2
masthead
V Praze, v pátek dne 23. září 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lisey
přad ,Jláef nen
v Praze v administraei
na mněníe
na čivet leta . . . . B K —
s dvoji denáške
na měsí
netnt la . . . . 7 k 60h
ve mlialkách: 2 K ao
na mě cíe
Poštoa:
a rse
kal
na čivet leta
s dvají zisílkoe
na rcěni
na čiví lta : . . k
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 22. září. V 7.30 hod
večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele »Nár. Listů«.)
Kol Port Arturu Japonci od 20. srpua
umlčeli 45 děl ruských, usmrtili 13
a zranili 23 důstojníky, zabili 380
a poranili 750 vojákův.
Pod nejvyšším velitel-
stvím Kuropatkinovým bu-
dou utvořeny tři armády, p
příkladu armád Nodzuovy, Okuovy
a Kurokiovy. První veleti bude Zaru-
bajev, druhé Lineviě; jako kandidát
pro třetí velitelství jmenuje se Kaul-
bars. Podle pravidel válečných jedna
osoba nestačí veleti více než 120.00
mužův. V nynější době má Ku-
ropatkin přes devět sborů
armádní ch.
Alexějev ponechává si tolik
funkce administrativní, odříkaje s
všeho velení vojenského.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Artur Japonec
Kuropatkinův
Kurokiův
Petrohrad
Zara
6
article
Čtvrt století ve vídeňském
očistci!
Čtvrt století ve vídeňském
očistci!
Včerejšek a dnešek — jsou v novodobých
dějinách našeho národa jako říše habsburské
dny památnými. Připominajíť dvé událostí, sběh-
ších se právě před čtvrt století m —
jedna ve Vídni a druhá v Praze — které
jakkoliv na pohled příčinně nesouvislé
rozdilných oborů politiky statní se týkající, nie-
méně pospolu znamenají historický, vysoce dů-
ležitý moment v osudech našeho národa.
Včera 22. záři bylo tomu 25 let, co při-
chvátal Bismark z gastýnských lázní do
Vídně, aby tu provedl proti ošizenému a roz-
hněvanému z berlinského kongressu Rusku jako
proti neodpouštějící a mohutnící republice fran-
couzské svůj odvážný šachovní tah: spolek
to Německa s Rakouskem, k němuž
hnedle na to přizval též Italii. Německá Vídeň
vítala někdejšího vítěze od Hradce Králové
když jel po boku Maďara Julia Andrassa o
rozhodující audience z hradu vídeňského jako
svého miláčka, jako nejmocnějšího spojence a
patrona věcí Němectva rakouského proti nám
Slovanům. Vytušila instinktivně, co se asi událo
z neslýchané pocty, jakou prokázal císař ra-
kouský německému kaneléři, když mu oplati
téhož ještě dne návštěvu v hotelu »Imperial«.
Následujícího pak dne 23. září 1879 shro
máždili se v Praze tehdejší poslanci národa če-
ského k rozhodné poradě o tom, máme-li my
Čechové, po 16letém vzdalování se a zásadném
neuznávání vídeňské řišské rady tuto konečně
přece obeslati čili nie?
Maďar
Andrassa
Imperial
Čecho
Vídeň
Praha
Rusko
Německo
Rakousko
Hradec Králové
7
article
Po mnoha měsíců veden již o to v žurna-
listice české i ve schůzích obou národních
stran živý a věený zápas, v němž bylo patrno
že většina národa odporuje obeslání vídeňského
parlamentu bez řádných garancií pro státní jako
národní právo své. Tehdejší lidoví poslanci češti
vyjednávali současně i s Němci zdejšími
(Herbstem a Schmeykalem) i s vládou Taaí-
fovou; bylo by zajisté bývalo pro budouenost
vlasti naší nejlépe, kdyby tehda Němci byli
námi uzavřeli poctivý smír, jejž jsme jim dne
2. června 1879 nabízeli na základě pouhých
těchto tří podmínek: 1. Rovnoprávnost ve škole
i v úřadě. 2. Oprava volebního řádu. 3. Shoda
mezi platnou ústavou prosincovou a historiekou
individualitou země české.
Němci však poznovu — jako již před tím
v prosinci 1878 — perfidně zamítli svobodo-
myslné úmluvy Emmersdorffské, činili drahotu
a otáleli »až jak uvidí po volbách«. Zatím al
neotáleli vůdcové »feudálů«, nýbrž pilně vyjed-
návali s Taaffem tajně již po měsíce o »zlatém
mostu«, po kterém by jim bylo umožněno se
ctí vrátiti se do parlamentu vídeňského. Pro-
střednictvím koruny pohnut uvolil se vůdee
ústavácké šlechty kn. Carlos Auersperg, že po-
stoupí konservativní šlechtě 10 mandátů, pakli
ona se zaváže obeslat říšskou radu a nenaleha
na změnu prosincovky. Již v srpnu 1879 se
hr. Clam Martinic k tomu uvolil a odtud ve
vládních kruzích již pokládali za věc jistou, že
staročeští poslanci se od šlechty konservativní
neodtrhnou, nýbrž zároveň s ní do Vídně přijdou.
Zatím co poslanci národní v Čechách ještě se
o to přeli, mají li do Vídně jíli čili nic, bylo
de facto již o nás bez nás rozhodnuto.
Němec
Herbst
Taaff
Auersperg
Martinic
Vídeň
Čechy
zlatý most
8
article
Jmenování vůdce moravského dra. Alois
Pražáka ministrem bez portefeuillu v kabinetě
Taaffově (12. srpna 1879) bylo první »garancií«
nám peskytnutou. Další vyjednané ústupky byly ;
že trůnní řeč, kterouž nová rada říšská se
zahájí, obsahovati bude ujištěni, že krok jejich
nevykládá se na újmu státního práva vlasti
české, že dovolí se jim při vstupu svém do
cislajtánské sněmovny podati jejímu předsed-
nictvu státoprávní ohražení; dále že vláda roz
množí v Čechách i na Moravě české
střední školy a zřídí českou universitu v Praze;
že prosadí opravu volebního řádu
pro sněm český, kterou byla by zajištěna
pro budoucnost česko-velkostatká řská
většina; že zjedná opravu volebního řádu pro
říšskou radu, kterouž by se zajistilo patřičné
zastoupení české šlechtě v poslanecké sně-
movně; že opatří změnu volebního řádu pro
obchodní komory v Čechách, dle níž bychom
nabyli my Čechové po právu většiny v komoře
pražské, plzeňské a budějovické; posléze že
buď cestou zákonodárnou nebo nařizovací opatrí
vláda rovné právo jazyku našemu v úřadech
státních v zemích českých.
Pod dojmem přípovědí těchto ústupků od-
vážil se tehdejší český státoprávní klub velikou
většinou hlasů dne 23. září 1879 k nejtěž-
šímu zajisté kroku svému: k obeslání rady
říšské, do níž nás po léta němečtí a vládníj hla-
sové vábili, lákali a snažně zvali, slibujíce nám
na půdě ústavní ochotně vyjíti vstříc, vyhověti
loyálně všem našim oprávněným požadavkům
přáním. —
Avšak jedva nás tam měli, počalata
smířlivá vlídnost a radostná ochota panstva vy-
prchávat jako — čpavek. Jen jsme podali
koruně své první memorandum, obsahující žá-
dost za poctivé provedení rovnoprávnosti v c. k.
úřadech a soudech, již odpověděli Němci zdejší
svým vzdormemorandem; a když potom vláda
Alois Pražák
Taaffův
Čecho
Němec
Čechy
Morava
Praha
9
article
Taaffova Stremayrovým nařízenímze
dne 19. dubna 1880 splnila nám svůj slib
co možna nejskoupěji: tu našli němečtí hege-
moni šťastně první záminku k naladění svého
sboru pomsty: o hrozném útisku Němců v Če-
chách, o poslovanštění Rakouska, o svrchovaně
ohroženém životě německé národnosti, o sveřepe
vládě feudálů a Slovanů a jak již všechny ty
variace šalby německé zněly; a za této
písně rok za rokem rostl terror německého
urputnietví a velikášství až do fanatického pro-
následování nechráněných českých menšin ve
zněmčeném území a do proklamace německé
irredenty v Čechách. A vláda Taaffova? Od-
kazujíc na tento německý odpor stávala se vůči
sloužícím jí Staročechům pořád skoupějšía
neochotnější, až od r. 1886, kdy Němci na
sněmu českém, nepochodivše s drzým svým
požadavkem po rozdvojení Čech, zahájili proti
němu trvalou abstinenci — docela proti nám
se obrátila a místo o usmíření nás Čechův, nyní
již jen o usmíření německých malkontentův
zdejších dbala. Na šikmé té ploše stálého cou-
vání před německými furibundy dospěla až k ví-
deňským punktacím, hotova jsoue
obětovati Němcům jednotu království českého
a s tou státní právo české i rovnoprávnost
národa našeho a 200.000 jeho synů ve zněm-
čeném území Čech. Tomu však opřel se dů-
razně národ náš, zničil hotové již punktacea
za to — má podnes odpykávat. Pro chvíli
sice hrabě Badeni chtěl nám zjednat právo
nám náležité, však opět zvítězil terror
německý a tak donucen jest národ náš
brániti svého života a práva proti bez-
ohledné nevraživosti, věrolo m-
nosti a zpupnosti na té vídeňské radě
říšské svou obstrukcí, od níž neustane, dokud
nenaučí své nepřátele ctíti právo, spravedlnost
a pravdu.
Taaffův
Němec
Čechův
Baden
Rakousko
Čechy
Slovan
10
article
Setrváme v obstrukci či ne?
Setrváme v obstrukci či ne?
I dnes možný o tom spor, zdali by nebý
valo bylo lépe, kdybychom po 17. říjnu 1899
byli napjali všechny sily v parlamentě i mimo
parlament a vůbec všude tam, kam zasahuje
stát svým vlivem a svou mocí a politikou nej
intensivnější činnosti byli se vrhli na vlády nám
nepřátelské, najmě ale na vládu nynější. Není tajno.
že pro postup tento vyslovili se ne pouze ojedi-
něli politikové čeští a je známo, že právě tato
otázka vedla v klubu poslanců českých na radě
řišské ke krisi. Leč uvažovati o této olázce dnes.
po pětiletém zápasu, bylo by politickou pošetilost
a bylo by chybou, za kterou bychom všickni bez
rozdílu, ať vlažní či nadšení přívrženci obstrukce
trpce pykali.
Je pravda, že cit je činitel, který v poli-
tice musí být co možná tlačen do zadu. V po-
litice na místě je pouze klidná, vášněprostá
úvaha a zbraň jedině připustná jasný, nezkalený
rozum, zkušenost a předzvídavost.
11
article
Však také v životě národů přihodí se udá-
losti, kde rozvaha ustupuje vzbouřenému citu,
a kdybychom chtěli prověsti psychologickou
analysi procesů, jež vedly k oněm velikým udá
lostem, jež dějiny národů dělí v epochy, dospěli
bychom ku poznání, že popudy k takovýmto
převratům vytryskly téměř vždy ze srdce lidu
a nebyly ovocem chladné rozvahy. Nebylo nie
přirozenějšího a nic jednoduššího, než že neoče-
kávaný nikým úspěch německé obstrukce, koru-
novaný pověstným aktem se shora uvedeného
dne, že kopnutí, kterého se dostalo tehdy národu
českému botou, na níž tkvěla ještě brutálnost
bělohorského vítěze, nemohlo v lidu českém
vzbuditi nic jiného, než horoucí touhu po odvetě
a nic přirozenějšího, než že po všem kraji če
ském neslo se tehdy nadšené heslo: »Jak vy
nám, tak my vám!« —
V okamžiku tom, kdy vydáno bylo tote
heslo, věděti musil každý, že tím zahájeno ob-
dobí těžkých a krutých zápasů, že třeba bude
obětavosti a odřikání, abychom vytrvali, a zne-
možnivše život v organismu státním, donutili ho
ke kapitulaci. Také tolik musilo býti každému
myslicímu politiku zjevno, že nejde tu o ně-
jakou krátkou husarskou výpravu, o nějakou
pouze episodu v boji za právo, nýbrž že donu-
ceni, chopiti se zbraně obstrukce, zahájili jsme
období nekrvavé revoluce proti tomuto státu a
proti Vídni, která od okamžiku, kdy národ náš
s ní ve styk vešel, nás nenáviděla a o naše
národní nebytí usilovala.
Vídeň
12
article
Zástupei národa českého ve sborech parla-
mentních byli si všeho toho úplně vědomi
jestliže byly okamžiky, kdy obstrukční jejich
vzdor zdánlivě byl ochabl, byl to jen přirozený
následek události, které z důvodů taktických
nebylo možno věšeti každému na nos, byl to
pokaždé pouze nezbytný tah na politické ša-
chovnici, jaký diktovala, jak doznáváme, ne-
poctivá hra strany druhé.
Dnes ale, kdy závoj definitivně odhrnut,
kdy representant vlády doznal veřejně a sice bez
protestu těch, o nichž jsme se domnívali, že
13
article
jsou našimi přáteli, že vláda je odhodlá n a
za každou cenu hájiti to, co Něme
považují svou národní državou
je postup náš náramně zjedno-
dušen.
Dnes jakýkoliv styk s representanty ny-
nější vlády je naprosto nemožný. Však n
pouze styk poslanců, nýbrž všech.
kterým boj náš, v němž rozhodnuto bude —
toho nechť jsme si vědomi — o nejdůležitějších
interessech, není pouhým zábavným manévrem,
při jakém nestřílí se na ostro.
Tím podivněji dotýkají se každého českého
člověka pověsti, jež se, ovšem že prozatím velmi
nesměle ještě, šíří, že nadchází prý okamžik
obratu v české politice a že neví se dnes ještě.
bude-li také letošní kampaň rady říšské a
sněmu českého tak neúspěšná, jako dosud.
Uznáváme, že pověsti ty šíří se v kruzíeh
našich odpůrců. Člověk ovšem rád fantasuje
o tom, po čem se nese jeho touha, tak jakoby
to skutečně již se bylo stalo. Tím to vysvět-
lujeme. Odpůrci naši spolehají při tom hlavně
na neskonalou bídu, jež následkem letošního
sucha své spáry zatíná do hladových a pro
zimu nijak hospodářsky nevyzbrojených a ne-
opatřených zástupů a že také vláda s touto
bídou spekuluje, o tom došla již pozoruhodná
zvěsť z. Vídně, že dr. Körber zamýšlí spojiti
tak zvanou »nouzovou akci« s akcí politickou
a sepjati obě akce tím, co dnes je tak oblíbeno
a čemu se v politické hantýrce říká junetim.
doktor
Körber
Vídeň
14
article
Prohlašujeme, že nemáme ani vědomosti
o tom, jak dopadne usnešení poslanců českých
ohledně přištího parlamentního období, tím méně
že máme mandátu o tom autoritativně se pro-
nášeti. Ale navzdor tomu jsme tak smělýmí
prorokovati, že dokud trvati bude ny
nější vláda a dokud se nám ne-
stane v ohledu ja zykovém po
právu, poslanci čeští své nynějš
taktiky se nevzdají.
Můžeme tak říci s plným vědomím, že ne-
budeme nikým desavouováni a sice prolo, že
situace je taková, že na nějaký ústu
v tomto okamžiku nelze ani po-
mýšleti. Vzdáti se obstrukce v této
chvíli, znamenalo by naprosté po-
koření se diktátu německému,
znamenalo by úplnou abdikaci
učinilo by zcela nemožným dalšh
boj o národní naše práva.
Zřeknutí se obstrukce nebylo by, jak mnozi
si namlouvají, pouhým obratem v taktice. Nikoli.
Zříci se obstrukce dnes, zname-
nalo by pokořiti se před německou
národní državou a mlčky projev iti
souhlas s tim, že co dosud jsme
prohlašovali za křivdu na nás
páchanou, křivdou není. Naopak, že
naši povinnosti bude toho, čeho jsme na národ-
ních právech, dle německého a dle dra. Körbra
názoru, nabyli »nad svá práva«, opět se vzdáti.
15
article
Prohlašujeme ihned, že netrváme na tom,
aby v obstrukci se pokračovalo snad v naději na
pomoc maďarskou a na řinčení křivých jejich
šavlí, jimiž se oháněli, když tvrdili, že nestrpl.
aby celní a obchodní smlouvy atd. byly uzavřeny
bez ústavního spolupůsobení druhé poloviny říše
Nevěříme tomu, že dr. Körber buďto se musí po
starati o dělný parlament, nebo že půjde, naopsk,
jsme přesvědčeni o tom, že všechno to prove
deno bude § 14. a Maďaři že budou ještě při
tom dru. Körbrovi pomáhati. Nespoleháme pranic
na »etapy«, ale trváme na obstrukci proto, po-
něvadž prodehnuti jsme vědomím, že káže naše
národní česť i prospěch boj ten dobojovati, at
jeho výsledek jakýkoli. Právo odpůrcem vyrvané
dá se zpět dobýti, ale navždy ztraceno právo,
jehož jsme se sami vzdali.
Dochází též zvěst, že ve prospěch dělnost
sborů parlamentních intervenovati hodlá koruna.
Nevěříme tomu ostatně, nebývá dobře, když děje
se tak v zápasech národů a stran v konstituě-
ních státech, ale buďsi. Representanti národa
našeho nebudou moci říci nie jiného, než to, že
do práv národa druhého nijak se vměšovati ne-
chtějí, že domáhají se pouze toho, co dávno již
povoleno v Rakousku, nehledě k Maďarům, třem
millionům Poláků, dvěma millionům Chorvatů
a 600.000 Italů. Od toho ale že neustoupí,
nechť děje se co děje.
doktor
Körber
Maďar
Polák
Chorvat
Italos
Rakousko
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. září. (Jaký účel m
svolání českého sněmu.) Vídeňský »Zeite
pospíšil si se zprávou, datovanou z Prahy, že
k novému svolání sněmu království českého ne-
dali předběžného svolení hr. Osvald Thun a dr.
Eppinger, jak bylo psáno v některých něme-
ckých listech, nýbrž že toto opětné svolání jest
čistě osobní dílo dra. Körbra, jenž si přeje, aby
byl podán opětný důkaz nedělnosti našeho sněmu
a tím se odůvodnilo rozpuštění sně mu,
jež má přivoditi novou, rozumí se pro dra.
Körbra výhodnější situaci. Změna situace má na-
stati tím, že by dle vládního mínění některé
mladočeské sněmovní mandáty přešly do rukou
agrárních, hlavní však věc pro vládu byla by
ta, že by nabyla opět několik nových měsíců
času, a te právě, jak dodává pisatel, byl by pro
nynější vládu největší úspěch.
V Praze, 22. září. (Jubileum troj-
spolku.) Dnes je tomu 25 let, co se Bismar-
kovi za vídeňské návštěvy dne 22. září 1879
podařilo opatřiti si podpis císaře Františka Jo-
sefa na spojeneckou smlouvu s Německem,o
kterou se dohodli hr. Andrassy s kn. Bismar-
kem. Oba ministři smluvili se v Gastýně již v
srpnu téhož roku; úmluva pak zpečetěna ve
Vídni, kamž Bismark zajel na zpáteční cestě do
Německa. Dnes je známo, že největší odpor
proti dvojspolku rakousko-německému, namíře-
nému proti Rusku, kladl německý císař Vilém I,-
jenž krátce před tím měl v Alexandrově
schůzku s carem Alexandrem II., a příčil se
všelikému ujednání proti Rusku, kdežto císat
František Josef ihned se spřátelil s návrhem
Bismarkovým. Bismark sám poznamenal o tom
ve svých »Pamětech«: »Abych si vymohl svo-
lení císaře (Viléma) k návrhu smlouvy, o kterou
jsme se dohodli s Andrassyem a kterou císař
Zeite
Osvald Thun
doktor
Eppinger
Körbr
František
Bismark
František Josef
Bismarkův
Vilém
Praha
Německo
Vídeň
Rusko
17
article
František Josef schválil předpokládaje, že totéž
učiní i císař Vilém, byl jsem nucen chopiti se
trapného pro mne prostředku, totiž kabinetní
otázky, i podařilo se mi získati pro tento plán
své kollegy. Poněvadž jsem pro námahy posled-
ních týdnů a následkem přerušeného léčení v Ga-
stýně byl příliš zemdlen, abych mohl podnik-
nouti cestu do Baden-Badenu, převzal tuto po-
vinnost hr. Stolberg. Tento dovedl vyjednávání
šťastně ke konci, ačkoliv Jeho Veličenstvose
silně vzpíralo. Císař nedal se přesvědčiti politi-
ckými důvody, nýbrž dal slib, že smlouvu
schváli, jen proto, že si nepřál osobních změn
v ministerstvě. Korunní princ byl již dřive ve-
lice zaujat pro spolek s Rakouskem, ale nemě
vlivu na otce.«
Dvojspolek, který se po čase, když proř
získána i Italie, změnil v trojspolek, trvá na
papíře podnes, ačkoli pozbyl již svého původ-
ního ostří. Ale účinky jeho na vnitřoí politické
poměry v Rakousku cítime dosud. Jeden z po
sledních účinků trojspolku jest nejnovější zá-
sada dra. Körbra, že německá država v R
kousku nesmí býti ztenčena, a z téhož pramene
vytryskla ovšem i starší zásada téhož dra
Körbra, že bez svolení Němců nelze činiti ná-
rodních ústupků rakouským Slovanům a v prvé
řadě nám Čechům. Tedy pro nás smutne
jubileum.
Z Krakova, 22. září. (Protest slez-
ských Němců.) »Nová Ref.«, oliskují
známý protest německých poslanců opavského
sněmu proti slovanským pobočkám, přičiňuje
k němu následující poznámku: »S jedním moti-
vem tohoto projevu mohli bychom souhlasiti,
jmenovitě, že zřizování slovanských poboček př
německých ústavech jest prostředek nesprávný.
František Josef
Vilém
Čecho
Němec
Baden
Rakousko
Krakov
doktor Körbro
Nová Ref
Italia
18
article
Není li utrakvistický ústav sympatický Němcům,
nás uspokojuje ještě méně. Jen závěrek činíme
jiný, než osvědčení německé. Žádáme zejmena,
aby ministr osvěty otevřel samostatné učitelské
ústavy, polský v Těšíně, český v Opavě a ústavy
staré nechal německými, jak byly. Otázka utra
kvismu bude pak rozřešena na všeobecné uspo-
kojení, poněvadž potom ani Němci, ani Poláci
ani Češi nebudou nuceni stěžovati si, že se jim
jejich školy »ztrpčují«.
Ze Štyrského Hradce, 21. září. (Sně-
movní volby.) Úterní sněmovní volby za
všeobecnou kurii vedly v šesti volebních sku-
pinách k výsledku, ve dvou, mariborské a lu-
benské, jest třeba užší volby, která se vykoná
v pátek. Ze šesti sněmovních mandátů připadly
dva německým klerikálům (v okolí Hradce a ve
Feldbachu) a jeden jich spojenci, křesťanskému
sociálu Schoiswohlovi (v Mostě n. M.). Jižn
Štyrsko zvolilo dva Slovince: dvor. radu
Ploje ve Ptuji a trbovelského statkáře Roše
v Celji. Socialisté dobylí vítězstvl v Št. Hradci,
kdež značnou většinou zvolen jich kandidát
Resel. Ani jediného mandátu nepodařilo se do-
byti německým nacionálům a jimi podporovaným
německým agrárníkům; počet nacionálních hlasů
v některých skupinách byl tak nepatrný, že miz
před hlasy klerikálními neb slovinskými (v Ptují)
A Štyrsko přece pokládá se za doménu něme
ckých nacionálů! Do užší volby dostanese
v Mariboru nacionál Stiger s německým kleri-
kálem farářem Lopitschem (slovinský kandidá
Thafer obdržel při prvé volbě 3743 hlasů)
v Lubně sociální demokrat dr. Schacherl s kle
rikálem Rieglerem.
Němec
Polák
Čech
Resel
Štyrsko
doktor
Schacherl
Riegler
Těšín
Opava
Štyrský Hradec
Hradec
Feldbach
Most
Maribor
Stiger
Lubno
rada Ploj
Lopitsch
19
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Posl. Schippel.
Sjezd sociálně-demokratické strany v Ně
mecku usnesl se, jak jsme již telegraficky sdě
lili, vysloviti posl. Schipplovi pokárání za to
že prý se zastal cel agrárních. Posl. Schippei
hájil se tím, že ve svém spisku vědeckém pouze
vykládal, z jakých důvodů bourgeoisie změnila
své názory ve prospěch agrárních cel, on sám
osobně že jest ale odpůrcem cel takých. Marná
ale obrana; odpůrci Sehipplovi prohlásili, že
dal důvody svého spisu zbraň do ruky odpůr-
cům — a to sjezdu stačilo. Soudí se, že
Schippel vzdá se nyní mandátu.
Zavržený syn.
»Matin« uveřejnil nedávno rozmluvu se
synem španělského pretendenta donem Jaimem.
kterýž zúčastní se válečné výpravy v ruském
vojsku. Jaime vyslovil se liberálněji, než jsou
Bourbonové zvyklí, zvlášté o poměru k eírkvi.
Karlistický list španělský oliskuje nyní list
pretendenta dona Carlosa, v némž tento hroz
svému synu, že jej zavrhne, ač-li ihned ne
odvolá zmíněné projevy svoje.
Posl
Schippel
Jaime
Bourbon
20
article
Spojenec — nejhorším nepřítelem.
»Times« uveřejňují prohlášení, podepsané
třemi zástupci irredenty, v němž se Angličanům
vykládají cíle irredenty a hledí se, získati sym-
patie jejich. V prohlášení praví se mimo jiné
Vídeňský dopisovatel váš zmiňuje se o náro-
cích (!) Německa na Terst. My známe tyto
choutky, ale víme též, že nejsou oprávněnější
nežli by byly choutky Italie na Hamburk. Bu-
deme je vždy potírati. Konflikt mezi Anglil
Némeckem není dříve neb později nemožný.
V den ten postaví se Italie radoslně po bok
Anglie, neboť víme, že naším nejhorším nepří-
telem není Rakousko, nýbrž Německo, jež
dychtí po dědictví Habsburgů. Němec ko
V úrobném prodejis
ranní čí-lo o sobě . . . za 8h
odpoledhní
. . . za 2h
Ve filialkách na venkově
ranní čí-lo. . . . . .
vě polední
. . . . . . . 8h
Inseráty
plati se hokové vapře
Přečplacení a inserty pešjřmá vdmnlni-
strace v Marisnské vlici č. 3.
Timn naeháveší se těž r dakee
Uskárna a ezprsice „ Náredních L.istů“.
Rukopisy se nuvracejí.
Angličan
Italia
Habsburg
Němec
Německo
Terst
Hamburk
Anglie
Rakousko
21
article
žene Rakousko na Balkán, aby roz-
šířilo německý vliv, kdežto zájem Italie jako
Anglie jest v tom, pracovati k autonomii bal-
kánských národů.«
Francie a Čína.
Z Berlína, 22. září. (C.-B.) »Wolfova kan-
celář« sděluje ze Šanchaje: Za vraždění fran-
couzských missionářů v Jianu slibila Čína po-
trestání řadu úřadníkův a stavbu nemocnice.
Otázka odškodného nebyla ještě rozřešena.
Oproti dřívějším tvrzením zjistilo se nyní, že
protestantští Čiňané nezúčastnili se vražedných
činův.
Wolfův
Rakousko
Balkán
Anglie
Francie
Čína
Berlín
22
article
Hranické obecní volby
znova na obzoru.
(Původní dopis.)
V sobotu dne 17. t. m. jednal správní soud
o šesti stižnostech hranických „Němců“, týkaji-
cích se jednak sestavení volebních listin a jed-
nak výkonu volby v prvním sboru volebním.
Rozhodnutí zní v ten smysl, že stížnosti co do
volebních listin byly zamítnuty, stížnosti co do
výkonu volby v I. sboru však vyhověno. Stíž-
nost tato směřovala k tomu, že volba v I. sboru
dne 21. července 1903 vykonána byla před ne-
úplnou komisí volební, jelikož tři němečtí čle-
nové oné komise vzhledem k tomu, že vítězství
české strany ku počtu voličů českých již
předem bylo zabezpečeno, odepřeli vykonati
svou funkci a k volbě vůbec se nedostavili. Byla
tedy komise sestavena tak, že zasedal jako před-
seda tehdejší radní, známý renegát Kalmnann,
pak český člen volební komise p. Bališ a český
náhradník p. Volart. Tito tři členové tvořili tedy
většinu komise volební (pětičlenné) a před touto
komisí byla volba v I. sboru za intervence
okresního hejtmana Galuska po vyžádaném
telegrafickém souhlasu místo-
držitelově vykonána. Volby ve sboru tře-
tím ve dnech 16.—18. července a ve sboru
druhém dne 20. července 1903 vykonány před
úplnou pětičlennou komisí, v níž zasedal jediný
Čech, p. Bališ. Čeští kandidáti zvoleni ve sbo-
rech třetím a prvním, němečtí ve sboru druhém.
Němec
Bališ
Čechy
SF
23
article
Němci podali hned po volbě stížnost k místo-
držitelství proti výkonu volby v I. sboru před
neúplnou komisí, stížnost ta byla však od místo-
držitelství zamitnuta z důvodů nálezu správ-
ního soudu ze dne 6. dubna 1887 č. 1014
Budv. č. 3479, jenž zní: „Volební řád neusta-
novuje ničeho o tom, co činiti třeba v tom při-
padě, když některý člen volební komise prohlásí
způsobem, s povinností se nesrovná-
vajícím, že dále úřadovati nechce a z vo-
lební místnosti odejde. Jelikož se dle čl. 20.
ob. vol. řádu členové volební komise voliti mají
obecním výborem, a není patrně možno, aby
během volby výbor byl svolán a člen komise
nově zvolen, jest za to míti, že komise, pokud
většinou hlasův uzavírati může.
povolána jest volební jednání do konce pro-
vésti.“
Po tomto rozhodnutí místodržitelském usta-
vil se nový výber dne 10. září 1903, zvoliv sta-
rostu a městskou radu. Starosta složil přede-
psaný slib dne 12. září 1903 a městská rada
dne 13. září 1903 a od té doby, tedy již přes
rok úřaduje nový výbor s českou většinou.
Němec
24
article
Němci však stěžovali si, jak nahoře uvedeno,
dále u správního soudu, a tento, neuvědo-
miv o říčení ani obec, ani českou
stranu jako interessenty, rozhodl dne
17. t. m. proti svému staršímu nálezu z r. 1877,
jak výše řečeno. Němci nyní odvozují z tohoto
rozhodnutí, že prý volba v I. sboru je neplatn
a že prý nastává potřeba provésti volby nové,
buďto úplné anebo aspoň v I. sboru. Názor
tento je úplně nesprávný a spočívá jen na přání
Němců, zkusiti znovu volební štěstěnu. Co se
týče sboru třetího a druhého, nemůže býti ani
žádné řeči o právní potřebě nové volby, nebot
volba v těchto sborech vykonána byla před
úplnou 5člennou komisí. O tom tedy netřeba pířit
slov. Co pak se týče volby v I. sboru, zní přece
rozhodnutí správního soudu ze dne 17. t. m.
po stránce materiální ve prospěch české strany,
neboť v tom směru stížnosti německé byly za-
mítnuty a zachován poměr voličů českých a ně-
meckých beze změny (16 Čechů, 14 Němců a
Němec
Čecho
25
article
15. Němec je nebožtík, celkem 31 voličů). Ona
čásť rozhodnutí správního soudu, jež vyhovuje
stížnosti německé, je pouze rázu formálního,
týkáť se jen té formální okolnosti, že komise
byla jen třičlenná, a na výsledek volby okol-
nost tato neměla a nemohla míti žádného
účinku, protože Němci tehdy v I. sboru, znajíce
už předem svoji porážku, volby se vůbec ne-
zúčastnili, tak že všechny odevzdané
hlasy (počtem 16) zněly jednomy sIně na
českou kandidátní listinu. Lze tedy rozhodnutí
správního soudu přičítati toliko význam prin-
eipiální, pro futuro, tak že pro budoucí
volby budou tu proti sobě státi dva, sobě od-
porujíci principy, onen z roku 1887 a tento ze
dne 17. t. m. Který z nich je logičtější a prak-
tické potřebě více vyhovuje, leží na dlani.
Kdyby to měl býti tento novější, pak by každý
jednotlivý člen volební komise svým odepřením
účastenství v komisi mohl dle libosti své zma-
řiti výkon volby a tuto svoji kratochvili opako-
vati na úkor vážnosti samosprávy. Ku podob-
ným experimentům se dozorčí orgán státní ne-
smí propůjčiti a proto jsme důvodně zvědavi,
jak se zachová moravské místodržitelství v tomto
případu hranickém. Německý požadavek nové
volby po celoročním již úřadování nového vý-
boru obecního, jest zajisté unikum, a při trou-
falosti německé, zejmena na Moravě, kde roz-
hoduje t. zv. vedlejší vláda německá, nepřekva-
pilo by nás ani, kdyby Němci žádali, aby byl
znova dosazen starý výbor německý, vyšlý
z voleb z r. 1898 i s bývalým německým sta-
rostou, pověstným kazimírem, drem. Plachkým,
jenž mezitím — asi před 2 měsíci — se svou
Němec
Plachký
Morava
26
article
V Praze, 22. září.
Praha