ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47131450-8f19-11dd-8a92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 113, org 11, person 53, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu i. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 269.
4 article
Haranní nvečerní listy předplání se V Praze v admninistraci na mě-l na čtvrt leta Ř K — alu s dvoji dopálkon na másle 2 K si na čtvrt letaido n7 K ehs ve filiálkách na měste t 2 K so Poštou nk měslor na čtvrtfeta n. K on s dvoji zásilkou a mésle . . Š K SO
Praha
5 article
amodvo mlin
6 article
na čtvrt leta . . . . 11 K 40b
7 article
osl n dnobov a e Acuolz myel aml-
8 article
V drobném prodeji ranní činlo o sobo za s večnrní za dh Ve fliálkách na venkové ranní čislo večerni a .. . . . 5b inserátv plati se hoto vlé napřed. ředplnceni a inserty přijím administrace v Marianské ul., B Tam nacházají se tél redakce, tiskárna a ozpedlee „Národnlch Ldlatů“ Rukopiny se navranen
Národnl Ldlat Rukopina
9 article
o vošleorsv ji
11 article
žbaván bodst Teleton „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměslské 1061. — Admínistrace a expedice sv 1062. — Obchodní tiskárna 5955. bobp vdA ollá ňanonl s lmisv vd oledmitoc olV Praze, 1. října. mahPrávě před rokem' zahájily balkánské státy mobilisaci. Několik dní na to zahájil boj černo- horský král vypovězením války Turecku. Bal kán, který tak dlouho byl „zhnilým koutem odkud stále hrozily bouře Evropě, vzplanul vá- lečným požárem.(i3ubl Nestalo se sice, čeho se všichni obávali, že by evropské státy vrhly se na sebe při roz- dílení tureckého plenu. Evropa zůstala v míru. z velmocí jen Rakousko-Uhersko a Rusko uči- nilo větší válečné opatření. V Rakousku jsme to také zaplatili větší hospodářskou krisí. Zí- skali jsme za to rozbití balkánského spolku, samostatnostAlbanie a ostrov Ada-Kalé. Rusko bylo ještě nezištnější; vyšlo z eelé kam- paně s prázdnem, s pokažencu slovanskou ná- ladou, třeba že učinilo všemožné kroky pro zachování slovanské shody na Balkáně. Události posledního roku, třeba že nevedly k obávanému evropskému požáru, měly všal přece značný vliv na posunutíckulis zahraniční politiky. Těžiště posunulo se nejen na Balkáně. nýbrž i v celé Evropě.vona vna
Praha Turecko Bala Evropa Uhersko Rusko Rakousko Ada Balkán
12 article
Trojspolek nevydržel tíhu balkánských převratů. O Albanii málem byli bychom se no- prali s Italií. Berchtold dosáhl sice toho, že přirozené řešení albanské otázky, rozdělen celého území mezi sousedním Srbskem a Ře- ckem, bylo zmařeno, ale svůj zálusk na Albani nemohl ukojit, protože Italie lačným okem po- hlížela na Valonu a hrozila nám zavřít východ z Jaderského moře. Než mít takového spo- jence, raději nic! Albanie tedy zůstala samo- statným územím a kdyby uměla psát, vypiso- vala by dále konkurs na panovníka. Než se nějaký vladař najde, zkouší své síly na Srbsku a nutí tento šťastný i nešťastný slovanský stát během roku ke třetí válce. Ani s Německem Rakousko-Uhersko za celé balkánské kampaně nezůstalo ve shodě- Vlastní hospodářské zájmy zdály se Německu důležitějšími než nibelunžská věrnost spojenci. Za bukureštského míru rakouská a německá diplomacie rozešly se docela; Rakousko tehdy ocitlo se v nezvyklé situaci po boku — Ruska. Aféra Schliebenova přiložila jen polínkok doutnajícímu sporu rakousko-německému Třicetiletý poměr jest asi na obtíž oběma stra- nám. Rakousko ve spolku s Německem nedo- sáhlo ani diplomatické, ani finanční podpory, a Německu také není příjemna zatahující se kolem něho isolace, k níž dala podnět politika Edvarda VII. A tak pouto mezi Vídní a Berlí- nudí vala pao
Berchtold Edvard Albánie Srbsko Albani jaderský moře Německo RakouskoUhersko Rakousko Rusko Vídeň
13 article
nem se uvolňuje.o jee Zvláštní hru vedli mezi sebou za balkánské krise rakouští a ruští diplomati. Chvílemi se zdálo, že válka mezi oběma rousedy už — už vypukne, přes hranice na sebe se dívaly sta- tisíce ozbrojených mužů, a na konec to skon- čilo v Bukurešti překvapujícím duettem, z ně- hož se rozvinulo několik vzájemných pokusů o námluvy. Na obou stranách asi stejně upřímně. V jedné věci si však Rakousko a Rusko úplně vyměnily úlohu: v poměru k Srbsku a Bulharsku. Ještě koncem minulého století pla- tily v zahraniční politice v celku zásady ze sedmdesátých let o rozdělení zájmových sfér na Balkáně. Dle těchto zásad pod rakouský vliv spadalo Srbsko, pod ruský Bulharsko. Proto také přízeň ruská k Bulharsku neznala hranic. Svatoštěpánské Velké Bulharsko podle ruských disposic mělo mit 170.000 km', kdežto Srbsku, jakožto chráněnci Rakouska, přidělo- vala ignatěvská diplomacie nějakých 37.500 čtver. kilometrů. R. 1885 na Balkáně stáli proti sobě Bulhaři v pozadí s Ruskem a Srbové v pozadí s Rakouskem. Obě velmoci ovšem hrály si s balkánskými státy jako kočka s myší a dopuštěly jim volnost jen potud, pokud ne- üznaly za dobré sevřít je do svého objetí Dnešní situace je docela chiasticky přehozená. Za Bulharskem stojí Rakousko, za Srbskem Rusko.
Bulhar Srba Bukurešť Rakousko Rusko Srbsko Bulharsko Balkán km
14 article
Při tomto velkém a krvavém přehodno- cování hodnot ovšem největší změny nastaly na Balkáně. Uvedeme několik čísel na doklad. jak se na Balkáně během roku poměr sil měnil. Kdyby po londýnském míru bulharská vláda byla se dohodla se spojenci, podle na- bídky spojenců mohlo mít Bulharsko 155.000 čtver. kilometrů s 5,800.000 obyv., Srbsko a Černá Hora 102.750 km s 4.738.000 obyv., Ře- cko 95.557 km s 3,183.000 obyv. Ale Dane- vova vláda chtěla pro Bulharsko 175.000 km Srbsku a Černé Hoře nechávala 89.000 km? Řecku 87.000 km'. Tak došlo k osudné válce, která skončila mírem bukureštským, po němž poměr sil na Balkáně byl takový: Bul- harsko 129.300 km a 5,065.000 obyv., Řecko 119.500 km' a 4,413.000 obyv., Srbsko 92.300 čtver. kilometrů a 4.463.000 obyv., Černá Hora 20.450 km a 640.000 obyv., Albanie 23.200 kme * 631.000 obyv. Turecko evropské (bez Caři- bradu) 5417 km a 168.000 obyv. Ale i z toho ještě ztratili Bulhaři mírem cařihradským 12.000 km? s 200.000 obyv. Má tedy nyní Bul- harsko 117.000 km a 4.900.000 obyv. a Srbsk i Černá Hora 112.750 km' s 5,500.000 obyv. slalěn s dotrlscn vlepabiu Mavsí vmsndsn ledronídovtatapottosl -balažn vásiclA nbils inelstmaj ořed popnnl. a lnbolnd vliool bulönog ea leuodl dluhazáhi ne odhablhí laslitma as alillázs astu
Dan Bulhar Balkán Bulharsko Srbsko Černá hoře Řecko Albánie Turecko km km Srbsko km ' a 4,413 km ' s 5,500
15 article
V dýmvoe io
16 article Události na poloostrově
Události na poloostrově sb balkánském. Nebezpečí třetí války balkánské. Boje Srbů s Albanci Z Paříže, 1. října. „Tempsu“ telegrafuji z Bělehradu: 13 km. západně od Kičeva zuři velká bitva. U Mavrova byli po- vstalci zatlačeni. U Prizrenu dobyli Srbové dalších posic. ent Z Bělchradu, 1. října. Úřadně se prohla- šuje, že albanské zprávy o rozsahu vzpoury a o úspěších nad srbským vojskem jsou bud přemrštěné anebo vylhané. Dle zpráv, které dostalo ministerstvo vojenství, A lbanci po nových malých üspěších poblíže Mavrova, Galičniku a Ochridy by- li ze všech posic vyjma Ochridu vytlačeni. K Ochridě táhne tolik srbského vojska, že stačí na vyhnání Albanců. Prizren jest v bezpečí a také Bitolje nenalézá sev žádném nebezpečí. Vzpoura bude po rychlém postupu srbského vojská potlačena,hen Z Londýna, 1. října. „Daily Telegraphu oznamují z Bělehradu: Srbové nabývají pře- vahy. Vzpoura albanská může býti pokládána za úplně potlačenou. Ví se nyní, proč Albanei postupovali tak rychle k Mavrovu a Galiční- ku. V území tom nalézá se 350.000 dobytčat.
Srba Ochrid Paříž Bělehrad Prizren Londýn Daily Telegraph km
17 article
Srbská dělostřelba však Albance zahnala z Mavrova. Galičník nalézá se v jejich ru- kou. Z Londýna, 1. října. Z Bělehradu oznamu- jí: Srbové obsadili včera Dibru a Ochridu o 11. hod. dopol. Albanci jsou na divokém útěku. Noviny oznamují, že na bul- harských hranicích možno pozlo- rovati no vý ruch a že komitové chystají se k novému boji. Z Bělehradu, 1. října. Albanci všude po tuhých bojích s velkými ztrátami ustupují, ale na ústupu loupí a vypalují všechny vesnice,i albanské. Do Ochridy vůbec nevkročili, utrpěvše v jejím okolí velkou porážku. Al- bancům veli albanští ministří Hussein pa- ša na křídle levém a Boljetinac na křídle pravém. oane leob Rozmluva s Pašičem. bovo do Z Vídně, 1. října. „Neue Fr. Presse“ uveřej- ňuje v čele listu rozmluvu svého pařížského dopi- sdvatela se srbským mínisterským přádsedou Pa- šičem, který prohlásií, že Srbsko upřímně si přeje, aby se svou velkou sousedkyní, rakousko- uherskou monarchii, žilo v dobrých, řádných a loyšlních poměrech. Srbsko poskytne se své stra- ny Rakousko-Uhersku příležitost praktického do- kladu své dobré vůle k dorozumění, jakmile bude se jednati ootázce drah, na nichž jest Srbsko stejně interessováno, jako Rakousko-Uhersko. Vy- jdeme — pravil Pašič — Rakousko-Uhersku vstříc co nejvíce, pokud to dovolí zájmy cizích států. Na- své cestě do Bělehradu z astavím se ve Víd- ni a doufám, že budu se moci dohodnouti v tom smyslu s hr. Berchtoldem. Rozmluva naše bude tvořiti žáklad pro hospodářské zájmy mezi oběma státy. Rozkvět hospodářství srbského po válce bude známenali pro Rakousko-Uhersko do- brého kupce a obchodního přítele. O bojích se Albanci pravil Pašič, že jsou to pouhé operace pohraniční policie, ze Srbsko ne- má dobývačných cílů. Musí však obs'a diti určité, strategieky důležité body.
Albance Srba Hussein Pašič Neue Berchtold Albanec Londýn Bělehrad Ochrid Vídeň Francie . Presse Srbsko Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Víd
18 article
Může to učinití proto, že hranice, kterou stanovila londýnská konference mezi Srbskem a Albanií. není nijak přesně určena, nýbrž je pouze orien- tační. Srbsko má tudíž volnost akce. Pravděpodob- ně půjde postup srbský až k rozvodí přítoků Drinu s přítoky moře Jaderského.a Bulharsko přes některé projevy gen. Savova nebude pěstovati politiku msty, nýbrž politiku vlastního hospodářského sesilení. To vše se týká také Turecka, které prý nemá v albanských udá- lostech ruce. Pašič také doufá, že k válce merl Řeckem a Tureckem nedojde. Co se týče budou- cího politického vývoje balkánského poloostrova, prohlašuje Pašič, že. nutno počítati s obranným spolkem, který tvoří Srbsko a Řecko; Rumunsko pak stojí na stráží tehoto spolku, takže Srbsko. Řecko a Rumunsko tvořívlastně balkánský mírový svaz, který zajisté nikdy nebude donucen, aby k udržení míru chápal se meče. ae
Savův Srbsko Albánie Drina Bulharsko Turecko Řecko Rumunsko
19 article
Essad paša a požadavky Albanců. Z Vídně, 1. října. „Neue Fr. Presse“ uve- řejňuje zprávu, kterou zaslal jí dne 30. září Faik bej ze Skadru jménem Essada paše. Sdě- luje se v ní, že valonská vláda zabavila te- legrafní siť pro sebe, aby znemožnila zasíláni jí nepříznivých zpráv do ciziny a tudíž Essad paša jej požádal, aby zmíněný list zpravil o si- tuaci. Albanci, praví telegram, jsou svorni v úsilí zavésti radikální reformy. Ismail Kemal má pro sebe jenom Valonu. Města a okresy Berat, Malakastra, Lušnia, Elbasán, Pegin, Ka- vaja, Drač, Šipak, Tirana, Kroja. Matja a Di- bra činí těchto pět požadavků: 1. Sídlo vlády přeloží se do Drače; 2. utvoří se zodpovědný kabinet; 3. u velmocí se důrazně zakročí o ne- prodlené jmenování knížete; 4. vláda ve Valo- ně nechť se vyzve, aby národu předložila po- drobné súčtování příjmů a vydání od jejího na- stoupení v úřad až do dnešního dne: 5. před příchodem knížete nesmí se žádnému cízinci uděliti žádná koncese. To jsou požadavky al- banského národa. Generál Essad paša žádá jménem národa za jejich provedení. Ve všech územích Albanska je klid, ale obyvatelstvo trvá na svých oprávněných požadavcích onh?? Sa
Neue Faik Essad Kemal Valon Lušnio Elbasán Pegine Ka Kroja Matja Vala Vídeň Francie . Presse Berat Drač Šipak Tirana
20 article
Rakousko-Uhersko není prý vinno událostmi v Albansku. Z Petrohradu, 1. října. (K. k.) Zdejší ra- kousko-uherský diplomat prohlásil ke spolu- pracovníku „Rěči“, že je absurdním přičítati Rakousko-Uhersku vinu na událostech v Al- bansku, poněvadž je Rakousko-Uhersko nej- více interesováno na urychleném uklidnění. Stanovisko Rakousko-Uherska dokazuje, že jeho diplomacie činí vše možné, aby zabránila zápletkám. Zástupce Rakousko-Uherska na londýnské velevyslanecké konferenci trval tudíž také na tom, aby hranice Albanska byly stanoveny výhradně dle zeměpisné zásady. Okolnost, že tato zásada nebyla plně uplatně- na, je také asi hlavním důvodem pro nynější albanské hnutí.Tvrzení, že toto hnutí bylo organisováno z cizíny, je bezdůvodno. Vel- moci učiní ovšem opatření k rychlé organisaci Albanska. V popředí stojí otázka organisace četnictva.
Rakousko Uhersko Petrohrad Alo RakouskoUhersko Vela Albansko
21 article
Albanská vzpoura a Rusko. Z Petrohradu, 1. října. (K. k.) „Rěč“ píše Ruská diplomacie uznává právo Srbska na ochranu jeho území a pacifikaci neklidných albanských čet na jeho hranicích. Je současně přesvědčena, že Srbsko zachová rozvahu a nevyvolá žádných zápletek. Spor Turecka s Řeckem o maloasijské mavron ostrovy. i Z Bělehradu, 1. října. Městem kolují zne- pokojivé zprávy o postupu Turků proti Ře- kům. Jest obava, že dojde k zápletce, do kte- ré bude také strženo Srbsko. Z Caříhradu, 30. září. (K. k.) Proslýcha se, že Porta zaslala svým zástupcům okružní nótu, v níž jim uděluje rozkaz, sděliti velmo- cem, že uzavření míru Řeckem závisí na de- finitivní úpravě ostrovní otázky. Z Athén, 1. října. Odpověď Porty na ná- vrhy řecké prohlášena byla vládou za nepři- jatelnou. Vláda řecká prohlašuje, že Řecko nikdy nemůže svoliti k samosprávě ostrovů v Egejském moři, které jsou neodlučnou držbou nové řecké říše. Král Kon- stantinhned po svém příjezdu ode- here se do Makedonie, kde bude v nejbližších dnech obnoven hlav- nitáborřecké armády, aby Řecko při- praveno bylo vzhledem na novou situaci a ne- bylo překvapeno. Z Cařihradu, 1. října. Listy prohlašují, že, dokud Cařihrad jest v rukou Turků a dokud jediný Řek nalézati se bude na turecké půdě. řecko-turecké bole nepřestanou.
Turek Port Řek Rusko Petrohrad Srbsko Turecko Řecko Bělehrad Caříhrad Atény Makedonie Kon
22 article
Štvanice proti Řecku trvají dále. Listy oznamují ze Soluna, že mohamedáni jsou Řeky sužováni. Noviny proto vyzývají ku po- stupu tureckého vojska na Solun. Enver bej má dovršiti svou slávu a dáti se na výpravu proti Solunu, která bude toliko vojenskou procházkou. Listy dodávají, že Řecko svými průtahy situaci jen zhoršuje, neboť smýšlení v Cařihradě stává se stále podrážděnějším. Z Paříže, 1. října. Turecko nyní ofi- ciálně žádá, aby mubyly maloasij- ské ostrovy ponechány. Proto Porta rozeslala vyslancům okružní notu, kterou tito mají oznámiti příslušným vládám, že Ture- cko z důvodů vojenských nemůže se těchto ostrovů vzdáti a proto jestnuceno řecké požadavky zho- la odmítnouti. Rešid bej který se vrátil po vyjednávání v Athenách do Cařihradu, do hlavního města řeckého již nepo- jede. Pětkráte svou cestu do Athén odročil a nyní se zase proslýchá, že onemocněl. Porta jíž jmenovala nové delegáty, jimž dala určité instrukce. Turecký vyslanec v Sofiji. Z Cařihradu, 30. září. (K. k.) Generálni ředitel politických záležitostí v ministerstvu zahraničních záležitostí Salih bej jest defini- tivně ustanoven vyslancem v Sofiji. Zejtra bude oficiálně požádáno za agrement.
Řek Enver Port Řecko Cařihrad Paříž Turecko Atény Soluna
23 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Příští schůze poslanecké sněmovny říšské rady.
poslanecký sněmovna
24 article Z Vídně, 1. října. (K. k.) Příští plenárn
Z Vídně, 1. října. (K. k.) Příští plenárn schůze poslanecké sněmovny koná se v úterý 21. října o 11. hod. dopol. Na jednacím pořa- dur Pokračování v druhém čtení (podrobná rozprava) těchto zákonných předlch: a) Zavedení poplatku z motorových vo- zidel. b) Poplatky ze sázek u totalisaterů bookmakerů, jakož i opatření proti pokout- ním sázkám. c) Spotřební daň ze šumivého vína a d) Novela k dani z lihu, nová úprava údě- lů že státních prostředků zemským fondům. novela o snížení výměru realných daní a no- vela k osobní dani st Delegace. Z Pešti, 1. října. Delegace sejdou se nej- spíše již koncem měsíce října, nejpozději po- čátkemlistopadu, V pátek bude den opětného sestoupení delegací definitivně sta- noven. s Vládní hlas o národnostním smíru v Čechách. Z Vídně, 1. října. (K. k.) Pojednávaje o proje- vech českých obchodních gremií pro národnostní smír, vzpomíná „Fremdenblatt“, že dnes uplynul právě rok od zahájení balkánské války, a dovozuje dále: Nehledě k tomu, že by v době, jako je ny- nější, v niž všechno míjí a v níž balkánská otázke tne dsjslsvu vavěgella há ladiolan
Vídeň Pešť Čechy poslanecký sněmovna
25 article
ožoz boja i 08c . 2 o- nebyla dosud definitivně vyřízena, bylo pro váž- nost našeho státu v cizině rozhodně neobyčejně vý- znamno, kdyby se podařilo zakopati konečně vá- lečnou sekeru mezi Němci a Čechy, jeví se přiro- zeně v prvé řadě v kruzích, zastoupených obcho- ními korporacemi, pocit, že dosažení našich ob- chodně-politických požadavků velmi podstatně bu- de záviseti na tom, podaří-li se odstaviti rozluču- jící momenty, a aspoň tyto výrobní, kategorie semknouti v harmonický šik. Vážného povšimnutí musí dojíti slova, jež pronášejí různé korporaceo škodách, jaké vzcházejí na hospodářském poli ná- sledkem národnostních bojů v Čechách. Nyní ze- jména platí slova, že jednota dává sílu a že pouze uvědomělou součinností všech výrobních stavů mů- že se nejdůležitější obchodně-politický rok, totiž rok uzavření našich obchodních smluv s balkán- skými státy, státi rokem požehnání pro veškeren náš hospodářský život. Zahraniční mír je zajisté neocenitelným dobrem, ale neméně cenným je do- bro vnitřního máru, pevné semknutí se všech občaní státu, které je rovněž důležitou zárukou zahranič- ního míru. lněním na l ali k Audience mínistra Hussarka,v o na Z Vídně, 1. října. Císař přijal dnes o půl 11. h - dině dopol. ve zvláštním slyšení ministra vyučová- ní dra. ryt. Hussarka, které trvalo celou hodinu Ministr honvédů zase ve Vídni. Z Vídně, 1. října. Uherský ministr zeměbran sv. p. Hazaí sem příbyl a měl dopoledne porady o vojenských záležitostech, které se připravují pro zejtřejší společnou ministerskou konferenci. Dr. Baernreither do Sarajeva. Ze Zadru, 1. října. Člen panské sněmovny d Baernreither přibyl včera do šibeniku a zamýšl odebrati se do Sarajeva, aby tam s tudo va lo ny. nlější politickou situaci v Blosně. Následník trůnu arcivévoda František Ferdinand do Anglie.
Němec Čecho Hazaí doktor Baernreither František Ferdinand Čechy Vídeň Sarajevo Zadr Anglie panská sněmovna
26 article
Z Vídně, 1. října. „Deutsch. Volksbl.“ oznamu z Londýna, že následník arcivévoda František Fer dinand přibude 11. listopadu na návštěvu ke krá- lovským manželům anglickým do Windsoru a že zúčastní se několika honů na bažanty. Na jeho po- čest budou prý pořádány četné slavnosti. Nejspiše přijede také do Londýna. Podrobnosti programu jeho pobytu v Anglií se teprve ustanoví Obstrukce v tyrolském sněmu. Z Iněpruku, 1. října. (N. Fr. Pr.“) Němečti svobodomyslní poslanci zahájili včera v tyrolském zemském sněmu obstrukci tím, že podali večer 76 pilných návrhů. Prvým z nich je návrh na vo- lební opravu. Žádá se v něm zachování dosavad- ního národnostního poměru 47:21, zachování ná- rodnostně nedilné kurie šlechtického velkostatku kuřie obchodních a živnosteniských komorl a od- stranění t. zv. šoukromé kuríe. Rozdělení mandá mezi městské okresy a venkovské obce má se provésti na základě počtu obyvatelstva a berní poplatnosti. Census snižuje se na 10 korumn a za- vádí se vedle něho všeobecná kurie s jednoročním pobytem. Ostatní pilné návrhy jsou většinou rázu hospodářského a politického a žádá se v jednom zavedení služební pragmatiky pro zemské úřad- nictvo. Podáním těchto pilných návrhů znemožně- no je druhé čtení právě projednávané volební o- pravy. olaee
Deutsch František Fery Vídeň Londýn Windsor Anglie Iněpruk Francie
27 article
Cholera v Bosně. Ze Sarajeva 30. září. (K. k.) V Sarajevě se vy- skytnuvší připad cholery jest až dosud ojedinělý. Od isolování nemocného, nádeníka, přistěhovalého ze severní Bosny, uplynuly již tři dny. V zamoře- ných venkovských okresech nevyskytl se v tomto týdnu žádný nový případ cholery. Městský a ven- kovský okres tuzský byly již prohlášeny za prosté cholery. řl Cholera v Uhrách. Z Pešti, 1. října. (K. k. uh.) U ministerstva vnitra bylo oznámeno 12 nových onemocnění z příznaků cholery z venkova, Sociální demokrat kontrolorem vojenských aadaaslie manévrů- n ao Z Amsterdamu, 1. října. Velkých manévrů ko- naných ve východním Holandsku účastní se faké sociálně-demokratický poslanec Laan jako člen státní komise k vyšetření úsporných možností armádě. Jest to poprvé, co člen parlamentu vyko nává nad činností armády takovouto kontrolu. Ruští studenti se na pruské universíty nepřijímají. la o sdea Z Berlina, 30. září. (K. k.) Jak sděluje „Lokal anzeiger“, bylo následkem včera sděleného vý. nosu mínistra kultu o omezení při- pouštění zahraničních studentů n Pruské university akademické kancelář berlénské university uloženo, aby všem ruským studentům na dotazy sdělila, že nové imatriku- lace se zatím neprovádějí. Ustánavení o nejvyšš. číslici studentů z jiných zemí. než Ruska, nebyla prý dosud učiněna.
Laan Boseň Sarajevo Bosna Uhry Pešť Amsterodam Holandsko Berlín Rusko ministerstvo vnitro
28 article
Carovy díky. Z Petrohradu, 30. září. [P. t. 3.) Car Mikulái vyslovil ruskému velvyslanci v Londýně hr. Ben- ckendorffovi nejvyšší dík za jeho úspěšnou činnost na londýnské velvyslanecké konferenci. Řecký král vrací se domů. Z Calaís, 30. záři. (K. k.) Král Konstantin vy- stoupil ve 2 hod. 20 min, odpoledne na pevninu ve 2 hod. 50 min. nastoupil simplonským expresnín vlakem cestu do Terstu. Turecko-francouzská smlouva. Z Cařihradu, 30. září. (K. k.) Minister- ská rada, prozkoumavši návrhy turecko-fran- couzské smlouvy, které připravil v Pařiži Džavid bey, uložila komisi, pozůstávající z mi- nistrů Talanta beye, Halila beye a Mahmuda paše, aby projednala některé příslušné otáz- ky. Komise konala odpoledne druhou schůzi. Uznání čínské republiky. Z Pekina, 30. září. (Reuter.) Schůze zástupeů cizich mocností dohodla se v zásadě na uznání re- publiky, jež provedeno bude patrně bezprostředně nsbsa aalhsvolo aké aánd lakecs i eiee po volbě presidenta, která se očekává 8. října Zvolení JJuanšikaje je jisto. vlodee ž donb Pumový atentát v Kelkutě.ole Z Kalkuty, 30. září. (K. k.) V Maimansingu byí dnes pumou zabit policejní inspektor. Pachate unikl. z ž
Carův ben Konstantin Mahmud Petrohrad Londýn Calaís Terst Cařihrad Pekina Zvolen Kalkuta Reuter
29 article
Býv. zem. posl. JUDr. Fr. Ulrich a otázka čes.-německé dohody. ndola(Pův. dopis „Nár. Listů“ V Hradci Králové, 30. září. Bývalý zemský poslanec JUDr. Ulrich promluvil včera na hojně navštívené členské schůzi svobodomyslné organisace v Hradci Králové o politické situaci a zemské krisi. V řeči své podal stručný, informativní přehled materiálu vyrovnávacího a vyslovil své osob- ní přesvědčení o některých předmětech spor- ných, jakož i o dalším postupu strany. Když poukázal naudálosti, souvisící s porušením ústavy zemské, pravil, že „touha po oddechu je všeobecnou, neboť politicko-strannické boje vyčerpaly mnoho energie jinde tolik po- třebné“. Otázka, jak zachovati se ku projek- tovaným konferencím dorozumívacím, je pro stranu již předem zodpbvěděna. JJe ochotna konference obeslati a ze všech sil se přičiniti, aby končily úspěchem, při čemž čest a věc národa utrpěti nesmí. Otázka vyrovnání če- skosněmeckého doléhá na nás již skoro 30 let. a nedá se upříti, že touha po smíru na obou stranách je živější dnes, než kdy před tím. Jsme-li ochotní jednati, tím ovšem nechceme říci, že těžká práce bude brzy skončena. Zá- stupce národa čeká dlouhá, únavná práce, mnoho zapírání, a bude lze mluviti o štěstí, když konečně podaří se najíti lék, který cho- robný organismus ozdravi. Bude třeba nejen trpělivosti pracovníků, ale také národa, musí zmízet zbytečná nervosita a ovládnout pře- svědčeni, že věc národa opatřena je dobře, že zástupci národa jsou mužové nejen prozíraví, ale také houževnatí v hájení nesporných práv našich. K zástupcům těmto musí miti národ prostě plnou důvěru. Rozhodnutí o obeslání vyrovnacích konferencí s naší strany leží ovšem hlavně v rukou strany agrární.
JUDr Ulrich Francie Hradec Králové
30 article
Padla-li sem a tam výtka, že vtakových váž- ných chvílích nevíme, co chceme, pak jest to omyl. Co chceme, složeno jest ve velmi přes- ných a konkrétních sněmovních návrzích, po- sléze zejména dra. Fořta na reformu zemské- ho zřízení, dra. Körnera na zavedení rovného a všeobecného práva hlasovacího se zastou- pením plurálním, dra. Schauera na úpravu ja- zykových poměrů v zeměpanských úřadech atd. i v úporné práci českých členů bývalé permanentní komise vyrovnací. Spíše jest třeba klásti otázku: čeho můžeme docí- liti a co můžeme povoliti při event. dalších kompromisních jednáních. V další části své řeči dr. Ulrich probral, srovnal a kriticky vy- světlil veškerý materiál vyrovnaci, pokud vů- bec, jak se strany vlády, tak i se strany po- slanců obou národnosti dle poslední fase po rukou jest a pokud v permanentní komisi byl do nejmenších podrobností probírán. Tak pro- bral především otázku úpravy v užívání ja- zyků při zeměpanských úřadech, při které
Körner doktor Ulrich
31 article
mezi stanovisky obou národností trvaly téměř nepřeklenutelné diference a která jest dojista nejobtížnější otázkou celého vyrovnání. Po- ukázal dále na malý sice počet, avšak prud- sost odporů v otázce užívání jázyka při úřa- dech autonomních. Pokud se týče volební re- formy, vítal by pro svou osobu nejsympati- čtěji návrh dra. Körnera stejně tak jako po- měrné zastoupení v práci a zodpovědnosti všech vrstev lidu v obcích. Vysvětlil dále vý- voj otázky změny zemského zřízení, v které při minulých konferencích docíleno bylo ocho- tou českých stran poměrně největšího sbli- žení, poukázal dále na spletitost a obtížnost otázky ochrany minorit nejen v oboru mino- ritního školství, v němž přírozeně stojíme na principu naprosté autonomie a potřebu přímo jeho exteritoriality uznáváme, nýbrž i v jiných oborech života veřejného. Když ještě vysvět- lil projekty krajských vlád, politických autonomních, zakončil svou řeč tímto pro- lin žeovo jevem: v
Körner
32 article
Vyskytl se rozpor, máme-li konference pod egidou dnešní vlády konané prostě pomi- nouti, či obeslati. Z určitých stran žádá se o odřeknutí účasti. Dovolte, abych upřímně řekl, že v dom vidím kus staršího mladočeš- ství. Byly doby, kdy jsme chtěli mluviti jen s králem, kdy nechtěli jsme mluvit s Bie- nerthem a pod. Jaký byl úspěch, víme dobře. Na tuto dráhu zástupcům strany svobomodo- myslné těžko by bylo vstoupiti. Spletitost vnitřní situace, těžké rány, zasazené našemu životu hospodářskému zahraniční krisí ne- dávno minulé doby, nejistota následků, čím dál tím více rostoucí volání produktivních vrstev národa po dokončení snesitelného smí- ru česko-německého, všude patrná rostoucí nechuť k neplodnému politickému životu, do- jista varuje před překotnými rozhodnutími. Obeslání konferencí ostatně ničemu nepreju- dikuje, bude lze v poměrně krátké době pře- hlédnouti, na čem jsme a shledáme-li, že na straně vlády, která po dlouhé nečinnosti ai částečných překážkách chápe se nyní inicia- tivy v tomto díle, není dosti opravdové a ob- jektivní energie prosaditi spravedlivou úpravu soužití obou národů, zbude ještě dosti chvíle vyvoditi z toho konsekvence a v čas zejména před řešením jiných velkých úkolů celostát- ních, na kterém vládě záleží, zaujmouti proti ní stanovisko příkrého odporu. V otázce tedy obeslání konferencí a pokračování v jednání výrovnácím jsou názory v naší straně jedno- myslné a nepadá na váhu, jestli snad v po- ale