ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 46bad830-71e2-11dc-aff5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 50, person 66, work 3, org 5
1 masthead
RočIk XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 23. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 263.
4 article
Na ranní a odpol. lisey přad ,Jláef nen v Praze v administraei na mněníe na čivet leta . . . . B K — s dvoji denáške na měsí netnt la . . . . 7 k 60h ve mlialkách: 2 K ao na mě cíe Poštoa: a rse kal na čivet leta s dvají zisílkoe na rcěni na čiví lta : . . k
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 22. září. V 7.30 hod večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele »Nár. Listů«.) Kol Port Arturu Japonci od 20. srpua umlčeli 45 děl ruských, usmrtili 13 a zranili 23 důstojníky, zabili 380 a poranili 750 vojákův. Pod nejvyšším velitel- stvím Kuropatkinovým bu- dou utvořeny tři armády, p příkladu armád Nodzuovy, Okuovy a Kurokiovy. První veleti bude Zaru- bajev, druhé Lineviě; jako kandidát pro třetí velitelství jmenuje se Kaul- bars. Podle pravidel válečných jedna osoba nestačí veleti více než 120.00 mužův. V nynější době má Ku- ropatkin přes devět sborů armádní ch. Alexějev ponechává si tolik funkce administrativní, odříkaje s všeho velení vojenského. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Artur Japonec Kuropatkinův Kurokiův Petrohrad Zara
6 article Čtvrt století ve vídeňském očistci!
Čtvrt století ve vídeňském očistci! Včerejšek a dnešek — jsou v novodobých dějinách našeho národa jako říše habsburské dny památnými. Připominajíť dvé událostí, sběh- ších se právě před čtvrt století m — jedna ve Vídni a druhá v Praze — které jakkoliv na pohled příčinně nesouvislé rozdilných oborů politiky statní se týkající, nie- méně pospolu znamenají historický, vysoce dů- ležitý moment v osudech našeho národa. Včera 22. záři bylo tomu 25 let, co při- chvátal Bismark z gastýnských lázní do Vídně, aby tu provedl proti ošizenému a roz- hněvanému z berlinského kongressu Rusku jako proti neodpouštějící a mohutnící republice fran- couzské svůj odvážný šachovní tah: spolek to Německa s Rakouskem, k němuž hnedle na to přizval též Italii. Německá Vídeň vítala někdejšího vítěze od Hradce Králové když jel po boku Maďara Julia Andrassa o rozhodující audience z hradu vídeňského jako svého miláčka, jako nejmocnějšího spojence a patrona věcí Němectva rakouského proti nám Slovanům. Vytušila instinktivně, co se asi událo z neslýchané pocty, jakou prokázal císař ra- kouský německému kaneléři, když mu oplati téhož ještě dne návštěvu v hotelu »Imperial«. Následujícího pak dne 23. září 1879 shro máždili se v Praze tehdejší poslanci národa če- ského k rozhodné poradě o tom, máme-li my Čechové, po 16letém vzdalování se a zásadném neuznávání vídeňské řišské rady tuto konečně přece obeslati čili nie?
Maďar Andrassa Imperial Čecho Vídeň Praha Rusko Německo Rakousko Hradec Králové
7 article
Po mnoha měsíců veden již o to v žurna- listice české i ve schůzích obou národních stran živý a věený zápas, v němž bylo patrno že většina národa odporuje obeslání vídeňského parlamentu bez řádných garancií pro státní jako národní právo své. Tehdejší lidoví poslanci češti vyjednávali současně i s Němci zdejšími (Herbstem a Schmeykalem) i s vládou Taaí- fovou; bylo by zajisté bývalo pro budouenost vlasti naší nejlépe, kdyby tehda Němci byli námi uzavřeli poctivý smír, jejž jsme jim dne 2. června 1879 nabízeli na základě pouhých těchto tří podmínek: 1. Rovnoprávnost ve škole i v úřadě. 2. Oprava volebního řádu. 3. Shoda mezi platnou ústavou prosincovou a historiekou individualitou země české. Němci však poznovu — jako již před tím v prosinci 1878 — perfidně zamítli svobodo- myslné úmluvy Emmersdorffské, činili drahotu a otáleli »až jak uvidí po volbách«. Zatím al neotáleli vůdcové »feudálů«, nýbrž pilně vyjed- návali s Taaffem tajně již po měsíce o »zlatém mostu«, po kterém by jim bylo umožněno se ctí vrátiti se do parlamentu vídeňského. Pro- střednictvím koruny pohnut uvolil se vůdee ústavácké šlechty kn. Carlos Auersperg, že po- stoupí konservativní šlechtě 10 mandátů, pakli ona se zaváže obeslat říšskou radu a nenaleha na změnu prosincovky. Již v srpnu 1879 se hr. Clam Martinic k tomu uvolil a odtud ve vládních kruzích již pokládali za věc jistou, že staročeští poslanci se od šlechty konservativní neodtrhnou, nýbrž zároveň s ní do Vídně přijdou. Zatím co poslanci národní v Čechách ještě se o to přeli, mají li do Vídně jíli čili nic, bylo de facto již o nás bez nás rozhodnuto.
Němec Herbst Taaff Auersperg Martinic Vídeň Čechy zlatý most
8 article
Jmenování vůdce moravského dra. Alois Pražáka ministrem bez portefeuillu v kabinetě Taaffově (12. srpna 1879) bylo první »garancií« nám peskytnutou. Další vyjednané ústupky byly ; že trůnní řeč, kterouž nová rada říšská se zahájí, obsahovati bude ujištěni, že krok jejich nevykládá se na újmu státního práva vlasti české, že dovolí se jim při vstupu svém do cislajtánské sněmovny podati jejímu předsed- nictvu státoprávní ohražení; dále že vláda roz množí v Čechách i na Moravě české střední školy a zřídí českou universitu v Praze; že prosadí opravu volebního řádu pro sněm český, kterou byla by zajištěna pro budoucnost česko-velkostatká řská většina; že zjedná opravu volebního řádu pro říšskou radu, kterouž by se zajistilo patřičné zastoupení české šlechtě v poslanecké sně- movně; že opatří změnu volebního řádu pro obchodní komory v Čechách, dle níž bychom nabyli my Čechové po právu většiny v komoře pražské, plzeňské a budějovické; posléze že buď cestou zákonodárnou nebo nařizovací opatrí vláda rovné právo jazyku našemu v úřadech státních v zemích českých. Pod dojmem přípovědí těchto ústupků od- vážil se tehdejší český státoprávní klub velikou většinou hlasů dne 23. září 1879 k nejtěž- šímu zajisté kroku svému: k obeslání rady říšské, do níž nás po léta němečtí a vládníj hla- sové vábili, lákali a snažně zvali, slibujíce nám na půdě ústavní ochotně vyjíti vstříc, vyhověti loyálně všem našim oprávněným požadavkům přáním. — Avšak jedva nás tam měli, počalata smířlivá vlídnost a radostná ochota panstva vy- prchávat jako — čpavek. Jen jsme podali koruně své první memorandum, obsahující žá- dost za poctivé provedení rovnoprávnosti v c. k. úřadech a soudech, již odpověděli Němci zdejší svým vzdormemorandem; a když potom vláda
Alois Pražák Taaffův Čecho Němec Čechy Morava Praha
9 article
Taaffova Stremayrovým nařízenímze dne 19. dubna 1880 splnila nám svůj slib co možna nejskoupěji: tu našli němečtí hege- moni šťastně první záminku k naladění svého sboru pomsty: o hrozném útisku Němců v Če- chách, o poslovanštění Rakouska, o svrchovaně ohroženém životě německé národnosti, o sveřepe vládě feudálů a Slovanů a jak již všechny ty variace šalby německé zněly; a za této písně rok za rokem rostl terror německého urputnietví a velikášství až do fanatického pro- následování nechráněných českých menšin ve zněmčeném území a do proklamace německé irredenty v Čechách. A vláda Taaffova? Od- kazujíc na tento německý odpor stávala se vůči sloužícím jí Staročechům pořád skoupějšía neochotnější, až od r. 1886, kdy Němci na sněmu českém, nepochodivše s drzým svým požadavkem po rozdvojení Čech, zahájili proti němu trvalou abstinenci — docela proti nám se obrátila a místo o usmíření nás Čechův, nyní již jen o usmíření německých malkontentův zdejších dbala. Na šikmé té ploše stálého cou- vání před německými furibundy dospěla až k ví- deňským punktacím, hotova jsoue obětovati Němcům jednotu království českého a s tou státní právo české i rovnoprávnost národa našeho a 200.000 jeho synů ve zněm- čeném území Čech. Tomu však opřel se dů- razně národ náš, zničil hotové již punktacea za to — má podnes odpykávat. Pro chvíli sice hrabě Badeni chtěl nám zjednat právo nám náležité, však opět zvítězil terror německý a tak donucen jest národ náš brániti svého života a práva proti bez- ohledné nevraživosti, věrolo m- nosti a zpupnosti na té vídeňské radě říšské svou obstrukcí, od níž neustane, dokud nenaučí své nepřátele ctíti právo, spravedlnost a pravdu.
Taaffův Němec Čechův Baden Rakousko Čechy Slovan
10 article Setrváme v obstrukci či ne?
Setrváme v obstrukci či ne? I dnes možný o tom spor, zdali by nebý valo bylo lépe, kdybychom po 17. říjnu 1899 byli napjali všechny sily v parlamentě i mimo parlament a vůbec všude tam, kam zasahuje stát svým vlivem a svou mocí a politikou nej intensivnější činnosti byli se vrhli na vlády nám nepřátelské, najmě ale na vládu nynější. Není tajno. že pro postup tento vyslovili se ne pouze ojedi- něli politikové čeští a je známo, že právě tato otázka vedla v klubu poslanců českých na radě řišské ke krisi. Leč uvažovati o této olázce dnes. po pětiletém zápasu, bylo by politickou pošetilost a bylo by chybou, za kterou bychom všickni bez rozdílu, ať vlažní či nadšení přívrženci obstrukce trpce pykali. Je pravda, že cit je činitel, který v poli- tice musí být co možná tlačen do zadu. V po- litice na místě je pouze klidná, vášněprostá úvaha a zbraň jedině připustná jasný, nezkalený rozum, zkušenost a předzvídavost.
11 article
Však také v životě národů přihodí se udá- losti, kde rozvaha ustupuje vzbouřenému citu, a kdybychom chtěli prověsti psychologickou analysi procesů, jež vedly k oněm velikým udá lostem, jež dějiny národů dělí v epochy, dospěli bychom ku poznání, že popudy k takovýmto převratům vytryskly téměř vždy ze srdce lidu a nebyly ovocem chladné rozvahy. Nebylo nie přirozenějšího a nic jednoduššího, než že neoče- kávaný nikým úspěch německé obstrukce, koru- novaný pověstným aktem se shora uvedeného dne, že kopnutí, kterého se dostalo tehdy národu českému botou, na níž tkvěla ještě brutálnost bělohorského vítěze, nemohlo v lidu českém vzbuditi nic jiného, než horoucí touhu po odvetě a nic přirozenějšího, než že po všem kraji če ském neslo se tehdy nadšené heslo: »Jak vy nám, tak my vám!« — V okamžiku tom, kdy vydáno bylo tote heslo, věděti musil každý, že tím zahájeno ob- dobí těžkých a krutých zápasů, že třeba bude obětavosti a odřikání, abychom vytrvali, a zne- možnivše život v organismu státním, donutili ho ke kapitulaci. Také tolik musilo býti každému myslicímu politiku zjevno, že nejde tu o ně- jakou krátkou husarskou výpravu, o nějakou pouze episodu v boji za právo, nýbrž že donu- ceni, chopiti se zbraně obstrukce, zahájili jsme období nekrvavé revoluce proti tomuto státu a proti Vídni, která od okamžiku, kdy národ náš s ní ve styk vešel, nás nenáviděla a o naše národní nebytí usilovala.
Vídeň
12 article
Zástupei národa českého ve sborech parla- mentních byli si všeho toho úplně vědomi jestliže byly okamžiky, kdy obstrukční jejich vzdor zdánlivě byl ochabl, byl to jen přirozený následek události, které z důvodů taktických nebylo možno věšeti každému na nos, byl to pokaždé pouze nezbytný tah na politické ša- chovnici, jaký diktovala, jak doznáváme, ne- poctivá hra strany druhé. Dnes ale, kdy závoj definitivně odhrnut, kdy representant vlády doznal veřejně a sice bez protestu těch, o nichž jsme se domnívali, že
13 article
jsou našimi přáteli, že vláda je odhodlá n a za každou cenu hájiti to, co Něme považují svou národní državou je postup náš náramně zjedno- dušen. Dnes jakýkoliv styk s representanty ny- nější vlády je naprosto nemožný. Však n pouze styk poslanců, nýbrž všech. kterým boj náš, v němž rozhodnuto bude — toho nechť jsme si vědomi — o nejdůležitějších interessech, není pouhým zábavným manévrem, při jakém nestřílí se na ostro. Tím podivněji dotýkají se každého českého člověka pověsti, jež se, ovšem že prozatím velmi nesměle ještě, šíří, že nadchází prý okamžik obratu v české politice a že neví se dnes ještě. bude-li také letošní kampaň rady říšské a sněmu českého tak neúspěšná, jako dosud. Uznáváme, že pověsti ty šíří se v kruzíeh našich odpůrců. Člověk ovšem rád fantasuje o tom, po čem se nese jeho touha, tak jakoby to skutečně již se bylo stalo. Tím to vysvět- lujeme. Odpůrci naši spolehají při tom hlavně na neskonalou bídu, jež následkem letošního sucha své spáry zatíná do hladových a pro zimu nijak hospodářsky nevyzbrojených a ne- opatřených zástupů a že také vláda s touto bídou spekuluje, o tom došla již pozoruhodná zvěsť z. Vídně, že dr. Körber zamýšlí spojiti tak zvanou »nouzovou akci« s akcí politickou a sepjati obě akce tím, co dnes je tak oblíbeno a čemu se v politické hantýrce říká junetim.
doktor Körber Vídeň
14 article
Prohlašujeme, že nemáme ani vědomosti o tom, jak dopadne usnešení poslanců českých ohledně přištího parlamentního období, tím méně že máme mandátu o tom autoritativně se pro- nášeti. Ale navzdor tomu jsme tak smělýmí prorokovati, že dokud trvati bude ny nější vláda a dokud se nám ne- stane v ohledu ja zykovém po právu, poslanci čeští své nynějš taktiky se nevzdají. Můžeme tak říci s plným vědomím, že ne- budeme nikým desavouováni a sice prolo, že situace je taková, že na nějaký ústu v tomto okamžiku nelze ani po- mýšleti. Vzdáti se obstrukce v této chvíli, znamenalo by naprosté po- koření se diktátu německému, znamenalo by úplnou abdikaci učinilo by zcela nemožným dalšh boj o národní naše práva. Zřeknutí se obstrukce nebylo by, jak mnozi si namlouvají, pouhým obratem v taktice. Nikoli. Zříci se obstrukce dnes, zname- nalo by pokořiti se před německou národní državou a mlčky projev iti souhlas s tim, že co dosud jsme prohlašovali za křivdu na nás páchanou, křivdou není. Naopak, že naši povinnosti bude toho, čeho jsme na národ- ních právech, dle německého a dle dra. Körbra názoru, nabyli »nad svá práva«, opět se vzdáti.
15 article
Prohlašujeme ihned, že netrváme na tom, aby v obstrukci se pokračovalo snad v naději na pomoc maďarskou a na řinčení křivých jejich šavlí, jimiž se oháněli, když tvrdili, že nestrpl. aby celní a obchodní smlouvy atd. byly uzavřeny bez ústavního spolupůsobení druhé poloviny říše Nevěříme tomu, že dr. Körber buďto se musí po starati o dělný parlament, nebo že půjde, naopsk, jsme přesvědčeni o tom, že všechno to prove deno bude § 14. a Maďaři že budou ještě při tom dru. Körbrovi pomáhati. Nespoleháme pranic na »etapy«, ale trváme na obstrukci proto, po- něvadž prodehnuti jsme vědomím, že káže naše národní česť i prospěch boj ten dobojovati, at jeho výsledek jakýkoli. Právo odpůrcem vyrvané dá se zpět dobýti, ale navždy ztraceno právo, jehož jsme se sami vzdali. Dochází též zvěst, že ve prospěch dělnost sborů parlamentních intervenovati hodlá koruna. Nevěříme tomu ostatně, nebývá dobře, když děje se tak v zápasech národů a stran v konstituě- ních státech, ale buďsi. Representanti národa našeho nebudou moci říci nie jiného, než to, že do práv národa druhého nijak se vměšovati ne- chtějí, že domáhají se pouze toho, co dávno již povoleno v Rakousku, nehledě k Maďarům, třem millionům Poláků, dvěma millionům Chorvatů a 600.000 Italů. Od toho ale že neustoupí, nechť děje se co děje.
doktor Körber Maďar Polák Chorvat Italos Rakousko
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. září. (Jaký účel m svolání českého sněmu.) Vídeňský »Zeite pospíšil si se zprávou, datovanou z Prahy, že k novému svolání sněmu království českého ne- dali předběžného svolení hr. Osvald Thun a dr. Eppinger, jak bylo psáno v některých něme- ckých listech, nýbrž že toto opětné svolání jest čistě osobní dílo dra. Körbra, jenž si přeje, aby byl podán opětný důkaz nedělnosti našeho sněmu a tím se odůvodnilo rozpuštění sně mu, jež má přivoditi novou, rozumí se pro dra. Körbra výhodnější situaci. Změna situace má na- stati tím, že by dle vládního mínění některé mladočeské sněmovní mandáty přešly do rukou agrárních, hlavní však věc pro vládu byla by ta, že by nabyla opět několik nových měsíců času, a te právě, jak dodává pisatel, byl by pro nynější vládu největší úspěch. V Praze, 22. září. (Jubileum troj- spolku.) Dnes je tomu 25 let, co se Bismar- kovi za vídeňské návštěvy dne 22. září 1879 podařilo opatřiti si podpis císaře Františka Jo- sefa na spojeneckou smlouvu s Německem,o kterou se dohodli hr. Andrassy s kn. Bismar- kem. Oba ministři smluvili se v Gastýně již v srpnu téhož roku; úmluva pak zpečetěna ve Vídni, kamž Bismark zajel na zpáteční cestě do Německa. Dnes je známo, že největší odpor proti dvojspolku rakousko-německému, namíře- nému proti Rusku, kladl německý císař Vilém I,- jenž krátce před tím měl v Alexandrově schůzku s carem Alexandrem II., a příčil se všelikému ujednání proti Rusku, kdežto císat František Josef ihned se spřátelil s návrhem Bismarkovým. Bismark sám poznamenal o tom ve svých »Pamětech«: »Abych si vymohl svo- lení císaře (Viléma) k návrhu smlouvy, o kterou jsme se dohodli s Andrassyem a kterou císař
Zeite Osvald Thun doktor Eppinger Körbr František Bismark František Josef Bismarkův Vilém Praha Německo Vídeň Rusko
17 article
František Josef schválil předpokládaje, že totéž učiní i císař Vilém, byl jsem nucen chopiti se trapného pro mne prostředku, totiž kabinetní otázky, i podařilo se mi získati pro tento plán své kollegy. Poněvadž jsem pro námahy posled- ních týdnů a následkem přerušeného léčení v Ga- stýně byl příliš zemdlen, abych mohl podnik- nouti cestu do Baden-Badenu, převzal tuto po- vinnost hr. Stolberg. Tento dovedl vyjednávání šťastně ke konci, ačkoliv Jeho Veličenstvose silně vzpíralo. Císař nedal se přesvědčiti politi- ckými důvody, nýbrž dal slib, že smlouvu schváli, jen proto, že si nepřál osobních změn v ministerstvě. Korunní princ byl již dřive ve- lice zaujat pro spolek s Rakouskem, ale nemě vlivu na otce.« Dvojspolek, který se po čase, když proř získána i Italie, změnil v trojspolek, trvá na papíře podnes, ačkoli pozbyl již svého původ- ního ostří. Ale účinky jeho na vnitřoí politické poměry v Rakousku cítime dosud. Jeden z po sledních účinků trojspolku jest nejnovější zá- sada dra. Körbra, že německá država v R kousku nesmí býti ztenčena, a z téhož pramene vytryskla ovšem i starší zásada téhož dra Körbra, že bez svolení Němců nelze činiti ná- rodních ústupků rakouským Slovanům a v prvé řadě nám Čechům. Tedy pro nás smutne jubileum. Z Krakova, 22. září. (Protest slez- ských Němců.) »Nová Ref.«, oliskují známý protest německých poslanců opavského sněmu proti slovanským pobočkám, přičiňuje k němu následující poznámku: »S jedním moti- vem tohoto projevu mohli bychom souhlasiti, jmenovitě, že zřizování slovanských poboček př německých ústavech jest prostředek nesprávný.
František Josef Vilém Čecho Němec Baden Rakousko Krakov doktor Körbro Nová Ref Italia
18 article
Není li utrakvistický ústav sympatický Němcům, nás uspokojuje ještě méně. Jen závěrek činíme jiný, než osvědčení německé. Žádáme zejmena, aby ministr osvěty otevřel samostatné učitelské ústavy, polský v Těšíně, český v Opavě a ústavy staré nechal německými, jak byly. Otázka utra kvismu bude pak rozřešena na všeobecné uspo- kojení, poněvadž potom ani Němci, ani Poláci ani Češi nebudou nuceni stěžovati si, že se jim jejich školy »ztrpčují«. Ze Štyrského Hradce, 21. září. (Sně- movní volby.) Úterní sněmovní volby za všeobecnou kurii vedly v šesti volebních sku- pinách k výsledku, ve dvou, mariborské a lu- benské, jest třeba užší volby, která se vykoná v pátek. Ze šesti sněmovních mandátů připadly dva německým klerikálům (v okolí Hradce a ve Feldbachu) a jeden jich spojenci, křesťanskému sociálu Schoiswohlovi (v Mostě n. M.). Jižn Štyrsko zvolilo dva Slovince: dvor. radu Ploje ve Ptuji a trbovelského statkáře Roše v Celji. Socialisté dobylí vítězstvl v Št. Hradci, kdež značnou většinou zvolen jich kandidát Resel. Ani jediného mandátu nepodařilo se do- byti německým nacionálům a jimi podporovaným německým agrárníkům; počet nacionálních hlasů v některých skupinách byl tak nepatrný, že miz před hlasy klerikálními neb slovinskými (v Ptují) A Štyrsko přece pokládá se za doménu něme ckých nacionálů! Do užší volby dostanese v Mariboru nacionál Stiger s německým kleri- kálem farářem Lopitschem (slovinský kandidá Thafer obdržel při prvé volbě 3743 hlasů) v Lubně sociální demokrat dr. Schacherl s kle rikálem Rieglerem.
Němec Polák Čech Resel Štyrsko doktor Schacherl Riegler Těšín Opava Štyrský Hradec Hradec Feldbach Most Maribor Stiger Lubno rada Ploj Lopitsch
19 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Posl. Schippel. Sjezd sociálně-demokratické strany v Ně mecku usnesl se, jak jsme již telegraficky sdě lili, vysloviti posl. Schipplovi pokárání za to že prý se zastal cel agrárních. Posl. Schippei hájil se tím, že ve svém spisku vědeckém pouze vykládal, z jakých důvodů bourgeoisie změnila své názory ve prospěch agrárních cel, on sám osobně že jest ale odpůrcem cel takých. Marná ale obrana; odpůrci Sehipplovi prohlásili, že dal důvody svého spisu zbraň do ruky odpůr- cům — a to sjezdu stačilo. Soudí se, že Schippel vzdá se nyní mandátu. Zavržený syn. »Matin« uveřejnil nedávno rozmluvu se synem španělského pretendenta donem Jaimem. kterýž zúčastní se válečné výpravy v ruském vojsku. Jaime vyslovil se liberálněji, než jsou Bourbonové zvyklí, zvlášté o poměru k eírkvi. Karlistický list španělský oliskuje nyní list pretendenta dona Carlosa, v némž tento hroz svému synu, že jej zavrhne, ač-li ihned ne odvolá zmíněné projevy svoje.
Posl Schippel Jaime Bourbon
20 article
Spojenec — nejhorším nepřítelem. »Times« uveřejňují prohlášení, podepsané třemi zástupci irredenty, v němž se Angličanům vykládají cíle irredenty a hledí se, získati sym- patie jejich. V prohlášení praví se mimo jiné Vídeňský dopisovatel váš zmiňuje se o náro- cích (!) Německa na Terst. My známe tyto choutky, ale víme též, že nejsou oprávněnější nežli by byly choutky Italie na Hamburk. Bu- deme je vždy potírati. Konflikt mezi Anglil Némeckem není dříve neb později nemožný. V den ten postaví se Italie radoslně po bok Anglie, neboť víme, že naším nejhorším nepří- telem není Rakousko, nýbrž Německo, jež dychtí po dědictví Habsburgů. Němec ko V úrobném prodejis ranní čí-lo o sobě . . . za 8h odpoledhní . . . za 2h Ve filialkách na venkově ranní čí-lo. . . . . . vě polední . . . . . . . 8h Inseráty plati se hokové vapře Přečplacení a inserty pešjřmá vdmnlni- strace v Marisnské vlici č. 3. Timn naeháveší se těž r dakee Uskárna a ezprsice „ Náredních L.istů“. Rukopisy se nuvracejí.
Angličan Italia Habsburg Němec Německo Terst Hamburk Anglie Rakousko
21 article
žene Rakousko na Balkán, aby roz- šířilo německý vliv, kdežto zájem Italie jako Anglie jest v tom, pracovati k autonomii bal- kánských národů.« Francie a Čína. Z Berlína, 22. září. (C.-B.) »Wolfova kan- celář« sděluje ze Šanchaje: Za vraždění fran- couzských missionářů v Jianu slibila Čína po- trestání řadu úřadníkův a stavbu nemocnice. Otázka odškodného nebyla ještě rozřešena. Oproti dřívějším tvrzením zjistilo se nyní, že protestantští Čiňané nezúčastnili se vražedných činův.
Wolfův Rakousko Balkán Anglie Francie Čína Berlín
22 article
Hranické obecní volby znova na obzoru. (Původní dopis.) V sobotu dne 17. t. m. jednal správní soud o šesti stižnostech hranických „Němců“, týkaji- cích se jednak sestavení volebních listin a jed- nak výkonu volby v prvním sboru volebním. Rozhodnutí zní v ten smysl, že stížnosti co do volebních listin byly zamítnuty, stížnosti co do výkonu volby v I. sboru však vyhověno. Stíž- nost tato směřovala k tomu, že volba v I. sboru dne 21. července 1903 vykonána byla před ne- úplnou komisí volební, jelikož tři němečtí čle- nové oné komise vzhledem k tomu, že vítězství české strany ku počtu voličů českých již předem bylo zabezpečeno, odepřeli vykonati svou funkci a k volbě vůbec se nedostavili. Byla tedy komise sestavena tak, že zasedal jako před- seda tehdejší radní, známý renegát Kalmnann, pak český člen volební komise p. Bališ a český náhradník p. Volart. Tito tři členové tvořili tedy většinu komise volební (pětičlenné) a před touto komisí byla volba v I. sboru za intervence okresního hejtmana Galuska po vyžádaném telegrafickém souhlasu místo- držitelově vykonána. Volby ve sboru tře- tím ve dnech 16.—18. července a ve sboru druhém dne 20. července 1903 vykonány před úplnou pětičlennou komisí, v níž zasedal jediný Čech, p. Bališ. Čeští kandidáti zvoleni ve sbo- rech třetím a prvním, němečtí ve sboru druhém.
Němec Bališ Čechy SF
23 article
Němci podali hned po volbě stížnost k místo- držitelství proti výkonu volby v I. sboru před neúplnou komisí, stížnost ta byla však od místo- držitelství zamitnuta z důvodů nálezu správ- ního soudu ze dne 6. dubna 1887 č. 1014 Budv. č. 3479, jenž zní: „Volební řád neusta- novuje ničeho o tom, co činiti třeba v tom při- padě, když některý člen volební komise prohlásí způsobem, s povinností se nesrovná- vajícím, že dále úřadovati nechce a z vo- lební místnosti odejde. Jelikož se dle čl. 20. ob. vol. řádu členové volební komise voliti mají obecním výborem, a není patrně možno, aby během volby výbor byl svolán a člen komise nově zvolen, jest za to míti, že komise, pokud většinou hlasův uzavírati může. povolána jest volební jednání do konce pro- vésti.“ Po tomto rozhodnutí místodržitelském usta- vil se nový výber dne 10. září 1903, zvoliv sta- rostu a městskou radu. Starosta složil přede- psaný slib dne 12. září 1903 a městská rada dne 13. září 1903 a od té doby, tedy již přes rok úřaduje nový výbor s českou většinou.
Němec
24 article
Němci však stěžovali si, jak nahoře uvedeno, dále u správního soudu, a tento, neuvědo- miv o říčení ani obec, ani českou stranu jako interessenty, rozhodl dne 17. t. m. proti svému staršímu nálezu z r. 1877, jak výše řečeno. Němci nyní odvozují z tohoto rozhodnutí, že prý volba v I. sboru je neplatn a že prý nastává potřeba provésti volby nové, buďto úplné anebo aspoň v I. sboru. Názor tento je úplně nesprávný a spočívá jen na přání Němců, zkusiti znovu volební štěstěnu. Co se týče sboru třetího a druhého, nemůže býti ani žádné řeči o právní potřebě nové volby, nebot volba v těchto sborech vykonána byla před úplnou 5člennou komisí. O tom tedy netřeba pířit slov. Co pak se týče volby v I. sboru, zní přece rozhodnutí správního soudu ze dne 17. t. m. po stránce materiální ve prospěch české strany, neboť v tom směru stížnosti německé byly za- mítnuty a zachován poměr voličů českých a ně- meckých beze změny (16 Čechů, 14 Němců a
Němec Čecho
25 article
15. Němec je nebožtík, celkem 31 voličů). Ona čásť rozhodnutí správního soudu, jež vyhovuje stížnosti německé, je pouze rázu formálního, týkáť se jen té formální okolnosti, že komise byla jen třičlenná, a na výsledek volby okol- nost tato neměla a nemohla míti žádného účinku, protože Němci tehdy v I. sboru, znajíce už předem svoji porážku, volby se vůbec ne- zúčastnili, tak že všechny odevzdané hlasy (počtem 16) zněly jednomy sIně na českou kandidátní listinu. Lze tedy rozhodnutí správního soudu přičítati toliko význam prin- eipiální, pro futuro, tak že pro budoucí volby budou tu proti sobě státi dva, sobě od- porujíci principy, onen z roku 1887 a tento ze dne 17. t. m. Který z nich je logičtější a prak- tické potřebě více vyhovuje, leží na dlani. Kdyby to měl býti tento novější, pak by každý jednotlivý člen volební komise svým odepřením účastenství v komisi mohl dle libosti své zma- řiti výkon volby a tuto svoji kratochvili opako- vati na úkor vážnosti samosprávy. Ku podob- ným experimentům se dozorčí orgán státní ne- smí propůjčiti a proto jsme důvodně zvědavi, jak se zachová moravské místodržitelství v tomto případu hranickém. Německý požadavek nové volby po celoročním již úřadování nového vý- boru obecního, jest zajisté unikum, a při trou- falosti německé, zejmena na Moravě, kde roz- hoduje t. zv. vedlejší vláda německá, nepřekva- pilo by nás ani, kdyby Němci žádali, aby byl znova dosazen starý výbor německý, vyšlý z voleb z r. 1898 i s bývalým německým sta- rostou, pověstným kazimírem, drem. Plachkým, jenž mezitím — asi před 2 měsíci — se svou
Němec Plachký Morava
26 article
V Praze, 22. září.
Praha