ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 46f712c0-8f17-11dd-b334-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 85, person 57, org 14, work 14
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 20. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 258.
4 article
lu ranni n večerní llety předplácí se V Praze v administracit na měsle, na čtvrt lsta . . . . 8 K — s dvojí donáškou mněslo- na čtrt lata: . . . k e ve fillálkách na měslo . . . . . 2 K 90 Poštoui a měsle, na čtvrt letá : . . . 9 K e s dvoji zásilkou na měsic. na vriet : . . . k
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article A opět Albanie!
A opět Albanie! V postupu likvidace otázek balkán- ských jest možno postihnouti dosti znatel- nou režii, jež zajisté spočívá v neviditel- ných rukou velmocenské diplomacie, která společný svůj úkol pro širší veřejnost vlast- ně již vyřídila londýnskou konferencí a stejnojmenným prozatímním mírem. Jako do doby odročení konferencí po prvním nejslavnějším období balkánských spojen- ců vsunuto bylo pokračování v bojích zvláště před Čataldžou a o Drinopol, tak po obnovení londýnské konference násle- doval rozklad balkánského svazu a válka mezi spojenci. Velmocenský koncert již zjevně dále neúčinkoval, přenechav vyří- zení důsledků této války mírovému jedná- ní v Bukurešti. Zatím Turecko sesílilo svou armádu a obsadilo větší část podílu Bulharům přiděleného, a těmto nezbylo než podrobiti se tureckým podmínkám mí- ru právě uzavřeného — v Cařihradě. Nikdo již se na to neohlížel, že z prozatímního londýnského míru nezbylo zatím ničeho. leda dokumenty pro archivy zahraničních ministerstev. Mírem cařihradským takto byla zakon- čena vlastní akce započatá válkou spojen- ců proti Turecku, a dočasný mír balkán- ský mohl by se snad již považovati za za- bezpečený, kdyby zatím na západní straně Balkánu nebylo vzešlo ze zkrvavené půdy dračí símě, v podobě samostatného útvaru Albanie, zasetého rovněž londýnskou kon- ferencí. V tétéž však chvíli, kdy na východě balkánském sehrán poslední akt tragedie bulharské, počíná dráti se do popředí na západě jeho tento dosud ještě nehotový státní útvar, jemuž se nedostává ještě hlavy a úplného ohraničení, a jenž již za- hajuje nepřátelství proti Srbům a Černo- horcům, ač vlastně požadavky a hranice své by spíše měl zabezpečiti a hájiti proti Řekům.
Bulhar Srba Černo Řek Albánie Drinopol Bukurešť Turecko Cařihrad Balkán balkánský svaz
7 article
Oznamujíť včerejší zprávy z Běle- hradu, že Albanci neustále podnikají vpá- dy na srbské území, takže vlastně mezi Srbskem a Albanií zuří pravidelná válka a Srbsko se dovolává velmocí, aby konaly svou povinnost ve smyslu prozatímní lon- dýnské mírové smlouvy. Po zkušenostech. jakéž nabyli Bulhaři o ochotě Evropy há- jiti ustanovení londýnského míru při caři- hradském vyjednávání s Turky, nedostane se asi ani srbské volání k jejímu sluchu a tak snad jsme se octli u počátku nové další periody v likvidaci otázek balkán- ských. Tento nový oddíl její líší se od posa- vadních zvláště tím, že dvě velmoci, Ra- kousko-Uhersko a Italie, si vedou jakožto nejvážnější interesenti, kdežto ani za vy- jednávání v Bukurešti ani v Cařihradě ta- kovýchto vynikajících zájemníků velmo- cenských nebylo. Zájem jejich projeven ještě dříve, než balkánské zmatky vypukly dohodou, uzavřenou mezi oběma ve pří- čině budoucí autonomní Albanie; přenesen byl i do konference londýnské, v níž pro- nikl a uplatňuje se při ohraničování Alba- nie, dosud nehotovém, A tato shoda ve skutečnosti jest ohro- žena nejen tím, že Albanci nerespektují ani hranic srbských ani černohorských, ale i tím, že závojem dohody zastřené soutě- žící zájmy vzbuzují řevnivost v samém lů- ně tak zvané prozatímní vlády albanské, v níž panují ostré rozpory. Tak shromáždění Albanců ve Skadru, svolané prozatímní vládou, sídlící ve Va- loně, odepřelo uznati ji a zástupci její mu- sili se dáti na útěk před hrozivým chová- ním náčelníků kmenů severních, což prý dle časopisů vídeňských byl úraz pro poli- tiku — italskou.
Bulhar Turek Albanec Srbsko Albánie Evropa Bukurešť Cařihrad Virginie Bělahrad Albanec RakouskýUhersko Italia
8 article
Různost náboženských vyznání mezi Albanci jest rovněž na překážku úspěšné kandidatury vládychtivých princů západo- evropských, a tak se může státi, že ohra- ničovací komise, jež se chystá upraviti zá- ležitosti rozhraničení, narazí na značný od- por v lůně Albanců samých. Vždyť pro- slulý obhájce pevnosti Skadru a člen pro- zatímní vlády sídlící ve Valoně, Essad pa- ša, odtrhl se od této, dal svými věrnými obsaditi kraje severní, v nichž si počíná jako samostatný vládce, a provedl úspěšné „zabavení peněz vládních“, jichž asi mno- ho nebylo. Komise rozhraničovací octnou se tak- to v situaci dosti povážlivé, budeť jim pra- covati na území zachváceném vnitřním boji mezi Albanci samými. Komise zamýšl prováděti současně své práce jak na se- veru tak na jihu, a při tom zřejmo není bude-li dobře vyzházeti i se Srby, Černo- horci a Řeky! V Bělehradě aspoň vláda již projevila určité obavy o osud kraje ochridského, a řecké obce v Epiru dovolá- vají se pomoci v Athénách, aby se nedo- staly Albancům. Je-li prozatímní vláda ve Valoně za stupcem vlivů rakouského a italského, na- skytá se pochybnost o tom, kdo stoj za Essadem pašou? Je-li to Turecko. mohlo by se snadno státi, že záhy nabude převahu u většiny Albanců . .. Rozhraničovací komise budou mimo to odkázány na to, aby dospěly k souhlasu o určitých sporných bodech, z čehožo- všem vzniknouti mohou nová nedorozumě ní i mimo jejich okruh. Komisím těm přiděleny budou ochran né vojenské oddíly, rakousko-uherský italský, asi po stu mužích mimo velitele lékaře a dopravní část, kterážto síla as sotva vystačí na svůj úkol za daných po- měrů. Nebude snad za nedlouho třeba tyto ochranné vojenské oddíly sesíliti? . ..
Albanec Srba Černo Řek Essad Bělehrad Epirus Atény Turecko Skadr
9 article Záchrana v hornictví.
Záchrana v hornictví. (Glossy k mezinárodnímu sjezdu ve Vídni.) Mezinárodní sjezdy, které se konají čas od ča su ve světových městech, jsou přehlídkou prací provedených v delších přestávkách a dávají sanke návrhům jednotlivých členů svých, kteří pracuý v oborech, jimiž se sjezdy zabývají. Sjezdy tyto sbližují národy a dávají vzácné podněty k badatelským pracím, jejichž výsledky se stávají majetkem všeobecnosti Zvláště významny pak jsou sjezdy, které ma na zřeteli lidské blaho. Tento předmět měl kongre pro záchranu lidí a zabránění úrazům, konaný z protektorátu pana arcivévody Leopolda Salvatora ve Vídní ve dnech 9. až 13. září 1913. První sjezd tohoto druhu konal se ve dne 10. až 14. června 1908 ve Frankfurtě nad Mohanen a dle usnesení jeho koná se nyní každých pět let. Sjezd vídeňský byl navštíven velmi četně, by obeslán olicielně 30 státy a odborníky veškerýc kulturních zemí. Všech účastníků bylo přes 2000. V deseti odděleních a sekcích byly konány porady a přednášky, jež obsahovaly veškery obory prací záchranných. V oddělení šestém bylo rokováno o ochraně a záchraně v hornictví a bude zajímavo zběžně přehlédnouti, co učiněno bylo dosud v našem sou- státí pro bezpečnostní zajištění práce důlní.
Vídeň Frankfurta nad Mohanen Leopold Salvator
10 article
Nebezpečí důlní práce jest příslovečno, avšal nelze již hornictví stavěti za vzor nejnebezpečněj- šího lidského povolání Člověk pod zemí vybírá poklady přírody, jei takřka se brání proti vetřelci různými prostředky a sílami, které působí náhle elementárně mohutně anebo v menších rozměrech, avšak stále. Voda shromážděná v podzemních reservoirech, jež byly proděravěny důlní prací, zatopuje celé doly, plyny jedovaté, anebo dusící, vymaňující se z ložiska, zapařených neb hořicích jeho částí, anebo závalů ohrožují horniky, plyny třaskavé, vznícené ohněm světel, trhadel i požáru, rozmetávají výbuchem důlní stavby a jedovaté švády následující výbuchu otravují bez milosti vše, co jest v dole živého. Vedle těchto událostí působí hlavně padání kamene z ložiska, které se dobývá, nebo z ve- dlejší horniny mnoho úrazů při hornické práci. Neposlední příčinou úrazů jsou pak stroje, jichž se v hornictví užívá vždy více, aby lidská práce byla pokud možno zmenšena a výkonnost dělníků zvětšena. V sloupovém sále parlamentu byly vyloženy sbírky revírního horního úřadu v Moravské Ostra- vě, obsahující modely zařízení záchranných v všech oborech důlní práce a sice těžby na dra- hách horizontálních, na nakloněných rovinách, porubech a v jamách kolmých. Jsou tu modely ce- lých porubů, vrtaček, šramaček a klínů, jakož pohyblivých sýpů, jimiž se dopravuje dobyté l- žisko k vozům v těžných střídách. Zařízení větrací, jednotlivé typy ventilatorů pohon a umístění jejích v jamách s třaskavými ply- ny poučují o důležitosti nepřetržitého dodáván
moravský Ostra
11 article
čerstvého vzduchu do dolu. Velmi zajímavy jsou modely důlních lamp od otevřeného kahance, jed- noduché Davyho pojistné lampy až k dokonalým větérkám benzinovým, lampám acetylenovým lampám pro vyšetření třaskavých plynů. K zne- škodnění uhelného prachu slouží hlavně postřiko- vací zařízení s různými rozprašovači. Ku pomoci, stala-li se v dole katastrofa, slouž dýchací aparáty, pro přenos zraněných nosítka vozy, stolice do klecí těžných, pro ukázání cesty k jamě, zhasla-li světla, šípy na bocích, svílicí ra- dlem i ve tmě. Pro osvětlování v nedýchatelnýc plynových směsích a nebezpočných zaplynovacíc předeích uživá se přenosných elektrických lam mnoha konstrukcí. Aby dostávalo se dělníkům v jámě dosti čiste a svěží vody a vyvarováno se bylo různým nákazám při pití její, sestrojeny byly dopravní vozy i ná- doby pro jednotlivá družstva. Nemalou roli v hy- gieně důlní mají záchody, jichž bezvadné zařízen a číštění jest zabezpečeno více konstrukcemi. Konečně jsou tu vystavena elektrická zařízen pří provozu hor jak na povrchu, tak i na dole, konstrukce lampáren, při nichž zvláště jest dbáti na jisté uložení většího potřebného množství sví- tiva a zajištění proti požáru v plnírnách lamp. Sbírka tato, k níž dal podnět bývalý horn rada Ferdinand Zach, nabyla munificencí závodů ostravských i výrobců velikého rozsahu a jes zdrojem poučení pro odborníky i laiky.
Davy Zach
12 article
Žel, že v království Českém, které jest v hor nictví v naší říší od pradávna první, nemáme po- dobné sbirky! Malé náběhy jsou v technickém museu na Hradčanech, však nejsou ani zdaleka to co by tu mohlo býti. Snadno by bylo zříditi podob- nou sbírku pro celé Čechy třeba u c. k. horníh hejtmanství v Praze. V sekci hornické pojednáno o důlních požá rech, jejich vzniku a nebezpečích zvláště v jamácl s třaskavými plyny. Při tom byla zjištěna pozoru- hodná skutečnost, že v ostravsko-karvinském re- víru, kde explose třaskavých plynů sí vyžádaly v desítiletí 1880—1890 v 19 případech 236 mrtvých 12 raněných, v r. 1890—1900 v 21 připadech 348 mrtvých a 49 těžce zraněných, v desítiletí 1900 a 1910 nastala pouze jedna explose, při níž byli zra- něni těžce tři lidé. Zajisté pozoruhodný to pokrok jenž svědčí o tom, že jsou tu účelná zařízení ochran- ná i intensivní a cilevědomý dozor.
Hradčany Čechy Praha
13 article
Přednášející, centrální ředitel dr. Fillunger, n přímou otázku účastníka sjezdu z Německa, co je příčinou tak nenadálého zlepšení, vyslovil své mí- nění, že hlavním důvodem jest zákon o důlních zá- vodních ze dne 31. prosince 1893 č. ř. z. 12 e 1894, dle něhož smí býti závodním dolů jen aka- demicky vzdělaný iaženýr horní, a dolů s třaska- vými píyny jen který má dostatečnou praxi př jejich provozu. Výrok tento dal podněť k námitkán účastníků z Němocka, kde není podobného zá- Vývoj profylaxe explosí třaskavých plynů illu strují dobře tato fakta- V ostravsko-karvínském revíru připadá v le- tech 1880 do 1890 na jednoho postiženého ex- plosí 132.124 t., v dalším desetiletí ještě méněa sice 126.988 t., ale v r. 1900 až 1910 již 22,530.727 těženého uhlí. Při tom dlužno uvážiti, že se pro- dukce od r. 1880 zdvojnásobila. V celém Rakousku přihodilo se v r. 1880d 1890 na 69 explosí s 266 mrtvými a 60 raněnými v r. 1890 do 1900 na 147 explosí, při nichž přišle 490 lidí o život o 174 bylo těžce zraněno; v r. 1900 do 1910 stalo se 62 explosi, jež vyžádaly si na mrtvých 45 a na raněných 62 lidr. Těžení se zvý- šilo za tuto dobu o 80% a kvota těžní, připa- padající na jednoho postiženého, vzrostla z 622.28 tun na 3,365. 402 t. V Prusku, kde těžba činí v poslední doba kona.
doktor Fillunger Německo Němocko Prusko
14 article
skoro čtyřikráte tolik jako v Rakousku, sestupuje počet explosí v jednotlivých uvedených deseti- letich s 920 na 705 a 307 s 1000 mrtvými a 1222 rančnými, dále se 722 mrtvými a 291 raněnými konečně s 690 mrtvými a 112 raněnými. Kvota těženého kamenného uhlí stoupá z 242.854 t. n 784.585 t. a 1.524.627 t. V posledním desetiletí vyrábí Prusko čtyři- kráte více než Rakousko, ale želí téměř osminá sobnou ztrátu lidí proti nám. Pozoruhodna jest tam však stálost v úbytk těchto nehod, jež co do počtu ubyly o 22%% a pal o 60%. V celém Rakousku činí poslední srovná- vací cifra 56%, tedy přibližně stejně. Veliké katastrofy v ostravsko-karvínském re- viru byly příčinou, že v letech devadesátých byl zřízena stálá komise ke zkoumání provozných za- řízení v kamenouhelných revírech ostravsko-kar- vínském a rosicko-oslavanském, která má své sídllo nyní ve Vídni a hlavně se obírá opatřeními prot nebezpečí z třaskavých plynů. K těmto výzkumům byla zřízena pokusná sta nice pro zkoušení důlních lamp a pokusná štol pro vyšetření explosí uhelného plynu a prachu na jámě Zárubek severní dráhy v Polské Ostrav a proslavil se výzkumy, v ní učiněnými, krajan náš, vrchní horní rada a centrální inspektor se- verní dráhy Jan Mayer. Podobně jest zřízena po- kusná štola v Požehnání Božím na Moravě.
Mayer Rakousko Prusko Pozoruhodno Vídeň Ostrava boží na Morava
15 article
V nejnovější době zřizuje stát při svých dolec v Mostě podobnou pokusnou stanicisi štolu, která bude asi ještě v tomto roce dohotovena a uveden v provoz. Ve štolách těchto zkoušena jsou zvláště trhadla — bez nichž horník by nemohl obstáti — c se tkne jich působivosti a účinku na zapálení třa- skavých plynů a uhelného prachu. V tomto směru byla zvláště poučna předná- ška horního ředitele severní dráhy, c. k. báňského rady Fr. Pospíšila, jenž právem stěžoval si do foho že u nás konkurence při výrobě trhadel není pro obmezování se strany státu možna, čímž trpí neje jistota provozu, ale i zdražuje se nemírně mono- polisací výroba důlní, což stěžuje soutěž se sou- sedním Německem, kde výroba třaskavin nepod- léhá tolika obmezením a zdlouhavým vyřizováním. Hlavním předmětem rozprav byly dýchac aparáty, hlavně určené k tomu, aby jimi byla umožněna záchrana lidí v dolech, kde požárem. náhlým výronem neb explosí shromáždily se ply y dusící nebo jedovaté. Aparáty tyto mají umožniti přístup do zamo- řeného dolu, provedení nutných prací a transpor postižených na místa v čerstvém proudu větrním Obyčejně jde o zavalené střídy, jimiž třeba pro- jiti nebo prolézti a zachraňovatelé musí pronikat často do nejodlehlejších míst dolu, kde možno bylo přeživším katastrofu na nějakou dobu se skrýti.
Pospíšil Most Francie Německo
16 article
Osvětlení děje se bezvadně elektrickými lam pami, které svítí ve všech plynech. Aparáty pal mají býti lehké, pohodlné a bezpečné, t. j. tak konstruovány, aby záchrance sám nebyl v nebez- pečí. Těmto požadavkům dnes užívané aparáty. pokud bylo o nich mluveno na sjezdu, dokonale nevyhovují. Tak uvedl inž. Hagermann, že na 65 zachráněných aparáty dýchacími, připadá dle sta- tistických dat, jím snesených. 45 mrtvých záchran- ců. Statistika tato, třeba není snad pro neúplnost údajů správna, dokazuje jistě nedokonalost dosa- vadních dýchacích přístrojů. Aby docileno bylo přesných dat, byla přijata resoluce, jíž se vyzývají veškeré kulturní státy. aby nařídily, by každé použití dýchacích přístrojů při záchraně lidí v hornictví bylo úřadům ozná- meno a dle takto oznámených výsledků pořízena správná statistika. Zástupce Francie přislíbil, že se postará o to aby tato data byla sestavena pro dobu minulých V drobném prodejli ranní čísto s sobě . . za 8h večerní za č b Ve fliálkách na venkově . . . . . lo večerní . ranní čislo Inserátv plati se hotově napřed. Předplnceni a inserty přijíma admínístrace v Marianské ul., 3 Tam nacházejí se táž redakce, tiskárnu a expedlne „Národuieh Listů“ Rukopisy se nevracuit.
Ing Francie
17 article
deseti let ve státě francouzském. Podobné publi- kace slibeny pro Rakousko i Německo JUDr. J. Fischer.
JUDr J Fischer Rakousko Německo
18 title
Politický přehled.
19 article Země české.
Země české. Předseda ministerstva o učítelských platech a vyrovnání. Podle „N. Fr. Presse“ proslovil předseda ministerstva hr. Stürgkh k předvčerejší depu- taci německých učitelů z Čech tyto zásadyo upravení učitelských platů: Zásadně může býti úprava učitelských platů provedena je- nom novým zemským sněmem ce- stou ústavní. Poněvadž zemská správní komise záležitosti zemské vede jenom provi- sorně až bude vystřídána legitimním zákono- dárným sborem, mohla by úpravu platů pro- vésti provisorně, kdyby k tomu byly prostřed- ky. Prostředky tyto poplynou především z údě- lů, příslušných zemi české z finančního plánu, který má býti na říšské radě usnesen, potom z přebytků při budžetování, jež by se mohly objeviti jednak úsporami v zemském hospodář- ství, jednak z větších výnosů rozpočtených normálních příjmů, takže by po uhražení zmí- něné položky zbývalo ještě pět až šest milionů korun jakožto přebytek. Aby akce ve prospěch učitelstva nebyla zdržována a provisorní úpra- va platů již r. 1914 umožněna byla, jestliže by finanční plán do té doby byl dokonán, prohla- šuje státní správa ochotu, na dál ještě sečkati zemi dluh státu zhruba 27 mil. K, vzniklý ne- zúčtováním přirážek použitím státní pokladny.
Stürgkh Čechy
20 article
Tím poskytnuta bude zemské správní komisi možnost, při sestavování rozpočtu na r. 1914 vzíti úpravu učitelských platů ve výměře roz- počtených dvanácti milionů a v souvislostis úděly z výnosu finančního plánu. Předseda mi- nísterstva při této příležitosti znova prohlá- sil, ževláda s veškerouenergií pra- cuje k brzkému docílení normál- ních poměrů v Čechách a že zahá- jení vyrovnacích jednání lze oče- kávati v čase velmi blízké m. Toť tedy zevrubnější zpráva o odpovědi, jaké se dostalo cís. radovi Leglerovi na jeho dotaz v příčině definitivního upravení učitel- ských platů. Čtrnácte německých Volkstagů v jediný den. Na dnešní schůzi 24členného organisa čního výboru, dosazeného po vůli předsedy něme- ckého Volksratu dra. Titty ke svolání něme- ckých lidových sjezdů, bude předložen návrh. aby svolány byly do těchto měst: Praha, Bu- dějovice, Vimperk, Plzeň, Planá anebo Stříbro. Cheb, Žatec, Most. Litoměřice, č. Lípa, Libe- rec, Trutnov, Lanškroun, Štoky. Všech těchto 14 lidových sjezdů má býti svoláno na jediný den, který bude teprve v dnešní schůzi usta- noven. V téže schůzi předloží liberecký magi- strátní sekretář dr. Ringelhahn stanovy pro „německé národní shromáždění“, usnesenío ních bude učiněno nepochybně až v některé příští schůzi komise.
Čtrnáct Libea doktor Ringelhahn Čechy Praha Vimperk Plzeň Planá Stříbro Cheb Žatec Most Litoměřice Trutnov Lanškroun národní shromážděný
21 article Z Moravy
Z Moravy Dne 18. září 1913. (Miroslava. — Komárov.— Nový úspěch český v Brně.) Psali jsme již o pěkném úspěchu národním, spočívajícím v otevření nové české menšinové školy na jihu Moravy v Miroslavi. Skutečnost, která bohužel dala dlouho na sebe čekati, najednou ve šilené běsnění uvádí tamní Němce, totiž jen
Miroslav Němec Morava Komárov Brno
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Gur-Emir. Samarkand, 13. ledna 1913.
Gur Emir Samarkand
23 article
Gur-Emír, což v překladu značí „hro vládce“, jest velikolepé mausoleum, postavené nad prachem Timurovým (Tamerlánovým) a nalézá se na severním okraji města Samar- kandu. Před fagadou mausolea zdvihá se portál s dvěma kolonami, bohatě vyzdobenými ara- beskami, hvězdami, květy i nápisy v barvě bledě modré, modré, zelené, bílé a zlaté, nyní již nemnoho pobledlé. Nad vchodem, okrášleným podobnou pe- strou, kachlovou mozaikou, viděn nápis: „Pravil Bůh blahoslavený a vševidoucí Kdo vejde sem, ten nalezne spaseníl „Ejhle ráj, který vám byl přislíben — v- jděte v něj a přebývejte v něm na věky. „Pravil Bůh blahoslavený a vševidoucí Veveďte čestné v ráj i k rajským pramenům, kde budou šťastnými a spokojenými. Pravdivý jest Bůh velikýl“ „Pravil prorok, pokoj s ním: Šťasten ten kdo odřekne se dříve světa, nežli svět od- řekne se od něho, kdo dříve připraví sobě hrob, nežli do něho vejde a kdo dříve zalib se svému Pánu, nežli uvidí se s níml“ Branou portálu projdete na malý, čistě dlážděný dvorek a v údivu zastavíte se před vlastním mausoleem s jeho zázračnou nálado- vostí východní architektury. Je to stavitelský div, s nímž mohou závoditi co do krásy a ná- ladovosti arabesek jenom dvorce Alkasaru Seville a tytéž divy v Alhambře Granady. Vedle mausolea pne se do výše gigantský sloup-minaret, vyzdobený touž, ve svém vzle- tu nepochopitelnou, orientální fantasií. Chcete-li dověděti se, kdo stavěl tuto po- hádkovou budovu, přečtěte si nápis, umístěný u vchodu, kde stojí psáno: „Ubohý Abdull, syn Machmuda Ispahán skéhol
Timurův Tamerlánův bůh Machmuda Ispahán Gur Samara Alkasar Sevilla Alhambra Granada
24 article
„Ubohý,“ — jaká to skromnost velikéh architekta! Vnitřek budovy — jak vám provázejíc vás mulla objasní — sestává z dvou částí vrchní a spodní. Vrchní část zaujímá celý vnitřek budov a podobá se modlitebně, do níž jedním mřížo vitým okénkem tak spoře prodírá se světle že sotva rozeznáte devět na podlaze ležícíeh náhrobních kamenů. Mezi nimi hlavní místo zaujímá náhrobel samého Timura, zhotovený z obrovského kusu temně-zeleného, skoro černého nefritu, který je čistě broušen a opatřen arabskými nápisy následujícího obsahu: „Toto jest hrobka velikého sultána, milo- stivého chakana Emíra-Timura-Kuragana; syna Emíra-Taragaja, syna Emíra-Bergula, syna Emíra-Ajlangira, syna Emíra-Andžila, syna Kara-Černujana, syna Emír-Sigunčinčina, syn Emír-Irdanči-Barlasa, syna Emír-Kučulaja syna Tumnaj-chana. To jest devět pokolení. Zde též objasněno, že Čingis-Chan pocház z téhož rodu, jako Timnur. „Chakan-Čingis, syn Emíra-Majsukaje-Bo- gadura, syna Emír-Barnan-Bogadura, syna Ka- bul-Chana, syna řečeného Tumnajchana, syn Emíra-Bajsungary, syna Kajdu-Chana, syna Emíra-Tutumticha, syna Emíra-Buka, syma Emira Buzandžara.
Chan Tumnajchan Buzandžar Timur Bergula Ajlangiro Andžil Kara Černujan Ka Buka Timur IrdanečBarlas MajsukajBo Kuragan BarnanBogadura
25 article
„Kdo chce věděti více, budiž mu známo matku posledního zvali Alankuvou a vyzname- návala se velikou čestností i bezvadnou mrav- ností. Jedenkráte otěhotněla od vlka, který vniknuv otvorem do její komnaty a vzav n sebe podobu lidskou, oznámil jí, že jest potom- kem vládce všech pravověřících Ali-ho, syna Abu-Taliba. Toto objasnění přijato bylo za pravdu. Věhlasní potomkové její vládnouti bu- dou na věky.“ „Umřel v noci 14. Šagbana 807. roku. Na spodině téhož náhrobku, známého u domorodců pod názvem „Siotop“ neb „Taš“ vyryto persky: „Kámen tento postaven byl Ulny-Bekem- Kuraganem, po jeho pochodu v Džittu.“ . Dlouho ležela mně v hlavě slova: „Vě- hlasní potomkové její vládnouti budou na věky! Skutečně také vládli! Ale nic netrvá n světě čvěně, kromě smrt. Tu svatou pravdu pochopil jsem v plném rozsahu nad tím tmavo- zeleným kamenem, který přečkal všecku slá- vu a moc velikého dobyvatele, převrálivšího se v prach .. V hlavách náhrobku vztyčen bunčuk bílý znak na znamení jeho čistoty a spravedli. vosti. Tam též stojí „čirag-minar“, kamenný podstavec na svíčky.
Aba Talib Bek Siotop
26 article
Vedlejší náhrobky přináležejí: osobnímu příteli Timurovu Mir-Said-Berke-ovi, staršímu synovi Timurovu Muchamedu-Džagangiru vnuku Timurovu Mirzovi-Pir-Muchamedu-Sul- tánovi, sedmému synu Timurovu Miran-šachu jeho ministru Kumar-Inakovi a dvěma détam Mir-Said-Berkeovým; za zvláštní mříží lež pod šedo-mramorovým náhrobkem ministr Ta- merlánův Attum-Umar, nad nímž visí bunčuk obvěšený různobarevnými hadříky. Šere-feddin-Ali (Cherefeddin Ali: Histolr de Timur-bec) vypravuje na základě starých rukopisů velmi dojemnou pověst o přátelstv Tamerlánově ke svému rádci Mir-Said-Ben keovi. V roce 1367 Timur seznámil se nedaleke Termezu při válečném tažení proti Hussejnovi se svým pozdějším přítelem Said-Berkem z následujících okolností. Když Timur rozhod se dobýti města útokem, přistoupil k němu Said-Berke a podav mu tambur s praporem, zapěl s nadšením posvátnou hymnu vítězství při čemž prorokoval mu císařský trůn. Od těch dob Timur uzavřel se Said-Berkem věčné přá- telství a rozhodl, aby po smrti byli pohřbení vedle sebe tak, aby v den posledního soudu ruka Timurova mohla se uchopiti šatu sva- tého Said-Berkea, potomka prorokova. Vnitřek Gur-Emira nese na sobě sledy bývalého bohatého okrášlení. Spodní části stěn obloženy jsou alabastrem, na němž vy- ryty různé okrasy a nápisy. Střední část stěn pokryta zlatými písmeny úryvků z koranu. Se stropu vísí stalaktitům podobné útvary, po celé své ploše pokryté pestrobarevnými ara- beskami.
Timurův Muchamed Džagangir Kumar Inak Atta Umar Šer Al Tamerlánův ben ke Timur Berek Timur rozhod Timurův Timurův Mira Sula Timurův Mirano Termez Said Berke Gur Emir SaidBerke Said Timur Berkea Timurův MirzaPira MirSaid Cherefeddin Al Histolr jít Timur Berek věčný přá tý Said
27 article
Podlaha vyložena je deskami vápence a výše již vyjmenované náhrobky (vyjímaje Attum-Umarův) obehnány uměle vyřezávanou mříží z bílého mramoru. Nedaleko od vchodu do mausolea nachází se v podlaze otvor, vedoucí do spodní části budovy, kamž možno po schodech se spustiti. Je to velmi nízký sklep bez štukatur i ozdob, s cihlovou klenbou. Sklepení toto umístěno je přímo pod podlahou horní modlitebny a taktéž přímo pod náhrobními kameny vidny zde ve stejném po- řádku rozestavené mramorové desky s nad- pisy. Pod těmito pohřbeny ony osoby, jichž jména na náhrobcích vrchního mausolea jsou udány. Zde pod prostým kamenem několik centi- metrů pod zemí leží kosti, které kdysi vládly nekonečnou řiší, rozkládající se od Irtyše po Ganges a od stepi Gobi po moře Marmarské. To jsou kosti, které učinily Samarkand Samarkandem, „Mekkou střední Asie“. „Tváří země“, „Edemem Východu“, „Perlou mohame- dánského světa“, „Zázrakem všech radostí vesmíru“l Ten prach zde ležící kdysi svolával uměl- ce-kamenníky z Indie, architekty i mozaisty ze Šírasu, skulptory z Kašanu a Isfagany, aby v kolosálních budovách zvěčnili a oslavili je- ho vítězné výboje, význačné příhody i události rodinného života. Ten prach sám sobě v souhlase se slovy proroka, který řekl: „Připrav sobě hrob dřiv než do něho vejdeš!“ vystavěl sobě i tuto ve- likolepou mohylu.
Podlaha Atta Umarův Samarkand Samarkand Perla Irtyš Ganges Mekka Asie Indie Šíras Kašan tvář země Edem východ
28 article
Opouštějíce rozvaliny tak vzácné histo- rické památky, nemůžeme nepocítiti v duši žhavou bolest i lítost nad jejich dávným, mi- nulým životem. I ty „egyptské holubice“, hnízdící tisícemi v jejich ruinách svým neustálým vrkáním, ja- koby oplakávaly to, co se nevrátí. Zde duše a její obrazotvornost bezděky prožívá celý „běh času“, který vše „utápí propastí zapomnění“. Jaroslav Malý.
Malá