1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu i. října 1913.
Praha
4
article
Haranní nvečerní listy
předplání se
V Praze v admninistraci
na mě-l
na čtvrt leta Ř K —
alu s dvoji dopálkon
na másle
2 K si
na čtvrt letaido n7 K ehs
ve filiálkách
na měste
t 2 K so
Poštou
nk měslor
na čtvrtfeta n. K on
s dvoji zásilkou
a mésle
. . Š K SO
Praha
6
article
na čtvrt leta . . . . 11 K 40b
7
article
osl n
dnobov a e
Acuolz myel
aml-
8
article
V drobném prodeji
ranní činlo o sobo
za s
večnrní
za dh
Ve fliálkách na venkové
ranní čislo
večerni a
.. . . . 5b
inserátv
plati se hoto vlé napřed.
ředplnceni a inserty přijím
administrace v Marianské ul., B
Tam nacházají se tél
redakce, tiskárna a ozpedlee
„Národnlch Ldlatů“
Rukopiny se navranen
Národnl Ldlat
Rukopina
11
article
žbaván
bodst Teleton „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměslské 1061. — Admínistrace a expedice
sv 1062. — Obchodní tiskárna 5955.
bobp vdA ollá ňanonl s
lmisv vd oledmitoc olV Praze, 1. října.
mahPrávě před rokem' zahájily balkánské státy
mobilisaci. Několik dní na to zahájil boj černo-
horský král vypovězením války Turecku. Bal
kán, který tak dlouho byl „zhnilým koutem
odkud stále hrozily bouře Evropě, vzplanul vá-
lečným požárem.(i3ubl
Nestalo se sice, čeho se všichni obávali, že
by evropské státy vrhly se na sebe při roz-
dílení tureckého plenu. Evropa zůstala v míru.
z velmocí jen Rakousko-Uhersko a Rusko uči-
nilo větší válečné opatření. V Rakousku jsme
to také zaplatili větší hospodářskou krisí. Zí-
skali jsme za to rozbití balkánského spolku,
samostatnostAlbanie a ostrov Ada-Kalé.
Rusko bylo ještě nezištnější; vyšlo z eelé kam-
paně s prázdnem, s pokažencu slovanskou ná-
ladou, třeba že učinilo všemožné kroky pro
zachování slovanské shody na Balkáně.
Události posledního roku, třeba že nevedly
k obávanému evropskému požáru, měly všal
přece značný vliv na posunutíckulis zahraniční
politiky. Těžiště posunulo se nejen na Balkáně.
nýbrž i v celé Evropě.vona vna
Praha
Turecko
Bala
Evropa
Uhersko
Rusko
Rakousko
Ada
Balkán
12
article
Trojspolek nevydržel tíhu balkánských
převratů. O Albanii málem byli bychom se no-
prali s Italií. Berchtold dosáhl sice toho, že
přirozené řešení albanské otázky, rozdělen
celého území mezi sousedním Srbskem a Ře-
ckem, bylo zmařeno, ale svůj zálusk na Albani
nemohl ukojit, protože Italie lačným okem po-
hlížela na Valonu a hrozila nám zavřít východ
z Jaderského moře. Než mít takového spo-
jence, raději nic! Albanie tedy zůstala samo-
statným územím a kdyby uměla psát, vypiso-
vala by dále konkurs na panovníka. Než se
nějaký vladař najde, zkouší své síly na Srbsku
a nutí tento šťastný i nešťastný slovanský stát
během roku ke třetí válce.
Ani s Německem Rakousko-Uhersko za
celé balkánské kampaně nezůstalo ve shodě-
Vlastní hospodářské zájmy zdály se Německu
důležitějšími než nibelunžská věrnost spojenci.
Za bukureštského míru rakouská a německá
diplomacie rozešly se docela; Rakousko tehdy
ocitlo se v nezvyklé situaci po boku — Ruska.
Aféra Schliebenova přiložila jen polínkok
doutnajícímu sporu rakousko-německému
Třicetiletý poměr jest asi na obtíž oběma stra-
nám. Rakousko ve spolku s Německem nedo-
sáhlo ani diplomatické, ani finanční podpory,
a Německu také není příjemna zatahující se
kolem něho isolace, k níž dala podnět politika
Edvarda VII. A tak pouto mezi Vídní a Berlí-
nudí vala pao
Berchtold
Edvard
Albánie
Srbsko
Albani
jaderský moře
Německo
RakouskoUhersko
Rakousko
Rusko
Vídeň
13
article
nem se uvolňuje.o jee
Zvláštní hru vedli mezi sebou za balkánské
krise rakouští a ruští diplomati. Chvílemi se
zdálo, že válka mezi oběma rousedy už — už
vypukne, přes hranice na sebe se dívaly sta-
tisíce ozbrojených mužů, a na konec to skon-
čilo v Bukurešti překvapujícím duettem, z ně-
hož se rozvinulo několik vzájemných pokusů
o námluvy. Na obou stranách asi stejně
upřímně.
V jedné věci si však Rakousko a Rusko
úplně vyměnily úlohu: v poměru k Srbsku a
Bulharsku. Ještě koncem minulého století pla-
tily v zahraniční politice v celku zásady ze
sedmdesátých let o rozdělení zájmových sfér
na Balkáně. Dle těchto zásad pod rakouský
vliv spadalo Srbsko, pod ruský Bulharsko.
Proto také přízeň ruská k Bulharsku neznala
hranic. Svatoštěpánské Velké Bulharsko podle
ruských disposic mělo mit 170.000 km', kdežto
Srbsku, jakožto chráněnci Rakouska, přidělo-
vala ignatěvská diplomacie nějakých 37.500
čtver. kilometrů. R. 1885 na Balkáně stáli proti
sobě Bulhaři v pozadí s Ruskem a Srbové v
pozadí s Rakouskem. Obě velmoci ovšem hrály
si s balkánskými státy jako kočka s myší
a dopuštěly jim volnost jen potud, pokud ne-
üznaly za dobré sevřít je do svého objetí
Dnešní situace je docela chiasticky přehozená.
Za Bulharskem stojí Rakousko, za Srbskem
Rusko.
Bulhar
Srba
Bukurešť
Rakousko
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Balkán
km
14
article
Při tomto velkém a krvavém přehodno-
cování hodnot ovšem největší změny nastaly
na Balkáně. Uvedeme několik čísel na doklad.
jak se na Balkáně během roku poměr sil měnil.
Kdyby po londýnském míru bulharská
vláda byla se dohodla se spojenci, podle na-
bídky spojenců mohlo mít Bulharsko 155.000
čtver. kilometrů s 5,800.000 obyv., Srbsko a
Černá Hora 102.750 km s 4.738.000 obyv., Ře-
cko 95.557 km s 3,183.000 obyv. Ale Dane-
vova vláda chtěla pro Bulharsko 175.000 km
Srbsku a Černé Hoře nechávala 89.000 km?
Řecku 87.000 km'. Tak došlo k osudné válce,
která skončila mírem bukureštským, po
němž poměr sil na Balkáně byl takový: Bul-
harsko 129.300 km a 5,065.000 obyv., Řecko
119.500 km' a 4,413.000 obyv., Srbsko 92.300
čtver. kilometrů a 4.463.000 obyv., Černá Hora
20.450 km a 640.000 obyv., Albanie 23.200 kme
* 631.000 obyv. Turecko evropské (bez Caři-
bradu) 5417 km a 168.000 obyv. Ale i z toho
ještě ztratili Bulhaři mírem cařihradským
12.000 km? s 200.000 obyv. Má tedy nyní Bul-
harsko 117.000 km a 4.900.000 obyv. a Srbsk
i Černá Hora 112.750 km' s 5,500.000 obyv.
slalěn s
dotrlscn
vlepabiu
Mavsí vmsndsn ledronídovtatapottosl
-balažn vásiclA nbils inelstmaj ořed popnnl. a
lnbolnd vliool bulönog ea leuodl dluhazáhi ne
odhablhí laslitma as alillázs astu
Dan
Bulhar
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Černá hoře
Řecko
Albánie
Turecko
km
km Srbsko
km ' a 4,413
km ' s 5,500
16
article
Události na poloostrově
Události na poloostrově
sb
balkánském.
Nebezpečí třetí války
balkánské.
Boje Srbů s Albanci
Z Paříže, 1. října. „Tempsu“ telegrafuji
z Bělehradu: 13 km. západně od Kičeva
zuři velká bitva. U Mavrova byli po-
vstalci zatlačeni. U Prizrenu dobyli Srbové
dalších posic. ent
Z Bělchradu, 1. října. Úřadně se prohla-
šuje, že albanské zprávy o rozsahu vzpoury
a o úspěších nad srbským vojskem jsou bud
přemrštěné anebo vylhané. Dle zpráv, které
dostalo ministerstvo vojenství, A lbanci po
nových malých üspěších poblíže
Mavrova, Galičniku a Ochridy by-
li ze všech posic vyjma Ochridu
vytlačeni. K Ochridě táhne tolik srbského
vojska, že stačí na vyhnání Albanců. Prizren
jest v bezpečí a také Bitolje nenalézá sev
žádném nebezpečí. Vzpoura bude po rychlém
postupu srbského vojská potlačena,hen
Z Londýna, 1. října. „Daily Telegraphu
oznamují z Bělehradu: Srbové nabývají pře-
vahy. Vzpoura albanská může býti pokládána
za úplně potlačenou. Ví se nyní, proč Albanei
postupovali tak rychle k Mavrovu a Galiční-
ku. V území tom nalézá se 350.000 dobytčat.
Srba
Ochrid
Paříž
Bělehrad
Prizren
Londýn
Daily Telegraph
km
17
article
Srbská dělostřelba však Albance zahnala
z Mavrova. Galičník nalézá se v jejich ru-
kou.
Z Londýna, 1. října. Z Bělehradu oznamu-
jí: Srbové obsadili včera Dibru a
Ochridu o 11. hod. dopol. Albanci jsou na
divokém útěku. Noviny oznamují, že na bul-
harských hranicích možno pozlo-
rovati no vý ruch a že komitové chystají
se k novému boji.
Z Bělehradu, 1. října. Albanci všude po
tuhých bojích s velkými ztrátami ustupují, ale
na ústupu loupí a vypalují všechny vesnice,i
albanské. Do Ochridy vůbec nevkročili,
utrpěvše v jejím okolí velkou porážku. Al-
bancům veli albanští ministří Hussein pa-
ša na křídle levém a Boljetinac na křídle
pravém. oane
leob Rozmluva s Pašičem. bovo
do Z Vídně, 1. října. „Neue Fr. Presse“ uveřej-
ňuje v čele listu rozmluvu svého pařížského dopi-
sdvatela se srbským mínisterským přádsedou Pa-
šičem, který prohlásií, že Srbsko upřímně si
přeje, aby se svou velkou sousedkyní, rakousko-
uherskou monarchii, žilo v dobrých, řádných a
loyšlních poměrech. Srbsko poskytne se své stra-
ny Rakousko-Uhersku příležitost praktického do-
kladu své dobré vůle k dorozumění, jakmile bude
se jednati ootázce drah, na nichž jest Srbsko
stejně interessováno, jako Rakousko-Uhersko. Vy-
jdeme — pravil Pašič — Rakousko-Uhersku vstříc
co nejvíce, pokud to dovolí zájmy cizích států. Na-
své cestě do Bělehradu z astavím se ve Víd-
ni a doufám, že budu se moci dohodnouti v tom
smyslu s hr. Berchtoldem. Rozmluva naše
bude tvořiti žáklad pro hospodářské zájmy mezi
oběma státy. Rozkvět hospodářství srbského po
válce bude známenali pro Rakousko-Uhersko do-
brého kupce a obchodního přítele.
O bojích se Albanci pravil Pašič, že jsou to
pouhé operace pohraniční policie, ze Srbsko ne-
má dobývačných cílů. Musí však obs'a diti
určité, strategieky důležité body.
Albance
Srba
Hussein
Pašič
Neue
Berchtold
Albanec
Londýn
Bělehrad
Ochrid
Vídeň
Francie . Presse
Srbsko
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Víd
18
article
Může to učinití proto, že hranice, kterou stanovila
londýnská konference mezi Srbskem a Albanií.
není nijak přesně určena, nýbrž je pouze orien-
tační. Srbsko má tudíž volnost akce. Pravděpodob-
ně půjde postup srbský až k rozvodí přítoků Drinu
s přítoky moře Jaderského.a
Bulharsko přes některé projevy gen. Savova
nebude pěstovati politiku msty, nýbrž politiku
vlastního hospodářského sesilení. To vše se týká
také Turecka, které prý nemá v albanských udá-
lostech ruce. Pašič také doufá, že k válce merl
Řeckem a Tureckem nedojde. Co se týče budou-
cího politického vývoje balkánského poloostrova,
prohlašuje Pašič, že. nutno počítati s obranným
spolkem, který tvoří Srbsko a Řecko; Rumunsko
pak stojí na stráží tehoto spolku, takže Srbsko.
Řecko a Rumunsko tvořívlastně balkánský mírový
svaz, který zajisté nikdy nebude donucen, aby
k udržení míru chápal se meče.
ae
Savův
Srbsko
Albánie
Drina
Bulharsko
Turecko
Řecko
Rumunsko
19
article
Essad paša a požadavky Albanců.
Z Vídně, 1. října. „Neue Fr. Presse“ uve-
řejňuje zprávu, kterou zaslal jí dne 30. září
Faik bej ze Skadru jménem Essada paše. Sdě-
luje se v ní, že valonská vláda zabavila te-
legrafní siť pro sebe, aby znemožnila zasíláni
jí nepříznivých zpráv do ciziny a tudíž Essad
paša jej požádal, aby zmíněný list zpravil o si-
tuaci. Albanci, praví telegram, jsou svorni
v úsilí zavésti radikální reformy. Ismail Kemal
má pro sebe jenom Valonu. Města a okresy
Berat, Malakastra, Lušnia, Elbasán, Pegin, Ka-
vaja, Drač, Šipak, Tirana, Kroja. Matja a Di-
bra činí těchto pět požadavků: 1. Sídlo vlády
přeloží se do Drače; 2. utvoří se zodpovědný
kabinet; 3. u velmocí se důrazně zakročí o ne-
prodlené jmenování knížete; 4. vláda ve Valo-
ně nechť se vyzve, aby národu předložila po-
drobné súčtování příjmů a vydání od jejího na-
stoupení v úřad až do dnešního dne: 5. před
příchodem knížete nesmí se žádnému cízinci
uděliti žádná koncese. To jsou požadavky al-
banského národa. Generál Essad paša žádá
jménem národa za jejich provedení. Ve všech
územích Albanska je klid, ale obyvatelstvo
trvá na svých oprávněných požadavcích
onh?? Sa
Neue
Faik
Essad
Kemal
Valon
Lušnio
Elbasán
Pegine
Ka
Kroja
Matja
Vala
Vídeň
Francie . Presse
Berat
Drač
Šipak
Tirana
20
article
Rakousko-Uhersko není prý vinno událostmi
v Albansku.
Z Petrohradu, 1. října. (K. k.) Zdejší ra-
kousko-uherský diplomat prohlásil ke spolu-
pracovníku „Rěči“, že je absurdním přičítati
Rakousko-Uhersku vinu na událostech v Al-
bansku, poněvadž je Rakousko-Uhersko nej-
více interesováno na urychleném uklidnění.
Stanovisko Rakousko-Uherska dokazuje, že
jeho diplomacie činí vše možné, aby zabránila
zápletkám. Zástupce Rakousko-Uherska na
londýnské velevyslanecké konferenci trval
tudíž také na tom, aby hranice Albanska byly
stanoveny výhradně dle zeměpisné zásady.
Okolnost, že tato zásada nebyla plně uplatně-
na, je také asi hlavním důvodem pro nynější
albanské hnutí.Tvrzení, že toto hnutí bylo
organisováno z cizíny, je bezdůvodno. Vel-
moci učiní ovšem opatření k rychlé organisaci
Albanska. V popředí stojí otázka organisace
četnictva.
Rakousko
Uhersko
Petrohrad
Alo
RakouskoUhersko
Vela
Albansko
21
article
Albanská vzpoura a Rusko.
Z Petrohradu, 1. října. (K. k.) „Rěč“ píše
Ruská diplomacie uznává právo Srbska na
ochranu jeho území a pacifikaci neklidných
albanských čet na jeho hranicích. Je současně
přesvědčena, že Srbsko zachová rozvahu a
nevyvolá žádných zápletek.
Spor Turecka s Řeckem o maloasijské
mavron ostrovy. i
Z Bělehradu, 1. října. Městem kolují zne-
pokojivé zprávy o postupu Turků proti Ře-
kům. Jest obava, že dojde k zápletce, do kte-
ré bude také strženo Srbsko.
Z Caříhradu, 30. září. (K. k.) Proslýcha
se, že Porta zaslala svým zástupcům okružní
nótu, v níž jim uděluje rozkaz, sděliti velmo-
cem, že uzavření míru Řeckem závisí na de-
finitivní úpravě ostrovní otázky.
Z Athén, 1. října. Odpověď Porty na ná-
vrhy řecké prohlášena byla vládou za nepři-
jatelnou. Vláda řecká prohlašuje, že Řecko
nikdy nemůže svoliti k samosprávě ostrovů
v Egejském moři, které jsou neodlučnou
držbou nové řecké říše. Král Kon-
stantinhned po svém příjezdu ode-
here se do Makedonie, kde bude v
nejbližších dnech obnoven hlav-
nitáborřecké armády, aby Řecko při-
praveno bylo vzhledem na novou situaci a ne-
bylo překvapeno.
Z Cařihradu, 1. října. Listy prohlašují, že,
dokud Cařihrad jest v rukou Turků a dokud
jediný Řek nalézati se bude na turecké půdě.
řecko-turecké bole nepřestanou.
Turek
Port
Řek
Rusko
Petrohrad
Srbsko
Turecko
Řecko
Bělehrad
Caříhrad
Atény
Makedonie
Kon
22
article
Štvanice proti Řecku trvají dále.
Listy oznamují ze Soluna, že mohamedáni jsou
Řeky sužováni. Noviny proto vyzývají ku po-
stupu tureckého vojska na Solun. Enver bej
má dovršiti svou slávu a dáti se na výpravu
proti Solunu, která bude toliko vojenskou
procházkou. Listy dodávají, že Řecko svými
průtahy situaci jen zhoršuje, neboť smýšlení
v Cařihradě stává se stále podrážděnějším.
Z Paříže, 1. října. Turecko nyní ofi-
ciálně žádá, aby mubyly maloasij-
ské ostrovy ponechány. Proto Porta
rozeslala vyslancům okružní notu, kterou tito
mají oznámiti příslušným vládám, že Ture-
cko z důvodů vojenských nemůže
se těchto ostrovů vzdáti a proto
jestnuceno řecké požadavky zho-
la odmítnouti. Rešid bej který se vrátil
po vyjednávání v Athenách do Cařihradu, do
hlavního města řeckého již nepo-
jede. Pětkráte svou cestu do Athén odročil
a nyní se zase proslýchá, že onemocněl. Porta
jíž jmenovala nové delegáty, jimž dala určité
instrukce.
Turecký vyslanec v Sofiji.
Z Cařihradu, 30. září. (K. k.) Generálni
ředitel politických záležitostí v ministerstvu
zahraničních záležitostí Salih bej jest defini-
tivně ustanoven vyslancem v Sofiji. Zejtra
bude oficiálně požádáno za agrement.
Řek
Enver
Port
Řecko
Cařihrad
Paříž
Turecko
Atény
Soluna
23
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Příští schůze poslanecké sněmovny říšské
rady.
poslanecký sněmovna
24
article
Z Vídně, 1. října. (K. k.) Příští plenárn
Z Vídně, 1. října. (K. k.) Příští plenárn
schůze poslanecké sněmovny koná se v úterý
21. října o 11. hod. dopol. Na jednacím pořa-
dur Pokračování v druhém čtení (podrobná
rozprava) těchto zákonných předlch:
a) Zavedení poplatku z motorových vo-
zidel.
b) Poplatky ze sázek u totalisaterů
bookmakerů, jakož i opatření proti pokout-
ním sázkám.
c) Spotřební daň ze šumivého vína a
d) Novela k dani z lihu, nová úprava údě-
lů že státních prostředků zemským fondům.
novela o snížení výměru realných daní a no-
vela k osobní dani
st
Delegace.
Z Pešti, 1. října. Delegace sejdou se nej-
spíše již koncem měsíce října, nejpozději po-
čátkemlistopadu, V pátek bude den
opětného sestoupení delegací definitivně sta-
noven. s
Vládní hlas o národnostním smíru v Čechách.
Z Vídně, 1. října. (K. k.) Pojednávaje o proje-
vech českých obchodních gremií pro národnostní
smír, vzpomíná „Fremdenblatt“, že dnes uplynul
právě rok od zahájení balkánské války, a dovozuje
dále: Nehledě k tomu, že by v době, jako je ny-
nější, v niž všechno míjí a v níž balkánská otázke
tne
dsjslsvu vavěgella há ladiolan
Vídeň
Pešť
Čechy
poslanecký sněmovna
25
article
ožoz boja i 08c . 2 o-
nebyla dosud definitivně vyřízena, bylo pro váž-
nost našeho státu v cizině rozhodně neobyčejně vý-
znamno, kdyby se podařilo zakopati konečně vá-
lečnou sekeru mezi Němci a Čechy, jeví se přiro-
zeně v prvé řadě v kruzích, zastoupených obcho-
ními korporacemi, pocit, že dosažení našich ob-
chodně-politických požadavků velmi podstatně bu-
de záviseti na tom, podaří-li se odstaviti rozluču-
jící momenty, a aspoň tyto výrobní, kategorie
semknouti v harmonický šik. Vážného povšimnutí
musí dojíti slova, jež pronášejí různé korporaceo
škodách, jaké vzcházejí na hospodářském poli ná-
sledkem národnostních bojů v Čechách. Nyní ze-
jména platí slova, že jednota dává sílu a že pouze
uvědomělou součinností všech výrobních stavů mů-
že se nejdůležitější obchodně-politický rok, totiž
rok uzavření našich obchodních smluv s balkán-
skými státy, státi rokem požehnání pro veškeren
náš hospodářský život. Zahraniční mír je zajisté
neocenitelným dobrem, ale neméně cenným je do-
bro vnitřního máru, pevné semknutí se všech občaní
státu, které je rovněž důležitou zárukou zahranič-
ního míru.
lněním na l ali k
Audience mínistra Hussarka,v o na
Z Vídně, 1. října. Císař přijal dnes o půl 11. h -
dině dopol. ve zvláštním slyšení ministra vyučová-
ní dra. ryt. Hussarka, které trvalo celou hodinu
Ministr honvédů zase ve Vídni.
Z Vídně, 1. října. Uherský ministr zeměbran
sv. p. Hazaí sem příbyl a měl dopoledne porady
o vojenských záležitostech, které se připravují pro
zejtřejší společnou ministerskou konferenci.
Dr. Baernreither do Sarajeva.
Ze Zadru, 1. října. Člen panské sněmovny d
Baernreither přibyl včera do šibeniku a zamýšl
odebrati se do Sarajeva, aby tam s tudo va lo ny.
nlější politickou situaci v Blosně.
Následník trůnu arcivévoda František
Ferdinand do Anglie.
Němec
Čecho
Hazaí
doktor
Baernreither
František Ferdinand
Čechy
Vídeň
Sarajevo
Zadr
Anglie
panská sněmovna
26
article
Z Vídně, 1. října. „Deutsch. Volksbl.“ oznamu
z Londýna, že následník arcivévoda František Fer
dinand přibude 11. listopadu na návštěvu ke krá-
lovským manželům anglickým do Windsoru a že
zúčastní se několika honů na bažanty. Na jeho po-
čest budou prý pořádány četné slavnosti. Nejspiše
přijede také do Londýna. Podrobnosti programu
jeho pobytu v Anglií se teprve ustanoví
Obstrukce v tyrolském sněmu.
Z Iněpruku, 1. října. (N. Fr. Pr.“) Němečti
svobodomyslní poslanci zahájili včera v tyrolském
zemském sněmu obstrukci tím, že podali večer 76
pilných návrhů. Prvým z nich je návrh na vo-
lební opravu. Žádá se v něm zachování dosavad-
ního národnostního poměru 47:21, zachování ná-
rodnostně nedilné kurie šlechtického velkostatku
kuřie obchodních a živnosteniských komorl a od-
stranění t. zv. šoukromé kuríe. Rozdělení mandá
mezi městské okresy a venkovské obce má se
provésti na základě počtu obyvatelstva a berní
poplatnosti. Census snižuje se na 10 korumn a za-
vádí se vedle něho všeobecná kurie s jednoročním
pobytem. Ostatní pilné návrhy jsou většinou rázu
hospodářského a politického a žádá se v jednom
zavedení služební pragmatiky pro zemské úřad-
nictvo. Podáním těchto pilných návrhů znemožně-
no je druhé čtení právě projednávané volební o-
pravy. olaee
Deutsch
František Fery
Vídeň
Londýn
Windsor
Anglie
Iněpruk
Francie
27
article
Cholera v Bosně.
Ze Sarajeva 30. září. (K. k.) V Sarajevě se vy-
skytnuvší připad cholery jest až dosud ojedinělý.
Od isolování nemocného, nádeníka, přistěhovalého
ze severní Bosny, uplynuly již tři dny. V zamoře-
ných venkovských okresech nevyskytl se v tomto
týdnu žádný nový případ cholery. Městský a ven-
kovský okres tuzský byly již prohlášeny za prosté
cholery. řl
Cholera v Uhrách.
Z Pešti, 1. října. (K. k. uh.) U ministerstva
vnitra bylo oznámeno 12 nových onemocnění z
příznaků cholery z venkova,
Sociální demokrat kontrolorem vojenských
aadaaslie manévrů- n ao
Z Amsterdamu, 1. října. Velkých manévrů ko-
naných ve východním Holandsku účastní se faké
sociálně-demokratický poslanec Laan jako člen
státní komise k vyšetření úsporných možností
armádě. Jest to poprvé, co člen parlamentu vyko
nává nad činností armády takovouto kontrolu.
Ruští studenti se na pruské universíty
nepřijímají. la o
sdea
Z Berlina, 30. září. (K. k.) Jak sděluje „Lokal
anzeiger“, bylo následkem včera sděleného vý.
nosu mínistra kultu o omezení při-
pouštění zahraničních studentů n
Pruské university akademické kancelář
berlénské university uloženo, aby všem ruským
studentům na dotazy sdělila, že nové imatriku-
lace se zatím neprovádějí. Ustánavení o nejvyšš.
číslici studentů z jiných zemí. než Ruska, nebyla
prý dosud učiněna.
Laan
Boseň
Sarajevo
Bosna
Uhry
Pešť
Amsterodam
Holandsko
Berlín
Rusko
ministerstvo vnitro
28
article
Carovy díky.
Z Petrohradu, 30. září. [P. t. 3.) Car Mikulái
vyslovil ruskému velvyslanci v Londýně hr. Ben-
ckendorffovi nejvyšší dík za jeho úspěšnou činnost
na londýnské velvyslanecké konferenci.
Řecký král vrací se domů.
Z Calaís, 30. záři. (K. k.) Král Konstantin vy-
stoupil ve 2 hod. 20 min, odpoledne na pevninu
ve 2 hod. 50 min. nastoupil simplonským expresnín
vlakem cestu do Terstu.
Turecko-francouzská smlouva.
Z Cařihradu, 30. září. (K. k.) Minister-
ská rada, prozkoumavši návrhy turecko-fran-
couzské smlouvy, které připravil v Pařiži
Džavid bey, uložila komisi, pozůstávající z mi-
nistrů Talanta beye, Halila beye a Mahmuda
paše, aby projednala některé příslušné otáz-
ky. Komise konala odpoledne druhou schůzi.
Uznání čínské republiky.
Z Pekina, 30. září. (Reuter.) Schůze zástupeů
cizich mocností dohodla se v zásadě na uznání re-
publiky, jež provedeno bude patrně bezprostředně
nsbsa aalhsvolo aké aánd lakecs i eiee
po volbě presidenta, která se očekává 8. října
Zvolení JJuanšikaje je jisto.
vlodee ž
donb Pumový atentát v Kelkutě.ole
Z Kalkuty, 30. září. (K. k.) V Maimansingu byí
dnes pumou zabit policejní inspektor. Pachate
unikl. z ž
Carův
ben
Konstantin
Mahmud
Petrohrad
Londýn
Calaís
Terst
Cařihrad
Pekina
Zvolen
Kalkuta
Reuter
29
article
Býv. zem. posl. JUDr. Fr. Ulrich
a otázka čes.-německé dohody.
ndola(Pův. dopis „Nár. Listů“
V Hradci Králové, 30. září.
Bývalý zemský poslanec JUDr. Ulrich
promluvil včera na hojně navštívené členské
schůzi svobodomyslné organisace v Hradci
Králové o politické situaci a zemské krisi.
V řeči své podal stručný, informativní přehled
materiálu vyrovnávacího a vyslovil své osob-
ní přesvědčení o některých předmětech spor-
ných, jakož i o dalším postupu strany. Když
poukázal naudálosti, souvisící s porušením
ústavy zemské, pravil, že „touha po oddechu
je všeobecnou, neboť politicko-strannické
boje vyčerpaly mnoho energie jinde tolik po-
třebné“. Otázka, jak zachovati se ku projek-
tovaným konferencím dorozumívacím, je pro
stranu již předem zodpbvěděna. JJe ochotna
konference obeslati a ze všech sil se přičiniti,
aby končily úspěchem, při čemž čest a věc
národa utrpěti nesmí. Otázka vyrovnání če-
skosněmeckého doléhá na nás již skoro 30 let.
a nedá se upříti, že touha po smíru na obou
stranách je živější dnes, než kdy před tím.
Jsme-li ochotní jednati, tím ovšem nechceme
říci, že těžká práce bude brzy skončena. Zá-
stupce národa čeká dlouhá, únavná práce,
mnoho zapírání, a bude lze mluviti o štěstí,
když konečně podaří se najíti lék, který cho-
robný organismus ozdravi. Bude třeba nejen
trpělivosti pracovníků, ale také národa, musí
zmízet zbytečná nervosita a ovládnout pře-
svědčeni, že věc národa opatřena je dobře, že
zástupci národa jsou mužové nejen prozíraví,
ale také houževnatí v hájení nesporných práv
našich. K zástupcům těmto musí miti národ
prostě plnou důvěru. Rozhodnutí o obeslání
vyrovnacích konferencí s naší strany leží
ovšem hlavně v rukou strany agrární.
JUDr
Ulrich
Francie
Hradec Králové
30
article
Padla-li sem a tam výtka, že vtakových váž-
ných chvílích nevíme, co chceme, pak jest to
omyl. Co chceme, složeno jest ve velmi přes-
ných a konkrétních sněmovních návrzích, po-
sléze zejména dra. Fořta na reformu zemské-
ho zřízení, dra. Körnera na zavedení rovného
a všeobecného práva hlasovacího se zastou-
pením plurálním, dra. Schauera na úpravu ja-
zykových poměrů v zeměpanských úřadech
atd. i v úporné práci českých členů bývalé
permanentní komise vyrovnací. Spíše jest
třeba klásti otázku: čeho můžeme docí-
liti a co můžeme povoliti při event. dalších
kompromisních jednáních. V další části své
řeči dr. Ulrich probral, srovnal a kriticky vy-
světlil veškerý materiál vyrovnaci, pokud vů-
bec, jak se strany vlády, tak i se strany po-
slanců obou národnosti dle poslední fase po
rukou jest a pokud v permanentní komisi byl
do nejmenších podrobností probírán. Tak pro-
bral především otázku úpravy v užívání ja-
zyků při zeměpanských úřadech, při které
Körner
doktor
Ulrich
31
article
mezi stanovisky obou národností trvaly téměř
nepřeklenutelné diference a která jest dojista
nejobtížnější otázkou celého vyrovnání. Po-
ukázal dále na malý sice počet, avšak prud-
sost odporů v otázce užívání jázyka při úřa-
dech autonomních. Pokud se týče volební re-
formy, vítal by pro svou osobu nejsympati-
čtěji návrh dra. Körnera stejně tak jako po-
měrné zastoupení v práci a zodpovědnosti
všech vrstev lidu v obcích. Vysvětlil dále vý-
voj otázky změny zemského zřízení, v které
při minulých konferencích docíleno bylo ocho-
tou českých stran poměrně největšího sbli-
žení, poukázal dále na spletitost a obtížnost
otázky ochrany minorit nejen v oboru mino-
ritního školství, v němž přírozeně stojíme na
principu naprosté autonomie a potřebu přímo
jeho exteritoriality uznáváme, nýbrž i v jiných
oborech života veřejného. Když ještě vysvět-
lil projekty krajských vlád, politických
autonomních, zakončil svou řeč tímto pro-
lin žeovo
jevem: v
Körner
32
article
Vyskytl se rozpor, máme-li konference
pod egidou dnešní vlády konané prostě pomi-
nouti, či obeslati. Z určitých stran žádá se
o odřeknutí účasti. Dovolte, abych upřímně
řekl, že v dom vidím kus staršího mladočeš-
ství. Byly doby, kdy jsme chtěli mluviti jen
s králem, kdy nechtěli jsme mluvit s Bie-
nerthem a pod. Jaký byl úspěch, víme dobře.
Na tuto dráhu zástupcům strany svobomodo-
myslné těžko by bylo vstoupiti. Spletitost
vnitřní situace, těžké rány, zasazené našemu
životu hospodářskému zahraniční krisí ne-
dávno minulé doby, nejistota následků, čím
dál tím více rostoucí volání produktivních
vrstev národa po dokončení snesitelného smí-
ru česko-německého, všude patrná rostoucí
nechuť k neplodnému politickému životu, do-
jista varuje před překotnými rozhodnutími.
Obeslání konferencí ostatně ničemu nepreju-
dikuje, bude lze v poměrně krátké době pře-
hlédnouti, na čem jsme a shledáme-li, že na
straně vlády, která po dlouhé nečinnosti ai
částečných překážkách chápe se nyní inicia-
tivy v tomto díle, není dosti opravdové a ob-
jektivní energie prosaditi spravedlivou úpravu
soužití obou národů, zbude ještě dosti chvíle
vyvoditi z toho konsekvence a v čas zejména
před řešením jiných velkých úkolů celostát-
ních, na kterém vládě záleží, zaujmouti proti
ní stanovisko příkrého odporu. V otázce tedy
obeslání konferencí a pokračování v jednání
výrovnácím jsou názory v naší straně jedno-
myslné a nepadá na váhu, jestli snad v po-
ale