archistických poměrů. Návrh Byl přijat Bez Hebaty jednomyslně a dodán purkmistrovi k vyřízení. Z Marokka. Z Madridu, 27. března. (K. k) „Agence Havas? oznamuje: Vláda uznává, že Španělsko mus Francii poskytnouti morální podporu, a to na základě uzavřených smluv a ve smyslu konference algecirasské. Španělsko odešle válečné lodí do Marokka, aby je mělo pohotově, a kdyby bylo třeba, chránilo tamější španělské poddané, a zastupo- valo španělské zájmy. Z Paříže, 27. března. (K. k.) Z Tlemencenu vyjela Gnes dopoledne baterie dělostřelecká do Lally Marnie. Rovněž prapor zuavů odebeřese tam dnes odpoledne.

K hereckým dnům. Dnes: Přátelský večer v restaurantu »Louvre«. Zejtra: Valná bromada Ú. J. Č. herectva v Měšť besedě a večírek tamtéž. Hledání pokladů v pašijovém týdnu je už věcí přežilou; naproti tomu novinkou je: hledán dramatických talentů o Zelený čtvrtek — Zavádí se ode dvou let tento nový modus, u pří- ležitosti každoročního sjezdu českého herectva a ujímá se, jak patrno už z toho, že loni bylo to pouze Ná- rodní divadlo, jež pořádalo zkoušky aspirantů, letos pak k němu přibylo »příští vinohradské«, které vedle aspirantů galantně zve i p. t. ctěné aspirantky. Je naděje, že v budoucích noremních dnech hledání ta- lentů i na jiných scénách přijde do mody. Zůstává však velkou otázkou, je-li možno v ně- kolika minutách vyměřených výstupu aspiranta, od- hadnouti talent. Známo o nebožce Peškové, že paní Sklenářovou-Malou po prvních dramatických pokusech poslala domů a že Coquelina obecenstvo na poprvé vypískalo .. Než — dnešní parní výroba umělců všeho druhu dle methody »Snadno a rychle«, připouští dle všeho i »diagnosu snadno a rychle«. Nestojí nikde psáno, že musí být správná a není ve hvězdách, že musí mít za výsledek hned operaci další, v daném pří- padě hereckých zkoušek vstup na to či ono vytou- žené jeviště. Ale tolik dobrého pro sebe mají ony zkoušky, že v nich projevena snaha divadelních správ, jednak poznat, kdo všechno chce dobýt ostruh, jednak vůbec poskytnouti aspoň jednou v roce ven- kovským hercům možnost pokusu se dostat k velké scéně.

A tak dnes na dvou různých místech, zvláštní náhodou však v jednu dobu, uslyšíme Franze Moory, Césary, také prý jednoho Bergeraca, Adrienny, Stuartky, slovem ony role, v nichž je možnost ukázat se nejlepším. Neboť s nadějí na tento superlativ uznání přichází do Prahy každý z oněch prý již při- hlášených šedesáti aspirantů pro obě dvě scény Počet překvapí a nepřekvapí! Vždyť se čeká příštím rokem v českém světě hereckém větší change- passée... stěhování na největší předměstí Prahy, aktivování nového, velikého divadla s činohrou, malou operou a operetou! Kdo by nesnažil se avan- sovat od menšího divadla k většímu, nebo zanechat putování za Thespidovou karou po venkově? Každá nová scéna znamená pro herce zvýšení kursu, hausse. A to je právě nyní, kdy sbírají se síly pro divadlo vinohradské a kdy mluví se již o tom či onom, že engažováním »tam nahoru« stane se pro své dosa- vadní působiště »nenahraditelným«.

Proto jeví se mezi českým herectvem, a zejména venkovským, jisté vzrušení, jež zračí se v přihláškách k dnešním zkouškám a také ve značné ohlášené úča- sti herectva na obvyklém jednání velkopáteční valné hromady Ústřední jednoty. Veřejnost, která s interesem, nyní značně zvý- šeným, sleduje všechny události z kruhů divadelních a zajímá se o chystané změny v personaliích here- ckých, má v těchto dnech příležitost projeviti českému herectvu své sympatie různým způsobem. Na divadel- ních představeních vídáme přečasto zástupce všech vrstev společenských, zástupce předních korporací a spolků. Při veřejné valné hromadě v Měšťanské be- sedě, kdy přítomnost jich byla by nejen potěšitelnou pozorností, ale i přirozeným příkazem slušnosti. krom několika vytrvalých příznivců Jednoty, nemá předseda příležitosti pozdraviti nikoho. A tak tomu bývá, bohužel, i při večírcích, kdy nevšímavost širší veřejnosti křičí a přímo bolestně dojímati musí účast- níky, kteří přijeli z daleka a za značných obětí hmot- ných do pohostinné Prahy, vítající je s prázdnou ná- ručí nebo náručí plnou omluvenek, že pro nahodilé překážky není možno atd. Sapienti sat!

Denní zprávy. Dnes končí román »Záhada«; zítřkem začne v odpoledním vydání vycházeti velký, hlu- boce zajímavý román

Eetříčkové objevily se známky choromyslnosti ar

„Přestěhovalci od proslulého ruského spisovatele D. V. Grigo- roviče. Román tento jedná ještě v době nevol- nictví, ličí mistrně, s živou a barvitou věrností žalostný život selského lidu ruského, který se tou dobou nalézal v kruté porobě. Neobyčejně poutavý děj tohoto románu, jehož hrdinkou je prostá žena, matka-trpitelka, a v němž vylíčeno hluboce dojemným, mocně vzrušujícím způsobem utrpení jejího synáčka Péti, zaprodaného z bídy vlastním otcem potulnému žebráku-slepci, poutá čtenáře od začátku až do konce, jsa vypravován mluvou pestře rázovitou a formou, jež vyniká uměleckou mírou a vzácnou zaokrouhleností. Vypravování je zdobeno úchvatnými popisy pří- rody. — Dmitrij Vasiljevič Grigorovič byl jed- ním z prvních ruských spisovatelů, kteři obrátili pozornost na porobený selský lid ruský a jeho bídný život. Grigorovičovy práce zároveň s pra- cemi Turgeněva měly svého času mocný vliv na rozřešení otázky nevolnické a přispěly valně k vymanění selského liďu z poroby. Román »Přestěhovalci« dýše veskrze vroucí poetičností, jež s pravdou a skutečností se úplně shoduje; tato pak realnost jeho, řízená vyspělou soudnostía zdravým vkusem působl, že jsou »Přestěhovalci« půvabnou a poutavou četbou i nyní ještě, ačkoli se poměry lidu selského na Rusi od doby, kdy tento román sepsán byl, valně změnily. Román »Přestěhovalci« je přeložen sestrami Šlechtovými.

— Jakožto naprosto zbytečné označuje »Pr, Tagblatt« včerejší státoprávní prohlášení posl. hrab. Bedřicha Deyma, který »nejmladšímu z německo-ůstavácky velkostatkářských poslanců«, hr. Frant. Deymovi, odštěpené to odnoži svého rodu, udělil z rodové kroniky náležitou lekcio státoprávních a vlasteneckých náležitostech« če- ského šlechtice, jimž se hr. Frant. Deym zpro- nevěřil. Zdá se, že »Pr. Tgblt.« nemá pravdu a to s jeho nejvlastnějšího »německovlastene- ckého« stanoviska. Ještě včera plakala kasiňácká žurnalistika nad tím, že němečtí členové kon- servativního velkostatkářstva nemají nejmenšího porozumění pro národní potřeby německého lidu v Čechách a také »Pr. Tgblt.« z pravidla nej- hlasitěji hořekuje nad domnělým renegát- stvím německé historické šlechty. I hodilo se tedy velmi dobře, když senior deymovského rodu před celou sněmovnou dosvědčil, že první aristokrat, který se v sněmovně království če- ského prohlásil pro rozdělení tohoto království s takovým radikálně německým aplombem, hr.

Frant. Deym žádným Němcem ani není. To je nesmírně zdravé pro nejmladšího Deyma, jenž se označil za Němce v Čechách utiskovaného. »Bohemia« ta zase jako obyčejně ví všecko lépe a poučuje dnes hr. Bedř. Deyma o národnosti minulosti a tradicích jeho vlastního rodu. Dey- mové mají strýce v Prusku a jest prý i ba- vorská linie Deymů i není prý tudíž pravda, že všichni Deymové vždy věrně znali a znají se k české národnosti. V některých nedávných roč- nících »Boho« zhusta setkáváme se s vtipem o »českém knížetí Švrzmbrkovi«, jehož rodu vytýkají Němci německý původ. Podle téže theorie a praxe německé jsou bavorští Deymové (vystěhovalí r. 1609) a pruský Deym Němci neprávem! Ostatně zdali pak se nadáli státoprávníci konservativní šlechty naší, v bla- žené chvili kompromisních zásnubů s ústaváckou šlechtou r. 1901, že budou nuceni k obrněným prohlášením na záchranu jednoty království proti stavovským jejím nepřátelům, jichž šik tak štědře rozmnožiti pomáhali?!

— Vyznamenání. Obecní výbor chodské obce Postřekova u Domažlic ve své schůzi dne 25. března 1907 konané jmenoval jednomyslně slovutného pána, pana dra, inž. Jana Kaftana, zemského poslancev Praze, za veliké zásluhy, jichž si o tuto krajinu, zvlá- ště za přičinění o zřízení dráhy Domažlice—Tachov získal, svým čestným občanem. V téže schůzi jme- noval dále tento obecní výbor čestným občanem svým tamního řídícího učitele p. Ondřeje Schweinara a svého rodáka p. Ondřeje Buršíka, nyní soukromníka, ve Vídni žijícího, za zásluhy, jichž si o tuto obec získali. — Přípravy k slavnostní výzdobě Prahy na uví- tání panovníka jsou již započaty. Dnes dopoledne byly zahájeny práce s postavováním stožárů na Václavském náměstí. — Arabové na sokolském sletu v Praze. Slav- nostní výbor sletu všesokolského obdržel zprávu, že z Alžíru příbudou na slet dvě družstva Arabů, kteří třetího dne sletových cvičení provedou svá cvičení. Toto účastenství borců z dalekých končin, u nás dosud nevídané, vzbudí zajisté veliký zájem obe- censtva.

— Projev prof. Suchardy e otázce přemístění pomníku Fr. Palackého. Akademický senát českého vysokého učení Karlo-Ferdinandova v Praze, jak po- vědomo, velmi důrazně doporučoval umístění po- mníku historiografa Františka Palackého před budoucí universitou u Rudolfina. Když pak přemístění to r- dou městskou bylo schváleno většinou hlasů, zasla tvůrce pomníku p. prof. St. Sucharda, který myšlenku přemístění rovněž podporoval, rektorátu tento přípis: „Nezažil jsem v celém svém uměleckém životě radost- nější chvíle, než byl onen okamžik, kdyžž jsem se dověděl o spontanním projevu akademického senátu v záležitosti přemístění pomníku Palackého. Přijměte, prosím, pánové, všichni, zvláště pak oni z Vás, kteří osobně o věc se angažovali, můj nejsrdečnější dík za projev Váš,, za čin Váš, který byl jedním z oněch málo u nás v Čechách, založených na snaze, pracovati o zlepšení otázky eminentně časové, ale významem svým daleké budoucnosti se dotýkající. I třeba se snaha Vaše i snaha moje ztroskotala o náhled moci vládnoucí, není tím řečeno, že jsme nechtěli lepší v budoucnosti, že jsme neměli pravdu. Musili jsme usťoupiti moci. Mle věďomí; že Vaše snažení bylo poctivé, to vědomí, že s hrdostí a povýšením mů- žeme přezírati orgány moci a vlády, musí nás sílit k naději, že, nebyla-li Vaše práce úspěšnou dnes, může jí býti v budoucnu. Prose, abyste přijali výraz mých nejvroucnějších díků, znamenám se Vám v nej- hlubší úctě oddaný Stanislav Sucharda.“ Pan prof. Sucharda k vůli zotavení odjel do Italie.

— Slouží páté generaci. Jak vzácný mnohdy sou- lad nalezneme mezi služebnými a službodárci, viděti v rodině Hlavínů, majitelů realit a továrny „kvasný průmysl a konservy“ v Běstíně, kde 2. března t. r. vyznamenána byla za dlouholeté služby čestnou me- dailí Marie Havlicová, která věrně přes 70 let v rodině slouží. Přišla do rodiny té za Tomáše Hla- vína, praděda to nynějšího majitele, odchovala ná- stupcům jeho Marii a Antoninu, děti Tomáše (pozděj- šího profesora), Petra (pozd. hejtmana), Filipa (pozd. majitele realit a nástupce), Bartoloměje (pozd. akad. malíře), Františka (pozd. maj. realit), Marii (pozd. chot nadlesního), Antonii a Johannu (pozd. choti obvod. lékařů) a po celý čas studií jejich, kdy drah nebylo, do Prahy přes 12 hod. cesty, dvakrát v týdnu potřeby a přilepšenou, mnohdy o značné váze, v nůši pěšky nosila. Po smrti Antonína Hlavína byla u Tomáše, profesora na akad. gymnasiu, pozdějšího spoluzakla- datele výroby sladových vín a vynálezce Salvina, jemuž odchovala Marii, Annu, Boženu (pozdější choti úřadníků) a Růženu. Když prvé tři se provdaly, odcho- vala i děti jejich. Po smrti pak profesora zůstala u dcery jeho Růženy, jíž ve vile její v Běstíně doposud hospodaří, jsouc tělesně i duševně zdráva, takže lze doufati, že dočká se, provdá-li se některá ze vnuček profesorových, i generace šesté

— Z Ústředního spolku českých žen. Siroké pole spolkové činnosti rozděleno jest na odbory, v nichž těžiště spoívá a mnoho ku práci ochotných sil vy- žaduje. Proto zve spolek své členy a interesenty, aby v odborech dle své náklonnosti k součinnosti se při- hlásili. Odbor právní má schůzi ve středu 3. dubna o 4. hod. v místnostech spolku, kde promluveno bude o jeho programu a činnosti a bude podána zpráva o věcech právních, projednávaných na I. rakouském sjezdu k ochraně dítěte ve dnech 18.—21. března ve Vídni, k němuž spolek vyslal delegátku. Všichni, kdož v odboru a v akci proti týrání dětí chtějí býti činni, jsou srdečně vítáni a přihlásiti se mohou v kan- celáři spolku Na příkopě 13.

— Stříbrští chtěli posádku. V pondělí v noci došlo ve Stříbře při taneční zábavě mezi dragouny a civi- listy ke rvačce z té příčiny, že vojácí — pouze mezi sebou — zazpívali si českou píseň, kterou jim pří- tomní Němci zakazovali. Nastala velká rvačka, při které utrpělo 26 osob větších nebo lehčích poranění. Padesátiletý horník, Vavřinec Andel, byl do té míry těžce poraněn, že musil být dopraven do plzeňské všeobecné nemocnice. O uzdravení jeho s pochy- buje. To někdejší husitské a nyní zuřivě všeněmecké Stříbro zklamalo se tedy ve své posádce, ve které vidělo posilu svého němectví, — Bourání starých domů v Praze. Těchto dnů započalo se s bouráním domů čp. 867—II. „V koutku“ a čp. 868—II. „U 3 růží“ vedle Plodinové bursy na Havlíčkově náměstí. Na získaném pozemku zbuduje stavitel Alfons Wertmüller pro německé kasino tří- patrový dům. —Český dělník na Ostravsku pobodán z národ- nostní zášti. Z Mor. Ostravy, 27. března. (Pův. zpr.

„Nár. Listů“.) Včera o 11. hodině noční stal se v Mo- ravské Ostravě čin, kterýž svědčí o brutálnosti něme- ckého nacionalismu. Český dělník byl váž ně nožem pobodán německo-nacionálními dělníky z Vítkovic. Případ udál se takto: Dělník Raymund Drozda kráčel klidně o 11. hod. noční do svého bytu, kterýž má na Františkově údolí, čtvrti města, kteráž soused, s Vítkovicemi. Blízko svého bytu potkal dva muže, z nichž jeden se jej otázal: „Sind Sie Deutscher?“ (Jste Němec?) Drozda neodpověděl a chtěl jiti dále. Byl však za surových nadávek českému národu udeřen holí a když dal se na útěk, byl oběma surovci pronásledován a pobodán ze zadu noži. Teprve když klesl, byla krvelačnost německých nacionalistů ukojena. Brzy nalezli jej chodci, kteří ihned způsobili poplach. Policie jala se útočníky pronásledovati a podařilo se jí oba zatknouti. Jsou to dělníci vítkovických žele- záren, německo - nacionální fanatikové František Schweiberger a Rudolf Filip. Oba byli dodáni k soudu a těžce zraněný český dělník do nemocnice. Německá bestialita vyvolala v městě veliké zrušení. — Stávka tesařských dělníků vypukla u velkých firem v Praze a zejmena na stavbě cvičiště V. sletu všesokolského. Nastávajících prací s výzdobou Prahy na uvítání panovníka i jiných neodkladných prací využitkuje tento odbor dělnictva k tomu, aby docílil zvýšení mzdy a zkrácení doby pracovní.

— Kmet u soudu a u arcibiskupa. Včera přišel k přestupkovému soudu bělovlasý kmet a žádal soudce, aby odročil líčení, na čtvrtek ustanovené, k němuž byl obeslán. »Z jakého důvodu se má odročit?« tázal se soudce. A kmet odpovídal: »Zejtra mně, prosím, pan arcibiskup bude omývat nohy.« To byl ovšem důležitý důvod a proto líčení odročeno. — Přejet vozem. Do pálenky na vápno v Boh- danči u Ledče n. Sáz. vozil 26. t. m. uhlí 22letý če- ledín Bohuslav Barták ve službě rolníka p. Tvrdíka, V samé jíž vápence koně s nákladem trhli a chasník klouznuv, dostal se pravou nohou pod vůz. Celou tíhou nákladu přejel mu zadek vozu nobu v koleně. Poraněný má asi rozdrcenou kost lýtkovou v kloubu kolenním a také svaly jsou od kosti odulé. Ubohý cítí též veliké bolesti v kříži. Po vyšetření lékař- ském, sděleno, že nebezpečí není tak vážné, by snad hrozilo amputací nohy. Jmenovaný chasník měl právě jíti druhý den ve středu po druhé k odvodu. — Vražedný útok šílené ženy. Z Pardubic se nám sděluje, že v Bohdanči byl včera proveden vra- žedný útok na choť lékaře. Útok spáchala žena, která před několika dny uprchla z pražského ústavu pro choromyslné. — Zničená žena. Manželka domkáře, A. Petří- čková v Holíně, stala se loni obětí zločinného jednání souseda a od té doby je domácnost její zničena. Na