ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 469de420-7631-11dc-88a2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 56, org 14, person 88, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
A nae tstevelisn —
3 masthead
V Praze, v úterý 17. listopadu 1908.
Praha
4 masthead
Čísto 317.
5 masthead
ačaěi vatotv
6 masthead
a iid tevto
7 article
tn šdtn
8 article
Ea ranní a odpol. lísty prel. lirí ee r Praze v sdiafnislraei . 9 K — na ml oe nrštvrtln . . 6 K. — s dvojí čenšlko 1. K ve slislišek ns učate .. . . . 2 K 30 b Peštou: arojt iol s K so na ažate . . . . ss žtnteha . . . . II K eok
Praha b Pešta
9 article Jest na čase promluvit.
Jest na čase promluvit. Tlumočíme zajisté tužbu veškeré vlaste- necké veřejnosti, vzneseme-li k odpovědným vůdcům našich národních stran snažné přání, by bez dalšího prodlévání podali věrnéa podstatné vylíčení svého zápasu na konferencích se zástupci něme- ckými a polskými v salonu barona Bienertha minulého téhodne, za účelem ob- novení koalice a vlády parlamentní kona- ných. Jedná se o děj politický nevšedního zajisté významu a tu zajisté není v pořádku, je-li o něm informována veřejnost toli ko jednostranně pouze relacemi ně- meckých účastníků, jichž hemží se v německém tisku, ale které podávají pa- trně nepravý, tendenčně zpitvořený obraz dramatu, při tom namnoze si odporujíce, tak že těžko v nich odmísiti pravdu ode lži a dobrati se jádra skutečnosti. Jedni, snažíce se svaliti všechnu vinu z rozbití pokusu Bienerthova na nás Čechy. líči průběh konference v ten smysl, jakoby čeští zástupci byli sice z počátku rozprav po- činali si klidně a umírněně, však ke konci pajednou uhodili v tón podrážděný, z něhož bylo Němcům patrno, že my Čechové nesto- jíme o obnovení parlamentní vlády, ale jen chceme na nich a na vládě vyhrdlit pro sebe největší ústupky. Vytasili prý se našine v pátek odpoledne s požadavky číro nesplni- telnými a tak tvrdošíjně na nich setrvali, že nebylo Němcům možno déle vyjednávati. »Se strany německé,« píše »Deutschnationale Kor- respondenz«, »vynasnažováno se poctivě (l) o to, aby se nalezla formulka, kteráž by zří- zení parlamentního kabinetu umožnila. Leč. veškeré pokusy rozbily se o odpor Čechův, z jichž vývodův zřetelně prozíralo, že chtějí chebskou otázku jazykovou spro- voditi ze světa spoutáním německých soudců v Čechách. K tomu ovšem nemohli ně mečtí účastníci konference přivoliti.
Bienerth Bienerthův Čecho Němec Čechův Čechy
10 article
Z vývodů českých zástupců dále pro- svítalo, že jim jde podstatně o to, v nové koaliční vládě trvale zabezpečiti si plat nost vnitřní úřadní češtiny via facti na rozsáblých polich veřejné správya soudnictví.« — Proti tomu byli prý však k veliké radosti německých nacionálů a li- berálů i křesťanští sociálové a tak prý se německý svaz na národním zakladě stal na konferenci skutke m. Lze li z této ličby německé nabýti če- skému srdci potěšitelného dojmu, že našinci stalečně se drželi, a dobře českou při v ho- dině rozhodné vedli, neschází na druhé straně opáčných zpráv německých, dle nichž opět Němci ve své ofensivě znamenitě po- stoupili, naši však z mnohé posice své ucouvli. Tak ujišťuje na př. ve včerejší »Neue Froie Presse« jakýsi nejmenovaný »vynika- jicl« člen německé pokrokové strany, že prý čeští řečníci ve včerejší (páteční) kon ferenci byli celkem s tím sroz uměni, aby otázka práva jazy ko vého při c. k. úřadech a soudech v Če chách a souvisící s ním národní rozhrani- čení, jakož i otázka úřadnická byly rozře- šeny — vídeňským rajchsrátem,i aby dotyčná vládní předloha byla ve sněmovně poslanecké projednána zkráceným řízením co nejdříve a co nejrychleji . .
Němec Neue Froia Presse
11 article
Řišský poslanec dr. Štěpán Licht opět (rovně ve včerejší »N. Fr. Presse«) vypra- vuje, kterak prý čeští předbojníci v konfe- renci uznali požadavek Němců za zřízení krajských vlád v Čechách (při národním rozdělení krajů) za předmět,o němž jsou ochotni vyjednávat, — k čemuž poznamenává: »Takovéto skutky nezmizí se světa. K jich zjevu snoubí se tiché, ale jisté účinky, což lze doložiti z ústavních dějin našeho státu hojnými pří- klady. Také v jiných otázkách státn i autonomní pronikla myšlenka rozdě lení Čech výrazně i podobá se tomu, že si baron Bienerth získal pro svůj program od Čechů přípovědi, které sice Němcům ne- dostačovaly, ale které vzhledem k posavadní nesmířitelnosti Čechů přece jen znamenají podstatný pokrok .. .« Vídeňský zpravodaj brněnských »Lido- vých Novin« opět sděluje, že prý otázku university české v Brně Češi opu- stili. Spokojovali prý se již jen tím, že ani víc nežádali, aby pro »českou universitu na Moravě« (ne tedy přímo v Brně) byla zařa- děna do státního rozpočtu na r. 1809 určitá položka, nýbrž aby jen byl povolen určitý dodatečný úvěr pro — nové university vůbec Ústupnost našich byla prý však marna!
doktor Licht Němec Bienerth Čecho Čech Čechy Brno Lido východ novina univerzita český v Brno český univerzita na Morava op
12 article
Přivolaný vůdce německých pokrokářů moravských, známý dr. Gross, podpálil ně- meckou nevraživost ke krajnímu odporu i proti tomuto přemírnému požadavku na- šemu. Baron Bienerth vida, že dohoda Němců s Čechy nedá se docílit, pamatoval nyní již jen na spásu svého — úřadnického kabinetu a tu prý měl — netušené, úžasné štěstí. Dosáhl úspěchu. Za slib, že bude toto úřadnické ministerstvo toliko prozatímnía krátkodobé, a že zůstane při něm zachována instituce ministrův krajanských, — Němci, Poláci i křesťanští sociálové ihned mu slí- bili, že povolí mu všeliké státní ne- zbytnosti, zejména prozatímn státní rozpočet a zákon o anner Bosny; toliko čeští účastníci prý si vy hradili v té příčině rozhodnutí svého Ná rodního klubu; není prý však pochybnosti soudí »Neue Freie Presse«, že i na podporu Čechův, vyslavších do nového ministerstva dra. Žáčka, může úřadnická vláda Biener thova se spolehnout. — Tomu arci odporují včerejší pozoru hodné řeči dra. Fořta a dra. Škardy jakož i citovaný námi projev denníku agrár ního. Vstoupil-li dr. Žaček do úřadnické prozatímní vlády Bienerthovy, nenásledujez toho naprosto zádný závazek pro ne- uspokojený národ český. Jest to pouze nutný akt sebeobrany naší proti tahu Němců vyslavších do kabinetu Biener thova svého nejbojovnějšího kohouta — »hrdinu kašpersko-horského Schreinera.
Gross Baron Bienerth Němec Polák Čechův Biener Škarda doktor Bienerthův Čechy Bosna Neue Frei Presse
13 article
»My« prohlásil dr. Fořt — »my ne- můžeme dra. Žáčka jako ministra při vší důvěře v jeho vlastnosti pova žo- vati než za svou přední stráž, než za kontrolu vládního podnikání za tím účelem, aby se proti nám nemohlo nie nepřatelského státi; ale dr. Žáček nemůže býti vládě žádným rukojmím pro vyřizování parlamentních zále- žitostí, třeba jen státních ne zbytností. »Mýli se tedy ti, kdož myslí, že nyn čeští poslanci odhlasují vládě všecky státní nezbytnosti. I proti úřadnické vládě musíme jako první posta- viti požadavek: lup z našeho prá va jazykového zpětl Dokud nebude cei nm nšro
Fořt Žáček
14 article
Janarchie mezi německými soudci odstraněna, dokud v severních Čechách nezavládne pořádeka dokud nebudou odčiněna bez- práví, jichž se na českém škol- ství dopouští ministerstvo vy- učování, dotud není s námi řeč V podobném smyslu vyzněla řeč dra. Škardy v Nymburce. »Od tohoto kabinetu očekáváme,« pravil kausticky, »že 1. bude plniti zákony a říditi se jimia ne ohledy stran; a 2. aby co nejdří ve — zmizel. . . « Orgán českých agrárníků pak ohražuje se co nejrázněji proti domněnce, jakoby česká strana agrární byla se: spoluzavázala baronu Bienerthovi, že povolí mu rozpočet. zákon o annexi Bosny a jiné státní nutnosti Naprosto prý ne! »K vůli dru Žáčkovi ne bude snad strana agrární podporovat vladu úřadnickou. Nikdy !« Však proč neohražují se podnes přímo všichni vůdcové stran v Národním klubu spojených autoritativním osvědčením a výkladem pravdy oproti veškerým těm křivotám německého tisku, proč neřeknou otevřeně lidu českému, jak branili jeho spra vedlivou věc a že se k ničemu nezavázali neupřeli vládě úřadnické na způsob Polákův a Němcův. Veřejnost česká má zajisté pln právo, aby se jí sdělila upřímně pravda nedopřálo se času agitačním klevetám, pode zřením a křivdám na újmu dobré věc naší.
Škarda Bienerth Polákův Němcův Čechy Nymburk Bosna
15 article Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně Naše zprávy. Sp. Z Bělehradu, 16. listopadu. (Původn telegram »Národních Listů«.) V článku »Srbsko musí se chystati. prohlašuje »Samou prava:, že Srb- sko dosud věřilo v platnost meziná- rodních smluv a práva a proto sna- žilo se jen pokračovati ve vývoji ho- spodářském a kulturním, avšak nyní přesvědčilo se, že ani mezinárodní smlonvy, ani právo neplatí. Srbsko musí chystati se a býti připraveno k vojně na život a smrt. Telegramy z Cetyně oznamují, že je v Hereegovině stav, podobný vý- minečnému, že jsou podminovány cesty a průchody z Černé Hory do Hercegovlny a slvomáždéko vojsko u černohorských hrauic. Cařihradské zprávy jsou příznivé pro srbské státy. Do tureckého parla- mentu zvoleno dosud 6 Srbů; v Bi- tolji zvolen Srb dr. Dimitrijevič. Válečné přípravy Srbska a Černé Hory. Z Cařihradu, 16. listopadu. (K. k.) Orgán komitétu »Šuraj Ummet« poukazuje v úvodníku na znepokojení, způsobené vojenský- mi přípravami Srbska a Černé HIory a vyvrací zprávu »Timesů«, že Rusko jest přesvědčeno, že Porta hledá dohodnutí s Ra- kousko-Uberskem za podmínky hospodářské ná- hrady Srbsku a Černé Hoře. V programu ture- ckém takového bodu není. List se divl, že taková myšlenka v Rusku se objevuje, praví však konečně, že Izvolský chce různými návrhy odstraniti diferenci mezi Ruskem a Ra- kousko - Uherskem. Porta též není proti jisté nábradě Srbsku, jako na př. povolení dráhy
Srb Srba Dimitrijevič Port Izvolský Balkán Bělehrad Srbsko Cetyně Černá Hora Hercegovlna Cařihrad Rusko Černá hoře RakouskoUhersko Šuraj Ummet Timesy
16 article
tu snltaa a lvemnaž ss olaleoh navoněE « ošuH ,omií sa atal
17 article
s slneí
18 article
Bosnou za účelem spojení Srbskaj a Černé Hory. Na konec se v úvodníku praví, že Porla přes svou víru v dobré úmysly sousedů bud připravena proti všem eventualdám na evrop ských hranicích pozemních a na pobřeží. Polemika o annexi, Jak známo, vídeňský prof. Lammasch po kusil se anglické veřejné mínění získati pro zá bor Bosny a Hercegoviny článkem v „Times“ jímž dokazoval, že Rakousko-Uhersko záborem neporušilo berlínské smlouvy a žádných vůbee traktátů, protože rakousko-uherská suverenita nad Bosnou a Hercegovinou trvá fakticky od prvého dne, co rakouské vojsko vkročilo do zemí nyní zabraných. Lammasehovi odpovídá prof. Holland, prvá anglická autorita v oboru mezu- národního práva, a dokazuje, že mandát k oku- paci nikterak v sobě nezahrnoval suverenity připomíná, že Rakousko-Uhersko ne pouze ber- línskou smluvou velmocem, nýbrž ještě zvlášt r 1879 Turecku slavně se zavázalo šetřiti sul- tánovy suverenity v Bosně a Hercegovině. Dopisovatel „Daily Chronicle“ zajel si do Sarajeva, odkudž píše svému listu, že Balkán až po Solun a Cařihrad zaplaven je teutonskou povodní, proti níž Evropa ve vlastním zájmu musí chrániti Srby.
Porla profesor Lammasch Holland Srba Bosna Černá Hora Bosna a Hercegovina Rakousko Uhersko Turecko Boseň a Hercegovina Sarajevo Balkán Cařihrad Evropa Times Daily Chronicle Soluna
19 article
Francie pro anglo-ruskou politiku na Balkáně. Anglická vláda obdržela od francouz- ské prohlášení, že v hosenské otázce půjde ruku v ruce s Anglií a Ruskem. Angličti politikové jsou přesvědčeni, že Francie následkem pod- pory, které se jí dostalo od Anglie a Ruska v kon- fliktu casablancském, bude nyní energičtěji pod- porovati anglo-ruskou politiku ná Východě. v Balkánský spolek. „Corriere d'ltalia“ se dovídá, že Srbsko a Černá Hora daly již mlado- tureckému komitétu souhlas k utvo- řeni balkánského spolku a půsebí na Bulhar sko, aby učinilo totéž. Balkánsky spolek vyčká, jak evropská kon ference rozřeší otázku záboru Bosny a Herce goviny, a když by se to stalo na ujmu sultánovy suverenity a životných zájmů srbského národa střežených Srbskem a Černou Horou, celý bal kánský spolek podle zmíněného listu zahájí vál ku s Rakousko-Uherskem.
Bulhar Francie Balkán Anglie Rusko Srbsko Černá Hora Bosna RakouskoUhersko Corriere d ' ltalia
20 article Vážná krise státní v Hěmecku
Vážná krise státní v Hěmecku (Vilém II. na rozcestí.) (Zápas s císařem a jeho diktaturou. — Návrat clsařův do odbojného města. — Bülow do vyhnanství dobrovolného. — Spolková rada proti císaři. — A prol »politice okružních cest.« — Prudke hádky v pruském ministerstvu. — Od- půrce Rakouska příštím kancléřem. — Konservativní tisk. — Otřeseni základy říše. — Nové odhalení o císařském po- rušení neutrality. — Kankan v politice a slzy cfsařo v y.) Není to skutečně již pouhá krise kancléřská, k níž dospěla tato říše, již od vlády Viléma Il. Ize právem nazvati sříší překvapení«. Jest t skulečná a hluboká krise státní, kteráž te otřásá monarchil Hohenzollerův. Buď Vilém I na zejtřejším setkání s kaneléřem přijme jeho názory a požadavky, aby obmezil svůj režim osobní a jeho výpady a výbuchy. A pak kan- cléř zůstane. Aneb, a to lze při autoritárské povaze císařově čekati: císař odmítne rozhodně všeliké obmezení své skutečné diktatury a po- tom .. . kníže Bůlow půjde. Ale i po jeho od- chodu německý lid a německý parlament nepři- pustí nadále mléky již, aby clsař pokračova
Vilém II Bülow il Vilém Oda Rakousko Iza právo
21 article
eemní hdoto sa vine ieli
22 article
v drobném prouejlt pani řole e ebs . . . z sh odpolední . . . . . . . za 2 b Ve dllalkách na venkově- rspní čišlo. . olpolední . . . . . . . . 4 2 uza vošen zno , bno 1Pledplacaní a lnserty přijína adnlal- stracs v Marianské ulici č. 3. ont Tam sachárejí ze tel redskee Hiskárna a ezpadice „Národnich Listů“, Eukopisy so novracejí. so no kvleeol
Pledplacaný
23 article
cinbi nt
24 article
v nynějším trapném způsobu vlády svojí. Slo- vem, sněm a obecenstvo převezmou věc kanclé- řovu za svou a budou mluviti s nejpánovitěj- ším papovníkem Evropy tonem zeela ji- ným, nežli jakýmž mluvívá s ním »první služebník klr álůve. Slovem, dojde, na koníl kt, jakého nebyla svědkem ještě tato říše: krisi kaneléřskou vystřídá krise státní. A to státní v nejostřejsí, nejpřikřejší a nejnebezpeč- nější formě svojí.« l Kancléř Bülow setká se s c'sařem zejtra v Berlíně, neboť Vilém II. pod dojmem smrti svého milostníka pobočníka flaeselera odřeki návštěvu v Kielu, kdež chtěl vedle přísahy no- váčků obeovati představení »Carmen« a »Vy- chovatele Flachsmanna«. Při jede dos Berlína. V audienci své chce žádati kaneléř odl cí- saře určité záruky proti osobnímu režimu i svolení, aby směl záruky ty s veřejností sdělitl. Odepře-li je pa- novník, Bülow podá prý neprodleně demisi a uchýlí se na ostrov Maltu v Středo- zemním moři do dobrovolného vyhnanství. Tvrdí se, že setrvá-li Vilém na svém proti- parlamentním stanovisku, že odbojný sněm dá průchod nevoli svojí demoustra- cemi i proti samému císaři. Kanclét uznal prý nyní sám, že sněm má pravdu a že- nelze v osobním režimu pokračovati, nemá-li utrpěti veliké škody. Chce býti raději odvislým od sněmu nežli od císaře. Pro stanovisko Bülowa vyslovila se jednohlasněi spolková rada i její zabraniční výbor, kdež zvláště bavorský zástupce Podewils žádal ostrými slovy od císaře záruky. Výbor vyslovil se tolikéž proti věčným toulkám císaře. proti politice »okružních cest«. Bavorský mini- sterský předseda projevil v Berlíně rovněž Bi- lowu veliké rozčilení Bavorska.
Vilém II Carmen Flachsmann Bülow Vilém St Evropa Berlín Kiel Malta Středa Bi Bavorsko Podewil
25 article
Ministerská rada pruská byla oproti tomu velice bouřlivá. Ministři Belhmann-Holiweg a Rheinbaben, jenž jest starým odpůrcem kan- cléře, vyslovili se proti Bülowu. Rheinbaben jest ovšem zarytým junkerem a měl z osobního režimu cisařova mnoho prospěchu. Přes to Bülow dosáhl i zde vělšiny O nástupeích Bülowa mnoho se teď uva- žuje v německé veřejnosti, ale v kruzích dvor- ních především. n sr pelea Velice pracuje se mezi politiky a diplomaty teď pro vyslance německého v Cařihradě svob. p. Marschalla, jenž jako obratný diplomat Ně- mecku velice prospěl. Ovšem tento kancléř nebyl by vítán Rakousku, neboťv Cařihradě opětně postavil se proti ra- kouské politice a prohlásil, že Ně- mecko nesmí se angažovati pro annexi Bosny a Hercegovlny. Kandidátem ku podivu napořád možným jest podnes i generál péchoty Löwenfeld, tajemník císařův, velitel 10. armádního sboru v Hannoveru Jest kandidátem právě té dvorní strany, jež tvoří zeď mezi císařem a lídem. O nějakých politických schopnostech tohoto dů- stojníka, na dvorních parketách velmi sevažného a obratného, však nic nevi. Statečnost ovšem důstojník ten osvědčil značnou měrou za války r. 1870 a byl hned na počátku její zraněn. Byl přidělen později gardě a zaměstnán i u mini- sterstva vojenství. Před 12 lety povolal jej císat jako křidelního pobočníka do svého okolí a ve- lice si jej oblíbil. Löwenfsld umí císaře zname- nitě baviti svými nápady, svými rozmary, vtípem, ano i berlinským jargonem svým. A to císaři — stačí. Snad soudí, že by po jeho povoláni v úřad polinika německá byla ne-li obratnější. aspoň vtipnějšl.
Belhmann Holiweg Rheinbaben Bülow Marschall Cařihrad Rakousko Bosna Hannover
26 title
FEUILLETON.
27 article Dramatické uměni
Dramatické uměni + Manželství z rozvodu. Tř.i akty. Napsal Pavel Bourget s André Cury. Přeložil Gu- stav Schmoranz. Režisér Jakub Seifert. Na ceduli Pavel Bourget? Víte hned, nač se chystat: spory názorů, pitva duševních stavů, společenská psychologie! A nemýlíte se! Spole- čenská hra, théma ultra moderní! Na scéně párek mladých lidiček! Lucien a Berta, student a studentka. Slečna Berta stu- duje medicinu, ošetřovala nemocnou babičku Lucienovu, náhoda je sblížila. Oba jsou stejných názorů na život, mohou rychle druh druhem se zaujmouti. Také už se spolu dostali k důvěrnému slovu. Však tu je překážka! Slečna Berta nen tak nezkušená, jako by se řeklo. Má minulost. Uvěřila kdysi nějakému hejskovi a ten zneuži její důvěry. Lucien chce mit ovšem jasno v té věci. Berta není z těch, které zapírají. — Povím vám raději sama, oč běží. C vám o mně vypravovali, je — pravdal A po nějaké chvíli trapného navzájem dojmu — Nemám, co bych tajila a proč. Pod- lehla jsem, byla jsem oklamána, jsem matkou. Svědomí moje nie mi nevyčítá Berta je modernistka, vyrostla mimo jisté předsudky staré společnosti. Také Lucien, dík svému vychování, nikdy jim nepodléhal. Upřím- nost dívčiny jej překonává. Její bytost objevuje se mu ozářena tim jímavěji. — Prací a službou trpicímu lidstvu vykou- pila jste svoji slabost! uznává horovně. Jsou způsoby očisty, které mají vyšší cenu než sama clnost ! . .. Lucien už překonal všecky rozpaky. Jes v sobě rozhodaut. Vrátl zrazené, oč byla před světem připravena. Nabídne jí své jméno. Zbývá ještě, aby rodina svolila. Tu začíná zápletka. Rodinný poměr Lucienův je dosti spletitý. Má nevlastního otce, pana Darrasa, počestného muže, který mu byl věrným vychovatelem. Vsak
Pavel Bourget Cura Schmoranz Seifert Lucien Bert Lucienův Darrasa Prace
28 article
přes to chovanec nepřilnul zvlástní něhou k svému druhému otei. Okolnosti nedopustily. Vlastní otec Lucienův dosud žije. Matka jeho dala se od něho rozvěsti. Nebyla šťastna v mun- želství s aristokratem, který byl alkoholik člověk zpustlých mravů. Poznala pana Darrasa. nalezla u něho teprv pravou oddanost a lásku a v občanském sňatku s ním teprve pravé štěst života. Lucien ovšem vyrosti mimo teplo, vlastní teplo rodinného krbu. Navykl záhy samostatně přemýšleti o světě. Nevlastní otec věnoval mu sic všecku péči, zamiloval si nadaného hocha. leč právem vychovatele a náčelníka rodiny má s budoueností mladého muže určité záměry. Na poměr Lucienův pohlíží s obavami. Zná minu- lost slečny Berty a vyslovuje se o dívce velm přísně. Dochází na prudkou výměnu názorů mezi obéma muži. — Neostýchal by ses, žlt s dobrodružkou u volném poměru? A nebýt u ní víc, než ná slednikem svého — předchůdce? — Prohlásím ji svou chotí! Nechci, aby se řeklo, že má jen druhého — milence ! .. — Ale jiného nic to nebude ! — Bude! Pro mne je ona tolik, jako žena rozvedená, která se po druhé provdává . .. To zní panu Darrasovi tuze opovážlivě. Podle názoru Lucienova není tedy rozdílu mez případem jeho rozvedené matky a svedeně dívky- Oběma prý náleží stejná úcta, ženě, která žila v poměru manželském, i druhé, která žila v po- měru zcela volném. Manželství nebo volná láska Vše jedno! Vše pouhá věc názorů, po případě předsudků! A Lucien prostě vyvodí dů- sledky svého názoru. Choť paní Darrasové ovšem nemůže na podobné mudrosloví přistoupit.
Lucienův Darrasa Lucien Bert Darras Darrasová
29 article
Není jen právo jedince, jsou i právo a závazky společenské. — Provedeš-li svou, je mezi námi konec A což dítě? Dlvka je přece matkou ! Co bude s ditětem? — Přijmu je za svě! Vy jste mne take přijal! Srážka sporných hledisk dospěla vrcholu Vstup Lucienovy matky spor ještě přiostří. Nejbližsím obratem, jak bývá v životě. ve- měnily se role. Hrdinou zápasu stává se pan Darras. Je vlastně sám vinníkem po vlastní své logice. Dobyl si lásky vdané ženy, přivedl ji aby porušila slovo dané prvnímu muži a pro- hřešila se proti závazku společenskému. Trpí-l kdo v nešťastném manželství, je nutno, aby jako pouhý jedinec obětoval své štěsti v zájmu spo- lečnosti. Má-li manželství svou hodnotou mravní stát výše, nežli volná láska, pak musť plati manželství za nerozlučn ěl Pozorujete již, že hra má svoji tendenci Nastupuje zostra proti rozvodu. A poznáváte v autoru nejen bystrého dialektika, ale i řízného pitevce lidského nitra a poměrů společenských Zlem rozplozuje se zlo! V posledním ako nový spor propuká, dosud leda tlumený, Pan Darrasová, duše nábožensky vycliovaná a za ložená, u níž výčitky svědomí šťastnou láskou ke druhému muží byly jen na čas stlumeny případem svého syna hluboce dojata a otřesena, rozpomíná se své viny a v bolesti, která ji stihla, poznává trest boží! Nevidí jiného východiska buď usmířit muže svobodomyslníka s bohem žádat, aby občanský jich sňatek byl cirkevně požehnán anebo ze svazku, uzavřeného proti zá- konu božímu — odejíti.
Darras Darrasová
30 article
Velkou scénou mezi oběma manželi vy- hrocen spor idef na ostří jehly. Darras ovšem nemůže zradit své svobodomyslné smýšlení. Necítí se nijak vinným, nesmí se diktátu podrobit. Proti nároku nárok. Buď povolí pan Gabriela a důvěrou k muži posvěli svůj poměn anebo — se rozejdou. Třetí osoba rozhodne. Paní Gabriela už řekla své poslední slovo. odhodlána jednat podle příkazu svého svědomí. Na prahu ji vstoupil do cesty otec Euvrard, Darrasův soudruh z mládí, ale jako kněz přisný odpůrce jeho názorů. Je duchovním rádcem staré paní Darrasové. Také Gabriela hledala u něho rady v prvním aktu. Teď přichází právě ve chvíli nejkritičtější. Je o všem zpraven. Osvl- cený kněz a počestný muž zasáhne do sporu spasným slovem své autority — Milá dcero ! — zastavuje paní Gabrielu. Třeba se podrobiti! Je povinnost ženy, po slechnout svého muže, obětovat mu své nejdražší tužby. Bude překonán vaší ústupnostl, protože je dobrý a uznalý, spravedlivý a sta- lečný. Co smýslí, upřímně smýšlí. Pozná tihu vaší oběti a pochopl, že je za ni povinován ústupkem se svojí strany . .. Slovo svrchované snášelivosti, pronešené z hloubi přesvědčení, rozřeší konfli kt. Darras podává počestnému odpůrci ruku. Oba muži budou příště přáteli. Každý zůstane věren svému přesvědčení, ale zachová úctu k názoru protivníka, který poctivě smýšli. Téžko odolati mocnému dojmu hry idejně tak dokonale vyvrcholené, tendenční ve smyslu ryze uměleckém a nejušlechtilejším. Postavy jsou důsledně kresleny, výjevy z hlubin dušev ních stavů věrně vyvoděny. Děj dramaticky pevně sklouben vyrůstá nutně a přirozeně ze svých kořenů, v každém obratu pečlivě uveden a připraven.
Gabriel Darrasův Darrasová Euvrard
31 article
Jednou hra venkoncem silná, dílo pravéh dramatika, který dovede postavit na jeviště spo idejí i zájmů s plnou životnou předmětnostl dovede proniknout paprskem světla do všech koutů a stran, propůjčit slovo trefně pravdiv každému hledisku a na konec přenechat roz hodné slovo vyšší logice života. Provedení neminulo se s hlubším dojmem i na hlediště. Naše umění důvěrných rozmluv není sice ještě na výši známě virtnosity, která nedopustí, aby divák připadl na myšlenku, že snad ty ony dialektické passáže mají svoji — délku! Přes to vedou si naši velmi stafečně. Gabriela, žena mukami srdce a svědomí znovu uvedená na cestu víry, je u paní Laudové velm blízka svojí pravdě. Velmi sympatická je Bert paní Dostálové, děvče, utrpením i povoláním na- prosto odnaučené všem nástrahám kokelnosti. Babička paní Danzerové diplomatisuje snad až příliš čiperně na stařenku, která přec právě teprv se pozvedla z lože bezmála smrtelného. Darras páně Vávrův staví na odiv reservu muže, vědo- mého si své duševní převahy, velmi působivou i v momentech nejprudší srážky. Za to Lucien pana Deyla, student, nacházl příliš plynně hladce svoje vhodná slova i ve chvilích nej- hlubšího pohnuti. Či má snad mladý hrdina svoje repliky už z paměti — naučeny? Důstoj ného správce duší, otce Euvrarda, hraje par Seifert. Snad ani není na závadu, jestli muž církve také v soukromých projevech připomíná trochu kazatelnu! Ale kdyby nepřipominal, bylo by vážné jeho slovo ještě důtklivéjší.
Gabriel Lauda Bert Dostál Danzer Vávrův Lucien Deyl Seifert
32 article
+ Městské divadlo Král. Vinohradů. »N čem záleží.« Triviální komedie pro seriosní lidi o 4 jednáních. Napsal Oscar Wilde. Přeložil Jan Lorenz. Vystavil J. Kamper. »Je mnobem chytřejší nesmysly mluvit, než je poslouchat, milý brachu a je to také mnohem vzácnější, ať si publikum fíká co chce.« Tak se vysmival ten svihácký prosto- pášník všemu, sobě, literatuře a obecenstvu, šlo mu jen o to, aby společnost koprněla nad jeho výstředními paradoxy, aby jí udivoval svým ironickým dandysmem a jedmné snad, ca bral vážně, byla originální kravata a krásný verš. A byl to jeden z nejrozkošnějších duchů své doby, bohatý, oslňujíeí, graclesní, jeden z těch »prokletých básníků«, kteří měli závi- dění hodný osud, že je stihla zášť šosákůa moralistních školometů. Oscar Wilde, jenž s cigaretou v ústech přišel se na jeviště vy- smát applaudujícímu ho obecenstvu, jemuž zá- leželo více na bezvadném střihu jeho redingotu nežli na soudu celé anglické kritiky, patřil ke skvělé dražině velkých literárních dandies, jako lord Byron, Alfred de Masset, Benjamin Constant, Disraeli, Barbey d'Aurevilly a d'An- nunzio. Svou hravou i dravou duchaplnostl zachránil i své nejstřeštěnější výstřednosti literární a divadelní, ale ji též dovršil tragedii svého života, neboť ctihodný soudce a otylý porotce, kteří ho poslali na galeje, nerozuměli paradoxům a pomstili nelitostně normální, kon- vencionální a rozšafnou společnost. Esprit Wildův je též největším půvabem »trivialní komedie«, kterou jsme s velkým po- žitkem vyslechli ve vinohradském divadle. Ko- medie Wildova není velkým dílem, sutorsi počínal s obvyklou svou noncholanci, ale cels zlskává a okouzluje svou vítěznou virtuositou
Wild Lorenz J Kamper Byron Masset Benjamin Constanta Disraeli Wildův ko + městský divadlo Královský Barbey d ' Aurevilly a d ' Ana