů podél trati lokálky Čáslav— Závratce u skovické bažantnice po 18 let, kdy j pisatel pozoruje, vždy má dobrou úrodu ovoce a i v době kalamity housenčí 1906 a 1907 nebyly v ní stromy tou měrou ožrány, jako na př. aleje kolem Filipova a jinde. Z prostředků na ochranu ptactva článek zatím uvádí zakládání ochranných porostů, zavěšování budek, krmení ptactva v zimě hubení škodné. V celku a všeobecně jenom lze říci, že veškerá ochrana ptactva může jedině a jen spočívati na korektuře čili opravě přírody, člově- kem pokažené a že se tak díti může zase jen pří- rodou samou anebo přesným pokud možno jejím napodobením. — V ostatním obsahu „Krásy Do- mova“ je: H. Madlmayr, Údolí Vltavy a jeho bu- doucnost. — Dr. K. Kavina, České rašeliny, jich význam a meliorace. — Jan Obenberger. Několik slov ku projektované labské reservaci. — Kalen- dář prací v domovní zahrádce pro měsíc září. Literatura. — Ochrana přírody. — Zprávy ze spol- ků zalesňovacích a okrašlovacích.
Filipov Krása H Madlmayr K Kavina Obenberger Čechy Čáslav Závratec Český rašelina údolí Vltava
27 article
V „Osvětě“ (XLIII., č. 9) liči Stanisla Klima „Postup madarisace na Slovlen- sku dle sčítání lidu roku 1910.“ Sčítání, jak konstatoval již i denní tisk, ukázalo vzrůst Maďarů (o 1,293.107 proti r. 1900, takže jich je dnes v Zalitavsku 10,050.575 duží): za to Slováci poklesli o 55.808 hlav, takže čítají 1.946.357 duší, t. j. 10.7 proc. všeho obyvatelstva Uher. Klíma nyní na zá- kladě úřadní statistiky ziišťuje pohyb slovenského obyvatelstva dle jednotlivých stolic, vypočítává jmenovitě ztracené obce a odhaduje přičiny, které zavinily slovenský populační pokles. Část úbytku spadá nepochybně na konto způsobu, jakým se sčí- tání dálo. Jistě bylo sčitání i nesprávné a uměle stlačilo počet Slováků na prospěch Maďarů. Mimo to však ještě při předposledním sčítání (1900)v hornouherských, slovenských krajích byli Poláci a Rusové z neznalosti čítáni za Slováky. Nyní však
Klim Maďar Slovák Polák Rus Zalitavsko Uhry
28 article
čitáni byli (r. 1910) samostatně a tím ubylo Slová- kům as 15.000 duší na prospěch uherských Rust a 15.675 v severní Oravě na prospěch Poláků. Hlavní příčina však, proč ubylo slovenského oby- vatelstva, Ježí hlavně ve vystěhovalectví. „Hornaté Slovensko nemůže rolnictvím vyživiti více obyva- telstva než dosud, zprůmyslovění jeho pokračeje jen zvolna a proto nadbytek obyvatelstva ubírá se hlavně do severní Ameriky. Přírozený vzrůst (nad- bytek porodů nad úmrtámi) činil v desítiletí 1900 a 1910 v celých Uhrách 1.953.607, kdežto skutečně vzrostlo obyvatelstvo jen o 1.426.278, tedy o 527.329 méně. Tento půl milionu duší odešel za hranice. Na Slovensku činil přirozený vzrůst v témž období 397.733, skutečný pouze 158.137, tedy o 239.596 méně.“ Dle toho participovaly slovenské kraje více než 45 proc. na celkovém počtu vystěhovalců. Pro- to také vzrůst jejich obyvatelstva byl jen 5 proc. kdežto vzrůst všeho obyvatelstva Úher činil 8.5 proc. Konečně utrpěli Slovácí i ztráty, poměrně do- sti značné, skutečným — nejen sčítacím: na papíře pomaďařením. „V Prešpurku pomaďarštily se 2 obce, v Nitře 1. v Tekově 6, v Hontě 5, v Novo- hradě 19. v Gemeru 1. v Abanji 15, v Zemplíně 7. celkem na národnostní hranici slovensko-maďarské 56 obcí. Na ostrovech slovenských pomaďarštily se v stolici Komárňanské 1 obec a v Pešťanské 8 obcí. v Čanadskké stolici, Bělehradské a Vesprímské po 1 obcij za to objevila se slovenská většina v Sa- páru (Vesprim), kde z 657 obyvatelů je 345 Slováků.
Polák Slovák Orava Slovensko severní Amerika Uhry Prešpurk Tekův Honta Gemer Zemplín 7 Novahradit Čanadskký stolice
29 article
Celkem tedy ztratili Slováci 68 obcí ve prospěch Maďarů. Získali však poslovenštěním jediné 3 obce. Ještě citelnější jsou ztráty, kterých utrpěli ve mě- stech, Slováci postrádají na svém území většího střediska. Větší města jsou jen dvě, obě téměř na periferii Slovenska: Prešpurk a Košice. V Prešour- ku slovenská menšina udržela se dosti dobře (ze 78.223 obyvatelů je 11.675 Slováků, ačkoli procento jejich skleslo s 16.3 na 14.9, přibylo jich 958). Hůře již je v Košicích. Tam kleslo procento Slováků s 23.1 proc. na 14.8 proc., ubylo jich 2697. Jediné
Slovák Maďar Slovensko Prešpurk Košice
30 article
a bodade municipální město, ve kterém Sloväci měli většinu je Šťávnice, tam však většina jich klesla se 74 proe. na 55 proc., Slováků ubylo 3775. Ale nejhůře po- chodili v samém středu Slovenska, kde se odrodila dvě krásná města slovenská, o nichž mnozi se do- mnívali, že by svojí polohou mohla se státi stře- disky slovenskými: totiž Zvolen, kde Slováci klesli se 61 proc. na 40 proc. (se 4391 na 3579 duší). kde z 8799 obyvatelů mají Madaři dnes 4973 duše čili 56 proc., a Báňská Bystřice, kde Maďaži mají z 10.776 cbyvatelů 5251 duši čili téměř 50 proc-, kdežto Slováky stlačili s 52 proc. na pouhé 41 proc. (se 4852 na 4388 hlav). Mimo to procentově i absolutně klesl počet Slováků i v Trenčině s 3715 duší na 3676, čímž s bývalé 52 proc. většiny klesli na pouhou relativní většinu 47 proc. z úhrnného počtu 7805 obyvatelů. V Nitře klesl počet Slováků se 36 proc. na 30 proc. (s 5538 duší na 4929). Také v Nové Vsi Spišské pozbyli Slováci absolutní vět- šiny 53 proc. a uhájili jen relativní většinu 49 proc. (5103 z úhrnného počtu 10.525 obyvatelů), ačkoliv jich absolutně neubylo. V Prešově přebrali relntivní většinu Slovákům Maďaři. Slováci klesli tu se 47 proc. na 40 proc. (s 6804 na 6494 z úhrnného počtu 16.323 obyvatelů). Jedině v Trnavě uhájili si Slo- váci nadpoloviční většinu (mají 8032 duše, t.j. 53 proc. z 15.163 obyvatelů). V Pešti našlo poslední sčítání jen 20.359 Slováků, kdežto před 10 léty bylo jich tam 25.168.“ Je tedy slovenský vývoj po- pulační opravdu velmi nentěšený. — „Osvěta! dále obsahuje: H. Vysoký. Pommejské nápisy. —
Slovák Maďar St Slovensko Zvolen Bystřice Nitra Spišský Prešov Trnava Pešť
31 article
Božek, Rorstýlené kapitoly o životě a dílech dra lánáce J. Hanuše. — Dr. M. Navrátil. MUDr. Frant. Marcš. nově zvolený rektor České Karolo-Fer- dinandey. — Dr. F. X. Harlas. Václav Jansa. L. Suchý. Selkání. — F. Wenid. Moje vzpomínka na Mikuláše Alše. — F. A. Šubert. U nás v Do- brušce. — K. Drož. V srbském zajetí. — Nové pí- semnictví. — Ad. Srb. Válka na Balkáně. — Roz- hledy po dějinách současných.
Božek Hanuš M Navrátil MUDr František doktor Harlas Jansa L Suchá F Wenid Aleš Šubert K Drož Srb Roza Balkán Český KarolaFery Ada
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. ai = Nový tanec. Výslřední tanec „tango“ je již opět překonán. V pařížských salonech počíná vládnouti nový tanec, jehož název „Crawling“ při- pomíná na americký původ, na původ z oné ob- divuhodné pevniny, kde vedle velkých vynález- ců rázu Edisonova a hrdinných průkopníků kul- tury v pustinách hemží se potrhli a výstřední ka- zatelé a hotoví blázni, k nimž jistě právem lze přičísti vynálezce „Crawlingu“. Tanec popisován je následovně: po několika prvých krocích vrhnou se půrky náhle na zem a plazí se s „estheticky nádhernými pohyby po způsobě hadů, načež opět povstanou, aby po několika krocích znovu se vá- leli po podlaze. Jak zřejmo, je základní myšlenks tance stejně málo duchaplná jako pěkná. Dámyk tanci oblékají přes plesovou robu arciť příléhavou kutnu, účes chrání si čepcem a na ruce oblékait rukavice, vycpané na způsob šermířských, čímž nevkusný obraz bláznivého tance je doplňován na hotovou maškarádu Dvorní rada Pichler ryt. Tennenberg. Z Lázní lšlu. 2. října. (K. k.) Dnes ráno zemřel zde bývalý správce dvorních honů dvorní rada Kristian Pichler ryt. Tennenberg. — Záplava v Caříhradě. Z Cařihra d u. 2. října. (K. k.) Bovší byly také na trati Východních drah způsobeny škody. Několik mostů bylo poško- zeno. Prozlýchá se nyní, že se v předměstích na Bosporu a u Zlatého Rohu utopilo 200 lidí. Autobus se převrhl. Z Bukurešti. 1. říj- na. (K. k.) Autobus, který prostředkuje spojení mezi bechetským přístavem a městem Kraljevem. se včera převrhl. 4 lidé byli zraněni, četní jiní utrpěli odřeniny
Edisonův Pichler Roh Crawling Cařihr d u Bospor Bukurešť Kraljevo