1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 20. září 1913.
Praha
4
article
lu ranni n večerní llety
předplácí se
V Praze v administracit
na měsle,
na čtvrt lsta . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
mněslo-
na čtrt lata: . . . k e
ve fillálkách
na měslo . . . . . 2 K 90
Poštoui
a měsle,
na čtvrt letá : . . . 9 K e
s dvoji zásilkou
na měsic.
na vriet : . . . k
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
A opět Albanie!
A opět Albanie!
V postupu likvidace otázek balkán-
ských jest možno postihnouti dosti znatel-
nou režii, jež zajisté spočívá v neviditel-
ných rukou velmocenské diplomacie, která
společný svůj úkol pro širší veřejnost vlast-
ně již vyřídila londýnskou konferencí a
stejnojmenným prozatímním mírem. Jako
do doby odročení konferencí po prvním
nejslavnějším období balkánských spojen-
ců vsunuto bylo pokračování v bojích
zvláště před Čataldžou a o Drinopol, tak
po obnovení londýnské konference násle-
doval rozklad balkánského svazu a válka
mezi spojenci. Velmocenský koncert již
zjevně dále neúčinkoval, přenechav vyří-
zení důsledků této války mírovému jedná-
ní v Bukurešti. Zatím Turecko sesílilo
svou armádu a obsadilo větší část podílu
Bulharům přiděleného, a těmto nezbylo
než podrobiti se tureckým podmínkám mí-
ru právě uzavřeného — v Cařihradě. Nikdo
již se na to neohlížel, že z prozatímního
londýnského míru nezbylo zatím ničeho.
leda dokumenty pro archivy zahraničních
ministerstev.
Mírem cařihradským takto byla zakon-
čena vlastní akce započatá válkou spojen-
ců proti Turecku, a dočasný mír balkán-
ský mohl by se snad již považovati za za-
bezpečený, kdyby zatím na západní straně
Balkánu nebylo vzešlo ze zkrvavené půdy
dračí símě, v podobě samostatného útvaru
Albanie, zasetého rovněž londýnskou kon-
ferencí.
V tétéž však chvíli, kdy na východě
balkánském sehrán poslední akt tragedie
bulharské, počíná dráti se do popředí na
západě jeho tento dosud ještě nehotový
státní útvar, jemuž se nedostává ještě
hlavy a úplného ohraničení, a jenž již za-
hajuje nepřátelství proti Srbům a Černo-
horcům, ač vlastně požadavky a hranice
své by spíše měl zabezpečiti a hájiti proti
Řekům.
Bulhar
Srba
Černo
Řek
Albánie
Drinopol
Bukurešť
Turecko
Cařihrad
Balkán
balkánský svaz
7
article
Oznamujíť včerejší zprávy z Běle-
hradu, že Albanci neustále podnikají vpá-
dy na srbské území, takže vlastně mezi
Srbskem a Albanií zuří pravidelná válka
a Srbsko se dovolává velmocí, aby konaly
svou povinnost ve smyslu prozatímní lon-
dýnské mírové smlouvy. Po zkušenostech.
jakéž nabyli Bulhaři o ochotě Evropy há-
jiti ustanovení londýnského míru při caři-
hradském vyjednávání s Turky, nedostane
se asi ani srbské volání k jejímu sluchu
a tak snad jsme se octli u počátku nové
další periody v likvidaci otázek balkán-
ských.
Tento nový oddíl její líší se od posa-
vadních zvláště tím, že dvě velmoci, Ra-
kousko-Uhersko a Italie, si vedou jakožto
nejvážnější interesenti, kdežto ani za vy-
jednávání v Bukurešti ani v Cařihradě ta-
kovýchto vynikajících zájemníků velmo-
cenských nebylo. Zájem jejich projeven
ještě dříve, než balkánské zmatky vypukly
dohodou, uzavřenou mezi oběma ve pří-
čině budoucí autonomní Albanie; přenesen
byl i do konference londýnské, v níž pro-
nikl a uplatňuje se při ohraničování Alba-
nie, dosud nehotovém,
A tato shoda ve skutečnosti jest ohro-
žena nejen tím, že Albanci nerespektují
ani hranic srbských ani černohorských, ale
i tím, že závojem dohody zastřené soutě-
žící zájmy vzbuzují řevnivost v samém lů-
ně tak zvané prozatímní vlády albanské, v
níž panují ostré rozpory.
Tak shromáždění Albanců ve Skadru,
svolané prozatímní vládou, sídlící ve Va-
loně, odepřelo uznati ji a zástupci její mu-
sili se dáti na útěk před hrozivým chová-
ním náčelníků kmenů severních, což prý
dle časopisů vídeňských byl úraz pro poli-
tiku — italskou.
Bulhar
Turek
Albanec
Srbsko
Albánie
Evropa
Bukurešť
Cařihrad
Virginie
Bělahrad
Albanec
RakouskýUhersko
Italia
8
article
Různost náboženských vyznání mezi
Albanci jest rovněž na překážku úspěšné
kandidatury vládychtivých princů západo-
evropských, a tak se může státi, že ohra-
ničovací komise, jež se chystá upraviti zá-
ležitosti rozhraničení, narazí na značný od-
por v lůně Albanců samých. Vždyť pro-
slulý obhájce pevnosti Skadru a člen pro-
zatímní vlády sídlící ve Valoně, Essad pa-
ša, odtrhl se od této, dal svými věrnými
obsaditi kraje severní, v nichž si počíná
jako samostatný vládce, a provedl úspěšné
„zabavení peněz vládních“, jichž asi mno-
ho nebylo.
Komise rozhraničovací octnou se tak-
to v situaci dosti povážlivé, budeť jim pra-
covati na území zachváceném vnitřním
boji mezi Albanci samými. Komise zamýšl
prováděti současně své práce jak na se-
veru tak na jihu, a při tom zřejmo není
bude-li dobře vyzházeti i se Srby, Černo-
horci a Řeky! V Bělehradě aspoň vláda
již projevila určité obavy o osud kraje
ochridského, a řecké obce v Epiru dovolá-
vají se pomoci v Athénách, aby se nedo-
staly Albancům.
Je-li prozatímní vláda ve Valoně za
stupcem vlivů rakouského a italského, na-
skytá se pochybnost o tom, kdo stoj
za Essadem pašou? Je-li to Turecko.
mohlo by se snadno státi, že záhy nabude
převahu u většiny Albanců . ..
Rozhraničovací komise budou mimo
to odkázány na to, aby dospěly k souhlasu
o určitých sporných bodech, z čehožo-
všem vzniknouti mohou nová nedorozumě
ní i mimo jejich okruh.
Komisím těm přiděleny budou ochran
né vojenské oddíly, rakousko-uherský
italský, asi po stu mužích mimo velitele
lékaře a dopravní část, kterážto síla as
sotva vystačí na svůj úkol za daných po-
měrů. Nebude snad za nedlouho třeba tyto
ochranné vojenské oddíly sesíliti? . ..
Albanec
Srba
Černo
Řek
Essad
Bělehrad
Epirus
Atény
Turecko
Skadr
9
article
Záchrana v hornictví.
Záchrana v hornictví.
(Glossy k mezinárodnímu sjezdu ve Vídni.)
Mezinárodní sjezdy, které se konají čas od ča
su ve světových městech, jsou přehlídkou prací
provedených v delších přestávkách a dávají sanke
návrhům jednotlivých členů svých, kteří pracuý
v oborech, jimiž se sjezdy zabývají.
Sjezdy tyto sbližují národy a dávají vzácné
podněty k badatelským pracím, jejichž výsledky
se stávají majetkem všeobecnosti
Zvláště významny pak jsou sjezdy, které ma
na zřeteli lidské blaho. Tento předmět měl kongre
pro záchranu lidí a zabránění úrazům, konaný z
protektorátu pana arcivévody Leopolda Salvatora
ve Vídní ve dnech 9. až 13. září 1913.
První sjezd tohoto druhu konal se ve dne
10. až 14. června 1908 ve Frankfurtě nad Mohanen
a dle usnesení jeho koná se nyní každých pět let.
Sjezd vídeňský byl navštíven velmi četně, by
obeslán olicielně 30 státy a odborníky veškerýc
kulturních zemí. Všech účastníků bylo přes 2000.
V deseti odděleních a sekcích byly konány
porady a přednášky, jež obsahovaly veškery obory
prací záchranných.
V oddělení šestém bylo rokováno o ochraně
a záchraně v hornictví a bude zajímavo zběžně
přehlédnouti, co učiněno bylo dosud v našem sou-
státí pro bezpečnostní zajištění práce důlní.
Vídeň
Frankfurta nad Mohanen
Leopold Salvator
10
article
Nebezpečí důlní práce jest příslovečno, avšal
nelze již hornictví stavěti za vzor nejnebezpečněj-
šího lidského povolání
Člověk pod zemí vybírá poklady přírody, jei
takřka se brání proti vetřelci různými prostředky
a sílami, které působí náhle elementárně mohutně
anebo v menších rozměrech, avšak stále. Voda
shromážděná v podzemních reservoirech, jež byly
proděravěny důlní prací, zatopuje celé doly, plyny
jedovaté, anebo dusící, vymaňující se z ložiska,
zapařených neb hořicích jeho částí, anebo závalů
ohrožují horniky, plyny třaskavé, vznícené ohněm
světel, trhadel i požáru, rozmetávají výbuchem
důlní stavby a jedovaté švády následující výbuchu
otravují bez milosti vše, co jest v dole živého.
Vedle těchto událostí působí hlavně padání
kamene z ložiska, které se dobývá, nebo z ve-
dlejší horniny mnoho úrazů při hornické práci.
Neposlední příčinou úrazů jsou pak stroje,
jichž se v hornictví užívá vždy více, aby lidská
práce byla pokud možno zmenšena a výkonnost
dělníků zvětšena.
V sloupovém sále parlamentu byly vyloženy
sbírky revírního horního úřadu v Moravské Ostra-
vě, obsahující modely zařízení záchranných v
všech oborech důlní práce a sice těžby na dra-
hách horizontálních, na nakloněných rovinách,
porubech a v jamách kolmých. Jsou tu modely ce-
lých porubů, vrtaček, šramaček a klínů, jakož
pohyblivých sýpů, jimiž se dopravuje dobyté l-
žisko k vozům v těžných střídách.
Zařízení větrací, jednotlivé typy ventilatorů
pohon a umístění jejích v jamách s třaskavými ply-
ny poučují o důležitosti nepřetržitého dodáván
moravský Ostra
11
article
čerstvého vzduchu do dolu. Velmi zajímavy jsou
modely důlních lamp od otevřeného kahance, jed-
noduché Davyho pojistné lampy až k dokonalým
větérkám benzinovým, lampám acetylenovým
lampám pro vyšetření třaskavých plynů. K zne-
škodnění uhelného prachu slouží hlavně postřiko-
vací zařízení s různými rozprašovači.
Ku pomoci, stala-li se v dole katastrofa, slouž
dýchací aparáty, pro přenos zraněných nosítka
vozy, stolice do klecí těžných, pro ukázání cesty
k jamě, zhasla-li světla, šípy na bocích, svílicí ra-
dlem i ve tmě. Pro osvětlování v nedýchatelnýc
plynových směsích a nebezpočných zaplynovacíc
předeích uživá se přenosných elektrických lam
mnoha konstrukcí.
Aby dostávalo se dělníkům v jámě dosti čiste
a svěží vody a vyvarováno se bylo různým nákazám
při pití její, sestrojeny byly dopravní vozy i ná-
doby pro jednotlivá družstva. Nemalou roli v hy-
gieně důlní mají záchody, jichž bezvadné zařízen
a číštění jest zabezpečeno více konstrukcemi.
Konečně jsou tu vystavena elektrická zařízen
pří provozu hor jak na povrchu, tak i na dole,
konstrukce lampáren, při nichž zvláště jest dbáti
na jisté uložení většího potřebného množství sví-
tiva a zajištění proti požáru v plnírnách lamp.
Sbírka tato, k níž dal podnět bývalý horn
rada Ferdinand Zach, nabyla munificencí závodů
ostravských i výrobců velikého rozsahu a jes
zdrojem poučení pro odborníky i laiky.
Davy
Zach
12
article
Žel, že v království Českém, které jest v hor
nictví v naší říší od pradávna první, nemáme po-
dobné sbirky! Malé náběhy jsou v technickém
museu na Hradčanech, však nejsou ani zdaleka to
co by tu mohlo býti. Snadno by bylo zříditi podob-
nou sbírku pro celé Čechy třeba u c. k. horníh
hejtmanství v Praze.
V sekci hornické pojednáno o důlních požá
rech, jejich vzniku a nebezpečích zvláště v jamácl
s třaskavými plyny. Při tom byla zjištěna pozoru-
hodná skutečnost, že v ostravsko-karvinském re-
víru, kde explose třaskavých plynů sí vyžádaly
v desítiletí 1880—1890 v 19 případech 236 mrtvých
12 raněných, v r. 1890—1900 v 21 připadech 348
mrtvých a 49 těžce zraněných, v desítiletí 1900 a
1910 nastala pouze jedna explose, při níž byli zra-
něni těžce tři lidé. Zajisté pozoruhodný to pokrok
jenž svědčí o tom, že jsou tu účelná zařízení ochran-
ná i intensivní a cilevědomý dozor.
Hradčany
Čechy
Praha
13
article
Přednášející, centrální ředitel dr. Fillunger, n
přímou otázku účastníka sjezdu z Německa, co je
příčinou tak nenadálého zlepšení, vyslovil své mí-
nění, že hlavním důvodem jest zákon o důlních zá-
vodních ze dne 31. prosince 1893 č. ř. z. 12 e
1894, dle něhož smí býti závodním dolů jen aka-
demicky vzdělaný iaženýr horní, a dolů s třaska-
vými píyny jen který má dostatečnou praxi př
jejich provozu. Výrok tento dal podněť k námitkán
účastníků z Němocka, kde není podobného zá-
Vývoj profylaxe explosí třaskavých plynů illu
strují dobře tato fakta-
V ostravsko-karvínském revíru připadá v le-
tech 1880 do 1890 na jednoho postiženého ex-
plosí 132.124 t., v dalším desetiletí ještě méněa
sice 126.988 t., ale v r. 1900 až 1910 již 22,530.727
těženého uhlí. Při tom dlužno uvážiti, že se pro-
dukce od r. 1880 zdvojnásobila.
V celém Rakousku přihodilo se v r. 1880d
1890 na 69 explosí s 266 mrtvými a 60 raněnými
v r. 1890 do 1900 na 147 explosí, při nichž přišle
490 lidí o život o 174 bylo těžce zraněno; v r. 1900
do 1910 stalo se 62 explosi, jež vyžádaly si na
mrtvých 45 a na raněných 62 lidr. Těžení se zvý-
šilo za tuto dobu o 80% a kvota těžní, připa-
padající na jednoho postiženého, vzrostla z 622.28
tun na 3,365. 402 t.
V Prusku, kde těžba činí v poslední doba
kona.
doktor
Fillunger
Německo
Němocko
Prusko
14
article
skoro čtyřikráte tolik jako v Rakousku, sestupuje
počet explosí v jednotlivých uvedených deseti-
letich s 920 na 705 a 307 s 1000 mrtvými a 1222
rančnými, dále se 722 mrtvými a 291 raněnými
konečně s 690 mrtvými a 112 raněnými. Kvota
těženého kamenného uhlí stoupá z 242.854 t. n
784.585 t. a 1.524.627 t.
V posledním desetiletí vyrábí Prusko čtyři-
kráte více než Rakousko, ale želí téměř osminá
sobnou ztrátu lidí proti nám.
Pozoruhodna jest tam však stálost v úbytk
těchto nehod, jež co do počtu ubyly o 22%% a pal
o 60%. V celém Rakousku činí poslední srovná-
vací cifra 56%, tedy přibližně stejně.
Veliké katastrofy v ostravsko-karvínském re-
viru byly příčinou, že v letech devadesátých byl
zřízena stálá komise ke zkoumání provozných za-
řízení v kamenouhelných revírech ostravsko-kar-
vínském a rosicko-oslavanském, která má své sídllo
nyní ve Vídni a hlavně se obírá opatřeními prot
nebezpečí z třaskavých plynů.
K těmto výzkumům byla zřízena pokusná sta
nice pro zkoušení důlních lamp a pokusná štol
pro vyšetření explosí uhelného plynu a prachu
na jámě Zárubek severní dráhy v Polské Ostrav
a proslavil se výzkumy, v ní učiněnými, krajan
náš, vrchní horní rada a centrální inspektor se-
verní dráhy Jan Mayer. Podobně jest zřízena po-
kusná štola v Požehnání Božím na Moravě.
Mayer
Rakousko
Prusko
Pozoruhodno
Vídeň
Ostrava
boží na Morava
15
article
V nejnovější době zřizuje stát při svých dolec
v Mostě podobnou pokusnou stanicisi štolu, která
bude asi ještě v tomto roce dohotovena a uveden
v provoz. Ve štolách těchto zkoušena jsou zvláště
trhadla — bez nichž horník by nemohl obstáti — c
se tkne jich působivosti a účinku na zapálení třa-
skavých plynů a uhelného prachu.
V tomto směru byla zvláště poučna předná-
ška horního ředitele severní dráhy, c. k. báňského
rady Fr. Pospíšila, jenž právem stěžoval si do foho
že u nás konkurence při výrobě trhadel není pro
obmezování se strany státu možna, čímž trpí neje
jistota provozu, ale i zdražuje se nemírně mono-
polisací výroba důlní, což stěžuje soutěž se sou-
sedním Německem, kde výroba třaskavin nepod-
léhá tolika obmezením a zdlouhavým vyřizováním.
Hlavním předmětem rozprav byly dýchac
aparáty, hlavně určené k tomu, aby jimi byla
umožněna záchrana lidí v dolech, kde požárem.
náhlým výronem neb explosí shromáždily se ply y
dusící nebo jedovaté.
Aparáty tyto mají umožniti přístup do zamo-
řeného dolu, provedení nutných prací a transpor
postižených na místa v čerstvém proudu větrním
Obyčejně jde o zavalené střídy, jimiž třeba pro-
jiti nebo prolézti a zachraňovatelé musí pronikat
často do nejodlehlejších míst dolu, kde možno bylo
přeživším katastrofu na nějakou dobu se skrýti.
Pospíšil
Most
Francie
Německo
16
article
Osvětlení děje se bezvadně elektrickými lam
pami, které svítí ve všech plynech. Aparáty pal
mají býti lehké, pohodlné a bezpečné, t. j. tak
konstruovány, aby záchrance sám nebyl v nebez-
pečí. Těmto požadavkům dnes užívané aparáty.
pokud bylo o nich mluveno na sjezdu, dokonale
nevyhovují. Tak uvedl inž. Hagermann, že na 65
zachráněných aparáty dýchacími, připadá dle sta-
tistických dat, jím snesených. 45 mrtvých záchran-
ců. Statistika tato, třeba není snad pro neúplnost
údajů správna, dokazuje jistě nedokonalost dosa-
vadních dýchacích přístrojů.
Aby docileno bylo přesných dat, byla přijata
resoluce, jíž se vyzývají veškeré kulturní státy.
aby nařídily, by každé použití dýchacích přístrojů
při záchraně lidí v hornictví bylo úřadům ozná-
meno a dle takto oznámených výsledků pořízena
správná statistika.
Zástupce Francie přislíbil, že se postará o to
aby tato data byla sestavena pro dobu minulých
V drobném prodejli
ranní čísto s sobě . . za 8h
večerní
za č b
Ve fliálkách na venkově
. . . . . lo
večerní .
ranní čislo
Inserátv
plati se hotově napřed.
Předplnceni a inserty přijíma
admínístrace v Marianské ul., 3
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárnu a expedlne
„Národuieh Listů“
Rukopisy se nevracuit.
Ing
Francie
17
article
deseti let ve státě francouzském. Podobné publi-
kace slibeny pro Rakousko i Německo
JUDr. J. Fischer.
JUDr
J Fischer
Rakousko
Německo
18
title
Politický přehled.
19
article
Země české.
Země české.
Předseda ministerstva o učítelských platech
a vyrovnání.
Podle „N. Fr. Presse“ proslovil předseda
ministerstva hr. Stürgkh k předvčerejší depu-
taci německých učitelů z Čech tyto zásadyo
upravení učitelských platů: Zásadně může býti
úprava učitelských platů provedena je-
nom novým zemským sněmem ce-
stou ústavní. Poněvadž zemská správní
komise záležitosti zemské vede jenom provi-
sorně až bude vystřídána legitimním zákono-
dárným sborem, mohla by úpravu platů pro-
vésti provisorně, kdyby k tomu byly prostřed-
ky. Prostředky tyto poplynou především z údě-
lů, příslušných zemi české z finančního plánu,
který má býti na říšské radě usnesen, potom
z přebytků při budžetování, jež by se mohly
objeviti jednak úsporami v zemském hospodář-
ství, jednak z větších výnosů rozpočtených
normálních příjmů, takže by po uhražení zmí-
něné položky zbývalo ještě pět až šest milionů
korun jakožto přebytek. Aby akce ve prospěch
učitelstva nebyla zdržována a provisorní úpra-
va platů již r. 1914 umožněna byla, jestliže by
finanční plán do té doby byl dokonán, prohla-
šuje státní správa ochotu, na dál ještě sečkati
zemi dluh státu zhruba 27 mil. K, vzniklý ne-
zúčtováním přirážek použitím státní pokladny.
Stürgkh
Čechy
20
article
Tím poskytnuta bude zemské správní komisi
možnost, při sestavování rozpočtu na r. 1914
vzíti úpravu učitelských platů ve výměře roz-
počtených dvanácti milionů a v souvislostis
úděly z výnosu finančního plánu. Předseda mi-
nísterstva při této příležitosti znova prohlá-
sil, ževláda s veškerouenergií pra-
cuje k brzkému docílení normál-
ních poměrů v Čechách a že zahá-
jení vyrovnacích jednání lze oče-
kávati v čase velmi blízké m.
Toť tedy zevrubnější zpráva o odpovědi,
jaké se dostalo cís. radovi Leglerovi na jeho
dotaz v příčině definitivního upravení učitel-
ských platů.
Čtrnácte německých Volkstagů v jediný den.
Na dnešní schůzi 24členného organisa čního
výboru, dosazeného po vůli předsedy něme-
ckého Volksratu dra. Titty ke svolání něme-
ckých lidových sjezdů, bude předložen návrh.
aby svolány byly do těchto měst: Praha, Bu-
dějovice, Vimperk, Plzeň, Planá anebo Stříbro.
Cheb, Žatec, Most. Litoměřice, č. Lípa, Libe-
rec, Trutnov, Lanškroun, Štoky. Všech těchto
14 lidových sjezdů má býti svoláno na jediný
den, který bude teprve v dnešní schůzi usta-
noven. V téže schůzi předloží liberecký magi-
strátní sekretář dr. Ringelhahn stanovy pro
„německé národní shromáždění“, usnesenío
ních bude učiněno nepochybně až v některé
příští schůzi komise.
Čtrnáct
Libea
doktor
Ringelhahn
Čechy
Praha
Vimperk
Plzeň
Planá
Stříbro
Cheb
Žatec
Most
Litoměřice
Trutnov
Lanškroun
národní shromážděný
21
article
Z Moravy
Z Moravy
Dne 18. září 1913.
(Miroslava. — Komárov.— Nový úspěch
český v Brně.)
Psali jsme již o pěkném úspěchu národním,
spočívajícím v otevření nové české menšinové
školy na jihu Moravy v Miroslavi. Skutečnost,
která bohužel dala dlouho na sebe čekati, najednou
ve šilené běsnění uvádí tamní Němce, totiž jen
Miroslav
Němec
Morava
Komárov
Brno
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Gur-Emir.
Samarkand, 13. ledna 1913.
Gur
Emir
Samarkand
23
article
Gur-Emír, což v překladu značí „hro
vládce“, jest velikolepé mausoleum, postavené
nad prachem Timurovým (Tamerlánovým) a
nalézá se na severním okraji města Samar-
kandu.
Před fagadou mausolea zdvihá se portál
s dvěma kolonami, bohatě vyzdobenými ara-
beskami, hvězdami, květy i nápisy v barvě
bledě modré, modré, zelené, bílé a zlaté, nyní
již nemnoho pobledlé.
Nad vchodem, okrášleným podobnou pe-
strou, kachlovou mozaikou, viděn nápis:
„Pravil Bůh blahoslavený a vševidoucí
Kdo vejde sem, ten nalezne spaseníl
„Ejhle ráj, který vám byl přislíben — v-
jděte v něj a přebývejte v něm na věky.
„Pravil Bůh blahoslavený a vševidoucí
Veveďte čestné v ráj i k rajským pramenům,
kde budou šťastnými a spokojenými. Pravdivý
jest Bůh velikýl“
„Pravil prorok, pokoj s ním: Šťasten ten
kdo odřekne se dříve světa, nežli svět od-
řekne se od něho, kdo dříve připraví sobě
hrob, nežli do něho vejde a kdo dříve zalib
se svému Pánu, nežli uvidí se s níml“
Branou portálu projdete na malý, čistě
dlážděný dvorek a v údivu zastavíte se před
vlastním mausoleem s jeho zázračnou nálado-
vostí východní architektury. Je to stavitelský
div, s nímž mohou závoditi co do krásy a ná-
ladovosti arabesek jenom dvorce Alkasaru
Seville a tytéž divy v Alhambře Granady.
Vedle mausolea pne se do výše gigantský
sloup-minaret, vyzdobený touž, ve svém vzle-
tu nepochopitelnou, orientální fantasií.
Chcete-li dověděti se, kdo stavěl tuto po-
hádkovou budovu, přečtěte si nápis, umístěný
u vchodu, kde stojí psáno:
„Ubohý Abdull, syn Machmuda Ispahán
skéhol
Timurův
Tamerlánův
bůh
Machmuda Ispahán
Gur
Samara
Alkasar Sevilla
Alhambra Granada
24
article
„Ubohý,“ — jaká to skromnost velikéh
architekta!
Vnitřek budovy — jak vám provázejíc
vás mulla objasní — sestává z dvou částí
vrchní a spodní.
Vrchní část zaujímá celý vnitřek budov
a podobá se modlitebně, do níž jedním mřížo
vitým okénkem tak spoře prodírá se světle
že sotva rozeznáte devět na podlaze ležícíeh
náhrobních kamenů.
Mezi nimi hlavní místo zaujímá náhrobel
samého Timura, zhotovený z obrovského kusu
temně-zeleného, skoro černého nefritu, který
je čistě broušen a opatřen arabskými nápisy
následujícího obsahu:
„Toto jest hrobka velikého sultána, milo-
stivého chakana Emíra-Timura-Kuragana; syna
Emíra-Taragaja, syna Emíra-Bergula, syna
Emíra-Ajlangira, syna Emíra-Andžila, syna
Kara-Černujana, syna Emír-Sigunčinčina, syn
Emír-Irdanči-Barlasa, syna Emír-Kučulaja
syna Tumnaj-chana. To jest devět pokolení.
Zde též objasněno, že Čingis-Chan pocház
z téhož rodu, jako Timnur.
„Chakan-Čingis, syn Emíra-Majsukaje-Bo-
gadura, syna Emír-Barnan-Bogadura, syna Ka-
bul-Chana, syna řečeného Tumnajchana, syn
Emíra-Bajsungary, syna Kajdu-Chana, syna
Emíra-Tutumticha, syna Emíra-Buka, syma
Emira Buzandžara.
Chan
Tumnajchan
Buzandžar
Timur
Bergula
Ajlangiro
Andžil
Kara
Černujan
Ka
Buka
Timur
IrdanečBarlas
MajsukajBo
Kuragan
BarnanBogadura
25
article
„Kdo chce věděti více, budiž mu známo
matku posledního zvali Alankuvou a vyzname-
návala se velikou čestností i bezvadnou mrav-
ností. Jedenkráte otěhotněla od vlka, který
vniknuv otvorem do její komnaty a vzav n
sebe podobu lidskou, oznámil jí, že jest potom-
kem vládce všech pravověřících Ali-ho, syna
Abu-Taliba. Toto objasnění přijato bylo za
pravdu. Věhlasní potomkové její vládnouti bu-
dou na věky.“
„Umřel v noci 14. Šagbana 807. roku.
Na spodině téhož náhrobku, známého u
domorodců pod názvem „Siotop“ neb „Taš“
vyryto persky:
„Kámen tento postaven byl Ulny-Bekem-
Kuraganem, po jeho pochodu v Džittu.“ .
Dlouho ležela mně v hlavě slova: „Vě-
hlasní potomkové její vládnouti budou na
věky!
Skutečně také vládli! Ale nic netrvá n
světě čvěně, kromě smrt. Tu svatou pravdu
pochopil jsem v plném rozsahu nad tím tmavo-
zeleným kamenem, který přečkal všecku slá-
vu a moc velikého dobyvatele, převrálivšího
se v prach ..
V hlavách náhrobku vztyčen bunčuk
bílý znak na znamení jeho čistoty a spravedli.
vosti. Tam též stojí „čirag-minar“, kamenný
podstavec na svíčky.
Aba
Talib
Bek
Siotop
26
article
Vedlejší náhrobky přináležejí: osobnímu
příteli Timurovu Mir-Said-Berke-ovi, staršímu
synovi Timurovu Muchamedu-Džagangiru
vnuku Timurovu Mirzovi-Pir-Muchamedu-Sul-
tánovi, sedmému synu Timurovu Miran-šachu
jeho ministru Kumar-Inakovi a dvěma détam
Mir-Said-Berkeovým; za zvláštní mříží lež
pod šedo-mramorovým náhrobkem ministr Ta-
merlánův Attum-Umar, nad nímž visí bunčuk
obvěšený různobarevnými hadříky.
Šere-feddin-Ali (Cherefeddin Ali: Histolr
de Timur-bec) vypravuje na základě starých
rukopisů velmi dojemnou pověst o přátelstv
Tamerlánově ke svému rádci Mir-Said-Ben
keovi.
V roce 1367 Timur seznámil se nedaleke
Termezu při válečném tažení proti Hussejnovi
se svým pozdějším přítelem Said-Berkem z
následujících okolností. Když Timur rozhod
se dobýti města útokem, přistoupil k němu
Said-Berke a podav mu tambur s praporem,
zapěl s nadšením posvátnou hymnu vítězství
při čemž prorokoval mu císařský trůn. Od těch
dob Timur uzavřel se Said-Berkem věčné přá-
telství a rozhodl, aby po smrti byli pohřbení
vedle sebe tak, aby v den posledního soudu
ruka Timurova mohla se uchopiti šatu sva-
tého Said-Berkea, potomka prorokova.
Vnitřek Gur-Emira nese na sobě sledy
bývalého bohatého okrášlení. Spodní části
stěn obloženy jsou alabastrem, na němž vy-
ryty různé okrasy a nápisy. Střední část stěn
pokryta zlatými písmeny úryvků z koranu.
Se stropu vísí stalaktitům podobné útvary, po
celé své ploše pokryté pestrobarevnými ara-
beskami.
Timurův Muchamed
Džagangir
Kumar
Inak
Atta
Umar
Šer
Al
Tamerlánův
ben ke
Timur
Berek
Timur rozhod
Timurův
Timurův Mira
Sula
Timurův Mirano
Termez
Said
Berke
Gur
Emir
SaidBerke
Said
Timur
Berkea
Timurův MirzaPira
MirSaid
Cherefeddin Al
Histolr jít Timur
Berek věčný přá
tý Said
27
article
Podlaha vyložena je deskami vápence a
výše již vyjmenované náhrobky (vyjímaje
Attum-Umarův) obehnány uměle vyřezávanou
mříží z bílého mramoru.
Nedaleko od vchodu do mausolea nachází
se v podlaze otvor, vedoucí do spodní části
budovy, kamž možno po schodech se spustiti.
Je to velmi nízký sklep bez štukatur i
ozdob, s cihlovou klenbou.
Sklepení toto umístěno je přímo pod
podlahou horní modlitebny a taktéž přímo pod
náhrobními kameny vidny zde ve stejném po-
řádku rozestavené mramorové desky s nad-
pisy. Pod těmito pohřbeny ony osoby, jichž
jména na náhrobcích vrchního mausolea jsou
udány.
Zde pod prostým kamenem několik centi-
metrů pod zemí leží kosti, které kdysi vládly
nekonečnou řiší, rozkládající se od Irtyše po
Ganges a od stepi Gobi po moře Marmarské.
To jsou kosti, které učinily Samarkand
Samarkandem, „Mekkou střední Asie“. „Tváří
země“, „Edemem Východu“, „Perlou mohame-
dánského světa“, „Zázrakem všech radostí
vesmíru“l
Ten prach zde ležící kdysi svolával uměl-
ce-kamenníky z Indie, architekty i mozaisty
ze Šírasu, skulptory z Kašanu a Isfagany, aby
v kolosálních budovách zvěčnili a oslavili je-
ho vítězné výboje, význačné příhody i události
rodinného života.
Ten prach sám sobě v souhlase se slovy
proroka, který řekl: „Připrav sobě hrob dřiv
než do něho vejdeš!“ vystavěl sobě i tuto ve-
likolepou mohylu.
Podlaha
Atta
Umarův
Samarkand Samarkand
Perla
Irtyš
Ganges
Mekka
Asie
Indie
Šíras
Kašan
tvář země
Edem východ
28
article
Opouštějíce rozvaliny tak vzácné histo-
rické památky, nemůžeme nepocítiti v duši
žhavou bolest i lítost nad jejich dávným, mi-
nulým životem.
I ty „egyptské holubice“, hnízdící tisícemi
v jejich ruinách svým neustálým vrkáním, ja-
koby oplakávaly to, co se nevrátí.
Zde duše a její obrazotvornost bezděky
prožívá celý „běh času“, který vše „utápí
propastí zapomnění“.
Jaroslav Malý.
Malá