1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
A nae tstevelisn —
3
masthead
V Praze, v úterý 17. listopadu 1908.
Praha
8
article
Ea ranní a odpol. lísty
prel. lirí ee
r Praze v sdiafnislraei
. 9 K —
na ml oe
nrštvrtln . . 6 K. —
s dvojí čenšlko
1. K
ve slislišek
ns učate .. . . . 2 K 30 b
Peštou:
arojt iol s K so
na ažate . . . .
ss žtnteha . . . . II K eok
Praha
b Pešta
9
article
Jest na čase promluvit.
Jest na čase promluvit.
Tlumočíme zajisté tužbu veškeré vlaste-
necké veřejnosti, vzneseme-li k odpovědným
vůdcům našich národních stran snažné přání,
by bez dalšího prodlévání podali věrnéa
podstatné vylíčení svého zápasu na
konferencích se zástupci něme-
ckými a polskými v salonu barona
Bienertha minulého téhodne, za účelem ob-
novení koalice a vlády parlamentní kona-
ných. Jedná se o děj politický nevšedního
zajisté významu a tu zajisté není v pořádku,
je-li o něm informována veřejnost toli ko
jednostranně pouze relacemi ně-
meckých účastníků, jichž hemží se
v německém tisku, ale které podávají pa-
trně nepravý, tendenčně zpitvořený obraz
dramatu, při tom namnoze si odporujíce,
tak že těžko v nich odmísiti pravdu ode
lži a dobrati se jádra skutečnosti.
Jedni, snažíce se svaliti všechnu vinu
z rozbití pokusu Bienerthova na nás Čechy.
líči průběh konference v ten smysl, jakoby
čeští zástupci byli sice z počátku rozprav po-
činali si klidně a umírněně, však ke konci
pajednou uhodili v tón podrážděný, z něhož
bylo Němcům patrno, že my Čechové nesto-
jíme o obnovení parlamentní vlády, ale jen
chceme na nich a na vládě vyhrdlit pro sebe
největší ústupky. Vytasili prý se našine
v pátek odpoledne s požadavky číro nesplni-
telnými a tak tvrdošíjně na nich setrvali, že
nebylo Němcům možno déle vyjednávati. »Se
strany německé,« píše »Deutschnationale Kor-
respondenz«, »vynasnažováno se poctivě (l)
o to, aby se nalezla formulka, kteráž by zří-
zení parlamentního kabinetu umožnila. Leč.
veškeré pokusy rozbily se o odpor Čechův,
z jichž vývodův zřetelně prozíralo, že chtějí
chebskou otázku jazykovou spro-
voditi ze světa spoutáním německých soudců
v Čechách. K tomu ovšem nemohli ně
mečtí účastníci konference přivoliti.
Bienerth
Bienerthův
Čecho
Němec
Čechův
Čechy
10
article
Z vývodů českých zástupců dále pro-
svítalo, že jim jde podstatně o to, v nové
koaliční vládě trvale zabezpečiti si plat
nost vnitřní úřadní češtiny via
facti na rozsáblých polich veřejné správya
soudnictví.« — Proti tomu byli prý však
k veliké radosti německých nacionálů a li-
berálů i křesťanští sociálové a tak prý se
německý svaz na národním zakladě
stal na konferenci skutke m.
Lze li z této ličby německé nabýti če-
skému srdci potěšitelného dojmu, že našinci
stalečně se drželi, a dobře českou při v ho-
dině rozhodné vedli, neschází na druhé
straně opáčných zpráv německých, dle nichž
opět Němci ve své ofensivě znamenitě po-
stoupili, naši však z mnohé posice své
ucouvli.
Tak ujišťuje na př. ve včerejší »Neue
Froie Presse« jakýsi nejmenovaný »vynika-
jicl« člen německé pokrokové strany, že prý
čeští řečníci ve včerejší (páteční) kon
ferenci byli celkem s tím sroz
uměni, aby otázka práva jazy ko
vého při c. k. úřadech a soudech v Če
chách a souvisící s ním národní rozhrani-
čení, jakož i otázka úřadnická byly rozře-
šeny — vídeňským rajchsrátem,i
aby dotyčná vládní předloha byla
ve sněmovně poslanecké projednána
zkráceným řízením co nejdříve a co
nejrychleji . .
Němec
Neue Froia Presse
11
article
Řišský poslanec dr. Štěpán Licht opět
(rovně ve včerejší »N. Fr. Presse«) vypra-
vuje, kterak prý čeští předbojníci v konfe-
renci uznali požadavek Němců za
zřízení krajských vlád v Čechách (při
národním rozdělení krajů) za předmět,o
němž jsou ochotni vyjednávat, —
k čemuž poznamenává: »Takovéto skutky
nezmizí se světa. K jich zjevu snoubí se
tiché, ale jisté účinky, což lze doložiti
z ústavních dějin našeho státu hojnými pří-
klady. Také v jiných otázkách státn
i autonomní pronikla myšlenka rozdě
lení Čech výrazně i podobá se tomu, že
si baron Bienerth získal pro svůj program
od Čechů přípovědi, které sice Němcům ne-
dostačovaly, ale které vzhledem k posavadní
nesmířitelnosti Čechů přece jen znamenají
podstatný pokrok .. .«
Vídeňský zpravodaj brněnských »Lido-
vých Novin« opět sděluje, že prý otázku
university české v Brně Češi opu-
stili. Spokojovali prý se již jen tím, že ani
víc nežádali, aby pro »českou universitu na
Moravě« (ne tedy přímo v Brně) byla zařa-
děna do státního rozpočtu na r. 1809 určitá
položka, nýbrž aby jen byl povolen určitý
dodatečný úvěr pro — nové university vůbec
Ústupnost našich byla prý však marna!
doktor
Licht
Němec
Bienerth
Čecho
Čech
Čechy
Brno
Lido
východ novina
univerzita český v Brno
český univerzita na Morava
op
12
article
Přivolaný vůdce německých pokrokářů
moravských, známý dr. Gross, podpálil ně-
meckou nevraživost ke krajnímu odporu
i proti tomuto přemírnému požadavku na-
šemu. Baron Bienerth vida, že dohoda
Němců s Čechy nedá se docílit, pamatoval
nyní již jen na spásu svého — úřadnického
kabinetu a tu prý měl — netušené, úžasné
štěstí. Dosáhl úspěchu. Za slib, že bude toto
úřadnické ministerstvo toliko prozatímnía
krátkodobé, a že zůstane při něm zachována
instituce ministrův krajanských, — Němci,
Poláci i křesťanští sociálové ihned mu slí-
bili, že povolí mu všeliké státní ne-
zbytnosti, zejména prozatímn
státní rozpočet a zákon o anner
Bosny; toliko čeští účastníci prý si vy
hradili v té příčině rozhodnutí svého Ná
rodního klubu; není prý však pochybnosti
soudí »Neue Freie Presse«, že i na podporu
Čechův, vyslavších do nového ministerstva
dra. Žáčka, může úřadnická vláda Biener
thova se spolehnout. —
Tomu arci odporují včerejší pozoru
hodné řeči dra. Fořta a dra. Škardy
jakož i citovaný námi projev denníku agrár
ního. Vstoupil-li dr. Žaček do úřadnické
prozatímní vlády Bienerthovy, nenásledujez
toho naprosto zádný závazek pro ne-
uspokojený národ český. Jest to pouze
nutný akt sebeobrany naší proti
tahu Němců vyslavších do kabinetu Biener
thova svého nejbojovnějšího kohouta —
»hrdinu kašpersko-horského Schreinera.
Gross
Baron Bienerth
Němec
Polák
Čechův
Biener
Škarda
doktor
Bienerthův
Čechy
Bosna
Neue Frei Presse
13
article
»My« prohlásil dr. Fořt — »my ne-
můžeme dra. Žáčka jako ministra při
vší důvěře v jeho vlastnosti pova žo-
vati než za svou přední stráž,
než za kontrolu vládního podnikání za
tím účelem, aby se proti nám nemohlo nie
nepřatelského státi; ale dr. Žáček nemůže
býti vládě žádným rukojmím pro
vyřizování parlamentních zále-
žitostí, třeba jen státních ne
zbytností.
»Mýli se tedy ti, kdož myslí, že nyn
čeští poslanci odhlasují vládě
všecky státní nezbytnosti. I proti
úřadnické vládě musíme jako první posta-
viti požadavek: lup z našeho prá va
jazykového zpětl Dokud nebude
cei
nm nšro
Fořt
Žáček
14
article
Janarchie mezi německými soudci
odstraněna, dokud v severních
Čechách nezavládne pořádeka
dokud nebudou odčiněna bez-
práví, jichž se na českém škol-
ství dopouští ministerstvo vy-
učování, dotud není s námi řeč
V podobném smyslu vyzněla řeč dra.
Škardy v Nymburce. »Od tohoto kabinetu
očekáváme,« pravil kausticky, »že 1. bude
plniti zákony a říditi se jimia
ne ohledy stran; a 2. aby co nejdří ve
— zmizel. . . «
Orgán českých agrárníků pak ohražuje
se co nejrázněji proti domněnce, jakoby
česká strana agrární byla se: spoluzavázala
baronu Bienerthovi, že povolí mu rozpočet.
zákon o annexi Bosny a jiné státní nutnosti
Naprosto prý ne! »K vůli dru Žáčkovi ne
bude snad strana agrární podporovat vladu
úřadnickou. Nikdy !«
Však proč neohražují se podnes přímo
všichni vůdcové stran v Národním klubu
spojených autoritativním osvědčením
a výkladem pravdy oproti veškerým těm
křivotám německého tisku, proč neřeknou
otevřeně lidu českému, jak branili jeho spra
vedlivou věc a že se k ničemu nezavázali
neupřeli vládě úřadnické na způsob Polákův
a Němcův. Veřejnost česká má zajisté pln
právo, aby se jí sdělila upřímně pravda
nedopřálo se času agitačním klevetám, pode
zřením a křivdám na újmu dobré věc
naší.
Škarda
Bienerth
Polákův
Němcův
Čechy
Nymburk
Bosna
15
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Naše zprávy.
Sp. Z Bělehradu, 16. listopadu. (Původn
telegram »Národních Listů«.) V článku
»Srbsko musí se chystati.
prohlašuje »Samou prava:, že Srb-
sko dosud věřilo v platnost meziná-
rodních smluv a práva a proto sna-
žilo se jen pokračovati ve vývoji ho-
spodářském a kulturním, avšak nyní
přesvědčilo se, že ani mezinárodní
smlonvy, ani právo neplatí. Srbsko
musí chystati se a býti připraveno
k vojně na život a smrt.
Telegramy z Cetyně oznamují, že
je v Hereegovině stav, podobný vý-
minečnému, že jsou podminovány
cesty a průchody z Černé Hory do
Hercegovlny a slvomáždéko vojsko
u černohorských hrauic.
Cařihradské zprávy jsou příznivé
pro srbské státy. Do tureckého parla-
mentu zvoleno dosud 6 Srbů; v Bi-
tolji zvolen Srb dr. Dimitrijevič.
Válečné přípravy Srbska a Černé
Hory.
Z Cařihradu, 16. listopadu. (K. k.) Orgán
komitétu »Šuraj Ummet« poukazuje v úvodníku
na znepokojení, způsobené vojenský-
mi přípravami Srbska a Černé HIory
a vyvrací zprávu »Timesů«, že Rusko jest
přesvědčeno, že Porta hledá dohodnutí s Ra-
kousko-Uberskem za podmínky hospodářské ná-
hrady Srbsku a Černé Hoře. V programu ture-
ckém takového bodu není. List se divl, že
taková myšlenka v Rusku se objevuje, praví
však konečně, že Izvolský chce různými
návrhy odstraniti diferenci mezi Ruskem a Ra-
kousko - Uherskem. Porta též není proti jisté
nábradě Srbsku, jako na př. povolení dráhy
Srb
Srba
Dimitrijevič
Port
Izvolský
Balkán
Bělehrad
Srbsko
Cetyně
Černá Hora
Hercegovlna
Cařihrad
Rusko
Černá hoře
RakouskoUhersko
Šuraj Ummet
Timesy
16
article
tu snltaa a lvemnaž ss olaleoh navoněE
« ošuH ,omií sa atal
18
article
Bosnou za účelem spojení Srbskaj a Černé
Hory. Na konec se v úvodníku praví, že Porla
přes svou víru v dobré úmysly sousedů bud
připravena proti všem eventualdám na evrop
ských hranicích pozemních a na pobřeží.
Polemika o annexi,
Jak známo, vídeňský prof. Lammasch po
kusil se anglické veřejné mínění získati pro zá
bor Bosny a Hercegoviny článkem v „Times“
jímž dokazoval, že Rakousko-Uhersko záborem
neporušilo berlínské smlouvy a žádných vůbee
traktátů, protože rakousko-uherská suverenita
nad Bosnou a Hercegovinou trvá fakticky od
prvého dne, co rakouské vojsko vkročilo do zemí
nyní zabraných. Lammasehovi odpovídá prof.
Holland, prvá anglická autorita v oboru mezu-
národního práva, a dokazuje, že mandát k oku-
paci nikterak v sobě nezahrnoval suverenity
připomíná, že Rakousko-Uhersko ne pouze ber-
línskou smluvou velmocem, nýbrž ještě zvlášt
r 1879 Turecku slavně se zavázalo šetřiti sul-
tánovy suverenity v Bosně a Hercegovině.
Dopisovatel „Daily Chronicle“ zajel si do
Sarajeva, odkudž píše svému listu, že Balkán
až po Solun a Cařihrad zaplaven je teutonskou
povodní, proti níž Evropa ve vlastním zájmu
musí chrániti Srby.
Porla
profesor
Lammasch
Holland
Srba
Bosna
Černá Hora
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Uhersko
Turecko
Boseň a Hercegovina
Sarajevo
Balkán
Cařihrad
Evropa
Times
Daily Chronicle
Soluna
19
article
Francie pro anglo-ruskou politiku
na Balkáně.
Anglická vláda obdržela od francouz-
ské prohlášení, že v hosenské otázce půjde ruku
v ruce s Anglií a Ruskem. Angličti politikové
jsou přesvědčeni, že Francie následkem pod-
pory, které se jí dostalo od Anglie a Ruska v kon-
fliktu casablancském, bude nyní energičtěji pod-
porovati anglo-ruskou politiku ná Východě.
v Balkánský spolek.
„Corriere d'ltalia“ se dovídá, že
Srbsko a Černá Hora daly již mlado-
tureckému komitétu souhlas k utvo-
řeni balkánského spolku a půsebí na Bulhar
sko, aby učinilo totéž.
Balkánsky spolek vyčká, jak evropská kon
ference rozřeší otázku záboru Bosny a Herce
goviny, a když by se to stalo na ujmu sultánovy
suverenity a životných zájmů srbského národa
střežených Srbskem a Černou Horou, celý bal
kánský spolek podle zmíněného listu zahájí vál
ku s Rakousko-Uherskem.
Bulhar
Francie
Balkán
Anglie
Rusko
Srbsko
Černá Hora
Bosna
RakouskoUhersko
Corriere d ' ltalia
20
article
Vážná krise státní v Hěmecku
Vážná krise státní v Hěmecku
(Vilém II. na rozcestí.)
(Zápas s císařem a jeho diktaturou. —
Návrat clsařův do odbojného města. —
Bülow do vyhnanství dobrovolného.
— Spolková rada proti císaři. — A prol
»politice okružních cest.« — Prudke
hádky v pruském ministerstvu. — Od-
půrce Rakouska příštím kancléřem. —
Konservativní tisk. — Otřeseni základy
říše. — Nové odhalení o císařském po-
rušení neutrality. — Kankan v politice
a slzy cfsařo v y.)
Není to skutečně již pouhá krise kancléřská,
k níž dospěla tato říše, již od vlády Viléma Il.
Ize právem nazvati sříší překvapení«. Jest t
skulečná a hluboká krise státní, kteráž te
otřásá monarchil Hohenzollerův. Buď Vilém I
na zejtřejším setkání s kaneléřem přijme jeho
názory a požadavky, aby obmezil svůj režim
osobní a jeho výpady a výbuchy. A pak kan-
cléř zůstane. Aneb, a to lze při autoritárské
povaze císařově čekati: císař odmítne rozhodně
všeliké obmezení své skutečné diktatury a po-
tom .. . kníže Bůlow půjde. Ale i po jeho od-
chodu německý lid a německý parlament nepři-
pustí nadále mléky již, aby clsař pokračova
Vilém II
Bülow
il
Vilém
Oda
Rakousko
Iza právo
21
article
eemní hdoto
sa vine ieli
22
article
v drobném prouejlt
pani řole e ebs . . . z sh
odpolední . . . . . . . za 2 b
Ve dllalkách na venkově-
rspní čišlo. .
olpolední . . . . . . . . 4 2
uza vošen
zno , bno
1Pledplacaní a lnserty přijína adnlal-
stracs v Marianské ulici č. 3.
ont
Tam sachárejí ze tel redskee
Hiskárna a ezpadice „Národnich Listů“,
Eukopisy so novracejí.
so no kvleeol
Pledplacaný
24
article
v nynějším trapném způsobu vlády svojí. Slo-
vem, sněm a obecenstvo převezmou věc kanclé-
řovu za svou a budou mluviti s nejpánovitěj-
ším papovníkem Evropy tonem zeela ji-
ným, nežli jakýmž mluvívá s ním »první
služebník klr álůve. Slovem, dojde, na
koníl kt, jakého nebyla svědkem ještě tato říše:
krisi kaneléřskou vystřídá krise státní. A to
státní v nejostřejsí, nejpřikřejší a nejnebezpeč-
nější formě svojí.« l
Kancléř Bülow setká se s c'sařem zejtra
v Berlíně, neboť Vilém II. pod dojmem smrti
svého milostníka pobočníka flaeselera odřeki
návštěvu v Kielu, kdež chtěl vedle přísahy no-
váčků obeovati představení »Carmen« a »Vy-
chovatele Flachsmanna«. Při jede dos Berlína.
V audienci své chce žádati kaneléř odl cí-
saře určité záruky proti osobnímu
režimu i svolení, aby směl záruky ty
s veřejností sdělitl. Odepře-li je pa-
novník, Bülow podá prý neprodleně
demisi a uchýlí se na ostrov Maltu v Středo-
zemním moři do dobrovolného vyhnanství.
Tvrdí se, že setrvá-li Vilém na svém proti-
parlamentním stanovisku, že odbojný sněm
dá průchod nevoli svojí demoustra-
cemi i proti samému císaři. Kanclét
uznal prý nyní sám, že sněm má pravdu a že-
nelze v osobním režimu pokračovati, nemá-li
utrpěti veliké škody. Chce býti raději odvislým
od sněmu nežli od císaře. Pro stanovisko
Bülowa vyslovila se jednohlasněi
spolková rada i její zabraniční výbor, kdež
zvláště bavorský zástupce Podewils žádal
ostrými slovy od císaře záruky. Výbor
vyslovil se tolikéž proti věčným toulkám císaře.
proti politice »okružních cest«. Bavorský mini-
sterský předseda projevil v Berlíně rovněž Bi-
lowu veliké rozčilení Bavorska.
Vilém II
Carmen
Flachsmann
Bülow
Vilém
St
Evropa
Berlín
Kiel
Malta
Středa
Bi
Bavorsko
Podewil
25
article
Ministerská rada pruská byla oproti tomu
velice bouřlivá. Ministři Belhmann-Holiweg a
Rheinbaben, jenž jest starým odpůrcem kan-
cléře, vyslovili se proti Bülowu. Rheinbaben jest
ovšem zarytým junkerem a měl z osobního
režimu cisařova mnoho prospěchu. Přes to Bülow
dosáhl i zde vělšiny
O nástupeích Bülowa mnoho se teď uva-
žuje v německé veřejnosti, ale v kruzích dvor-
ních především.
n sr pelea
Velice pracuje se mezi politiky a diplomaty
teď pro vyslance německého v Cařihradě svob.
p. Marschalla, jenž jako obratný diplomat Ně-
mecku velice prospěl. Ovšem tento kancléř
nebyl by vítán Rakousku, neboťv
Cařihradě opětně postavil se proti ra-
kouské politice a prohlásil, že Ně-
mecko nesmí se angažovati pro annexi
Bosny a Hercegovlny.
Kandidátem ku podivu napořád možným
jest podnes i generál péchoty Löwenfeld,
tajemník císařův, velitel 10. armádního sboru
v Hannoveru Jest kandidátem právě té dvorní
strany, jež tvoří zeď mezi císařem a lídem.
O nějakých politických schopnostech tohoto dů-
stojníka, na dvorních parketách velmi sevažného
a obratného, však nic nevi. Statečnost ovšem
důstojník ten osvědčil značnou měrou za války
r. 1870 a byl hned na počátku její zraněn.
Byl přidělen později gardě a zaměstnán i u mini-
sterstva vojenství. Před 12 lety povolal jej císat
jako křidelního pobočníka do svého okolí a ve-
lice si jej oblíbil. Löwenfsld umí císaře zname-
nitě baviti svými nápady, svými rozmary, vtípem,
ano i berlinským jargonem svým. A to císaři —
stačí. Snad soudí, že by po jeho povoláni
v úřad polinika německá byla ne-li obratnější.
aspoň vtipnějšl.
Belhmann
Holiweg
Rheinbaben
Bülow
Marschall
Cařihrad
Rakousko
Bosna
Hannover
27
article
Dramatické uměni
Dramatické uměni
+ Manželství z rozvodu. Tř.i akty. Napsal
Pavel Bourget s André Cury. Přeložil Gu-
stav Schmoranz. Režisér Jakub Seifert.
Na ceduli Pavel Bourget? Víte hned, nač
se chystat: spory názorů, pitva duševních stavů,
společenská psychologie! A nemýlíte se! Spole-
čenská hra, théma ultra moderní!
Na scéně párek mladých lidiček! Lucien
a Berta, student a studentka. Slečna Berta stu-
duje medicinu, ošetřovala nemocnou babičku
Lucienovu, náhoda je sblížila. Oba jsou stejných
názorů na život, mohou rychle druh druhem se
zaujmouti. Také už se spolu dostali k důvěrnému
slovu. Však tu je překážka! Slečna Berta nen
tak nezkušená, jako by se řeklo. Má minulost.
Uvěřila kdysi nějakému hejskovi a ten zneuži
její důvěry. Lucien chce mit ovšem jasno v té
věci. Berta není z těch, které zapírají.
— Povím vám raději sama, oč běží. C
vám o mně vypravovali, je — pravdal
A po nějaké chvíli trapného navzájem dojmu
— Nemám, co bych tajila a proč. Pod-
lehla jsem, byla jsem oklamána, jsem matkou.
Svědomí moje nie mi nevyčítá
Berta je modernistka, vyrostla mimo jisté
předsudky staré společnosti. Také Lucien, dík
svému vychování, nikdy jim nepodléhal. Upřím-
nost dívčiny jej překonává. Její bytost objevuje
se mu ozářena tim jímavěji.
— Prací a službou trpicímu lidstvu vykou-
pila jste svoji slabost! uznává horovně. Jsou
způsoby očisty, které mají vyšší cenu než sama
clnost ! . ..
Lucien už překonal všecky rozpaky. Jes
v sobě rozhodaut. Vrátl zrazené, oč byla před
světem připravena. Nabídne jí své jméno. Zbývá
ještě, aby rodina svolila.
Tu začíná zápletka.
Rodinný poměr Lucienův je dosti spletitý.
Má nevlastního otce, pana Darrasa, počestného
muže, který mu byl věrným vychovatelem. Vsak
Pavel Bourget
Cura
Schmoranz
Seifert
Lucien
Bert
Lucienův
Darrasa
Prace
28
article
přes to chovanec nepřilnul zvlástní něhou k
svému druhému otei. Okolnosti nedopustily.
Vlastní otec Lucienův dosud žije. Matka jeho
dala se od něho rozvěsti. Nebyla šťastna v mun-
želství s aristokratem, který byl alkoholik
člověk zpustlých mravů. Poznala pana Darrasa.
nalezla u něho teprv pravou oddanost a lásku
a v občanském sňatku s ním teprve pravé štěst
života. Lucien ovšem vyrosti mimo teplo, vlastní
teplo rodinného krbu. Navykl záhy samostatně
přemýšleti o světě. Nevlastní otec věnoval mu
sic všecku péči, zamiloval si nadaného hocha.
leč právem vychovatele a náčelníka rodiny má
s budoueností mladého muže určité záměry. Na
poměr Lucienův pohlíží s obavami. Zná minu-
lost slečny Berty a vyslovuje se o dívce velm
přísně. Dochází na prudkou výměnu názorů
mezi obéma muži.
— Neostýchal by ses, žlt s dobrodružkou
u volném poměru? A nebýt u ní víc, než ná
slednikem svého — předchůdce?
— Prohlásím ji svou chotí! Nechci, aby
se řeklo, že má jen druhého — milence ! ..
— Ale jiného nic to nebude !
— Bude! Pro mne je ona tolik, jako žena
rozvedená, která se po druhé provdává . ..
To zní panu Darrasovi tuze opovážlivě.
Podle názoru Lucienova není tedy rozdílu mez
případem jeho rozvedené matky a svedeně dívky-
Oběma prý náleží stejná úcta, ženě, která žila
v poměru manželském, i druhé, která žila v po-
měru zcela volném. Manželství nebo volná láska
Vše jedno! Vše pouhá věc názorů, po případě
předsudků! A Lucien prostě vyvodí dů-
sledky svého názoru. Choť paní Darrasové
ovšem nemůže na podobné mudrosloví přistoupit.
Lucienův
Darrasa
Lucien
Bert
Darras
Darrasová
29
article
Není jen právo jedince, jsou i právo a závazky
společenské.
— Provedeš-li svou, je mezi námi konec
A což dítě? Dlvka je přece matkou ! Co bude
s ditětem?
— Přijmu je za svě! Vy jste mne take
přijal!
Srážka sporných hledisk dospěla vrcholu
Vstup Lucienovy matky spor ještě přiostří.
Nejbližsím obratem, jak bývá v životě. ve-
měnily se role. Hrdinou zápasu stává se pan
Darras. Je vlastně sám vinníkem po vlastní své
logice. Dobyl si lásky vdané ženy, přivedl ji
aby porušila slovo dané prvnímu muži a pro-
hřešila se proti závazku společenskému. Trpí-l
kdo v nešťastném manželství, je nutno, aby jako
pouhý jedinec obětoval své štěsti v zájmu spo-
lečnosti. Má-li manželství svou hodnotou mravní
stát výše, nežli volná láska, pak musť plati
manželství za nerozlučn ěl
Pozorujete již, že hra má svoji tendenci
Nastupuje zostra proti rozvodu. A poznáváte
v autoru nejen bystrého dialektika, ale i řízného
pitevce lidského nitra a poměrů společenských
Zlem rozplozuje se zlo! V posledním ako
nový spor propuká, dosud leda tlumený, Pan
Darrasová, duše nábožensky vycliovaná a za
ložená, u níž výčitky svědomí šťastnou láskou
ke druhému muží byly jen na čas stlumeny
případem svého syna hluboce dojata a otřesena,
rozpomíná se své viny a v bolesti, která ji stihla,
poznává trest boží! Nevidí jiného východiska
buď usmířit muže svobodomyslníka s bohem
žádat, aby občanský jich sňatek byl cirkevně
požehnán anebo ze svazku, uzavřeného proti zá-
konu božímu — odejíti.
Darras
Darrasová
30
article
Velkou scénou mezi oběma manželi vy-
hrocen spor idef na ostří jehly. Darras ovšem
nemůže zradit své svobodomyslné smýšlení.
Necítí se nijak vinným, nesmí se diktátu
podrobit. Proti nároku nárok. Buď povolí pan
Gabriela a důvěrou k muži posvěli svůj poměn
anebo — se rozejdou.
Třetí osoba rozhodne.
Paní Gabriela už řekla své poslední slovo.
odhodlána jednat podle příkazu svého svědomí.
Na prahu ji vstoupil do cesty otec Euvrard,
Darrasův soudruh z mládí, ale jako kněz přisný
odpůrce jeho názorů. Je duchovním rádcem staré
paní Darrasové. Také Gabriela hledala u něho
rady v prvním aktu. Teď přichází právě ve
chvíli nejkritičtější. Je o všem zpraven. Osvl-
cený kněz a počestný muž zasáhne do sporu
spasným slovem své autority
— Milá dcero ! — zastavuje paní Gabrielu.
Třeba se podrobiti! Je povinnost ženy, po
slechnout svého muže, obětovat mu své
nejdražší tužby. Bude překonán vaší ústupnostl,
protože je dobrý a uznalý, spravedlivý a sta-
lečný. Co smýslí, upřímně smýšlí. Pozná tihu
vaší oběti a pochopl, že je za ni povinován
ústupkem se svojí strany . ..
Slovo svrchované snášelivosti, pronešené
z hloubi přesvědčení, rozřeší konfli kt.
Darras podává počestnému odpůrci ruku.
Oba muži budou příště přáteli. Každý zůstane
věren svému přesvědčení, ale zachová úctu
k názoru protivníka, který poctivě smýšli.
Téžko odolati mocnému dojmu hry idejně
tak dokonale vyvrcholené, tendenční ve smyslu
ryze uměleckém a nejušlechtilejším. Postavy
jsou důsledně kresleny, výjevy z hlubin dušev
ních stavů věrně vyvoděny. Děj dramaticky
pevně sklouben vyrůstá nutně a přirozeně ze
svých kořenů, v každém obratu pečlivě uveden
a připraven.
Gabriel
Darrasův
Darrasová
Euvrard
31
article
Jednou hra venkoncem silná, dílo pravéh
dramatika, který dovede postavit na jeviště spo
idejí i zájmů s plnou životnou předmětnostl
dovede proniknout paprskem světla do všech
koutů a stran, propůjčit slovo trefně pravdiv
každému hledisku a na konec přenechat roz
hodné slovo vyšší logice života.
Provedení neminulo se s hlubším dojmem
i na hlediště. Naše umění důvěrných rozmluv
není sice ještě na výši známě virtnosity, která
nedopustí, aby divák připadl na myšlenku, že
snad ty ony dialektické passáže mají svoji —
délku! Přes to vedou si naši velmi stafečně.
Gabriela, žena mukami srdce a svědomí znovu
uvedená na cestu víry, je u paní Laudové velm
blízka svojí pravdě. Velmi sympatická je Bert
paní Dostálové, děvče, utrpením i povoláním na-
prosto odnaučené všem nástrahám kokelnosti.
Babička paní Danzerové diplomatisuje snad až
příliš čiperně na stařenku, která přec právě teprv
se pozvedla z lože bezmála smrtelného. Darras
páně Vávrův staví na odiv reservu muže, vědo-
mého si své duševní převahy, velmi působivou
i v momentech nejprudší srážky. Za to Lucien
pana Deyla, student, nacházl příliš plynně
hladce svoje vhodná slova i ve chvilích nej-
hlubšího pohnuti. Či má snad mladý hrdina
svoje repliky už z paměti — naučeny? Důstoj
ného správce duší, otce Euvrarda, hraje par
Seifert. Snad ani není na závadu, jestli muž
církve také v soukromých projevech připomíná
trochu kazatelnu! Ale kdyby nepřipominal, bylo
by vážné jeho slovo ještě důtklivéjší.
Gabriel
Lauda
Bert
Dostál
Danzer
Vávrův
Lucien
Deyl
Seifert
32
article
+ Městské divadlo Král. Vinohradů. »N
čem záleží.« Triviální komedie pro seriosní
lidi o 4 jednáních. Napsal Oscar Wilde.
Přeložil Jan Lorenz. Vystavil J. Kamper.
»Je mnobem chytřejší nesmysly mluvit,
než je poslouchat, milý brachu a je to také
mnohem vzácnější, ať si publikum fíká co
chce.« Tak se vysmival ten svihácký prosto-
pášník všemu, sobě, literatuře a obecenstvu,
šlo mu jen o to, aby společnost koprněla nad
jeho výstředními paradoxy, aby jí udivoval
svým ironickým dandysmem a jedmné snad, ca
bral vážně, byla originální kravata a krásný
verš. A byl to jeden z nejrozkošnějších duchů
své doby, bohatý, oslňujíeí, graclesní, jeden
z těch »prokletých básníků«, kteří měli závi-
dění hodný osud, že je stihla zášť šosákůa
moralistních školometů. Oscar Wilde, jenž
s cigaretou v ústech přišel se na jeviště vy-
smát applaudujícímu ho obecenstvu, jemuž zá-
leželo více na bezvadném střihu jeho redingotu
nežli na soudu celé anglické kritiky, patřil ke
skvělé dražině velkých literárních dandies,
jako lord Byron, Alfred de Masset, Benjamin
Constant, Disraeli, Barbey d'Aurevilly a d'An-
nunzio. Svou hravou i dravou duchaplnostl
zachránil i své nejstřeštěnější výstřednosti
literární a divadelní, ale ji též dovršil tragedii
svého života, neboť ctihodný soudce a otylý
porotce, kteří ho poslali na galeje, nerozuměli
paradoxům a pomstili nelitostně normální, kon-
vencionální a rozšafnou společnost.
Esprit Wildův je též největším půvabem
»trivialní komedie«, kterou jsme s velkým po-
žitkem vyslechli ve vinohradském divadle. Ko-
medie Wildova není velkým dílem, sutorsi
počínal s obvyklou svou noncholanci, ale cels
zlskává a okouzluje svou vítěznou virtuositou
Wild
Lorenz
J Kamper
Byron
Masset
Benjamin Constanta
Disraeli
Wildův
ko
+ městský divadlo Královský
Barbey d ' Aurevilly a d ' Ana